Tašo Andjelkovski, Mirny

Česká poezie

Tašo Andjelkovski Mirny

T. Andjelkovski

fra.cz

fra

Česká poezie

Tašo Andjelkovski Mirny

fra

Tašo Andjelkovski, narozen 19. 10. 1949, Pardubice. Žil a žije v Praze. Po maturitě na gymnáziu dva roky FF UK (kompa­ ratistika–jugoslavistika, estetika, dějiny a historie filmu). Ze školy vyloučen. Posléze různé profese (stavba, cihelna, pošťák, závozník atd.). Od roku 1979 antikvariát. Nyní očekává dů­ chod. Roku 2007 sbírka Spálov (Torst) oceněná Magnesií Lite­ rou za poezii.

fra

2

Tašo Andjelkovski Mirny

4

Tašo Andjelkovski Mirny

fra

Česká poezie Tašo Andjelkovski Mirny Vydalo Agite/Fra, Šafaříkova 15, 12000 Praha 2, fra@fra.cz, www.fra.cz, roku 2010 jako svou 91. publikaci Vytiskla Tiskárna VS, Praha Vydání první © Agite/Fra, 2010 Text © Tašo Andjelkovski, 2010 Author photo © Karel Cudlín, 2010 ISBN 978-80-86603-98-8

AA010

Obsah Tělo stínu

(Dnes…) 14 Cestami 15 Cestami (II.) 16 Cestami (III.) 17 Cestami (IV.) 18 Proti noci 19 Proti noci (variace) 20 (Dej…) 21 (Odkud jsi…) 22 (Ruce země…) 23 tak, tam 24 Potom 25 (Nikdy nevíš…) 26 Půl 27 jako jméno 28 (Kdo to jde?) 29 Teď 30 Jdou 31 (Necelí…) 32 (Jenom…) 33 (Jenom tak…) 34 Jdou, zas 35 dva, kteří 36 ani chuť 37 Chystá si tě 38 ty, on 39 (Jde ruka…) 40 Jak dva byli 41 jsi to ty 42

Nevrátíš

(Už se nikdy nedotkneme…) 44 Ruce pro smrt 45 7

Žádní 46 Žádní (II.) 47 (Nedotkneme…) 48 posuny 49 Z noci 50 Den dnes 51 my jsme ti, co zbyli pak 52 daleko, na dně stop 53 Setrvalost 54 Setrvalost (II.) 55 (Jenom vítr…) 56 Lenora 57 (Žádné ruce…) 58 (Uhoříme…) 59 (za očima ticha…) 60 Ten (I.) 61 Ten (II.) 62 Ten (III.) 63 (Je jméno ztracenost…) 64 Jsme, jeden stín 65 (Kdo a koho…) 66 (Kdo se pohne…) 67 Nevinnost 68 třísky 69 asi dva 70 Slova pro ticho 71 Slova pro ticho (II.) 72 Už se nikdy 73 Už se nikdy nedotkneme 74

Do pěstí

Mirny 76 jeden dva tři 77 jeden dva tři (varianta) 78 (Pojď ke mně…) 79 Cesta 80 8

Vchod 81 kdo byl nezbyl 82 Kostima tě protíná 83 Zimy stůl 84 (Dole noc…) 85 Po noci 86 za očima, za hlasem 87 Když už ne 88 Noc pro tebe 89 (Dva…) 90 za trest se ti bude o mně celý život zdát 91 (Mrtví chodí…) 92 naštěstí jsem nemusela 93 (Noc ze smetí…) 94 naslouchání (I.) 95 naslouchání (II.) 96 naslouchání (III.) 97 noc se dívá tvojí rukou otevírá 98 noc se dívá tvojí rukou otevírá (II.) 99 Stín 100 Kódy 101 Kódy (II.) 102 Podoby 103 Podoby (II.) 104 Podoby (III.) 105 Stín je krok 106 Ráno 107 Dům 108 Co zbyde 109 Sen v nás chodí 110 dost je lidí, tam 111 Dotek 112

9

Mirny: slovo ze snu. (Bytosti zklidňující, nenásilné.)

10

Heleně a mé mamince

11

Šplouchají vlny, věčně šplouchají, vane vítr, oblaka táhnou, hvězdy se třpytí lhostejně,chladně a blázen čeká odpověď.

Heinrich Heine

12

Tělo stínu

13

Dnes Tvůj les

14

Cestami Chodí pro mě Z mrtvé země Chodí po mně Mrtvá země Chodí ze mě Mrtvá Vem mě

15

(II.)

Cestami Už se nedotkneme Smrt nás k sobě žene Už se nedotkneme Smrt nás v sobě žene Už se nedotkneme Křičí muž a pořád běží K ženě

16

(III.)

Cestami Nedotkneme Ze dna Ke mnÄ› Zima jde

17

(IV.)

Cestami Co chceš Nikdo tě nevo1á Jdi pryč Běž Kámen za kamenem Pramen za pramenem Nespojené ruce jednoho srdce

18

Photo © Karel Cudlín, 2010

Když měl stručně zhodnotit normalizační básníky, napsal jejich ústy, jejich perem: Moje věčné image,/ z prdelí mít garage. Před pětatřiceti lety jsem si všiml, že jsem v antikvariátě na Na Můstku denně. Z pro nás mystického prostoru „zezadu z krámu“ mi přine­ sl jednu z tisíců tehdy zakázaných knih. Václav Renč, Setkání s Minotaurem. Tisíckrát jsme spolu mluvili.

Nejde o to, že věděl o literatuře hodně. O románu Juliena Greena Každý ve své noci řekl, že „tu knihu vypil“. A hučel do mě fascinaci „dračí setbou“ – Paměťmi Václava Černého. Někde za tím se odehrával jeho životopis, o němž jsem mnoho nevěděl, někde za tím se vpíjelo jeho psaní, o němž jsem nevěděl vůbec. A někde mezitím stisk jeho ruky, chechtot nad normalizačním „blaženým pozemšťanstvím“. Se­ tkejte se s Minotaurem, vstupte do jeho i do své noci.

Asi nenajdete garage, ale napijete se.

Jiří Podzimek

fra.cz 9 788086 603988

Photo © Karel Cudlín, 2010

Když měl stručně zhodnotit normalizační básníky, napsal jejich ústy, jejich perem: Moje věčné image,/ z prdelí mít garage. Před pětatřiceti lety jsem si všiml, že jsem v antikvariátě na Na Můstku denně. Z pro nás mystického prostoru „zezadu z krámu“ mi přine­ novinky sl jednu z tisíců tehdy zakázaných knih. Václav Renč, Lidia Amejko: Známé příběhy Setkání s Minotaurem.

Jonáš Hájek: Vlastivěda Tisíckrát jsme spolu mluvili.

Nejde o to, že věděl literatuře hodně.

O románu Dorota Masłowská: Dva oubohý Rumuni, co mluvěj polsky Juliena Greena Každý své nociduši řekl, že „tu knihu Carlos A. Aguilera: Teorie ve o čínské vypil“. A hučel do mě fascinaci „dračí setbou“ – Papřipravujeme měťmi Václava za tím se odehrával Franz Wurm: KrálČerného. na střeše Někde Výpustka jeho životopis, o němž mnoho nevěděl, někde Antonio Gamoneda: Tohlejsem světlo za tím se vpíjelo psaní, o němž jsem nevěděl Kamil Bouška: Oheň jeho po slavnosti vůbec.

A někde mezitím stisk jeho ruky, chechtot Viktor Špaček: Co drží Nizozemí nad Victoria: normalizačním „blaženým pozemšťanstvím“. Se­ Carlos Stíny na pláži tkejte se s Minotaurem, vstupte Yveta Shanfeldová: Americký deníkdo jeho i do své noci.

Asi nenajdete garage, ale napijete se.

Jiří Podzimek

fra

fra.cz 9 788086 603988