Quijote

říjen 2022

z angličtiny přeložila Dominika Křesťanová

vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky

pevná vazba 464 stran

ISBN 978-80-7637-320-4 Odvážné převyprávění klasického Cervantesova příběhu a současně svérázná reflexe televizní kultury. Tak by se ve zkratce dal charakterizovat nový Rushdieho román, jenž byl, tak jako celá řada autorových dalších děl, nominován na prestižní Man Bookerovu cenu. V postmoderní perspektivě, která klade román do románu a přisuzuje „všedním“ postavám roli velkých literárních hrdinů, se setkáváme s americko-indickým spisovatelem špionážních thrillerů, jenž stvoří vlastního protagonistu. Jeho Ismail Smile, stárnoucí obchodní cestující s léčivy, tak dlouho a návykově sleduje po hotelových pokojích televizní vysílání, až se fatálně zamiluje do bývalé bollywoodské hvězdičky. Navzdory tomu, že se s ní nikdy nesetká, píše jí milostné dopisy podepsané Quijote a společně se svým smyšleným synem Sanchem podnikne za svou nenaplněnou láskou cestu napříč Spojenými státy. V barvitém, pro autora typickém literárním kaleidoskopu přitom ožívají témata, jako je rasismus, závislost na opiátech či dvousečné působení populární kultury.

Salman Rushdie

(1947) je britský prozaik a rodák z indické Bombaje. Má-li současná světová literatura svůj panteon osobností, pak Salman Rushdie v něm zaujímá čelné místo. Je nejen oceňovaným tvůrcem, v jehož díle se proplétají nitky orientální a západní literární tradice se smělými uměleckými postupy postmoderního střihu. Svým životem a dílem je také symbolem svobody slova. Vydání každé jeho knihy je proto očekáváno v předtuše planetární senzace a literárně kritická obec jej pravidelně řadí mezi favority Nobelovy ceny za literaturu.

Žil byl, na sérii dočasných adres po celých Spojených státech amerických, obchodní cestující indického původu, pokročilého věku a ochabujících mentálních schopností, který z lásky k bezduchým televizním pořadům strávil příliš velkou část života v nažloutlém světle nevkusných motelových pokojů jejich nemírným sledováním, a následkem toho utrpěl zvláštní formu poškození mozku. Hltal ranní pořady, denní pořady, noční talk-show, telenovely, situační komedie, pořady pro ženy, seriály z nemocničního prostředí, detektivky, série o upírech a zombiích, příběhy hospodyněk z Atlanty, New Jersey, Beverly Hills a New Yorku, milostné eskapády a rozbroje dědiček hotelového jmění a samozvaných šáhů, laškování jedinců proslavených nahými scénami, patnáctiminutovky slávy udílené mladým osobám, které na sociálních sítích zaujaly nejvíc sledujících, protože si chirurgickou cestou opatřily třetí ňadro, postavu připomínající po odstranění žeber nedosažitelnou siluetu mattelovské panenky Barbie, nebo dokonce, což bylo o něco snazší, dokázaly ulovit v malebném prostředí a v těch nejúspornějších bikinkách obřího kapra.

V důsledku svého takřka naprostého zaujetí materiálem nabízeným v dávných časech přes katodovou trubici a dnes, v čase plochých obrazovek, prostřednictvím tekutých krystalů, plazmy a organických diod emitujících světlo, se stal obětí oné čím dál rozšířenější psychické poruchy, kdy se hranice mezi pravdou a lží rozmlžuje a stírá, a občas se mu stávalo, že nebyl schopen rozlišit jedno od druhého, realitu od „reality“, a začínal sám sebe pokládat za řádného občana (a potenciálního obyvatele) imaginárního světa za obrazovkou.