Rusové v Praze. Ruští intelektuálové v meziválečném Československu

RUSOVÉ V PRAZE ruští uští intelektuálové eskoslovensku v meziválečném československu

Petr Hlaváček Mychajlo Fesenko

RUSOVÉ V PRAZE

ruští intelektuálové v meziválečném československu

Petr Hlaváček Mychajlo Fesenko

Vydání této publikace bylo podpořeno Fondem rektora Univerzity Karlovy.

Za poskytnutí reprodukčních práv k fotografiím děkujeme Národnímu archivu v Praze a Slovanské knihovně v Praze.

Lektorovali: Pavel Kotau & Dan Török © Petr Hlaváček & Mychajlo Fesenko, 2017 © Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2017 Za obsah a jazykovou správnost odpovídají autoři.

ISBN 978-80-7308-748­‑7

Obsah

Slovo úvodem 11 Exulanti, spoluobčané, oběti: osudy

ruských intelektuálů 15

Nikodim Kondakov 23 Vasilij Němirovič­‑Dančenko 26 Natalija Jašvil 31 Pavel Novgorodcev 34 Alexander Kizevetter 39 Vladimir Francev 42 Jevgenij Ljackij 47 Pjotr Struve 50 Ivan Lapšin 55 Nikolaj Losskij 58 Sergej Bulgakov 63 Viktor Černov 66 Michail Novikov 71 Arkadij Averčenko 74 Antonij Florovskij 79 Alfred Bem 82 Nikolaj Okuněv 87 Valentin Bulgakov 90

Michail Zimmermann 95 Georgij Vernadskij 98

Grigorij Musatov 103 Pitirim Sorokin 106 Marina Cvetajeva 111 Georgij Florovskij 114 Mark Slonim 119 Pavel Gorgulov 122 Pjotr Savickij 127 Vsevolod Kolomackij 130 Roman Jakobson 135 Konstantin Čcheidze 138 Valerij Vilinskij 143 Epilog: Svobodu jedněch nelze vykoupit

obětováním svobody druhých… 147 Výběrová bibliografie 149 Redakční poznámka 153 Summary 155

„Z mostu osudu skokem skok! Jen se zřítíš…“ Dívá se božím okem na řeku rytíř, podobný mně.

Marina Cvetajeva, Pražský rytíř (1923)

Slovo úvodem

Kniha Rusové v Praze. Ruští intelektuálové v meziválečném

Československu vznikla jako doprovodná publikace

stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2017

na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kterou

připravilo Collegium Europaeum – Výzkumná sku-

pina pro dějiny evropského myšlení FF UK & FLÚ

AV ČR, a to díky podpoře doc. Mirjam Friedové, Ph.D., děkanky FF UK, a prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., MBA, rektora Univerzity Karlovy.

〜 Prostřednictvím biogramů významných osobnos-

tí někdejší ruské exilové komunity by autoři této

knihy chtěli pražské akademické obci i širší české

veřejnosti připomenout často tragická dilemata

ruských intelektuálů, vědců a literátů první po-

loviny 20. století, kteří výrazně přispívali k dynamice kulturního, intelektuálního i politického ži-

vota v prvorepublikové Praze. Mimo jiné vznikla jakožto varovné memento u příležitosti letošního

100. výročí ruské bolševické revoluce (1917–2017), která rozvrátila Rusko, jež si pak v hybridní for

11

mě sovětsko­‑ruského impéria podmanilo znač-

nou část východní a střední Evropy, a to včetně

Československa.

〜 Naše kniha je jedním z výsledků dlouhodobého

projektu Collegia Europaea, jehož prostřednictvím

hodláme i nadále upomínat na poněkud „vytěsně-

né“ souvislosti českých intelektuálních dějin a tradic české akademické obce. V uplynulých letech

realizovalo naše badatelské pracoviště výstavy Vy‑ těsněná elita. Zapomínaní učenci z Německé univerzity v Praze

(2011), Kacířská univerzita. Osobnosti pražské utrakvistické

univerzity 1417–1622 (2013), Evropa!!? Fragmenty českého

přemýšlení o Evropě 1918–1989 (2014), (Ne)šťastná Ukrajina.

Osobnosti Ukrajinské svobodné univerzity v Praze 1921–1945

(2015) a Bělorusko mimo Bělorusko. Běloruští intelektuálové

v meziválečném Československu (2016), k nimž Vydava-

telství FF UK rovněž vydalo doprovodné publikace.

Tato kniha je tudíž již šestým výstupem našeho

projektu. Věříme, že tyto a podobné aktivity naše-

ho Collegia Europaea mohou přispět k prohloubení 12

ru s ové v pra ze

dějinné reflexe uvnitř i vně české akademické obce, stejně jako k rozvíjení kritického myšlení, pro něž

jsou Univerzita Karlova i Akademie věd ČR stěžejním prostorem.

〜 Závěrem bych chtěl poděkovat kolegovi Mgr. Mychajlu Fesenkovi, rodáku z Ukrajiny, asistentu Co-

llegia Europaea a pracovníku Slovanské knihovny

v Praze, který je spoluautorem této knihy, za jeho

profesionální nasazení. Nechť se tato kniha stane

v časech, kdy se opět šíří despekt vůči demokracii

a evropské spolupráci i všelijaké nenávistné ideologie, symbolickým impulsem k rozvoji občanského sebevědomí a svobodomyslnosti.

doc. PhDr. Petr Hlaváček, Ph.D.

koordinátor Collegia Europaea FF UK & FLÚ AV ČR Praha, podzim 2017

13

Exulanti, spoluobčané, oběti: osudy ruských intelektuálů

Na počátku 20. století představovalo Ruské impérium, rozkročené mezi Asií a Evropou, hybridní

koloniální mocnost, která se jen pozvolna vyrovnávala se západní modernitou, a to jak v rovině

politické, vojenské či hospodářské, tak i kulturní

a intelektuální. Hektickým zapojením se do Vel-

ké války byl r. 1914 akcelerován rozkladný proces,

jenž r. 1917 vyústil ve dvojí revoluci – ta první čili únorová odstranila carskou autokracii a směřovala

k ústavnosti a jisté formě republikanismu, říjno-

vá pak byla bolševickým převratem, který způsobil

všeobecný chaos, občanskou válku a hrůzovládu.

Rusko se zmítalo v křečích, diktátor V. I. Lenin

a jeho bolševická sekta čelili „bílému“ odporu, ale

též německé, francouzské, britské a japonské intervenci, také dosud ujařmené národy, jako Poláci,

Ukrajinci, Bělorusové, Baltové nebo Finové, se hlásily o svou státní samostatnost. Právě v této krizové

situaci řešili mnozí ruští intelektuálové své životní

dilema – zůstat v Rusku, nebo hledat exil v Evropě,

Asii či Americe? Když byla r. 1920 protibolševická

15

Literární historik Alfred Bem (uprostřed s vousy) obklopený spolupracovníky z Ruského pedagogického úřadu v Praze (1926)

vojska poražena, nastal úprk tisíců ruských akademiků, literátů a umělců, kteří nalezli útočiš-

tě nejen v Paříži nebo Berlíně, nýbrž také v Praze,

hlavním městě republikánského a demokratického

Československa. Již r. 1918 vznikl v Československu

tzv. Česko­‑ruský komitét, o rok později registrova-

ný pod názvem Česko­‑ruská jednota, jehož aktivis-

té organizovali podpůrné akce pro uprchlíky z ně-

kdejšího Ruského impéria. Další vlna uprchlíků se objevila r. 1920 po evakuaci „bílé“ Dobrovolnické

armády z Krymu do Konstantinopole, přičemž řada 16

ru s ové v pra ze

mladých vojáků tehdy obdržela stipendia českoslo-

venské vlády pro studium na Univerzitě Karlově.

〜 R. 1921 vznikla pod záštitou T. G. Masaryka, pre-

zidenta Československé republiky, tzv. Ruská po-

mocná akce, koordinovaná Ministerstvem za-

hraničních věcí, která se zaměřovala na ruskou, ukrajinskou, běloruskou a kavkazskou exilovou

komunitu, pro niž se Praha stala jedním z nejvýznamnějších evropských center. Rusové zde tvoři-

li největší část exulantů, se silným zastoupením

akademiků z ruských univerzit, takže se Praze brzy

přezdívalo „ruské Athény“ nebo „ruský Oxford“.

Edvard Beneš, ministr zahraničních věcí, chápal

Ruskou pomocnou akci jako nástroj k utváření rus-

ké demokratické inteligence, jež by po pádu bolše-

vického režimu pomáhala budovat svobodné Rusko.

Avšak na rozdíl od rusofila a neoslavisty Karla Kramáře, v letech 1918–1919 ministerského předsedy

první čs. vlády, kladl důraz především na budoucí

kulturní a nikoliv politickou úlohu ruských exulantů. Záhy začala v Československu vznikat ruská

školská zařízení a již v říjnu 1921 byl založen Komitét pro umožnění studia ruských studentů v ČSR.

Téhož roku byly ustaveny Sbor ruských profesorů

v Praze, sdružující někdejší pedagogy ruských uni

17

verzit, a Svaz ruských akademických organizací,

započaly přednášky pro ruské studenty na Filozo-

fické fakultě Univerzity Karlovy.

〜 V Praze byly založeny Ruská právnická fakulta (1922), a sice pod patronací Univerzity Karlovy, dále

Ruský pedagogický ústav J. A. Komenského (1923),

a zejména Ruská lidová univerzita (1923). Ta ovšem nebyla akademickým učilištěm, nýbrž školou

určenou vzdělávání všech vrstev ruské exilové komunity, ačkoliv na ní přednášeli přední ruští učenci. Teprve r. 1933 byla pod názvem Ruská svobodná

univerzita transformována ve skutečné vědecko­

‑pedagogické pracoviště. Při Ministerstvu zahraničních věcí byl r. 1923 založen Ruský zahraniční

historický archiv, významnou institucí bylo též

Ruské kulturně­‑historické muzeum zřízené r. 1935 na zámku ve Zbraslavi u Prahy. Již r. 1925 vzniklo

na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy „Semina-

rium Kondakovianum“, r. 1931 přeměněné na sa-

mostatný Archeologický institut N. P. Kondakova, sdružující ruské exilové historiky umění, byzanto-

logy a archeology. Ruské mládeži sloužila gymnázia

v Praze a Moravské Třebové nebo například Ruská

škola komunikační techniky. Ruským intelektuálním aktivitám v Československu mohl sekundovat 18

ru s ové v pra ze

SUMMARY

The book Russians in Prague. Russian intelectuals between the World Wars in Czechoslovakia was made as an

accompanying publication for the exhibition of the

same name organised in the autumn 2017 at the

Faculty of Arts of the Charles University in Prague.

Using biographies of significant personalities of Russian exile community, it seeks to remind the

Prague academic community and the wider Czech

public of the usually tragic dilemmas of Russian

intelectuals, scientists and writers during first half

of the twentieth century. These personalities con-

tributed significantly to the dynamics of cultural,

intellectual and political life in Prague during the

period of the First Czechoslovak Republic. The book

was developed on the occasion of the 100th an-

niversary of the Bolshevik Revolution (1917–2017),

„thanks“ to which exiles from former Russian Empire, not only Russians but also Ukrainians and

Belarusians.

155

RUSOVÉ V PRAZE Ruští intelektuálové v meziválečném Československu Petr Hlaváček & Mychajlo Fesenko Vydala Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Nám. Jana Palacha 2, Praha 1 Obálka, typografie a sazba z písma Fedra: Dušan Neumahr Vyrobila: Togga, spol. s r. o., Praha Vydání první, Praha 2017