Proč jsme Západ?

PROČ JSME ZÁPAD? česko, evropa a západ mezi minulostí a budoucností

Petr Hlaváček, Václav Bělohradský, Martin C. Putna, Michael Romancov et al.

Vydání této publikace podpořili MVDr. Jiří Návara (Ace Academy, Tábor), STRYHAL stroje a nářadí s. r. o. (Tábor) a Tatoo Uzi Zdeněk Stropek (Praha).

Za poskytnutí reprodukčních práv ke kresbám Karla Havlíčka († 1988) děkujeme jeho manželce Jarmile Havlíčkové.

Lektorovali: Mychajlo Fesenko Dan Török © Václav Bělohradský, Petr Hlaváček, Jan Holzer, Jan Kobylka, Petr Kostka, Filip Láb, Jiří Návara, Alice Němcová Tejkalová, Jiří Pehe, Nicolas Porta, Martin C. Putna, Michael Romancov, Michal Stehlík, Max Ščur, Michaela Ševčíková, 2016 © Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 Za obsah a jazykovou správnost odpovídají autoři.

ISBN 978-80-7308-669-5

Obsah

Jiří Návara Slovo úvodem

11

Petr Hlaváček Proč jsme Západ aneb Česko (opět) na křižovatce?

15

Petr Hlaváček Češi v soukolí západo-východního dilematu

19

Michael Romancov Kam patříme? Východ, nebo Západ?

85

Václav Bělohradský Západ? On the Contrary!

101

Nicolas Porta Proč jsme Západ (a ne Východ)?

116

Michal Stehlík Prokletí pocitu výjimečnosti

137

Jan Holzer K čemu je Západu Východ: (geo)politologická poznámka

148

Jiří Pehe Západ není v úpadku, jen se globalizuje

163

Michaela Ševčíková Padající ekonomická paradigmata a postavení České republiky v rámci „Západu“

175

Petr Kostka Evropská krize tvorby bohatství a její příčiny

195

Alice Němcová Tejkalová – Filip Láb Západ, nebo spíše Východ? Změny ve vlastnictví médií a jejich důsledky

234

Jan Kobylka Evropa a Rusko. S kým a kde chceme raději žít?

245

Martin C. Putna Zápas o Západ

262

Max Ščur Líná Evropa aneb proč jsme „zapadli“

293

Seznam autorů

309

Poznámka

311

Summary

313

„Že by byl konec? Že by se ta velkolepá cesta touhy a krve Abendlandu kanalizovala do stok spotřební společnosti, která, ve snaze zachovat si volné ruce ke kšeftaření, upustí jak meč, tak kříž?“ František Vodák, Abendland aneb Legenda o posedlosti (1985)

„Evropa, procitne-li, přijde k sobě v předvečer věku bouří. Současníkům, kteří pohlížejí do budoucnosti, může být asi tak, jako by listovali v katalogu ohlášených běd. Mohou si dodávat vzpruhu slovy portugalského mořeplavce, hrdiny a člověka, jenž obeplul svět, Vasco da Gamy, který na svou zoufalou posádku při orkánu v Indickém oceánu zvolal: Vzhůru, děti, moře se před vámi třese!

Nová politika pro nás začíná uměním tvořit slova, která na palubě skutečnosti ukazují horizont.“ Peter Sloterdijk, Procitne Evropa? (1994)

9

SLOVO ÚVODEM

„Nejlepším prorokem budoucnosti je minulost.“ (G. G. Byron)

Každý, kdo jen trochu poslouchal ve škole osvícenější paní učitelku nebo vyprávění babičky, když jí seděl v dětství na klíně, má v hlavě hrubou strukturu našich dějin. Žádná sláva, žádná velká hrdost.

Měli jsme v běhu času na události rozhodný pohled, předbíhali často nadšeně, nerozvážně dobu a hlavně jsme nerespektovali reálnou skutečnost.

Slavně jsme si znovu vybudovali samostatnost, kterou jsme tak lehkomyslně ztratili v roce 1620.

Cesta zpět byla dlouhá a trnitá. Rozpad Rakouska-Uherska rozvolnil mocenskou rovnováhu v Evropě, a aniž jsme si to v počátku uvědomovali, nechal nás v naší samostatnosti samotné. Ztratili jsme skutečné spojence. Kdo si někdy prošel francouzský venkov a viděl na návsích náhrobky plné padlých v první světové válce, ten věděl, že podruhé už chuť bojovat bude minimální. Natož za někoho druhého.

Aby toho nebylo málo, populisticky jsme „rozpus11

tili“ svou aristokracii. Zcela jsme přehlédli, že byla ve své době vlivným nositelem diplomacie a nerozvážně jsme tak ztratili spojence, který chyběl v krizových letech Mnichova. Zradu Západu v třicátých letech jsme se rozhodli exemplárně potrestat naším příklonem k novému, v našich představách určitě mnohem přátelštějšímu Rusku. Jen málokdo se tehdy zamýšlel nad „hodnotami“, které vítěz války přinesl do Evropy. Klaka prospěchářů a naivistů v euforii umlčela nevelkou opozici. Ovoce Února s proklamovanými světlými zítřky na sebe nedalo dlouho čekat. Prostoduchost a lenost ověřovat si fakta zbavila zemi na dlouhá desetiletí svobody.

Když si rekapitulujeme naše 20. století, zjeví se nám neradostný pohled. První světovou válku jsme přežili na straně vítězů i poražených, a dokonce jsme tak museli platit reparace. Léta hospodářské prosperity první republiky jsme jen nedostatečně využili k hledání reálných a pevných spojeneckých svazků. Mnichov a druhá světová válka patří dodnes k našim „černým můrám“. Studenou válku, do které jsme v roce 1948 slavně vstoupili likvidací schopných vrstev společnosti, jsme také prohráli. Reparace po nás naštěstí nikdo nechtěl. Ztráty uplynulých let však byly obrovské, těžko přetěžko se dostáváme zpět mezi nejvyspělejší státy, kam jsme kdysi patřili.

12

proč js m e z á pa d ?

Budoucí pamětník ocení dobu Václava Havla.

Ten měl – bohudík – tolik rozhodnosti a důvěry, že nás dokázal včlenit do NATO i EU. Nic není černobílé, nic se neudělá samo a nelze najít zcela dokonalý systém. Lze ho jen a jen trvale budovat. Důležité je mít prostor a čas pro opravu nefungujících prvků, a to zatím máme. S hořkým úsměvem poslouchám soudce našich euroatlantických vazeb s halasným zvěstováním „argumentů“ ruské provenience i ony „nápady“ na vystoupení ze svazku osmadvaceti států, totiž z Evropské unie.

Tedy, jak konat jinak? Odložme pohodlnost a jednoduchá řešení, hledejme kořeny všelijakých názorů, ověřujme si fakta a posuzujme možná spojenectví prizmatem skutečných hodnot, které se nám nabízejí. Trest ztráty svobody se uděluje provinilcům za nejtěžší zločiny. Hloupost, lenost a naivita národa mezi ně patří rovněž. Už to tady jednou bylo, můžeme si zkusit nové kolo ve 21. století. Nebude jiné.

MVDr. Jiří Návara, Ace Academy Tábor, jaro 2016

13

PROČ JSME ZÁPAD ANEB ČESKO (OPĚT) NA KŘIŽOVATCE?

Co je vlastně Západ? Jsme my, Češi, skutečně jeho součástí? A pokud ano, proč? Jaká je budoucnost Evropy? Existuje ještě Střední Evropa? Jak se stavět k Východu? Je pro nás Rusko hrozbou nebo výzvou?

Je tváří v tvář všem našim krizím budoucností Evropy uchování/obnovení geopolitické jednoty Západu, tj. strategické spojenectví s USA a NATO? Nebo směřujeme k tzv. emancipaci Evropy, a tudíž zániku Západu? Může integrovaná Evropa, například v transformované podobě Evropské unie, přežít jako jakási „antiimperiální“ entita, jeden z pěti či deseti velmocenských hráčů globalizovaného světa? I takové a podobné otázky si klade naše kniha, přičemž nenabízí žádné definitivní odpovědi, nýbrž se především snaží být inspirativní, provokativní a dialogická, jak je ostatně naší evropské a obecně západní civilizaci vlastní.

To, že se v této publikaci primárně zabýváme především naším vlastním civilizačním okruhem, byť samozřejmě nepomíjíme civilizace sousední či konkurenční (nakolik je tento termín problematický), není snad projevem eurocentrismu a jakési 15

západní ignorance, leč zejména starostí o tu část světa, která je nám domovem.

Impulsem ke vzniku knihy nám byla interdisciplinární konference „Proč jsme Západ? Česko, Evropa a Západ mezi minulostí a budoucností“, kterou naše Collegium Europaeum FF UK & FLÚ AV ČR uspořádalo 9. června 2015 ve spolupráci s Ace Academy ve Velké aule Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, a to pod záštitou Mgr. Daniela Hermana, ministra kultury ČR, prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., MBA, rektora Univerzity Karlovy, a doc. PhDr. Mikuláše Beka, Ph.D., rektora Masarykovy univerzity. Na základě některých referátů a navazujících debat pak vzniklo několik studií a esejistických pojednání, doplněných texty dalších přizvaných autorů.

Touto naší „kolektivní monografií“ bychom rádi přispěli k rozšíření a prohloubení české diskuse vedené univerzitány, akademiky, intelektuály, politiky, umělci a obecně tzv. zainteresovanou veřejností nad kontextem aktuálních výzev a krizí současné Evropy a Západu. Vždyť se zdá, že jsme jakožto suverénní stát a politický národ opět na jakési dějinné křižovatce (ovšem: která generace si to nemyslela?).

Jako bychom byli v našich politických a intelektuálních elitách znejistěni v otázce naší přináležitosti k integrující se Evropě a k Západu jakožto specifické geopolitické entitě. Ačkoliv jsme po tisíc let sou16

proč js m e z á pa d ?

částí Západu, a s námi i celá Střední Evropa, jako bychom – alespoň v jisté části našeho (politického) národa – chtěli náš stát raději „přestěhovat“ kamsi na Mars, nebo s ním přinejmenším „odplout“ směrem na Východ. Ano, český stát, a není vlastně důležité, jak se v průběhu dějin jmenoval a zdali byl zrovna královstvím či republikou, byl a je nedílnou součástí Západu. Přesto se občas Češi a další Středoevropané projevují jako jakýsi „uražený Západ“.

Nebere nás západní Evropa na vědomí? Nedaří se nám prosazovat své ideje a představy? Pak sbohem, prohnilý a dekadentní Západe, i ty, proradná liberální demokracie se svým podivným kapitalismem!

My se vrhneme do první antagonistické „geopolitické náruče“, i kdyby nás měla smrtelně sevřít.

Civilizační okruhy jistě nejsou nějakou geologickou daností, která je ustavena navěky, jejich rozsah se samozřejmě může měnit a mění. I sama Evropa jakožto kontinent (či poloostrov Eurasie?) disponuje vlastně „plovoucími“ hranicemi, zejména na východě. Přesto si však dovoluji tvrdit, že naplněním dnes často hlásané negace Evropy, momentálně se projevující ve formě Evropské unie, stejně jako občasně proklamované „emancipace“ od Západu, tj. především od USA a anglosaského světa, by moderní český stát a s ním i Střední Evropa páchaly sebevraždu vlastní svobody.

17

Evropská a západní identita byla a je principiálně dialogická, nehotová – evropanství a západnictví národů se stále znovu rodí z krizí, otázek, odvahy a víry. Snad může někomu otázka, vetknutá do názvu naší knihy, znít pateticky a sebestředně.

Proč jsme Západ? Inu, proto, že se nemíníme vzdát kritického myšlení, pochybujeme sami o sobě, abychom vždy znovu pokračovali v onom dobrodružství, jež se rodí z pravdivého sebe -vědomí svobodných jedinců a národů. Jestli je toto evropská či západní pýcha, pak se domnívám, že bez ní by byl svět mnohem chudší a smutnější. doc. PhDr. Petr Hlaváček, Ph.D., Collegium Europaeum FF UK & FLÚ AV ČR Praha, jaro 2016

18

proč js m e z á pa d ?

SUMMARY

WHY ARE WE THE WEST? Czechia, Europe and the West between Past and Future Petr Hlaváček

What exactly is the West? Are we Czechs part of it? If so, why? What is the future of Europe? Does Central Europe still exist? What attitude should one assume towards the East? Is Russia a threat to us or is it a challenge? Facing all our crises, does the future of Europe lie in the preservation/restoration of geopolitical unity of the West (i.e. a strategic alliance with the USA and NATO)? Or are we heading towards the so called emancipation of Europe and therefore towards the termination of the West?

Is an integrated Europe able to survive as a sort of “anti-imperial” entity; as one of five or one of ten superpowers of the globalised world – for example in a transformed European Union? Our book addresses such and similar questions. It does not present any final answers. Rather, it seeks to be inspiring, provocative and dialogical – as it is, after 313

all, natural to the European civilization and Western civilization in general.

In this publication we are dealing mainly with our own civilization, although we obviously do not disregard neighbour or rival (to what extent is this term problematic) civilizations. The reason being we care mainly for that part of the world which is our home. It is not a demonstration of eurocentrism or western ignorance.

The impulse for the creation of this book came from the interdisciplinary conference “Why are we the West? Bohemia, Europe and the West between past and future” held on 9 June 2015 in the Great Lecture Hall of the Faculty of Arts, Charles University in Prague by the Collegium Europaeum (Charles University & Czech Academy of Sciences) co-operation with Ace Academy. It was held under the auspices of Mgr. Daniel Herman, the secretary of culture of the Czech Republic, prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, the rector of Charles University, and doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D., the rector of Masaryk University. Several studies and essays were written on the basis of conference papers and the ensuing discussions. They were supplemented by the treatises of other invited authors.

Studies published in this book are in large part focused on the historical context of the existence of the West and on the Czech political and intellectual 314

proč js m e z á pa d ?

elites’ reflections on European and Western identity. The issue of Central Europe was also reflected, like the theme of awaking Russia, the restored revisionist superpower, and the problem of future perspectives of the European Union and the West in globalised world. The studies of Petr Hlaváček (Czechs amidst the West-East dilemma), Michael Romancov (Where do we belong? East, or West?), Václav Bělohradský (West? On the Contrary!), Nicolas Porta (Why are we the West and not the East?), Michal Stehlík (The curse of the feeling of extraordinariness), Jan Holzer (What is the East good for to the West: A [geo]political note), and Jiří Pehe (The West is not in decline, it is just in the process of globalisation) deal with these issues. The studies of Michaela Ševčíková (Collapsing economical paradigms and the position of the Czech Republic within “the West”) and Petr Kostka (The European crisis of the formation of wealth and its causes) analyse the economical context. Alice Němcová Tejkalová and Filip Láb (The West, or rather the East?

The changes of the ownership of media and their consequences) deal with the changes on the media scene. The book concludes with three essays: Jan Kobylka’s essay with psychological overlap (Europe and Russia. With whom and where do we prefer to live?), cultural-historical gloss of Martin C. Putna (The struggle for the West) and finally the poetical 315

and very appealing essay of the poet Max Ščur (Lazy Europe, or Why we “got stuck”).

Through the means of this “collective monography”, we would like to contribute to the broadening and deepening of the Czech discussion upon the context of present challenges and crises of Europe and the West – the discussion held by university students, academicians, intellectuals, politicians, artists and by the so -called interested public in general. It seems that we are at some kind of historical crossroads as a sovereign country and a political nation (although, which generation did not think so?). It seems like our political and intellectual elites lost confidence about how we belong? to Europe, which integrates itself, and to the West as a specific geopolitical entity. We (and the whole of Central Europe too) have been part of the West for a thousand years, yet it seems like – at least part of our (political) nation – would rather “move” our country to somewhere like Mars, or at least to the East. Indeed, the Czech state has been an integral part of the West, no matter how it was called over history, or if it was a kingdom or a republic. Yet Czechs and other citizens of Central Europe sometimes present themselves as an “offended West”.

Are we not being acknowledged by Western Europe?

Are we struggling to push our ideas and visions through? Then: “Goodbye, you rotten and deca316

proč js m e z á pa d ?

dent West and you perfidious liberal democracy with your strange capitalism!” We are going to run to the first antagonistic geopolitical arms, even though they may have a deadly grasp.

Civilization spheres certainly are not some kind of “geological” situation established for ever. In fact, even Europe itself, as a continent (or a peninsula of Eurasia?) has variable borders, mainly on the East. Nevertheless, I dare to say that the fulfilment of frequently proclaimed negation of Europe and occasionally proclaimed “emancipation” from the West (i.e. mainly from the USA and the Anglo-Saxon world) would mean a suicide of freedom for the modern Czech state and Central Europe too.

European and Western identity is dialogical, unfinished, on principal – Europeanism and Westernism of the nations are reborn again and again from the crises, questions, courage and faith. The question in the title of our book might sound affected and self-centred: Why are we the West? Well, because we do not intend to abandon critical thinking, we have doubts about ourselves in order to keep on this adventure born from the honest self-consciousness of free individuals and nations. If this is European or Western pride, then I think the world would be a much poorer and sadder place without it. (translated by Dan Török) 317

PROČ JSME ZÁPAD? Česko, Evropa a Západ mezi minulostí a budoucností Petr Hlaváček, Václav Bělohradský, Martin C. Putna, Michael Romancov et al.

Vydala Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, nám. Jana Palacha 2, Praha 1 Obálka, typografie a sazba z písma Fedra: Dušan Neumahr Vyrobila: Togga, spol. s r. o., Praha Vydání první, Praha 2016