Petr Brandl: Život a dílo v archivních pramenech a starší literatuře (ukázka)

Petr Brandl:

Petr Brandl (1668 Praha – 1735 Kutná Hora) náleží mezi nejvýraznější osobnosti barokního umění v Čechách. Vyučil se u Kristiána Schrödera, malíře, který je dosud znám pouze svou kopistickou tvorbou. Na Brandlovo umělecké formování tak měla silnější vliv jednak novobenátská malba 17. století, kterou poznal zprostředkovaně z obrazáren aristokratických rodin (Černínové, Nosticové a další), a dále tvorba jeho blízkého kolegy Rakušana Michaela Václava Halbaxe.

Podněty získával také z děl Michaela Leopolda Willmanna a jeho nevlastního syna Jana Kryštofa Lišky. Brandl si však v průběhu kariéry dokázal vytvořit svébytný, v podstatě nezaměnitelný styl, pro nějž je příznačná dynamická kompozice a pastózní malba produkovaná zejména ve dvacátých a třicátých letech 18. století.

V jeho díle zcela převažuje náboženská malba, věnoval se také portrétům a dochovala se i jedna desítka žánrových scén. Široká objednavatelská klientela dokazuje Brandlovu význačnost již v tehdejší době. Pracoval jak pro aristokratické rody v čele s Černíny, tak pro řádové zadavatele – zejména pro benediktiny a cisterciáky. Jedním z vrcholů Brandlovy tvorby se stal cyklus sedmi oltářních maleb pro kostel sv. Markéty při benediktinském klášteře na Břevnově (1718–1723), oceňovaný pro světelné pojednání, právě tak jako pro ikonografické ztvárnění plně zapadající do celkového vzhledu architektury a sochařské výzdoby kostela. Svým dílem Brandl mohutně zasáhl do tvorby nadcházejících generací malířů – jeho ohlas nalezneme např. u významného malíře proudu realismu Karla Purkyněho (1834–1868) a dalších.

Pro Brandlovo svobodomyslné počínání hovoří jednak odmítnutí stát se členem malířského cechu – a jak víme z archivních dokladů vážících se k jeho životu, jeho bohémská povaha nebyla v souladu se spořádaně vedeným rodinným životem.

Vleklé spory s manželkou Helenou o výživné na děti a problémy s placením dluhů věřitelům provázely Brandla až do konce jeho života, který strávil v Kutné Hoře.

Petr Brandl: Život a dílo v archivních pramenech a starší odborné literatuře Jaroslav Prokop

Knihu připisuji památce rodičů, bratra Vladimíra, prof. Václava Husy a prof. Jaromíra Neumanna.

Lektorovala: Radka Heisslerová © Národní galerie v Praze, 2016 ISBN 978-80-7035-622-7

ÚVODEM EDICE „Ať vědecké a historické, ať populární nebo estetisující monografie uměleckých zjevů nevystačí ani s dobrou vůlí, ani s nadšením. Mnoho trpělivé a bádavé práce je k nim třeba.“ K. B. Mádl, Brandliana, Národní Listy

53, 1913, č. 15 (16. 1.), s. 1.

Brandlovo místo mezi umělci českého baroka je výjimečné i z hlediska dochovaných pramenů. Bohémským životem po sobě zanechal nejvýraznější stopy a ve srovnání s Karlem Škrétou a Václavem Vavřincem Reinerem o něm víme mnohem více, ale s poznáním dosud neznámých dokumentů zároveň vyvstávají nové otazníky.

Na archivní addenda i na absenci dalších důležitých pramenů odkazuji jednak v úvodních textech oddílů, jednak přímo v jednotlivých zápisech edice. Úplná digitalizace pražských a části venkovských matrik umožnila, aby byla podstatně rozšířena dosud poznaná Brandlova kmotrovství při křtech. Autor edice znovu prošel přes 120 pražských matrik ze 30 farních úřadů a v nich zjistil dalších 19 dosud neznámých zápisů o křtech. Jestliže už Antonín Podlaha znal pět zápisů vztahujících se k rodinám malířů – z roku 1703 křest syna Michala Václava Halbaxe, z roku 1711 křest dcery Eliáše Zobela, z roku 1715 křest syna Ferdinanda Perkera a svatba Kristiana Luny a z roku 1720 křest jeho dcery, v nově poznaných kmotrovstvích v Praze je Petr Brandl zaznamenán pouze jednou – v roce 1715 při křtu dcery dnes neznámého malíře Antonína Ignáce Šobnera.

V porovnání s dalšími proslulými pražskými malíři, sochaři a staviteli je to jev výjimečný a překvapivý. Podle četných zápisů těchto umělců bychom Brandlovo jméno hledali a měli nacházet v matrikách nejen u starších tvůrců (Jan Jiří Heinsch, Jan Kryštof Liška, Antonín Stevens ze Steinfelsu, Kristián Schröder, Kryštof Dientzenhofer, Matěj Václav Jäckel, František Preiss, Jan Rudolf Bys), ale i osob mladších (František Maxmilián Kaňka, Jan Ignác Pešina z Čechorodu, Jan Blažej Santini, Jan Vojtěch Angermayer, Filip Ondřej Quitainer, Jan Eliáš Vodňanský) i umělců podstatně mladších (Matyáš Bernard Braun, Jan Hiebel, Ferdinand Brokof, Kilián Ignác Dientzenhofer a Václav Vavřinec Reiner).

Doplňující poznatky o Brandlových předcích také přineslo studium digitalizovaných matrik ze SOA Plzeň.

Zcela neočekávaně bylo ze SOA Praha v matrice farního úřadu Jílové u Prahy objeveno devět zápisů o kmotrovství Petra Brandla a zápis jeho syna Maximiliána (konec roku 1712 až počátek roku 1714). Zde byl Brandl při křtu nemanželského syna Veroniky Slavíkové kmotrem spolu s malířem Janem Vojtěchem Angermayerem. Další zápisy byly v matrikách už dříve nalezeny i ve Státním oblastním archivu v Zámrsku a jiné dokumenty nověji také ve Státním okresním archivu Hradec Králové.

Všechny již dříve poznané a doplněné dokumenty jsem před více než dvaceti lety dal k dispozici prof. Jaromíru Neumannovi, aby je použil pro dokončovanou velkou monografii o Petru Brandlovi, kterou v roce 2016 vydá Národní galerie v Praze. V následujících letech mě studi-

um znovu přivedlo k revizi a dalšímu doplnění pramenů o činnosti umělce v Praze-Břevnově, Mödlingu u Vídně, Kuksu, Broumově, Nové Pace, ve Smiřicích, v Hradci Králové, Úpici, Sedlci, Křesoboru a v Kutné Hoře. Žel náhlé úmrtí prof. Neumanna v roce 2001 naši spolupráci ukončilo.

Pokud jde o tento listář, zůstal torzem a v této neúplné podobě mi jej prof. Neumann předal, abych další práce dokončil sám. Listář obsahoval opisy původních textů nepřesných edic Hejnicovy (a Herainovy) a Lutterottiho a opisy části mých tehdejších archivních výpisků, ale chyběly tu další důležité dokumenty z období Brandlova života a po jeho smrti.

Vydávaný Listář je podstatně rozsáhlejší a navíc texty byly znovu kriticky ověřeny a doplněny. Autor však shromáždil také materiály z pozdější doby týkající se odkazu umělce v Kutné Hoře a k jeho posmrtným osudům v beletrii a poezii, ve výtvarném umění, numismatice, na známkách, v rozhlase a ve filmu. Tyto však budou veřejně přístupny v připravované on line databázi tvorby Petra Brandla, která by měla vzniknout na konci roku 2016. Velká část ale byla již publikována (Prokop 2006, s. 140–153). Koncepce této publikace tedy stojí především na pramenech ze 17.–18. století, přičemž jsem se rozhodl do edice zakomponovat také cenná svědectví J. Q. Jahna a J. P. Cerroniho.

Početné archivní dokumenty k Brandlovi mají zvláštní charakter, který také omezuje obsah, rozsah a míru jejich výpovědi. Mnohé vznikly především díky pověstnému bohémství malíře, neplnění slibů, neplacení dluhů a alimentů a oblíbenému kmotrovství při křtech. Zvlášť detailní vhled do Brandlova života dávají seznamy dluhů v malostranské míčovně a u obchodníka Cerminattiho z let 1697 až 1698 a dluhy z hospod, u krejčích a v lékárně v Křesoboru z let 1731 až 1732. Svět žen kolem malíře jen poodhalují tři nově zjištěné dokumenty z pozdních let – z Hradce Králové (1728 a 1730) a z Kuksu (1733).

Přes naznačená omezení rozsahu Listáře autor alespoň v závěrečném seznamu archivních pramenů odkazuje pro současné i budoucí badatele na další studované archiválie (zejména matriky), i když zde byly výsledky negativní.

Při práci v archivech a muzeích jsem se většinou setkával s ochotou přesahující rámec běžné služby badatelům. Všem nejmenovaným odborným pracovníkům i touto cestou děkuji. Ve dvou případech však nemohu jména neuvést. Za zcela nevšední pomoc při archivním studiu jsem zavázán kolegyni ze studií prom. historičce Věře Beránkové z Národního archivu v Praze a tragicky zemřelé PhDr. Heleně Štroblové ze Státního okresního archivu v Kutné Hoře. Zvláštní poděkování rovněž patří pracovníkům badatelny Státního archivu ve Vratislavi.

Velký dík bych chtěl vyjádřit také Mgr. Radce Heisslerové za pomoc při ověřování údajů a rešerše materiálu.

3

Ediční zásady V textu jsou použity dvoje závorky: kulaté ve shodě s originálem a hranaté pro rozpisy zkratek a upozornění na nejednoznačné slovo či chybný pravopis – [!], nepřečtený [?] či vynechaný text [...]. V původní podobě jsou ponechány zkratky mp. – manu propria, L. S. – locus sigilli, Fl. – zlaté, Kr. – krejcary, D. – denáry.

Transkripce textu pro dokumenty psané různými jazyky vychází z těchto zásad: Německý jazyk: pravidla vycházejí ze zásad pro přepis raně novověkých německých dokumentů do roku 1750. Do textu bylo zasahováno jen ve výjimečných případech, pro větší srozumitelnost byla interpunkce upravena podle novějších norem a obdobně bylo upraveno psaní velkých písmen. Písmeno w je přepisováno podle předlohy, pokud ovšem nemá význam u (newen – neuen).

Používání s, ss a ß zůstalo zachováno podle původní psané podoby. Podle předlohy jsou přepsány často zaměňované hlásky: t – d, g – k, p – b a f – v. Ponecháno je i užívání ü místo i a naopak. Zachována jsou i vkladná písmena h a b. Při přepisu y se rovněž vychází z předlohy, pouze byla vynechána přebytečná přehláska (např. u beÿ).

Bez dalších úprav zůstal Brandlův charakteristický text.

Latinský jazyk: při přepisu latinských textů edice vychází z pravidel pro transkripci z doby po roce 1600 a text a hlásková podoba zůstaly téměř nezměněny.

Velká písmena byla zvolena u jmen osob, míst, svátků, oficiálních názvů institucí, řádů, úřadů a titulů. Hláska y se ve 2. pádě přepisuje jako ii.

Francouzský jazyk: v jediném dokumentu z roku 1755 byl text přepsán v zásadě beze změn a přizpůsoben současné normě v psaní velkých a malých písmen. Místo & je přepisováno et, jinak ostatní zvláštní znaky francouzské abecedy zůstaly zachovány. Český jazyk: texty byly přepsány podle pravidel pro dokumenty vzniklé od počátku 16. století do roku 1848.

Autor navíc vycházel ze zásady, že všechny významné jazykové i pravopisné zvláštnosti je nutno v textu zachovat.

Ve shodě s pozdější pravopisnou normou dvojhláska au se přepisuje jako ou, g jako j, spřežky se přepisují podle výslovnosti: ss jako š, cz jako č nebo c, dále čz jako č, rz jako ř, jde-li pouze o grafiku. Psaní předložek s, z a předpon s-, z- je zpravidla upraveno podle současné pravopisné normy. Písmena i a y ve významu samohlásky se rovněž přepisují podle novodobých pravidel. Další hlásky f, k, l, r, m, n aj. se zachovávají podle původního textu. Z tohoto hlediska byla zvláštní pozornost věnována přepisu vlastních a místních jmen uvedených v matrikách.

Zápisy jsou strukturovány následujícím způsobem – za číslem dokumentu, místem a datem vydání (pokud je místo či datace nejisté nebo známé např. jen z data doručení písemnosti, uvádíme tyto údaje umístěné v kulaté závorce) následuje regest písemnosti, přesná lokace současného uložení archivního pramene, jeho případná edice či zmínka v literatuře a poté již text samotné písemnosti, zveřejněný in extenso (s výjimkou úvodních textů vztahujících se nepřímo k Petru Brandlovi a dotýkajících se jeho rodinné historie, které uvádíme pouze formou regestů; totéž platí pro záznamy z dnes již nedochovaných městských knih, kde originální podobu 4

textu neznáme a považujeme za zbytečné opisovat znění z dostupných edic).

Do předkládaného Listáře kromě hlavního autora Jaroslava Prokopa přispěli svými doplňky také Radka Heisslerová (dokumenty č. 30, 39, 50, 56, 57, 60, 90, 91 a 402) a Tomáš Valeš (dok. č. 425).

PO STOPÁCH VENKOVSKÝCH PŘEDKŮ S německými příjmeními v různých variantách Brendl, Prentell a Prentl se setkáváme již v loketském urbáři hraběte Šlika z roku 1525.

Praděd malíře Jiří Brendel, poddaný na falknovském panství, je doložen v Horním Rychnově ve svatební smlouvě se vdovou Valburgou Dorschnerovou z roku 1602, jejich syn Jiří – děd Petra Brandla – se oženil s Alžbětou Harpauerovou v roce 1630 a v roce 1631 se narodil syn Michal, otec Petra Brandla. Michalův otec zemřel již v roce 1633. Matka Petra Brandla Alžběta Hrbková pocházela z české rodiny poddaného statku Přestanice Václava Hrbka a ženy Evy a narodila se tu v roce 1632.

1 —————————————————————————— Novina, 1525 Loketský urbář hraběte Šlika – ve vesnici Novině (Grune – Grun) jsou zapsáni dva poddaní – Nickl Brendl (Nickel Prentell) a Georg Brentell (Görg Prentl) – a v Lobzích (Lobs) Jobst Prentell.

Státní oblastní archiv v Plzni, pracoviště Klášter u Nepomuku, Velkostatek Hřebeny, inv. č. 3, Urbář Loketska bratří Šliků, 1525, kniha č. 1.

EDICE: Schreiber 1934, s. 74, 75, 43 a 38.

Lit.: PROKOP Vl. 1985, s. 5; SMOLA – PROKOP 2012, s. 47.

2 —————————————————————————— Horní Rychnov, 28. února 1602 Svatební smlouva Jiřího Brendela s vdovou Valburgou Dorschnerovou. Smlouvou si najímá sirotčí statek v Horním Rychnově na šest let, slibuje, že se postará o tři sirotky, nevlastnímu synovi ve lhůtách vydá 90 zlatých, zachová dobytek, obilí a veškeré domácí nářadí, jak je uvedeno v připojeném inventáři statku po zemřelém Jakubu Dorschnerovi.

Státní oblastní archiv v Plzni, pracoviště Klášter u Nepomuku, Velkostatek Sokolov, Pozemková kniha Horní a Dolní Rychnov (1586–1723), inv. č. 283, č. knihy 281, pag. 102–104.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 57–59, č. I. Lit.: HEJNIC 1911, s. 18–19; PROKOP Vl. 1985, s. 5.

3 —————————————————————————— Horní Rychnov, 29. ledna 1608 Jiří Brendel kupuje po šesti letech pronajatý statek svých nevlastních dětí Dorschnerových za 270 zlatých, když už dříve splatil Vavřinci Dorschnerovi 90 zlatých. Jako závdavek má v příštím roce ženě Valburze zaplatit 40 zlatých a potom ročně vždy 40 zlatých, až bude celá suma zcela zaplacena.

Státní oblastní archiv v Plzni, pracoviště Klášter u Nepomuku, Velkostatek Sokolov, Pozemková kniha Horní a Dolní Rychnov (1586–1723), inv. č. 283, č. knihy 281, pag. 150–151.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 59–60, č. II. Lit.: HEJNIC 1911, s. 19; PROKOP Vl. 1985, s. 5.

4 —————————————————————————— Horní Rychnov, 12. listopadu 1630 Jiří Brandl z Horního Rychnova se žení s Alžbětou, manželskou dcerou Kryštofa Harpauera z téže vsi.

Státní oblastní archiv v Plzni, Sbírka matrik západních Čech, Sokolov (Falknov), inv. č. 3304, sign. 1, NOZ 1628–1657, pag. 7.

EDICE: dosud nepublikováno.

Lit.: HEJNIC 1911, s. 19 (rok neuveden); PROKOP Vl. 1985, s. 5 (někdy před rokem 1632); SMOLA – PROKOP 2012, s. 47 (někdy před rokem 1632).

1630 [...] November [...]

12. eodem die Reichenau † Georg Brandel zue Ober Reichenau mit Jungfrau Elisabetha deß Toffels Harpauerß alda eheleibliche Tochter.

5 —————————————————————————— Horní Rychnov, 27. září 1631 Pokřtěn Michal, syn Jiřího Brandla a Alžběty.

Státní oblastní archiv v Plzni, Sbírka matrik západních Čech, Sokolov (Falknov), inv. č. 3304, sign. 1, N O Z 1628–1657, pag. 32.

EDICE: dosud nepublikováno.

LIT.: HEJNIC 1911, s. 19 (uveden rok 1632); PROKOP Vl. 1985, s. 5 (uveden rok 1632); SMOLA – PROKOP 2012, s. 47 (rok 1632).

Anno 1631 – mense Septembri Reichenau den 27. – Infans Michael. Parens Georg Brendel. Uxor Elisabetha. Patrini: Michael Hakerzeth, Georg Wesp, Matthes Kokes, Barbara Fischerin, Elisabetha Geierin.

6 —————————————————————————— Horní Rychnov, 24. května 1632 Vdova Valburga po Jiřím Brandlovi uzavírá se svým synem Jiřím smlouvu o otcovském statku.

Jiří, který se na podzim minulého roku oženil, se ujímá celého statku kromě dvou krav. Matka si vymínila od syna stanovené množství žita, ječmene, ovsa, žitné a ovesné slámy a sena a v penězích celkově 147 1/2 zlatých, splácených ročně částkou 20 zlatých až do úplného splacení.

Státní oblastní archiv v Plzni, pracoviště Klášter u Nepomuku, Velkostatek Sokolov, Pozemková kniha Horní a Dolní Rychnov (1586–1723), inv. č. 283, č. knihy 281, pag. 209.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 60–61, č. III. Lit.: HEJNIC 1911, s. 19; PROKOP Vl. 1985, s. 5.

7 —————————————————————————— Přestanice, 3. července 1632 Pokřtěna Alžběta Hrbková, dcera Václava Hrbka z Přestanic a manželky Evy. Státní oblastní archiv v Plzni, Sbírka matrik západních Čech, Velhartice, inv. č. 60, sign. 1, NO 1624–1670, fol. 51.

EDICE: dosud nepublikováno.

Lit.: HEJNIC 1911, s. 19 (o věku Alžběty není zmínka); PROKOP Vl. 1985, s. 5 (věk rovněž neuveden).

5

Eodem (3. Julii 1632) Václav Hrbek z Přestanic, ženě Eva, dítěti Alžběta. Kmot[ři] Jan Homat [z] Svoyšic, Kateřina Václavovic z Petrovic, Anna z Svoyšic.

8 —————————————————————————— Horní Rychnov, 6. března 1633 Jiří Brandl byl pohřben.

Státní oblastní archiv v Plzni, Sbírka matrik západních Čech, Sokolov (Falknov), inv. č. 3304, sign. 01, NOZ 1628–1657, pag. 208.

EDICE: dosud nepublikováno.

LIT.: HEJNIC 1911, s. 19 (uveden rok 1632); PROKOP Vl. 1985, s. 5 (uveden rok 1632); SMOLA – PROKOP 2012, s. 47 (rok 1632).

Anno 1633. Seind nachfolgende Persohnen begraben worden. […]

Ober Reiche[nau] – den 6. Martii Georg Brendel begraben worden.

9 —————————————————————————— Horní Rychnov, 21. května 1634 Andreas Beer ze Svatavy se žení s Alžbětou, vdovou po Jiřím Brendelovi z Horního Rychnova.

Státní oblastní archiv v Plzni, Sbírka matrik západních Čech, Sokolov (Falknov), inv. č. 3304, sign. 01, N O Z 1628–1657, pag. 13.

EDICE: dosud nepublikováno.

LIT.: HEJNIC 1911, s. 19; PROKOP Vl. 1985, s. 5.

Anno 1634 Den 21. Maii – Andreas Baer von Zwotau mit Elisabeth, Georg Brendels zu Oberreichenau nachgelaßenen Widwen copuliret worden.

10 —————————————————————————— Falknov, 20. ledna a 17. června 1637 Dílčí cedule mezi dědici po zemřelé Valburze Brandlové, jejíž úmrtí někdy koncem roku 1636 ale není v matrice zapsáno, vypočítává a upravuje body smlouvy mezi Valburgou a synem Jiřím Brandlem z 24. května 1632. (Srov. zápis č. 6.)

Státní oblastní archiv v Plzni, pracoviště Klášter u Nepomuku, Velkostatek Sokolov, Pozemková kniha Horní a Dolní Rychnov (1586–1723), inv. č. 283, č. knihy 281, pag. 216–217.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 61–62, č. IV. Lit.: HEJNIC 1911, s. 19; PROKOP Vl. 1985, s. 5.

Berechnung und Abtheilung zwischen Walb[urga] Brendtlin seel[igen] hinterlaßenen Erben.

Zuwißen denen, die sich hieran interessiret befindten.

Nachdeme weylandt Georg Brendel seiner Mutter Walburgi vermöge der damals zwischen ihnen beyden vorgangenen und in dem Reichenauischen Ambtshandelsbuch folio 93 befindtlichen Abtheilung neben etlichen benambten Getr[eide] und anderen noch ahn Geldt 147 ½ Fl. bömisch zu gewiesen determinirten Friesten alß jehrlichen Walburgis 20 Fl. heraus zugeben anheisig und schuldtig worden. Dieweiln aber endes bemelten Acto besagter Walburgis Brendtlin hinterlaßene Erben und theils derselben Vormundtere im Ambt erschienen mit Vermelden, daß ein jeder unter ihnen nicht allein 6

etwas an Geldt empfangen, sondern auch einzehlige Posten von obigen 147 ½ Fl. bezahlet und entrichtet worden, dahero in Fleiß gebethen, daß deßwegen eine richtige Berechnung und Abtheilung zwischen ihnen zu Papier gebracht und ahn gehörig[en] Ort umb Verhütung künftiger Strittigkeit registriret werden mochte, welches mann ihnen dann billich nicht denegiren können. Und hat sichs folgender maßen befunden.

147 Fl., 12 Kr. hat mehrerwehnte Brendtlin bey ihres Sohnes Georgen Brendels seel[igen] Wittib Elisabeth nunmehro Andres Beeren zu Reichenau Weib, laut des Vergleichs de dato den 24. Juni 1632 zufordern gehabt.

10 Fl. kombt noch hierzu wegen einer Kuhe, so derselben Tochter, Macz Schiemers Weib, bekommen …

157 Fl., 12 Kr. Von hiernebenstehenden 157 Fl., 12 Kr. ist zu bezahlen gewesen: 5 Fl. Thoma Dorschner zu der alten Brendtlin Begräbnus 5 Fl. dem Todtengräber 10 Fl. Item Legatgeldt Jacob Reüttern, so er den 20. Janu[arii] A[nn]o 1637 besage des Friest Registers empfangen 20 Fl. böhmisch; bestehet also nach Abzug deßen noch 137 Fl., 12 Kr. Solche nun in 6 Theil getheilet, kombt auf jeden Erben 22 Fl., 22 Kr. Daran haben empfangen ein jeder Erb insond[er]heit, alß: 20 Fl. böhmisch Georg Fenekels Weiß laut des Friest Registers de dato den 1. Julii 1636 10 Fl. Thoma Dorschner 5 Fl. Jacob Reitter 15 Fl. Macz Schiemerin; 5 Fl. Geld und an einer Kuhe 10 Fl. 10 Fl. Philip Geyerin 10 Fl. Michl Brendel, Georgen Brendels Wayß Und haben noch zu fordern und außenstehende: Georg Fenckels Wayß … 2 Fl., 22 Kr. Thoma Dorschner … 12 Fl., 22 Kr. Jacob Reütter … 17 Fl., 22 Kr. Macz Schiemerin … 7 Fl., 22 Kr. Philip Geyerin … 12 Fl., 22 Kr. Michl Brendel der Wayß … 12 Fl., 22 Kr. Signatum Falckenau den 20. Januarii A[nn]o 1637. […]

Den 17. Junii A[nn]o 1637 ferner empfangen: […]

3 Fl., 18 Kr. Michel Brendels Vormundtern … 9 Fl., 4 Kr. BRANDLOVI RODIČE V PRAZE Po uzavření sňatku Michala Brandla s Alžbětou Hrbkovou v roce 1659 žili manželé dále na Malé Straně. Podle zatím nově nepotvrzeného archivního údaje měli žít v nájmu v domě U Červeného lva patřícího zlatníku Gabrielu Geldenhauerovi, u něhož byl mladší bratr Alžběty Marek Hrbek od roku 1654 v učení. Lze předpokládat, že v tomto domě se narodilo všech šest dětí, včetně nejmladšího Petra Brandla. Marek Hrbek se v roce

1665 přiženil ke vdově Alžbětě Ceitlové do domu U Bílé řípy, který mu hned v příštím roce manželka postoupila.

11 —————————————————————————— Krejčovský tovaryš Michal Brandl, původem z Horního Rychnova na panství Falknov (Sokolov), se žení s Alžbětou, dcerou po zemřelém Václavu Hrbkovi z Přestanic, v kostele sv. Václava.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka matrik, Malá Strana, kostel sv. Mikuláše, MIK N 3 O2, 1630–1669, fol. 101v, nově fol. 259v.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 62, č. V. Lit.: HEJNIC 1911, s. 19; STEHLÍK 1974, s. 142–143; PROKOP Vl. 1985, s. 5; SMOLA – PROKOP 2012, s. 47.

1661 10. Aprilis okřtěn syn jménem Jan Michal Michala Prantel, krejčího a měštěnína M[enšího] M[ěsta] p[ražského] manželce jeho Alžbětě. Kmotr: p[an] Johannes Baptista Künig, kupec a m[ěštěnín] M[enšího] M[ěsta] p[ražského]. Testes: p[an] Václav František Ludvíkovský, Jiřík Schneider, m[ěštěnín] M[enšího] M[ěsta] p[ražského], p[aní] Anna Barbora Mayerin, p[aní] Markyta Kassini, měštka Menšího Města pražského.

14 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 9. června 1662 Křest Marie Barbory, dcery Michala Brandla, krejčího a měšťana Menšího Města pražského, a manželky Alžběty, v kostele sv. Václava.

1659 25. Novembris vstoupil v stav svatého manželstva poctivý mládenec Michal Brandel, rodem z Falkenova v Království českém, poctivého řemesla krejčovského tovaryš, spolu s poctivou pannou Alžbětou, pozůstalou dcerou po nebožtíkovi Václavovi Hrbkovi ze Přestanic.

Svědkové: p[an] Jiřík Ludvík Hermolanz, m[ěštěnín] M[enšího] M[ěsta] p[ražského], p[an] Jozef Scheimbstain, měštěnín Men[šího] M[ěsta] p[ražského], p[an] Jiřík Richthammer, m[ěštěnín] M[enšího] M[ěsta] p[ražského], p[an] Gabriel Keltenhaur, m[ěštěnín] M[enšího] M[ěsta] p[ražského], p[an] Conradus Khessner. Družbové: Michal Romler a Jan Nejedlý, p[aní] Anna Barbora Majerin, měštka Menšího Města p[ražského], p[aní] Alžběta Keltnhaurová, měštka Menšího M[ěsta] p[ražského].

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka matrik, Malá Strana, kostel sv. Mikuláše, MIK N3 O2, 1630–1669, fol. 318v, nově fol. 67v.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 64, č. IX (nepřesná edice).

Lit.: HEJNIC 1911, s. 20.

12 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 10. února 1661 Krejčí Michal Brandl předstoupil při pravidelném zasedání rady Menšího Města pražského před purkmistra a členy rady a zde po předložení a přečtení pergamenového dokumentu vydaného vrchností hrabětem Nosticem dne 3. září 1658 ve Falknově doložil, že je manželským synem Jiřího Brandla a Alžběty z Horního Rychnova a že byl propuštěn z poddanství. Nato požádal o udělení měšťanského práva, které bylo po slibu plnění povinností měšťana a řemeslníka schváleno.

15 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 1662 V tomto roce byl Michal Brandl zapsán za mistra malostranského cechu krejčích.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů, sign. 568, Kniha měšťanských práv, 1629–1668, Malá Strana, fol. 172 – shořela v roce 1945.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 62–63, č. VI. Lit.: HEJNIC 1911, s. 19.

13 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 10. dubna 1661 Křest Jana Michala, syna Michala Brandla, krejčího a měšťana Menšího Města pražského, a manželky Alžběty, v kostele sv. Václava.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka matrik, Malá Strana, kostel sv. Mikuláše, MIK N3 O2, 1630–1669, fol. 297v, nově fol. 46v.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 63, č. VII (nepřesná edice).

Lit.: HEJNIC 1911, s. 20.

1662 9. Junis okřtěna dcera jménem Marie Barbora pana Michala Prandle, krejčího a m[ěštěnína] M[enšího] M[ěsta] p[ražského] paní manželce jeho Alžbětě. Kmotra p[aní] Marie Barbora Künigová, kupcová a měštka M[enšího] M[ěsta] p[ražského]. Svědkové: paní Anna Barbora Mayerin, kupcová a měštka M[enšího] M[ěsta] p[ražského] poslala na svém místě Anýžku Kherlin, paní Marie Apoléna Schneiderin, měštka M[enšího] M[ěsta] p[ražského], p[an] Václav František Ludvíkovský, pan Antonín Kazini, m[ěštěnín] M[enšího] M[ěsta] p[ražského].

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů, sign. 3517, Mistrovská kniha malostranského cechu krejčích, 1552–1785, fol. 44r.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 63, č. VIII. Lit.: HEJNIC 1911, s. 19.

1662 ist Michael Brandl als ein vollkommener Meister eingeschrieben worden.

16 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 3. března 1664 Křest Evy Roziny, dcery Michala Brandla, krejčího a měšťana Menšího Města pražského, a manželky Alžběty, v kostele sv. Václava.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka matrik, Malá Strana, kostel sv. Mikuláše, MIK N3 O2, 1630–1669, fol. 345, nově fol. 94.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 64, č. X (nepřesná edice).

Lit.: HEJNIC 1911, s. 20.

1664 3. Marti okřtěna dcera Eva Rozina Michala Prandle, měštěnína M[enšího] M[ěsta] p[ražského] manželce jeho Alžbětě. Kmotra: Panna Marie Euzebie Berin. Testes: Paní Markyta Kassini, m[ěštka] M[enšího] M[ěsta] p[ražského], paní Kateřina Ludvíkovská, pan Johannes Baptista Künig, kupec a měštěnín M[enšího] Města 7

p[ražského] a pan Baltazar Majer, kupec a měštěnín Menšího Města pražského.

17 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 5. července 1665 Křest Ferdinanda, syna Michala Brandla, krejčího a měšťana Menšího Města pražského, a manželky Alžběty, v kostele sv. Václava.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka matrik, Malá Strana, kostel sv. Mikuláše, MIK N3 O2, 1630–1669, fol. 367, nově fol. 116.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 64, č. XI (nepřesná edice).

Lit.: HEJNIC 1911, s. 20.

1665 5. Julii okřtěn syn jménem Ferdinand p[ana] Michala Prantle, krejčího a měštěnína Menšího Města p[ražského] manželce jeho Alžbětě. Kmotr: p[an] Ferdinand Marangoni. Testes: p[an] Johannes Baptista Künig, kupec a m[ěštěnín] M[enšího] M[ěsta] p[ražského], urozený p[an] Petr Bidermon, doktor juris, poslal na svém místě p[ana] Balthazara Khelnera, p[an] Václav Ludvíkovský, p[aní] Markyta Kasini, m[ěštka] M[enšího] M[ěsta] p[ražského], p[aní] Anna Boemerin, m[ěštka] M[enšího] M[ěsta] p[ražského], p[aní] Marie Alžběta Berin.

18 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 23. července 1665 Zlatnický tovaryš Marek Hrbek a měšťan Menšího Města pražského se žení s pannou Alžbětou, dcerou po zemřelém Jakubovi Ceitlovi, v kostele sv. Jana v Oboře. Mezi svědky je i Michal Brandl, měšťan Menšího Města pražského a manžel sestry Marka Hrbka.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka matrik, Malá Strana, kostel sv. Mikuláše, MIK N3 O2, 1630–1669, tužkou 300 v.

EDICE: dosud nepublikováno.

Lit.: HRÁSKÝ 1976, s. 61 a pozn. 8 na s. 65; HRÁSKÝ 1987, s. 136; STEHLÍKOVÁ 2003, s. 185.

1665 23. Julii Vstoupili v stav svatého manželstva v chrámě Páně u svatého Jana pod Voborou poctivý mládenec Marek Hrbek, umění zlatnického a m[ěštěnín M[enšího] M[ěsta] p[ražského] spolu s poctivou pannou Alžbětou, dcerou pozůstalou po nebožtíkovi p[anu] Jakubovi Ceitlovi, m[ěštěnínu] M[enšího] M[ěsta]. Svědkové: p[an] Gabriel Keltnhaur, zlatník a měštěnín Menšího Města pražského spolu s Janem synem svým a s manželkou svou Alžbětou, p[an] Michal Prantl, m[ěštěnín] M[enšího] M[ěsta] p[ražského]. Družbové: Jan Kozel a Šimon Vogl, panna Marie [?], panna Marie Alžběta Haindlin.

19 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 17. dubna 1667 Křest Anny Marie, dcery Michala Brandla, krejčího a měšťana Menšího Města pražského, a manželky Alžběty, v kostele sv. Václava.

8

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka matrik, Malá Strana, kostel sv. Mikuláše, MIK N4 O3, 1667–1688, fol. 6, nově fol. 9.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 64–65, č. XII (nepřesná edice).

Lit.: HEJNIC 1911, s. 20.

1667 17. Dne Aprili okřtěna dcera jménem Anna Marie p[ana] Michala Prandle, krejčího a m[ěštěnína] M[enšího] M[ěsta] p[ražského] manželce jeho Alžbětě.

Matrina: p[aní] Anna Marie Bidermonin. Testes: p[aní] Justina Františka Petroni, kupcová a m[ěštka] M[enšího] M[ěsta] pražského, paní Markyta Kassini, m[ěštka] M[enšího] M[ěsta] p[ražského], Jakub Ridl, m[ěštěnín] M[enšího] M[ěsta] p[ražského], pan Ferdinand Marragoni, měštěnín Menšího Města pražského.

20 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 26. ledna 1668 Malostranská městská rada zakazuje Michalu Brandlovi čepovat rakovnické pivo, protože není osedlý, tj. nevlastní dům – je jen „spoluměšťanem“. Úředníci mu mají vydat ceduli, aby se zákazem řídil.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů, sign. 1492, Manuál radní, 1666–1669, Malá Strana, fol. L 47v – 48.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 65, č. XIII. Lit.: HEJNIC 1911, s. 20.

26. Januarii 1668 Dem Michael Brändl ist das Rakoniczer Bier zu schencken, weilen er nur ein Mitburger wäre, inhibiret und die Herren Ambtleuthe sollen ihme einen Zettel folgen laßen.

21 —————————————————————————— Praha – Nové Město, 29. ledna 1668 Svatba Jana Bartoloměje Klosseho, malíře z Würz​burgu, s Helenou Prudencií Strohotovou pocházející z Loun. Mezi účastníky obřadu v kostele sv. Štěpána je uveden i malíř Karel Škréta.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka matrik, Nové Město, kostel sv. Štěpána, ŠT O 2, 1664–1735, fol. 25, nově fol. 29.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 65, č. XIV (neúplný text).

Lit.: HEJNIC 1911, s. 27.

[1668] Januarius 29. Potvrzení stavu sv[atého] manželství. Poctivý mládenec pan Jan Bartholoměj, rozený z města Wircpurgku s poctivou pannou Helenou Prudencií Strohotovou, rozenou z města Loun.

V přítomnosti: družba Jan Karel Wizner, m[ěštěnín] N[ového] M[ěsta] p[ražského], urozený pan Adam Khail, m[ěštěnín] Sta[rého] M[ěsta] p[ražského], urozený pan Karel Škréta, m[ěštěnín] Sta[rého] M[ěsta] p[ražského], pan Elias Pistorius, m[ěštěnín] N[ového] M[ěsta] p[ražského], urozená panna Anna Khailová, urozená panna Anna Zeblerová, urozená paní Františka Tainová, m[ěštěnínka] N[ového] M[ěsta] p[ražského], paní Lidmilla Šofperkerová, m[ěštěnínka] N[ového] M[ěsta] p[ražského].

1] Křest Petra Brandla, syna Michala Brandla, krejčího a měšťana Menšího Města pražského, a manželky Alžběty, v kostele sv. Václava Archiv hlavního města Prahy, Matriky – Malá Strana, kostel sv. Mikuláše, MIK N4 O3 1667—1688, fol. 27v, nově fol. 30v

MLÁDÍ PETRA BRANDLA A SPORY S MALÍŘSKÝM CECHEM Manželé Brandlovi si zakoupili vlastní dům Starou školu až v roce 1671 a po jeho odprodeji v roce 1682 žili v Czöplovském domě až do roku 1687, kdy vdova Alžběta Brandlová zakoupila Thamovský dům.

Pro období 1626 až 1695 (tedy 69 let) se při tehdejším farním úřadě kostela sv. Václava nedochovaly matriky zemřelých, a proto neznáme bližší data úmrtí tří dcer (Marie Barbory, Evy Roziny a Anny Marie) a u otce Michala Brandla víme jen přibližně, že zemřel na konci roku 1684 nebo v první polovině roku 1685.

V roce 1683 vstoupil patnáctiletý Brandl do učení ke dvornímu malíři Kristiánu Schröderovi (1655–1702). Někdy v roce 1687 či 1688 svého učitele opustil a bez dalšího vedení se učil sám.

Odešel i z Prahy a záhy se jako „štolíř“ – osoba provozující řemeslo mimo cechovní struktury – dostal do sporu se členy malostranského cechu.

První známá Brandlova malířská díla vznikla po roce 1690.

21. listopadu 1693 se pětadvacetiletý Petr Jan Brandl oženil s Helenou (Alenou) Františkou, dcerou staroměstského malíře Jana Bartoloměje Klosseho, a měl s ní tři děti – v roce 1694 Maximiliána Ignáce, 1696 Karla Františka a 1698 Annu Marii Barboru. Karel František zemřel již v roce 1697. Malíř nadále unikal pevnějším cechovním závazkům.

22 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 24. října 1668 Křest Petra Brandla, syna Michala Brandla, krejčího a měšťana Menšího Města pražského, a manželky Alžběty, v kostele sv. Václava. Obr. 1] Archiv hlavního města Prahy, Sbírka matrik, Malá Strana, kostel sv. Mikuláše, MIK N4 O3, 1667–1688, fol. 27v, nově fol. 30v.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 65, č. XV (nepřesná edice).

Lit.: SCHEBEK 1878, s. 59; HEJNIC 1911, s. 20; MAREK 1912, nestr.; NEUMANN 1968, s. 61; PROKOP 2006, s. 29 a pozn. 1 na s. 181; ROUSOVÁ 2013, s. 12 a pozn. 1 na s. 134.

1668 24. Octobri. Bapti[zatus] syn jménem Petr pana Michala Prantle, m[ěštěnína] M[enšího] M[ěsta] p[ražského], manželce jeho Alžbětě. Pa[trinus]: Pan Petr Bydermon, J[uris] u[triusque] Doctor. Testes: p[an] Jakub Ridl, m[ěštěnín] M[enšího] M[ěsta] p[ražského], pan Ruprecht Vogel, m[ěštěnín] M[enšího] M[ěsta] p[ražského], p[aní] Markyta Kassini, m[ěštka] M[enšího] M[ěsta] p[ražského], paní Justina Františka Petronin a měštka M[enšího] M[ěsta] pražského.

23 —————————————————————————— Praha – Staré Město, 11. března 1669 Jan Bartoloměj Klosse, malíř z Würzburgu, byl přijat za měšťana Starého Města pražského. Jeho prvním ručitelem byl malíř Karel Škréta.

10

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů, sign. 537, Kniha měšťanských práv, 1661–1688, Staré Město pražské, fol. 94v.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 66, č. XVI. Lit.: HEJNIC 1911, s. 27.

Demnach Johann Bartholomei Glos, seiner Kunst ein Maler, bei gehabten Eintritt in versammelten Rat der königl[ichen] Alten Stadt Prag seiner ehelichen Geburt und ehrlichen, freien Herkommens, wie nicht weniger Wohlverhaltens, einen auf Pargamen geschriebenen und mit anhängendem Insiegel bekräftigten Brief und Urkund von Bürgermeister und Rat der hochfürstl[ichen] Hauptund Residenzstadt Würzburg sub dato 20. Decembris 1667 produciret, hierauf das gewöhnliche juramentum fidelitatis praestiret und andere zur Erhaltung des Bürgerrestes notwendige Requisita vollzogen: als[o] ist von einem löb[lichen] Magistrat obgedachter Alten Stadt Prag ihm Joanni Bartolomeo Glossen und dessen Sohne Joanni Francisco das Bürgerrecht erteilt und zu Führung bürgerlicher Nahrung bewilliget worden. In die Bürgschaft haben sich für dieselben gestellet: H[err] Carel Screta Šotnovský von Zavořic und Andres Oktavian Petr. Actum in consilio Antiq[uae] Urb[is] Prag[ensis] fer[ia] secunda post Dom[inicam] Invocavit, 11. Martii A[nn]o 1669. Consule d[omi]no Nicolao Rudolfo Buzek de Lewenfeld.

24 —————————————————————————— Praha – Staré Město, 24. března 1670 Křest Heleny Františky Klossové, dcery malíře Jana Bartoloměje Klosseho, měšťana Starého Města pražského, a jeho ženy Heleny Prudencie.

Mezi kmotry je uvedena Jana Škrétová.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka matrik, Staré Město, kostel sv. Havla, HV N 1, 1652–1704, pag. 191.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 66, č. XVII. Lit.: HEJNIC 1911, s. 27.

Anno 1670 [...] Martius [...]

24. Baptizata est filia Helena Francisca. Parentum: d[omi]ni Joannis Bartholomaei Klauze, c[ivis] V[etero] P[ragensis] et Helenae Prudentiae conjugis. Patrini: d[ominus] Sigismundus Carolus Danielis, c[ivis] V[eterae] P[ragae], Nob[ilis] d[ominus] Hermannus Wenceslaus Šper. Patrina d[omi]na Maximiliana Machtova, d[omina] Joanna Škrétová, d[omi]na Dorothea Kempiusová. a P[atri] Thoma a S. Francisco 25 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 3. ledna 1671 Michal Brandl a jeho žena Alžběta kupují od úředníků záduší kostela sv. Václava na Malé Straně za 1200 zlatých rýnských dům zvaný Stará škola.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů, sign. 2278, Liber contractuum 9, 1664–1671, Malá Strana, fol. O 24 – O 26v.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 66–68, č. XVIII. Lit.: HERAIN 1902, s. 117 a 139; RUTH 1904, s. 553; HEJNIC 1911, s. 20; BERNÍ RULA 1949, s. 125, pozn. 27, č. p. 378; ROUSOVÁ 2013, s. 12.

Heut dato den 3. Januarii neu eingetrettenen 1671. Jahres ist mit Vorwissen und Einwilligung deß Wohledlen Magistrats alß Collatorn der Kirchen S[ancti] Wenceslai, S[ancti] Laurentii und S[ancti] Joannis am Wasser in der königl[ichen] Kleinern Stadt Prag zwisch[en] denen der Zeit über die Einkunften ieczt ermelten Kirchen Verordneten Herrn Ambtleuthen alß Verkaufern an einem, dan den ehrsamben Herrn Michael Brendl, Bürgern und Schneideren ernandter Kleinern Stadt Prag alß Kaufern anderen Theil folgender beständiger und unwiderruflicher Contract getroffen und geschloßen worden.

Nemblichen: Es verkaufen und in Craft deßen verkauft haben auß erheblichen und der Kirchen zum Besten meinenden Ursachen ermeldte Herrn Ambtleuthe ihme Herrn Michel Brendl undt seiner Ehewürthin Elisabetha Brendlin, ihren Erben und Erbnehmen daß in der königl[ichen] Kleinern Statt [!] Prag zwischen dem Berckisch[en] und Zablatzkischen beederseits, dem Ballhauß über gelegene, der Pfarrkirche S[ancti] Wenceslai gehörig geweste, die alte Schule vorhero genandte Hauß mit allen hierzu gehörigen Recht und Gerechtigkeit in seinen Rainen, Steuern und Führungen, wie es sich befindet, umb eine Summa zwölfhundert Gulden r[einisch], ieden derselben zu 60 Kr. gerechnet.

Worauf sie Kaufern alsobalden paar vierhundert Gulden r[einisch] ihnen Herrn Ambtleuth[en] zu der Pfarrkirchen S[ancti] Wenceslai in guter und gangbahrer Müntz zur Angab abgeführt und bezahlet haben, worüber sie Eheleuthe hiemit in cräftigster Form Rechtens quittiret werden. Die übrigen achthundert Gulden r[einisch] zu Observirung in alle Weeg der Kirchen Indemnität haben sie Eheleuthe und Kaufere biß zu Abstattung derselben mit jährlichen landtbreuchigen Interesse a dato an zu verzinßen versproch[en] und solches zuthun schuldig sein sollen, zu deßen dan verläßlicher Sicherheit sie dieses ihr erkauftes Hauß zu einer wahren Real und Special Hypotheca einsetzen und verpfänden so lang und viel obig genande [!] 800 Fl. rei[nisch] sambt allen aufwachßenden Interesse, auch dafern einige Schaden darumben verursachet, völlig nit abgestattet und bezahlet sein werden. Jedoch wirdt ihnen Kaufern vorbehalten, wan ihnen in Abschlag des verhypothecirten Capitals ichtwas abzuführen gefällig sein würde ein Virtel Jahr zuvor (damit solches, von ihnen bezahltes Quantum in ein anders sicheres Orth zeitlich gebracht werden könnte) denen H[erren] Kirchen Ambtleuthen anzukündigen und sie Herrn Kirchen Ambtleuthe werden es (doch wenig[er] nicht alß Hundert Gulden rein[isch]) anzunehmen schuldig sein. Wie dan hienebenst ihnen H[erren] Kirchen Ambtleuthen, wo die Kaufern wieder Verhoffen diesem ihrem Versprechen nit nachkomben solten und mit denen von halb zu halben Jahren laufenden Interessen, wie auch folgendts obbeschriebener maßen das Capital nit einhilten, die zur Angab bezahlte 400 Fl. r[einisch] denen nit bezahlten Capital und ruckständigen Interessen zum Pfandt verbleiben und sie auch deren Nachkombende wegen eines und des anderen in daß Hauß gerichtlich einführen, solches in würcklichen Possesu nehmen undt daraus so lang nicht weichen, biß dieselbte in allem,

wie auch verursachenden Schaden und Unkosten völlig befridiget, befugt sein sollen. Worwieder sie Eheleuthe alß Kaufere ihre Erben und Erbnehmen eintziges Recht und Gerechtigkeit Moratorium generale aut speciale, kai[serliche] oder königl[iche] Indulta, Privilegia oder was Menschen Witz erdencken kan und mag, schützen soll, sintemahlen selbte hierdurch allen Juris Reservaten doli, mali, fraudis, rei non sic aut aliter gestae aut circumventionis renunciren und begeben.Weilen auch der Haußzinß von S[anc]t[i] Galli Zeit A[nn]o 1670 seinen Anfang genemben, alß werden solchen vor ¼ Jahr die H[erren] Kirchen Ambtleuthe, daß andere ¼ Jahr biß auf S[ancti] Georgi laufenden Jahres sie Kaufere zu empfangen haben, so versprechen auch besagte H[erren] Verkaufere ihnen Kaufern die gewöhnliche Eviction zu leisten, alles getreulich und ohne Gefehrde.Zu wahrer Urkundt haben beede Eheleuthe alß Kaufere dießen Kaufcontract nebenst beigeruckter Obligation eigenhändig unterschriben und besiegelt; sie H[erren] Verkaufere aber nebenst eigner Handt Unterschrift das gewöhnliche Kirchen Sigill vorgetrucket und zum Zeügnuß die Endts unterschribene Herren, daß sie sich mit (doch ihnen, ihren Erben und Erbnehmen ohne Schaden) unterschriben und ihre Petschaft beigetrücket, erbetten. Über dießes wirdt ihnen Kaufern dießen Contract mit Verwilligung eines Wohledlen Magistrats d[er] könig[lichen] Kleinern Stadt Prag in die Stadtbüch[er] auf eignen Unkosten in An- oder Abweßenheit der H[erren] Kirchen Ambtleuthe einverleiben zulaßen, oblieg[en].

Geschehen A[nno] et die q[uo] supra.

L. S. Caspar W. V. Fritschen Christof Ißler L. S. Michel Brandel Burger undt Schneid[er] d[er] Kleiner[en] Stadt Prag Elisabetha Prandlin 26 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 16. a 28. dubna 1671 Z podnětu Michala Brandla došlo k jednání o snížení kupní ceny za dům Stará škola, protože do sklepů vnikla voda a dům utrpěl škodu.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů, sign. 1493, Manuál radní, 1670–1675, fol. P 30r – 30v a P 33.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 68–69, č. XIX. Lit.: HEJNIC 1911, s. 20.

16. Aprilis 1671 Auf des Michael Brandls wegen seines von denen Kirchenambtleuthen ihme verkauften Hauses, damit ihme an dem Kaufschilling etwas, weilen es sehr baufällig wäre, nachgelaßen würde. Ist geschl[ossen] die Kirchen Inspectores darüber zu vernehmen.

28. Aprilis 1671 Auf des Michael Brandls Bitte, damit ihme ein vierteljähriger Zinns, weilen er einen großen Schaden durch d[a]s Waßer gelietten von der aldten Schuel überlaßen würde, süntenmahlen sein Suchen billich also zu deferiren.

Decret[ation].

Denen Kirchenambtleuthen S[ancti] Wenceslai und der 11

hiezu gehörigen Filial Kirchen zur Nachricht, dass dem Supplicanten, weilen er durch das eindringende Waßer in die Keller zu Schaden kommen, der andere ein Viertel jährige Zinns zu seiner Ergötzlichkeit überlaßen worden, welches sie ad notam zu nehmen wissen werden zu zustellen.

Ex consilio Minoris Urbis Prag[ensis] 28. Aprilis 1671.

27 —————————————————————————— Praha – Staré Město, 27. srpna 1679 Malíř Jan Bartoloměj Klosse je pohřben do krypty kostela sv. Havla.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka matrik, Staré Město, kostel sv. Havla, HV Z 1, 1645–1731, pag. 223.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 69, č. XX. Lit.: HEJNIC, s. 27.

[1679] Augustus 27. sepultus est ad cryptam B[eate] Virginis pictor nomine Jo[ann]es Bartholomaeus Gloss, Franco.

28 —————————————————————————— Praha – Staré Město, 1. září 1679 Ustanovení poručníků dvou sirotků po smrti malíře Jana Bartoloměje Klosseho.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů, sign. 1309, Manuály rozhodnutí rady a výpovědí v soudních kauzách, 1679–1683, fol. 15.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 69, č. XXI. Lit.: HEJNIC 1911, s. 27..

1. Septembris A[nn]o 1679 ist die nach weylandt Bartholome Gloße hindterbliebene Frau Wittib Helena über die nach ihme hindterlaßene 2 unerzögene Kinder zur Vormünderin verwilliget worden. Welcher zur Assistenzräthe seint zuegegeben worden H[err] Jacob Frantz Stika von Paseka, geschworner Landtßprocurator, undt Herr Johann Müßner, der Röm[ischen] Kay[serlichen] May[estät] Bauschreiber ob dem Prager Schloß.

29 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 24. července 1681 Michal a Alžběta Brandlovi prodávají dům Stará škola za 1500 zlatých rýnských a šest zlatých rýnských klíčného Janu Schafflerovi. Jako svědkové se zúčastnili zemský chirurg Kilian Pfeffer a malostranský zlatník Marek Hrbek, bratr Alžběty Brandlové.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů, sign. 2279, Liber contractuum 10, 1672–1685, fol. H 54 – H 57.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 69–71, č. XXII. Lit.: HEJNIC 1911, s. 20; BERNÍ RULA 1949, s. 125 a pozn. 27, č. p. 378.

Im Jahr 1681 den 24. Monatstag Juli ist zwischen dem ehrenfesten Herrn Michael Brandl, Bürgern und Schneidern der königl[ichen] Kleineren Stadt Prag und dessen Ehewirthin Elisabeth Brandlin als Verkaufern an einem, dann dem auch ehrenfesten Herrn Johann Schafflern, Bürgern und Tischlern itz ernannter königl[ichen] Klei12

neren Stadt Prag als Kaufern am andern Theil dieser zu Recht beständiger, unwiderruflicher und festbindender Kaufkontrakt abgeredet und geschlossen worden, wie folget nämlichen: Es verkaufet obbesagter Michael Brandtl sambt seiner Ehewirthin Elisabetha Brandlin das ihnen mit Vorwißen und Einwilligung eines löbl[ichen] Magistrats der königl[ichen] Kleinern Stadt Prag als Collatoren der Kirchen S[ancti] Wenceslai, S[ancti] Laurentii und S[ancti] Joannis am Waßer, ingleichen kraft des von Ihro May[estät] unterm 16. August A[nn]o 1679 hierzu ertheilten und den Stadtbüchern Lib[er] Rub. fo[lio] 286 einverleibten Kays[erlichen] und königl[ichen] allergnädigsten Consens von denen Kirchenambtleuthen ernanter königl[ichen] Kleinern Stadt Prag vermög des hierüber aufgerichten Lib[er] contract[uum] 9, fol. O 24 einverleibten Kaufcontracts verkaufte in mehrbesagter königl[ichen] Kleinern Stadt Prag zwischen den Berckischen und Zablatzkischen beederseits dem Ballhauß übergelegene der Kirchen S[ancti] Wenceslai vor Zeiten zugehörig geweste die Alte Schuel vorhero genante Hauß in seinen Reinen, Steuern und Führungen, wie es sich anitzo befindet, wie auch allem von altershero hierzu gehörigen Recht und Gerechtigkeiten und wie er Michael Brandtl sambt deßen Ehewirthin und die vorige Possessores solches Hauß beseßen, innengehabt und genoßen oder genießen haben können, nichts in geringsten, wie es Namen haben mag, darvon ausgenommen und vorbehalten umb eine Summa bahren Geldes benantlichen fünfzehen hundert Gulden r[einisch] sambt sechs Gulden Schlüßelgeldt, jeden Gulden zu sechzig Kreutzer gerechnet, auf welche Summam sie Kaufere gleichbaldt siebenhundert Gulden r[einisch] und sechs Gulden Schlüßelgeldt an guter gangbahrer Müntz ihnen Verkäufern zur Angab bezahlet und abgeführet haben. Worüber dann er Johann Schaffler sambt seiner Ehewirthin von denen Verkaufern in beständigster Formb Rechtens hiemit quittiret, frei, loß und ledig gesprochen werden und sie Verkaufern der Exception non numeratae pecuniae sich hiemit gäntzlichen begeben thuen. So viel aber die übrigen acht hundert Gulden r[einisch] belanget, da soll er Johann Schaffler sambt seiner Ehewirthin diese achthundert Gulden r[einisch] sintemahlen selbige sie Verkaufere Michael Brandtl und seine Ehewirthin auf dieses ihnen von denen Kirchen Ambtleuthen S[ancti] Wenceslai verkaufte Hauß schuldig verblieben auf vorhergethane vierteljährige Aufkündigung jetzternanten Herren Ambtleuthen bahr bezahlen oder aber solche achthundert Gulden r[einisch] gleichwie sie Verkaufere mit jährlichen landtbräuchigen Interesse zu verzinßen schuldig, jedoch ihnen Kaufern hiermit per expressum vorbehalten sein, daß wan sie auf obige achthundert Gulden denen Kirchen Ambtleuthen ichtwas abführen wolten, sie selbiges, gleichwie sie Verkaufere befugt gewesen, ein Viertel Jahr zuvor mehrernanten Herren Kirchen Ambtleuthen anzukündigen schuldig und sie Herren Ambtleuthe, doch weniger nicht als einhundert Gulden r[einisch] anzunehmen verbunden sein sollen, jedoch wird ihnen Verkaufern bis auf heutigen Tag, das ist bis zum dato dieses Contracts der aus diesem Hauß verfallene vierthljährige Zinß

gebühren. Herentgeg[en] aber sollen sie Verkaufere das von obig[en] achthundert Gulden fallende Interesse, wie auch alle Auf – und Anlagen, Contributiones und burgerliche Schuldigkeiten bis dahin abzurichten, wie nicht weniger alle und jede auf diesen Hauß etwan haftende und in – oder außer der Stadtbücher dieser königl[ichen] Kleinern Stadt Prag sich befindende Schulden zu bezahlen, ingleichen alle dieses Hauß betreffende Schriften, alte Contracten, Contributiones, Quittungen und dergleichen Documenta ihnen Kaufern auszuhändigen. Inmittels aber und gleich bey Ausfertigung dieses Kaufcontracts mehrernantes Hauß ihnen Kaufern, deren Erben und Erbnehmen zu derenselben völliger Possedir-, Inhab- und Genießung abzutreten und einzuraumben, auch den vierteljährig[en] Zinß von dato dieses Kaufcontracts gegen Richtigmachung von diesem dato der Contibution und von denen obigen achthundert Gulden verfallenden Interessen zu überlaßen schuldig seyn.

Inmaßen dann auch sie Verkaufern ofternanntes Hauß denen Kaufern, deren Erben und Erbnehmen hiemit abtrethen und einraumen thun, dergestalt und also, daß von dato dieses Kaufcontracts das völlige Dominium dieses Hauses ihnen Kaufern zustehen, sie auch damit gleichbaldt nach ihren Belieben und Wolgefallen disponiren, schalten und walten können und mögen.Damit aber sie Kaufern, deren Erben und Erbnehmen wegen dieses ihnen hiermit verkauften Hauses umb so mehr gesichert und vergewißert seyn möchten, verobligiren sich sie Verkaufere mit Verpfändung ihrer jetzig- und künftig etwan überkommenden lieg oder fahrenden Haab und Vermögen, daß wan einer Jahr und Tag einiges Onus An – und Zuspruch, wie der immer Nahmen haben oder durch Menschen Wicz und List erdacht werden möchte, auf diesem ofternannten Hause sich herfürthuen und ereignen solte, sie Kaufere, deren Erben und Erbnehmen zu vertrethen und allerdings schadloß zu halten, anbey ihnen alle alte Gewahren und Evictiones hiemit aufs kräftigste verschreibende. Worbey auch ihnen Kaufern freystehen wird, daß sie diesen Kaufcontract mit Verwilligung eines löbl[ichen] Magistrats dieser königl[ichen] Kleinern Stadt Prag in die Stadtbücher ohne eines und des andern Theils Beysein und Gegenwarth auf eigene Unkosten einverleiben laßen können und mögen, alles getreülich und ohne Geferde.

Zu Urkund und mehrer Festhalt – und Bekräftigung deßen ist dieser Contract in zwey gleichlautende Exemplaria verfaßet und von beeden contrahirenden Theilen eigenhändig unterschrieben und ihre Petschaften beygedrucket, auch zu mehrer Beglaubigung die edle, ehrenveste und kunstreiche Herren Kilian Pfeffer, Burgern und Landts Chyrurgum, wie auch Marcus Herbek, gleichfalls Burger und Goldtschmid der königl[ichen] Kleinern Stadt Prag, daß sie (jedoch ihnen, ihren Erben und Erbnehmen ohne Schaden und Nachtheil) sich in diesem Kaufcontrakt zum Zeugnus aigenhändig unterschrieben und ihre Petschaften beygedrucket haben, erbeten und hiervon jedem Theil ein Exemplar in Händen gelaßen worden. So geschehen Prag im Jahr, Monath und Tag, wie oben.

Michel Brandl

L. S. Elisabetha Prandlin Johann Schaffler L. S. Dorothea Schafflerin L. S. Marcus Herbek zur Zeugnus erbet[en] L. S. Kilian Pfeffer als Zeug 7. Aug[usti] 1681 Verwilliget zur Einverbleibung dieses Kaufcontracts in die Stadtbücher: in con[sili]o Min[orae] Urb[is] Prag[en]sis fer[ia] 5 post dom[inica,] S[anct]ae Trinitis 10., id est 7. Aug[usti] 1681. Consule d[omi]no Balthazaro Mayer.

30 —————————————————————————— Šoproň, 14. listopadu 1681 Opis dvorské svobody udělené císařem Leopoldem I. malíři Kristiánu Schröderovi, která mu umožňovala provozovat malířské řemeslo v pražských městech, a to bez ohledu na privilegia tamních malířských bratrstev.

Archiv Národní galerie v Praze, Pražská malířská bratrstva, přír. č. AA 1218, Korespondence staroměstského a malostranského malířského bratrstva, 1592–1782, složka, složka 28.

EDICE: dosud nepublikováno.

Lit.: HALATA – ROUSOVÁ 2012, s. 332 a 341, pozn. 30.

Wir Leopold, bekhennen offentlich mit diesem Brieff und thuen kund iedermänniglich, daß uns der Hoch und Wohlgeborne, unser geheimber Rath, Cammerer, obrister Erbmundtschenkh und obrister Lehen-Hoffrichter in unserm Erbkönigreich Böhemb und lieber Getreüer Johann Joachimb Slawata, Graff von Chlum und Koschenberg, Regierer Haußes Neuhauß, Herr zue Neühauß, Teltsch, Neübistritz, Chlumecz, Serowicz, Rothen Lhota, Munich und Hainspach, gehorsambst zuvernehmen gegeben, waß maßen er den Christian Schröder Mahler durch drei Jahr inn seinen Diensten gehabt, hernach aber ihm auf zwey Jahr in Wälschlandt, umb sich in seiner erlehrneten Mahlerkunst besser zue perfectioniern, auf seine Unkosten verschicket habe, allwo er auch in solcher Zeit zue forderst zue Rom und Venedig in der Kunst mercklich zuegenommen, mit underthänigsten Bitte, weilen er an ieczo seine Mahlerkunst in unsern könig[lichen] Präger Stätten zue üeben und sich allda seßhaft zuemachen vorhabens, wir ihme mit unßerer könig[lichen] Hoffreiheit, darmit er dieselbe in erwehnten unser könig[lichen] Präger Stätten frey und ungehindert treiben und derselben abwarten möchte, zuebegnaden gnädigst geruhen wolten. Wann wir dan solch des Supplicanten unterthänigste Bitte gnädigst angesehen, in Sonderheit aber betrachtet, die guete Wissenschaft, die besagter Christian Schröder in der Mahlerkunst erworben und dann uns er nebst seinem Wohlverhalten, sonderbar geruehmet worden.

Alß haben wir in kayß[erlichen] und könig[lichen] Gnaden darein gewilliget und dießein nach mit vorgehabten zeitigen Rath und rechten Wissen, ernanndten Christian Schröder unsere könig[liche] Hoffreyheit, daß er mehr berüerte seine erlehrnte Mahlerkunst in unsern könig[lichen] Präger Stätten und sonsten frey und ohne männiglich Hinderung üeben und treiben möge, 13

hiermit gnädigst ertheilen, thuen das auch hiermit wissentlich und in Crafft dieses Brieffs alß regierender König in Böhemb meinen, seczen und wollen, daß ofterwehnter Christian Schröder unserer Begnadung und ertheilten Hoffreiheit erfreülich geniesen und sich dern gebrauchen könne und möge. Von jedermenniglich ungehindert, jedoch daß solche mehr berührte ihme Impetrantn gnädig verlihene Freiheit, der Mahlerbruederschaft in unsern könig[lichen] Präger Stätten an ihren Privilegien und Freiheiten zue keinen praeiudiz gereichen solle.

Und gebieten hierauf allen und ieden unseren nach geseczten Obrigkeiten, Inwohnern und Underthanern, waß würden Stands, Ambts oder Weesens die seindt, insonderheit aber unseren verordneten könig[lichen] Statthalteren wie nicht weniger unßern konig[lichen] Statthaubtleuthen, Primatorn, Burgermaistern und Richtern in unßeren könig[lichen] Prager Stäadten hiermit g[nä]d[ig]st und vestiglich, daß sie oft besagten Christian Schröder bey dieser von uns ihme gnädigst verliehenen Hoffreiheit nicht hindern, noch irren, sondern ihme ruhiglich darbey verbleiben lassen, auch darüber Schucz und Handt haben bei Vermeidung unserer schweren Straf und Ungnad, daß meinen wir ernstlich. Zue Urkundt dieses Briefs besigelt mit unserm kayßer- und könig[lichen] anhangenden grösern Insigl, der geben ist in unsern könig[lichen] Stadt Odenburg d[en] 14. Novembris nach Christi unsers Lieben Herren und Seeligmachers gnadenreichen Geburth in sechczehenhundert ein und achczigsten Jahrs.

Leopold L. S. Joannes Hart[vik] Comes de Nostiz, R[eg]is Boh[emiae] S[upremus] Cancellarius ad mand[atum] Sac[r]ae Caesa[rea]e Regiaeq[ue] M[ajes]t[a]tis proprium Carl Maximilian Graff Laschansky 31 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 14. dubna 1682 Malíř Kristián Schröder obdržel dvorní svobodu.

Archiv Národní galerie v Praze, Jan Quirin Jahn, inv. č. 266, Výpisky z knih malostranského malířského cechu, nefol.

EDICE: BERGNER 1914, s. 350.

Lit.: NEUMANN 1968, s. 115; PROKOP 2006, s. 29 a pozn. 4 na s. 181; ROUSOVÁ 2013, s. 31.

1682 d[en] 14. April erhält Christian Schröder die Hoffreyheit. (Lehrher des Peter Brandels).

32 —————————————————————————— Praha – Staré Město, 7. srpna 1682 Helena Prudencie Klossová s povolením rady a poručníků vyměňuje svůj dům U Černého kohouta za dům U Umrlčí hlavy, náležející Adamu Arnoštu Grossovi von Wald, s podmínkou, že jí bude doplaceno 1300 zlatých, ale že zaplatí sama dluhy váznoucí na prvním domě.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů, sign. 4109, Liber contractuum ruber I., 1675–1684, Staré Město pražské, fol. 307;

14

shořela v roce 1945.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 72–74, č. XXIII. Lit.: RUTH 1904, s. 1031; HEJNIC 1911, s. 27–28; PETR 1948, s. 114–115; BERNÍ RULA 1949, s. 48, pozn. 31, č. p. 925 a.

33 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 27. října 1682 Michal a Alžběta Brandlovi kupují v dražbě dům patřící dříve manželům Martinu a Markétě Czöplovým za 1200 zlatých rýnských a 15 zlatých klíčného. Tato částka připadá Czöplovým dědicům, sirotkům a věřitelům. Šlo o dům dříve Gerstorfovský, ležící mezi domem hraběte Heissensteina a barona Schütze, později U Bílé labutě.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů, sign. 4666, Liber contractuum 11, 1682–1722, Malá Strana, fol. A 19 – A 27.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 75–79, č. XXIV. Lit.: HEJNIC 1911, s. 20–21; BERNÍ RULA 1949, s. 118, pozn. 26, č. p. 232.

Heunt unten gesetzten dato ist durch Vermittlung der Wohledlen, Gestr[engen] und Hochgelehrten Herrn Adalbert von Petzendorf und Herrn Heinrich Therer J. V. L. beeden Rathsverwanten der königl[ichen] Kleinern Stadt Prag, als zur Licitation wegen des subhastirten zwischen den Graf Heysensteinischen und Baron Schützischen Behausungen daselbsten situirten Czöplischen zuvor Gerstorfischen Hauses von einem löb[lichen] Magistrat der wolgenanten Stadt verodnete H[erren] Commissarien zwischen der Jungfr[au] Ludmilla Czöplin nunmehro mündigen, dann anstatt der übrigen unmündigen zwey Czöplischen Nahmens Martin Czöpl und Elisabeth Czöplin, Waysen und Erben den Edlen und Wolgelehrten Herrn Johann Wentzel Konopa J. V. C. kay[serlichen] notario publico und geschworenen Gerichts Agenten über bemelte Waysen von dem wolerwehnten löbl[ichen] Magistrat bestellten Curatore als Verkaufern eines, dann dem ehrenvesten Herrn Michael Brandl, Burgern und Schneidern der öfters gedachten Stadt und Fr[au] Elisabeth Brandlin Eheleuthen als Kaufern andern Theils ein rechtbestendigster Kaufcontract geschloßen und verglichen worden, wie folget: Demnach das bemelte Hauß nach weyl[landen] H[errn] Martin Ferdinand Czepeln und Fr[au] Margaretha Czeplin als dann Summerin, auch seel[igen] gewesten Eheleuthen mit unterschiedl[ichen] Schulden beladen, wie auch drey obgedachte Descendentes, als Ludmilla (so allbereit ihre mündige Jahrzeiten erreichet), dann Elisabeth und Martin als unmündige Waysen verblieben und sonsten dasjenige Hauß wegen darauf haftenden Schulden, laufenden Interessen, wie auch täglich zuwachsender Ruin und Verwahrloßung länger zu Handen der jenigen Czeplischen sonsten bey keinen Mitteln ohne dies befindlichen Erben und Waysen, weder die Creditores anders (zumalen gar geringe Mobilien laut des Inventarii überblieben) als mit dem Haußverkauf zu contentiren unmöglich gefallen, dahero auch auf der Creditorum Anhalten ein löbl[ichen] Magistrat denen Waysen zum Besten das Hauß feylzubieten ober vormündschaftl[ich] bewilliget. Und weilen dann nach Verfliessung aller drey

Subhastations Terminen gleichwolen kein burgerl[icher] Kaufer sich zu bemelten Czöplischen Hause, der da ein Mehres darfür geben wolte nit angemeldet weder nachzufragen gewesen, als der obged[achte] H[err] Michel Brandl und seine Eheconsortin, welche bis auf zwölfhundert Floren Kaufschilling und fünfzehen Floren Schlüßelgeldt vor das jenige Czeplische Hauß als Kaufern zu offeriren und zu bezahlen sich anerboten, jedoch commissionaliter disponiret werden können: Solchemnach es verkaufen und hiemit kauflich überlaßen nebst Beystand der (Titul) H[erren] Licitations Commissarien die Jungfr[äulein] Ludmilla Czeplin und anstatt der übrig[en] zwey Czeplischen Waysen ihr obgenanter H[err] Curator das jenige nach weyl[anden] obgedachten Czeplischen Eheleuthen und Erblaßern verbliebene auch immediate auf die drey Erben heimbgefallene zuvor Gerstorfisch genante Behausung mit allem dem, was darin leimb- oder nagelfest ist und alten von altershero hierzu gehörigen Appertinentien, Recht und Gerechtigkeiten, gleichwie es die Czöplische Eheleuthe und ihre Vorfahren genutzet, innengehabt und possediret auch genießen können, nichts hievon (außer eine Cammer vor die wenige Czeplische Mobilien auf etliche Wochen bis zu anderwertigen Ausziehung ohne Entgelt) ahngenommen und dieses zwar zu Handen der Michel und Elisabeth Brandlischen Eheleuthen vor die plus offerirte Kaufschillingssumma p[er] zwölfhundert Floren rey[nisch] und fünfzehen Gulden Schlüsselgeldt.

Welche Kaufschillingssumma die kaufende Eheleuthe dergestalt theils abgezahlet, theils ferner das Übrige zu bezahlen angelobet, als nembl[ich] gleich bey Verfertigung dieses Kaufcontracts haben die kaufende Eheleuthe bey der löbl[ichen] Commission an bahren Gelde zur Angab sechshundert Floren rey[nisch] ausgezahlet, welche 600 Fl. dergestalt zwischen denen Czeplischen Creditores und Erben commissionaliter verglichenermaßen ausgetheilet und die 15 Fl. Schlüßelgeldt gleich vor die zwey Czeplische Schwestern zur Kleydung geliefert worden.

1. Die allhiesige Stadtgemeinde auf Defalcirung des vermög eines vorigen Czeplischen Hauß Kaufcontracts Lib[er] contr[actuum] 10, sub Lit[era] E 1 darauf haftenden Kaufschillincapitals p[er] 500 Fl. r[einisch] entzwischen von dem Gelde, die Herren Stadtunterambtleuthe empfang[en] 200 Fl. 2. Die (Titul) Fr[au] Splawinin vor ihre p[er] 134 Fl. 54 Kr. liquidirte Bierschuld mit Nachlaß angenommen und der Stadtgemeinde zur Abstattung ihrer Contribution und Braürestantes angewiesen 120 Fl. … id e[st] 120 Fl. 3. Ihren Starssy bezahlet schuldiges Schrottgeldt p[er] … 4 Fl. 4. Bisherige Contribution Restanten von dem Hauß abgezahlet mit 1 Fl., 46 Kr. id est … 1 Fl. 46 Kr. 5. Der (Titul) Fr[au] Anna Catharina Karawinskyn bisherige Interessen von dem auf dem Hauß verhypothecirten Capital p[er] 150 Fl. benanntl[ich] … 10 Fl., 30 Kr. 6. Auf unterschiedl[iche] diesfällige Gerichts Unkosten … 9 Fl. 7. Demnach auch der (Titul) H[err] Andreas Summer, der obgedachten Czeplischen drey Waysen Herr Stiefvater, (als welchen anfangsgedachte Fr[au] Margaretha

Czeplin nach ihrem Wittibstand zur andern Ehe gehabt) vor etlich jährige Kost und Kleydung der drey Weysen, dann Hauß Reparation bezahltes Kaufschillings Termin und anderen Schulden und Unkosten ihrer Begräbnuß auf ihren Kaufschilling laut seiner den 14. gegenwertigen Monathstag Octob[er] beym löbl[ichen] Magistrat eingereichten Liquidation eine Summa gegen 1000 Fl. liquidiren wollen, jedoch in Ersehung der Waysen ihrer Armuth und künftigen Danckbarkeit von der löbl[ichen] Commission mit harter Mühe p[er] Pausch vor alles 150 Fl. bahres Geldes zu nehmen sich mit dem Herrn Curatore verglichen und anstatt der auch praetendirten tertia conjugalis von denen wenig[en] Mobilibus etwas anstatt des Drittels zu nehmen vorbehalten. Solchemnach seynd ihme von dem ausgezahlten Kaufschilling, jedoch unter diesem Beding, damit er das versetzte Waysenpfand p[er] 50 Fl. hiervon auslösen und solches in die Theilung liefern solle, diejenige … 150 Fl. Die übrige von denen 600 Fl. verbliebene … 104 Fl., 44 Kr. Weilen laut der Erbtheilung auf einen Theil unter denen drey Waysen nichts mehr als 77 Fl., 24 Kr. als ein Drittel der Erbportion von dem jetzt und künftig nach Bezahlung der Creditorum fallenden Kaufschilling verblieben.

Als seynd der mündigen Czeplischen Miterbin Jungfr[au] Ludmilla Czeplin hiervon ihre völlige Erbportion, nembl[ich] p[er] 77 Fl., 24 Kr. geliefert worden und auf des unmündigen Martin Czepls Erbportion die übrige 27 Fl., 20 Kr. dem H[errn] Curatori (als welcher ihn zu seinen Diensten angenommen) solche ihme zum Besten anzuwenden übergeben worden.

Solchemnach werden wegen der zusammen summirten Postos und ausgezehlter Kaufschillings Summa von denen obspecifirten Czeplischen Herren Creditoren und respective Erben und von einem jeden vor seine empfangene rata proprio et alio nomine die Brandlische Eheleuthe mit Renuncyrung der allhier ohne dies keinen Platz findenden Expection non numeratae pecuniae in bester Form Rechtens quitt-, loß und freysprech[en].

Was aber andertens die annoch p[er] 600 Fl. restirende Kaufschillingsgelder anbelanget, haben sich obgedachte Brandlische Eheleuthe und ihre Erben verobligiret unter einer stadtrechtl[ichen] Execution oder Einführung durch nachfolgende vier Jahr alle zu S[ancti] Galli Termin p[er] 150 Fl. (jedoch bis zu eines jeden Termins Zeit ohne Interesen) unfehlbar denen es unten ausgewiesen seyn wird, zu bezahlen und ohne einige Widerrede zu entrichten, als nämlich zu S[ancti] Galli Termin des künftigen 1683. Jahrs einhundert fünfzig Floren r[einisch] zu Handen der allhiesigen Stadtgemeinde, wie auch eben an hernach folgenden S[ancti] Galli Termin des 1684. Jahrs einhundert fünfzig Floren rey[nisch] zu Handen jetzt gedachter Gemeinde, wormit von denen Stadt Ambtleuthen die Brandlische Eheleuthe, wie auch respective Czeplische Erben und Waysen wegen des auf dem Hauß habenden und durch diesen Contract völlig bezahlten Capitals p[er] 500 Fl. sodann ordentl[ich] quittiret werden soll. Als dann A[nn]o zu S[ancti] Galli Termin der (titul) Fr[au] Anna Catharina Carawinskyn das hierauf habende Capital gegen gerichtl[iche] Cassirung der einverleibten Obligation p[er] 150 Fl. eben 15

die Brandlische Eheleuthe abzahlen und soviel als die von heut dato bis dahin aufgeloffene 3 jährigen Interessen nämblich 22 Fl., 30 Kr. betr[effen] auf Defalcirung des künftigen und letzten Termins sie Kaufere entzwischen vorstrecken und darmit wolgemelte Frau Glaubigerin völlig befriedigen.Wie nit weniger den allerletzten Termin zu S[ancti] Galli des 1686. Jahrs p[er] 150 Fl. nach Defalcirung des obigen Carawinskischen Interessen p[er] 22 Fl., 30 Kr. überbleiben also zu Handen deren zwey unmündigen Weysen 127 Fl., 30 Kr. (als welche wegen der solangen Warthung) anstatt der bis dasigen Interessen eine absonder[liche] Zugab in der Erbtheilung bekommen sollen.

Als benantl[ich] der Elisabeth Czeplin ihren dritten Theil und Erbportion p[er] 77 Fl., 24 Kr., wie auch dem Martin Czepl (als welcher obgenantermaßen schon zuvor diesfalls 27 Fl. 20 Kr. zu empfangen gehabt), die übrige 50 Fl. und 6 Kr. oftersgenante Brandlische Eheleuthe als Kaufer und ihre Erben erlegen und darmit den Kaufschilling allezeit gegen ordentl[ichen] Quittung gantz völlig abstatten und bezahlen wollen und sollen, vorwieder sie keine rechtl[iche] Exception oder Moratorium schirmen noch schützen solle.Drittens. Anbelangend die stadtrechtl[iche] Eviction oder Gewehrung werden die kaufende Eheleuthe beförderist de prioritate eines jeden Creditoris pro sua rata, dann denen Czöplischen Erben mit ihren Empfang nebst der alten Contracts versehen.

Alles getreulich und wider Gefehrde.

Welcher Kaufcontract alldieweilen auf mündliche Bekantnus der Interessirten ein löbl[icher] Magistrat auf erstattete Relation der (Titul) Herren Commissarien den 14. Octob[ris] obervormündschaftl[ich] ratificiret, als kan und mag dieser schriftl[iche] Aufsatz mit fernerer Bewilligung des obwolerwähnten Magistrats, auch ohne eines oder andern Interessirten Beysein auf der kaufenden Eheleuthe Unkosten ordentl[ich] einverleibet werden.

Zu deßen Bekräftigung und bündiger Festhaltung haben diesen Kaufcontract sowol die anfangs wolgedachte (Titul) H[erren] Commissarien, als auch beederseits Contrahenten und interessirten Creditores aigenhändig unterschrieben und untersigilliret.

Datum in der königl[ichen] Kleinern Stadt Prag 27. Octob[ris] A[nn]o 1682.

L. S. Frantz Adalb[ert] Peczendorf als Commissarius L. S. Heinrich Antoni Therer, L. S. A. Cath. Karwinskyn v[on] Erqueradt Ludmilla Cschöplin L. S. Michel Brandl und anstatt seines Weibs L. S. Johann Wentzel Konopa, J. U. C. Curator L. S. Anna Rosina Grafin von Gräfenburg, geborene Wernerin von Geyersberg, Wittib L. S. Andreas Summer Die vorstehenden Kaufcontract hat ein löbl[icher] Magistrat der königl[ichen] Kleinern Stadt Prag auf deßen beschehenen Vortrag und beynebens von denen Herren Commissarien erstattete Relation obrigkeitlich ratificiret und denen Stadtbücher einzuverleiben bewilliget.

16

In cons[ili]o Min[oris] Urb[is] Prag[en]sis feria 3. post Dom[inicam] 26. S[anctissima] Trin[itatis], id est 17. Novemb[ris] 1682. Consule d[omi]no Jo[an]e Petro Petroni.

34 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 26. října 1683 a 8. srpna 1685 Michal Brandl platí nejprve 150 zlatých rýnských a pak Alžběta Brandlová, vdova po předešlém, stejnou sumu jako splátku za Czöplovský dům.

Povolení k zapsání kvitance do městských knih potvrdil 9. května 1686 radní Marcus, bratr Alžběty Brandlové.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů, sign. 4666, Liber contractuum 11, 1682–1722, Malá Strana, fol. A 24 – A 25, per juxtam.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 79, č. XXV. Lit.: HEJNIC 1911, s. 21.

Die Herren Ambleuthe über die Gemeinde-Stadteinkünften persöhnl[ich] stehend vor einem löbl[ichen] Magistrat haben sich bekennet, daß sie vom Michael Brantl, Bürger und Schneider allhir, diejenige 150 Fl. r[einisch], so wegen des Czöplischen Hauses pro termino S. Galli dieses 1683. Jahrs zu Handen der Stadtgemeinegefällen richtig und baar empfangen haben, dahero sie über Empfang solcher 150 Fl. gedachten Michael Brantl in bester Formb Rechtens quitt, ledig und loßsprechen, jetzt und auf ewige Zeiten.Welches ein löbl[iches] Magistrat bei denen Stadtbüchern neben dem Kaufcontract per juxtam beizumerken gewilliget. Actum in cons[ilio] Min[oris] Urb[is] Prag[ensis] feria 3. post Domi[inicam] 20. S[anctissi]mae Trin[itatis], id est 26. Octob[ris] 1683.

Consule dom[ino] Jo[ann]e Petro Petroni a Treyenfels, S[acrae] Caes[arei] Mayest[atis] Consulario.

Wir Ambtleuthe über die Gemeindegefälle der königl[ichen] Kleineren Stadt Prag urkunden hiemit, wo gehörig, wie daß Fr[au] Elisabeth Brandtlin nach weil[anden] Michael Brandtl hinterlaßene Wittib diejenige einhundert fünfzig Gulden rein[isch], so wegen des Czöplischen Hauses pro termino S. Galli des verwichenen 1684. Jahrs erleget werden sollen, uns anheunt Dato zu Handen der Stadtgemeinde paar und richtig abgestattet.

Demnach über solche 150 Fl. r[einisch] ermelte Fr[au] Brandtlin ihre Erben und Erbnehmen in beständigster Formb Rechtens quittiren und die Macht geben, darmit gegenwärtige Quittung mit Consens eines löbl[ichen] Magistrats ernannter Kleineren Stadt Prag in die daselbige Stadtbücher, auch ohne unser Beisein, auf der Fr[au] Brandtlin Unkosten per juxtam contractus einverleibet werden möge.

In Urkund unsere gewöhnl[iche] Ambts Fertigung.

So geschehen Prag den 8. Augusti A[nn]o 1685.

L. S. Johann Georg Rigl Georg Selenka Bernard Ig[natz] Mußiggandt

Verwilliget zur Einverleibung dieser Quittung in die Stadtbücher. In Con[silio] Min[oris] Urb[is] Prag[ensis] feria 5. post D[omi]nicam Jubilate, id est 9. Mai 1686.

Consule d[omi]no Marco Hrbek.

35 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 1686 V tomto roce je syn Michal Brandl zapsán za mistra do malostranského cechu krejčích.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů, sign. 3517, Mistrovská kniha malostranského cechu krejčích, 1660–1761, fol. 44v.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 80, č. XXVI. Lit.: HEJNIC 1911, s. 21.

Anno 1686 ist Michel Brändl alß ein volkomener Meister eingeschriben wordten.

36 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 21. března 1687 Alžběta Brandlová s dětmi Michalem, Ferdinandem a Petrem prodávají Czöplovský dům (U Bílé labutě) manželům Tomáši a Anně Magdaléně Pretschnerovým za 1500 zlatých rýnských a 10 zlatých za led. Svědkem při prodeji byl Marek Hrbek.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů, sign. 4666, Liber contractuum 11, 1682–1722, Malá Strana, fol. E 41 – E 44.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 80–81, č. XXVII. Lit.: HEJNIC 1911, s. 21; BERNÍ RULA 1949, s. 118, pozn. 26, č. p. 232.

Heunt dato den 21. Martii A[nn]o 1687 ist in Gegenwarth und durch Vermittlung deren von einem löbl[ichen] Magistrat der königl[ichen] Kleinern Stadt Prag hirzue deputirten H[errn] Commissarien, der Woledl Gestrengen Herrn Frantz Adalberth v[on] Petzendorff und Herrn Lorentz Fridrich Schober, beeden Rathsverwandten alda, zwischen der Frauen Elisabeth Brandlin Wittib, dann ihren mit weil[and] Brandl, Burgern und Schneidern daselbsten ehrlich, erzeugten drey Descendenten, als benantlichen Michael Brandel und statt seiner übrigen als abwesender zwey Gebrüdern Ferdinand und Peter Brandl, dann Titl Herrn Leopold Kytribius J. C. und geschwornen Gerichts Agenten hirzue aber ordentl[ichen] bestelten Curatore, Verkaufern eines, dann dem Edlenvesten Herrn Thomam Ignatium Pretzschner, Burger und Gemeinde Eltisten der königl[ichen] Kleineren Stadt Prag, und Fr[auen] Anna Magdalena Pretzschnerin Eheleuthen als Kaufern andern Theils, ein aufrichtig-, rechtbeständiger Kauf und Verkaufcontract geschloßen und verglichen worden, wie folget: Daß nembl[ich] obgenante Brandtlische Wittib und Miterben proprio et curatorio nomine ihr erbeigenthumbliches in denen Stadtbüchern Libro Contract. 11 sub Lit[era] A 19 et seq. ordentlich einverleibt – zwischen Graf Haisensteinisch – und Baron Schützischen unterhalb der Schloß Wallen situirte Hauß, mit allen Appertinentien, Recht und Gerechtigkeiten, gleich wie solches Haus die vorige burgerliche Possessores inngehabt genoßen oder

genießen können, nebst deme, was laim- oder nagelfest ist hievon nichts im Geringsten außgenommen, denen obgenanten Pretzschnerischen Eheleuthen und ihren Erben, vor eine beyderseiths verglichene Kaufschillings Summa der ein taussendt fünfhundert Gulden sambt dem Schlüßelgeldt und 10 Fl. vor das nunmehro eingelegte Eys verkaufen, dergestalten, daß die kaufende Pretzschnerische Eheleuthe am Fest S[ancti] Georgii dieses instehenden 1687. Jahrs im paren Geldt dreyzehen hundert Gulden rein[isch] und die 10 Fl. vor das eingelegte Eys erlegen und dargegen der verkaufende Theil zur eben gemelter Zeith, das Hauß völlig zu raumen schuldig sei solle, wie nicht weniger wegen der empfangenen 1300 Fl., so auch zur Handen der Abwesenden pro rata ihrer Erbportionen außgezahlt werden, in bester Formb Rechtens hiemit quittiren sollen. Die übrige Kaufsschillins Summa p[er] zweyhundert Gulden reinisch aber sollen die kaufende Eheleuthe oder ihre Erben innerhalb einem Jahr und Tag gegen ordentl[iche] Quittung unter gerichtl[icher] Einführung denen Verkaufern oder deme nach der Brandlischen Erbtheilung es angewiesen werden möchte, unfehlbar zue bezahlen schuldig seyn. Herentgegen aber die Brandtlische Wittib und Erben nicht allein wegen deren sich etwan auf dem Hauße ereignenden An- und Zusprüchen, nebst Abtrettung der vorherigen alten Evictionen, auch den Stadtrechten gemäss, auf ein Jahr und Tag mit den jetzt und künftigen Vermögen und zwar ein jeder vor seine Rata zu gewöhren, und die kaufende Eheleuthe allerdings rechtmäßig schadlos zue halten und von diesen verkauften Hauße alle Hypothecen und auß den vorigen Kaufcontract herrührende Kaufschillings Restanten oder Steuer gleich richtig zue machen schuldig seyn.

Welcher Kaufcontract nach Ratification und Bewilligung eines löbl[ichen] Magistrats (jedoch auf der Kaufenden ihre Unkosten allein) mit denen Stadtbüchern bestättiget werden möge. Zu deßen Bekräftigung haben sich nicht allein beederseiths Contrahenten in zweyen gleich lauthenden Exemplaribus unterschrieben und ihre Pettschaften beygedrukt, sondern auch Woledl Gestrengen Herrn Marcum Hrbek Rathsverwanten und Herrn Zelenka, Burgern und Gemeinde Ambtman der königl[ichen] Kleinern Stadt Prag, alles Fleißes erbethen, damit sie sich (jedoch ihnen und ihren Erben ohne Schaden und Nachtheil) zur Zeugens mitunterschrieben haben. So geschehen Prag Anno et die ut supra: L. S. Frantz Adalb[ert] Petzendorff als Commiss[arius] L. S. Lorentz Fridrich Schober als Commiss[arius] L. S. Elisabetha Brandlin als Verkauferin L. S. Michael Prandl als Verkaufer und Erb L. S. Mark Hrbek als Zeug L. S. Leopoldus Kytribius als Curator der 2. abwesenden Ferdinand und Peter Brandlischen Erben L. S. Thomas Ignatius Pretzschner als Kaufer L. S. Anna Magdalena Pretzschnerin als Kauferin L. S. Georg Selenka Die vorstehender Kaufcontract ist von einem löbl[ichen] Magistrat auf vorgehende der Contrahenten gerichtl[ich] darzu Bekantnus und der in Sachen verordneten Herren Commissarien erstattete Relation obrigkeitl[ich] 17

ratificiret und denen Stadtbüchern einzuverbleiben gewilliget worden. In Cons[ilio] Min[oris] Urb[is] Pragen[sis], feria 5. post D[omi]nicam Quasimodo geniti, id est 10. Aprilis 1687. Consule d[omi]no Francisco Adalberto Peczendorf.

37 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 30. června 1687 Alžběta Brandlová kupuje Thamovský dům, později Vignolovský v Hluboké cestě od Thamovských a Vignolovských dědiců za 500 zlatých rýnských. Vtělení povolení magistrátu se stalo 14. srpna 1687. Kupní cenu doplatila Alžběta Brandlová 7. května 1688.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů, sign. 4666, Liber contractuum 11, 1682–1722, Malá Strana, fol. F 26 – F 28.

EDICE: HEJNIC 1911, s. 82–83, č. XXVIII. Lit.: HEJNIC 1911, s. 21; BERNÍ RULA 1949, s. 126, pozn. 65, č. p. neuvedeno.

Anno 1687 den 30. Junii ist in Beysein der von einem löbl[ichen] Magistrat der königl[ichen] Kleinern Stadt Prag verordneten Herrn Commissarien (titul) Herrn Frantz Adalbert v[on] Petzendorf und H[errn] Lorentz Schober zwischen dem H[errn] Jakob Tamm, Bürgern der königl[ichen] Kleinern Stadt Prag, als mündigen Erben, und denen über die Thamischen, wie auch Vignolische Waysen verordneten H[erren] Vormündern Herrn Johann Christof Stifer, Bürger und Büchsenmacher der königl[ichen] Neuen Stadt Prag, Herrn Leonhard Bühellern und Herrn Christof Tummer, beeden Bürgern der königl[ichen] Kleinern Stadt Prag, eines – dann der Fr[au] Elisabeth Brandtlin andern Theils folgender Kaufcontract gutwillig getroffen und unwiderruflich geschlossen worden, als nembl[ichen]: Es verkaufen eingangs bemelte Thamische und Vignolische Waysen Herren Vormündere das zwischen der waisen Ruben und tiefen Keller in Holen Weeg liegende Thamische Haus mit allen Zugehörung, item was kalch-, nagl und leimbfest ist, wie auch mit allem Recht und Gerechtigkeit, wie solches weyl[and] die Thamische und Vignolische Leuthe geboßen oder genießen können, von allen rukständig[en] Contributionen und Dienstbarkeit gantz frey der gedachten Frauen Elisabeth Brandlin umb eine Kaufschillins Summa per 500 Fl. rein[isch], allwo gleich bey Schlüßung dieses Contracts dreyhundert Gulden rein[isch] (worüber hiemit in beständigsten Form Rechtens quittiret wird) zugezehlet worden. Der übrige Kaufschilling der zweyhundert Gulden aber am Fest S[ancti] Georgii des künftig[en] 1688 Jahrs paar, jedoch ohne Interesse von der Fr[au] Kauferin abgeführet werden solle. Ferner haben sich beederseiths Contrahenten dergestalt unterredet und verglich[en], daß zwar hiemit das Haus alsogleich umb die Summa der 500 Fl. und darauf gegebene 300 Fl. verkaufet, die Verkaufere aber bis zu nächtskünftigen S[ancti] Galli darinnen nicht allein ihre freye Wohnung zu haben, sondern auch den vollig[en] Zins von denen Innleuthen bis dahin statt des Schlüßelgeldts zu genießen berechtiget seyn sollen.

Dargegen versprechen die H[erren] H[erren] Verkaufere 18

sie Frau Kauferin von alle An- oder Zuspruch und Gefährlichkeiten auf ein Jahr und Tag lang gewährend zu vertretten und in allem schadlos zu halten, besonder aber von nun an bis S[ancti] Galli, als zu welcher Zeit sie das Haus völlig zu raumen schuldig ist, besagtes verkaufte Haus in Geringsten nicht zu deterioriren oder zu schmälern. Mit diesem schlüslichen Zusatz, daß gegenwärtiger Kaufcontract mit Bewilligung eines löbl[ichen] Magistrats gedachter königl[ichen] Kleinern Stadt Prag in dero Stadtbücher auf der Frauen Kauferin Unkosten einverleibet werden möge, alles getreülich und ohne Gefehrde.

Zu dessen Urkund und rechtsbündiger Festhaltung haben diesen in zwey gleich lauthende Exemplaria verfasten Contract beederseits Contrahenten eigenhändig unterschrieben und ihre Petschaften zugedruket auch zur Mitfertigung die zu und bemelte H[erren] H[erren] Zeugen (jedoch ihnen und ihren Erben ohne Schaden oder Nachtheil) alles Fleißes erbeten. So geschehen Prag im Jahr und Tag, wie oben.

L. S. Frantz Adalbert Petzendorf als Commissarius Lorentz Fridrich Schober als Commissarius L. S. Elisabetha Brandlin als des Schreibens unkündige habe mein Nahmen durch Leopoldum Kytribium unterschreiben, wie auch besiegl[en] laßen L. S. Jacobus Tamm, Bürger der königl[ichen] Kleinern Stadt Prag L. S. Johann Christof Stifer als Vormünder L. S. Leonhard Büheller als Vormünder L. S. Johann Christof Tummer als Vormünder 38 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 16. října 1689 Jako „štolíř“ je před malostranským bratrstvem označen mladý Willmann, potom Petr Brandl, nevyučený mladík u dvorního malíře Schrödera.

Archiv Národní galerie v Praze, Jan Quirin Jahn, inv. č. 266, Výpisky z knih malostranského malířského cechu, nefol.

EDICE: BERGNER 1914, s. 351.

Lit.: HERAIN 1915, s. 104; PROKOP 2006, s. 29–30 a pozn. 6 na s. 181; ROUSOVÁ 2013, s. 12 a pozn. 3 na s. 134.

1689 d[en] 16. October als Störrer angesetzt der junge Willmann, dann Peter Brandel als ein ungelernter Jung vom Hofmaler (Schröder).

39 —————————————————————————— Praha – Malá Strana, 18. května 1688 Alžběta Brandlová vyplácí své syny v rámci dědictví po otci částkou získanou za prodej Czöplovského domu.

Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů, sign. 4775, Liber decretorum, 1659–1716, Malá Strana, fol. B9r–v.

EDICE: dosud nepublikováno.

Lit.: dosud necitováno.

H[er]r Frantz Adalbert Petzendorf und H[err] Lorentz Fridrich Schober, relationiren, wie nach bey jüngstgehaltener Commission sich befunden, daß von dem Kaufschilling der 1500 Fl. vor das Brandlische Hauß, nach