Česká poezie
Martina Blažeková Lom
M. Blažeková Debut
fra
Česká poezie
Martina Blažeková Lom
fra
Martina Blažeková (1982 v Bratislavě) vystudovala tvůrčí psaní a redakční práci na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze. V současné době je doktorandkou komparatistiky na FF UK, kde se věnuje české a slovenské poezii. Básně dosud publikovala např. v revui Rukopis, v Hostu, Souvislostech a v A2. Píše také prózu. Tři její básně byly přeloženy do italštiny a publikovány v antologii Sei poeti cechi (2011). Žije v Praze. Píše slovensky a česky.
fra
Martina Blažeková Lom
Martina BlaĹžekovĂĄ Lom
fra
Česká poezie
Martina Blažeková Lom Redakce Petr Borkovec Fotografie na obálce Martina Blažeková Vydalo Fra, Šafaříkova 15, 12000 Praha 2, fra@fra.cz, www.fra.cz, roku 2013 jako svou 130. publikaci Vytiskla Tiskárna VS, Praha Vydání první © Éditions Fra, 2013 Text © Martina Blažeková, 2013 Cover photo © Martina Blažeková, 2012 Author photo © Zuzana Lazarová, 2013 ISBN 978-80-87429-44-0
AA018
Obsah Nehyb 11 Planina 12 Anima 14 Kamenná nemennosť ihličia 16 Prach si lahol na nábytok 17 Diel 18 Chceš vědět, jak trávím čas? 19 Jazero v prílive 20 Lovci 21 Včera som pozorovala kačky pri jazere 22 Disjunkcia 23 Drozd 24 Odlúpnuté kusy zeme 25 Dom I. 26 Snežia topole 27 V lese 28 V kopcoch – prieniky uschnutou zeleňou 29 Biely súmrak 30 Za bolesťou očí a 31 Vzduch sa rozhúpal 32 Dům 33 Stará spavosť 34 Dnešný deň ako keby niekto vystrihol 35 Slepá ryba 36 Dom II. 38 Čajky rozbrieždili ráno 39 Dekonštrukcia 40 Dupot 41 Voda sa trhá na kusy 42 V zime rozsekávať lad 43 K ránu 44
Dom III. 45 Hranice 46 V soumraku vesnice 47 Dnes ráno 48 Detská mytológia 49 Včera 50 Dekonštrukcia II. 51 Počátek prosince 52 Dekonštrukcia III. 53 Trieštenie 54 Lom 55
8
Převis trávy a semenáčů bříz na čele lomu. Římsa, odkud ses díval, jak ten náklad lesku putuje Seamus Heaney
9
10
Nehyb Zdola sa pripomínajú zvuky. Mucha vráža do okna. Jej snaha je blízko, prerušovane šuští. Klopkanie prstov, žiarovka tlmene vrčí. Na krku mi dýcha ruka ako roztiahnutý pavúk, velký a teplý. Trojuholník na stene rozťahuje kontúry, pohyb auta ho delí na dve polovice. Šum a vidina otvoreného štvorca. Zvuky zdola naplavujú realitu. Vtáky vrieskajú, lebo sa stmieva. Všetko sa nehýbe.
11
Planina Neskrčená. Vlní svetlohnedými hrbolmi s bielymi jazvami v ryhách. Ružový priestor prúdi z očí viac ako z priestoru samotného. Všetko okolo nej svieti, iba klovajúce čierne body nie. Stromy. Rozvetvené konštrukcie vejárov bez látky. Krajina je obsahom hmly, studená ako socha v snehu. Kamene. Položiť na ne spánok, preniknúť cez klukatú puklinu, chladom ako žila. Ich obliny sú ludskými telami, hlavy, kĺby, svalovina, v države očí z kovu. Dychtivo rozlomený vnem, zauzlený v detailoch, tepe ako potok spolu s planinou.
12
Hlavou zaklonenou dozadu kapitulujem, križovatky elektrického vedenia, tieto vrastené konštrukty, kĺžu v tenkých, prehnutých prípojoch ako tichá sieť.
13
Anima Postava v odraze kráča rýchlo, ruky má vo vreckách. Ulica padá, valí sa, vzdychá. Prešla som nevšímavo okolo preludu, Kentaur – rikša niesol na chrbte oblé hniezdo z imela. Listy napadali do kaluže ako perie čajok do mora, do hladiny s ostrovom zvlnených tvárí a zobákov. Barman sa vyškiera. Tu ho máš! Podáva mi ťa ako šatniarka skleslý redingot. A visí mi kilo! Vlečiem ťa domov cez pol mesta, namiesto šálu, perál, kabelky vo vlasoch máš ihly dymu, na kabáte raňajky. Kyslého vína si sa nedotkol. Veď ani ja. V žltej žiarovke šťuklo svetlo, mávlo krídlom.
14
Zvuk klúčov otváraných dverí, mucha žmúri cez otvor v schránke na dopisy. Ukladám ťa do postele, vyzliekam kabát, vyzúvam topánky, zašpinené zvršky hádžem do vane, lejem vodu, sypem prášok, šúcham si rameno, je na ňom odtlačok, tvoj profil. Izba chrápe.
15
Kamenná nemennosť ihličia, všetky prsty. Okraje žltých listov topia hladinu. Jediný tlkot počuť každým centimetrom dole.
16
Prach si lahol na nábytok v usporiadanom prúde svetla. V súvislých pásoch krášli ho, skoro ako reťazenie svetiel nepriestrelnú oblohu v noci. Geometria zaprášeného ticha nenarúša obraz zarámovaný pod sklom na ceste. Vidím jeho odkaz v drsnej bielej stene, plný, krehký a životný ako fontanela.
17
Diel Šupiny tieňov na boku lodi proti srsti chodím po lome. Honba za kopcami šikmými lodnými provami za vežou kostola v dialke. Zátoka blýskavá, hladká otvára svoje dielo. Môj diel je mokré drevo, brvná rýb, pravidelné údery. Drobné domce na brehu zasadené v stromoch. Hlad pod brehom pod kopcom pod klenbou moderného mosta. Hlad hlad hlad. Prsty vo vode mokrina občas ryba vo výskoku nad hladinou liaheň buchot bandasiek ešte prázdnych. Deň modrý zelený biely mučivý. Drobné víry, horúčava čela, šupiny dreva. Koncentrát rybiny, Jean-Marc, Françoise a všetci v listoch uzavretí, brožovaní. Deň po dni šumí v tejto úzkej zátoke.
18
Po Louise Glückové
Chceš vědět, jak trávím čas? Stejně jako noc, den, nástup, výstup, spánek, bdění, polosnění. Dnes jsem vzhlédla z okna, barvy se někam ztratily, zůstaly jen odstíny, bílá, černá, jejich stín. Plech, omítka, kus zdi, tančící listí, neorealismus bez Itálie. Vzduch jako by se rozplynul, to venku je jiný svět, vzdálený, na špičce prstu, namalovaný na plátně. Házím přes něj deku, zatímco pár tmavých ptáků pronese svůj poslední part, neslyšně, skoro věcně.
19
Jazero v prílive Ich oči vidia v tme, zvykli si na ňu. Čierna glazúra povrchu. Holé kolená pri sebe drtia studené kvapky. Tak poď! Studené bahno nervózne odpočíva na dne. Štrk pri brehu je drobný a pohyblivý. Voda nadnáša, zakláňa hlavu. Plný, tekutý zvuk sa prelieva, naberá do dlaní. Hlasy stíchli. Dve nehybné kukly – svietia. Pomalý plynulý pohyb. Oči tlejú tmou. Trnú na ihle. Trvá to. Kuklím sa ako oni. Naše oči na glazúre. Po prílive – odliv.
20
Photo © Zuzana Lazarová, 2013
fra.cz
Cover © Martina Blažeková, 2012
Martina Blažeková (1982) nehodnotí, neinterpretuje: popisuje a poslouchá fascinující svět, sahá si na něj. Chce být rovnocenným partnerem motivům, které vstupují do jejích básní. Lom charakterizuje detail, důraz na proměnlivost věcí, na přechody stínů a záblesky světel, pohyb vodních vln či přesýpání písku.
Photo © Zuzana Lazarová, 2013
Kateřina Rudčenková, Chůze po dunách Petr Borkovec, Milostné básně Karel Urianek, Beránek Viola Fischerová, Hrana Jakub Řehák, Past na Brigitu Jean-Philippe Toussaint, Koupelna Jana Šrámková, Zázemí Vilém Flusser, Za filosofii fotografie Roland Barthes, Říše znaků
fra.cz
Cover © Martina Blažeková, 2012
Martina Blažeková (1982) nehodnotí, neinterpretuje: popisuje a poslouchá fascinující svět, sahá si na něj. Chce být rovnocenným partnerem motivům, které vstupují do jejích básNovinky ní. Lom charakterizuje detail, důraz na proŠestměnlivost slovenských básníků věcí, na přechody stínů a záblesky Juliana Sokolová, dom bude strechu písku. světel, pohyb Môj vodních vln čimať přesýpání
fra