Točíme film!

Publikace je vydána v rámci projektu Partnerstvím ke zkvalitnění přípravy lidských zdrojů pro přírodovědné a technické vzdělávání, registrační číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0034. Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

TOČÍME FILM! /Projekt letních filmových škol Teen Age Univerzity/

2

0

1

Jitka Kratochvílová, Johana Gabrielová

5

OBSAH

0

07

Točíme film!

07 09 11 11 13 15 15 17 17 19 19 19 21 21 21 23 25 25 25 27 27 29 29 31 31

Kde a kdy se narodil film První trikový film První filmové společnosti, studia a star První filmové montáže Vznikají první žánry Když do filmu nastoupil zvuk Film a jazyk aneb jak vzniknul dabing První český zvukový film Vznik nových žánrů První hororové snímky Experimentální tendence Film jako nástroj propagandy První barevný film První animované filmy Evropa ve válce a zlatá léta Hollywoodu Filmová ocenění a kritika Český mistr filmového triku Éra televizního přijímače Rokenrol a autokina Nová témata Nejdelší přežívající filmová série První trojrozměrné filmy Nová vlna První videorekordér První celovečerní snímek vytvořený na počítači

33 33 33 35 39 39

První filmy, které vydělaly přes 100 miliónů dolarů Válka, sex a násilí v přímém přenosu 70. a 80. léta ve filmu Zrod akčního hrdiny Digitální tvorba a rozvoj 3D technologie DVD a internet Závěr

40 48 58 72 84 98 112 126

Trailer Akce, drama Legenda, fantasy Pohádka Sci-fi Dokument Historické drama Zpráva

134 136 146 151

O projektu Náš tým Krátké filmy Resumé

33

SLOVO ÚVODEM

1 SLOVO ÚVODEM

TOČÍME FILM! Publikace Točíme film se věnuje kouzelnému světu filmu. Fenoménu, kde se sny alespoň na čas stávají skutečností, kde podstatnou roli hrají imaginace a vizualita, fenoménu velkých filmových hvězd, iluzí, talentů, pozlátka i marnosti. Svět filmu se od svých počátků snaží zachytit a uchovat realitu, která je poznamenaná neúprosností běhu času, stejně tak se snaží i o zhmotnění našich snů, představ a vizí. Je to alternativa světa, kde nic není nemožné. Za sto dvacet let své existence se filmová tvorba stala platnou a rovnoprávnou uměleckou disciplínou. Má své múzy i modly, byly pro ni vystavěny velkolepé paláce i honosná sídla.

Filmový průmysl vydělává ročně miliardy dolarů a je rozšířený téměř po celém světě.

Cílem naší publikace není popsat dějiny filmu v celé jejich velkoleposti. Představujeme vybrané události, které považujeme za podstatné vzhledem k našemu záměru, představit fenomén filmu a filmové tvorby širšímu publiku studentů základních a středních škol. Text doprovází cyklus teoretických přednášek z oblasti kinematografie a praktické workshopy zaměřené na odhalení tajemství výroby filmu, které byly realizovány v rámci projektu Letních filmových škol. V první části publikace se věnujeme teoretickému kontextu, a ve druhé pak představujeme jednotlivé filmové školy, jejich témata a výsledky společné filmové tvorby.

KDE A KDY SE NARODIL FILM Uplynulo již více než jedno století od chvíle, kdy bratři Lumiérové promítli veřejně, před sálem plným lidí, jeden z prvních filmů. Psal se přelom roku 1895 a 1896 a promítnutí padesáti sekundového snímku dokumentárního charakteru, který zachytil pohyb lokomotivy vjíždějící na nádraží přímořského francouzského městečka La Ciotat, bylo považováno spíš za pouťovou atrakci, než za plnohodnotnou filmovou tvorbu. Diváci se vyděšeně schovávali pod lavice, obraz přijíždějící lokomotivy byl na svou dobu neskutečně reálný.

Nebývalý rozvoj technologií na konci devatenáctého století stál i u zrodu experimentů v oblasti fotografie, které se snažily o rozpohybování obrazu.

T. A. Edison sestrojil a v roce 1984 patentoval první přístroj na reprodukci pohybu, tzv. kinetoskop1.

Také bratři Lumiérové experimentovali s novou technologií a vytvořili kinematograf2, který byl patentován v únoru 1895. Do té doby byly známé jen několikasekundové záznamy, které diváci sledovali kukátkem. Veřejnou projekci na plátno uskutečnili až bratři Lumierové a můžeme tedy říci, že tak vzniklo první kino a začala se tak oficiálně psát první kapitola dějin filmové tvorby.

1 Jedná se o mechanismus založený na rozfázování pohybu zachyceného na mnoha za sebou řazených fotografiích, připevněných v řadě na otáčivém kotouči, který je prosvětlován světlem žárovky.

2 Mechanismus umožňující promítání filmů pomocí zobra-

zování pohybu rychle za sebou jdoucími obrazy.

7

8

Pozor, přichází muži v bílém! Adam a Horác trénují roli zachránců naší planety.

„První veřejné představení kinematografu se konalo 28. prosince 1895 v Salon Indien v Grand Café na Boulevard des Capucines v Paříži. Byl to dvacetiminutový program deseti filmů nahraný statickou kamerou s občasným pomalým přejížděním.“3 První filmová díla vykazovala několik společných prvků. První filmy trvaly pouze několik sekund až minutu. Většinou se jednalo o jeden záběr, který zachycoval banální dění, jako již zmíněný příjezd lokomotivy, dělníky vycházející z továrny, výstup mužů z parníku. Byly černobílé a němé. Někdy byla filmová projekce doplněna hudební produkcí živého klavíristy nebo hudbou z gramofonu. I když první filmy zachycovaly „jen“ pohyb lidí a strojů, vzbudily nebývalou senzaci a staly se výnosnou atrakcí. První projekce přinesly divákům úžasný zážitek. Nevýhodou prvních filmů byla specifická vlastnost nitrocelulózy, ze které byla vyrobena filmová páska, a to její hořlavost – snadno se vznítila.4 Proto byl vždy v promítací kabině kyblík s pískem a filmový materiál se přepravoval v plechových krytech. V této době začala vznikat první kina a také první filmové společnosti.

Kočovný kinematograf bratří Lumiérů zamířil v roce 1896 i do českých zemí. A stejně jako v ostatních 3 BERGAN R.: Film. Slovart, 2008, Str. 17,

ISBN 978-80-7391-136-2

4 Hořlavost je i důvodem, proč se mnoho filmových děl

nedochovalo do dnešních dní.

zemích, i u nás vzbudil okamžitou senzaci. Stal se inspirací pro první nadšence, aby si pořídili natáčecí aparát. A zanedlouho vznikl i první český snímek „Výstavní párkař a lepič plakátů“ od Jana Kříženeckého.5 PRVNÍ TRIKOVÝ FILM Na počátku měly filmy většinou dokumentární charakter. Až nadšený průkopník kinematografie, obdivovatel bratří Lumiérů a také Francouz Georges Méliès vytvořil první filmy vyprávějící příběh (Cesta na Měsíc, Cesta do neznáma, Dobytí pólu).

Méliès byl okouzlen prvním promítáním, koupil si promítací přístroj, vylepšil ho a vášnivě se začal věnovat výrobě vlastních snímků. Založil první produkční firmu na světě a začal vyrábět a promítat své vlastní krátké filmy. Za svůj tvůrčí život vytvořil něco málo přes tisíc pět set krátkých filmů. Nejznámějším jeho počinem je snímek „Cesta na Měsíc“ z roku 1902, který se dochoval dodnes a který se stal inspirací pro mnoho dalších umělců (R.E.M., Queen, Futurama aj.). Desetiminutový němý film v sobě spojoval několik zajímavých prvků. Zbavil se dokumentárního charakteru, vyprávěl příběh a to dokonce příběh fiktivní o letu člověka na Měsíc. Méliès byl průkopníkem filmových triků. Zde můžeme vysledovat spojitost s jeho dřívější vášní pro eskamotérství a divadlo.

Vyvinul řadu trikových metod. Zastavení kamery či použití falešného pozadí je užíváno dodnes.

5 Tématem byla potyčka mezi párkařem a lepičem.

9

10

Taková běžná kontrola záběru aneb víc hlav víc ví.

Revoluční bylo i zpracování vlastních fantasijních námětů a různých literárních předloh. Silně zde zaznívají otázky snů a tužeb lidí té doby, touha po poznávání a dobývání vesmíru, nových technologií a úžasných vynálezů. Je zde patrný silný vliv Julesa Verna a jeho knih plných nejen, v té době skandálních, představ budoucnosti. Můžeme si všimnout, že už zde autor řešil scénu, dějovost filmu, pozadí – kulisy, výtvarnou stránku filmu, trikové sekvence, nadsázku i komično. Scéna, kdy je Měsíc zasažen do oka, je jedním z prvních použití stop-motion animace.6 Za zajímavost můžeme také považovat pozdější ruční dobarvení filmu. „Filmy břatří Lumiérů a Georgese Mélièse ukazují rozdíl mezi dokumentárním filmem a fikcí. Lumiérové zaměstnávali kameramany, kteří jezdili po světě, zatímco Méliès zůstával ve studiu a produkoval své fantastické filmy.“7 PRVNÍ FILMOVÉ SPOLEČNOSTI, STUDIA A STAR Film si postupně dobyl své diváky. Počátkem dvacátého století můžeme mluvit již o masové oblibě.

Film se z Evropy přesunul i na nový kontinent.

Amerika této oblasti tvorby nabízela novou příležitost, skvělé zázemí i dychtivé diváky.8 Prudce se 6 Odkaz na film najdete na youtube.

7 BERGAN R.: Film. Slovart, 2008, Str. 18,

ISBN 978-80-7391-136-2

8 Později, když byla Evropa zatížena válečnými konflikty,

americká produkce naplno převzala otěže filmové tvorby.

rozvíjel žánr grotesky, jejímž nejslavnějším představitelem té doby byl Charlie Chaplin. Začala vznikat nová filmová studia a produkční společnosti a to nejen v New Yorku (Biograph Studios, Keystone), ale později, před první světovou válkou, i na předměstí Los Angeles (Universal Studios).

A právě zde během několika dalších let vyrostla „továrna na sny“ Hollywood. Film byl sice stále ještě černobílý a bez zvuku, ale již měl ucelený příběh a mohl být doplněn hudbou. Začal také produkovat první slavné tváře tzv. filmové hvězdy (jednou z prvních filmových hvězd byla Florence Lawrenceová přezdívaná „The Biograph Girl“, další Theda Baraová, z mužských pak Charlie Chaplin) a došlo také k rozvoji hereckého řemesla s důrazem na přirozený herecký projev.

Velkého posunu doznal i filmový záběr, se kterým se již pracovalo jako s prostředkem filmové řeči (střídání celkových záběrů a detailů). Kamera na ruční kliku byla postupem času doplněna motůrkem, který zajistil rovnoměrné natáčení i promítání a později také zařízením zaznamenávajícím zvuk.

PRVNÍ FILMOVÉ MONTÁŽE D. W. Griffith, režisér Intolerance, je označován za vynálezce filmové montáže. Griffith zjistil, „že jednotlivé záběry, nikoli scéna, jsou základním prvkem filmové řeči a rozšířil repertoár o nově diferenciované velikosti záběru. K panoramatickým snímkům, celkům a velkým detailům se přidaly polocelky a extrémní detaily, které montoval stále volněji 11

12

Klášterní Odula v akci.

a v rychlých, pohybově intenzivních sekvencích.“9 Griffith stanovil pravidla, která zásadně ovlivnila montáž klasického filmu. Tento snímek silně ovlivnil vývoj sovětské kinematografie. Nejznámějším filmem z této doby, který prezentuje mistrnou montáž, je Křižník Potěmkin (1925) od režiséra Sergeje Ejzenštejna. Snímek byl natáčen v exteriérech a poprvé zde byla použita pohyblivá kamera.

VZNIKAJÍ PRVNÍ ŽÁNRY Dvacátá léta dvacátého století patřila němému filmu, studiové práci a velkým hvězdám, jako byly Garbo nebo Dietrichová. Ve filmu se točily velké peníze a velká jména. Evropa finančně zdecimovaná první světovou válkou prožila úpadek filmové tvorby. To byla šance pro Hollywood. Začaly se budovat kinosály po celých Státech a návštěva kina se stala běžnou zábavou amerických občanů. Vstupenka do kina činila jeden niklák (nickel), odtud také pocházel název pro první kinosály Nickelodeony.

Postupně rostla popularita filmových herců, kteří si budovali svou image hvězdy a kolem nichž se neustále něco dělo. Média zaplavovaly první skandály filmových hvězd.

Společnost na to reagovala ustanovením prvních kodexů morálky.10 Vznikaly také první žánry – jednotlivá studia začala produkovat příběhy, ve kterých se opakovaly náměty a zpracování. Western se v této době stal stabilním námětem kalifornských studií. I komedie si získala nesmírnou popularitu u diváků, a to zvláště díky výrazným hereckým výkonům zbožňovaného Charlieho Chaplina, Bustera Keatona, Stana Laurela, Olivera Hardyho aj. Z dalších populárních žánrů té doby zmíníme ještě detektivku a historické drama. V této době se začalo také více pracovat s typologií hrdinů (např. žena vamp, latinský milovník, svůdce, zrůda aj.). Hollywood přesto, že produkoval vlastní talenty, často přebíral i hvězdy evropského filmu, kterým mohl nabídnout lepší finanční zázemí i výpravné role.

Pro tuto dobu je také typické budování honosných filmových paláců, často ve stylu art deco, které byly součástí filmového zážitku, často pojmuly až dva tisíce lidí. Paláce pro svůj nákladný provoz povětšinou nepřežily do dnešních dní, kdy jejich funkci částečně převzala televize, která se stala součástí většiny domácností.

10 Asi nejznámější je tzv. Haysův kodex, který byl usta-

9 GRONEMAYER A.: Film. Computer press, Brno, 2004,

str. 43. ISBN 80-251-0209-2

noven v roce 1934 pro produkci celovečerních filmů. Hlídal filmovou látku, vhodnost témat a cenzuroval sexuální scény. Kodex byl po celou dobu své platnosti kritizován a napadán, a to nejenom filmaři. Zajímavý byl požadavek afroamerických herců, kteří ve třicátých letech požadovali možnost hrát i jiné role než role sluhů.

13

14

Klapka, kamera, akce, jump! Aneb takhle my dรกvรกme klapku.

KDYŽ DO FILMU NASTOUPIL ZVUK Rok 1927 přinesl do filmové branže další přelomovou událost - nástup zvukového filmu. Studio Warner Bros poprvé použilo synchronizaci zvuku již v srpnu 1926, snažilo se tak ušetřit náklady za orchestr, který v té době běžně představení doprovázel. Ale ve filmu se stále ještě nemluvilo, měl pouze vlastní nahranou hudbu provázející filmové záběry. Diváky tento pokus příliš nezaujal. První ozvučený celovečerní film, který si získal oblibu publika, byl až snímek Jazzový zpěvák (89 minut, drama, muzikál, režisér Alan Crosland) od Warner Bros, který byl vydán v roce 1927. Nahrávky písní, zvuků a dialogů byly synchronizovány s pohyby rtů herců. To znamenalo opravdový průlom ve filmu a rychlý vývoj techniky zaznamenávající zvuk. Během jednoho roku převzala všechna studia novou technologii výroby zvukového filmu, kina byla dovybavena zvučící technikou a dokonce některé němé filmy byly dodatečně opatřeny mluvenými sekvencemi. Z kin definitivně vymizely orchestry.

S nástupem zvukového filmu ve třicátých letech dvacátého století přišla do filmového průmyslu velká změna. Herci promluvili, zrodil se nový specifický hudební žánr filmové hudby a také se do filmu dostaly nonverbální zvuky – různé ruchy a šumy (dokreslující atmosféru filmu a věrohodnost jednotlivých scén). Zvuky, hudba a mluvené slovo dokreslovaly obrazový děj.

Po přechodu filmařů i kin na zvukový film vznikl nový, mezi diváky velmi populární, žánr–muzikál.

V roce 1929 získal ocenění americké Akademie za nejlepší film muzikál Broadway11, který inspiroval mnohé další tvůrce. Do konce desetiletí byly uvedeny desítky muzikálů. Muzikál zrodil i mužskou filmovou taneční hvězdu Freda Astaira, který na stříbrném plátně zazářil v černobílém muzikálu hned devětkrát.

FILM A JAZYK ANEB JAK VZNIKL DABING Se vstupem zvuku do filmového průmyslu nastal problém s mnohojazyčností filmových tvůrců.

Němý film byl srozumitelný všem, ale u zvukového se nutně musel začít řešit jazyk dialogů herců.

Začaly se točit první filmy v národních jazycích.

To vedlo k rozpadu do té doby jednotného mezinárodního filmového trhu a vznikly tak filmové trhy národní. Příchod zvuku ovlivnil i kariéru mnoha herců a režisérů. Filmový průmysl se teprve učil se zvukem zacházet. První dialogy působily často nepřirozeně, mnoho herců odhalilo své vokální nedostatky, nežádoucí byl i výrazný akcent či přízvuk. Nová technologie zrodila i nové herecké a režisérské hvězdy stříbrného plátna (např.

Greta Garbo, Frank Capra, Howard Hawks, Ernst Lubitsch, René Clair, Jean Renoir, Jean Gabin). Filmový průmysl procházel bouřlivým vývojem, který zpomalila až světová krize a krach na Wall Street.

11 Snímek byl produkován společností MGM v roce 1929

a byl to první mluvený, zpívaný a tančený celovečerní film.

15

16

„Nerušit, točím!”

V době krize dostaly šanci i tzv. béčkové filmy, což byly nejčastěji westerny nebo akční dobrodružné snímky. Jako béčkové filmy jsou dnes označovány méně kvalitní snímky, zaměřené pouze na pobavení diváka bez větších uměleckých ambic. Toto pojmenování vzniklo v době tzv. zlaté éry Hollywoodu, kdy si divák při pořízení vstupenky do kina vlastně koupil balíček hned několika filmů.

Hlavní film byl označen jako „A“ a ten podružný, vedlejší jako „B“, což producentům zajistilo odbyt pro všechny vyrobené filmy bez ohledu na jejich kvalitu. Béčkové filmy měly nižší rozpočet a také nižší kvalitu provedení. Byly často určeny pro dopolední promítání a většinou se jednalo o filmy určené k povrchní zábavě (žánrově to byly nejčastěji horory, gangsterky, sci-fi a westerny).

Zajímavostí je, že se hvězda němého filmu, Charles Chaplin, udržel na výsluní i po přerodu němého filmu na film zvukový. Chopil se role režiséra a producenta a dokonce si sám často i komponoval k snímkům hudbu. Za zmínku stojí jeho snímek Diktátor z roku 1940, kde si neohroženě zahrál hlavní roli Adolfa Hitlera, kterého velmi ostře parodoval, a přímo odsoudil i celý válečný konflikt, do kterého Evropa právě vstupovala.

V roce 1930 se začínají dabovat první dialogy ve filmech, což později umožňuje vyvážet filmy i na zahraniční trh. V současnosti je dabování zcela běžnou záležitostí. Dabuje se do všech národních jazyků, podle poptávky trhu.

PRVNÍ ČESKÝ ZVUKOVÝ FILM V českých zemích je jako první mluvený snímek označován film Tonischka z roku 1930.12 Snímek vznikl v několika jazykových mutacích, kromě češtiny a němčiny existuje i francouzská mutace (výroba filmu byla po požáru studia přesunuta do Francie). Zajímavostí je, že se v meziválečné době v českých zemích točily filmy v české i německé mutaci. To vedlo místy k odmítání německy namluvených filmů česky mluvícím obyvatelstvem.

V době okupace, kdy se Němčina stala úředním jazykem, česky mluvené filmy zcela vymizely. Ve třicátých letech vznikly i na našem území první filmové ateliéry na Barrandově a ve Zlíně.

VZNIK NOVÝCH ŽÁNRŮ Třicátá léta nabízela divákům pestrou směsici žánrů – od stále populárních muzikálů a komedií, přes western až po nové specifické žánry jako například horor nebo drama. Návštěva kina se stala běžnou zábavou v Evropě i v USA. Mezi kasovní trháky patří i snímek King Kong, ve kterém se vyskytují nové triky a efekty, zvláště pak efekty stop-motion13.

12 Jde o nešťastný příběh vesnické dívky, jež se ve velko-

městě stane prostitutkou a společnost ji zavrhne.

13 Technika, při níž je točený objekt mezi jednotlivými

záběry ručně upravován a posouván, a to vždy jen o nepatrný úsek, tak aby po následném spojení vyvolala animace dojem celistvého (nepřerušovaného) záběru. Je to technika náročná na čas. Velkou výhodou je možnost animovat téměř cokoliv.

17

18

Čekání na záběr. Kdo koho vlastně držel?

PRVNÍ HOROROVÉ SNÍMKY Ve třicátých letech se začala společnost Universal Pictures orientovat na natáčení hororových filmů.

V této době vznikly například filmy Frankenstein (1931) a Frankensteinova nevěsta (1935) režírované režisérem Jamesem Whalem. V roce 1931 vznikla i klasika tohoto žánru a to snímek Dracula od Toda Browninga.

Nejznámější tvůrce hororů Alfred Hitchcock, často také označovaný jako král hororů, vstoupil na scénu až v roce 1940 svou prvotinou Rebecca.

Pozornost na sebe strhnul svými pozdějšími snímky Psycho a Ptáci, ve kterých naplno rozehrál své umění napětí. Proslavil se zejména jako dokonalý vypravěč napínavých příběhů, který diváka nenechá vydechnout až do konce filmu. Proslul svým smyslem pro napětí. Pracoval s myšlenkou, že divák má víc informací než filmová postava a může tak očekávat něco nepříjemného.

EXPERIMENTÁLNÍ TENDENCE Počátky experimentálního filmu můžeme datovat již do dvacátých let dvacátého století, kdy v období avantgardy rozkvétaly experimenty s filmovým materiálem. Pod vlivem futurismu, dadaismu a surrealismu se experimentovalo s filmovou řečí, střihem, expozicí, rytmem a strukturou filmu, dynamikou záběru a zvukem. Mnoho tvůrců těchto filmů je úzce propojeno i s malířstvím či fotografií.

Film používají jako prostředek uměleckého vyjádření. Za nejvýraznější avantgardní osobnost této doby lze označit Luise Buñuela. Jeho nejznámější

film je Andaluský pes. „Společně se Salvadorem Dalím inscenovali šokující obrazy a montovali je, ovlivněni nastupující psychoanalýzou, do nelogických, snově asociačních sledů.“14

FILM JAKO NÁSTROJ PROPAGANDY Během válečných let se v Evropě filmový průmysl téměř zastavil. Postupující německá armáda konfiskovala velká studia a kinosály. Z filmových ateliérů a hal se staly továrny leteckého a zbrojního průmyslu. Okupovaná území dostala razantní nařízení od Říšského ministerstva lidové osvěty a propagandy, co se smí a nesmí promítat, a všechny nově vzniklé snímky byly pod přísnou cenzurou.

Film se stal mocným nástrojem propagandy. Kromě šíření proněmeckého smyšlení se námět mohl stočit k neškodným žánrům, jako byla například veselohra (Hotel modrá hvězda, Prstýnek). Ty měly u diváků úspěch, dokázaly je rozesmát a poskytnout odlehčení i v nelehké době okupace a války.

Mnoho snímků se natáčelo ve zkonfiskovaných ateliérech na Barrandově. Joseph Goebbels si byl dobře vědom faktu, že „zábava je nejlepší propagandou. Proto nabízela většina filmů, které vznikly v nacistickém režimu, napínavé, veselé nebo sentimentální pobavení.“15 Diváci byli prostřednictvím filmu nenásilně očkováni novým režimem.

14 GRONEMAYER A.: Film. Computer press, Brno, 2004,

Str. 60, ISBN 80-251-0209-2

15 GRONEMAYER A.: Film. Computer press, Brno, 2004,

Str. 85, ISBN 80-251-0209-2

19

20

Nezbytné utahování opasku před vysláním do boje.

„Kromě mnoha nepříznivých záměrů přinesla okupace českému filmu paradoxně také zvýšení úrovně filmové produkce. (…) V roce 1939 byl na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách oceněn film Tulák Macoun režiséra Ladislava Broma a o dva roky později ještě snímek Noční motýl Františka Čápa, který se prosadil i v zahraniční distribuci. Úspěchy českých filmů však nekorespondovaly s politikou Goebbelsova ministerstva propagandy usilující o omezení mezinárodního významu české kinematografie a perspektivně o jejím potlačení.“16 Filmové umění bylo v dějinách k propagandě využito opakovaně, zmiňme např. zneužívání médií v totalitních režimech. Síla tohoto média tkví především v jeho schopnosti rychle zpracovat a šířit potřebné informace mezi velké množství lidí.

Výhodou je jeho atraktivita, autentičnost a masová rozšířenost technologie. Díky novým technologiím dnes můžeme nazvat naši planetu globální vesnicí. Prostřednictvím televize a internetu sdílíme velké množství informací a dat. Téměř v přímém přenosu můžeme sledovat události z druhé strany planety, pro vizuální kulturu již kilometrové vzdálenosti ani jazykové odlišnosti neplatí.

16 DVOŘÁKOVÁ T.: Německá dohoda o budoucnosti kinematografie protektorátu IN Iluminace. ročník 14, č. 1, 2002, Str. 101.

PRVNÍ BAREVNÝ FILM Technologie barevného filmu, tzv. technikolor, se v kinematografii začala masověji používat na začátku třicátých let dvacátého století. Prvním celovečerním hollywoodským filmem natáčeným výhradně na pásky technikoloru byl Trh marnosti (1935) Roubena Mamouliana. V polovině třicátých let už technologii používalo dvacet procent hollywoodské produkce. Vrcholem této technologie byly dva známé snímky z roku 1939: Čaroděj ze země Oz a Jih proti severu, kde byly použity technikolorové kamery pod vedením kameramana Victora Fleminga.

PRVNÍ ANIMOVANÉ FILMY Zde vstupuje na scénu osobnost Walta Disneyho, který ve třicátých letech produkoval animované filmy v barvě. Z této doby jsou i snímky Probuzení jara (1932) a Tři malá prasátka (1933), které získaly Oskara. V roce 1937 má premiéru Sněhurka a sedm trpaslíků, což je první celovečerní animovaný film.

EVROPA VE VÁLCE A ZLATÁ LÉTA HOLLYWOODU V době stagnace filmové tvorby v Evropě zasažené problémy začínajícího válečného konfliktu, se nebývale rozrostl filmový průmysl na americkém kontinentě. Z Evropy proudila do Hollywoodu silná vlna umělců utíkajících před fašistickou hrozbou.

V této době prosperovala velká studia a vznikaly filmy nejrůznějších žánrů. V roce 1939, který je označován za zlatý rok americké kinematografie, 21

22

„HD TV na zdi zdejší … řekni, řekni, kdo je v zemi nejkrásnější!“

vznikly slavné snímky: Pan Smith přichází, Čaroděj ze země Oz, O myších a lidech, Jih proti severu, Přepadení, Hořké vítězství aj.

Ženy byly zobrazovány při výkonu mužských profesí a zároveň starající se o domácnost, zatímco muži byli ve válce.

Vypuknutí druhé světové války znamenalo pro USA ukončení krize nezaměstnanosti, což znamenalo i příliv diváků do kin. Filmová produkce z bezpečné vzdálenosti kritizovala fašistickou diktaturu i válečné dění, které zachvátilo Evropu.

To však také znamenalo snížení zahraničních odbytišť pro produkované filmy.

Ale důležitá byla i produkce oddechových snímků, které byly prostorem pro únik od děsivé reality.

V této době vznikly mnohé westerny, muzikály, komedie, gangsterky, thrillery a dramata.

Zatímco americká produkce slavila nebývalé úspěchy, byl evropský film v těchto letech značně ochromen složitou situací, ve které se celá Evropa nacházela. Ve Francii v roce 1940 převzalo kontrolu nad filmovým průmyslem Německo. V Británii se velká část produkce věnovala propagandistickým snímkům (např. Londýn to vydrží - 1940).

Důležitost těchto snímků pro veřejnost sužovanou nálety, hladem a ztrátou životních jistot byla vysoká, což potvrzuje i návštěvnost kin ve válečných letech, která byla oproti předchozím letům trojnásobná.

Náhlým vstupem USA do války se proměnil i význam filmové produkce. Některé z velkých filmových hvězd se přihlásily do armády (James Steward, Clark Gable), jiné pro vojáky vystupovaly na vojenských základnách (Marlene Dietrichová).

Slavní režiséři té doby točili dokumenty vztahující se k válce (Frank Capra, John Ford). Vznikaly také filmy řešící nové postavení žen ve společnosti.

FILMOVÁ OCENĚNÍ A KRITIKA Nejstarším filmovým festivalem je filmový festival v Benátkách, jehož první ročník začal už v roce 1932 jako součást 18. benátského bienále. Hlavní cenou festivalu je Zlatý lev. V roce 1946 se ve francouzském přímořském městečku Cannes konal první ročník dalšího filmového festivalu, který trvá až dodnes. A jeho hlavní cena, Zlatá palma, je jedním z nejprestižnějších ocenění vůbec. V Čechách také běží tradice filmového festivalu, který je tradičně pořádán v Karlových Varech, kde byl v roce 1948 poprvé předán Křišťálový glóbus.

Ceny akademie filmových kritiků tzv. „Oskary” udílené od roku 1927 v Hollywoodu, jsou asi nejznámější filmovou cenou a každoročně je sledují milióny diváků po celém světě. Další významné ocenění je tvz. BAFTA čili ceny britské filmové a televizní akademie, které se udílejí od roku 1947 ve Velké Británii.

23

24

KA-BOOOM!!! Aneb rozcvička akčních hrdinů.

ČESKÝ MISTR FILMOVÉHO TRIKU Režisér Karel Zeman bývá často označován za nejoriginálnějšího českého filmového tvůrce. Odbornou veřejnost i diváky zaujal svými neotřelými filmovými triky. Jeho filmy Cesta do pravěku (1955) a Vynález zkázy (1958) okouzlily celý svět17. Zajímavostí je, že Karel Zeman neprošel žádnou filmovou školou, vše, co uměl, se naučil sám. Vymýšlení triků bylo jeho zálibou. Dosáhl věhlasného úspěchu doma i ve světě. V jeho filmech se snoubí jedinečná poetika, svérázná imaginace a dětský pohled na svět plný tajemných událostí, vynálezů a dobrodružství. ÉRA TELEVIZNÍHO PŘIJÍMAČE Na počátku padesátých let se dostal na trh televizní přijímač. Dobrá ekonomická situace a zvyšující se životní úroveň občanů USA a obyvatel Evropy měly jako důsledek i masové rozšíření této technické novinky. První televize byly černobílé s malou obrazovkou a i přesto se výborně prodávaly.

Televize začala konkurovat velkým kinosálům.

Nejčastěji vysílala estrádní pořady, zpravodajství, různá dramata. Stala se tak značkou pohodlného sledování filmové produkce přímo z domova. To bylo skličující obzvláště pro majitele kin, kterým rapidně klesala návštěvnost. Filmové společnosti hledaly cestu jak přivést diváky zpět do kin.

ROKENROL A AUTOKINA Zpět do kin přivedla diváky až produkce velkolepých historických snímků, které byly cílené na rodiny s dětmi. Z oblíbených historických eposů té doby zmíníme dodnes divácky oblíbený film Kleopatra, v hlavní roli s Elizabeth Taylor, který proslul svou nákladnou výpravou i získáním čtyř Oskarů. Z velmi bohaté filmové produkce té doby musíme zmínit i snímek Ben Hur, který získal jedenáct Oskarů.

Dále se filmové společnosti zaměřily na produkování dynamických filmů cílených na mladistvé, které zajímala hlavně hudba a s ní spojené muzikály.

Hvězdou muzikálů té doby se stal představitel rokenrolové hudby Elvis Presley. Do módy přišel nový hrdina, mladý rebel, vymezující se proti starší generaci.

V této době narostla obliba autokin, promítajících filmy pod širým nebem, kde diváci neseděli v sedačkách, ale přímo ve svých vozech.

17 Mezi jeho další snímky patří: Baron Prášil (1961),

Ukradená vzducholoď (1967), Na kometě (1970) a mnoho dalších.

25

26

Breakdance jako nezbytná taneční průprava herců.

NOVÁ TÉMATA V pozdějších letech do kin diváky táhla témata pro dospělé a různá kontroverzní témata, která nebyla vhodná k rodinnému vysílání v televizi. Filmy se pomalu vyvazovaly z puritánských omezení kodexu (Měsíc je modrý – 1954, Dětská panenka – 1956) a postupně se odvažovaly řešit témata panenství, prostituce, narkomanie, mísení ras aj. Ve snímku Ostrov na slunci z roku 1957 je poprvé zachycen polibek mezi běloškou a černochem (Joan Fontaineová a Harry Belafonte). Šedesátá léta dvacátého století se do dějin zapsala zápasem o dobytí vesmíru, počátkem sexuální revoluce, ale také reálnou hrozbou z jaderných zbraní a válkou ve Vietnamu. Koneckonců právě ona byla první válkou vysílanou v přímém přenosu televizním zpravodajstvím. Jak prohlásil výstižně teoretik Marshall McLuhan v rozhovoru z roku 1975 „Televize přenesla brutalitu války do pohodlí obývacího pokoje. (…) “18 V této době se v závislosti na zvýšeném zájmu o vesmír prudce rozvíjí žánr sci-fi (2001: Vesmírná odysea, 1968), který v dalších letech přivede do kin miliony diváků (Hvězdné války – 1977, Blízká setkání třetího druhu – 1977). V souvislosti s válečnými konflikty se objevují mírová hnutí a také hnutí

podporující smýšlení o rovnoprávnosti různých ras a pohlaví. Vznikají antimilitaristicky laděné filmy, zmíníme zde snímek Stezky slávy režiséra Stanleyho Kubricka z roku 1957.

Filmoví tvůrci se začali, ve snaze uspokojit mladou generaci, zajímat i o do té doby tabuizovaná a cenzurovaná témata – kterými byl sex a násilí (Bonnie a Clyde – 1967). A také jako filmový soundtrack začali využívat populární hudbu (Absolvent – 1967), čímž si získali oblibu u mladé generace.

Hollywoodská studia začínají vyrábět více produktů i pro televizi, snaží se tak vyrovnat finanční ztráty z poklesu návštěvnosti kin.

NEJDELŠÍ PŘEŽÍVAJÍCÍ FILMOVÁ SÉRIE Nejdelší úspěšnou filmovou sérií jsou snímky s agentem Jamesem Bondem společnosti MGM. Řada snímků s agentem 007 Jamesem Bondem započala v roce 1962 snímkem Dr. No. Tato série typická svou nezaměnitelnou směsicí sexu, násilí a specifického humoru, si udržela svou diváckou atraktivitu dodnes. V roce 2015 vyšel již 24. snímek s Jamesem Bondem a další na sebe jistě nedá dlouho čekat. Pro filmaře je to jistý výdělek.

18 „Television brought the brutality of war into the comfort of the living room. Vietnam was lost in the living rooms of America - not on the battlefields of Vietnam“ Montreal Gazette, May 16, 1975

27

28

Akademický čajíček, výzkum v terénu a doc. Lampa s dr. Petrolejem.

PRVNÍ TROJROZMĚRNÉ FILMY Produkce trojrozměrných filmů měla do kin nalákat více diváků. Technologická novost trojrozměrného obrazu lákala diváky do kin na podívanou plnou akce a neskutečných vizuálních zážitků.

Film Bwana devil z roku 1952 vydělal jmění.

3D technologie se pomalu vyvíjí dodnes. K této podívané již od začátku patří nezbytné 3D brýle.

Ve stejné době se experimentovalo i s panoramatickým filmem, který zapojoval periferní vidění diváků a zvyšoval tak realistický účinek filmu.

Důležitou roli zde hrál i zvuk, kterým byl divák obklopen, čímž se zvyšovala iluze vtažení diváka do filmu. Tato technologie se neustále vyvíjí a zdokonaluje.

NOVÁ VLNA Filmový svět zachvátí tzv. „nová vlna”, přesněji směr, který ve francii odstartoval Francois Truffaut a Jean-Luc Godard. Točilo se ruční kamerou v reálném prostředí kaváren, bytů a ulic a to pouze s malým týmem. Koneckonců „polodokumentární průnik do nezinscenovaného všedního dne patří ostatně ke stylovým prostředkům mnoha filmů Nouvelle vague.”19 Snímky nové vlny působí nearanžovaně, herce nahrazují neherci a dialogy jsou často improvizované, zachycují lidskost a zprostředkovávají všednost a obyčejnost života.

19 GRONEMAYER A.: Film. Computer press, Brno, 2004,

Str. 133, ISBN 80-251-0209-2

V Itálii se s novou vlnou vynořila i nová slavná jména Federico Fellini, Luchino Visconti, Bernardo Bertolucci aj.

Nová vlna se prohnala i naší zemí, a to i když byla východní Evropa v té době svírána pevnou rukou Sovětského svazu. Československá kinematografie prožívala svůj velký rozkvět. Jména jako Věra Chytilová, Miloš Forman či Jiří Menzel byla skloňována v mnoha zahraničních médiích ve spojení s poetikou Československé nové vlny. „Už tehdy se na Československých filmech mimořádně hodnotilo to, co je dnes s odstupem času ještě patrnější: jejich humánní náboj, groteskní a zvláště pak tragikomický rozměr, (…) a v neposlední řadě průkazná autorská vůle formálně experimentovat.“20 Po roce 1968 byly všechny snímky nové vlny zakázány a uschovány do trezoru. Mnoho výborných herců a režisérů emigrovalo a dál pokračovalo ve své práci za mořem. Miloš Forman stihnul ještě před emigrací natočit kultovní snímek vykreslující krásně českou morálku Hoří, má panenko! či snímek plný trapných situací Lásky jedné plavovlásky. Ve své pozdější kariéře v zámoří získal několik Oscarů za filmy Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadeus.

20 PŘÁDNÁ S., ŠKAPOVÁ Z., CIESLAR J. Démanty všed-

nosti, český a slovenský film 60. let. PRAŽSKÁ SCÉNA, Praha, 2002, Str. 7, ISBN 80-86102-17-3

29

30

Zrození Marťana aneb tady se Elinka ještě usmívá.

Do Českých filmů se po roce 1968 vrátila cenzura, bylo tak na čas přerušeno jedno z nejtvořivějších období naší filmové tvorby.

PRVNÍ VIDEOREKORDÉR V roce 1963 byl prodán první videorekordér za neuvěřitelnou částku třicet tisíc dolarů. Tímto se začal psát nový mezník filmové branže. V roce 1975 uvedla firma Sony na trh domácí kazetový videorekordér, který stál dva tisíce dolarů a měl nahrávací kapacitu jednu hodinu. Od teď si mohl divák film promítnout i doma, nebyl již závislý ani na momentálním televizním programu či produkci kina. A od roku 1984, kdy nejvyšší soud stanovil, že domácí nahrávání filmů na video neporušuje autorská práva, se stalo legální i volné nahrávání filmů pro domácí potřebu. Půjčovny videokazet, které vznikly v následujících letech, přinášely do domácností snímky staršího vydání, nebo snímky pohoršující mládež, které televize veřejně vysílat nesměly.

PRVNÍ CELOVEČERNÍ SNÍMEK VYTVOŘENÝ NA POČÍTAČI Prvním snímkem zcela vytvořeným na počítači byl animovaný film Příběh hraček (Toy Story, 1995) režiséra Johna Lassetera a studia Pixar. Výroba zabrala čtyři roky. Tento snímek byl revoluční v náhledu na animované filmy a zasadil těžkou ránu 2D snímkům, které produkoval hlavní dětský autor Disney. Příběh hraček byl pomyslnou branou k novým snímkům pro děti. Jak výstižně píše Gronemeyer ve své knize o filmu „Továrna na sny již přestává být přinejmenším technicky omezována jakýmikoli hranicemi.“21 Vývojově nejvyspělejší studia pro 3D animované snímky jsou v současné době Pixar (Rebelka, WALL–E) a Dream Works (Shrek). Úspěch těchto snímků tkví nejen v dokonalé animaci, ale i v dostatečně nosném a silném příběhu.

Videorekordéry se staly hitem své doby a udržely se na trhu až do další technologické inovace, kdy je vystřídaly DVD přehrávače. Jako důsledek videorevoluce nastalo masové rušení velkých kinosálů a letních kin. Obchodníci na tuto krizi zareagovali stavbou multiplexů v předměstských supermarketech, s více menšími sály, které umožňovaly rychleji reagovat na poptávku diváků.

21 GRONEMAYER A.: Film. Computer press, Brno, 2004,

Str. 179, ISBN 80-251-0209-2

31

32

Tři, dva, jedna … BOOOOM!!!

PRVNÍ FILMY, KTERÉ VYDĚLALY PŘES 100 MILIÓNŮ DOLARŮ Hvězdné války režiséra Lucase, které byly do kin uvedeny v roce 1977, vydělaly za dva roky promítání v USA 164 miliónů dolarů. Dalším podobně úspěšným titulem byly Spielbergovy Čelisti z roku 1975, které také vydělaly přes100 miliónů dolarů. „Nechoďte do vody“ zněl propagační slogan Čelistí (1975), neuvěřitelně úspěšného katastrofického hororu Stevena Spielberga, po jehož shlédnutí se návštěvníci pláží na celém světě rozmýšleli, než skočí do vody.“22 VÁLKA, SEX A NÁSILÍ V PŘÍMÉM PŘENOSU Dalším silným tématem doby byla válka ve Vietnamu. Tato válka, o které se denně referovalo v televizních zprávách, měla za následek zhrubnutí filmové produkce. Na plátna se dostalo více násilí, což vytvářelo u mnoha lidí obavy. Například Kubrickův snímek Mechanický pomeranč, pojednávající o životě mladého muže hledajícího zábavu v ultranásilí, znásilňování a vážné hudbě, vyvolal vlnu násilí inspirovaného filmem a také vlnu výhrůžek režisérovi, který požádal o stažení filmu z Británie. Stejně otevřeně se na plátna kin dostala i nejrůznější sexuální témata.

22 BERGAN R.: Film. Slovart, 2008, Str. 62,

ISBN 978-80-7391-136-2

70. A 80. LÉTA VE FILMU Významným filmovým počinem té doby byl Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) Miloše Formana, který v roce 1968 emigroval z Československa.

Jeho film si odnesl pět Oskarů a vydělal přes padesát miliónů dolarů.

Dalším z fenoménů té doby jsou filmy ze sportovního prostředí, např. Rocky (1976), kde zazářil do té doby neúspěšný Sylvester Stallone. V Horečce sobotní noci (1977) se svým mužským tancem proslavil John Travolta. Film vyšel v době diskotékového šílenství a stal se kasovním trhákem.

Nezávislí tvůrci točili filmy pro dospělé publikum.

Od sedmdesátých let sem patřily snímky Woodyho Allena, které prezentují nová témata jako sexuální úzkost, sebezpytování či psychoanalýza.

Výrazným snímkem své doby se stal i film Pulp Fiction: historky z podsvětí (1994) režiséra Quentina Tarantina.

ZROD AKČNÍHO HRDINY V osmdesátých letech se zrodil i jeden nový žánr – akční film. Nastala éra filmů Sylvestra Stallona, který točil pokračování svých úspěšných snímků Rambo: první krev a Rocky. V této době vyrostla i další hvězda tohoto žánru, bývalý kulturista Arnold Schwarzenegger, který se stal slavným díky roli mlčenlivého robota–zabijáka ve snímku Terminátor (1984) od režiséra Jamese Camerona. Výraznou ženskou rolí ve filmech Vetřelci (1979, 1986) si slávu vydobyla i hereč33

34

Příprava na natáčení s dronem. Aneb poletíme k zámecké věži.

ka Sigourney Weaverová, což pro tento žánr, který je orientován hlavně na mužské hrdiny, není typické. Akční filmy měly svou specifickou filmovou řeč: byly strohé na dialogy, sršely akcí, měly výraznou dějovou dynamiku, záběry se rychle střídaly z nejrůznějších stran a akční scény byly propracované do nejmenších detailů. Mezi zdařilé filmy vzešlé z této doby zmíníme RoboCop (1987), Smrtonosná past (1988) nebo Terminátor (1984).

Slávu si vydobyl i snímek Top Gun (1986) či Osudová přitažlivost (1987).

Velký vliv na filmaře té doby měl i provoz hudební televize MTV, kde se nostop v rychlém sledu střídaly klipy a jejich vizuální řeč se dostala pod kůži i tvůrcům filmů. Zkracovaly se záběry, používalo se svícení zezadu aj.

Výrazné filmy vznikaly i mimo hollywoodskou produkci ve Francii, Německu, ale i na dálném východě v Číně, Hongkongu, Tchaj-wanu (Paříž, Texas, Nebe nad Berlínem, aj.).

V osmdesátých letech skončilo několik velkých společností např. United Artists, MGM, které neutáhly náklady na tvorbu nových filmů, které byly čím dál víc závislé na výdělku z prodeje práv. Hollywood se snažil korigovat megalomanské představy některých režisérů, potlačoval novátorské a tedy finančně nejisté projekty. Například snímek Nebeská brána (1980) režírovaný Michaelem Ciminem překročil svůj rozpočet o 500 procent a přivedl United Artists na pokraj bankrotu. I honoráře filmo-

vých hvězd v této době rostly a tlačily tím nahoru i náklady na film, zatímco návštěvnost kin stále stagnovala. Agentury se zaměřily na podporu vybraných snímků a vedly nákladné reklamní kampaně. Tento trend se finančně vyplatil. Filmový marketing nově cílil na náctileté, kteří v té době tvořili téměř padesát procent návštěvníků kin.

DIGITÁLNÍ TVORBA A ROZVOJ 3D TECHNOLOGIE Osmdesátá léta již naplno prožívala digitální revoluci. Kabelová televize a satelit pomohly rozšířit a ukotvit postavení televizního odvětví. Konzumní společnost sledovala pravidelné zpravodajství, talk show či nekonečné telenovely (např. Dynasty, Dallas).

Zároveň se objevil nový filmový trend: film na pokračování. Již koncem sedmdesátých let natočilo několik předních hollywoodských režisérů snímky, u nichž se předpokládalo pokračování. Příběh rozdělený do několika částí měl být zárukou jak získat více diváků, a tedy i zárukou vyšších výdělků.

Když George Lucas natočil první díl původní trilogie Hvězdných válek (Star Wars), využil na maximum možnosti trikových efektů a oživil fenomén sci-fi. Když se začátkem nového tisíciletí k sérii vrátil, aby divákům odhalil počátek příběhu v nových a zcela digitalizovaných dílech, byl kritiky a fanoušky nařčen z toho, že jeho dokonalá digitální podívaná ubila kouzlo původního příběhu.

35

36

Natáčení akčních záběrů dronem.

V této době dochází i k rozvoji 3D technologie ve filmovém průmyslu. Velkým průkopníkem nových technologií a triků je režisér J. Cameron, který stvořil námět a posléze natočil filmy o Terminátorovi (první v roce 1984). Jeho jedenácti Oscary ověnčený snímek Titanik (1997) je nejznámějším velkofilmem své doby s monstrózní výpravou, dokonalými digitálními triky a geniální, pro diváky velmi atraktivní, kombinací tragické romance a napínavého akčního filmu. Tento film se stal světovým hitem a vytvořil novou filmovou hvězdu z mladého herce Leonarda DiCapria. Další Cameronův inovátorský počin byl bezesporu celovečerní film Avatar (2009), který byl celý natočený ve 3D. Film se stal kasovním trhákem, vizuálně závratnou podívanou a Cameron se stal průkopníkem virtuální reality. Film započal éru 3D filmů, inspiroval mnoho dalších filmových tvůrců (Gravity, 2013).

Do snímků Jurský park (1993) a Forrest Gump (1994) už byly integrovány mezi živě hrané scény i počítačem generované obrazy CGI. Tato technika pak byla využita ve filmu Titanik (1997) nebo Gladiátor (2000) a v dalších filmech žánru fantasy: trilogie Pán prstenů (2001–2003), série filmů o Harry Potterovi (2001–2011).

V devadesátých letech začal postupnější přechod na digitální kameru, jejíž použití bylo podstatně levnější. Oblíbená byla u tvůrců nízkorozpočtových filmů. Méně kvalitní obraz a ručně ovládaná kamera dodaly snímkům punc realističnosti, což naplno vyznělo, např. ve snímku Záhada Blair

Witch (1999). Snímek se tvářil jako náhodně nalezený záznam natočený partou studentů na videokameru, kteří během natáčení dokumentu postupně všichni zmizeli. Prostý, ale perfektně propracovaný scénář, který byl ještě podpořený internetovou kampaní. Snímek stál třicet pět tisíc dolarů, ale vydělal neuvěřitelných dvě stě padesát miliónů dolarů.

Na přelomu století se do mezinárodního povědomí dostala i nová generace českých filmařů – Jan Svěrák, Vladimír Michálek, Jan Hřebejk, Saša Gedeon, Alice Nellis aj. Nejúspěšnějším snímkem posledních let se bezesporu stal film Kolja (1996) Jana Svěráka, který získal Oskara. Nominaci na cenu amerických filmových kritiků získaly i další české snímky: Musíme si pomáhat (2000) Jana Hřebejka a Želary (2003) Ondřeje Trojana.

Nová levná technologie slibovala skutečnou svobodu – točit filmy nyní mohl každý. V roce 2000 vzniklo dvakrát více nezávislých filmů než v roce předchozím. Digitální technologie byly podrobeny experimentům v rukou nezávislých.

Hollywood je stále silným hráčem v produkci filmové tvorby, a to hlavně díky silnému americkému trhu. Evropa si stále drží své renomé a určitou dávku nezávislosti. Zajímavý je vývoj v Asii, kde

37

38

Pohled do střižny.

vzniklo centrum produkce filmů, tzv. Bollywood23, který denně produkuje velké množství filmové tvorby, která je specifická nejen produkovanými žánry (seriály, soap opery, aj.). Pro dnešní filmovou tvorbu je typická multikulturalita, mezinárodní distribuční řetězce, film se točí ve více než padesáti zemích světa. S jistotou můžeme říci, že české dítě se bude doma koukat jak na českého krtečka, tak na americké pohádky Walta Disneyho, tak na japonské animé.

DVD A INTERNET S nástupem technologie DVD a DVD přehrávačů se změnil i způsob sledování filmů. Díky přenosným přehrávačům si můžeme pustit oblíbený film kdekoliv. DVD (digital versatile discs) byly zavedeny do prodeje v roce 1997 a během krátké doby dobyly trh. Jejich výhodou je dobrá kvalita zvuku i obrazu a trvanlivost. Trh s DVD se stal výrazným příjmem filmového průmyslu, v roce 2005 vynášel víc než VHS a tržba v kinech.

Trh s filmy na DVD začal stagnovat až s nástupem nového trendu sdílení a stahování filmu na internetu, který se ve větší míře objevil na přelomu tisíciletí. Sdílení a stahování filmů se stalo fenoménem dnešní doby a také velkým nešvarem v podobě nelegálního stahování. Pirátství je problém, se kterým

se filmový průmysl potýká. Není to poprvé v historii filmu, co je tento druh umění ohrožen poklesem tržeb v důsledku průlomu nových technologií.

Věřme, že se i s tímto vypořádá.

ZÁVĚR I přes neustále se vyvíjející technologie a fakt, že se filmová tvorba od dob svého vzniku velmi proměnila – obarvila se, ozvučila a prošla digitálním přerodem – můžeme říci, že základní poslání tohoto média zůstává stejné. Film stejně dnes jako před lety baví, vzdělává a informuje diváky. Prostřednictvím obrazu a zvuku nám předává příběhy, vize a myšlenky svých tvůrců.

Považujeme za velmi podnětné učit malé diváky nesetrvávat pouze v roli filmových konzumentů, ale aktivně se zapojit do této úžasné oblasti. Inspirovat je a podporovat k tvůrčí práci se svou představivostí. Naučit je vyjadřovat se audiovizuálním jazykem, zprostředkovávat své vize a představy ostatním.

V následujících osmi kapitolách představujeme projekt letních filmových škol zaměřených na výuku v této oblasti.

23 Neformální jméno jednoho z center indického filmové-

ho průmyslu sídlícího v Mumbaji. Vzniklo složením starého názvu města Bombaj a centra amerického filmového průmyslu Hollywood.

39

TRAILER

2

Láska a víra, věda a posedlost a dvě sestry v hlavní roli.

41

42

Zombie, skřeti, mutanti a ti druzí.

Nahazování fasád a maskérna v permanenci.

43

44

Filmové stěhování do strašidelného domu.

Přednášky z filmové teorie.

45

46

47

AKCE, DRAMA

3 AKCE A DRAMA

Vesmírný padouch čeká na svou filmovou příležitost.

49

50

„Ruce vzhůru, tohle je přepadení!”

Ema v akci aneb výroba kulis.

51

52

„Dozločincoval jsi zločinče! Odhoď mrkev!“

V detektivní kanceláři se právě řeší složitý případ.

53

54

„Dane, nesměj se a padej!“ Aneb jak se ve filmu padá ze skály.

Chvilka soustředění před klíčovacím plátnem.

55

56

57

LEGENDA, FANTASY

4

Je ten Ríša šestinohý nebo šestiruký?

59

60

„Nemáte někdo neoangin? Úplně jsem ochraptěl …”

Jak se bezpečně venčí klášterní Odula?

61

62

Sestra v akci.

Na 탑ivot a na smrt!

63

64

„Bože, požehnej tomuto záběru!”

První oběť pro netvora.

65

66

Pasování na rytíře. Aneb kde se vzal Pampalini.

Catering aneb krmenĂ­ divokĂŠho kura.

67

68

„Už je tuhá?”

Jak zahrát přesvědčivě zmrtvýchvstání?

69

70

71

POHﾃ．KA

5 POHﾃ．KA

Třikrát denně litr vody. Aneb zalévání pana Kytky.

73

74

Elinka: „Toho koníka si beru domů!“

„Tak roli královny jsem asi prokaučovala … měla jsem se lépe učesat.”

75

76

„Moc se na mě nesmějte, za chvilku mám scénu s otráveným jablkem.“

Trpasličí bratři trénují kriket.

77

78

V jedné řade za sebou, trpaslíci krajem tiše jdou.

„Mímo, vyplivni tu žvýkačku! Už budeme točit!“

79

80

Dvouhlavá saň přemýšlí, jak zachrání prince.

Princezna tyranka a poslední úpravy před záběrem.

81

82

83

SCI-FI

6 SCI-FI

GRRR… HRRR… Hoši se právě vrátili z manikúry.

85

86

Dovolenรก v kufru.

Móda a líčení časů budoucích.

87

88

„Hula, hula hou … kdo uloví mamuta, ten mě získá za muže!“

Návštěva z Marsu. „Sežeňte někdo tlumočníka!”

89

90

„Houstone, máme problém. Počítač nám hlásí chybu.“

Kdo je kdo?

91

92

„Kde jsou moje vdolky?”

Modrá je dobrá ve všech podobách!

93

94

„Zdrhejte! Vera se nedívá…”

Bojový výcvik a nekonečné opakování jednoho záběru.

95

96

97

DOKUMENT

7 DOKUMENT

„Jste připraveni? Jdeme na to! Akce!”

99

100

Tak tohle rozhodně nejsou samotáři. To je jen mlha v černém lese.

Svůdný polibek smrti.

101

102

Casting na roli jednoro탑ce.

Nekonečné čekání na mlhu. A záhadolog v akci.

103

104

Storyboard – zrození jednorožce.

Bublinka a O kolečko víc natáčí akční scénu v terénu.

105

106

Chro, chro, chro – prasečí sonda vypuštěna.

100+1 klapka. Aneb nenatočitelný záběr.

107

108

„Kdo je tady nejkrásnější?“

Partička v divočině…

109

110

111

HISTORICKÉ DRAMA

8

Historické drama aneb sejdeme se na hřbitově.

113

114

Scéna odběru krve.

Záběry z věže zámku. Aneb došlo i na dubléra.

115

116

Jak se v těch prokletých sukních tenkrát chodilo?

Dopadení a uvěznění vražedkyň.

117

118

Královská krejčí právě šije princezně Rózce šaty na míru.

Všechny role obsazeny. Herci po castingu. Okamžik slávy.

119

120

Královské procházky po panství.

„Ticho v soudní síni!“

121

122

„Jsem mladá, jsem krásná, jsem sexy …“

Loupežníci na plac!

123

124

125

ZPRÁVA

9

Zpověď celebrit.

127

128

Investigativní reportérka v terénu.

PracovnĂ­ meeting.

129

130

Rozhovor s filmovou hvězdou.

„Nerušit, stříháme!”

131

132

133

O PROJEKTU

10

Letní filmová škola je program pro studenty základních, středních a vysokých škol, který si klade za cíl nejen naučit studenty pracovat s filmovou technikou, ale i rozvinout jejich tvůrčí schopnosti a potenciál pro tuto oblast a také obohatit jejich teoretické znalosti z filmové branže. Čtyřdenní intenzivní kurzy jsou zaměřeny na film, jeho vznik a tajemství výroby. Studenti jsou vedeni jak odborníky z filmové praxe, tak pedagogy. Odborné přednášky na témata filmového záběru, narace, střihu, výroby zvuku, triku aj. jsou připraveny studenty a absolventy Soukromé vyšší odborné školy filmové v Písku (dále jen SVOŠF Písek) a Katedry výtvarné kultury Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dále jen PF UJEP) v Ústí nad Labem. Herecké a kaskadérské workshopy připravili absolventi Akademie muzických umění v Praze (dále jen AMU) a Katedry tělesné výchovy a sportu na PF UJEP. V praktických částech kurzů pravidelně nahlížíme pod pokličku filmařů: vymýšlíme příběh, sestavujeme storyboard, rozdělujeme role mezi jednotlivé účastníky (režisér, kameraman, herec, maskér, zvukař, klapka aj.) a společně točíme a stříháme krátký film.

Osm filmových škol přitáhlo děti za kameru, do střižny i do režisérského křesla. Naučily se vytvořit scénář, sestavit storyboard i ozvučit krátký film.

Z některých se stali herci, z jiných kameramani či maskéři. Studenti mají možnost vyzkoušet si i složitější filmové či střihové dovednosti, jako je natáčení dronem (vrtulníček s kamerou), práce se zvířaty ve filmu nebo výrobu trikových záběrů před klíčo-

vacím plátnem a jejich následné klíčování. Speciální disciplínou jsou i zvukové záležitosti: nahrávání zvuku, vlastní filmové hudby, ruchů a šumů nebo dabing. A nesmíme zapomenout ani na workshopy filmového maskování, výrobu kostýmů či filmových kulis. Každý díl filmové školy se specializoval na jiné téma, a tak se malí studenti během dvou let seznámili s problematikou filmové tvorby a postupů, s technikami, trendy, technickými možnostmi a slavnými představiteli žánrů, jako jsou trailer, akce a drama, legenda a fantasy, pohádka, sci-fi, dokument, historické drama nebo zpráva. Pro každé téma jsme hledali i zajímavou lokaci, a tak jsme natáčeli například ve starém pivovaru, na zámku, v klášteře, na statku nebo i v lese.

V průběhu 8 cyklů letních filmových škol prošlo před nebo za kamerou na 200 žáků základních a středních škol a 40 vysokoškoláků, studentů PF UJEP. Vzniklo celkem 31 krátkých snímků (seznam uvádíme v závěru knihy). Všechny kurzy byly ukončeny slavnostní premiérou natočených snímků a celý cyklus filmových škol byl uzavřen výstavou fotografií dokumentující projekt a projekcí všech natočených krátkých snímků v Galerii Koridor.

Program vznikl v rámci projektu Partnerstvím ke zkvalitnění přípravy lidských zdrojů pro přírodovědné a technické vzdělávání, registrační číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0034, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

135

NÁŠ TÝM

11

„Dream team“

137

Mgr. Jitka Kratochvílová, Ph.D. Odborná asistentka, lektorka, autorka projektu

Mgr. Johana Gabrielová Pedagožka, doktorandka, filmová lektorka

Působí jako odborný asistent na Katedře výtvarné kultury PF UJEP v Ústí nad Labem. Deset let působila jako výtvarný pedagog na ZUŠ v Roudnici nad Labem. Zde v roce 2013 založila soukromý výtvarný ateliér Ateliér Výtvarka, jehož činnost je založena na tvorbě a mezigeneračním setkávání. Ve své pedagogické praxi se specializuje na oblast zprostředkování výtvarného umění, malby, kresby, airbrushe, 3D modelace, streetartu a filmu. Vydala knihu Street art. Připravuje odborné přednášky a workshopy pro Teen Age Univerzity a Univerzitu třetího věku. Připravuje a realizuje umělecko-integrační projekty pro veřejnost, např.

Integra Jam. V oblasti výzkumu se věnuje integraci hendikepovaných do společnosti prostřednictvím umělecké tvorby a rozvoji chápání a vyjadřování prostoru u žáků ZŠ prostřednictvím 3D technologií.

Vystudovala na Katedře výtvarné kultury PF Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde je nyní doktorandkou. Ve své disertační práci zkoumá stereotypy dětské video tvorby. V současné době působí jako učitelka na základní škole v Novém Boru, kde vyučuje výtvarnou výchovu. V umělecké oblasti se zajímá o „videoart”. Na filmových školách předává své zkušenosti z oblasti narace příběhu, výroby storyboardu, střihu a filmových triků. Dále se věnuje kresbě 3D tužkou a pracuje na metodice zavedení této nové technologie do výuky. Jako lektor se účastní přednášek a workshopů pro Teen Age Univerzity. Připravuje přednášky v oblasti 3D kresby, 3D modelace, filmu a airbrushe. Podílí se na umělecko-integračním festivalu pro veřejnost Integra jam, který každý rok spoluoragnizuje.

138

Veronika Čmejlová Studentka, filmová lektorka

Petr Slanina Režisér, kameraman, filmový lektor

Veronika Čmejlová pochází z Roudnice nad Labem. V roce 2012 začala studovat bakalářský obor Výtvarná výchova na Katedře výtvarné kultury PF UJEP. Každoročně se aktivně účastní univerzitních projektů Integra Jam, PF Fest, 3D tisk a modelace, Letní filmová škola, ale i jiných mimoškolních akcí. Vystavovala v Galerii Koridor, výstava nesla název Kresby ze Staré. Také se od roku 2011 jako vedoucí každoročně účastní výtvarného soustředění na ostrově Murter v Chorvatsku.

Aktivně se věnuje 3D technologiím – 3D tiskárnám a 3D tužkám – účastní se programu, který popularizuje tuto oblast ve školním prostředí. Na filmové škole předává své zkušenosti z oblasti filmové tvorby, režie a střihu. Její specialitou je workshop práce s populárním dronem.

Pochází z Rychnova u Jablonce nad Nisou. Studoval obor Technologie skla na SUPŠS v Železném Brodě, ze kterého následně přešel na SŠ FoFiTv ve Skalsku u Mladé Boleslavi, kde odmaturoval v oboru užitá fotografie a média. Nyní žije v Praze, kde pracuje jako autor se zaměřením na kameru a střih a současně dokončuje studium na SVOŠF v Písku – obor Režie a scenáristika. Mezi jeho velké záliby patří horolezectví, které je často i předmětem jeho umělecké tvorby. V roce 2013 natočil krátký dokumentární film „Věřím, že mohu snít“, který zaujal diváky jak u nás, tak i v zahraničí a získal několik ocenění.

139

Jakub Ostrovský Režisér, scénárista, filmový lektor

Bc. Atrej Gabriel, Dis. Režisér, scénárista, filmový lektor

Vystudoval scenáristiku a režii na SVOŠF v Písku.

Film miluje, ač si při natáčení vždy stěžuje. Nemá rád sporty, poněvadž je příliš lenivý. Když se pro něco nadchne, nezná bratra – což lze přisuzovat jeho maďarsko-ruským kořenům. Nemá rád zbabělé lidi, ač jím občas sám bývá, ale neztrácí optimismus. Rád poslouchá kapelu SigurRós a doufá, že pro ně natočí klip. Pokud se nerozpadnou.

Zatím mnoho úspěchů nemá (krom absolventského filmu Petrolejové pokoje, který neposlal na žádný festival, neb si myslel, že času má dost), ale pevně věří v lepší zítřky. Rád nosí bílé košile.

Vystudoval obor lesnictví na ČZU v Praze a Multimediální tvorbu na SVOŠF v Písku. Během studia se scenáristicky podílel na hudebních videoklipech, některé z nich i režíroval. V současné době žije v Německu a pracuje na časosběrných dokumentech. Na filmových školách se věnuje předávání svých zkušeností v oblasti filmové narace a režie.

140

Jakub Mahdal Student, režisér, hudebník, filmový lektor

Bc. Jakub Havlíček Student, lektor

V současné době dokončuje studium na SVOŠF v Písku – obor Režie a scenáristika. Ve volných chvílích se věnuje své kapele. Již několik let se věnuje výrobě klipů a dalších krátkých snímků, kde pracuje na pozicích scénáristy, kameramana a režiséra. Na filmových školách předává své zkušenosti z bohatých filmařských aktivit.

Pochází z královského města Kadaň. Absolvoval SPŠKS v Karlových Varech, obor Design porcelánu. Úspěšně absolvoval bakalářské studium Výtvarná výchova na Katedře výtvarné kultury PF UJEP, kde v současné době úspěšně pokračuje v navazujícím magisterském studiu v oboru Výtvarně edukativní studia. Zúčastnil se zahraničního výměnného pobytu programu Erasmus+ a šest měsíců působil na finské Aalto University, School of Arts Design and Architecture, Department of Art. Ve své tvorbě pracuje s veřejným prostorem. Klade důraz na intimní vztah místa a okamžiku. Výtvarnou činnost pravidelně představuje na skupinových i autorských výstavách. Aktivně se účastní univerzitních a grantových projektů, jako jsou Integra Jam, PF fest, Letní filmové školy, Letní školy 3D modelace aj.

141

Bc. Tereza Hálová Učitelka v mateřské škole, lektorka

Adéla Bulasová Lektorka

Po dokončení Střední pedagogické školy v Litoměřicích nastoupila jako speciální pedagog do mateřské školy, kde působí dodnes. V roce 2009 ukončila bakalářské studium na PF UJEP, obor Sociálně pedagogická asistence. Pracuje převážně s autisty a mentálně postiženými dětmi. Během své praxe prošla velkým množstvím kurzů, důležitých k individuálnímu přístupu k jednotlivým dětem (kurz znakové řeči, logopedie, zdravotní apod.).

Vede logopedická sezení s dětmi a rodiči, vyučuje hru na zobcovou flétnu a pro předškolní děti vede výtvarný kroužek. Na filmových školách se specializuje na líčení a práci v kostymérně.

Vystudovala gymnázium, avšak srdce ji vždy více táhlo od úpěnlivého studia k tvořivějším a romantičtějším činnostem. Již při nástupu na střední školu propadla kouzlu LARPu, historického šermu a hraní deskových i počítačových her. Díky těmto zálibám se dostala k šití – ušila svůj první historický a fantasy kostým. Posléze přicházely další a další, jelikož ji šití a samotné navrhování kostýmů začalo velice bavit. Začala si uvědomovat, jak ji taková činnost naplňuje a že by chtěla, aby byla více než koníčkem. A tak se jí v hlavě zrodil bláznivý sen, ve kterém vidí sama sebe, kterak vyrábí kostýmy pro divadla a filmy. Pomýlené, pošetilé bláznovství? Možná. Ale Adéla Bulasová nepřestává snít!

Na filmových školách předává své zkušenosti s výrobou kostýmů.

142

Linda Lísková Fotografka, grafička, studentka

Bc. Terezie Corfu Studentka, lektorka

Pochází z krásného města Roudnice nad Labem, kde vystudovala Ekonomické lyceum. Nyní dálkově studuje na VŠEM v Praze obor Marketing. Věnuje se komerčnímu fotografování a grafice, vybudovala fotografický ateliér v Roudnici nad Labem.

Ve volném čase ráda sportuje, cestuje, maluje a čte. Vede hodiny aerobiku pro dospělé a trénuje děti sportovní gymnastiku. Na filmových školách se specializuje na výrobu kostýmů a líčení.

Pochází z lázeňského města Karlovy Vary, kde vystudovala obor Zdobení porcelánu na SPŠKS. V roce 2012 absolvovala studijní obor Výtvarná výchova na Katedře výtvarné kultury PF UJEP. Na téže katedře aktuálně studuje posledním rokem obor Výtvarně edukativní studia. V rámci výměnného zahraničního pobytu půl roku žila a studovala ve Finsku, kde působila na Aalto University, School of Arts, Design and Architecture, Department of Art. Zájem soustředí na téma jídlo v umění a jeho integraci do výtvarné výchovy. V autorské tvorbě se věnuje streetartu. Terezie Corfu své práce prezentuje v řadě tematických výstav. Každoročně se aktivně účastní univerzitních projektů Integra Jam, PF Fest, Letní škola 3D tisku, Letní filmová škola, ale i jiných mimoškolních akcí.

143

Mgr. Gabriela Váchová Učitelka výtvarné výchovy

Mgr. Hana Pejčochová Odborná asistentka

Mgr. Iva Balkó Odborná asistentka, lektorka

Vystudovala obor Učitelství výtvarné výchovy pro ZŠ, SŠ a ZUŠ na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působila jako výtvarný pedagog na ZUŠ v Kralupech nad Vltavou a Roudnici nad Labem. V současné době působí jako pedagog ZŠ Veltrusy. Od roku 2013 vede výtvarné kurzy v soukromém multigeneračním Ateliéru Výtvarka v Roudnici nad Labem.

Na filmových školách předávala své zkušenosti s výrobou rekvizit a kulis.

Vystudovala Učitelství pro střední školy v kombinaci český jazyk a výtvarná výchova na PF UJEP. Působila jako středoškolská učitelka. Nyní je odbornou asistentkou na Katedře výtvarné výchovy v oblastech teorie a didaktiky výtvarné výchovy a zprostředkování výtvarného umění. V současné době dokončuje doktorské studium v oboru Teorie výtvarné výchovy. Zabývá se metodikou výtvarné tvorby a výtvarné výchovy hendikepovaných a využitím výtvarně tvůrčích sociálních situací k integraci a inkluzi.

Vystudovala obor Biologie a Tělesná výchova, poté také obor Vychovatelství pro speciální zařízení, oboje na PF UJEP v Ústí nad Labem, kde v současné době působí jako odborný asistent na Katedře tělesné výchovy a sportu. Zároveň studuje doktorské studium na FTVS UK v Praze, kde se specializuje na Kinantropologii, konkrétně na oblast zjišťování genetických predispozic pro anaerobní schopnosti. Na filmových školách vedla pohybové workshopy zaměřené na kaskadérské dovednosti.

144

MgA. Eva Štefanová Grafička, pedagožka, lektorka

MgA. Zuzana Horáková Herečka, lektorka herectví

MgA. Jan Horák Herec, pastorační asistent

Vystudovala grafický design na Fakultě umění a designu UJEP. Nyní zde studuje na Pedagogické fakultě v doktorském programu Teorie výtvarné výchovy.

Zahraniční zkušenosti čerpala na studijních stážích na École Régionale des Beaux-Arts ve francouzském Besançonu a na americké Státní univerzitě New York v Cortlandu. V současnosti vyučuje grafický design na Střední škole obchodu a služeb v Teplicích.

Vystudovala Divadelní fakultu AMU v Praze. Pracuje jako lektor a pedagog volného času, pořádá kurzy, programy, tábory, workshopy - především v Praze. Od roku 2002 se intenzivně věnuje inscenační tvorbě a divadelní práci s teenagery, studenty a dospělými. Během studia se v tandemu Ledárny věnovala performanci v industriálním a veřejném prostoru. Jako divadelní recenzent spolupracovala s několika médii (Český rozhlas, Týden aj.). Zabývá se jevištním dokumentem (Přemysl Pitter, Etty Hillesum, Antonín Huvar aj.).

Vystudoval herectví na katedře Herectví činoherního divadla AMU v Praze. Od roku 2007 byl členem souboru Slováckého divadla v Uherském Hradišti.

V roce 2014 odešel do Roudnice nad Labem, kde pracuje jako pastorační asistent. Pomáhá spravovat bývalý augustiniánský klášter, podílí se na přípravě kulturních programů pro veřejnost v pražské umělecké skupině Oldstars.Vede několik divadelních souborů pro studenty a dospělé, lektoruje letní herecké tábory.

145

KRÁTKÉ FILMY

Dům starého ducha trailer

Zombie family trailer

Pád do minulosti akce, drama

146

Probuzení trailer

Zombie na statku trailer

Tanečnice akce, drama

Nejvzácnější náhrdelník trailer

Detektivové akce, drama

Těžký život superhrdinů akce, drama

Překvapení ve westernu akce, drama

Svatý Pampalini legenda, fantasy

Sněhurka na ruby pohádka

Klášter v ohrožení legenda, fantasy

Kniha legend legenda, fantasy

Pohádka trochu jinak pohádka

Super Mario Bros legenda, fantasy

Romeo a Julie legenda, fantasy

Tajemství dvoubarevné žížaly - pohádka

147

Záchranná mise sci-fi

Záhadná mlha dokument

Projekt ORC dokument

148

Vdolky v nesnázích sci-fi

Ztraceni dokument

Nečekaný převrat historické drama

Tajemný kufr sci-fi

Objev jednorožce dokument

Desatero dveří historické drama

Sama na zámku historické drama

Komorná kněžnou historické drama

Elizabeth de Clement historické drama

Film o filmu zpráva

149

150

Děkujeme všem zúčastněným studentům, lektorům, podporovatelům a celému organizačnímu týmu.

RESUMÉ Publikace Točíme film se věnuje kouzelnému světu filmu a jeho zprostředkování dětem a studentům.

Jejím cílem je představit projekt letních filmových škol, které vznikly v rámci projektu Teen Age Univerzity UJEP v Ústí nad Labem. Věnuje se fenoménu filmu, kde podstatnou roli hrají imaginace a vizualita. Fenoménu, kde se sny stávají skutečností. Svět filmu se od svých počátků snaží zachytit a uchovat realitu, která je poznamenaná neúprosností běhu času, stejně tak se snaží i o zhmotnění našich snů, představ a vizí. Cílem publikace není popsat dějiny filmu v celé jejich velkoleposti. Představujeme vybrané události, které považujeme za podstatné vzhledem k našemu záměru, zprostředkovat filmovou oblast studentům. Text doprovází cyklus teoretických přednášek z oblasti kinematografie a praktické workshopy zaměřené na odhalení tajemství výroby filmu, které byly realizovány v rámci projektu. Druhá část publikace představuje jednotlivé filmové školy, jejich témata a výsledky společné filmové tvorby. V závěru knihy je zveřejněno všech 31 krátkých snímků, které vznikly v rámci projektu.

“Let’s make a film!” is devoted to the magical world of film, and the means by which it can be introduced to children and students. Its purpose is to introduce the summer film school that originated as part of the Teenage University project of the UJEP in Ústí nad Labem. It is concerned with the phenomenon of film, where imagination and seeing play a key part – a phenomenon where dreams come true. The world of film tries to capture and preserve a reality that is marked by the unforgiving flow of time. It also tries to materialize our dreams, thoughts and visions. The purpose of this publication is not to depict the history of film in all its glory; rather, it introduces selected events important from the point of view of our real aim, which is to introduce film to students. The text is complemented by a series of theoretical lectures on cinematography and practical workshops focused on revealing the secrets of film making, conducted as part of the project. A second section introduces different film schools, their subject matter and the results of joint film production. All 31 short films created within the framework of the project are published at the end of the book.

151

TOČÍME FILM! /Projekt letních filmových škol Teen Age Univerzity/

2

0

1

5

Autor textu: Mgr. Jitka Kratochvílová, Ph.D., Mgr. Johana Gabrielová Překlad: Petra Millarová Fotografie: Jitka Kratochvílová, Josef Růžička ad.

Grafická úprava: MgA. Eva Štefanová Vydala: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Tisk: OFTIS, Teslova 1129/2, 702 00 Ostrava Náklad: 230 ks Počet stran: 152 Vydání první Ústí nad Labem 2015 ISBN 978-80-7414-935-1

Publikace je vydána v rámci projektu Partnerstvím ke zkvalitnění přípravy lidských zdrojů pro přírodovědné a technické vzdělávání, registační číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0034. Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.