Střední Evropa Rudolfa Chmela

S T Ř E D N Í E V R O PA R U D O L FA C H M E L A Jana Pátková – Mira Nábělková (eds.)

ST Ř E DN Í E V ROPA RU DOL FA C H M E L A St ud ie k 80. n a rozen i n á m

Jana Pátková – Mira Nábělková (eds.)

f ilozof ick á fa k u lta u n i v er zi t y k a r lov y – ná rodn í muzeum, 2019

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Střední Evropa Rudolfa Chmela : studie k 80. narozeninám / Jana Pátková, Mira Nábělková (eds.). -- Vydání první. -- Praha : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy : Národní muzeum, 2019. -- 1 online zdroj Částečně polský a slovenský text, anglické resumé Obsahuje bibliografii ISBN 978-80-7308-924-5 (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy ; online ; pdf ) * 80(=162.4)+908(437.6) * 82.0 * 81:316.7 * 316.72/.75 * (4-191.2) * (062.552) * (048.8:082) – Chmel, Rudolf, 1939– slovakistika – literární věda -- Evropa střední – jazyk a kultura -- Evropa střední – kultura a společnost -- Evropa střední – kolektivní monografie – jubilejní publikace 80 - Filologie [11]

Kniha vyšla s finanční podporou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního muzea.

Poděkování patří Petru Balharovi za souhlas s využitím polychromované dřevěné plastiky Nočná dúha. Zároveň děkujeme Mariánovi Slobodovi, Matúšovi Guziarovi a Emě Katrovas za spolupráci na přípravě knihy.

Recenzovali Irena Bilińska Marek Junek

Socha na obálce © Peter Balhar, Nočná dúha, 2019 Edice © Jana Pátková, Mira Nábělková, 2019 © Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2019 © Národní muzeum, 2019 Za obsah a jazykovou správnost odpovídají autoři Všechna práva vyhrazena ISBN 978-80-7308-923-8 (Univerzita Karlova, Filozofická fakulta) ISBN 978-80-7308-924-5 (online : pdf ) ISBN 978-80-7036-608-0 (Národní muzeum)

Obsah

Úvodní slovo

7

Pozdravy Desatero (od) Rudolfa Chmela

11

Michal Stehlík

Tmavomodrá elegancia

15

Andrea Puková

Muž s vysokosťou (Moderne zmýšľajúci starosvetský gentleman)

19

Ľubica Krénová

Střední Evropa historická a politická Absence představ o čechoslovakismu v českém politickém myšlení v době první republiky

31

Jan Rychlík

Historicko-politická komparace první Československé republiky a Maďarského království – vybrané aspekty

47

Andrej Tóth

Každodennost, mnohoetničnost a mnohokulturnost malých východohaličských měst očima českých cestovatelů 19. století

69

Petr Kaleta

Slovenští literáti v národně politických zápasech po roce 1989 Pavel Hynčica

77

Střední Evropa lingvo-literární a kulturní Hľadanie kontinuity. K „slovenskému komplexu“

99

Magdalena Bystrzak

Přešlapy hranic v životě a díle Antona Straky

105

Evžen Gál

Dramat w trzech aktach z epilogiem. Przyczynek do miłosnej legendy epistolarnej epoki. O listach Sama Bohdana Hrobonia do Bohuslavy Rajskiej

117

Aleksandra Hudymač

Můj tank a překladatelovy úvahy

137

Simona Kolmanová

K problematice diplomacie v česko-slovenských a slovensko-českých cestopisech po kodifikaci slovenštiny

141

Jana Pátková

Slovacika z fondu Strahovské knihovny – miscelanea a varia

159

Jan Pišna

Závěrem Letokruhy okolo Svitu. Niekoľko tatranských zastavení pri jubileu Rudolfa Chmela

173

Mira Nábělková

Seznam citované literatury Autoři Summary

207 223 225

Úvodní slovo

Už čtvrt století je Rudolf Chmel svázán s českým kulturním prostředím specifickou vazbou – pražskou slovakistikou, u zrodu a rozvíjení které stál zkušeností literárního vědce i celou svou osobní autoritou. Jeho přítomnost a stopa v českém kulturně společenském životě je však samozřejmě mnohem hlubší i vrstevnatější. Promlouvá o tom celá řada jeho akademických i veřejných aktivit v široce pojatém českém kulturním prostoru.

Každý z příspěvků v tomto svazku, který jsme sestavili k osmdesátým narozeninám Rudolfa Chmela, chce být osobitým ohlasem a vyjádřením osobní zkušenosti z dlouholetého setkávání a diskusí s ním osobně i s jeho inspirativním dílem. Na ploše jedné knihy se sešla generačně pestrá skupina autorů, kteří s ním v době jeho pražského slovakistického působení byli v tvůrčím kontaktu – historikové, literární a divadelní vědci, lingvisté a politologové, nejen domácí, ale i ze Slovenska či Polska. Jazyk příspěvků – vedle češtiny slovenština i polština – také vypovídá o bytostném středoevropanství Rudolfa Chmela, který se ve svém literárněvědném a esejistickém, akademickém i mimoakademickém uvažování zabýval a zabývá stěžejními problémy střední Evropy a je doma nejen ve slovenském a českém publikačním prostoru, ale i v dalších středoevropských prostředích.

Kolegové, přátelé, bývalí i současní doktorandi a studenti, ti všichni by se bez osobnosti Rudolfa Chmela dost možná vzájemně nepoznali. Mnohé z nich pojí s jubilantem dlouholeté kolegiální přátelství, které začalo v r. 1994 spolu se zrozením slovakistiky na půdě české univerzity. Tam někde na počátku a opakovaně v letech dalších, měřeno roky akademickými, se také potkal učitel se svými žáky, kteří se i díky učitelovu působení a vstřícnosti brzy stali jeho komunikačními partnery. Rudolf Chmel coby učitel trpělivě doprovázel své žáky po celé jejich pregraduální i postgraduální studium, sledoval jejich kroky po završení studií a byl jim nápomocen radou leckdy i mimo akademickou půdu. S odstupem času jsou vidět plody této mnohaleté práce. Žáci Rudolfa Chmela dorostli do významných profesních rolí odborného i veřejného života a mnozí z nich se ve své profesi stali právě takovou autoritou, na kterou byli svým učitelem po dobu studia připravováni. V jejich odborných příspěvcích můžeme číst reakce na celou řadu výzev, podnětů a inspirací, za kterými během společně strávených let v českém prostředí stál Rudolf Chmel v roli učitele, kolegy i přítele a které nepřestávají působit ani s odstupem let. Jsou to zejména výsledky jejich úvodní slovo

7

práce, které promlouvají o tom, jak důležitá byla a stále je přítomnost Rudolfa Chmela v českém kulturním prostoru. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy vyjádřila tuto důležitost a svou vděčnost také na institucionální úrovni, když v r. 2017 jmenovala Rudolfa Chmela emeritním členem své akademické obce.

Texty jsou členěny do čtyř kapitol. První část nazvaná Pozdravy přináší pozdravná slova bývalých studentů a doktorandů, z nichž vystupují obrazy osobnosti jubilanta. V dalších dvou kapitolách Střední Evropa historická a politická a Střední Evropa lingvo-literární a kulturní jsou soustředěny studie tematicky korespondující se zájmy Rudolfa Chmela a v mnoha ohledech inspirované jeho prací (pracemi) a názory. V závěrečné čtvrté části je umístěn jeden text, který propojuje čtvrt století působení Rudolfa Chmela na pražské slovakistice s časem a světem jeho osobního formování v podtatranském Svitu.

Naše kniha Střední Evropa Rudolfa Chmela chce být společným pražským pozdravem k jeho vzácnému jubileu. editorky

8

střední evropa rudolfa chmela

Pozdravy

Desatero (od) Rudolfa Chmela Michal Stehlík

Texty do jubilejních sborníků mívají zvláštní charakter. Na jednu stranu je to nepochybně úctyhodná akademická tradice, na stranu druhou se ne vždy potkají s obdobím, kdy je k dispozici ta nejvhodnější studie a člověku nezbývá než sáhnout k osobní vzpomínce. A to je přesně moje situace. Docela nedávno jsme s Rudolfem Chmelem editorsky dokončili jednu (snad zajímavou) knihu a mně došlo, že ji vlastně připravoval učitel se svým žákem.

A také mi došlo, snad ne pozdě, jak jsem rád, že mohu být žákem Rudolfa Chmela. Od tohoto uvědomění už není tak daleko k osobnějšímu zamyšlení nad rolí tohoto jedinečného člověka v mém životě. Člověk ve svých osmnácti letech není schopen rozeznat, že potkává v mnoha ohledech svého životního učitele. A přesně to se mi stalo v roce 1994, kdy jsem nastupoval na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde jsem byl přijat na obor historie – slovakistika a docent Rudolf Chmel měl být jedním z mých učitelů. Za celé studium jsem potkal maximálně tři podobné osobnosti – bohemistu Alexandra Sticha, historika Roberta Kvačka a právě Rudolfa Chmela. V posledním jmenovaném se však pojilo to akademické se společenským, intelektuálně introvertní s veřejně působícím. Když se po několika desetiletích ohlížím za dobou studia, svým následným hledáním profesní cesty, až k dnešku, nebylo snad období, kdy by pro mě právě Rudolf Chmel nesehrával tak trochu osudovou roli, a jako správný učitel, většinou vlastně mimoděk, svou osobností, názorem, příkladem… Tak trochu jsem si z těch všech zkušeností „vypreparoval“ určité osobnostní desatero Rudolfa Chmela, které mě provází, a vím, že i nadále provázet bude.

I. Nadhled Zažil jsem bezpočet situací, které vypadaly zcela fatálně, beznadějně či kriticky, okolí se hroutilo, většina v představě následků té které „zásadní“ události, zatímco Rudolf vyčníval z řady a aktuální nervozity svým nadhledem.

Jistě, podobnou vlastnost možná očekáváme od lidí s jistou životní zkušeností, avšak já jsem přesvědčen, že u něj nějak přirozeně vyplývá z povahy a odvěkého pohledu na svět. Rozeznávání důležitého a nedůležitého, schopnost oddělit jepičí problém od skutečně významného, pochopení pro aktéry sporů, to všechno je nadhled Rudolfa Chmela.

desatero (od) rudolfa chmela

11

II. Kritičnost Rudolf Chmel je literární vědec, intelektuál, který je schopen nahlížet do textů a za texty, akademik, který se nebojí kritického slova vůči všemu hranému, neupřímnému. V osobním kontaktu vždy upřednostňuje výše zmíněný nadhled či až přehnanou, doslova prvorepublikovou, slušnost. Ve svých textech i projevech však dokáže jasně a kriticky upozornit na všechny falešné tóny, ať již jde o literární dílo nebo politický postoj. Pokud by mělo být něco nenahraditelnou devizou akademického prostředí, měl by to být kritický rozum, kritický přístup. A ten dokáže Rudolf uplatňovat celoživotně a v jistém rozporu s jeho nekonfliktní povahou až nesmiřitelně.

III. Veřejná angažovanost Přirozenou vlastností intelektuála je pro Rudolfa Chmela otevřenost a veřejná angažovanost. Nestačí mu sedět v knihovnách či archivech, psát či editovat knihy, případně vystupovat na konferencích v do jisté míry uzavřeném světě odborníků. Je doslova puzen k veřejnému slovu, ovlivňování veřejného mínění, a tím i k politice. Když se ohlédneme za posledním stoletím v česko-slovenském kontextu, kolik jsme měli skutečných intelektuálů, kteří se nebáli aktivně překročit hranice do politiky, aniž by je to zároveň nezničilo? I v tomto ohledu je Rudolf Chmel výjimkou a inspirací. A vůbec přitom nejde o dlouhý výčet jeho nejvyšších státních funkcí v exekutivě, parlamentu či diplomacii.

IV. Odpovědnost Veřejná angažovanost může mít u mnoha jedinců kořen v potřebě sebeprosazení, sebeprezentace, což ovšem není případ Rudolfa Chmela. Možná to bude znít příliš pateticky, ale jsem přesvědčen, že za tím vším, co Rudolf dělá, píše a prosazuje, je obrovská míra a pocit odpovědnosti za společnost, ve které žije. Ideály plurality, demokracie a diskuse pro něj nejsou papírové pojmy ze stránek knih, jsou to živé procesy, které chrání, posiluje a poukazuje na ně. To vše v přesvědčení, že jsou důležitými hodnotami pro kvalitu lidského života, pro jeho smysl. A on cítí, že není odpovědný pouze sám za sebe a „svoji duši“, ale i za ostatní. (A jsem si jist, že zrovna tento odstavec okomentuje nějakým ironickým vtipem, což však nebude nic měnit na tom, že si to skutečně myslím.)

V. Vzdělání Jestli něco Rudolf Chmel nesnáší, pak je to hloupost. Ale pozor, nezaměňovat s tím, že by podceňoval či nahlížel svrchu na ty bez vysokoškolského titulu. Rudolf nesnáší hloupost, která se netáže po příčinách, hloupost ignorující informace, hloupost přehlíživou, nebezpečnou a uzavřenou. I proto klade takový důraz na vzdělání, i proto si jako významnou součást svého 12

střední evropa rudolfa chmela

životního díla a role vybral prostředí školy, interakce s dalšími generacemi.

Třebaže možná v poslední době uslyšíte z jeho úst mnohé kritické povzdechy nad úrovní vzdělanosti i vzdělanců, je to jen důkaz, jakou důležitost vzdělání přikládá a za jak klíčové jej považuje pro život každé společnosti.

VI. Humor K Rudolfovi neodmyslitelně patří humor, lehkost a vtip. Neměl jsem tu možnost zažít jej v době komunistické diktatury, přece jen jsme od sebe vzdáleni téměř čtyři dekády, ale podezírám jej, že to byl právě humor a ironie, díky kterým dokázal přežít mnoho situací a zároveň si zachovat zdravý rozum.

Nejde o to vtipkovat za každou cenu, ale umět použít zlehčení právě k nadhledu a jistému poodstoupení od zdánlivě neřešitelné situace. Navíc, Rudolf má velký smysl pro absurdno, možná i proto, že jej vidí kolem nás mnohem citlivěji, než my.

VII. Střední Evropa Pamatuji se na semináře na filozofické fakultě, které se pod jeho vedením zabývaly střední Evropou. Byly naprosto odlišné od jeho přednášek z dějin literatury, které (přiznávám) místy dávaly šanci pro zdravý spánek po proflámovaných studentských nocích. Ale střední Evropa! To bylo něco docela jiného. Četli jsme, srovnávali, diskutovali, hádali se či jen polemizovali v kruhu studentů, a právě to si nesu z dob svých studií jako vzpomínku na skutečnou „akademii“. Tak nějak má podle mého vypadat univerzita. Navíc, to vše s fascinujícím tématem středoevropského prostoru, který dával našemu bohemocentrickému historickému uvažování docela jiný rozměr.

I díky němu jsme poznali naživo univerzity na Slovensku i v Maďarsku.

VIII. Optimismus Rudolf Chmel je rozený optimista. Muž, který se narodil v době, která před něj položila několik diktatur, fatálních (a negativních) změn ve společnosti, mnohá lidská selhání, a přesto se z něj nestal intelektuál s apokalyptickým přesvědčením o marnosti přítomnosti i budoucnosti. Nedávno jsme hovořili o tom, že nám známý svět posledních tří dekád se rozpadá, končí. Ale pro něj to nebyl povzdech nad situací, okamžitě to spojil s tím, že si ta další – naše generace – musí s touto situací poradit, nevzdat boj o hodnoty, přijít s novým paradigmatem. Co je to jiného než optimismus, který je nakažlivý?

IX. Slušnost Někde výše jsem ve stručné poznámce zmínil Rudolfovu až „prvorepublikovou“ slušnost. On sám se trochu stylizuje do člověka „staré školy“, která má kořeny opravdu až někde v první republice, ne-li v monarchii. Zároveň je živým dokladem toho, že pro dosažení významných pozic, vytvoření velkého desatero (od) rudolfa chmela

13

díla a získání uznání nemusí člověk kráčet „přes mrtvoly“ a chovat se tvrdě a nevybíravě. Slušnost v jeho podání rozhodně není slabost. Je to výraz respektu k určitým hodnotám i k lidem kolem něj. Není to jen póza a forma, je to žité respektování a přesvědčení, že svět opravdu není až tak úplně špatný, jak se nám občas zdá.

X. Inspirace Pokud bych měl všechny výše zmíněné body „desatera“ koncentrovat do jediného, pak by to byla inspirace, kterou si od Rudolfa stále beru, a v mnoha ohledech mě vlastně dokáže stále překvapovat. Čtu knihy, na které mě upozorní, při diskusích objevuji souvislosti, které mě nenapadly. Inspiruje mě nejen jako intelektuál, ale především jako člověk se všemi výše popsanými vlastnostmi – a to jsem bezesporu pozapomněl na mnohé další a neméně důležité. Rudolf Chmel je pro mě prostě inspirací.

Když v roce 1910 žáci T. G. Masaryka připravovali sborník k jeho šedesátým narozeninám, sešlo se mnoho významných osobností, žáků i vrstevníků, aby pogratulovali a svými příspěvky vzdali tehdejšímu poslanci a budoucímu prezidentovi hold. Zároveň tento sborník vyzníval jako určité uzavření života. Nikdo tehdy nemohl tušit, že za pouhé čtyři roky se Masaryk vydá na nejdobrodružnější cestu svého života, která otevře jeho další život.

Bylo to možné také proto, že doba nazrála do určité krize. V tom je dnešní situace trochu podobná. Nepřeji nám rozhodně velkou světovou krizi, ale na druhou stranu nám přeji, abychom v těžkých dobách měli mezi sebou takové osobnosti, jako byl tehdy T. G. Masaryk a dnes je Rudolf Chmel.

14

střední evropa rudolfa chmela

Tmavomodrá elegancia Andrea Puková

Vôbec sa mi nepáčil. Sedeli sme v polovici deväťdesiatych rokov v bratislavskej kaviarni Roland na Hlavnom námestí. Ja s mladíkom, do ktorého som bola čerstvo zamilovaná, a on s básnikmi Jánom Štrasserom a Ivanom Štrpkom pri vedľajšom stole. Možno ešte s Kornelom Földvárim. Pánska spoločnosť, ktorej dominoval. Ešte sme sa nepoznali, teda ja jeho som poznala, on mňa sotva. Smiali sa a on na celú tú veľkú miestnosť povedal vtip, ktorý spoločnosť ešte viac rozveselil, len mňa zaskočil. Možno až urazil. Bola som primladá a útlocitná.

Neskôr sme sa stretávali častejšie, v rôznych bratislavských kaviarňach, v kníhkupectvách, na čítačkách, na večerných debatách v záhrade u Marty a Milana Šimečkovcov. On vždy v tmavomodrom obleku a ja v hodvábnych šatách, vyzerali sme smiešne nepatrične medzi ošúchanými disidentskými svetrami. Spriaznene. Pochopila som, že žarty sú jeho súčasťou tak ako tie krásne obleky, dokonalé atramentové perá, plné kaviarne, ako roztopašní študenti či verní i neverní priatelia. A že ako jeden z mála si tie žarty robí nielen z druhých, ale najmä zo seba. Začala som ho počúvať. Čítať jeho dlhé súvetia, kľukaté a barokové. Nádherné. Slová, ktoré už dnes nikto nepoužíva, a predsa sú v jeho podaní také moderné a trefné. Texty ako Dunaj, s jeho kľukatými meandrami, kým je ešte blízko prameňa, s drobnými riekami, čo sa doň vlievajú, a silnou čiernou pointou pri delte, ktoré sa vlievajú do našich myslí. Jeho historky o slovenskej literatúre, často zaujímavejšie, než samotná literatúra. Jeho prejavy, ktoré si uchovávame v pamäti ako jediné potom, čo ich už nepíše Václav Havel.

Rudolf Chmel, docent a doktor vied pražskej Karlovej Univerzity, zakladateľ jej Streoduerópskych štúdií na Filozofickej fakulte, prvý ponovembrový veľvyslanec Československa v Maďarsku, minister kultúry a neskôr podpredseda vlády pre ľudské práva v najlepšej vláde, akú sme na Slovensku kedy mali. Pán Stredoeurópan, pre ktorého byť občanom tejto časti sveta je svetonázor: „Je to opak nacionalistického partikularizmu, intolerancie, komplexu menejcennosti, izolácie, uzavretosti. Stredoeurópanstvo má svoj vlastný svet, v ktorom sa stierajú hranice nielen preto, že neboli vždy najlepšie nakreslené, svet, v ktorom sa zásluhou nových menšín stierali a ešte stále sa stierajú hranice jazykové (zvyšky bilingvizmu tu ešte žijú, hoci niekdajší trilingvizmus či kvadrilingvizmus je už minulosťou). Ale zároveň je to svet, v ktorom existuje, ba dnes aj kvitne nacionalizmus, strach o menšiny desatero (od) rudolfa chmela

15

aj z menšín, o hranice, svet, proti ktorému autentické stredoeurópanstvo je priamo rajom.“1 Je to priestor, kde má množstvo stredoeurópskych priateľov, Adama Michnika, Petra Pitharta, Karla Schwarzenberga, Györga Konráda, Roberta Menasseho, napríklad, s ktorými už takmer tridsať rokov vedú donkichotský boj proti vášňam nacionalizmu a pravicovému a ľavicovému extrémizmu. Okrem priateľov iste nepochybne má aj mnoho priateliek, a ja len dúfam, že k nim niekde v úplne zadnom rade patrím aj ja. Páči sa mi, ak sa naša debata na ulici prehupne do príjemného obeda či večere, i moment, keď mi zoberie v kníhkupectve kopu kníh a prisunie ich na pulte pri pokladni k svojim a zaplatí ich všetky. Chvíľa, keď mu obdivujem nové plniace pero a on mi ho po dopísaní poznámok dá. Naučil ma elegancii atramentu.

Keď mi pred svojou partou spoluhráčov pochváli bekhend, čo sa mi práve podaril. Podrží zimník, kým si ho oblečiem, keď odchádzame z miestnosti – ignorujúc vzburu feministiek. Akoby gentlemanstvo bol výsmech. Ale jemu, tak ako nikomu, koho poznám, neuveriteľne pristane. Tak ako mu pristane, že ženy zdraví bozkávam, a keď sa pristavia, nech sa mu akokoľvek nechce, nikdy nepovie, že sa ponáhľa. Ale on sa vlastne nikdy nikam neponáhľa, pretože všetko má svoj čas.

Zo všetkých rečí s ním som mala najradšej tie o kaviarňach, samozrejme.

O tom, ako bratislavská, pražská, budapeštianska, viedeňská kaviareň ovplyvnila slovenskú literatúru a kultúru a ako zmenila jazyk: „Fakulte najbližšia bola kaviareň hotela Krym, neskôr aj priľahlé bistro, ale neďaleko bola Luxorka, Grandka, Metropolka, Štefánka, kaviarne v hoteloch Carlton a Devín, o viechach nehovoriac. Kaviareň bez umelcov, bez intelektuálov nebola kaviareň, ale hostinec, krčma,“2 píše vo svojich monumentálnych pamätiach, ktoré už vyšli knižne. „V tých päťdesiatych rokoch ešte žili spomienky na časy, keď kaviareň bola neodmysliteľná súčasť občianskej spoločnosti, aj preto to boli ešte v našich študentských časoch akési obmedzené oázy slobodného myslenia. Čašník, šéf poznal elitu národa, ktorá, pravdaže, nebola bohatá, ale bez nej sa nedalo hovoriť o kultúre, umení, skrátka v Kryme, Luxorke, Štefánke a inde sa odohrával v päťdesiatych – šesťdesiatych i nasledujúcich rokoch intelektuálny diskurz, z ktorého, samozrejme, len scenzúrovanejšia časť sa dostala potom do novín, časopisov, kníh. Prísť do Krymu v ktorýkoľvek čas znamenalo istotu, že človek nebude piť kávu či koňak sám. Aj to, že tá káva aj ten koňak nebudú predražené, aj to, že sa k nemu personál správa ako k štamgastovi. O niečo ešte intímnejšie prostredie predstavovali umelecké kluby (spisovateľský, výtvarnícky, divadelný, novinársky), kde sa odohrával neraz aj búrlivejší život. Aj v časoch dogma1 2 16

BYSTRZAK, Magdalena: Všetko čo vieme o stredoeurópanstve. Rozhovor. Rudolf Chmel. Dostupné na: hqps://salon.eu.sk/sk/archiv/10751 [cit. 2019-06-07].

CHMEL, Rudolf: Úvod do pamäti. Bratislava: Kalligram, 2019, s. 97. střední evropa rudolfa chmela

tizmu, aj v krátkom období liberalizácie v šesťdesiatych rokoch, aj v časoch normalizačného dvadsaťročia bol ten kaviarensko-klubový svet miestom, kde sa stretávali intelektuáli, umelci, vedci, aby si vymieňali názory. Bolo to miesto dialogické, rozhovorové. Nie je celkom náhoda, že tento druh kaviarenskej, dialogickej kultúry dnes zaniká a nahrádzajú ho priestory, v ktorých dialóg, rozhovory sú v menšine voči monologickým používateľom internetu. Pre nás študentov, neskôr mladých vedeckých pracovníkov, literátov to bola akási istota, že nie sme sami, že sme súčasťou komunity, ktorá má istý životný štýl, ale aj predstavy, v rámci možností, o slobodnejších riešeniach spôsobu života, inak, samozrejme, stále viac alebo menej regulovaného. Tam sme sa napokon dostali do styku s novinami, časopismi, rozhlasom, vydavateľstvami, vedeckými inštitúciami (takmer všetky boli v blízkosti Krymu a Luxorky), s redakciami, ktoré dávali dokonca celkom slušné honoráre.“3 Akoby zabudol na našu láskavú, aj keď večnú zvadu, v ktorej dávam za vinu Klubu spisovateľov, že zlikvidoval literárnu kaviareň ako verejný priestor, pretože sa ním spisovatelia izolovali od verejnosti pod vydavateľstvom Slovenský spisovateľ na bratislavskej Leningradskej (dnes už dávno znovu Laurinskej), zotrvali tam ukrytí vo vyčalúnenom suteréne až do polovice deväťdesiatych rokov a mesto ostalo bez nich a aj bez neho.

Bez neho snáď o trošku menej, lebo u neho predsa len vždy zvíťazila láska k otvorenej kaviarni. Tá výčitka nie je adresovaná ani tak jemu, ako skôr režimu, pre ktorý nemám ospravedlnenie a do ktorého som sa narodila, ale už som v ňom nemusela žiť.

Rudolf Chmel, noblesný intelektuál. Všetko najlepšie!

Literatúra BYSTRZAK, Magdalena: Všetko čo vieme o stredoeurópanstve. Rozhovor. Rudolf Chmel.

Dostupné na: hqps://salon.eu.sk/sk/archiv/10751 [cit. 2019-06-07] CHMEL, Rudolf: Úvod do pamäti. Bratislava: Kalligram, 2019

3

Tamtiež, s. 97–98.

desatero (od) rudolfa chmela

17

Autoři

Magdalena BYSTRZAK Ústav slovenskej literatúry, Slovenská akadémia vied, Bratislava Evžen GÁL Katedra středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Praha Aleksandra HUDYMAČ Instytut Filologii Słowiańskiej, Zakład Filologii Słowackiej, Uniwersytet Jagielloński, Kraków Pavel HYNČICA Katedra politologie a filozofie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem Petr KALETA Katedra středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Praha Simona KOLMANOVÁ Katedra středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Praha Ľubica KRÉNOVÁ teatroložka a publicistka Mira NÁBĚLKOVÁ Katedra středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Praha Jana PÁTKOVÁ Katedra středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Praha autoři

223

Jan PIŠNA Strahovská knihovna, Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Praha Andrea PUKOVÁ Stredoeurópske fórum a vydavateľstvo Salon, Bratislava Jan RYCHLÍK Ústav českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Praha Michal STEHLÍK Ústav českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Praha Národní muzeum, Praha Andrej TÓTH Katedra středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Praha

224

střední evropa rudolfa chmela

Summary

e collective monograph entitled Rudolf Chmel’s Central Europe (Střední Evropa Rudolfa Chmela) was compiled for the 80th birthday of Rudolf Chmel, the founding personality of Slovak studies at the Faculty of Arts of Charles University. e monograph consists of fourteen personal and celebratory contributions as well as contributions of a theoretical nature, focusing on themes of Central Europe. Rudolf Chmel, a leading expert in Slovak and Hungarian studies, is inextricably connected to the question of „What is Central Europe?“ on many levels of his professional life, not only as a colleague, pedagogue, literary theorist and journalist but also as a politician and diplomat.

For a quarter century, Rudolf Chmel has been connected to the Czech cultural landscape, which we define in this context as the community around Slovak studies in Prague at the birth of which he stood, lending to it all his authority and experience as a literary theorist. His mark on Czech culture, however, is much deeper and more complex, of course. As a testament to this, we need look no further than to the great number of his academic and public activities within the broader Czech cultural landscape of the last quarter century. Each contribution to this volume, which we have assembled for the 80th birthday of Rudolf Chmel, wishes to be an original expression of the authors’ personal experience of meeting and debating with Rudolf Chmel himself. us a generationally-diverse group of authors came together to create this single volume, including historians, literary and theater scientists, linguists and political scientists from the Czech Republic as well as Slovakia and Poland. e Czech, Slovak and Polish language of the contributions themselves testifies to the deep Central European roots of Rudolf Chmel, who is at home not only in the Czech and Slovak publishing landscape but also in the broader Central European context.

Colleagues, friends, former students and doctoral students – none of them would have likely met had it not been for Rudolf Chmel. Many of them are connected with him through longstanding collegial friendships, which began in the year 1994 with the birth of Slovak studies as a field at the Czech university. ere, in the beginning and during the academic years to come, the teacher met his students who, thanks to their mentor’s openness and enthusiasm, soon became their mentor’s equal partners in communication. summary

225

As a teacher, Rudolf Chmel patiently accompanied his students during all of their pre-graduate and post-graduate studies and followed their progress even a er they finished their studies and o en shared his wisdom outside of the academic environment. Over time, the fruits of his many years of labor could be seen. e students of Rudolf Chmel matured into important professional positions in both academic and public fields and many of them became the kinds of authorities in their areas of focus thanks to Chmel who prepared them for their future posts during their years of study with him.

We may find within a number of the contributions in this volume an array of challenges, impulses, and inspirations behind which Rudolf Chmel stood during his time spent with the contributors to this volume, be it as a teacher, colleague or friend. It is the very fruit of the contributors’ labor which is testament to the presence of Rudolf Chmel in the Czech cultural landscape. e Faculty of Arts of Charles University honored Chmel’s significance on the institutional level when, in 2017, it named him a member emeritus of its academic community.

In „Salutations,“ the opening section of this monograph, the authors of the contributions focus on capturing the image of Rudolf Chmel as an inspiring intellectual working within the fields of Czech-Slovak, Slovak-Hungarian and broader Central European studies. Among the authors of the salutations are historian Michal Stehlík, editor of the Central European Forum and publishing house Salon Andrea Puková, and theatre studies scholar Ľubica Krénová. „Salutations“ happens to assemble former students and doctoral students of Rudolf Chmel. eir academic work continues to reflect the influence of Chmel’s personality as well as his critical view in discussions of (not only) Central Europe. e next two sections of the book include academic papers from the field of Central European studies. In the first part, Central Europe appears in the historical and political context within the broad time frame between the 19th century and the post-Cold War years. In the first contribution, „ e Absence of the Idea of Czechoslovak Identity in Czech Political inking of the First Republic“ („Absence představ o čechoslovakismu v českém politickém myšlení v době první republiky,“) the historian Jan Rychlík focuses on an ever-relevant theme present in Czech-Slovak relations since the year 1918. e author of the contribution is a historian in the Slovak studies department, having taken this role over from Ján Mlynárik. e author of the second contribution is also a historian, who is currently teaching Hungarian history. Andrej Tóth’s study called „Historical and Political Comparison of the First Czechoslovak Republic and the Kingdom of Hungary – Selected Aspects“ („Historicko-politická komparace první Československé republiky a Maďarského království – vybrané aspekty“) explains the, especially political, situation of the First Republic from a different angle. In the next 226

střední evropa rudolfa chmela

contribution, historian Petr Kalera, a long-term colleague of Rudolf Chmel, also engages the idea of a broader Central Europe. In his contribution entitled „Everyday Life, Ethnic Diversity, and Multiculturalism of Small Cities of Eastern Galicia rough the Eyes of Czech Travelers of the 19th Century“ („Každodennost, mnohoetničnost a mnohokulturnost malých východohaličských měst očima českých cestovatelů 19. století,“) the author examines travel writings and remarks upon what is typical for Central Europe, that is, the ethnic makeup of the small states of Central Europe. e historian, ethnologist, and political scientist Pavel Hynčica, former student of Rudolf Chmel, captures the youngest history of Slovakia in his contribution „Slovak Literary Figures in National Political Struggles a er the Year 1989“ („Slovenští literáti v národně politických zápasech po roce 1989.“). e second half of the book consists of seven studies focusing on Central Europe in a lingual, literary and cultural context. We encounter in it a broad literarily and historical view, which documents Czech-Slovak and Czech-Slovak-Hungarian relations. e languages of the contributions and literary-historical documents of this section are, besides the self-evident Czech and Slovak, also Polish, Hungarian and Latin. e lingual variety is accompanied by thematic variety as well. Magdalena Bystrzak and Aleksandra Hudymač are part of the Polish-Slovak studies community and both are connected to the personality of Rudolf Chmel though their doctoral studies. e former’s contribution, entitled „In Search of Continuity: On the ‘Slovak Complex’” („Hľadanie kontinuity. K ‘slovenskému komplexu’”) the author focuses on the ever-relevant inspiration of Chmel’s intellectual world. In the laqer’s contribution called „A Drama in ree Acts with an Epilogue: A Contribution on a Romantic Legend of the Epistolary Epoch. On the Leqers of Sam Bohdan Hroboň and Buhuslava Rajská“ („Drama ve třech aktech s epilogem. Příspěvek k milostné legendě epistolární epochy. K dopisům Sama Bohdana Hroboně a Bohuslavy Rajské“) the author presents her current research topic which is connected with the Czech-Slovak cultural context.

Evžen Gál and Simona Kolmanová are also among the long-term collaborators of Rudolf Chmel in the area of Hungarian literature. In his contribution entitled „Overstepping Boundaries in the Life and Work of Anton Straka“ („Přešlapy hranic v životě a díle Antona Straky,“) Evžen Gál focused on the inter-war period connected with the cultural mission of Anton Straka in the Central European context. Simona Kolmanová in her piece „My Tank and a Translator’s Considerations“ („Můj tank a překladatelovy úvahy“) opens the issue of Czech to Hungarian translation. e last three contributions represent three generations of Chmel’s doctoral students or other students.

Jana Pátková, a Prague-based Slovak-studies scholar, dedicates herself to the specificities of travel writing in her article „On the Issues of Diplomacy in Czech-Slovak and Slovak-Czech Travel Writing a er the Codification of summary

227

the Slovak Language“ („K problematice diplomacie v česko-slovenských a slovensko-českých cestopisech po kodifikaci slovenštiny.“) Jan Pišna, a Czech and Slovak studies scholar, focuses on the earlier era of Czech and Slovak literature. His contribution entitled „Slovak Works from the Stocks of the Strahov Library – Miscellanea and Varia“ („Slovacika z fondu Strahovské knihovny – miscelanea a varia“) is, besides its theoretical core, a testament – implicitly rather than explicitly – to his long-term collaboration with Slovak studies in Prague. e framing sections of this collective monograph, the „Introduction“ and „Conclusion,“ are wriqen by the long-term colleagues and closest collaborators of Rudolf Chmel, created with him the irreplaceable atmosphere of Slovak studies in Prague. e last text of the monograph is the contribution of Mira Nábělková „Counting Rings Around the Svit: Several oughts on the Occasion of the Rudolf Chmel’s Jubilee“ („Letokruhy okolo Svitu.

Niekoľko tatranských zastavení pri jubileu Rudolfa Chmela“) in which she turns to Svit as the place of childhood and youth of Rudolf Chmel under the Tatra Mountains where, within the specific union of the national and multicultural traditions of the region, his personality had formed.

Translated by Ema Katrovas

228

střední evropa rudolfa chmela

Jana Pátková – Mira Nábělková (eds.)

Střední Evropa Rudolfa Chmela. Studie k 80. narozeninám Vydala Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, a Národní muzeum, Václavské náměstí 1700/68, Praha 1 Sazba z písma Skolar Dušan Neumahr Obálka Lukáš Příbaň Vyrobila Togga, spol. s r. o., Praha Vydání první, Praha 2019