Časopis KÓD a akce Foto Typo Živě Je zvláštní se vracet zpátky do vlastní minulosti. Je to trochu bolestné, někdy veselé nebo udivující. Sborník KÓD je už delší dobu minulostí. Vznikl zčásti jako potřeba se rozhlédnout kolem sebe, zčásti zastydlá potřeba začít se ptát, hledat. Občas ze sebe udělat hlupáka a hlavně přicházet na to, že existují další, úžasnější vesmíry ke zkoumání. Dovolím si říct, že první číslo mělo i přez určitou naivitu úspěch. Vyvolalo reakci, něco začalo. Akce Foto Typo Živě, která měla rozvinout a posunout KÓD na další úroveň se nepodařila jak jsme si představovali. Nicméně vyvolala alespoň (další) otázky proč. Proč bysme měli mluvit o grafickém designu? A když, tak jak, v jakých souvislostech? Proč se (dnes možná ještě víc) volá po mezioborové diskuzi a když k ní má dojít, prázdně plácáme do vody nebo zabředneme v naší malosti a omezenosti? Na začátku hledání způsobů jak / proč / o čem mluvit a psát jsme na startovací čáru položili to, co v minulosti v Čechách vzniklo. Jednou z věcí jsou právě minulá čísla sborníku KÓD. Poslední z nich, bohužel nedokončený, nikdy nevyšel, i když je podle mě nejinspirativnější. Je to jeden z mála pokusů dát grafický design do širšího kontextu. Ale proč by nás jiný kontext měl vůbec zajímat? Asi se nebudu moc mýlit když řeknu, že převážná většina středoškoláků nejde studovat grafický design proto, že by chtěli být bohatí nebo dělat kariéru pro výdělek. Téměř vždy je to ze zájmu o kulturu, svobodnou tvorbu, z potřeby se vyjádřit a vymezit se vůči okolí. Ale když dostudují stojí na prahu světa komerce, kompromisu a musí se vyrovnat s více či méně zásadním omezením tvůrčí svobody. Jsou dvě možnosti – nechat se prostředím pohltit a rezignovat, ukájet se tredny a formální hrou a do určité míry oddělit sebe od své práce. Nebo máme možnost hledat smysl a podstatu, pochybovat, tříbit své názory a dávat je do souvislosti s vizuální formou, kterou se vyjařujeme. To co dělá rozdíl mezi dobrým a špatným designérem je v první řadě způsob myšlení a schopnost komunikace. Můžu být sebelepší virtuoz v typografii nebo tvorbě obrazu, ale pokud je moje tvorba myšlenkově prázdná stanu se pouze nástrojem, jakýmsi průtokovým ohřívačem ideí někoho jiného (zadavatele). Pochybuji, že to je to, co by kdokoli z nás chtěl. Pokud chceme zůstat autory své vlastní práce, musíme mít názor a ten se nejlépe tříbí v diskuzi. Grafický design je něco, co nás obklopuje na každém kroku. Buď se můžeme uzavírat do ulity kulturních zakázek a autorských projektů (které jsou skvělé a inspirující, ale občas mi připadá, že se nesou v duchu “grafici grafikům”) a od každodenního života dát ruce pryč. Nebo se můžeme aspoň pokusit pochopit a zapojit do dění a nezůstat izolovaní.
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.