Luxury Business 2017 by Luxury Guide International

BUSINESS

Cesta za úspěchem Jednadvacet rozhovorů se zkušenými businessmany a manažery, kteří se v podnikání nenechali nikým a ničím zastavit.

000_cover1.indd 2

18.10.17 9:18

00_dp_Alfa_Romeo_IM.indd 1

16.10.17 12:24

VÍCE NEŽ SUV. ALFA ROMEO.

Kombinovaná spotřeba 4,8 - 7 (l / 100 km). Emise CO2 127 - 161 (g / km).

ALFA ROMEO STELVIO 00_dp_Alfa_Romeo_IM.indd 2

16.10.17 12:24

724 772 248 Ï www.rezidencemodranka.cz prodej@rezidencemodranka.cz

Developer: Horizon Modřany s.rr.o o., člen skupi piiny pi nyy HOR n ORIZ ORIZ ZON NH HOL OLLD DIING G

00_dp_Modranka_IM_BUS.indd 1

3.10.17 12:42

00_dp_Modranka_IM_BUS.indd 2

3.10.17 12:42

NEW BOGNER STORE OC CHODOV OPENING 11.10. 2017

00_dp_Bogner_IM_BUS_17.indd 1

5.9.17 13:52

00_dp_Bogner_IM_BUS_17.indd 2

5.9.17 13:52

NEW BRAND SHOWROOM Dorint DG Centrum Otevřeli jsme pro vás novou exkluzivní vzorkovnu s nejnovějšími trendy od společnosti Dornbracht Group. Na 150 m2 zde jsou prezentovány vodovodní armatury a sprchové systémy předního německého výrobce Dornbracht, dále umyvadla z glazované oceli a koupelnový nábytek z manufaktury Alape.

00_dp_DORINTH_IM_BUS_2017.indd 1

13.10.17 15:33

Innovation distinguishes between a leader and a follower. Steve Jobs

Světový leader koupelen nyní i v Praze www.porcelanosa.cz PORCELANOSA Showroom designed by Norman Foster

00_dp_DORINTH_IM_BUS_2017.indd 2

13.10.17 15:33

Obsah

Konec kancelářského dress code? Jednořadý oblek, kožené polobotky, kostýmek, boty na podpatku… Nejsou už náhodou passé? Módní a společenské trendy začínají z kanceláří vytlačovat uniformitu a měnit vztahy na pracovištích.

Jak bydlí slavní v New Yorku... Kdo by nechtěl žít jako známé celebrity? Na trhu s nemovitostmi se objevily hned tři krásné apartmány, které v sobě skrývají rukopis původního vlastníka.

Staňte se hvězdou Instagramu Víme, jak se změnit z běžného uživatele Instagramu ve vlivnou osobnost. Stačí znát pár osvědčených triků.

Fenomén

Investice

116

Investovat je normální Zajímavé zhodnocení financí nabízí investování na kapitálových trzích. Poradíme, jak se co nejlépe zorientovat v nabídce.

122

Peníze uložené v lahvích Dobrý alkohol může pohladit žaludek a udělat dobře na duši. Když ho ale neotevřeme a raději ho dobře uskladníme, může nám během několika let slušně vydělat.

146

Listopadové aukce Kdo hledá na zeď pracovny nebo do bytu nějaký zajímavý umělecký kousek, měl by zbystřit. Aukční domy zvou v listopadu k nákupu hodnotných obrazů či soch.

10_Obsah.indd 10

Z nuly až na vrchol Začínali z ničeho, často jen proto, aby se jakž takž uživili. Byli ale osvícenými podnikateli, měli skvělé manažerské myšlení, a tak se jim časem začalo mimořádně dařit. Dodnes jsou inspirací pro všechny, kdo to chtějí někam dotáhnout. Živoucí retro vzpomínky Zažily těžké chvíle: znárodnění, omezení výroby, pošpinění pověsti. Tradiční české značky, které už mnohdy nejsou v českých rukách, ale zabojovaly a přežily. Představujeme „naše“ brandy, které si s Českou republikou spojujeme nejen my, ale i většina cizinců.

FOTO: ARCHIV

Styl

18.10.17 9:19

®ROBERTO COIN.COM

CENTO COLLECTION

ROBERTO COIN BOUTIQUE PAŘĺŽSKÁ 1, PRAHA 1 - TEL. 222. 314. 122

Editorial REDAKCE Šéfredaktorka KATEŘINA DAŇKOVÁ Editorka MARCELA KAŠPÁRKOVÁ Art director BOHDANA LEEDEROVÁ Spolupracovníci KATEŘINA HORNÍČKOVÁ, LENKA JAROŠOVÁ, LUDĚK VOKÁČ, JAN TOMEŠ, ALEŠ PROCHÁZKA, BÁRA URBANOVÁ, MONIKA BÍLKOVÁ, BOHUMIL BREJŽEK, MARKÉTA VOJTÍŠKOVÁ Design KAMIL SOJKA Produkce VERONIKA ŠIMŮNKOVÁ Marketing IVETA PÍSAŘÍKOVÁ Asistentka DAGMAR ŘEPKOVÁ Korektura TEREZA JANKŮ Project Manager NIKOL KŘIVANOVÁ Inzerce TANJA KOVAČ, EVA POSNEROVÁ, VERONIKA VICHTOVÁ Vydavatelka MILENA ŽAMPOVÁ Ekonomické oddělení WWW.PROFID.CZ

Cover foto: CORNELIANI FALL/WINTER 2017/2018

DALŠÍ TITULY VYDAVATELSTVÍ

LUXURY EXCLUSIVELY FOR CZECH AIRLINES

FASHION PRAGUE

VYDAVATELSTVÍ LUXURY GUIDE, S. R. O.

Kateřina Daňková šéfredaktorka

12_Editorial.indd 12

Na Maninách 14, 170 00 Praha 7, tel.: 257 312 867, fax: 257 312 248, info@luxuryguide.cz, IČO: 26212226, DIČ: CZ26212226 Vychází říjen 2017 • Tisk Tiskárna Akontext • Předplatné info@luxuryguide.cz

WWW.LUXURYGUIDE.CZ

FOTO: ISTOCKPHOTO.COM

Albert Einstein kdysi řekl hezkou větu: „Jsem vděčný všem, kteří mi řekli NE. Díky nim jsem to totiž zvládl sám.“ Všichni, kdo podnikali nebo podnikají, se s podobným NE setkali nesčetněkrát. Po listopadu ´89 slýchali NE od bank, začínající živnostníci získali půjčku jen výjimečně, a pokud se tak stalo, měla i jednadvacetiprocentní úrok! Spousty odmítnutí si podnikatelé zažili na úřadech a další NE se hrnula z každodenní praxe: dodavatelé NEměli materiál, zaměstnanci NEmohli přijít do práce, NEbylo na výplaty. Těch překážek, které museli v životě překonat, bylo mnoho. Jenže opravdu dobrého podnikatele odlišuje od toho průměrného právě vůle všechny nástrahy trhu překonat, mít v každé situaci připravené řešení a vědět si rady. V novém časopise LUXURY BUSINESS najdete jednadvacet rozhovorů s podnikateli a manažery, kteří řeší problémy a komplikace v byznysu každý den. Nikdo z nich to neměl lehké, většina z nich začínala od nuly a ke svému postavení se musela propracovat. Nikdo nám neřekl, že by měl snadnou práci, ale nikdo si zároveň nijak zvlášť nestěžoval. Všichni se shodli v názoru, že klíčem k úspěchu je osobní přístup a vytrvalost. Že je důležité se potkávat s lidmi, mít dobrý vztah se zaměstnanci i odběrateli, vnímat potřeby zákazníků a naslouchat jim, zapojovat do podnikání emoce. Jedině tak se může úsilí změnit v ÚSPĚCH.

17.10.17 17:01

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Jaroslav Havel Když v roce 2001 založil s pěti kolegy advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners, bylo mu teprve 27 let, dnes jde o největší nezávislou právnickou firmu ve střední Evropě. V posledních třech letech rozšířil své podnikatelské aktivity i do jiných sfér, než je právo, a stal se tak jedním z nejvlivnějších podnikatelů v Čechách. připravila KATEŘINA DAŇKOVÁ

aroslav Havel se nebojí investovat do oborů a firem, které nabízí prémiové produkty a služby. Zajímá se o oblast publisherskou, loni představil svou společnost Premium Media Group, jež vydává čtyři tištěné a dva on-line magazíny. Zároveň ho láká i fashion průmysl. Před dvěma lety jsme na trhu přivítali společnost Premium Fashion Brands, firmu, která odkoupila butiky Beltissimo a Geox a neustále rozšiřuje síť prodejen s exkluzivní módou. Nyní se Jaroslav Havel společně s developerskou a stavební skupinou SEBRE pouští do oblasti designu a interiérového vybavení a zakládá Premium Design Group. Ve vaší advokátní kanceláři Havel, Holásek & Partners pracuje přes 180 právníků. Znáte se se všemi? Od určitého počtu lidí není v silách žádného CEO, aby se osobně znal s každým člověkem, který ve firmě pracuje. U nás je to stejné. Začínali jsme v roce 2001 jako malá kancelář o pěti lidech, nárůst spolupracovníků byl za těch šestnáct let enormní, celkem je nás nyní ve skupině Havel, Holásek & Partners více než pět set. Dnes už bych tedy určitě ke každé tváři nepřiřadil správné jméno, nicméně jsem s našimi právníky i dalšími zaměstnanci v každodenním kontaktu, máme řadu společných setkání, s partnery pravidelně probíráme kolegy z jejich týmů, možnosti jejich kariérního růstu a podobně. Jako řídící partner jsem navíc otevřený všem, takže kdykoli se mnou chce kdokoli z kolegů na jakékoli úrovni seniority mluvit, může, nikdy ho neodmítnu.

14-17_rozhovor_Havel.indd 14

Poskytujete právní poradenství firmám, nebo i jednotlivcům? A v jakých oblastech práva se pohybujete? V našich čtyřech kancelářích v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě poskytujeme v současné době komplexní služby nejvyšší úrovně ve všech oblastech právní specializace pro klienty podnikající ve všech oborech, a to i pro privátní klientelu. V loňském roce jsme do našeho portfolia služeb začlenili i trestní právo, a to prostřednictvím advokátní kanceláře Seifert a partneři, se kterou exkluzivně spolupracujeme. Výrazně jsme posílili i skupinu daňového poradenství a rodinného práva. Tím jsme de facto obsáhli všechny právní obory. Poskytujeme právní poradenství třetině nejbohatších Čechů a Slováků. Pro jaké účely si vás tito movití lidé najímají? Pro jednotlivce i rodiny zabezpečujeme komplexní poradenství při plánování a strukturování správy a dlouhodobé držby jejich osobního a podnikatelského majetku. Náš tým pro privátní klienty, který jsme začali budovat již v roce 2008, má dnes více než dvacet seniorních právníků a daňových odborníků a je největší na trhu. Poskytujeme poradenství v souvislosti se zahraničními investicemi, exportem či obecně mezinárodním obchodem. Zajišťujeme i takzvané právní concierge, tedy řešení nejrůznějších složitých situací – od pomoci s nákupem uměleckých předmětů přes komunikaci se zdravotnickým zařízením či školou až po náhlé problémy členů klientovy rodiny.

JUDr. Jaroslav Havel (43) je řídící partner Havel, Holásek & Partners, největší nezávislé advokátní kanceláře ve střední Evropě. Zároveň je hlavním akcionářem skupiny Czechoslovak Premium Brands, pod jejíž hlavičkou nyní funguje 17 firem zaměřených na výrobky a služby pro prémiovou klientelu.

18.10.17 9:20

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Je hodně rodin, které se na vás obracejí? Skoro to dnes vypadá jako trend, mít rodinného právníka. V poslední době narůstá poptávka po poradenství, které se dotýká rodinného práva, jako jsou úpravy vztahů mezi manžely a partnery, finanční a hmotné zabezpečení dětí, dědictví a podobně. Na trhu máme také nejrozsáhlejší zkušenosti s předáváním rodinných firem.

místních velkých uskupení. Tedy papírově je obrovská konkurence, existuje spousta značek a obchodů, ale v takovém rozsahu a s takovým konceptem, jak jsme to pojali my, tu velká konkurence není. Módní byznys navíc prochází velkou změnou a postupně se přesouvá do on-line světa a na to se chceme také zaměřit.

V posledních dvou letech jste se také stal aktivním investorem. Jak si vybíráte společnosti, do nichž vstupujete? Obecně investuji do oblastí svého osobního zájmu, tedy do byznysu, jemuž rozumím, a vybírám si firmy, které mají velký potenciál růstu a můžou se stát lídrem trhu. Z povahy věci nemůžu být aktivním investorem, protože se stále naplno věnuji advokátní kanceláři. Současně ale nechci být ani minoritním investorem, který jen zcela pasivně sleduje, jestli se společnosti bude, nebo nebude dařit. Ideální je tedy situace padesát na padesát se stávajícími majiteli, kdy oni něco vybudovali a já bych jim chtěl pomoci dostat se na další úroveň podnikání díky svým bohatým zkušenostem, zejména z oblasti obchodu a marketingu. To je model, který se mi osvědčil.

Před nedávnem jste založil vydavatelsví. Podle jakého klíče vybíráte tituly, které máte zájem vydávat, a kolik časopisů je nyní ve vašem portfoliu? Mediální skupina Premium Media Group, v níž jsem hlavním akcionářem, se zaměřuje na komunikaci se společenskou elitou a na klíčové oblasti jejího zájmu, jako jsou nemovitosti, bydlení, zdravý životní styl, móda, sport, gastronomie, umění nebo design. Typickým čtenářem našich titulů jsou ty nejúspěšnější a nejvlivnější osoby v České republice a částečně i ze Slovenska. V tomto směru máme nastaven i náš distribuční seznam a strategii pro další růst mediálního portfolia. V současné době vydáváme čtyři exkluzivní tištěné magazíny: Estate, Architect+, Premium Golf a Premium Ski s řadou speciálů, dva on-line magazíny – Iconiq.cz a Pařížskáulice.cz – a v květnu jsme spustili nemovitostní portál Estate.cz.

Říkáte, že se stále naplno věnujete advokátní kanceláři. Kde tedy berete čas na své další podnikatelské aktivity? Advokacii dělám naplno už od školy a stále mě zaměstnává nejvíc, byť jsem postupně přešel od řešení jednotlivých klientských případů především k rozvoji a řízení kanceláře, včetně vytváření a udržování vztahů s klíčovými klienty a obchodními partnery. A pak jde o to, co chcete dělat ve svém volném čase. Nemám rád jeho pasivní konzumaci, proto jsem se rozhodl využít jej tímto způsobem a skrze své investice si realizovat svůj koníček.

Je to úplně jiný obor než právo, navíc přináší jistá úskalí. V době, kdy všichni digitalizují, vy tisknete. Nebojíte se, že na tištěných titulech proděláte? Digitalizace je trend, který je zřejmý, a my ho nechceme ignorovat, o čemž svědčí i nabídka on-line titulů, kterou budeme dále rozšiřovat. Nicméně print má právě v tomto segmentu stále své místo a i podle zpětné vazby od našich čtenářů a obchodních partnerů je nenahraditelný.

Viditelné jsou zejména investice v oblasti prémiových značek pod hlavičkou Premium Fashion Brands. Proč jste se rozhodl vstoupit právě do světa módy? Na trhu s dostupnou luxusní módou není v České republice a na Slovensku mnoho konkurence v podobě

14-17_rozhovor_Havel.indd 16

Na fotografiích jsou nové interiéry prodejen HUGO by Hugo Boss a BELTISSIMO. Síť prodejen BELTISSIMO navrhovala pro společnost Premium Fashion Brands známá architektka Eva Jiřičná.

Je něco, co byste chtěl v rámci svého podnikání ještě prozkoumat? Nějaký další obor kromě vydávání časopisů a provozování prémiových butiků? Spolu s přední developerskou a stavební skupinou SEBRE, vlastněnou Petrem Němcem a Janem Fidlerem, jsme vytvořili skupinu Premium Design Group, která

18.10.17 9:20

FOTO: ARCHIV, TITULNÍ FOTO: ONDŘEJ PÝCHA

Jaroslav Havel relaxuje při golfu. Jak sám říká, je to sport, při kterém může spojit příjemné s užitečným, tedy aktivně odpočívat a přitom navazovat obchodní vztahy.

14-17_rozhovor_Havel.indd 17

směřuje k vytvoření silného portfolia společností v oblasti výroby a prodeje prémiového vybavení domů a bytů. České a slovenské firmy mají v daném segmentu tradici a vyrábí zajímavé a kvalitní designové produkty, řada z nich však postrádá obchodní a marketingové know-how, popřípadě finanční či vztahové zázemí k tomu, aby prorazily, a s tím bychom jim rádi pomohli.

tům v této oblasti komplexní péči a unikátní golfový marketing: kromě široké škály vybavení a oblečení umíme zorganizovat turnaje, kam jsme schopni přivést řadu dalších zajímavých partnerů nebo zajistit účast klienta na některém z pořádaných turnajů. Klienti s námi můžou cestovat za golfem do zahraničí, případně inzerovat v exkluzivním titulu Premium Golf.

A komu konkrétně chcete pomoci, máte už vytipované nějaké značky? Nově jsme uzavřeli kontrakt s výrobcem a prodejcem luxusních kontinentálních postelí Johann Malle nebo se společností Insight Home, která působí v oblasti takzvaných smart systémů. Během tří let bychom chtěli do dalších značek proinvestovat zhruba 300 milionů korun. Cílem skupiny je dosáhnout během tří až pěti let pozice lídra v daném segmentu na českém a slovenském trhu, ale působit by měla i v dalších zemích střední Evropy.

Podporujete jako investor ještě jiné sporty? Rozhodl jsem se též investovat do oblasti fitness. Já sám chodím do fitness od čtrnácti let, což pro mě nikdy nebyla jen otázka zábavy, jako třeba golf, ale způsob, jak se při svém náročném pracovním nasazení udržet ve formě a v dobré kondici. Investuji proto do sítě fitness center Jan Kareš Fitness, která je založená na dlouholetých osobních zkušenostech Jana Kareše s tréninkem vrcholových sportovců a zcela mimořádném individuálním přístupu.

Dlouhodobě investujete také do golfu. Je to proto, že je to váš koníček, nebo je to také otázka byznysu? Golf mám rád. Relaxuji u něj, navíc mi umožňuje rozvíjet podnikatelské aktivity, což je ideální kombinace. Díky golfu jsem poznal mnoho inspirativních a zajímavých lidí, během golfových setkání se mi podařilo dojednat byznys v řádech stovek milionů korun. Golf spojuje lidi, mnohokrát se mi stalo, že jsem na greenu lidi propojil, seznámil, stali se z nich přátelé či obchodní partneři. Naše kancelář právně zastupuje celou řadu majitelů nejlepších golfových hřišť v České republice a na Slovensku. To je i důvod, proč jsem se zapojil do řady ryze golfových projektů. Můžete být konkrétnější? Úzce spolupracuji s Petrem Dědkem a jeho agenturou Relmost, která pořádá jediný turnaj European Tour v České republice. Taky spoluvlastním agenturu GPA Event, ta se zaměřuje na amatérské hráče, a společnost GolfProfi, což je největší český řetězec s golfovým vybavením a módou. Díky tomuto spojení nabízíme klien-

Jaké jsou vaše investiční plány do budoucna? Chtěl bych rozvíjet především stávající investice směrem k další prosperitě a doplňovat portfolio v oblastech, do kterých jsem již investoval. Rok 2018 se blíží. Plánujete něco nového v rámci advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners? Na počátku příštího roku dojde ke změně jejího názvu na HAVEL & PARTNERS, což je změna, která patrně nikoho příliš nepřekvapí. Jan Holásek, s nímž jsem firmu v roce 2001 zakládal, není společníkem kanceláře už od roku 2014 a má nyní vlastní podnikatelské i politické aktivity. Nový název tedy bude lépe odrážet skutečný stav fungování kanceláře, kterou řídím já spolu s týmem dalších partnerů. Během uplynulých let jsme vytvořili důvěryhodnou firemní značku, již klienti dobře znají a sami vyhledávají, neboť vědí, že jim dokážeme vždy poskytnout špičkové služby. To je pro nás velkým závazkem a motivací samozřejmě i v dalších letech, v nichž chceme být nadále mladou, chytrou a inovativní firmou, která se nejenom učí od těch nejlepších v zahraničí, ale i sama udává trendy.

18.10.17 9:21

AKTUÁLNĚ / LUXURY BUSINESS

Tipy a novinky Cestovat pohodlně, užívat si výhody, které nabízí moderní svět, u toho třeba nakupovat... Dělat byznys není těžké, jen je nutné vědět, co se kolem nás děje. připravila KATEŘINA DAŇKOVÁ

PFB Concierge Dnes je možné objednat si až do domu opravdu cokoliv. Největší česko-slovenský řetězec s dostupnou luxusní módou Premium Fashion Brands na to reaguje programem Concierge. Módní požadavky a představy bude individuálně řešit VIP service manager. Ten doručí výběr outfitů vytvořených dle přání klienta domů či do kanceláře do osmačtyřiceti hodin od zadání vlastní poptávky. PREMIUM FASHION BRANDS, GSM: 736 523 464, WWW.PFB.CZ

Uber & Bell Helicopter Americká společnost Bell Helicopter, zaměřující se na výrobu letadel, především vrtulníků, zahájila spolupráci s firmou Uber Technologies. Mezinárodní agentura, která se zabývá zprostředkováním služby taxi, má zájem doplnit působiště pozemní dopravy o tu vzdušnou. Oficiální představení nové služby Uber je plánováno na rok 2020, za další tři roky by už měly létající taxíky brázdit nebe v plném provozu. Bell Helicopter si od tohoto projektu slibuje rozšíření bezpečné a spolehlivé dopravy letouny s vertikálním vzletem i přistáním mezi širší veřejnost. VÍCE NA WWW.BELLHELLICOPTER.COM

NOVINKA

Přivítejme PDG

Nová prodejna Bezobalu Důkazem toho, jak funguje dobrota lidí v reálu, je otevření vlajkové prodejny Bezobalu v Praze 6. Do sbírky se na crowdfundingovém portálu HitHit zapojilo téměř dva tisíce lidí a vybralo se přes milion korun. Ty byly potřeba k vybavení největšího obchodu a školicího centra, kde si lidé mohou koupit veškeré zboží v top kvalitě, ovšem bez obalu. Koncept obchodů je jasný, nezatěžovat především plasty, ale ani kartony přírodu a ulevit životnímu prostředí.

Nová skupina na poli interiérového designu pro náročnou klientelu nese název Premium Design Group a stojí za ní Jaroslav Havel. Ten se spojil s dalšími investory, s Janem Fidlerem a Petrem Němcem z developerské skupiny Sebre a s Jakubem Křížkem, dlouholetým partnerem společnosti Venture Investors Corporate Finance, jenž se stal novým generálním ředitelem PDG. Úkolem firmy je konsolidovat a ucelit místní trh, který se zdá být skupině PDG značně fragmentovaný. Během tří až pěti let se PDG chce stát leaderem na českém i slovenském trhu.

BEZOBALU, POD KAŠTANY 5, PRAHA 6, WWW.BEZOBALU.ORG

18-20_Tipy a novinky.indd 18

18.10.17 9:21

Nový Cayenne Sportovní za všech okolností. Porsche Centrum Praha

Porsche Servisní Centrum Brno

Porsche Servisní Centrum Ostrava

Liberecká 12, 182 00 Praha 8 tel.: +420 286 007 911 info.porsche@porsche.cz

Řipská 13a, 627 00 Brno – Slatina Telefon: +420 548 421 111 info.brno1@porsche.cz

Cihelní 3160/49b, 702 00 Ostrava Telefon: +420 596 606 236 info.porsche@autoheller.cz

www.porsche.cz Spotřeba paliva l / 100 km: ve městě 8,4 l · mimo město 6,4 l · průměrná 7,2 l Emise CO2: 167 g / km

AKTUÁLNĚ / LUXURY BUSINESS

Nový let do Dauhá Emirát Katar se chce přiblížit české klientele a docela se mu to daří. První vlaštovkou bylo zrušení vízové povinnosti pro občany České republiky a druhou je zavedení přímé linky mezi Prahou a Dauhá. Ta bude létat dvakrát denně, v dopoledních a odpoledních hodinách. Mladá progresivní letecká společnost Qatar Airways věří v maximální vytížení tohoto spoje. Stát v Perském zálivu láká turisty na bílé pláže, dobrodružství v poušti i moderní byznys centrum hlavního města. WWW.QATARAIRWAYS.COM

Konec nešťastných spojení

WWW.KIWI.COM

SOUTĚŽ

Italská cena CARE's Že je důležité podporovat správné věci a změnit pravidla konzumní společnosti, dokazuje cena CARE’s za společenskou zodpovědnost, udělovaná italskou společností Marchesi 1824. Jejím cílem je rozproudit debatu o etice potravin, zároveň jde o podporu výzkumu spojeného s výzvami naší doby, jako jsou boj proti plýtvání potravinami, dostupnost zdrojů, biodiverzita, zachování udržitelného zemědělství a chovu hospodářských zvířat. Letos získala cenu Francesca Iurlaro z florentského European University Institute. Za inovativní přístup, s nímž zavedla ve svém akademickém výzkumu pojem etiky aplikovaný na potraviny, získala stipendium a závěrečnou esej přednese na CARE’s – The ethical Chef Days příští rok.

18-20_Tipy a novinky.indd 20

Praha a Mastercard Zážitků k nezaplacení není nikdy dost a Praha je místem, kde o ně naštěstí není nouze. Snad i proto se společnost Mastercard rozhodla zapojit naši metropoli do svého akčního programu Priceless Cities. Majitelé platebních karet Mastercard mohou nově využívat nabídky Priceless Prague, ta zahrnuje aktivity z oblasti kultury, historie, gastronomie, módy, zábavy a sportu. Vaření piva tak střídá noční dobrodružsví v hračkářství Hamleys, inspiraci a kreativitu zas probudí setkání s architektkou Evou Jiřičnou či stylistkou Klárou Nademlýnskou. Nejrůznější výhody a akce je možné sledovat na internetu, stačí se jen zaregistrovat a dál si jen užívat života plnými doušky. WWW.PRICELESS.COM

FOTO: ARCHIV

Startup Kiwi.com založil před pěti lety Oliver Dlouhý a od té doby plní tento Brňák sny mnoha cestovatelů. Díky jeho vyhledávači letenek si můžeme zaletět do celého světa s vícero provozovateli najednou, a to i přesto, že spolu aerolinky navzájem nespolupracují. Díky Kiwi.com si navazující let vybere každý podle svých preferencí, navíc tu funguje záruka na dané spoje. V praxi to znamená, že pokud dojde ke zpoždění letu, a v důsledku toho ke zmeškání navazujícího spoje u jiné letecké společnosti, provede Kiwi.com rezervaci alternativní linky do cílové destinace zdarma nebo garantuje vrácení peněz. Zákaznická podpora 24/7 a další zajímavé služby řadí Kiwi.com mezi TOP 10 světových a TOP 5 evropských prodejců letenek.

18.10.17 9:21

MÓDA / LUXURY BUSINESS

ondýnská recepční Nicola Thorp se loni na jaře dostala na přední stránky novin, a dokonce i do hlavní vysílací relace BBC. Stačilo, aby ji její zaměstnavatel, agentura Portico zodpovědná za podpůrný personál mezinárodní auditorské firmy PricewaterhouseCoopers, vykázal z pracoviště poté, kdy na směnu nepřišla v obuvi s podpatkem, jak měla nakázáno ve smlouvě. „Nechtěla jsem devět hodin uvádět klienty obutá v botách na podpatcích. Muži také nepracují na jehlách!“ uvedla Nicola na svoji obranu a sklidila obrovský úspěch na sociálních sítích. Ty se hned zaplavily příběhy žen, jež zaměstnavatelé nutili nosit vysokou obuv i přesto, že už chudinkám krvácela chodidla. Kupředu bez podpatků Ponechme stranou legálnost takových přístupů ze strany zaměstnavatelů i fakt, že pánské kožené polobotky umějí být někdy stejně nepříjemné jako dámské lodičky.

22-26_Byznys moda.indd 22

Ačkoli firma nakonec nařízení ohledně kancelářského dress code pro ženy i muže rozvolnila, peticí Nicoly Thorp proti diskriminaci v odívání na pracovišti, pod niž se podepsalo sto tisíc lidí, se nakonec zabýval i britský parlament. (Hlasování však pro organizátorku protestu skončilo neúspěšně.) Podobné případy nejsou v posledních letech ojedinělé. Například v poněkud puritánských Spojených státech amerických vyvolala skandál scéna na lokálním losangeleském kanálu KTLA-TV, kdy moderátor podal své kolegyni, uvádějící relaci o počasí v černých šatech s hlubokým výstřihem, svetr na převlečení. V roce 2010 zas na veřejnost pronikl čtyřiačtyřicet stran dlouhý oděvní manuál švýcarské banky UBS, který dopodrobna popisoval, jak si muži mají vázat kravatu, jaké barvy by měla být, a nařizoval dokonce, jak si zaměstnanci mají pucovat brýle, aby byly stále čisté. Ani v Česku pak nepochodil bývalý ministr životního prostředí Pavel Drobil, když chtěl všechny své úředníky a úřednice obléci do košil a halenek.

18.10.17 9:22

Módní značky se dnes nebojí pánský oblek dekorovat a muži se je nebojí nosit.

Modely inspirované pánskou krejčovinou v aktuálních kolekcích francouzského domu Balenciaga.

22-26_Byznys moda.indd 23

18.10.17 9:22

MÓDA / LUXURY BUSINESS

Propagační snímek seriálu Šílenci z Manhattanu (Mad Men), který ve své době inspiroval návrháře a vrátil do módy retro vzory a dvouřadé obleky.

Styl místo škrobenosti „Když se podíváme na historii západní módy, vidíme, že se tendence oblékání vyvíjejí směrem k nenucenosti a neformálnosti,“ řekla Anja Aronowsky Cronberg z London College of Fashion v nedávném rozhovoru pro Deutsche Welle. „Ještě na začátku dvacátého století nosili muži běžně naškrobené košile a ženy korzety, což se však záhy změnilo,“ dodala. Trend rozvolňování dogmat v oblékání zasáhl jak kanceláře, tak i přehlídková mola. Ačkoli je „office wear“ u návrhářů stále v kurzu, rozhodně se na molech neobjevuje v tradičních podobách. U žen nabývá až podob power dressingu – v módě jsou široká ramena, oversize trenchcoaty, dvouřadá saka a široké kalhoty mnoha barev a vzorů, jak je v posledních sezonách představil například Tomas Maier u značky Bottega Veneta, John Galliano u Maison Margiela nebo Emanuel Ungaro nebo Thom Browne. Muži na přehlídkách naopak odkládají košile a místo nich si pod saka a cardigany oblékají trika, která doplňují o batoh místo aktovky, a sportovní tenisky obouvají místo kožených bot. Svoji nabídku tomu přizpůsobili kupříkladu už i Ermenegildo Zegna či Salvatore Ferragamo. Z mola pro lidi Tyto trendy pak napodobují oděvní řetězce, kde se obléká většina populace, zaměstnanci mnoha oborů, tedy i například nižší management. Na pracovní poho-

22-26_Byznys moda.indd 24

vory do firem jako Facebook či Google se dnes dokonce doporučuje chodit v neformálním oblečení, v džínách a bez kravaty vyrážejí do kanceláří třeba zaměstnanci Virgin Group, které vlastní slavný britský magnát sir Charles Branson. Summa Health, jedna z největších zdravotnických firem v USA, také zrušila povinnost nosit do práce formální oblečení, a tak šedivé a černé úředníky nahradili v officech ženy v barevných šatech pod i nad kolena a muži v šortkách a košilích s krátkým rukávem. Novinkou je i to, že zaměstnanci mohou do práce přijít neoholení, s plnovousem. Seriál v roli návrháře Odhalit v práci pánská lýtka v bermudách, to bylo ještě v 90. letech považováno za porušení pracovní etikety. Vzpomeňme si například na právnický seriál Ally McBeal, kde se jeho protagonisté pohybovali pouze v oblecích, jež neodkládali ani na společných koktejlech a večeřích po pracovní době. (Mimochodem, nevhodně zvolený outfit či extravagantní účes se staly zápletkou hned několika epizod.) Další sondu do dobové atmosféry kanceláří 60. let nabídl oblíbený televizní seriál Mad Men z prostředí reklamní agentury, natočený po roce 2000 a u nás uváděný jako Šílenci z Manhattanu. Kostýmy – ačkoli často nepřesné a přestylizované současnou optikou – sehrály významnou roli jak na televizních obrazovkách, tak

18.10.17 9:22

POPPER PRAGUE

Dámský krejčovský salon Popper Prague se navrací ke kořenům krejčovského řemesla první republiky, kdy jsme jako Československo patřili ke světové oděvnické špičce. Navrátilova 1, Praha 1, tel: +420 725 083 255, info@popper-prague.cz, www.popper-prague.cz

00_POPPER_IM_215x275_BUS_2017.indd 25

17.10.17 19:04

MÓDA / LUXURY BUSINESS

mimo ně. Lidé se najednou chtěli oblékat jako hlavní seriálové postavy, a tak se do módy vrátily tužkové sukně, kabáty s obřími límci, kostka, midi šaty do A a další modely. Ačkoli se obracely k minulosti, oživily šeď a čerň, jež vládly kancelářím minulé dekády. Zaměstnanci = reprezentanti Jak to bude s kancelářským dress code vypadat dál? „Kancelářské úbory jsou dnes otevřeny spíše individuálnímu než institucionálnímu vkusu,“ uvedla pro New York Times Susan Scafidi, americká profesorka z Yale University. Nakonec, pokud dnešní tendence velí zcela se identifikovat s naší kariérou, proč bychom nemohli být v kanceláři sami sebou? „Takové postupy ale vytvářejí napětí. Co jedni chápou jako stylové, mohou jiní považovat za skandální. Firmy totiž vidí zaměstnance jako své reprezentanty, a tak by podle nich jejich styl neměl odpovídat osobním, nýbrž firemním požadavkům,“ dodává Susan Scafidi. Firmy dnes ale boje o zachování uniformního dress code zpravidla prohrávají. Zčásti proto, že každý sebemenší útok proti osobitosti dnes na sociálních sítích dokáže spustit lavinu komentářů a uškodit dobrému jménu firmy, především pokud se pak těmto kauzám (a někdy spíše pseudokauzám) začnou věnovat média.

22-26_Byznys moda.indd 26

Strach z uniforem Velkou část novodobých firem dnes tvoří neformální technologické startupy s dobře placenými programátory a inženýry, na něž dnes – poprvé od konce 90. let – začínají opět cílit módní značky. Prada, Louis Vuitton či Gucci se dnes nebojí potištěných triček, neoprenových botasek, bavlněných mikin a tepláků a péřových bund, které nejsou jen pro sport a volný čas, ale právě i do pracovního procesu. Podle kurátorky Emmy McClendon z Fashion Institute of Technology in New York se od nařízeného odívání upouští i kvůli současnému strachu z uniforem – na otevření loňské výstavy „Uniformity“ dokonce prohlásila, že černé sako s tubovou sukní ke kolenům, boty na klínku a sponu s logem organizace, jež ona nosí každý den, považuje za ekvivalent brnění. Korporace se tak stále více spoléhají na osobní vkus a cit svých pracovníků. Tato situace je podle Emmy McClendon zcela v souladu s dějinným vývojem, Susan Scafidi však poukazuje na celospolečenský dopad rozvolnění kancelářského dress code: „Pomalu se posunujeme do doby, kdy osobní projev možná zcela trumfne korporátní styl oblékání.“ Slovy Jana Amose Komenského a Marty Kubišové tedy lze říct: „Vláda věcí tvých se k tobě, lide, navrátí.“

FOTO: ARCHIV

„Hlavně pohodlně“ je heslo současné návrhářské módy, kterou kopírují oděvní řetězce, a tak se z mola dostává do obchodů obyčejných lidí.

18.10.17 9:23

REZIDENCE SACRE COEUR2 | VITALITY REZIDENCE | HOLEČKOVA HOUSE | REZIDENCE KOBROVA

mimořádná místa pro život přijďte a vybírejte

PRÉMIOVÁ NABÍDKA BYDLENÍ • • • • •

PRO VAŠE PODNIKÁNÍ

1+kk až 6+kk s terasou, zahrádkou od 40 do 233 m2 vysoký standard a kvalita klientské změny a interiér na klíč rezidenční služby a péče v centru Prahy pod Petřínem

• • • • •

kancelářské a obchodní prostory od 96 do 369 m2 komerční prostory pro restauraci reprezentativní a velkorysé vysoký standard finálního dokončení v centru Prahy kousek od centra Smíchov

+420 702 205 205

2017-10_inzerce_Luxury_Business_215x275.indd 1

prodej@satpo.cz

www.satpo.cz

03.10.17 11:20

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Jiří Peters a Ladislav Eberl Podnikají pět let a za tak krátkou dobu vybudovali prestižní a uznávanou firmu v oblasti designu. Synonymem pro jejich značku Gravelli je beton, který však v jejich podání dostává úplně nový rozměr. připravila KATEŘINA DAŇKOVÁ

iří Peters a Ladislav Eberl se seznámili úplnou náhodou. Před šesti lety se při škole živili tím, že obráželi castingy a hledali uplatnění v televizní reklamě. Právě na jednom takovém konkurzu se potkali a dali se do řeči. Zjistili, že mají stejný smysl pro humor, a časem si uvědomili, že je pojí i podnikatelský sen. Navštívili jsme je v pražských Vysočanech, kde mají výrobní haly, zázemí i prodejnu svých výtvorů z betonu.

Kdo z vás přišel s nápadem vyrábět betonový nábytek? Ladislav Eberl: Jirka měl know-how, je to technolog, vystudoval ČVUT, kde se technologií betonu hodně zabýval. Už tehdy chtěl vyrábět průhledné betonové tvárnice, kterým dnes říkáme LiCrete. Já zase viděl v betonu potenciál. A dnes máte ve firmě rovnocenný podíl? Jiří Peters: Přesně tak, oba máme stejně, ovšem od letoška jsme do firmy přizvali nového investora, který má v Gravelli 45 procent. Můžete prozradit, kdo je tím investorem? A není výhodnější si půjčit v bance než se s někým dělit o zisk? LE: Máme letos velké plány a částka, kterou potřebujeme na to, abychom si je splnili, je poměrně vysoká. Banky řeší hlavně čísla, nikoli vize nebo nápady, pro ně nejsme dostatečně bonitní a nepůjčí nám tolik, kolik bychom chtěli. JP: Novým investorem je Václav Dejčmar, spolumajitel finanční skupiny RSJ.

28-31_Gravelli.indd 28

Pro něj bonitní jste? LE: Rozhodně. Je to člověk, který má už hodně věcí za sebou, dělá v různých odvětvích – rozjíždí resort na Zanzibaru, je pořadatelem prestižního týdne módy Mercedes Benz Prague Fashion Week, rád investuje do věcí a firem, které mají potenciál. Sledoval nás už dlouho a líbí se mu, co a jak děláme. Viděl dva nadšené kluky a mladou úspěšnou firmu. Takže najít investora není problém? LE: Problém to asi není, ovšem dobrých investorů, kteří vám nechají volnost, zase není tolik. Jak se vlastně takový investor hledá? JP: Většinou přes známé. My se díky svojí práci pohybujeme mezi úspěšnými lidmi z oblasti byznysu. Václav patří k našim dlouholetým zákazníkům, vlastně byl jedním z prvních lidí, kteří nám ze začátku projevili důvěru, a mohli jsme mu vyrobit několik prvků do interiéru. Řekli byste o sobě, že jste úspěšní? JP: Dosáhli jsme už řady úspěchů. K dnešnímu dni máme za sebou víc než tři sta projektů, které jsme připravovali zákazníkům na míru. Byla to spolupráce se značkami Porsche, Preciosa, Bang & Olufsen, s restauracemi a hotely u nás i v zahraničí. Významní čeští architekti od nás pravidelně odebírají naše zboží. LE: Zakázky na míru byly tím, čím jsme se doteď zabývali asi nejvíc. Ovšem nyní se chceme zaměřit především na výrobu Gravelli Objects. Tak říkáme kolekci, do které zařazujeme jen ty

Jiří Peters (31) a Ladislav Eberl (27) založili v roce 2012 společnost Gravelli. Jiří má na starost výrobu a technologie, Ladislav se stará o obchod a provoz. V pražských Vysočanech mají výrobní firmu i prodejnu a ve svém portfoliu třeba stylová betonová umyvadla, stoly, osvětlení, ale i bytové doplňky.

17.10.17 17:33

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

nejzajímavější a technicky nejnáročnější produkty. Dá se říci, že žádný z nich nelze vyrobit bez našeho know-how, a jsou proto výjimečné i ve světovém měřítku. Zatím je jich pouze sedm. Ale výrobků, které máte v portfoliu, je víc než sedm… JP: To ano, udělali jsme si další selekci přibližně dvacítky typizovaných výrobků, se kterými půjdeme na evropský trh. LE: Teď Jirka prozradil, na co vlastně potřebujeme ty investorovy peníze. Budete otevírat po Evropě vlastní prodejny? LE: Nechceme prodejny, ale obchodní zástupce. Doteď jsme dodávali zboží klientům přímo, nyní oslovujeme designové obchody ve Francii, Anglii, Německu a pracujeme na navázání dodavatelsko-odběratelských vztahů. Zástupcům nabídneme konkrétní výrobky za konkrétní ceny a oni se stanou našimi dealery. Chceme mít takovéto prodejce ve dvaceti zemích Evropy, takže jde o poměrně velkou expanzi. A pokud váš plán vyjde, budete mít výrobní kapacitu? Byl by to nárůst o stovky procent. JP: Pronajali jsme třetí výrobní halu, pořídili další stroje, vyrábíme nové formy a přijímáme nové kolegy do našeho týmu. Je těžké najít dobré řemeslníky? JP: Není to snadné, většinou přetáhneme šikovného truhláře z kuchyňského studia. U nás se totiž tenhle člověk může realizovat a rozvíjet, navíc dostává pravidelně zaplaceno, což je u mnoha zaměstnavatelů v oboru obrovský problém. LE: Chodíme do škol, děláme osvětu a nabízíme mladým lidem možnost praxe. Když se u nás osvědčí, rádi je zaměstnáme. Jsou to pro ně rozhodně plusové body do

28-31_Gravelli.indd 30

budoucna. Mají-li v životopisu rok u nás, sáhne po nich každá větší firma. Všichni totiž vědí, že u nás se takový kluk naučí maximum. Je mezi vašimi Objects i zahradní lehátko Zephyr, které stálo u zrodu vaší značky? JP: Ano, tahle ikona otevírá selekci našich objektů. Je pravda, že jsme ho hodně propagovali. Vlastně úplně poprvé se před pěti lety objevilo v LUXURY Guide, hned nato nám volalo několik zákazníků, kteří si ho objednali.

Na této straně: Sada konferenčních stolků Trio set, lehátko Zephyr Na protější straně: Tvárnice z průhledného betonu LiCrete, betonová umyvadla Box

Změnilo se na něm něco od doby, kdy jste ho poprvé uvedli na trh? LE: V začátcích to byl trochu adrenalinový zážitek. Prvek tohoto typu z betonu zatím nikdo neudělal, proto jsme k výrobě přistupovali s velkým respektem. Dnes, po pěti letech, jsme jich vytvořili už několik desítek, a tak už je to ve větší pohodě. Ani po takové době nás však výsledek nepřestává fascinovat. Jde opravdu o objekt, který mnohdy slouží víc jako zahradní socha než jako užitný kus nábytku. Co je vaším nejlepším prodejním artiklem? JP: Rozhodně umyvadla a stoly. LE: Hlavně dražší věci, protože zákazníci je povětšinou vnímají jako investici. Vyrábíte ale i menší věci, třeba prsteny. Ty máte spíš jako doplněk sortimentu? JP: Šperkům z betonu a oceli se daří. Na trhu není problém sehnat zlatý prsten s kamínky, my nabízíme oproti tomu relativně jednoduchý design šperku, avšak s velkým podílem ručního opracování. To se líbí hlavně vyznavačům minimalismu a čistého stylu, kteří jednoduchost vnímají jako přidanou hodnotu. Stává se nám, že si naše prsteny pořizují architekti a designéři jako snubní.

17.10.17 17:34

Rozumím, muž si k vám dojde pro betonový, ženě koupí pěkný zlatý. LE: Ne, většinou jde o párové prsteny, ženy je nosí taky. Prsteny navrhoval také váš designér Tomáš Vacek? JP: Jistě, je to náš hlavní designér, dokáže navrhnout všechno, počínaje stolem přes umyvadla až po náušnice a náramky, cokoli si vzpomenete. Klientům navrhuje věci na míru a většinou se hned napoprvé trefí do jejich vkusu. Kdysi jste mluvili o patentu na průhledný beton. Jak to ním dopadlo? JP: Máme na něj patent i ochrannou známku. Vyřízení trvalo neuvěřitelných pět let, ale konečně máme všechna razítka. Produkt nazýváme LiCrete, jde o tvárnice z betonu, do nichž vkládáme plastovou mřížku. Tím se vytvoří průhledy, z určitých úhlů dokonce není vidět beton a tvárnice se díky optice jeví jako průsvitná. A vy vyrábíte LiCrete na zakázku? JP: Zatím ne. Bohužel jsme před třemi lety navázali spolupráci s betonárkou Brož, které jsme přenechali licenční práva na výrobu LiCrete. Jenže firma Beton Brož letos zkrachovala a na výrobu nedošlo. Jediné, co zvládla, bylo postavit výrobní linku, jenže ta má spoustu vad.

FOTO: ARCHIV

To nezní povzbudivě. Co s tím budete dělat? Jak dostanete licenci zpět? LE: Licenci máme. Tím, že v daném termínu neproběhla výroba a distribuce tvárnic LiCrete, propadla práva na jejich výrobu.

28-31_Gravelli.indd 31

V čem jsou vaše výrobky jedinečné? Betonových stolů existuje hodně, ty vaše patří k těm nejdražším. Proč by si měl klient koupit právě ten od vás? LE: Na první, hodně letmý pohled můžou dva stoly vypadat podobně. Jenže náš beton je tenký, deska má sílu jen patnáct milimetrů a speciální impregnač-

ní úpravu. Je odolná vůči tekutinám i chemikáliím. JP: Zákazník se navíc může přijít na výrobu svého stolu podívat. Trvá zhruba šest týdnů, než je stůl hotový, deska se obden otáčí a musí být stále ve vodorovné poloze, aby se nezkroutila. Jediné, co může být nebezpečné, je převoz, ale s tím už máme zkušenosti a víme, jak naše výrobky balit. To je asi nutnost, když máte odběratele v zahraničí. Kam nejdál jste posílali své zboží? LE: Do Číny. Máme tam dobrého zákazníka, který vlastní koupelnová studia. Zrovna teď tam odjíždí kamion. Jak vás objevil klient z Číny? LE: Napsal nám přes portál Archiproducts, kde jsme registrovaní. Jsme ještě na ArchiExpo, tyhle portály nejsou zrovna levnou záležitostí, roční poplatek za členství přijde na sto tisíc korun. Je tam registrovaných asi pět nebo šest českých firem, mezi nimi třeba Lasvit nebo TON. Takový portál má přes čtyři sta tisíc registrovaných architektů a profesionálů, kteří tam mají k dispozici 3D modely nábytku v realistickém formátu, dále technické výkresy, textury, barvy, a můžou tak s produkty jednoduše pracovat při návrhu vizualizací. Když vás teď čeká ta evropská expanze, spočítali jste si, kolik toho dokážete vyrobit třeba za měsíc? LE: Reálně jsme schopni vyexpedovat dvacet pět stolů a pár stovek umyvadel. Na všechno totiž potřebujeme plochu. Výrobky schnou, navíc jsou objemné a musí se někam vejít. I když jsme si pořídili třetí halu, nechceme dělat víc. Tohle je taková příjemná úroveň, abychom byli stále v segmentu luxusních výrobců. JP: Náš zákazník bude mít pořád pocit, že má ojedinělý kus nábytku. Nestane se mu, že by přišel k deseti známým, kteří by měli stejný stůl jako on. Gravelli prostě musí zůstat exkluzivní značkou, nikdy tomu nebude jinak.

17.10.17 17:34

INVESTICE / LUXURY BUSINESS

Newyorské bydlení podle slavných Kdo by nechtěl žít jako známé celebrity? V New Yorku se aktuálně na trhu s nemovitostmi objevily hned tři krásné apartmány, které v sobě skrývají rukopis původního vlastníka. připravila KATEŘINA HORNÍČKOVÁ

32-35_Byty stars NY.indd 32

18.10.17 9:24

Newyorský loft herečky Meg Ryan je zařízen v duchu barevného kontrastu černé a bílé. Jeho cena se vyšplhala k jedenácti milionům dolarů.

iláček Ameriky, herečka a producentka Meg Ryan, známá třeba z filmů Když Harry potkal Sally nebo Láska přes internet, je k tomu všemu ještě nadšenou a úspěšnou bytovou architektkou. Má za sebou rekonstrukci již devíti domů, které projektovala a dekorovala. Jejich finální podobu otiskly i ty nejprestižnější americké magazíny zabývající se interiérovým designem, jako Architectural Digest nebo Elle Decor. Pro jeden z nich kdysi uvedla, že její vášeň zkrášlovat nové a nové domy vychází z nutnosti vyjádřit se, což během hraní ve filmech, a tedy naplňování vize někoho jiného, zcela nemůže. Jejím posledním počinem je celopodlažní, 380 metrů čtverečných velký newyorský loft se třemi pokoji a koupelnami, přístupný jak jinak než výtahem na klíč. V bytě

32-35_Byty stars NY.indd 33

jsou zajímavé detaily, mimo jiné například dlouhá vstupní galerie s velkými okny, jež pouští do prostoru dostatek světla, architektonické sloupy, téměř čtyřmetrové stropy a krásné francouzské dveře až ke stropu. V jídelně herečka přidala viktoriánský ozdobný krb, původní dřevěná podlaha zůstala zachována a byla pouze napuštěna mořidlem. Ještě před samotným dekorem se byt musel upravit – zvětšila se kuchyň, velká posilovna se předělala na obrovskou ložnici a rekonstrukci bylo potřeba provést i ve všech třech koupelnách. Původní hlavní ložnice byla změněna na jídelnu. V neposlední řadě bylo nutné přidat spoustu skříní a úložných vestavěných prostorů. Celý byt se na přání majitelky utvořil v duchu sofistikovaného městského stylu, tmavších barev a kontrastních textur. Cihlové stěny zůstaly obnažené, jak je to u moderních loftů běžné,

18.10.17 9:24

INVESTICE / LUXURY BUSINESS

Tento byt si zařídil zpěvák Sting se svou ženou Trudie Styler. Apartmán u Central Parku se prodává za padesát šest milionů dolarů.

a dotvářejí tak pohodovou atmosféru v mediální místnosti. Nově zrekonstruovaná, otevřená a vzdušná kuchyně je vybavena špičkovými spotřebiči a charakterizuje ji francouzský design. Hotový byt podle představ Meg Ryan se objevil na trhu za cenu 10,9 milionu dolarů. Další celebrita prodávající svůj domov v New Yorku poblíž Central Parku je populární, původem anglický zpěvák a skladatel Sting. Během své kariéry posbíral mimo jiné šestnáct cen Grammy nebo čtyři nominace na Oscara za nejlepší píseň. Nyní je mu šestašedesát a svou energii částečně přesměroval od muziky na nemovitosti. Jako mnoho celebrit, třeba herečky Jennifer Aniston a Diane Keaton, se i Sting rozhodl investovat svoje vydělané peníze do bydlení a úpravy domů a bytů. On a jeho žena Trudie Styler se rozhodli uložit jmění do nemovitostí v Itálii, Anglii

32-35_Byty stars NY.indd 34

a Spojených státech. V severní Anglii vlastní zemědělskou usedlost v oblasti Lake District a v jižní Anglii má jejich pozemek ve městě Wiltshire rozlohu až 800 akrů. V USA vlastní Sting s manželkou dům u moře v Malibu, který v létě pronajímají za 200 tisíc dolarů, a na druhé straně pobřeží zase investovali do pent-housu na Manhattanu, jejž uvedli na trh za 56 milionů dolarů. Prostor se nachází poblíž populárního Central Parku, v jedné z nejvyhledávanějších rezidenčních budov, a zabírá 5 414 metrů čtverečných. Po vstupu do sídla každého ohromí kruhové schodiště, které vypadá spíše jako sochařské dílo. Kouzelný pohled na vrcholky stromů v Central Parku je z horní terasy o rozloze 400 metrů čtverečných. V bytě jsou celkem tři ložnice, čtyři vany, kancelář, kuchyně s vlastním točitým schodištěm a obývací pokoj s volně stojícím dramatickým

18.10.17 9:24

FOTO: ARCHIV, THE CORCORAN GROUP, HALSTEAD PROPERTY, FROM WEEKLY REAL ESTATE HOT LIST PHOTOS

32-35_Byty stars NY.indd 35

Cena bytu po švédské herečce Gretě Garbo vystoupala na necelých šest milionů dolarů.

Fibonacciho krbem. Ostatně celá budova je pověstná svou vynikající vybaveností, zahrnující personál na plný úvazek, klimatizovaný vinný sklep, třicetimetrový bazén a fitness centrum velké 14 tisíc metrů. Na trhu s nemovitostmi se objevil i byt po Gretě Garbo, legendární švédské herečce dvacátých a třicátých let, která v něm žila v ústraní celou řadu let až do své smrti. V Hollywoodu se dokázala tato Švédka proslavit i přesto, že zpočátku neuměla ani slovo anglicky. I tak si zahrála ve velmi úspěšných filmech jako Mata Hari, Grand Hotel nebo Anna Karenina. Druhá světová válka navždy přerušila Gretinu kariéru, herečka přesto dokázala dobře investovat, především do akcií, dluhopisů nebo cenné sbírky umění, a zajistila si tak velmi pohodlný důchod. V době její smrti v roce 1990 byla hodnota jejího majetku

vyčíslena na 57 milionů dolarů. V roce 1950 si zakoupila byt v New Yorku s výhledem na East River, z něhož mohla sledovat ruch přístavu, což jí připomínalo její domov ve Švédsku. Byt o rozloze 2 855 metrů čtverečných zabírá celé patro budovy a stále je tu možné najít to, co dělalo radost slavné herečce a co užívala, třeba hedvábí na stěnách a čela postele v hlavní ložnici. V bytě je velký obývací pokoj s krbem, formální jídelna, knihovna, velká kuchyně, vinné skříně a snídaňový koutek s výhledem na řeku, dále tři ložnice, tři koupelny s vanou, pracovna a prádelna. Díky obrovským cedrovým šatnám je v apartmánu spousta úložného prostoru. Cena tohoto luxusního bydlení se vyšplhala na 5,95 milionu dolarů. WWW.TOPTENREALESTATEDEALS.COM

18.10.17 10:29

00_dp_CCP_Jilska2_IM.indd 1

13.10.17 12:07

Jilská Jil Ji i ls lská ká 2 2’s ’s n neo-renaissance e o-rr en enaissan ai ance ce structure was w as designed desi desig igned ned d in 1889 1 88 889 8 9 prominent Austrian by the he pro romine nent A ustt rian architect us archit i ec ectt – Antonin Anto tonin n Wiehl W eh Wi ehl and the famous Mikuláš Aleš. an n d th h e fa a m ouss Czech C artist – Mi M kulá láš Al Aleš e . was home It w a s aalso l so tthe he h ome of Max Brod, the famous famo fa m u s writer w ri r tee r and d close friend of Franz Kafka. Co o ast Cap p ital Partner ’s complete reconstru ructio i n Coast Capital reconstruction off thi is b uilding brings 13 exclusive apartm m en n ts this building apartments bu u ilt with the highest attention to deta a il. built detail.

WWW.COASTCAPITAL.CZ

00_dp_CCP_Jilska2_IM.indd 2

13.10.17 12:07

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Jan Vlastník Bylo mu teprve osmadvacet, když v roce 2005 založil společnost HOME STYLE a rozhodl se zastupovat prestižní výrobce nábytku. Jiný mladý člověk na jeho místě by měl možná tendenci rozhodnout se pro nezavedené designové značky, Jan Vlastník ale od začátku věděl, že chce vsadit na osvědčenou tradici. připravila MARCELA KAŠPÁRKOVÁ

lienti si v showroomu HOME STYLE na pražské Vinohradské třídě, na ploše přes 500 metrů čtverečných, připadají jako ve snu. Čím déle chodí po prodejně, tím víc se jim odkrývají další zajímavá zákoutí s nábytkem a doplňky. Společnost zastupuje přední německé značky Hülsta, Koinor, Freistil Rolf Benz a Franz Fertig. V lednu otevřela druhé studio v New Living Center. Vybavíte si z dětství nějaký kousek nábytku, který jste používal? Z nejútlejšího dětství si nejvíce vzpomínám na barevného houpacího kohouta, ale toho bych jako kousek nábytku asi neměl počítat. Takže to byla obrovská postel vybavená několika zásuvkami na ukrývání nejrůznějších pokladů a mnohdy i v rodině nechtěných živých tvorů, počínaje morčetem a konče krabicí s hadem. Čím jste chtěl být, když jste dorůstal? Během dětství a dospívání jsem jako asi každý kluk snil o mnoha úžasných životních kariérách, od popeláře až po pilota nebo kosmonauta. Ale opravdu mě bavilo focení a film, a tak mé kroky nakonec směřovaly na filmovou školu, respektive na obor audiovizuální a filmové tvorby. Proč tedy prodáváte nábytek? Po studiích jsem se úplnou náhodou dostal k možnosti vytvářet počítačové vizualizace interiérů a díky firmě, pro kterou jsem pracoval, jsem se poprvé podíval na veletrh nábytku do Milána. Tam nastal zlom v mých

38-41_rozhovor_Vlastnik.indd 38

úvahách – bylo mi jasné, že vytvářet interiéry spolu s renomovanými světovými značkami je mým životním posláním. Několik let jsem pracoval jako zaměstnanec ve třech firmách, zabývajících se vytvářením bytových interiérů, a postupně jsem zjišťoval, jak rozdílné názory na spoustu věcí mám se svými zaměstnavateli. A tak jsem se rozhodl vyrazit na sólovou dráhu, založit společnost HOME STYLE a dělat si věci po svém, jinak a lépe. S čím jste se v začátcích nejvíc potýkal? Bylo těžší zdolat konkurenci, nebo třeba přesvědčit prestižní zahraniční značky, aby do toho šly s vámi? V začátcích bylo asi nejtěžší sehnat dostatečný obnos financí. Bylo mi tehdy osmadvacet, neměl jsem valné ručení, a tak se banky doslova smály mému podnikatelskému záměru a obnosu, který jsem po nich žádal. Nakonec jsem sehnal investora ze soukromého sektoru a půjčku získal. Konkurenci jsem vnímal, ale moc jsem ji neřešil, snažil jsem se dát maximum do svého podnikání a jednat s klienty jinak a na jiné úrovni, než bylo tehdy standardem. A samozřejmě jim nabídnout více než konkurence. Vaše mládí bylo spíš plus, nebo minus? Spíš plus, měl jsem spoustu elánu, sílu něco dělat, člověk byl ochotný tomu věnovat spoustu času. Na druhou stranu tam byla i nějaká minus – měl jsem rodinu, první dítě, do toho hypotéku na dům, ženu na mateřské a spoustu dalších závazků, takže tam byl i velký handicap. Jak už jsem říkal, banky se mi smály, ale nakonec se mi podařilo podnikání rozjet.

Jan Vlastník (40) chtěl být původně filmařem, svůj vztah k umění však nakonec uplatnil v oblasti prodeje kvalitního značkového nábytku. Jeho společnost HOME STYLE získala během let řadu prestižních ocenění, například titul DEALER OF THE YEAR 2014 od značky Hülsta, kterou obdrží každý rok vždy jen jeden prodejce na světě. Jan má tři děti a ve volném čase se věnuje zejména sportu, nejvíc tenisu, golfu a jachtingu.

17.10.17 17:42

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Jak jste vybíral značky, které budete chtít nabízet českým klientům? Měl jsem osm let zkušeností s mnoha evropskými výrobci nábytku a bytových doplňků, díky tomu jsem se poměrně dobře orientoval na trhu a měl jasno, co funguje dokonale, co napůl a kde je více problémů než užitku. Bylo mi jasné, že německé firmy jsou tou nejlepší volbou, a věděl jsem, že nechci klientům nabízet padesát různých značek na bázi katalogového prodeje, ale raději propagovat třeba jen jednu značku, ovšem kvalitně a s veškerým komfortem, který můžu klientům nabídnout. Máme my, Češi, odkojení sektorem, vztah ke kvalitnímu nábytku? Myslím, že v dnešní době už většina české populace uznává kvalitu a kvalitní brandy jak zahraniční, tak i tuzemské. Problém u nás není ani tak ve „špatném vkusu“, jako spíše ve finanční situaci, v níž se české rodiny nacházejí. Jsem ale vždycky velmi potěšen, když přijdou noví zákazníci se slovy, že už dva roky o něčem sní, šetří a teď si jdou ty své sny splnit. Když k někomu přijdete, máte takzvaný Baťův syndrom? Nekoukáte sice lidem nejdřív na boty, ale hned si všimnete toho, jak mají zařízený byt nebo kancelář? Samozřejmě, to je nemoc z povolání a myslím, že tím trpí většina profesionálů. Kdo říká, že ne, ten lže. Nikomu ovšem nenutím rady ani nic nevytýkám, je to spíš spojeno s představivostí. Když někam přijdu, po chvíli si začínám daný prostor představovat uzpůsobený a zařízený dle svého gusta. Jak máte vybaven svůj domov? V současnosti bydlím s rodinou v domě na okraji Prahy. Nejsem takzvaná kovářova kobyla, co chodí bosa, takže mám dům vybavený značkami, které na českém trhu zastupujeme. Mám rád moderní a jednoduché linie, kombinaci přírodního dřeva a laku a v dnešní době

38-41_rozhovor_Vlastnik.indd 40

velmi populární nepřímé osvětlení. Rád ladím prostor v jednom duchu, aby působil celistvě a harmonicky, a na závěr do něj umístím něco úplně odlišného, barevně, tvarově, prostě dominantní prvek, jako třeba zajímavé designové křeslo. Tak nějak se snažím vytvářet svůj vlastní životní prostor.

Na fotografii vlevo: Šatna na míru od německé značky Hülsta, zastupuje HOME STYLE. Na fotografii vpravo: Ložnice Madera od značky Hülsta.

Do důchodu máte asi tak třicet let. Dá se tenhle druh podnikání dělat tak dlouho? Asi dá, i když já nejspíš nikdy do důchodu nepůjdu, neumím si představit, že bych nic nedělal. A také se trochu snažím k firmě a k tomuhle oboru přivést své děti. Mám tři a byl bych rád, kdyby aspoň jedno z nich chtělo v mém podnikání pokračovat. Nejstarší dcera, které je sedmnáct, to asi nebude, ta je jazykovědec a má úplně jiné představy o budoucnosti. Nejmladší, devítiletý syn je umělec, vystupuje v muzikálech, zpívá, hraje divadlo… Největší vztah k mému oboru zatím projevuje dvanáctiletý syn, má rád práci se dřevem, je manuálně zručný, má vztah k designu, tak na něj docela sázím. A bude vás pořád bavit prodávat nábytek? Vždyť je vlastně pořád skoro stejný. Bude, nápadů je spousta, na některé dokonce ani není čas. Nábytek bude možná pořád podobný a německé značky na to dokonce sázejí, razí filozofii trvalé hodnoty. Design musí být nadčasový, aby se líbil i za deset dvacet let, žádné výstřelky. Proč to tak má být? Protože jejich nábytek dlouho vydrží, třeba postel od Hülsty bude kvalitní i za třicet let. A když si pak klient bude chtít předělat byt nebo něčím ho dovybavit, snadno najde řešení. Já mám ale ve svém oboru ještě jedno velké lákadlo, a to jsou zákazníci, kteří k nám přijdou. Možnost je nějak směřovat, radit jim, posouvat je dál, bavit se s nimi, co jak udělat, je úžasná. Když pak s nimi tvoříme něco déle, děláme pro ně komplexní interiér, stávají se z vás už nejen obchodní partneři, ale dobří známí. Ta práce pak dostává úplně jiný a velice přitažlivý rozměr.

FOTO: ARCHIV

17.10.17 17:42

38-41_rozhovor_Vlastnik.indd 41

17.10.17 17:42

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Jaromír Jech Mohl by se živit i jinak než jako developer. Má vztah k umění, znalosti z různých oborů, a navíc kultivované vystupování, které by mu mohli závidět politici i profesoři na vysokých školách. S určitou nadsázkou se dá říct, že by mohl vyučovat předmět s názvem „Jak si založit úspěšnou firmu, a nepostavit si peníze na první místo v životě“. připravila MARCELA KAŠPÁRKOVÁ

dysi studoval vysokou školu, chtěl být architektem, ale pak přišel listopad 1989 a on se vrhl na podnikání. O necelých deset let později, 1. ledna 1999, si založil společnost Wadia, zaměřenou na vysoce kvalitní luxusní bydlení v Praze.

a dvacetiletá dvojčata a vždycky jsem se je snažil přimět, aby kromě studií také pracovaly. Pokud má být někdo dobrý ve svém oboru, musí poznat práci toho nejméně kvalifikovaného budoucího zaměstnance. Když člověk nesedí jen u počítače a projde budoucím podnikem od skladníka přes výrobu, hodně tím získá.

Proč vás lákala zrovna architektura? Vždycky jsem chtěl malovat, kreslit... Tuším, že už v mateřské školce jsem vyhrál nějakou okresní soutěž v kreslení.

Když někde v Praze rekonstruujete dům, taky vezmete do ruky cihlu a zašpiníte si ruce? Ano, to mě baví! Ne že bych fušoval odborníkům do řemesla, ale nesedět jen u stolu, moci jít na stavbu, udělat něco rukama, to je to, co mě láká. Vzniká nám pod rukama něco s trvalou hodnotou. Není to jen něco, co se dá vymazat klávesou delete. Chodíte kolem staveb, které tu budou možná ještě za sto let, a to je příjemné.

A víte ještě, co na tom výkresu bylo? Nějací panďuláčci jdoucí přes přechod. Myslím, že moje maminka je ještě někde má. Každopádně dál se s mým kreslením nic nestalo, je mnoho talentovanějších lidí, než jsem já. Dneska jsem dokonce rád, že jsem tu architekturu nevystudoval. Vidím kolem sebe hromadu skvělých architektů, ať už v Čechách, nebo v zahraničí, takže raději s těmi bezvadnými lidmi spolupracuji. Já jako developer se nikdy nebudu snažit být architektem projektu, naším úkolem je vdechnout těm projektům život, dát jim smysl, pointu. Takže nelitujete, že jste si kvůli podnikání nedodělal vysokou? Z pohledu padesátiletého muže musím říct, že je vždy dobré studovat. Nedovedu si představit, že by mé tři děti udělaly to, co kdysi já. Jenže dnes je jiná doba než před čtvrt stoletím, tehdy člověk musel chytit příležitost a rozjet podnikání naplno. Já už měl tenkrát i rodinu, a tak šla studia stranou. Mám sedmadvacetiletou dceru

42-45_rozhovor_JECH_wadia.indd 42

Proč jste ve Wadii od určité doby přestali dělat desítky bytů a zaměřili se jen na menší množství těch luxusních? Někdo by to považoval za podnikatelský nerozum. Takových peněz jste mohli vydělat! My jsme se v jedné chvíli dostali do fáze, kdy jsme stavěli a prodávali jednu až dvě stovky bytů ročně. Najednou jsem si uvědomil, že nás ta práce přestává bavit. Že se to stává standardizovanou činností, na kterou se díváte jen přes výnosy. A tak jsme se od toho odpoutali a věnujeme se jen těm takzvaným butikovým projektům. S čím se nejvíc potýkáte, co vás trápí? Nejsou lidé, chybí kvalifikovaní řemeslníci a je to tím, jak u nás už pár let vypadá učňovské školství. Všechno ostatní není problém, máme kvalitní stavební materiály,

Jaromír Jech (50) roku 1999 založil společnost Wadia, specializující se na kvalitní luxusní bydlení. Hlavu si prý nejlíp pročistí při poslechu vážné hudby nebo jazzu a také při sportu, denně stráví aspoň hodinu ve fitness.

18.10.17 9:26

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

technologie, software, ale vzdělaní šikovní lidé, kteří dům postaví, zrekonstruují, to je obrovská potíž. My je zatím ještě máme, celá léta spolupracujeme s prověřenými firmami, dalo by se říct rodinnými, které jsou tu po generace a mají skvělé odborníky. Ale jak to bude dál, opravdu nevím. Ve Wadii pracujeme s nejkvalitnějšími materiály nebo elektronikou, které těžko můžeme svěřit do rukou někoho nekvalifikovaného nebo v rychlosti zaučeného. Ale ono to souvisí s problémy celého našeho školství. Učitelé jsou placeni podobně jako přidavači na stavbách. Školství je okrajový obor jen v zemích, které si neváží své budoucnosti. A jak je to v Praze se stavebními místy nebo domy k rekonstrukci? Těch je dost? I s nimi je problém, protože Praha je v současné době zastavěná. Nám to zatím funguje, i když hůř. V Čechách jsme na vrcholu cenové bubliny, která se tu vyrobila kvůli našim politikům, takže dnes zajistit akvizici něčeho zajímavého je těžké. Všichni si za pozemky nebo stavby před rekonstrukcí říkají ceny, které jsou nemyslitelné. Vy jste navíc ještě pověstný tím, že hledáte místa s příběhem... Každé místo má svůj příběh, takže my to děláme spíš obráceně. Vytipujeme místo, které má, jak já říkám, nějakou pointu, a pak k němu buď sami, nebo s historiky dohledáme jeho dějiny. Bez toho by nás to nebavilo a i pro klienty je skvělá přidaná hodnota, když znají příběh domu, ve kterém bydlí. Třeba na místě Rezidence Lannova, v níž sídlí Wadia, byl kdysi útulek pro padlé ženy. Náš projekt Divadelní 24 zase stojí na prvním kamenném nábřeží v Praze a v objektu Betlémská 1 jsme objevili sloupy dávné kavárny. Teď rekonstruujeme domy mezi ulicemi Divadelní a Karoliny Světlé. Jednomu z nich, o němž jsou první zmínky někdy z třináctého století, se říkalo U Dvou

42-45_rozhovor_JECH_wadia.indd 44

vokounků. Všichni si myslí, že šlo o ryby nebo rybáře, když jsme u vltavského nábřeží, ale vůbec ne. Vokounkové byli bratři a měli tam řeznictví.

Exteriér a interiér projektu Divadelní 24 v samém centru Prahy

Věříte na to, čemu se říká genius loci nebo dnes ještě častěji energie místa? Na to dám čím dál víc. Je to souhra pocitů, zkušeností, nějaký x-tý smysl. Někdy jsem se ocitl na místě, kde jsem se necítil příjemně, na druhou stranu jsou taková, kde je vám okamžitě dobře, ustelete si a hned usnete. My stavíme v místech, kde stavět chceme. A chceme stavět tam, kde bychom si sami pro sebe něco postavili. Děláme to tak, jako bychom to dělali pro sebe. Během podnikání jste nasbíral hodně zkušeností. Je nějaká zásada, kterou máte pořád na mysli? Ano, jakékoli zapálení do čehokoli je třeba nechat přes noc vychladnout, rozhodnutí je dobré odložit na druhý den. Mnohokrát se mi stalo, že jsem se nechal unést a jednal rychle a ukvapeně. Svým dětem říkám: vždycky je třeba si všechno pořádně rozmyslet, vyspat se na to. A postavil jste jim kvalitní luxusní bydlení? Domu pro rodinu jsem dal péči, jsou ale drobnosti, které bych udělal jinak. Například před deseti lety se dostalo do povědomí nás ve stavebnictví vše, co se týká úspory energie a inteligentních domů. Abychom mohli tyto systémy nabízet, museli jsme se s nimi seznámit. Udělal jsem ze sebe pokusnou laboratorní myšku a nejdřív jsem všechno aplikoval u nás doma. No, teď má žena v žertu říká, že se se mnou nemůže ani rozvést, protože co by pak dělala sama v domě, který čas od času musím resetovat jako počítač. Takže to bych určitě udělal jinak. Inteligentní domy mají jistě budoucnost, na druhou stranu ty systémy jsou zatím v plenkách, nevyzkoušené. Nad tím jsem se měl zamyslet víc než jednu noc.

FOTO: ARCHIV

17.10.17 17:46

L U X U S N Ă?

B Y T Y

P R A Z E

w w w . w a d i a . c z

42-45_rozhovor_JECH_wadia.indd 45

17.10.17 17:47

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Martin Cinolter Vystudoval vysokou ekonomickou, ale táhlo ho to k umění a starožitnostem. Svou prodejnu Antiques Cinolter otevřel v centru Prahy před téměř pětadvaceti lety a dnes je považován za jednoho z největších znalců v oboru. připravila KATEŘINA DAŇKOVÁ

dyž vstoupíte do jeho starožitnictví v Maiselově ulici, nevíte, kam se dívat dřív. V jedné vitríně se lesknou stříbrné příbory a na svého kupce čeká míšeňský porcelán, na dalších policích „odpočívají“ staré kapesní a náramkové hodinky. Ve vitrínách je spousta překrásných šperků a každý má za sebou kus historie. Martin Cinolter tady prodává emoce. Příští rok oslavíte pětadvacáté výročí otevření obchodu v Maiselově ulici. Jak jste se ke starožitnostem vlastně dostal? Na začátku devadesátých let jsem působil ve skupině historického šermu, vystupovali jsme tehdy často v zahraničí, byla to spíš sezónní práce a v zimě jsem měl docela hodně volna. Jelikož jsem uměl obstojně německy, anglicky a rusky, přijal jsem nabídku pomoci s prodejem na Staroměstském náměstí. Byl to osud, tam jsem se totiž seznámil s klukem, který prodával starožitné hodinky. Od mládí jsem se zajímal o užité umění a design, a tak se vše najednou propojilo. Už tehdy mi bylo jasné, že tenhle byznys má potenciál. Dali jsme dohromady nějaké peníze a otevřeli si obchod se starožitnostmi. Šlo o vaši stávající prodejnu v Maiselově ulici, nebo jste měli tehdy obchod někde jinde? První prodejnu jsme otevřeli na rozhraní Prahy 2 a 10, ale netrvalo dlouho a podařilo se nám získat prostor v Maiselovce, psal se rok 1993. Všechno jsme se museli naučit od píky, byla to náročná doba. Já se časem osamostatnil a pojmenoval svůj obchod Cinolter Antiques. Změnili se nějak vaši zákazníci za těch pětadvacet let? Extrémně. Naši klienti začínají mít daleko větší povědomí a více se zajímají o věci, které kupují, a to je moc

46-49_rozhovor_Cinolter.indd 46

dobře. Ne že by tomu tak dřív nebylo, sběratelé vždycky věděli, co kupují. Ale obyčejný smrtelník neměl moc představu o tom, co má od obchodníka, a hlavně od zboží očekávat. Prodáváte svoje zboží přes internet? Máme na svých webových stránkách docela ucelenou nabídku, ale e-shop jako takový nemáme a ani ho nechceme. Prodáváme emoce, věci, které něco vyzařují, nějak na zákazníka působí. Z počítačového monitoru tyhle pocity nikdy nevystoupí na povrch. Ale je to trend posledních let, nakupovat on-line... Jenže u starožitností mi to přijde trochu zvrácené. Přirovnal bych to k tomu, že si najdu na seznamce dívku, a ještě než ji poznám a zjistím, jaká je, tak ji požádám o ruku. Prostě ji chci, tak šup, vezmi si mě. Je to kupování zajíce v pytli. Určitě není špatné se na internetu zorientovat, mít představu, kolik co stojí, jakou kvalitu dostanu za jakou cenu. Ale bez toho, aniž byste zboží viděli, nekupujte, jinak vám hrozí velké zklamání. Jak to myslíte? Hrozí koupě falzifikátu? Mám kamaráda Američana, který má několik antiků ve Státech, specializuje se na hodinky. Ten říká, že třeba na Ebay nakupovat dnes už nemůže, že čtvery hodinky z pěti jsou fejky, a pozná se to bohužel až tehdy, když se do nich člověk podívá a má možnost vidět strojek. Stává se vám, že k vám někdo přijde se svým zbožím, abyste prověřil jeho pravost? Každý měsíc řeším takový případ, ale většinou s tím nejde nic dělat. Lidé jsou bohužel nepoučitelní a vidina nákupu, který se zdá být výhodný, je pro ně lákavá.

Ing. Martin Cinolter (51) má prodejnu s exkluzivními starožitnostmi v Maiselově ulici v Praze 1. Vystudoval grafickou průmyslovku, už na střední škole ho zajímalo umění, malířství a design. Poté, co dodělal vysokou ekonomickou, začal podnikat, v oboru starožitností se pohybuje od roku 1991.

17.10.17 17:47

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Myslíte si, že je dobré se ve vašem oboru specializovat na nějaký konkrétní druh zboží? Jsem přesvědčený, že je to nutnost. U nás v prodejně najdete různé zboží, porcelán, sklo i obrazy, hodinky, můj nejvýznamnější fokus je ale směřován ke šperkům a drahým kamenům. Co vás na vaší práci nejvíc baví? Moje profese mě nutí pořád se učit, zajímat se o věci, studovat je, hodně číst. Jsem rád, že můžu v dnešní spotřební době, kdy se všechno dělá tak, aby to vydrželo maximálně přes svou záruční lhůtu, prodávat zboží, které svou hodnotu neztrácí. Jak to vidíte do budoucna? Když je většina věcí vyrobená pro rychlou spotřebu, kde jednou budete shánět kvalitní starožitnosti? Zboží cirkuluje, takže se nebojím, že bych za pár let neměl co prodávat. Každý z nás má na téhle planetě svůj čas omezen, a když se potomci rozhodnou nepokračovat ve sběratelství, jež započal jejich dědeček, babička nebo strýc, věci se dostanou zpět do oběhu. Navíc všechno se neustále časově posouvá, dnes už v anticích najdete věci z osmdesátých, a dokonce i devadesátých let. Když jsem začínal podnikat v oboru, byla na vrcholu prodejnosti secese. Jen málokdo chtěl art deco, a dnes je právě art deco nejprodávanějším stylem vůbec. Lidem se líbí i kubismus, táhnou také novější styly bauhaus, moderna. I ve starožitnostech funguje něco jako módnost a trendovost. A vy máte slabost pro věci z konkrétní doby? Každé období je něčím zajímavé, těžko vybrat jediné. Co se týče šperků, tam u mě jednoznačně vítězí secese, art deco, klasika padesátých let, kdy se po válce dělala ještě poctivá řemeslná práce. Existuje hodně lidí, kteří nechtějí nosit věci „z druhé ruky“ nebo starožitnosti proto, že můžou mít „špatnou energii“. Setkal jste se někdy s tímhle názorem?

46-49_rozhovor_Cinolter.indd 48

Já těmhle lidem moc nerozumím. I moderní náušnice, které se prodávají jako nové, jsou vyrobeny ze zlata, které někdo někdy slil, přetavil. I po takovém procesu to z něj však nedělá nový materiál. Právě zlato a diamanty jsou na planetě už tisíce, ba miliony let. Kolik procent vašich zákazníků tvoří zahraniční klienti a kolik našinci? Podnikám v oboru už dlouho a podařilo se mi vybudovat široké portfolio klientů, většina z nich bydlí v České republice. Jsou to třeba i cizinci, ale žijí u nás, takových zákazníků je zhruba sedmdesát procent. Dřív to tak nebylo. Když jsem začínal, přišlo do obchodu jen pár Čechů za rok, a to ještě hledali statistický úřad, který v téhle budově kdysi sídlil. Ale cizinci chodí také a kupují většinou spíš menší věci. Výhodou je, že i Číňan, který neumí slovo anglicky, si může od nás odnést to, po čem touží. Pokud má představu, co by chtěl, a základní znalost, je docela snadné se s ním domluvit. Zboží totiž mluví za vše. Vzpomenete si na nejkrásnější zážitek spojený s prodejem starožitností? Bylo jich docela dost, ale jeden z těch srdceryvných mi utkvěl v paměti. Na prodejně jsem měl krásnou secesní brož, vážku s diamanty a rubíny, smaragdy, safíry a ametysty, a zajímala se o ni taková sympatická paní, vypadalo to, že má vážný zájem a že si ji koupí. Řekla, že si svou koupi potřebuje ještě rozmyslet, odešla a pak už nepřišla. Asi za šest let se tahle dáma objevila v obchodě, uviděla mě, oči se jí rozzářily, pořád říkala, jak je šťastná, přešťastná, že nás konečně našla. Moc jsem to nechápal. Vysvětlila mi, že si šla tenkrát do hotelu pro kartu, brož moc chtěla, jenže zabloudila a nemohla náš obchod najít. Prý byla v Praze už třikrát a hledala naši prodejnu marně. Plakala, když zjistila, že tu brož ještě máme. Bylo to neuvěřitelné, ale ta vážka tady na ni čekala.

Vlevo: Prsten od Tiffanyho z bílého zlata, centrální solitér tanzanit (4,25 ct), kolem zasazeno čtrnáct briliantů o celkové váze 0,62 ct barvy G, čistoty VS1. Uprostřed: Velká secesní váza vyrobená ze sterligového stříbra. Bohatě zdobena květinovými motivy. Portugalsko kolem roku 1900. Vpravo: Prsten ze žlutého zlata s centrálním briliantem o váze 5,02 ct, koruna prstenu je dozdobena šesti brilianty o celkové váze 0,30 ct. Čechy kolem roku 1930.

FOTO: ARCHIV

17.10.17 17:47

46-49_rozhovor_Cinolter.indd 49

17.10.17 17:47

FENOMÉN / LUXURY BUSINESS

Jak na Instagram v roce 2018? Proměnit se z běžného uživatele Instagramu ve vlivnou osobnost není žádná věda. Stačí znát pár triků, které přinesou slávu a vydělají peníze, třeba jen díky oblékání módních kousků, cestování do exotických zemí nebo jedení výborného jídla! připravil JAN TOMEŠ

50-51_Fenomen instagram.indd 50

18.10.17 9:27

Karma chameleon Nejúspěšnější hvězdy Instagramu dnes už nechodí celé oděné v luxusních značkách, nenavštěvují pouze michelinské restaurace a výlet na Okoř je pro ně stejně zajímavý jako dovolená na Maledivách. Vyváženost vznešených a veskrze lidských momentů je tento rok jednou z hlavních tendencí na sociálních sítích, a bude bezesporu pokračovat v příštích letech. Není tak důvod bát se spojení tenisek od Pumy s kostýmkem od Chanel a něčím originálním ze sekáče – důležité je splynout, ale přesto vystoupit z davu.

FOTO: ARCHIV, PROFIMEDIA.CZ, ISTOCKPHOTO.COM

Žít naživo Proč nevpustit celý svět do svého života a niterných myšlenek, když je to dnes tak snadné díky živým přenosům? Službu jménem Live zcizil Instagram aplikaci Periscope, jež stejný princip nabídla už v roce 2015. Právě Instagram se ale vyprofiloval jako médium trendsetterů a celebrit, pro něž živé vstupy představují přímou komunikaci s fanoušky. Ti jim mohou v reálném čase klást otázky a reagovat na dění ve vysílání. Síla příběhů Dříve oblíbená aplikace Snapchat, jejímž prostřednictvím si lidé posílali fotky, které se po přijetí ihned vymazaly, je minulostí. Systém pomíjejících momentek zcela převzal Instagram díky podobné funkci Stories. Ačkoli značky i uživatelé nejprve tápali, jak pojmout koncept fotek a videí, které samy zmizí po 24 hodinách, Stories se nakonec staly důležitým prvkem současného marketingu – dovolují totiž publikovat nevtíravý obsah mimo hlavní uživatelský výpis novinek. Důraz se tu klade na kreativitu, každá „story“ by tak měla mít opravdový příběh, který motivuje publikum k interakci a dialogu. Dva v jednom Od letošního roku dovoluje Instagram nahrát zároveň více než jednu fotku, a vytvořit tak jedním příspěvkem celé album. Nedoporučujeme ovšem jedním ťuknutím vyslat do světa deset snímků naráz, takové série nemají úspěch. Velice oblíbené jsou ale doplňující se páry fotografií, například novomanželé před obřadem a po něm nebo detailní fotografie čtyřnohého mazlíčka, jež s vtipem vykreslují vzácné i běžné chvíle života.

50-51_Fenomen instagram.indd 51

Kdo je kdo Vybrali jsme pět českých a pět zahraničních instagramových hvězd, jejichž profily ovlivňují tisíce životů a hýbou finančními výsledky mezinárodních firem.

@shopaholicnicol Stylové kreace a výlety po celém světě Nikol Čechové sleduje přes 560 tisíc jejích stoupenců. @terihodanova Teprve sedmnáctiletá Tereza Hodanová miluje Fendi i své staré conversky a ráda se v nich fotí pro svých 470 tisíc fanoušků.

@chiaraferragni Mladá Italka Chiara Ferragni začala svůj blog psát před osmi lety. Dnes žije v Los Angeles a má vlastní módní značku.

@lucylucpug Lucie Kubíčková a její mops rádi cestují a jedí dobré jídlo, čímž si získali srdce 457 tisíc lidí.

@susiebubble Kde to žije, tam je britská blogerka Susanna Lau neboli Susie Bubble, jež na módních přehlídkách sedává pouze v první řadě.

@leosmares Těžko bychom našli člověka, co umí zpropagovat třeba výlet do Tater tak jako moderátor Leoš Mareš. @fashioninmysoul Na ostrov Svatého Tomáše se jezdí jen do Ritz-Carlton a s kabelkou od Diora, jak ví 428 tisíc followerů Barbory Ondráčkové.

@iamgalla Všichni muži chtějí být jako Adam Gallagher, mladý gentleman z New Yorku, jenž svým oděvním i životním stylem ztělesňuje moderního dandyho. @brunchboys Dámy, které obědvají, jsou passé – v kurzu jsou teď kluci na brunchi neboli BrunchBoys, tedy účet založený profesionálním „instagrammerem“ Jeremym Jacobowitzem. @alexachung Co dodat – anglická modelka a DJka Alexa Chung je nekorunovanou královnou módní sféry Instagramu, její účet přitahuje skoro 3 miliony lidí denně.

18.10.17 9:27

It’s a Man’s World Sofistikovaný, nadčasový, propracovaný do posledního detailu – takový je oblek od značky Corneliani. Luxusní materiály a perfektní střihy jsou tím nejdůležitějším odkazem kolekce pro letošní podzim a zimu. foto BRUNO STAUB

52-61_Fashion story.indd 52

18.10.17 9:31

Vlevo: Zelenobílý oblek z vlny a kašmíru, černý rolák z extra jemné merino vlny, černé kožené derby boty Vpravo: Černý kašmírový kabát, zelený svetr z kašmíru, tmavě šedé kalhoty ze strečového flanelu

52-61_Fashion story.indd 53

18.10.17 9:31

52-61_Fashion story.indd 54

18.10.17 9:31

Vlevo: Hnědá kožená bunda s bílou kožešinkou, pletený kašmírový svetr, šedé bavlněné kalhoty Vpravo: Kožená vesta s pleteným stojáčkem a zády, kašmírový svetr, bavlněné kalhoty

52-61_Fashion story.indd 55

18.10.17 9:32

52-61_Fashion story.indd 56

18.10.17 9:32

Na protější straně zleva: Kabát z vlny angora, černý rolák z extra jemné merino vlny, hnědé vlněné kalhoty; Jednořadý oblek dodávaný s vestou vlna/len/hedvábí, modrá košile len/flanel, tmavě modrá kravata len/hedvábí; Hnědý kašmírový kabát prodloužené délky, kašmírový rolák a modré kalhoty z bavlny Vpravo: Jednořadý oblek dodávaný s vestou vlna/len/ hedvábí, modrá košile len/flanel, tmavěmodrá kravata len/hedvábí, černé kožené derby boty

52-61_Fashion story.indd 57

18.10.17 9:32

Vlevo: Kožená bunda, modrá bavlněná košile, tmavě modrý rolák z merino vlny, modré kalhoty vlna/hedvábí Na protější straně zleva: Jednořadé sako z vlny, vínový rolák z extra jemné merino vlny, černé kalhoty z bavlny, kožené derby boty; Šedý vlněný kabát, tmavošedý kašmírový svetr, černé strečové kalhoty, černé kotníkové boty z kůže

52-61_Fashion story.indd 58

18.10.17 9:32

52-61_Fashion story.indd 59

18.10.17 9:32

52-61_Fashion story.indd 60

18.10.17 9:32

Na protější straně zleva: Prošívaná vlněná bunda, kašmírová košile, modré strečové kalhoty; Zelený kašmírový svetr, modré strečové kalhoty. Vpravo: Kašmírový kabát prodloužené délky, kašmírový rolák, modré kalhoty. Vše Corneliani, prodává butik Corneliani, Široká 14, Praha 1.

52-61_Fashion story.indd 61

18.10.17 9:33

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Pavel Žák V kasinech pracuje šestadvacet let. Začínal od píky jako krupiér a poté inspektor v Česku i v zahraničí. Za šest let získal post manažera kasina a za další dva roky se vypracoval na pozici generálního manažera, ve které působí již osmnáct let. Dnes šéfuje úspěšnému podniku Banco Casino v centru Prahy. připravila KATEŘINA DAŇKOVÁ

do Pavla Žáka zná, ví, proč má takovou autoritu u svých podřízených. Měří skoro 190 centimetrů a čiší z něj klid, který by se dal přirovnat ke klidu pokerového hráče.

Máte takový přirozený poker face. Hrajete poker? Kdysi jsem ho hrával, ale jen s kamarády. Ovšem hrát v kasinu jsem samozřejmě také několikrát zkusil. Byla to dobrá zkušenost, poznat kasino i z pohledu hráče, díky ní jsem lépe porozuměl pocitům klientů ve chvílích, kdy se jim daří více nebo méně. Myslím, že i zkušenost s hraním mi několikrát pomohla nalézt vhodné řešení problematické situace. Teď už nehraju, už vím všechno, co jsem potřeboval. Co je na práci v kasinu nejnáročnější? Asi zvládnout ten netradiční biorytmus. Musíte být 24 hodin online, kdyby se dělo cokoli neočekávaného a nemohl by to řešit personál, který je momentálně na place. Jsou takové situace, kdy můžu zasáhnout pouze já, ze své pozice. Je to provoz, který nikdy nekončí. Je to celodenní práce a člověk musí být vždy dostupný. Znamená to, že musíte být čtyřiadvacet hodin v kasinu? Nemusím, mám pod sebou manažera kasina, ten má asistenta, kterému se v našem oboru říká pit boss. Jenže když se objeví větší problém, na nějž jejich kompetence nestačí a k němuž potřebují mé schválení či radu, musím jim být k dispozici. Vypadá to, že na dovolenou může člověk na vaší pozici zapomenout… To ne. Naštěstí jsem měl vždycky vedle sebe dobré kolegy. Tým je základ a vidím v něm hlavní devízu našeho byznysu. On totiž profesionální a příjemný personál dělá v kasinu to, co já považuji za nejdůležitější, a tím je příjemná atmosféra.

62-65_Rozhovor_Zak.indd 62

Udržet dobrou atmosféru ve chvíli, kdy hráči prohrávají, musí být těžké. Stalo se vám někdy, že jste ji musel nějak uměle podněcovat? Špatnou náladu vycítíte. Mně stačí vyjít schody u nás v kasinu Banco a přesně vím, co se tam děje. Dobrý manažer kasina každého hráče „načte“. Musí být trochu psycholog a měl by odhadnout, v jaké náladě si jde host zahrát. Hodně lidí má utkvělou představu, že kasino je souboj, že na jedné straně stojí host a na druhé, v roli protihráče, je kasino. A mnozí si taky myslí, že hráč je náš „oslíček otřes se“. Jenže my se na hosta nikdy nedíváme jako na zdroj peněz, tak to prostě nefunguje, respektive ne dlouhodobě. Snažíme se poskytnout klientům co nejlepší servis, což je opravdu jediná věc, kterou v kasinu můžeme ovlivnit, na rozdíl od utkvělých představ některých hostů, že krupiér umí hodit jakékoliv číslo nebo namíchat karty ve prospěch kasina… A není to tak, že právě hosté, kteří utrácejí hodně peněz, mají pocit, že jste v kasinu jenom pro ně, a podle toho se taky chovají? Stává se to, ale my ke každému klientovi přistupujeme stejně – bez ohledu na to, kolik u nás utratí. Když je někdo nepříjemný a narušuje klidný chod kasina, je na to upozorněn, a pokud naše pravidla nerespektuje, nemá u nás co dělat. Základem každého kasina je vzájemný respekt hráčů a už zmíněná pohodová atmosféra. Mít na place prudiče a agresora nikdo nechce. Nejdůležitější je najít ten správný balanc, aby byli hosté spokojení. Úkolem dobrého manažera je předejít situacím, které by mohly ohrozit poklidný chod celého provozu. Mluvil jste o tom, že nejde o souboj mezi kasinem a hostem. Jak je to ale doopravdy? Jde nad kasinem vůbec vyhrát? Znám lidi, kteří jsou dlouhodobě v plusu. Jednak mají štěstí, což je faktor číslo jedna, a pak, což je ještě zásad-

Pavel Žák (46), generální manažer BANCO CASINO, a. s., působí ve společnosti osm let. Dříve zastával obdobnou pozici ve V. I. P. Clubu, ve kterém řídil tři pražská kasina. Společnost BANCO CASINO, a. s., má pobočky v Bratislavě a chorvatské Poreči.

17.10.17 17:49

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

nější, mají disciplínu. Vědí, kdy skončit, respektive hrají za takovou částku, aby si dobře zahráli, a užívají si hru samotnou. Ale pak jsou i tací, kteří nevědí, kdy skončit… Jistě, ovšem zase jde o různé hráče. Stalo se mi, že k nám přišel zákazník, který měl upito, hrál a popíjel, až se dostal do stádia, kdy už nevěděl, co hraje. Byl hodně v plusu a všechno by kvůli své opilosti prohrál. Už jsem se na to nehodlal dívat, vzal jsem ho za rameno a odvedl k vyplacení žetonů. Byl na mě naštvaný, a když odcházel, křičel, že už k nám nikdy nevkročí. Ale vrátil se, ovšem střízlivý a s pokorným pohledem. Prý to bylo poprvé, kdy se ráno probudil a měl v kapse peníze… Od té doby už opilý nikdy nepřišel, uvědomil si, že je lepší hrát zastřízliva než ani nevědět, že hraje. Vaše kasina Banco i Vegas, to sídlí na náměstí Republiky v hotelu Kings Court, a co vím, tak pod vás taky spadá, jsou přímo v centru Prahy. Chodí k vám hodně turistů? Zahraničních hostů je zhruba pětasedmdesát procent, ale to je opravdu dané polohou našich kasin. Osobně odhaduji, že kasiny v centru Prahy, teď nemyslím jen těmi našimi, projde ročně přes 200 tisíc turistů. Jenže nevýhodou klienta-turisty je to, že se nevrací pravidelně… To není tak docela pravda. Máme zákazníky, kteří se vrací opakovaně a mají nás zahrnuté v nabitém programu při návštěvě Prahy. Jezdí k nám skupinky Dánů či Norů, dvakrát až třikrát do roka, jsou to muži kolem padesátky, kteří si chtějí zahrát a českou metropoli si nemůžou vynachválit. Není to tím, že slovo hazard nemá v zahraničí tak negativní podtext? To je pravda, pro cizince je kasino zábava, u nás si ještě spousta lidí myslí, že kasina jsou hazard, špína a pračka na peníze. Jenže tak to vůbec není, neznám nikoho, kdo by chtěl prát své peníze v tak drahém pracím prášku. Jak to myslíte? Myslím tím rizika podnikání a daně, které herny a kasina odvádí do státní kasy. Kasino platí ze živé

62-65_Rozhovor_Zak.indd 64

hry přímou daň, dnes se jí říká hazardní daň, a ta činí 23 procent. Na technických hrách, což jsou automaty, VLT, tedy videoloterijní terminály, a elektromechanické rulety, je daň stanovena dokonce na 35 procent. A pozor, tahle daň nemá nic společného s daní z příjmu, tu samozřejmě kasina také platí, stejně jako všechny podnikatelské osoby. Něco ale kasinu zůstat musí, jinak by ho nikdo neprovozoval. Nebo ne? Zůstane jen těm, kteří mají dobrou pověst a zároveň podnikají na správném místě. A tím správným místem je… Dnes už je ideální adresou pro podnikání v našem oboru jen velmi málo ulic. Můžete být konkrétnější? Praha 2 i Prahy 4, 5, 6 a 7 mají pro hazard nulovou toleranci, v těchto lokalitách provozy dojíždějí svou činnost, případně bojují za svoji existenci, často i soudní cestou. Ale šanci na prosazení svých zájmů mají minimální. V Praze 3, 8, 9 a 10 došlo k extrémnímu omezení adres s povolením pro hru. Naštěstí pro nás se zastupitelé Prahy 1, jako jedni z mála, zachovali pragmaticky, když omezili počet herních adres, avšak kasina, která jsou v centru Prahy turisty žádaná a vyhledávaná, nechali v provozu. Dopadl na vaše podnikání i nový protikuřácký zákon? Jak jste se s tím vyrovnali? Nijak, prostě se u nás nekouří, nenaděláme s tím nic. Ale to mě tolik netrápí, jsou horší věci, třeba vydávání povolení k umístění herního prostoru kasina, které podle nového hazardního zákona můžeme obdržet nejdéle vždy na tři roky. Jenže když chcete mít prostor na lukrativním místě, chce po vás pronajímatel podepsání nájemní smlouvy na deset let! Co pak dělat v případě, že se město rozhodne neprodloužit opci? Pak je váš byznys v troskách. Nebudu říkat, že je tohle podnikání nebezpečné, spíš je podobně nestálé jako dubnové počasí. Je to byznys, který s trochou nadsázky připomíná ruskou ruletu.

FOTO: ARCHIV

17.10.17 17:49

62-65_Rozhovor_Zak.indd 65

17.10.17 17:49

TÉMA / LUXURY BUSINESS

Hráči na poli luxusu Ten, kdo se alespoň trochu zajímá o byznys s módou a doplňky, zřejmě zaznamenal, že se během loňského a letošního roku udály na českém trhu zajímavé změny. Kdo je dnes králem Pařížské ulice a jak se vůbec daří tomuto odvětví? připravila KATEŘINA DAŇKOVÁ

e jen málo módních, hodinářských a šperkařských značek, které movitým Čechům, potažmo turistům, v Praze chybí. Jistě, stále postrádáme věhlasný módní dům Chanel, ten se však v dohledné době u nás zřejmě neotevře. Dorothée Marcuzzi, pověřená stykem se zahraničními novináři, to stručně zdůvodnila: „Praha je pro nás rozhodně zajímavá, ale není tu zatím ideální prostor pro otevření butiku.“ A maison Chanel nepatří mezi ty, kteří dělají kompromisy. Ovšem i bez Chanel je Praha skutečným rájem módy. S rozšířením obchodního centra Chodov se na trhu objevují nováčci, jako je například Armani Exchange, od dubna oslovuje mladistvou klientelu v nákupní galerii Myslbek brand KARL LAGERFELD, v OC Palladium, OC Chodov i OC Nový Smíchov zas prodejny HUGO by HUGO BOSS nabízí volnočasové kolekce pro muže i ženy. Celkem je v centru přes šedesát monobrandů s luxusní a prémiovou módou, jež denně otvírají dveře našincům i cizincům, a na nezájem ze strany zákazníků nebo propad tržeb si letos rozhodně nemůžou stěžovat.

68-71_Luxury korporace1.indd 68

Pařížská, to je luxus Praha je jedním z mála středoevropských měst, která se mohou pochlubit monobrandy fashion značek jako Prada, Fendi, Hermès, Dior, Louis Vuitton, Bottega Veneta nebo hodinářských brandů, jako jsou Patek Philippe, Audemars Piguet, Breitling, Rolex, Hublot… Těchto luxusních butiků je ale mnohem víc a všechny je najdeme v Pařížské nebo v její těsné blízkosti. Avenue luxusu však za poslední rok a půl opět změnila tvář. Asi nejvíc se obměnila „sekce B“, tedy část blíž k vodě. Začátkem minulého roku zabrala dominantní prostory domu s číslem 23 značka s dostupnou módou COS, a trochu tak změnila pověst této ulice. Před rokem zakotvily v Pařížské ještě jiné dvě relativně dostupné značky, a to Pinko a Longchamp, a v roce 2016 se po rekonstrukci hotelu InterContinental zabydlely v jeho pasáži nazvané Luxury Shopping Galery módní butiky Bally či Uomo Napoletano nebo česká hodinářská firma Prim. Koncem letošního léta jsme na stejné ulici přivítali francouzskou značku s luxusními doplňky

18.10.17 13:25

Vlevo: Multibrand „Pařížská 17“ (LBM) se značkami Saint Laurent, Givenchy, Balenciaga, Valentino, Tom Ford, Jil Sander, Roberto Cavalli, Alexander McQueen, Charlotte Olympia, od SS18 přivítáme Chloé a brand Stella McCartney. Na této straně: Butik Céline v Pařížské ulici č. 15.

a módou – Céline. Když se začátkem tohoto roku zavřela prodejna Porsche Design, čekalo se, kdo se do domu s číslem 21 přistěhuje. Němec nahradil Němce a návrhář Philipp Plein, který dělá extravagantní streetovou módu a je oblíbený u světových celebrit, do Pařížské rozhodně patří. Jeho sousedem už ale není jeho krajan, značka Hugo Boss opustila rohový prostor s číslem 19. Místo ní se nastěhovali dva Italové. Větší prostor zabírá butik Brunello Cucinelli, jenž nese jméno po majiteli, kterému se přezdívá Král kašmíru. Druhou prodejnou je Hogan, společnost patřící do skupiny Tod’s Group specializující se na prodej bot a doplňků. Do Pařížské se po mnoha letech vrátil Vladan Hájek. Podnikatel, který byl spolumajitelem společnosti John Grove & partners, zastupoval kdysi značky jako Vertu, Audemars Piguet či Boucheron. Byl to on, kdo loni převzal zpět prodejny La Perla a Boucheron, kterých se vzdala společnost Luxury Brand Management (LBM). Ta patří Zdeňku Bakalovi. Před sedmi lety

68-71_Luxury korporace1.indd 69

se z LBM stal hlavní hráč na poli luxusního byznysu a svého postavení se rozhodně nechce vzdát. Společnost přiváží do Prahy stále nové značky, snaží se vysokou módou oslovit i mladší klientelu, opouští méně úspěšné brandy a posiluje ty prosperující. Loni zrekonstruovala hodinářskou prodejnu Audemars Piguet, která zároveň patří mezi nejrentabilnější v celém plénu značek LBM, a otevřela v Pařížské ulici číslo 1 butik Breitling. Zvěsti o tom, že by se LBM nedařilo, vyvrací CEO společnosti Zuzana Řezníčková: „Loňský rok probíhal pod taktovkou restrukturalizace a stabilizace. Ve stávajícím portfoliu butiků a značek jsme prokázali růst tržeb o 19 procent a celkově se nám podařilo snížit provozní ztrátu bez odpisů ze 100 milionů v roce 2015 na 68 milionů korun v roce 2016, což považujeme za fantastický výsledek. Tato úspěšná strategie nám dovoluje opětovný růst v letošním roce, a především v roce 2018. Cílem je mít v portfoliu ty nejluxusnější značky a provozovat butiky jen na těch nejprestižnějších loka-

18.10.17 9:34

TÉMA / LUXURY BUSINESS

Prodejna Patek Philippe otevřená společností Carollinum v Pařížské ulici č. 9.

cích. To nám umožňuje otevřít monobrandový butik vysoce prestižní italské módní značky již v prvním kvartále příštího roku.“ LBM se snaží posilovat svou pozici na trhu, chce se zaměřit hlavně na pánskou klientelu a nabídnout jí nově značky jako Dior Homme nebo Tom Ford. Dále plánuje otevřít samostatný butik italské značky Valentino. Víc je vždy víc Další stovku prémiových značek najdeme v multibrandech. Kontinuálně se daří společnosti Carollinum Tamary Kotvalové, ta prodává hodinky a doplňky patnácti světových brandů a provozuje další tři butiky stejného zaměření: Rolex, Patek Philippe, otevřen byl na jaře 2016, a Montblanc (přemístění tohoto obchodu probíhalo ve stejném roce). V Pařížské najdeme i klenotníka a hodináře – společnost Beny s více než dvacítkou značek v portfoliu. Ale není to jen Pařížská ulice, která platí za dobrou lokalitu. Stálost především místních zákazníků si pochvaluje Klenotnictví

68-71_Luxury korporace1.indd 70

Dušák sídlící v ulici Na Příkopě. Srovnatelný zájem s Pařížskou hlásá i Halada, rodinný podnik orientující se převážně na šperky, který před pár měsíci otevřel také Na Příkopě svou první prodejnu s názvem Marry Me, orientovanou na svatební klenoty. Samostatnou kapitolou jsou multibrandy s oblečením. Jednu dobu to už vypadalo, že tomuto typu prodejen odzvonilo, to když Tamara Kotvalová zavřela Simple concept store, ale pravdou je, že zákazníků, kteří neustále hledají svůj vysněný kousek šatníku, je pořád ještě hodně a možnost vidět více značek na jednom místě jim prostě vyhovuje. Za rohem od Pařížské v ulici Široká otevřela společnost LBM obchod The Brands, který se během letošního roku změnil v ryze pánskou záležitost. LBM dále rekonstruovala butik Pařížská 17, do tohoto multibrandu přivítáme ještě letos taková jména jako jsou Chloé a Stella McCartney. V okolí Pařížské stále fungují multibrandy Obsession či DUSNI3, o něco dál v obchodním domě Kotva se loni otevřela prodejna Bibloo. Tento concept store

18.10.17 9:34

FOTO: ARCHIV FIREM

Prodejna Brunello Cucinelli, Pařížská 19, fotografie ze slavnostního otevření.

68-71_Luxury korporace1.indd 71

zabírá celé čtvrté patro obchodního domu a kromě oblečení a doplňků od mnoha značek včetně Love Moschino, Just Cavalli, Kenzo či Furla tu najdeme i dětské kočárky Cybex nebo hodinky Prim. V tomto segmentu nelze přehlédnout ani společnost Premium Fashion Brands, za níž stojí právník a investor Jaroslav Havel. Ta má dnes v Čechách a na Slovensku více než třicet prodejen s prémiovou módou, mezi nimi jsou obchody HUGO by HUGO BOSS, Armani Jeans, Armani Exchange, GEOX, Trussardi Jeans, BELTISSIMO, Versace Jeans a další. PFB se v příštím roce chystá rozšířit svou síť o butiky se spodním prádlem a plavkami značky Wolford, také plánuje posílit značku Hugo Boss. Společnost vykazuje obrat kolem půl miliardy korun ročně, přičemž by se toto číslo mělo dle interních odhadů během následujících tří let dokonce zdvojnásobit. Zisk generují dobře zavedené značky jako GEOX či Weekend Max Mara a všechny peníze jsou reinvestovány zpět do rozvoje portfolia PFB.

Co nabídne rok 2018? Není to pouze PFB, kdo se chystá expandovat. Pařížskou ulici čekají „škatulata, hejbejte se”. Místo prodejny Hugo Boss, která do nedávna sídlila v čísle 6, bude v lednu otevřen butik s luxusní italskou módou a doplňky Salvatore Ferragamo. V současné chvíli má tato značka svůj obchod v Pařížské 20, ale společnost LBM, jež firmu doposud zastupovala, se rozhodla adresu zasvětit jinému brandu. Zatím však není jisté, kdo to bude. Asi nejzajímavější bude ale situace v dubnu, kdy se u Letiště Václava Havla připravuje otevření outletového obchodního centra Prague The Style Outlets. V první fázi přivítá zákazníky 115 obchodů, v druhé vlně se otevře dalších pětasedmdesát. Jasné je, že luxusní a prémiová móda má v Čechách, a především v Praze silné postavení. Ten, kdo si myslí, že to tak není, by měl zajít před Vánocemi do některého z vyjmenovaných butiků. Na vlastní oči uvidí, že móda, kabelky, hodinky a šperky jsou výkonnými vysavači našich peněženek. A co víc, vůbec nám to nevadí.

18.10.17 9:34

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Tom Smola Prostřednictvím své společnosti Amtrade Realty International prodává luxusní nemovitosti na Floridě, v místě zvaném Sarasota-Bradenton, a sám tam osmnáct let žije. Říká, že je to ráj golfistů a lidí milujích slunce, kteří se na zimu jako tažní ptáci přesouvají za teplem k Mexickému zálivu. připravila KATEŘINA DAŇKOVÁ

otkali jsme se v Praze 11. září. To datum může mít pro Čechoameričana hořkou příchuť, ovšem Tom Smola má štěstí nakloněné na své straně. Na jeho dům v Sarasotě na Floridě šel ten den v noci hurikán Irma, třicet kilometrů před místem, kde Tom bydlí, se ale Irma stočila na východ a jeho domov obešla. Zůstalo po ní několik spadnutých tújí, ale větší škodu nenapáchala. Sarasota je prý i přes občasné nástrahy počasí kouzelné místo.

V čem spočívá váš byznys? Jde o veškeré služby realitní kanceláře: prodej, pronájem, property management a další. Zastupujeme jak prodávající, tak kupující. Od klasické americké realitní společnosti, pro niž obchod končí předáním klíčů novému majiteli nemovitosti a získáním provize, se lišíme tím, že dnem prodeje pro nás všechno vlastně teprve začíná. Jak to myslíte? Pro Amtrade Realty International je specifické to, že poskytuje zákazníkům nadstandardní služby. Začíná to už ve chvíli, kdy si od nás klient koupí nemovitost. Zařídíme přihlášení k odběru elektřiny, vody, vyřešíme za něj připojení kabelové televize. Jsme schopni zprostředkovat i další služby, jako účetní a daňové poradenství, zařízení a vybavení nemovitosti nábytkem ve spolupráci s bytovým designérem, zřízení bankovního účtu nebo nákup auta, eventuálně služby imigračního právníka. Nemovitost pojistíme a v případě, že ji klient nechce využívat celoročně, ji umíme pravidelně pronajímat. Moje firma má divizi property management, která se stará o všechno potřebné, například i o to, aby domy, které nejsou obývané celoročně, měly co nejlepší péči. Na Floridě je osm měsíců v roce kolem třiceti stupňů Celsia, proto je důležité, aby fungovala klimatizace. S klienty mám často osobní vztah a obrací se na mě ve všem.

72-75_Thomas_Smola.indd 72

Znamená to tedy, že v době, kdy majitel domu nebo bytu není přítomen ve své nemovitosti, do ní dochází pravidelně váš člověk, aby ji kontroloval? Přesně tak, každý týden náš property manager domy zkontroluje, zjistí, zda je vše v pořádku, zda neteče nějaký kohoutek, není rozbité okno, třeba i zalije kytky. Jak dlouho už podnikáte v oboru? Na Floridě žiju od roku 1999 a v roce 2001 jsem si udělal první realitní licenci. Před deseti lety jsem složil brokerské zkoušky, nejvyšší možné vzdělání v oboru realitní činnosti v USA, a založil jsem si vlastní realitní kancelář. Na rozdíl od České republiky, kde něco jako brokerské zkoušky na státní úrovni neexistuje, je v Americe obtížné takovou certifikaci získat a zároveň si ji udržet. Co dva roky chodím na přezkoušení, navíc se na makléře na mé pozici vztahují přísná pravidla. Co si pod tím máme představit? Tak například, když budu na Floridě řídit v podnapilém stavu a zastaví mě policie, nejen že mi vezmou řidičák, ale seberou mi i brokerskou licenci. Nakládám s financemi třetích osob, musím se tedy podle toho chovat a být důvěryhodnou osobou. Proč jste se odstěhoval na Floridu? Důvodů bylo více, tím největším asi to, že jsme chtěli našemu, tehdy šestiletému, synovi umožnit vzdělání v USA. Na Floridu jsme jezdili s rodinou a líbilo se nám tam, tak jsme se rozhodli, že se tam přestěhujeme. Přesídloval jsem se tam s představou, co bych tam chtěl dělat, ale moje plány vzaly brzy za své. Začátky byly mnohem těžší, než jsem si představoval, ale stálo to za to. Syn vystudoval prestižní školy a nám se podařilo dostat na pro mě přijatelnou životní i ekonomickou úroveň.

Tom Smola (57) je majitelem realitní společnosti Amtrade Realty International se sídlem v Sarasotě na americké Floridě. Od roku 1999 žije v tomto východoamerickém státě a víc než deset let působí jako broker v realitním byznysu.

17.10.17 17:49

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Máte za sebou podnikatelskou zkušenost z Čech? Měl jsem marketingovou firmu zaměřenou na sportovní marketing a reklamu, ale pohyboval jsem se i v realitách.

s vlastním přístavištěm má moje společnost exkluzivitu, přičemž sedm z nich je už prodáno a dalších pět čeká na své majitele.

Byly vám zkušenosti z domova ve Státech k něčemu dobré, nebo je Amerika jiný svět? Amerika je specifická. Šikovní Češi, kteří se zde pustí do byznysu, mají velkou šanci, že se zde prosadí. Řada našinců, ale i Slováků, má totiž mnohem větší drive než běžný Američan.

A musí jimi být bezpodmínečně golfisti nebo majitelé lodí? Jistě že ne, ovšem tyto dvě skupiny lidí si zde určitě přijdou na své. Majitel domu se za dvacet minut dostane lodí do Mexického zálivu k překrásným bílým plážím.

Kdo nejčastěji vyhledává vaše služby, Američani, nebo Češi? Oslovují mě Američani, mnoho z nich se na důchod stěhuje za teplem na Floridu, ale mám i hodně zahraničních klientů z Česka, Slovenska nebo třeba i z Dánska, kteří oceňují náš servis. Máme webové stránky v češtině, komunikujeme v češtině a zákazníkům vysvětlíme, jaké jsou výhody koupě nemovitosti na Floridě, kde jsou případně nějaká úskalí, ta jim samozřejmě pomáháme řešit. Jaké jsou tedy ty výhody bydlení na Floridě? Florida je ráj golfistů, všichni, kdo mají rádi tenhle sport, si přijdou na své, protože v Sarasotě, kde žiju já, je do půl hodiny autem dostupných 77 golfových hřišť. Na jihu USA nemrzne a golf se tu dá hrát celoročně. A třeba Sarasota-Bradenton je i velmi bezpečné místo, kam se stahují bohatí lidé. Florida má jedny z nejnižších daní ve Státech, v porovnání s New Yorkem nebo Kalifornií lze všechno pořídit mnohem levněji, třeba i o polovinu. To zní lákavě. Jaké nemovitosti tedy aktuálně nabízíte ke koupi? Momentálně prodáváme poslední etapu výstavby v areálu River Strand v oblasti Sarasota-Bradenton, jde o luxusní rezidence The Moorings. Představte si samostatně stojící domy s vlastním soukromým přístavištěm. Vybírat lze z pěti druhů provedení domů na klíč, jež mají obytnou plochu od 240 do 360 metrů čtverečných, jsou luxusně a nadstandardně vybavené. Na těchto dvanáct rezidencí

72-75_Thomas_Smola.indd 74

Zleva: Pohled na Sarasota downtown. Uprostřed: Pláž s bílým pískem na Siesta Key Beach. Vpravo: Typicky floridské panorama na greenu ‒ hráč golfu odpaluje při východu slunce.

Je byt nebo dům na Floridě levnější než třeba ve Španělsku? Mnohem levnější! Pokud se tedy bavíme o atraktivní lokalitě. Navíc golfové poplatky jsou v Americe výrazně nižší a bonusem bydlení na Floridě je úžasný servis. Například areál River Strand je vybaven k absolutní spokojenosti rezidentů: součástí je strážní služba u vjezdu, v areálu jsou posilovny, tenisové kurty a deset bazénů. Navíc jedna z deseti nejkrásnějších pláží světa Siesta Key Beach je přímo v Sarasotě, ledovec z Apalačského pohoří sem před miliony let přinesl bílý písek jemný jako cukr moučka, který ani při extrémně horkých teplotách nepálí do chodidel. Jenže voda s sebou přináší i nevýhody – a to jsou záplavy a povodně nebo hurikány... Za těch skoro dvacet let, co v Sarasotě žiju, přišla z Atlantiku na Floridu celá řada hurikánů. Možná si řeknete, že je to báchorka, ale v Sarasotě si údajně kdysi dávno vybudovali pohřebiště indiáni, měli zmapovaný terén a věděli, že právě tady budou jejich mrtví v klidu a v bezpečí. Vzpomeňme si na hurikán Charley, který se před třinácti lety řítil Mexickým zálivem přímo na Sarasotu, třicet mil před ní se stočil doprava a napáchal ohromné škody na Punta Gorda a Port Charlotte. Dnes v noci to vypadalo stejně: Irma šla na Sarasotu-Bradenton, ale její trasa měla stejný směr jako u Charleyho, stočila se doprava a na River Strand, kde je i můj dům, vůbec nedorazila. Tady se člověk nemusí bát žít.

FOTO: ARCHIV

17.10.17 17:50

The Moorings Bradenton, Florida Luxusní rodinné domy s vlastním přístavištěm Projekt The Moorings ve známém golfovém resortu River Strand Golf & Country Club na břehu reky Manatee v Bradentonu nabízí unikátní moznost koupě luxusních rodinných domů s vlastními přístavišti a rodinným golfovým a tenisovým členstvím v tomto oblíbeném klubu. Z celkového poctu pouhých 12 domů jich zbývá k prodeji posledních 5. V ceně každého domu je kompletně zařízená kuchyně, kamenná dlažba v obývací části a koupelnách, letní kuchyně s grilem a lodní dok s elektrickým zvedacím zařízením pro loď do 4,500 kg a mnoho dalších doplňků.

Můžete si vybrat z několika typových modelu podle velikosti od 240 m2 do 360 m2.

ceny od $890 000

POSLEDNÍCH 5 DOMŮ K DISPOZICI

Tom Smola, Licensed Real Estate Broker • Kompletní služby realitní kanceláře

• Účetní a daňové poradenství

• Správa, pronájem a údržba nemovitostí

• Zprostředkování služeb imigračního právníka

• Pomoc při založení obchodních společností v USA

• VIP služby dle přání klientů

Mobil USA: +1 941 726 8778 Office USA: +1 941 366 1414

Tel. ČR: +420 910 001 963 Mobil ČR: +420 602 212 166

1800 2nd Street, Suite 770, Sarasota, FL 34236

tomsmola@amtrade-realty.com

Partners in Success

www.amtrad e-realty.com 72-75_Thomas_Smola.indd 75

17.10.17 17:50

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Zdeněk Kverka Se svou ženou Markétou Dušákovou vlastní jednu z nejprestižnějších prodejen s hodinkami a šperky v Praze, mezi více než třiceti značkami, jež Klenotnictví Dušák nabízí, najdeme švýcarské ikony, jako jsou Omega, Breitling, IWC, Chopard, Breguet a další. Letos oslaví jejich společnost výročí čtvrt století a je načase trochu bilancovat. připravila KATEŘINA DAŇKOVÁ

ro zákazníka, který přijde k „Dušákům“ na Příkopy, se paradoxně čas zastaví. Přestane sledovat své hodinky a začne obdivovat ručky, číselníky, pouzdra, a především strojky geniálních časomír, jichž jsou tu plné výkladce. Nejde od nich odtrhnout oči. Stále pozitivně naladěný Zdeněk Kverka přiznává, že za úspěchem firmy nestojí jen on a jeho žena, ale především loajální zaměstnanci, kterých si oba moc váží. Kdy jste se dostal do vedení firmy Klenotnictví Dušák? Bylo to v létě roku 2000. Tehdy se nám všem, tedy mně, mojí manželce, která byla v té době zatím mou přítelkyní, a dokonce i mým rodičům, v den osudné automobilové nehody rodiny Dušákových změnil život z minuty na minutu. Byli jsme s Markétou postaveni před hotovou věc: museli jsme vyřešit, co s rozjetou firmou, a rozhodnout se, co bude dál. Všichni jsme byli v šoku, rodina i zaměstnanci, navíc nás drtil ten obrovský senzacechtivý zájem médií o nehodu. Nikomu bych to nepřál zažít. Ale zvládli jsme to, Markéta je vnitřně silná a pragmatická osobnost, podrželi nás i mí rodiče, pomohli nám rychle řešit vše potřebné. Ale naprosto největší podporu jsme cítili od zaměstnanců, od nich jsme se vlastně na začátku všechno učili. Ale ustáli jste to a Klenotnictví Dušák letos slaví pětadvacáté výročí. Co se vám za čtvrt století povedlo, na co jste ve firmě pyšní?

76-79_rozhovor_Kverka.indd 76

Máme několik obchodů, velkoobchodně zastupujeme významné světové značky, máme čtyřiatřicet, věřím, že spokojených zaměstnanců, jsme velký tým. Říkám si, že se nám toho povedlo hodně. Jaká byla situace v byznysu s luxusními hodinkami na začátku devadesátých let? Kdysi jsme měli v nabídce různorodé hodinářské zboží: velký výběr stolních a nástěnných hodin či budíků, žádané byly i stolní hodiny známé jako ročky. Odjakživa jsme prodávali švýcarské hodinky, jenže v době, kdy tu nebyla žádná konkurence, měli někteří zákazníci dojem, že jsme předražení. To se naštěstí brzy změnilo, lidé začali hodně cestovat a paradoxně pomohl také fakt, že se otevřelo Carollinum. Klienti si totiž srovnali ceny a uvědomili si, že kvalitní hodinářská práce má svoji hodnotu. V roce 1992 jsme získali zastoupení značky Omega, započala tak éra budování značky Dušák, jež prodává luxusní hodinky a šperky. Změnil se od té doby váš typický zákazník? Hodně podnikatelů přišlo na konci devadesátých let rychle k penězům, nebyl pro ně problém poslat k nám svého asistenta a po telefonu s ním vybírat hodinky za statisíce. Prodávali jsme hodně, a i když jsme byli rádi, že máme tržby, vnitřně nás to úplně netěšilo. Přišlo nám, že tihle zákazníci degradují smysl hodinařiny. Nepřišli si pro hodinky s historií, pro unikáty, jež hodináři dávali dohromady desítky, ba i stovky hodin, ale kupovali si zboží, s nímž se chtěli ukazovat a chlubit. Dnes je to úplně

Zdeněk Kverka (39) je spolumajitelem společnosti KVEDU, jež se zabývá velkoobchodní činností – zastupuje značky jako Omega, Rado, Qlocktwo či SwissKubik – provozuje také velký hodinářský servis. Je majitelem dvou prodejen Klenotnictví Dušák a butiku Omega. S manželkou Markétou Dušákovou vychovává čtyři dcery, má rád golf, rybaří a jezdí na motorce.

17.10.17 17:50

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

jiné. Zákazníci, kteří k nám přicházejí, si na své hodinky museli vydělat vlastní prací, pílí, úsilím. Mají jasnou představu o tom, co chtějí, mají předvybraný model a hodně informací si o hodinkách nastudují dopředu. A není to tak, že většina lidí, kteří mají určité postavení a luxusní časomíra je pro ně vyjádřením společenského statusu, už mechanické hodinky má? To je pravda, většina úspěšných lidí už si své první, druhé nebo i třetí hodinky pořídila a zjistila, že nosí jen jedny, ty nejoblíbenější, a tak na další kus ani nepomyslí. Takové lidi je důležité motivovat, vyprávět jim příběh značek, vzbudit v nich zájem a touhu pořídit si nový kus, model, který je výjimečný. Kupují se hodinky i jako dobrá investice? Samozřejmě, prodáváme limitované edice a speciální kusy, ovšem není to každodenní záležitost. My jsme paradoxně nejvíc takových hodinek prodávali v době krize. Tehdy šly hodinky s tourbillonem na dračku. Dokážete odhadnout, které hodinky budou mít v budoucnu vyšší cenu, než mají v době prodeje? Je to dané nabídkou a poptávkou a odhadnout, jaký model získá na ceně, není zas tak obtížné. Třeba hodinky Speedmaster Moonwatch Apollo 13 Silver Snoopy Award od Omegy: těch bylo vyrobeno 1 970 kusů, je to limitka z roku 2015. Už ve chvíli, kdy končil veletrh v Basileji, kde byla limitka poprvé oficiálně představena, měla o třetinu vyšší cenu, a dnes má cenu dvojnásobnou. Loni jste kompletně zrekonstruovali prodejnu Na Příkopě. Co vás k tomu vedlo? Máte-li reprezentovat a prodávat luxusní zboží, musíte tak činit v luxusním prostředí, na dobře známé adrese, prostřednictvím odborně vyškoleného personálu. Celkovou rekonstrukci prostoru včetně rozšíření prodejní plochy a modernizace interiérů jsme plánovali řadu let.

76-79_rozhovor_Kverka.indd 78

Co bylo na rekonstrukci nejnáročnější? Spojit tradici s nadčasovostí a s moderními designovými prvky, navíc v luxusním balení, nebylo snadné. Rukama nám prošlo několik konceptů, ale stále to nebylo ono. Taky jsme usilovali o co nejrychlejší realizaci, aby byl obchod zavřený co nejkratší dobu. Řešili jsme výběrová řízení na dodavatele stavební části, výrobce interiérů, dodavatele bezpečnostních výkladců a mnoho dalšího. Tohle období bylo asi nejsložitější – dohlédnout na realizaci a nepodcenit žádný detail, který by byl v konečném důsledku třeba výrazný. Jsem rád, že jsme byli trpěliví a nekompromisní, náš nový obchod se mi velmi líbí a jsem s ním spokojen. Ale na mně tolik nezáleží, důležité jsou pozitivní reakce našich zákazníků, kteří se zde cítí příjemně. Máte ještě další prodejny v OC Arkády Pankrác a Butik Omega na Staroměstském náměstí. Přemýšlíte o tom, že otevřete v budoucnu nějakou další, nebo spíš budete posilovat svoji pozici v rámci aktuálních adres? Samozřejmě že se díváme do budoucnosti, a pokud by se nám naskytla zajímavá, životaschopná nabídka či koncept, které by navíc zapadaly do struktury naší firmy, tak proč ne. Aktuálně se ale věnujeme rozšíření portfolia své velkoobchodní divize. Kromě výhradního zastoupení značek Omega a Rado pro český a slovenský trh zastupujeme od dubna také značku hodin Qlocktwo a natahovače od společnosti SwissKubik. Loni jsme si dělali průzkum a výrobky od Qlocktwo mají na trhu velký prodejní potenciál. Jde o originální hodiny, které „mluví“ česky a jsou neuvěřitelně variabilní. K dispozici je celkem pětadvacet jazykových mutací, přední panel je výměnný. Stačí si tak koupit nový cover s požadovaným jazykem a z Qlocktwo se stanou hodiny německé, anglické, ale třeba i ruské.

Na fotografiích interiér Klenotnictví Dušák, Na Příkopě 17, Praha 1, uprostřed záběr na hodinky Omega

FOTO: ARCHIV

17.10.17 17:51

76-79_rozhovor_Kverka.indd 79

17.10.17 17:51

OSOBNOSTI / LUXURY BUSINESS

Baťa

Ferrero

Sourozenci Tomáš, Antonín a Anna Baťovi pocházeli ze Zlína, narodili se s odstupem dvou let po sobě. Nejstarší Anna přišla na svět roku 1872, poté se rodina rozrostla o Antonína a roku 1876 přibyl do budoucího podnikatelského trojlístku ještě Tomáš. Baťové byli už několik století dozadu ševci, a tak se i tři sourozenci vrhli na toto rodinné řemeslo. Zpočátku vyráběli hrubé vlněné obutí a už po roce si mohli dovolit zaměstnat deset interních pracovníků a dalších čtyřicet, kteří pro ně pracovali z domova. V roce 1895 musel Antonín nastoupit do armády, Anna se vdala, a tak celý podnik začal vést teprve devatenáctiletý Tomáš. Ten v roce 1904 odjel na šest měsíců se svými třemi nejlepšími pracovníky do USA, aby se dozvěděl, jak funguje masová výroba. Získanou teorii pak uvedl do praxe a dodnes se mu přezdívá „Henry Ford obuvnictví“. Kromě podnikatelského ducha měl Tomáš Baťa i sociální cítění. Svým zaměstnancům, kterých v roce 1912 bylo víc než šest set, nabízel levné jídlo, zdravotní péči zdarma a nechal pro ně ve Zlíně vybudovat nové domy. Tomáš Baťa se v padesáti šesti letech zabil při pádu letadla, a podnik časem převzal jeho syn, Tomáš Baťa mladší, jemuž bylo pouhých dvacet dva let. V roce 1939 emigroval před nacisty do Kanady. Baťovy továrny v Československu byly v roce 1945 zestátněny, Tomáš Baťa se do rodné vlasti vrátil až po sametové revoluci. Firma po světě v současnosti provozuje přes pět tisíc značkových obchodů a má více než čtyřicet tisíc zaměstnanců.

Těsně po druhé světové válce byla v Itálii nouze o základní potraviny, o kakau si mohli lidé nechat jen zdát. Bylo na příděly, a tak nešlo vyrábět ani čistou čokoládu. Osmačtyřicetiletý Pietro Ferrero, majitel malé pekárny a cukrárničky v Albě na severu Itálie, svůj podnik ovšem nezavřel. Rozhodl se, že smíchá drahocenné kakao a laciné lískové oříšky, kterých bylo v oblasti Piemontu požehnaně. Sladké pastě začal říkat Gianduia. Už ve čtyřicátých letech dvacátého století si ji lidé tak oblíbili, že se z Pietrova malého podniku stala továrna. V roce 1950 distribuovala rodina Ferrero kakaovooříškovou delikatesu po celé Itálii, bohužel už bez Pietra, který rok předtím zemřel. Stejně jako kdysi Pietro, byl i jeho nástupce, syn Michele, ohromným vizionářem. Do Gianduii přidal více cukru, začal ji prodávat ve sklenicích a její název změnil na Nutellu. Recept na ni chtěl uchovat v naprosté tajnosti, a tak ho nechal v arabském znění uložit v egyptské Káhiře. To byly jen první krůčky, které z italské továrny udělaly cukrovinkového magnáta, jakým dnes firma Ferrero je. Michele ale nezůstal jen u Nutelly. V roce 1956 vymyslel višně v likéru a hořké čokoládě – slavné Mon Chéri – a pak přišly na trh další ikonické sladkosti: Ferrero Rocher, Kinder vajíčka a tyčinky nebo osvěžující bonbony Tic Tac. V roce 1997 předal Michele „rodinné stříbro“ dvěma synům: Pietrovi a Giovannimu. Pietro ale o čtrnáct let později tragicky zahynul, a tak dnes firmu, zpracovávající čtvrtinu lískových oříšků na světě, vede jen Giovanni.

80-83_Slavni Businessmani.indd 80

18.10.17 9:36

Lanvin Jeanne Lanvin se narodila na Nový rok 1867 v Paříži a nikdy nesnila o tom, že by se stala podnikatelkou. Její rodina nebyla příliš movitá, a tak třináctiletá Jeanne navyšovala domácí rozpočet tím, že pracovala v kloboučnictví. Ale ani tam ji nenapadlo, že jednou bude udávat tón v módě. Když se jí narodila dcerka Marguerite, Jeanne chtěla, aby holčička vypadala půvabně. Pevný vztah matky a dcery nakonec symbolizuje i nynější logo módního domu Lanvin. Jeanne svou dceru milovala natolik, že pro ni ušila kompletní garderobu. K tomu využívala nádherné látky pestrých barev, až si jejích vlastnoručně ušitých šatů začala všímat i francouzská smetánka. Lidé nejdřív žádali oblečení pro své děti, ale časem se jim Jeanne podařilo přesvědčit, aby začala šít oděvy i pro dospělé. Nakonec se ukázalo, že Lanvin byla nejen talentovaná návrhářka, ale i skvělá byznysmenka, takže v roce 1920 začala vyrábět také dekorace pro domácnost, sportovní oděvy, ale i plavky, a stala se tak prvním podnikatelem, který zvládl ošatit celou rodinu. Byla dokonce natolik úspěšná, že si v roce 1922 dala vybudovat vlastní továrnu na barvení tkanin, aby její látky měly přesně takový barevný odstín, jaký vyžadovala. I přes svou bujarou kreativitu si Jeanne své soukromí bedlivě hlídala a nikdy nechodila v jiné barvě než v černé. Po její smrti v roce 1946 věhlas značky opadl, ale v roce 2002 ho obnovil kreativní ředitel Alber Elbaz a po něm další, takže jméno Lanvin jako zosobněný úspěch žije dál.

80-83_Slavni Businessmani.indd 81

18.10.17 9:36

OSOBNOSTI / LUXURY BUSINESS

Priessnitz

Moser

Narodil se v říjnu 1799 nedaleko dnešního Jeseníku v rodině chudého chalupáře. Když bylo malému Vincenci Priessnitzovi dvanáct let, jeho otec oslepl a chlapec se musel postarat o celé hospodářství úplně sám. V šestnácti letech při práci upadl a přes hrudník mu přejel vůz. Když doktoři viděli, že Vincenc má zlámaná skoro všechna žebra, tvrdili, že brzy umře. Mladík se ale odjakživa pohyboval v přírodě a vzpomněl si na to, jak si lesní zvířata svá poranění ošetřují ve vodách zurčících horských potůčků. Sám si tedy naordinoval zábaly, až se úplně vyléčil. V osadě se zprávy o Priessnitzově „zmrtvýchvstání“ rychle rozšířily a všichni z okolí se u něj začali léčit. Vincenc byl tak úspěšný, že namísto jedné vany za domem určené k polévání pacientů si nakonec vybudoval celé lázně. Nemocní lidé už nemuseli ležet v zacloněných pokojích, ale podle Priessnitzových instrukcí měli vyjít ven na čerstvý vzduch. Naordinoval jim procházky, nasadil vhodnou dietu a doporučil manuálně pracovat – třeba štípat dřevo. Jeho pacienti měli navíc přísný zákaz navzájem si sdělovat, co koho bolí a jakou nemocí trpí. Nejvíc věřil vodě a jejím ozdravným účinkům. Priessnitzovy techniky se staly natolik známými, že se začaly stavět hydroterapeutické ústavy, o jeho metodách existuje přes čtyři sta knih, a kdysi chudobný hoch Priessnitz má dokonce i své pomníky.

Jestlipak by si malý Ludwig Moser, který se narodil roku 1833 do židovské rodiny z Karlových Varů, pomyslel, že on a toto město budou i po skoro dvou staletích nerozlučně patřit k sobě? Ve Varech získal i základní vzdělání, které si jel dále rozvíjet do Vídně. Jeho rodina ale neměla dost peněz, a tak Ludwig musel svá studia přerušit, vrátit se domů a jít do skloryteckého učení. Moserova rodina trpěla stále velkou nouzí, a tak se Ludwig musel poohlížet po práci. Jeho hledání bylo opakovaně neúspěšné, až ho nakonec zaměstnal pražský obchodník se sklem. Po několika dalších změnách zaměstnání dorazil Moser až do Berlína, kde si místní oblíbili jeho rytiny. On ale pořád toužil po vlastním podniku, takže po návratu do rodných Karlových Varů pronajal krámek, a tak se mu dařilo, že za šestnáct let tvrdé práce začal dodávat své výrobky i na dvůr císaře Františka Josefa I. Svou vlastní sklářskou huť si Moser mohl dovolit postavit až v roce 1892. Časem si otevřel obchody v Petrohradu, Paříži, Londýně, ale i ve vzdáleném New Yorku. Kromě císaře Františka Josefa byli Ludwigovými klienty třeba perský šáh nebo anglický král Eduard VII., ale i jiné známé osobnosti. Ludwig se dožil 83 let, umělecké a užitné sklářské předměty Moser jsou dodnes založeny především na kvalitním čistém křišťálovém skle a zručné ruční práci.

80-83_Slavni Businessmani.indd 82

18.10.17 9:36

FOTO: PROFIMEDIA.CZ, ARCHIV

Pulitzer Syn z bohaté uherské židovské rodiny, Joseph Pulitzer, nechtěl být závislý na rodinných penězích. Toužil po tom, stát se vojákem v rakousko-uherské armádě, ale bohužel měl špatný zrak a chatrné zdraví, takže nebyl odveden. Měl ale dobrodružnou povahu, a tak se rozhodl zkusit štěstí v americké armádě. Do USA se dostal v roce 1864, bylo mu tehdy pouhých sedmnáct. A zrovna se nachomýtl k válce, v níž bojoval pokrokový Sever proti otrokářskému Jihu. Jenže válka časem skončila, a co dál? Joseph potřeboval peníze, a tak se živil všemi možnými způsoby, od mezkaře přes nosiče zavazadel a číšníka až po hrobníka. Ve volných chvílích se v místní knihovně učil anglicky a vzdělával se v otázkách práva. Úplnou náhodou se dostal k novinařině a už v pětadvaceti letech se stal vydavatelem. Ukázalo se, že právě pro tuto profesi má mimořádný talent. Vydával investigativní články, a dokonce si časem vydělal tolik, že si koupil neúspěšné newyorské noviny. Snížil jejich cenu, zvýšil náklad, „provzdušnil“ grafiku, začal používat chytlavé titulky, obrázky a fotografie a jako první na světě také komiks. Už po dvou letech se jeho noviny staly nejprodávanějšími v New Yorku. I když se kvůli pracovnímu vytížení jeho křehké zdraví neustále zhoršovalo a jeho zrak zeslábl natolik, že Joseph nakonec oslepl, nechával si články ze svých novin předčítat a poznámky k nim diktoval svým sekretářům, kteří je pak nahlašovali v redakci deníku. Pulitzer byl i velký mecenáš a zasazoval se o to, aby novináři měli dobré vzdělání a mohli studovat. Zemřel roku 1911 v pouhých 64 letech, prestižní novinářská cena pojmenovaná po něm se začala udělovat šest let po jeho smrti.

80-83_Slavni Businessmani.indd 83

18.10.17 9:36

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

František Schneider Nový generální ředitel věhlasné karlovarské sklárny Moser má ambiciózní cíle: vychovat v Moseru nové generace sklářských mistrů a učinit jej atraktivním i pro mladší zákazníky, kteří ocení řemeslnou tradici a jedinečnost českého křišťálu. připravila MARKÉTA VOJTÍŠKOVÁ

o letech strávených v prostředí moderních technologií zatoužil František Schneider, mimochodem jeden z prvních, kdo v Česku vystudovali umělou inteligenci, po naprostém opaku. Vrátit se do světa, v němž je klíčem k úspěchu loajalita, týmový duch a lidská zručnost.

Jak se stalo, že ředitel technologických společností stanul v čele sklářské firmy? Po odchodu z O2 jsem založil vlastní malou poradenskou společnost. Jako externí konzultant jsem se věnoval stavění obchodních modelů, řízení obchodních oddělení nebo tvorbě marketingových strategií. Současní akcionáři si mě vyhlédli, když jsem takhle pracoval pro jednu britskou společnost v Londýně. Požádali mě o obchodní analýzu Moseru a zrodila se láska na první pohled. Oslovilo mě něco, co není rychlé a nezastarává tak jako informační technologie. Krása produktů Moser je trvalá. Potřeboval jste po letech frmolu v technologických firmách trochu zpomalit? Cítil jste vyhoření? Vyhoření ani ne, spíš se mi stýskalo po práci v kompaktním týmu. Moser je považován za rodinnou firmu. Nejen že jej vlastní rodina, ale je to tým lidí, kteří k němu mají často už po generace silný vztah a společně ho někam posouvají. To u velkých společností neexistuje. Jak vás rodina přijala? Doufám, že dobře. Přišel jste tam jako někdo, komu se podařilo ztrojnásobit obrat značky Dell, jako manažer s velkým akcentem na výkon a efektivitu. Nebáli se lidé v Moseru, že budete tlačit hlavně na splnění ekonomických ukazatelů?

84-87_rozhovor_Moser.indd 84

Prvotní obava nejspíš taková byla. Měl jsem jednoznačně pověst velmi tvrdého manažera. Mám ale pocit, že už se to posunulo. Byly produkty této světoznámé značky před nástupem do společnosti také vaším osobním rodinným stříbrem? Až když jsem tu byl už nějaký čas, přišel jsem na to, že skleničky, z nichž pijeme o Vánocích vaječný koňak, jsou barevné moserovky. Značka se pyšní tím, že ji používají světoví státníci a panovníci i světové filmové hvězdy. Kdo k nim v nejbližší době přibude? Pro státníky, panovníky či významné rodiny vyrábíme kolekce na zakázku průběžně. Jsou to unikátní kolekce na přání. V současné době zrovna na jedné takové sérii pro významného panovníka pracujeme. Nicméně tyto zakázky jsou považovány za čistě soukromou záležitost a jsme vázáni mlčenlivostí. Takže se jimi vlastně nemůžeme chlubit. Co se týká domácího prostředí, připravujeme například na příští rok unikátní kolekci ke stému výročí české státnosti, s ní je Moser tradičně spojen. V roce 2011 byl Moser mezi prvními třemi nefrancouzskými značkami, které se staly členem prestižního spolku COMITÉ COLBERT. Je v tom členství jen nějaká symbolika, nebo pociťujete jeho vliv i na obchodní úspěch značky? Má to dva extrémně důležité rozměry. Tím prvním je fakt, že nás to seskupení luxusních značek rozpoznalo a přiřadilo. Jsme vedle rakouské sklárny Riedel a maďarské porcelánky Herend jediní v tomto oboru, kteří jsme členy tohoto spolku. Co ale zůstalo naprosto nepochope-

Ing. František Schneider (50) absolvoval Fakultu aplikovaných věd na Západočeské univerzitě v Plzni, poté působil na významných manažerských postech ve společnostech jako DELL či O2 (Telefónica). Generálním ředitelem Moser je od roku 2016. Dlouhodobě se řídí zásadou, že člověk by měl umět rozpoznat, kdy je potřeba si říci o pomoc, a nestydět se to udělat.

17.10.17 17:34

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

no, je, že Comité Colbert je podpora ručně vyráběných řemeslných produktů a že francouzská vláda tím chrání a rozvíjí tyto unikátní značky. Jsem přesvědčený, že Česká republika je sklářská velmoc, takovou péči u nás ale sklářství zdaleka nemá. Jsou země, v nichž vám členství v tom klubu vysloveně pomáhá? Moser svůj křišťál za posledních padesát let nijak zásadně marketingově nepropagoval, neprosazoval se na silných trzích. Takže se dá říct, že Moser je sklo odborníků. A ti vědí, že je jedinou českou značkou v Comité Colbert, což je v jejich očích podobně důležité jako sama kvalita našich produktů. Které trhy jsou pro Moser klíčové? Nevím, jestli se dá mluvit o klíčových trzích, jejich rozložení je velmi rovnoměrné. Například Rusko má asi jedenáct procent z našeho exportního objemu, těch trhů mezi pěti až dvanácti procenty je ale mnohem víc. Moser má své významné zákazníky v Asii, ve Spojených státech nebo ve Velké Británii. Přidala se k nim i Čína poté, co jste tam skrze čínského partnera otevřeli své zastoupení? Čína má potenciál, ale zdaleka to ještě není stabilní trh. Je třeba tamní zákazníky naučit vnímat krásu Moseru a mít ochotu za ni zaplatit. Obecně na všech zahraničních trzích platí, že pokud se nedaří ve stanoveném období stabilizovat obchodní výsledky, musíme hledat alternativní řešení. V tom jsem coby manažer velice důsledný. Jaký je poměr mezi českými a zahraničními zákazníky? Velmi významný ve prospěch těch zahraničních a je naší velkou ambicí to změnit. Vrátit Moser zpátky k českým zákazníkům. Představit jim ho jako něco, co si uchovává trvalou hodnotu a zároveň reflektuje touhu po krásných, jedinečných a také moderních věcech.

84-87_rozhovor_Moser.indd 86

Takže Moser do každé české domácnosti? Pokud chceme zachovat Moser jako vysloveně exkluzivní křišťál, který se od míchání skloviny přes tavení, foukání až po brus, rytí či zlacení vyrábí kompletně ručně, tak vzhledem k extrémní náročnosti na vysoce kvalifikovaný lidský čas Moser nikdy nebude schopen být sklem do každé rodiny. Vždy to bude záležitost lidí, kteří touží mít ve své blízkosti exkluzivní křišťálový objekt, vnímají tu emoci a dovedou ocenit schopnosti lidí, kteří do toho vložili svůj čas a pot. Pro představu: i ta nejjednodušší sklenice od Moseru projde pěti až dvanácti páry rukou. Pořízení luxusního křišťálového produktu či objektu je velmi osobní záležitost, ať už si jej zákazník pořizuje pro sebe, protože bude chtít mít některou z našich věcí ve svém obývacím pokoji, nebo ještě více, pokud ho bude chtít koupit jako dárek pro své nejbližší. Takto k tomu přistupujeme a i z toho důvodu Moser nemůže být masovou záležitostí.

Na fotografiích výrobky z výroční kolekce Moser 2017. Sklárna ji připravila u příležitosti oslav 160 let existence značky. Zleva: Kolekce JULIA, design: Boda Horák; váza BALL, design: Jakub Balhar; objekt SRDCE, design: Lukáš Jabůrek.

Sté šedesáté výročí značky jste oslavili výstavou Příběh křišťálu Moser v pražském Obecním domě. Bude ještě někde k vidění? V tuto chvíli je umístěna v exkluzivní galerii Thomas Goode v Londýně. Za toto partnerství jsme velmi rádi, jedná se o instituci, která vystavuje ty nejexkluzivnější značky z oblasti luxusního skla, porcelánu a nápojových souborů. Do konce roku bychom chtěli kolekci představit ještě na jednom významném místě ve světě. A do budoucna zvažujeme ještě další dvě lokace. Jaké jsou ohlasy z Londýna? Extrémně pozitivní, a to jak od majitelů galerie, tak i z trhu a médií. Moser je vnímaný jako mistrovská značka, svět oceňuje celou tu jedinečnou komunitu lidí, která ve sklárně pracuje, stejně jako všechny hlavní atributy Moseru – unikátní paletu barev, mistrovskou rytinu, brus a malbu. Kéž by takový náhled měla i česká veřejnost.

17.10.17 17:35

Který z těch osmdesáti jedinečných kousků výroční kolekce se líbí vám? Který byste si přál třeba jako vánoční dárek? Já se na Moser nedívám skrze onu výroční kolekci. To, co já mám osobně nejraději, to je soubor Paula. Je to jeden z nejzdařilejších nápojových souborů secesního období. I když ale vznikl před více než sto lety, je naprosto nadčasový, decentní a elegantní.

FOTO: ARCHIV

Jak si vychováváte další generace sklářských mistrů, rytců a dalších profesí? Je o učební obor sklář na Střední průmyslové škole keramické a sklářské v Karlových Varech zájem? To je nejdůležitější aktivita, kterou nyní v Moseru rozvíjíme. Máme po delší době znovu učně, kteří do oboru nastupují, a snažíme se jim už v průběhu studia nabídnout co nejlepší podmínky – prospěchové stipendium a příspěvky na stravování, dopravu, internát nebo školní pomůcky. Pochopitelně mají možnost praxe a taky přivýdělku ve sklárně. Vyhlásili jsme Cenu Ludwiga Mosera 2017, což je soutěž určená pro studenty středních, vyšších odborných a vysokých sklářských škol, jejíž vítězové získali vedle finanční odměny patnáct tisíc korun také týdenní stáž ve sklárně Moser spojenou s realizací návrhu. Pro mladé lidi je velice důležité vidět výsledek své práce, je to pro ně obrovská motivace.

84-87_rozhovor_Moser.indd 87

Nepotýkáte se stejně jako jiná odvětví s nedostatkem již zkušených, kvalifikovaných lidí? V nedávných dobách mnoho lidí ze sklářství odešlo ze dvou důvodů: ti lepší šli podnikat soukromě s představou, že budou mít malé dílničky, které je lépe uživí. A další odešli zcela mimo obor. Naši současní sklářští mistři jsou v Moseru často více než dvacet let. Z důvodů, o nichž jsem mluvil, v mezidobí prakticky „nevznikali“ noví. Jsou připraveni učit své následovníky, ale potřebujeme najít cestu, jak lidi znovu motivovat a učinit pro ně Moser zajímavým. Nabízíme jim celou řadu benefitů, například garantovaný výdělek po dobu prvního roku zaměstnání, finanční příspěvek po podpisu pracovní smlouvy, příspěvky na zdravotní péči a vlastní zdravotní

a rehabilitační středisko nebo ubytování v areálu sklárny za zvýhodněných podmínek. Vysíláme jim signál, že u nás mají dlouhodobou perspektivu. Jak dlouho trvá, než se ze skláře stane mistr sklář? Určité úrovně mistrovství takový kulič nebo rytec dosáhne asi po patnácti letech praxe. Z toho je patrné, že potřebují mít nejen talent, ale hlavně odhodlání se vůbec oboru věnovat. A taky fyzické předpoklady – unést patnácti- dvacetikilový kus skla a na něm osm hodin denně vytvářet krásu, to nedokáže každý. Při výrobě takhle umělecky náročných věcí musí vznikat spousty odpadu. Co se s ním stává? To je pravda. V kvalitě Moser se toleruje maximálně do jednoho milimetru odchylky od standardu, a to u všech rozměrů. A třeba výslednou šířku skla lze poznat jen podle váhy skla, které nabere sklář na píšťalu. Neexistuje žádný stroj, který by to přesně odměřil, vše je jen na zkušenosti skláře a jeho rukách. Kontrolou kvality neprojde přibližně padesát až šedesát procent výrobků. Ty se pak rozbijí a znovu roztaví, takže materiál jako takový je znovu využit. Představte si ale člověka, který vyrábí dvanáct dvacetikilových váz, a na těch se ukážou vady skla. Tak se těch dvanáct váz prostě rozbije a on začíná další týden znova. Lze nějak charakterizovat současné trendy ve skle? Mnoho firem se pokouší vytvářet barevné sklo, v němž je právě Moser světově unikátní. Leo Moser s ním začínal kolem roku 1910, přičemž mu trvalo asi deset let, než dokázal vytvořit tu správnou barevnost. A mnoho dalších let zabralo naučit se barvy spojovat dohromady, což dodneška nikdo jiný než Moser neumí. Vyhledávají vaši zákazníci spíš tradiční design, nebo sledujete příklon k moderně? Lidé zatím skrze historickou produkci vnímají spíš tu tradičnější podobu Moseru. Naším cílem je představit jim značku moderní, která umí udělat úžasné barevné i tvarově zajímavé objekty.

17.10.17 17:35

ČESKÁ KLASIKA / LUXURY BUSINESS

Živoucí retro vzpomínky Většinou zažily těžké chvíle: znárodnění, omezení výroby, pošpinění pověsti. Pár jich mělo to štěstí, že se „za bolševika“ jejich výrobky vyvážely do světa víc než kdykoli předtím. Tradiční české značky, které už mnohdy nejsou v českých rukách, ale zabojovaly a přežily. Jsou to stále ty „naše“ brandy, jsou to ty výrobky, které si s Českou republikou spojujeme nejen my, ale i většina cizinců. připravili KATEŘINA DAŇKOVÁ, JAN TOMEŠ, KATEŘINA HORNÍČKOVÁ

Kdo hraje PRIM? Dříve československá, dnes již česká hodinářská značka PRIM z Nového Města nad Metují vyrábí hodinky nepřetržitě od roku 1949. Pod její taktovkou vznikly stovky modelů, které mají právě v dnešní době, která je postižena retrománií, neuvěřitelný potenciál. Sběratelů jsou stovky a staré časomíry PRIM se draží na on-line serverech i za mnohonásobky původní ceny. Mezi sběratelské kusy patří i ikona – Prim Diplomat. Tenhle neuvěřitelně populární model, jenž se stále vyrábí, je v moderním provedení k dispozici ve dvou velikostech pouzdra, 34 a 40 mm, nabízí se varianta v oceli i ve zlatě, s bílým, černým či modrým číselníkem. Ovšem dříve tomu tak nebylo. Model Diplomat se měl kdysi dávno, přesněji v letech 1965 až 1966, jmenovat PRIM Repre. Toto označení ale nikoho příliš nezaujalo, a tak byla ve vysílání Československé televize vyhlášena soutěž diváků o nejlepší název pro tento „slavnostní“ model od PRIM. Jaký název vyhrál, je jasné, proto se v roce 1966 začaly „diplomaty“ vyrábět sériově a o rok později šly na české pulty první tři tisíce kusů. Novodobá historie hodinářské firmy PRIM nás zavede například do moderní prodejny obchodního domu Kotva. V „retro“ budově, jejíž historie sahá do roku 1975, láká k návštěvě koutek PRIM fungující v rámci Bibloo Concept Store ve čtvrtém patře. Ovšem prodejců této tradiční české značky hodinek je v Čechách víc. Ti opravdu znalí totiž tuší, že PRIM z Nového Města nad Metují vždy přiláká zákazníky. WWW.PRIM.CZ

88-96_Ceska klasika.indd 88

18.10.17 9:38

Blyštivá Preciosa Češi nikdy zcela neovládli umění šperku a drahých kamenů. Jakmile však jde o sklo, řadí se Česko ke světové špičce. Své by o tom mohla říci naše značka Preciosa, jejíž kořeny sahají až do roku 1724 a která dnes zaměstnává přes čtyři a půl tisíce lidí. Její bižuterie se nosí v Asii i v USA, lustry vyráběné v Kamenickém Šenově si u ní nechávají na zakázku zhotovit šejkové i majitelé nejprestižnějších kasin. Firma spolupracuje s mladými i již renomovanými designéry a její výrobky jsou širokou i odbornou veřejností ceněny na významných událostech, jako je třeba milánský veletrh Salone del Mobile. WWW.PRECIOSA.COM

Tonak – z Nového Jičína do celého světa Cyrano z Bergeracu odhazoval svůj širák v dál, určitě by si to ale rozmyslel, kdyby ho měl od české značky Tonak. Tato tradiční kloboučnická firma z Nového Jičína se totiž na pokrývky hlavy specializuje už více než dvě stě let. Její výrobky byly vždy dostupné v nejluxusnějších obchodech s výběrovým zbožím po celém světě, a to i v dobách největšího útlumu značky. Vždyť pro Tonak navrhuje své kreace i jeden z nejznámějších kloboučníků vůbec: londýnský návrhář Philip Treacy! V dnešní době si ale Tonak prochází něčím, co se dá bez nadsázky nazvat renesancí: začal produkovat sezonní kolekce pod svým jménem, v Praze má vlastní obchod. V něm si dámy i pánové mohou vyzkoušet klobouky, cylindry, barety nebo čepice nejrůznějších designů, barev a vzorů. Především si ale sáhnou na vybrané a s největší péčí zpracované materiály, které vždy byly devízou jména Tonak. WWW.TONAK.CZ

Nestárnoucí Moser Hlavy států pijí z číší Moser, do váz z Karlových Varů vkládají kytice herečky světových jmen. Tušil Ludwig Moser, když v roce 1857 založil ryteckou dílnu a prodejní galerii, že vytváří legendu? Během sedmi let se stal nejprestižnějším výrobcem křišťálového skla v rakousko-uherské monarchii. Značka letos slaví sté šedesáté výročí a vypráví příběh, který žije skrze sklo. V unikátní kolekci Moser 2017 mají své místo jak objekty inspirované historickými kusy (objevují se zde ryté secesní dekory, pískované a zlacené výjevy, art deco brusy či díla ovlivněná funkcionalismem), tak i moderní věci od významných českých designérů a umělců. Sklo může mít mnoho podob, Moser je však jedinečný. WWW.MOSER-GLASS.COM

88-96_Ceska klasika.indd 89

18.10.17 9:38

ČESKÁ KLASIKA / LUXURY BUSINESS

KLEINER, tak trochu jiná slivovice

Fatra a vzpomínky na dětství Celé generace dětí je znají, dokonce s nimi pózují na snímcích v rodinných albech. Plastová zvířátka z Fatry Napajedla od vyhlášené, ale bohužel předčasně zemřelé designérky Libuše Niklové by jistě mnohem víc dobyla svět, kdyby nevznikla v totalitním Československu. Fatra, kterou v roce 1935 založil koncern Baťa, se od své designové klasiky neodklonila ani teď. A tak rodinu legendárních žiraf, slonů a buvolů posílily počiny současných renomovaných designérů: bulteriér Bulík Jana Čapka, pískací koza Anny a Jerryho Kozových nebo Black & White míče Zuzany Lednické.

Rodinná firma Kleiner si pečlivě střeží tajemství své moravské slivovice. Její tekuté zlato stárne ve sklepech v dubových sudech a poté se stáčí do skleněných karaf. Značka s třináctiletou tradicí vyrábí nejkvalitnější pálenku na českém trhu. K rodinnému stříbru patří i zásoba z roku 1981, kterou majiteli firmy Janu Kleinerovi zanechal jeho dědeček. Nejen tato delikátní meruňkovice ale stojí za zmínku. Pro skutečné fajnšmekry vyrábí Jan Kleiner v limitovaných edicích také slivovici Amber Plum, stařenou v sudech po Cabernet sauvignonu, a Silver Plum. Vymýšlí stále nové zajímavé kombinace, a tak milovníci pálenky nedávno ochutnali třeba „překapané“ mirabelky a divoké višně. WWW.DISTILLERYKLEINER.CZ

WWW.EFATRA.CZ

Kazeto, dětská láska z Přerova Oblíbený kufřík třeba s obrázkem krtečka ukrýval vodovky nejednoho prvňáka, schraňoval i šaty pro panenky nebo angličáky a většina z nás ho má dodnes. Pocházel z přerovské firmy Kazeto, výrobky z lepenky od této značky nechyběly v žádné domácnosti. Ve 30. letech minulého století patřilo Kazeto k nejvýznamnějším podnikům v Československu, a to hlavně díky schopnému Karlu Zejdovi, zakladateli továrny. Dnes staví firma na tradičních výrobních postupech, spolupracuje s domácími a zahraničními designéry a její výrobky putují i do Japonska či USA. Nabízí krásné hračky s úložnými prostory, velké kufry, nepřeberné množství dárkových krabic a úložných boxů a samozřejmě kufříky, na něž natiskne zákazníkům jakoukoli fotografii. WWW.KAZETO.CZ

88-96_Ceska klasika.indd 90

18.10.17 9:38

RENOCAR PŘEDSTAVUJE.

Radost z jízdy

NOVÉ BMW ŘADY 5 TOURING S PAKETEM EXECUTIVE.

Seznamte se s novým kombi značky BMW. BMW řady 5 Touring - bezpečnost, maximální komfort a technologie. Pro vás s paketem Executive a Servisními prázdninami na 5 let/ 100 000 km zdarma. Zhodnoťte nové BMW řady 5 Touring při testovací jízdě. Domluvte si termín osobní schůzky na bmw5@renocar.cz Renocar Praha

Lipová 280 Praha - Čestlice (D1, EXIT 8) tel.: 261 393 600 info@renocar.cz www.renocar-bmw.cz * Nabídka platí do odvolání

Renocar Brno

Řípská 5C Brno - Slatina (D1, EXIT 201) tel.: 548 141 548 info@renocar.cz

92 ČESKÁ KLASIKA / LUXURY BUSINESS

Navrátilova Pálenica prostě bodne Říká se, že Češi holdují pivu a Moraváci zase vínu. A co mají rádi všichni napříč republikou? Přece kvalitní pálenku, která zahřeje, léčí neduhy a vypálí nezdravé bakterie v těle! Právě takovou „medicínu“ vyrábí páleničáři ze Zlína. V rodu Navrátilů se předává návod na přípravu slivovice z otce na syna a dnes již pátá generace mužů, zastoupená Adamem a Davidem Navrátilovými, dělá jednu z nejkvalitnějších pálenek na českém trhu. Společně s otcem Radkem pokračují v odkazu svého předka, zakladatele značky Františka Navrátila. Ten v roce 1922 začal pálit kvas ze švestek a činil tak až do doby, než mu po válce jeho výrobnu znárodnil stát. Také jeho potomci pokračovali dál v tradici, i když už nepálili na svém, nýbrž na obecním. Firmu odkoupili v roce 1991 jejich nástupci. Toto zlaté dědictví, dvakrát pomalu destilované v kotlích, pod nimiž se topí dřevem, vyrábějí pro fajnšmekry, kteří nepohrdnou kvalitním destilátem. WWW.NAVRATILOVAPALENICA.CZ

„Bohemka“ – milované bublinky Šumivá vína Bohemia Sekt Prestige, oceněná mnoha světovými cenami, zrají ve starobylých vinných sklepích dlouhých osmnáct měsíců. Tento sekt vyráběný tradiční metodou kvašení v lahvi patří k našemu rodinnému stříbru, podobně jako třeba plzeňské pivo (ostatně Bohemia Sekt se vyrábí v malebném kraji u Plzně, ve Starém Plzenci). Spousta milovníků vína nedá na legendární „bohemku“ dopustit. WWW.BOHEMIASEKT.CZ

Něha z Lesova Průzkumy v minulých letech zjistily, že Češi nejsou hrdým národem. Vlastně ani nevědí, na co být pyšní! Mnozí zmínili alespoň vítězství ve sportovních kláních, ta jsou ale prchavá. Co je však trvalé a stálé, je materiál, který čeští řemeslníci dokážou přeměnit v krásné výrobky. Atelier JM Lesov, v němž se tvoří česká legenda, císařský servis Thun, je jedním z posledních míst, kde není porcelán tvořen průmyslovou výrobou. Vše podléhá tradici ruční práce. Vznikají zde archivní sběratelské kousky i moderní návrhy, v obou liniích ale nalezneme všechno porcelánové pro život. Pokud máte vlastní představu, nebojte se Atelieru Lesov svěřit svůj návrh – s plněním přání mají dlouholeté zkušenosti. WWW.ATELIERLESOV.CZ

88-96_Ceska klasika.indd 92

18.10.17 9:38

Praha 1• Florentinum Na Florenci 15

Praha 1• Four Seasons Veleslavínova 2a

Praha 2 Masarykovo nábřeží 2

www.opticlab.cz

Opticlab_LuxuryBusiness_215x275mm.indd 1

Brno Poštovská 3

Bratislava Nám. SNP 19

Budapest Bajcsy-Zsilinszky út 19/A

Sleva 11% na dioptrickou zakázku (obruba+skla) heslo: Luxury Business platnost do 30. 11. 2017

11/09/2017 15:17:34

ČESKÁ KLASIKA / LUXURY BUSINESS

Botas běží na dlouhou trať Baťa obouvá celý svět Jedete-li na dovolenou nebo za obchodem kamkoli po světě, všude narazíte na jméno Baťa. Potkáme se s ním v exkluzivních prostorách, jakými jsou pařížský concept store Colette nebo londýnský dům alternativního luxusu Dover Street Market. Tradiční česká firma se totiž rozhodla oživit ikonu svého obuvnického impéria, a tak v indickém Batanagaru opět rozjela výrobu modelu Baťa Tennis. Paříž hlásila mnoho prodaných kusů a Londýn už druhý den objednával další várku. Přestože si společnost s historií sahající až do roku 1894, kdy sourozenci Tomáš, Antonín a Anna Baťovi najali prvních deset zaměstnanců, vytyčila nesnadný úkol, tedy obout celý svět, i přes různá úskalí svůj cíl splnila. A za víc než sto dvacet let neztratila nic ze svého slavného jména.

Neřekne se jim jinak než botasky a před rokem 1989 je při sportování obouvalo snad celé tehdejší Československo. Kultovní sportovní boty začal vyrábět v roce 1963 podnik Botana z východočeské Skutče. Okamžitě se staly miláčky českých sportovců – a nejen jich. Nejznámější model Classic byl vyroben v roce 1966. Na moderní městské boty, které posbíraly řadu designových ocenění a získaly status stylového módního doplňku s nádechem nostalgie, ho před devíti lety přetvořili studenti pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jakub Korouš a Jan Kloss. WWW.BOTAS66.COM

WWW.BATA.CZ

TON je ladné sezení Továrnu na nábytek vyráběný unikátní technologií ohýbání dřeva založil roku 1861 v Bystřici pod Hostýnem Michael Thonet. Jeho závod se ale vyhláškou ministerstva průmyslu stal v roce 1946 národním podnikem THONET a o sedm let později byl přejmenován na TON, což je zkratka slov Továrna na ohýbaný nábytek. Po převratu v roce 1989 byla organizační struktura změněna na státní podnik a od roku 1994 už funguje TON jako akciová společnost. Je moderní značkou, která spolupracuje s úspěšnými designéry a sbírá prestižní ocenění. Na elegantně oblé židli č. 14 se sedí již přes sto padesát let, jednoduchost a čistou linii zosobňuje například i křeslo Mojo (na obrázku). WWW.TON.EU

88-96_Ceska klasika.indd 94

18.10.17 9:38

ČESKÁ KLASIKA / LUXURY BUSINESS

Mělnický kalamář Původní mělnický kalamář je fenomén, který vypovídá o více než dvě stě let staré tradici lahvování kvalitních vín „na Mělníku“. Místní region patří mezi vinařské oblasti, které takto originálně tvarovanou lahev na víno podobnou kalamáři používají od roku 1812. Původně ji využívali mělničtí majitelé lékáren, kteří zároveň vnímali víno jako přírodní produkt s prokazatelnými léčivými účinky. Dnes se do kalamářů stáčí pro oblast typický Ryzlink rýnský, červené víno reprezentuje St. Laurent, tedy Svatovavřinecké z vinice Na Čarodejnici. Do kalamáře se dostanou jen vína výjimečné chuti, kvalita je tedy zaručena. E-SHOP: WWW.BLACK-PRINT.CZ/VINA/KALAMAR

Tajemná ajemná Becherovka echerovka

Favorit – legend legenda českých silnic

Karlovy lovy Vary mají dvanáct unikátních kátních minerálních pramenů, menů, ale nejznámější je ten třináctý. V roce 1807 ho „objevil“ evil“ tamní lékárník Josef Becher, her, který začal prodávat žaludeční deční likér vytvořený podle le tajné speciální receptury. y. Světoznámou značku z nějj ovšem udělal až jeho syn Johann. Bylinný likér nezaměnitelné aměnitelné barvy a chuti v tradiční adiční tmavozelené lahvi už patří k našemu národnímu dědictví a získává nám slávu u i ve světě.

Kolo slavné značk značky, sen a objekt touhy mnoha lidí, nebylo za každého, stály se na ně fronty a podsouvaly se socialismu pro ka úplatky. Jezdili na něm slavní cyklisté, třeba Jiří Daler na něm vyhrál v roce 1964 v Tokiu zlatou olympijskou medaili. Dnes se už na legendární legendárn favority nesepisují pořadníky, ale značka 1922 má pořád světové renomé, navíc získává založená v roce 19 mezinárodní ocenění za druhým. Díky majiteli Richardu jedno mezinárodn přijíždí legenda z minulosti a rozhodně nehodlá Galovičovi přijížd kola se částečně drží tradičního designu, využívají zastavit. Nová kol technologie. Největší výhodou je celkový customivšak moderní tech zing, tedy výroba na míru a dle preference zákazníka. Se čtyřmi liniemi Aviator, Bigboss, Cronos a Diamante je modelovými linie seznámit v prodejně ve vinohradském Pavilonu. snadné se seznám

88-96_Ceska klasika.indd 96

FOTO: ARCHIV

WWW.BECHEROVKA.COM W.BECHEROVKA.COM

WWW.FAVORIT.CZ

18.10.17 9:39

lehkost v české kuchyni…

foto: Phootoone ©

Malé náměstí 138/1, Praha 1 info@nuancerestaurant.cz www.nuancerestaurant.cz tel.: +420 224 247 400

00_Nuance_IM_215x275_BUS_2017.indd 97

17.10.17 19:02

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Jan Kašpar Díky rodinnému zázemí si vybudoval silný vztah k umění a přistupuje k němu s respektem. Před dvěma lety se mu naskytla zajímavá příležitost: vstoupit jako společník do galerie se silnou tradicí, do Galerie Art Praha. připravila KATEŘINA DAŇKOVÁ

alerie Art Praha má výjimečnou atmosféru. Na ty, kdo milují umění, působí jako magnet, přitáhne je a nepustí. Je to místo, v jehož interiéru najdeme desítky překrásných uměleckých děl, a vybrat si jediné znamená skutečně se zamilovat. Kdy jste se rozhodl, že se budete věnovat podnikání v oblasti galerijnictví? Podnikání, ač v jiném oboru, se věnuji od roku 1990. Když se naskytla příležitost podílet se na chodu jedné z významných pražských galerií, Galerie Art Praha, neváhal jsem. Galerie sídlí na Staroměstském náměstí a její historie se začala psát krátce po sametové revoluci. Tato podnikatelská výzva přišla ve správný moment a padla na úrodnou půdu. Daří se nám v zaběhlé tradici Galerie Art Praha pokračovat a dále ji rozvíjet. Kde jste se naučil rozeznávat jednotlivá díla? Bylo to studiem, nebo samotnou praxí v oboru? Proces učení provází člověka celý život. V našem oboru je ochota vzdělávat se a naslouchat nesmírně důležitá. Vždycky jsem si vážil rad od zkušených osobností, jako je například dr. Vladimír Neubert, který Galerii Art Praha založil, mají totiž nevyčíslitelnou hodnotu. A kdy a kde se tvoří poptávka? Jak víte, kdo se bude prodávat? Existuje někdo jako trendmaker? Poptávku ovlivňuje celá řada faktorů, ať už se jedná o ty ekonomické, politické, či další. Lidé stále častěji hledají cestu, jak investovat své peníze, a právě umění

98-101_Jan Kaspar.indd 98

je jednou z možností. Na trhu působí dva druhy sběratelů. První skupinu můžeme nazvat čistými sběrateli, ti nakupují umění z vášně a zalíbení. Většinou sbírají jednoho nebo několik svých oblíbených autorů nebo žánrů. Návratnost jejich investice pro ně není to nejdůležitější. Druhou skupinu tvoří lidé, kteří umění sbírají s cílem následného zisku. Nejlepší ale je, když se podaří skloubit obojí dohromady, tedy najít krásný obraz s perspektivou dobrého zhodnocení. Cenu uměleckého díla ovlivňuje hned několik věcí. Když se dílo od určitého autora prodá za výjimečnou cenu, tak to následně zhodnotí i autorova další díla. Práce s poptávkou a uvedení malíře na trh jsou věcí dlouhodobé systematické práce a budování reputace. Proto i naše galerie spolupracuje s mladými autory. Důležité jsou samozřejmě i výstavy v renomovaných muzeích a výstavních síních. Kdo nejčastěji kupuje české malíře? Češi, nebo cizinci? Největší zájem má česká klientela a pak i patrioti žijící v zahraničí. Náš trh je regionální, díla českých autorů se tak logicky lépe prodávají na našem území. Zajímavostí je, že na českém trhu s uměním jsou poměrně úspěšní slovenští autoři, což je pravděpodobně dáno silnou komunitou Slováků u nás a stále úzkým vztahem našich zemí. Je reálné odhadnout, za jakou cenu se umění vydraží, nebo vás to vždy překvapí? Analyzujeme si dostupné zdroje, což jsou výsledky předchozích aukcí, předešlá poptávka po autorovi

Jan Kašpar (45) se podnikatelské činnosti věnuje od počátku 90. let. Před dvěma lety vstoupil jako společník do Galerie Art Praha, kde je nyní jednatelem.

17.10.17 17:54

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

nebo data z portálu Artplus a podle toho cenu odhadujeme. Ovšem při každé aukci dojde k momentu překvapení, kdy některá díla nedosáhnou očekávané ceny. Často se taky stává, že účastníci aukce projeví o dílo enormní zájem a jsou ochotni se přebíjet. Pro nás jako pořadatele aukce je to vzrušující a jedinečný zážitek. Jaký nejdražší obraz se podařilo vaší galerii vydražit? Za dvacet let existence to byly samé nádherné kusy, třeba obraz Leda s labutí od malíře Josefa Šímy se vydražil za 17 500 000 korun. Nebo dílo Josefa Čapka, Dívka v růžových šatech, dosáhlo ceny 14 160 000 korun. Při naší poslední aukci jsme zaznamenali několik „osobních rekordů“. Příkladem je obraz Dívka v modrém od Jana Preislera, který se z vyvolávací ceny 1 200 000 korun vydražil za rekordních 7 800 000 korun. Na co by se měl zaměřit člověk, který by chtěl v budoucnu investovat do umění? A čeho by se měl zároveň vyvarovat? K dílu musíte mít v první řadě určitý vztah, musí se vám líbit a oslovit vás. Umění je založeno na citech a pocitech, a to je nejdůležitější faktor, s nímž by měl člověk při výběru uměleckého díla začít. Do díla se musíte vlastně zamilovat. Samozřejmě je důležité vědět, zda chcete investovat do díla od zavedeného umělce, u kterého je snazší určit tržní cenu, nebo do díla začínajícího umělce, u něhož je větší riziko návratnosti investice. Pokud se rozhodnete investovat do umění, určitě vyhledejte renomované galerie a aukční domy a kupujte díla, která mají odborné posudky a expertizy historiků umění. Pozor na podezřele dobré koupě od pochybných zprostředkovatelů, kteří hodně tlačí na čas.

98-101_Jan Kaspar.indd 100

Jak je to s evidencí pravosti děl? Existuje něco jako databáze originálů? V současnosti je na trhu řada falzifikátů, a proto je nutné věnovat ověření pravosti velkou pozornost. To dokazuje i celá řada nedávných událostí, s nimiž jsme se mohli setkat v médiích. Do každé galerie přicházejí prodávající, kteří někdy v dobré víře, ale někdy úmyslně nabízejí falza, a pak je na zodpovědnosti a renomé každé galerie k tomuto přistupovat svědomitě. V naší galerii každé dílo hodnotí naši interní historici umění a spolupracujeme také s celou řadou externích odborníků. V případě pochybností u významných děl necháváme zpracovat i odborné a materiálové analýzy.

Vlevo: Josef Čapek: Děvče v růžových šatech, 1916, 70 x 52 cm; Uprostřed: Václav Špála: Zátiší, 1937, 40 x 30 cm; Vpravo: Jan Preisler: Dívka v modrém, 1902, 64 x 45,5 cm

Co vás osobně na umění nejvíc fascinuje? Asi ty rozdílné pohledy na dané téma, to, jak umělec dokáže danou skutečnost ztvárnit. Zároveň se pořád snažím pochopit umělcův pohled a konfrontuji ho se svým vlastním vjemem. Vždycky se snažím vcítit do umělcova pohledu. Další věcí, která mě na umění fascinuje, je schopnost zaznamenat hloubku a také hra světla a stínu. Jaký styl, období, umělce máte nejraději? Mám silný vztah k impresionismu. Okouzlující jsou díla od Vincenta van Gogha a Paula Gauguina. Stejně tak mě oslovují díla České moderny, především pak obrazy vynikajícího malíře Václava Špály. Nedávno mě třeba naprosto uchvátil Špálův obraz Zátiší z roku 1937, který byl úspěšně vydražen v naší poslední aukci. Máte oblíbenou světovou galerii, kam často jezdíte? Času na cestování moc nemám, ale když se zadaří na chvíli odjet, rád vyrážím do Amsterdamu, pokochat se díly expresionistů. Nedávno jsem navštívil Oslo, kde se buduje nové muzeum Edvarda Muncha, a už dnes vím, že se tam vydám znovu.

FOTO: GALERIE ART PRAHA

100

17.10.17 17:54

Zveme Vás na podzimní exkluzivní aukci 12. listopadu 2O17 13.3O hodin Galerie Mánes

Galerie ART Praha je prestižní pražskou galerií, která se zaměřuje především na významné české a slovenské malíře 19. a 20. století. Působí na trhu již více než 20 let a patří ke špičce na trhu s uměním.

STAROMĚSTSKÉ NÁM. 2O/548 — PRAHA 1 PO—PÁ: 1O.30—18.3O SO: 1O.30—17.OO tel./fax: 224 211 O87 gsm: 6O2 233 723 e-mail: galerie@g-a-p.cz Galerie ART Praha Emil Filla Zátiší se sokolem, 193O olej/plátno, 73 x 98 cm vyvolávací cena: 5.8OO.OOO Kč

98-101_Jan Kaspar.indd 101

17.10.17 17:54

102

TECHNOLOGIE / LUXURY BUSINESS

Technologie na pomoc Dokážou v mnohém ulehčit život, zrychlit situace, které se zdají nekonečné, a změnit komunikaci ze složité na snadnou. Tyhle „mašinky“ fungují prostě bezvadně! připravil LUDĚK VOKÁČ

Porsche Design Book One Značka Porsche Design se na pole spotřební elektroniky pouští i vlastními silami. V Barceloně na veletrhu MWC představila svůj počítač typu 2 v 1, tedy tablet s připojitelnou klávesnicí. Ten má špičkové zpracování s hliníkovým tělem a elegantní design, v oblasti funkčnosti a výbavy pak nedělá žádné kompromisy. Displej má úhlopříčku 13,3 palce a vysoké rozlišení 3 200 x 1 800 pixelů a nabízí špičkový kontrast 1 000:1. Samozřejmostí je tu 16 GB RAM paměti a dostatečně velké SSD úložiště s kapacitou 512 GB. Nechybí tu moderní funkce, jako například přihlašování pomocí Windows Hello. Konstrukce dovolí řadu módů použití. Cena: 79 990 Kč WWW.PORSCHE-DESIGN.COM

Bluesmart Společnost Bluesmart už úspěšně dodala zákazníkům zavazadla ze série One. Po úspěchu první série se firma rozhodla znovu se vydat na pole komunitního financování a na portálu Indiegogo začala nabízet zavazadla Series 2. V nové sérii najdeme kabinová zavazadla a kufry k odbavení, které disponují připojením k internetu pomocí mobilních sítí, GPS a velikou baterií, jež dobije mobilní telefony a další elektroniku. Zavazadla lze přes telefon na dálku odemykat a zamykat, lze nastavit varování při vzdálení se od něj a mají integrovanou váhu. Cena: od 325 $ WWW.BLUESMART.COM

Panasonic Fotoaparát Panasonic Lumix DMC-GH5 patří do kategorie takzvaných bezzrcadlovek, tedy fotoaparátů s výměnnými objektivy. Používá formát Micro 4/3 a výrobce zaručuje nejen špičkovou kvalitu snímků, ale také perfektní kvalitu natáčeného videa. Jde o první spotřebitelský fotoaparát, který je schopen natáčet video v profesionální kvalitě 4K 60p/50p. Rozlišení snímače je 20,3 megapixelu a výrobce tvrdí, že fotoaparát zvládá bez problémů citlivosti až do úrovně ISO 25 600. Cena: 54 990 Kč WWW.PANASONIC.CZ

102-103_Tipy z men.indd 102

18.10.17 9:39

LG W7 OLED TV Letošní rok je rokem nástupu OLED televizorů a na špičku v této oblasti patří korejská značka LG, která je největším výrobcem panelů z organických diod. Její 77palcový model W7 je ovšem výjimečný i z hlediska své samotné konstrukce. Displej je totiž tenký pouhých 3,85 mm a na stěnu jej lze připevnit pouze za pomoci magnetické pásky. LG tak říká, že tento televizor poskytuje obraz doslova na stěně, tedy Picture-on-Wall. Displej je propojen se základnou a soundbarem, který podporuje i prostorový zvuk Dolby Atmos. Samozřejmostí je 4K rozlišení nebo podpora technologie HDR. Cena: cca 250 000 Kč WWW.LG.COM

Montblanc

Ring Video Doorbell Domácí zvonky s integrovanou kamerou nejsou nic nového, ale společnost Ring poskytuje ucelené portfolio přístrojů a služeb. Její Video Doorbell Pro má elegantní design, nevýhodou je nutnost instalace s připravenými rozvody elektřiny. Levnější a méně elegantní Video Doorbell 2 umí fungovat i na baterie. Obraz z kamery zvonku lze sledovat na jakémkoli smartphonu a firma nabízí za měsíční nebo roční poplatek také možnost ukládat veškerý záznam do cloudu. Zvonkyy mají pokročilé bezpečnostní funkce. Cena: 249 $ WWW.RING.COM

FOTO: ARCHIV

Kuri Robot Německá značka Montblanc se rozhodla naplno vstoupit na pole chytré nositelné elektroniky, a tak do své nabídky zařadila chytré hodinky Summit. Ty spoléhají na operační systém Android Wear 2.0 a nabízejí vestavěný senzor pro měření srdečního tepu. Na výběr jsou čtyři různá provedení pouzdra (tři ocelová, jedno titanové) a gumový či kožený řemínek. Prémiové značce odpovídá i prémiová cena, která převyšuje většinu konkurenčních přístrojů v této kategorii.

Stojíme údajně na prahu věku inteligentních robotů. Společnosti Mayfield Robotics a Bosch proto přispěchaly s jedním z prvních takových robotů do domácnosti. Kuri, jak se stroj jmenuje, je malým společníkem, který nejen že domácnost za pomoci kamer pohlídá, ale je schopen interakce s prostředím a člověkem. Poslouchá hlasové příkazy, ale zpět reaguje světlem a zvuky, nikoli řečí. Naučí se některé zvyky svých uživatelů, může je například podle toho vhodně ráno vzbudit a lze skrze něj ovládat prvky chytré domácnosti. Cena: 799 $

CENA: 890 €, WWW.CAROLLINUM.CZ

WWW.HEYKURI.COM

102-103_Tipy z men.indd 103

18.10.17 9:40

104

TÉMA / LUXURY BUSINESS

Přetahovaná technologických miliardářů Na čele žebříčku nejbohatších osob světa momentálně probíhá velmi zajímavá „válka“. Billa Gatese, zakladatele Microsoftu, který se v nejvyšších patrech drží dlouhodobě, totiž dostihl Jeff Bezos, zakladatel internetového obchodního gigantu Amazon.

oncem července došlo prozatím nakrátko ke střídání na postu nejbohatšího člověka světa. Na nejvyšší příčce žebříčku agentury Bloomberg totiž vystřídal Billa Gatese na několik dnů třiapadesátiletý Američan Jeff Bezos, další z těch, kdo pohádkově zbohatli na internetovém podnikání. Po pár dnech na vrcholu se ovšem Bezos vrátil na druhou příčku, to když jeho firma oznámila pololetní finanční výsledky. Meziroční pokles zisku zklamal investory, a ti se rozhodli rozprodávat akcie Amazonu. Ve čtvrtek 27. července tak byly akcie na maximu 1 071 dolarů za kus, ale druhý den už to bylo 1 046 dolarů. Na počátku srpna akcie dokonce klesly na hodnotu 980 dolarů. Vzhledem k formě Amazonu je ale velmi pravděpodobné, že se Bezos opět na první místo vrátí. Už třeba proto, že pokles zisku, který tak zklamal investory, přišel v důsledku toho, že Amazon intenzivně investoval do vývoje vlastních technologií a do rozšíření své cloudové divize. Ta je právě vedle Microsoftu největším podnikem svého druhu a Bezos si chce pojistit pozici. Obecně Jeff Bezos investuje do těch nejmodernějších technologií. Amazon už dávno není jen velké internetové tržiště, firma poskytuje různé cloudové služby firmám

104_Milionari online.indd 104

i koncovým spotřebitelům, legendární jsou její elektronické knihy Kindle a nejnověji nabízí spotřebitelům pokročilý hardware v podobě tabletů, mobilních telefonů a zařízení pro chytrou domácnost Amazon Echo. V něm sídlí i chytrá Alexa, což je inteligentní hlasový asistent, který konkuruje svými schopnostmi asistentkám, jakými jsou Siri od Applu, Cortana od Microsoftu nebo službám od Googlu. Bezos také v rámci své firmy zkouší experimentovat například s dodávkami zásilek za pomoci robotů a dronů. A plní si i své doslova hvězdné sny, v rámci společnosti Blue Origin totiž vyvíjí vesmírná plavidla a plánuje kolonizaci vesmíru. Tyto investice sice Bezose stojí spoustu peněz, mnohé z nich se ale bohatě vyplatí a pomáhají jeho jmění ještě rozšířit. Investovat do technologií totiž v poslední době očividně přináší zisk. Důkazem je jak stálice v podobě Billa Gatese, tak třeba pátá pozice zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga v tomtéž žebříčku agentury Bloomberg. V první desítce je technologických boháčů momentálně hned šest, zmíněnou trojici doplňují ještě americký podnikatel Larry Ellison, šéf Oracle Corporation, a Američané Larry Page a Sergey Brin, zakladatelé Googlu.

KOLÁŽ: BOHDANA LEEDEROVÁ, ISTOCKPHOTO.COM

připravil LUDĚK VOKÁČ

18.10.17 9:40

00_Ausch_Real_Estate_Im_215x275_BUS_2017.indd 1

27.9.17 13:06

106 TÉMA / LUXURY BUSINESS

Recyklace pořád není samozřejmost V rámci udržitelnosti rozvoje naší civilizace je velkým tématem poslední doby produkce CO2, tedy oxidu uhličitého. V jeho stínu ale tak trochu zůstává i další významná oblast udržitelného rozvoje: recyklace. připravil LUDĚK VOKÁČ

iskuse o produkci oxidu uhličitého se vedou nejen v souvislosti s emisními skandály automobilek, ale třeba také s „klimatickou dohodou“ z Paříže, od které se rozhodl odstoupit americký prezident Donald Trump. Podle zpravodajství z poslední doby se ostatně může zdát, že největšími nepřáteli trvale udržitelného rozvoje jsou Donald Trump a německá automobilka Volkswagen. Její skandál se sice netýkal zrovna emisí skleníkového plynu, ale toxických zplodin oxidu dusíku, nicméně tato kauza dostala automobilky pod drobnohled a ukázalo se, že i emise CO2 z aut jsou výrazně vyšší, než většinou výrobci udávají. Zplodiny jsou tedy hlavním tématem posledních měsíců a let. Stejná pozornost by se ale měla věnovat recyklaci.

nakonec skončí ve vodní mase. Tam způsobují celou řadu problémů: nejen že jsou potenciálním ohrožením mořského života, ale některé organismy se jimi živí, a tím se plasty dostávají i do našeho potravního řetězce. V recyklaci nejde ale jen o opětovné využití plastů, znovu mohou sloužit samozřejmě i další materiály, včetně kovů, a obzvlášť těch vzácných. Plasty a vzácné kovy jsou společným jmenovatelem mnoha produktů spotřební elektroniky. Technologické společnosti, které elektronikou zaplavují trh, se často chlubí, že třeba na výrobu těla daného produktu používají recyklované materiály, ale míra takového využití je zatím malá. Navíc oblastí, kde by mohly technologické firmy více využít recyklovaných materiálů, je mnohem více.

Plasty z oceánů Podle studie světově proslulé neziskové organizace Ellen MacArthur Foundation je na světě znovu využito jen asi čtrnáct procent všech plastů. Zbylých 86 procent tedy končí na skládkách, nebo co hůř, jako odpad v oceánech. Ročně se do velkých vodních ploch dostane asi osm milionů tun plastů, velká část z toho jsou obaly, které lidé jen tak odhodí a ony pak

Lepší budoucnost Například gigant Apple se pyšní tím, že u některých výrobků je jejich balení tvořeno až z 99 procent recyklovaným materiálem. A celkově firma za rok 2016 vykázala, že použila 131 tisíc tun vláken, z nichž 62 procent pocházelo z recyklace. Téměř 38 procent jsou pak vlákna „čerstvá“, ale ze zdrojů, které Apple nahrazuje svým rozsáhlým programem

106-107_Udrzitelne zdroje.indd 106

18.10.17 9:41

KOLÁŽ: BOHDANA LEEDEROVÁ, ISTOCKPHOTO.COM

106-107_Udrzitelne zdroje.indd 107

zalesňování. Jen méně než jedno procento celulózy u Apple podle údajů firmy nepochází z těchto zdrojů. Velký krok v oblasti obalů se rozhodla učinit také společnost Dell. Rozhodla se totiž, že bude u svých obalů využívat recyklované plasty. Navíc nepůjde o plasty jen tak ze skládek, materiál má z velké části pocházet právě z odpadů z moře. Firma teď začíná s malým komerčním testem: u balení svého počítače XPS 13 používá z pětadvaceti procent recyklované plasty z oceánu. Jen v letošním roce má Dell zbavit světové vody asi sedmi tun plastů. Partneři Dell, kteří pro společnost dodávají recyklované materiály, je mají zachytávat ve vodních tocích a na pobřežích. A co víc – zbytek surovin použitých při výrobě pak tvoří běžné recyklované plasty. Dell si nechává vyrábět plastové „tácy“, v nichž jsou pak jeho produkty v baleních uloženy. Firma uvádí, že ve svých produktech využívá přes 22 milionů tun recyklovaných plastů a toto množství chce ještě zvýšit. Auta ze skládek Recyklace je velkým tématem i v automobilovém průmyslu, který je kvůli ekologii v poslední době tak na pranýři. Například automobilka Toyota hlásí,

že dvacet procent všech plastů použitých v jejích vozech pochází z recyklace. Rozličnými způsoby využití recyklovaných materiálů se často chlubí také automobilka Ford. Třeba její populární pick-up F-150, který je dlouhodobě nejprodávanějším vozem v USA, se v nejnovější generaci vyrábí z hliníku, při výrobě karoserie přitom může až čtyřicet procent materiálu tvořit odpad. Ten ovšem neskončí na skládkách, ale vzniknou z něj hliníkové plechy, které putují zpět do továrny. Firma využívá i hliníkový odpad z jiných fabrik. Také recyklované plasty jsou u této automobilky samozřejmostí. Jsou z nich vyrobeny například kryty podběhů mnoha typů vozů. V roce 2010 se Ford například pochlubil tím, že u modelů Focus pro americký trh bude využívat mimo jiné i recyklovanou džínovinu. K čemu? Nejen na koberečky v autech, ale i na výrobu tlumicích hmot. Podobně Ford zkoumá i další možnosti využití recyklovaných textilních materiálů, například pro potahy sedadel. V některých případech do nich automobilka přidává i surovinu z recyklovaných plastových lahví.

18.10.17 9:41

108

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Jan Měšťák Největším štěstím v životě jsou pro něj jeho děti, největším životním přáním potom jejich štěstí a zdraví. Je ochoten ztratit vše, co v životě získal, jen když budou zdravé a šťastné. Jako chirurg, dětský chirurg i plastický chirurg totiž velmi dobře ví, kde může být smutek a bolest rodičů největší. A tak říká, že vše ostatní pro něj již není zdaleka tak podstatné. připravil BOHUMIL BREJŽEK

elý život pomáhá vracet sebevědomí lidem pošramoceným handicapem nebo úrazem. A také jako plastický chirurg zázračně čaruje s ženskou krásou. Je nabitý neuvěřitelnou energií a pozitivní energii kolem sebe šíří, vždy trpělivý, v dobré náladě. Věří, že každý má šanci uspět, pokud má dostatek sebevědomí i pokory a řídí se intuicí. Jak jste se dostal k plastické chirurgii? Původně jste prý neměl být ani lékařem... Ano, má cesta nebyla vůbec přímočará. Na základní škole jsem se sice učil lépe než průměrně, ale byl jsem nesmírně zlobivé dítě plné energie, takže dvojky z chování nebyly výjimkou. V čem jsem však vynikal, byl sport. Kvůli špatným známkám z chování mě nepřijali ani na hotelovku do Mariánských Lázní, a tak jsem šel do učení na jemného mechanika do Fyzikálního ústavu ČSAV, kde byla zaměstnána moje maminka.

Nechtěl jste se věnovat sportu? Sport byl tehdy pro mě to nejdůležitější, už v patnácti jsem se dostal do reprezentačního výběru ČSSR ve volejbale. Vzpomínám si, že jednou řekl mistr mamince, že sice hraju dobře, ale práce mě zrovna moc nebaví. Maminku to hodně mrzelo, a protože jsem ji měl rád jako málokoho, řekl jsem si, že všem ukážu, jak se mýlí. Od té doby jsem měl na „učňáku“ jen samé jedničky.

108-111_Rozhovor_Mestak.indd 108

A co jste dělal potom? V té době zřídili dvouleté gymnázium pro pracující. Hrál jsem vrcholově volejbal, závodně tancoval, chodil s holkama, od šesti do dvou pracoval a od půl třetí čtyřikrát týdně chodil na gymnázium. Co mne ve škole bavilo, byla matika, a tak jsem se rozhodl dělat přijímačky na matematicko-fyzikální fakultu. Byly dost brzy, někdy v květnu, z fyziky jsem měl za jedna, ale z matiky jsem u nich dostal logaritmy a ty jsme měli brát až za čtrnáct dnů… Takže vás nevzali... Ano, místo školy mě čekala vojna, přidělili mě do Dukly Kolín, což byl armádní klub, přeborník republiky s dvanácti reprezentanty. Během vojny jsem se rozmýšlel, jestli půjdu na Institut tělesné výchovy, nebo na medicínu. Jak vidíte, medicína vyhrála. Dokonce jsem bral každý rok prospěchové stipendium, přitom sportoval, po skončení univerzity jsem si udělal kandidaturu, habilitoval. Nastoupil jsem na Kliniku plastické chirurgie na Vinohradech, kde jsem operoval mimo jiné obličejové rozštěpy, měl jsem skvělé učitele a oženil se. Vaše manželka byla také lékařka? Ano, zubařka, ale když naše děti trochu odrostly – Martince bylo asi devatenáct a Ondrovi třináct, tak jsme se se ženou rozvedli a děti mi zůstaly na triku. To máte tak, některé ženy často nezvládají určité situace.

Doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc. (73) – jeden z našich nejlepších plastických chirurgů, vysokoškolský pedagog, přednosta Kliniky plastické chirurgie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice na Bulovce v Praze a její zakladatel. Je také vedoucím Centra komplexní chirurgické péče o ženy s onemocněním prsu Fakultní nemocnice na Bulovce a vedoucím lékařem soukromé kliniky Esthé.

17.10.17 17:54

110

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Přece jenom jejich životy jsou o něco složitější než nás mužů. Obě děti vystudovaly vysokou školu, Ondra dělá plastickou chirurgii, v pětatřiceti habilitoval na docenta, Martinka vystudovala filosofickou fakultu a nyní žije v Anglii, má tři děti, a bez přehánění, i andělskou povahu. Děti jsou v životě to nejdůležitější, co mám. Největší životní úspěch, jakého jsem dosáhl, je jejich důvěra ve mě, pocit jistoty, že jsem tady pro ně a že je nikdy nezklamu.“

Stali jste se s Tomášem nejen přáteli, ale i partnery v podnikání? Nakreslil jsem jakousi předlohu budoucí kliniky – šest pater, na pátém operační sál, malý sálek na prvním patře, čtrnáct lůžek. A Tomáš se rozhodl, že to podle mého nákresu postaví. Já jsem mu slíbil, že dokud mne něco nedonutí, tak odtud neodejdu. Je o vás známo, že rád a skvěle operujete nosy… Dělal jsem dříve rozštěpy, ale nosy jsou specifika, dělá je dobře relativně málo chirurgů, spočítal bych je na prstech. Nosy jsou nejtěžší. Sebemenší špatný zákrok, který uděláte, se odrazí na psychice lidí – navštěvují psychiatra, straní se společnosti, kamarádů... Na druhé straně žádná jiná operace nepřináší tolik osobního prospěchu pacientovi, jako když se mu udělá pěkný nos. Nos je totiž dominantou jeho dění, je to alfa a omega jeho dalšího života. Pro chirurga jsou nosy výzva, nesmíme udělat milimetrovou chybu. Jsem perfekcionista, mám i patentované některé své nápady. Nakonec mi v tom pomáhá i jemná mechanika, kterou jsem se vyučil. Jsem sebevědomý, ale mám současně absolutní pokoru a to je důležité. Chirurg nesmí být jenom sebevědomý, jinak dělá chyby.

108-111_Rozhovor_Mestak.indd 110

Jste specialista i na reoperace nosu. Jaké máte pocity, když je děláte? Máte vztek na toho, kdo to zpackal? Ne, to ne. Mně je líto klientů, kteří na to jdou. Vždycky ode mne dostanou slevu. Reoperace je obtížnější, protože jdu do něčeho, a nevím, co tam najdu.

Docent Měšťák je aktivní sportovec. Kdysi reprezentoval ČSSR ve volejbale.

Kde je podle vás v estetické chirurgii hranice etiky: kdy operovat, a kdy zákrok odmítnout? To je velice krásné téma, o němž i přednáším, za dobu existence kliniky jsem uspořádal přes dvacet vzdělávacích sympozií. Tam hovořím často právě o etice. Těžce nesu plastické chirurgy, kteří šponují peníze. Ta etika je v člověku. Takže neváháte klienta ani odmítnout? Neoperuji zásadně člověka, který to nepotřebuje, který čeká výsledek, ale já vidím, že ten tam nebude. Poznám, jestli klient něco potřebuje, ať je to facelifting, či něco jiného. Když to není potřeba, neoperuji, nemám na to svědomí, vyčítal bych si to. A když operuji, nemohu odejít od operace, abych nebyl vnitřně spokojený. Prý také někdy operujete zadarmo... Devadesát procent lidí u mne neplatí za konzultaci. Mám tři ceny a nikdy nedávám vyšší. Odkazuji se při tom na Tomáše Kolowrata a starého pána, kteří pronajali za korunu Kolowratské divadlo nebo zámeček pro důchodce. V jejich duchu pokračuji dál. Lidi starší, sociálně slabší, studentky..., ti vždycky u mne dostanou slevu. Smyslem života je konat dobro, a ne na někom vydělávat. Peněz mám dost, nepotřebuji je, všechno rozdávám svým bližním. Pro mne je radost, že mají radost druzí. Ta radost je opravdu někde jinde. Máte přehled, kolik operací provedete? Kolik jich bylo za celou vaši kariéru? Celkově se to dá stěží vyčíslit, ale nosů je už přes tři tisíce. Stále provádím měsíčně kolem osmdesáti operací, takže za pětačtyřicet let chirurgické praxe to bude skutečně velké číslo zákroků. Pokud se týká celé kliniky, za dobu její existence jsme měli asi sedmdesát tisíc realizovaných operací, a ani jednu zánětlivou komplikaci, což je dáno dodržováním pravidel sterility a čistotou pracoviště.

FOTO: ARCHIV

Jak vznikl nápad založit kliniku Esthé? To má určitou souvislost s hrabětem Tomášem Kolowratem. Kdysi mě navštívil na klinice se svým tatínkem Jindřichem, který měl kožní problémy. Ambulantně jsem mu je odstranil, přičemž jsem odmítl za ten zákrok peníze, protože kromě jiného jsem považoval za velkou čest prospět alespoň trochu šlechtickému rodu, kterého si dodnes tolik vážím. Snad na základě toho jsme se stali s Tomášem velkými přáteli. Navštěvoval jsem ho, on vařil a já si povídal s jeho tatínkem. Stále více jsem si přitom uvědomoval, že velikost člověka není dána tím, čím je a jaký má titul, ale tím, jak se chová a jak jedná, jak je skromný a kolik má v sobě pokory. A když ho chtěli obrat o majetek nějací příbuzní z Ameriky, že je nesvéprávný, tak jsem velice rád svědčil u soudu a řekl, že bych chtěl mít moudrost, jako má starý pán. To, že klinika Esthé nakonec vznikla v areálu Kolowratových domů Na Příkopě, ovšem není moje zásluha, ale mé profesní společnice MUDr. Hany Rakové, která iniciovala výstavbu kliniky společně se správcem majetku Kolowratů.

18.10.17 9:42

108-111_Rozhovor_Mestak.indd 111

17.10.17 17:55

112

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Tomáš Kress Za svůj úspěch vděčí Tomáš Kress bizarním náhodám, několika dobrým rozhodnutím, a hlavně poznání, že když si člověk za něčím jde, tak to dokáže. Důkazem je celosvětově první spa TAMAN SARI ROYAL HERITAGE SPA v kategorii premium, jež zanedlouho otevře v centru Prahy. připravila MARKÉTA VOJTÍŠKOVÁ

migroval do Rakouska, v Austrálii si prošel velkoskladem se zeleninou i inspirativní hudební akademií, absolvoval prestižní obchodní školu ve Švédsku a nakonec se usadil v Lichtenštejnsku. Stále je ale vinohradským patriotem. Nedivím se. Tak nádherný výhled, jaký se naskýtá z terasy jeho pražského bytu, jen tak nenajdete. Proč jste se v mládí rozhodl pro studium dopravní průmyslovky, proč zrovna obor elektrická trakce a kolejová vozidla? Když jsem vyrůstal, rodina se hodně stěhovala po celé Praze a já jezdil do školy i přes půl města. Denně dvě a půl hodiny v MHD. Když jsme se pak v mých dvanácti letech vrátili zpátky na Vinohrady, párkrát jsem šel za školu a ten čas strávil tak, že jsem jezdil autobusem nebo tramvají až na konečnou a zpátky. Po střední škole jste byl rozhodnutý v oboru pokračovat? Proběhlo krátké intermezzo na ČVUT, ale to bylo hlavně proto, abych nemusel na vojnu. A ve dvaceti jsem emigroval. Na Velikonoční pondělí v roce 1987 jsem odjel na hokejové mistrovství světa do Rakouska a už jsem tam zůstal. Neměl jsem v Čechách už prakticky žádné zázemí, tak to pro mě nebylo tak složité, jako to měli ti, kdo odcházeli od funkčních rodin. Politický azyl v Rakousku mi byl odmítnut, ale odvolal jsem se s tím, že bych chtěl v Rakousku zůstat do doby, než se dostanu do třetí země. Téměř devět měsíců jsem pak strávil v jednom penzionu kousek od Vídně. Byl jste nějak jazykově vybavený? Minimálně. Snažil jsem se sám učit anglicky. Dostal jsem pak možnost odjet do Utahu v USA, ale tam se

112-115_rozhovor_Taman Sari.indd 112

mi nechtělo. Jeden můj někdejší spoluhráč z fotbalu, který zůstal v Rakousku rok předtím a posléze se usídlil v Austrálii, mi pomohl se přes fiktivního sponzora dostat za ním. Co jste tam dělal? Do Austrálie jsem se dostal v úterý 19. ledna 1988 v půl druhé ráno a ve čtvrtek od šesti jsem už pracoval v nějaké zelenině, kde byl i ten můj kamarád. Po třech měsících jsem s tím praštil. Denně třináct kilometrů na kole do práce a zpátky a tři vyložené kamiony... Měl jsem za to sice dobré peníze, ale ani jsem je neuměl utratit, neuměl jsem si otevřít účet, protože jsem se nedomluvil. Začal jsem se tedy učit sám anglicky a pak jsem se zapsal do kurzu, kde jsem dostal nejen stipendium, ale i příspěvek na bydlení. Našel jsem si tam kamaráda, vystěhovaného sudetského Němce, který pořád chtěl hrát na nějaký nástroj, a tak se stalo, že jsme se dostali na Academy of Performing Arts v Perthu. Na co jste hrál vy? Na baskytaru. Uměl jste na ni, hrál jste třeba v nějakých kapelách? Jen v těch školních, a ještě blbě. Od té doby jsem kytaru nedržel v ruce. Mohl jsem pak někde vyučovat, to ale nebyla v pětadvaceti moje ambice. To nejdůležitější bylo poznání, že když si za něčím jdete, tak to dokážete. I když k tomu třeba nemáte žádné zvláštní nadání. Už v Austrálii jste se rozhodl podnikat? V listopadu 1991 jsem už jako australský občan přijel na dovolenou do Česka, zamiloval se tu a už tu zůstal. Prošel jsem několika velkými společnostmi, ale začalo být jasné, že nejsem korporátní typ. V roce 1996 jsem

Tomáš Kress (51) pochází z pražských Vinohrad, kde také momentálně s manželkou Zuzkou a dětmi Hugem a Emmou bydlí. Má rád historii, hlavně z období raných Přemyslovců, sport, jazzovou a bluesovou hudbu a cestování doma i po celém světě. Rád si také vychutná kvalitní vína. Až vybuduje v Evropě síť luxusních spa Taman Sari, možná si prý otevře v Praze vinný bar s opravdu autentickou atmosférou. A ještě předtím indonéské bistro, v němž by mohli pracovat partneři terapeutek, aby se tu cítily ještě lépe.

17.10.17 17:55

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

nastoupil do malé reklamní agentury Lintas a odtud v rámci sítě pak do McCANN-ERICKSON, kde jsem byl asi rok, než jsem si založil vlastní reklamní agenturu. Po pár letech jsem se ještě rozhodl studovat „Leading Innovations“ na Stockholm School of Economics. Ta švédská kultivovanost a ochota o věcech debatovat mi hodně daly. Proč jste se tedy nakonec usadil v Lichtenštejnsku? V roce 2012 jsem tam založil firmu Unique Brands Worldwide, tedy UBW, a následně požádal i o trvalý pobyt. Země se šlechtickou tradicí jsou mi blízké, a navíc tady u nás vyhrál prezidentské volby člověk, s jehož postoji se neztotožňuju. Zastupuje UBW i jiné značky, než je indonéské královské spa Taman Sari? Škola ve Švédsku mě naučila, že nestačí mít obsetou Pařížskou, člověk musí být schopný prosadit se na globálním trhu. Zároveň je potřeba se soustředit na samu esenci těch značek, není možné jich mít padesát na jednom místě, tak skutečný luxus nefunguje. Proto se momentálně věnujeme jen tomuto konceptu a po Praze plánujeme pobočky v dalších evropských městech. Proč právě Taman Sari? Koncept je unikátní tím, že ho vlastní členové někdejší královské rodiny, která si navzdory tomu, že Indonésie je už nějaký čas republikou, udržela významné společenské postavení. V Taman Sari Royal Heritage Spa je cítit buddhistický a hinduistický vliv, vychází z jávské medicíny s tisíciletou tradicí. Jako ucelený koncept, který najdete zatím jen na pětadvaceti místech na světě, nic jiného takhle unikátního neexistuje. Bylo složité získat licenci? Na prvním jednání v roce 2012 mi tehdejší CEO řekl, proč to dělám s Taman Sari, že on to umí taky a udělá to

112-115_rozhovor_Taman Sari.indd 114

levněji. Okamžitě jsem jednání utnul a začal hledat jiné vhodné koncepty. Jeden takový jsem našel na Borneu, nakonec jsem od něj ale ustoupil, chyběla mu právě ta klíčová esence. Vrátil jsem se k Taman Sari, kde se už změnil ředitel, a v roce 2015 podepsal smlouvu o smlouvě budoucí.

Spa Taman Sari nabídne na ploše 540 m² luxusní péči o tělo a duši, a to v samém centru Prahy! K dispozici bude mimo jiné osm parkovacích míst, dvacetičtyřhodinová služba recepce a otevírací doba od 7 ráno do 11 v noci.

Vlastní realizace tedy trvala dva roky. To je poskytovatel licence tak náročný? Možná ještě přísnější nároky mám já sám. Bude to první Taman Sari Spa v kategorii premium na světě. Absolutně žádný kompromis. To, co zažívali členové královské rodiny, zažijí i naši zákazníci. Prostředí indonéských královských paláců na ploše 540 metrů čtverečných v samém centru Prahy, osm vlastních parkovacích míst, čtyřiadvacetihodinová recepce, otevřeno denně od 7 do 23 hodin. Celkem dvanáct lůžek, tři křesla na reflexoterapii a salon pro masáže hlavy a ošetření vlasové pokožky. Každá z terapeutických místností může mít jinou teplotu a může v ní znít jiná hudba. To bývá velký problém jiných spa, že hudba, kterou tam pouští, vůbec nekoresponduje s filozofií toho, co tam dělají. Jak kvalitní bude personál? Všechny terapeutky Taman Sari mají školu certifikovanou indonéskou vládou, to je základ. Pak tu samozřejmě hrají roli zkušenosti a osobnostní předpoklady – například schopnost osvojit si evropskou etiketu. Na začátku budeme mít deset špičkových terapeutek, tři z nich jsou schopny poskytovat i ty nejnáročnější procedury, k nimž jsou zapotřebí hluboké znalosti tradiční jávské medicíny. Kolik klient za takové služby zaplatí? Zhruba mezi třemi a čtyřmi tisíci korun za hodinový rituál, na detailech našeho „menu“ stále pracujeme. Cena je srovnatelná se spa v některých pražských 5* hotelech, ten zážitek je ovšem ve zcela jiné dimenzi.

FOTO: ARCHIV

114

17.10.17 17:55

112-115_rozhovor_Taman Sari.indd 115

17.10.17 17:56

116

INVESTICE / LUXURY BUSINESS

Investovat je normální I přes vysokou „gramotnost“ v oblasti financí se českým podnikatelům stává, že ve chvíli, kdy ukončí svou činnost – firmu prodají nebo ji přenechají dětem – stanou před otázkou, kam svoje peníze investovat. Zajímavé zhodnocení financí nabízí investování na kapitálových trzích. připravil ALEŠ PROCHÁZKA

ěje se to čím dál častěji: podnikatel z generace šedesátníků, jež začala podnikat hned po převratu, se rozhodne prodat firmu. Jde o velmi odvážný krok. Člověk, který pracoval minimálně dvanáct až patnáct hodin denně a sedm dní v týdnu ho zajímalo, co nového a lepšího by pro svou společnost mohl udělat, se učí žít „normálně“. Součástí nového života je i finanční zabezpečení do budoucna. Na bankovním účtu mu za prodej firmy přistálo několik milionů (možná desítek, možná stovek), ale nechat je ležet ladem nedává smysl. Každý ví, že běžné účty zaručují minimální zhodnocení, spořicí generují v tom lepším případě kolem půl procenta, přičemž dlouhodobý inflační cíl ČNB je 2 až 2,5 procenta.

Nemovitosti i startupy Další možností, jak umořit volné peníze, je kupříkladu nákup nemovitosti. To se ale vyplatilo zhruba před osmi lety v době recese, kdy byl bytů nadbytek a jejich ceny nebyly vyšponované do extrémů. Každopádně byty, hlavně ty ve velkých městech, jsou

116-117_Ivnestice a finance.indd 116

stále dobrou investicí, jediná nevýhoda je, že je není možné okamžitě, míněno ze dne na den, „přetavit“ v peníze. Vždycky to bude chtít trochu času, než se najde vhodný kupec, protože prodávajícímu jde a priori o to, aby na prodeji neprodělal. Můžeme tedy říct, že nemovitost má vysokou výnosnost, riziko poklesu její hodnoty není tak pravděpodobné jako třeba u akcií, likvidita je nízká. Pro investování vlastních peněz je možné najít si i nějaký zajímavý crowdfundingový nebo crowdinvestiční program. Jde o investování do startupů, malých a středních firem, ale také do nemovitostí, respektive developerských projektů. Výhodou je to, že se můžeme zapojit do chodu společnosti tím, že se staneme jejím investorem, můžeme také mladým nadšeným lidem předávat znalosti a zkušenosti z podnikání. Není to však řešení pro opatrné investory, nebezpečnost investice, riziko, že se člověk ve výběru netrefí do černého, je tu relativně vysoké. Ovšem, to, co jednomu vadí, může druhému vyhovovat. Adrenalin, jaký nabízí právě takovýto druh investování, se dá srovnat s bungee jumpingem.

18.10.17 9:46

KOLÁŽ: BOHDANA LEEDEROVÁ, ISTOCKPHOTO.COM

116-117_Ivnestice a finance.indd 117

Sami, nebo v zastoupení Jeden z opravdu fungujících modelů, který generuje zisky, je investování na kapitálových trzích. Když se podíváme zpět v čase, zjistíme, že historicky neexistuje patnáctiletá perioda, kdy by globální akciový trh byl v záporných číslech. Naopak najdeme mnoho ukázek toho, že trhy nabídly nadstandardní výnosy, proto se většinou dlouhodobé investování vyplácí plošně a všem. Na začátku investování do fondů je důležité promyslet si, co očekáváme od své investice a v jakém časovém horizontu. Pokud chceme investovat krátkodobě, tedy na jeden až dva roky, musíme počítat s tím, že investice je v takovém případě náchylná k neznámým faktorům, ovlivňují ji nejrůznější nepředvídatelné situace, které se dějí v rámci politických a ekonomických vztahů mezi zeměmi či firmami a nemůžeme je ovlivnit. Investice v delších horizontech, v řádu deseti let a více, s sebou přináší méně nebezpečí, výše zmíněný neznámý faktor se rozptýlí a v kontextu doby se stane nepodstatným. Je také otázka, do jaké míry se chceme investováním zabývat. Pokud se má stát kapitálový trh naším novým „domovem“ a chceme-li se mu věnovat jako novému koníčku, nestojí nám nic v cestě a můžeme jít na trh sami. To následně znamená věnovat se výběru jednotlivých titulů (cenných papírů, tedy obligací, dluhopisů, akcií apod.), sledovat a analyzovat trh. Pokud svůj volný čas chceme raději trávit s vnoučaty nebo hraním golfu, je nejjednodušší obrátit se na nějakou zavedenou investiční společnost, kupříkladu Amundi Asset Management, Franklin Templeton, Fidelity, která má ve svém portfoliu nespočet podílových fondů. Klientům navíc nachystá individuální skladbu portfolia. Firmy, jako jsou tyto, připravují pro své zákazníky mnoho variant, jak a kde své peníze zúročit: od fondů peněžního trhu přes fondy dluhopisové, akciové, nemovitostní až po ty komoditní. Své portfolio z fondů si může každý složit sám dle osobních preferencí. Je libo americké firemní dluhopisy, či evropské akcie? A co si takhle „ukousnout“ část z komoditního fondu? Všechno je možné. Rostoucí popularitu zažívají takzvané multi-asset fondy. Jejich největší výhodou je, že se jedná o hotová portfolia, kde má portfolio manažer možnost nakupovat cenné papíry z celého světa. To zajišťuje rychlé reakce na aktuální vývoj na trzích, široké možnosti výběru a bezstarostnost pro klienta. Výhody oproti individuálnímu investování jsou zřejmé, informace, jež mají tito lidé, nemůže normální našinec obsáhnout. Důležitá věc – výnosy Velkým trendem v oblasti investování jsou nyní také dividendové fondy zaměřující se na pravidelný příjem klienta, ten se v tu chvíli stává „rentiérem“. Tyto fondy

dokážou investorům na pravidelné bázi vyplácet až čtyřikrát ročně dividendový výnos, který dosahuje hodnot 4 až 7 procent per annum (p. a.). Portfolio manažer se většinou zaměřuje na top globální společnosti, jako jsou Apple, BMW, Microsoft, Roche a další, jež mají zajímavý dividendový výnos a dlouhou stabilní historii. Nicméně stále se jedná o investici spíše pro vyvážené a dynamické klienty, kteří se o své peníze tolik nebojí. Každého investora zajímají historické výnosy, tedy to, jak se komu kdy dařilo a proč. Ještě více ho však zajímají budoucí výnosy. Z historie bychom se měli poučit, ale nemůžeme ji brát jako záruku do budoucna. Fond, který měl za posledních sedm let výkonnost 15 procent p. a., je samozřejmě velkým lákadlem pro všechny investory, ale pozor, může se jednat o sektorově zaměřený fond (IT, biotechnologie, nemovitosti apod.) nebo o fond orientovaný na jednu ekonomiku, jež nemusí být zrovna stabilní. U fondů, které mají základ v Číně, Brazílii, Indii a podobně dynamicky se rozvíjejících zemích, je riziko extrémní a jsou do jisté míry nebezpečné a to je důležité si včas uvědomit. Opatrný investor volí většinou globálně diverzifikované portfolio a podle objemu dynamické složky také očekává výnosy. Tyto složky se u vyspělých trhů pohybují při konzervativní strategii mezi 1–3 procenty p. a., vyvážené výnosy dosahují zhodnocení mezi 3–6 procenty p. a., dynamická varianta začíná na 6 procentech p. a. a dále většinou nabývá na intenzitě. Po poklesu růst Otázku, kdy začít investovat, si klade hodně lidí, nejen těch, kteří právě prodali svou firmu. Odpovědět na ni je snadné: není na co čekat, situace ve světě totiž nikdy nebude bezproblémová. Od poslední velké korekce v roce 2007 uplynulo deset let, trhy od této doby udělaly výnosy dvacet, padesát, a některé i 150 procent a více. A to i přes to, že svět zažil anexi Krymu Ruskem, největší pokles ceny zlata za třicet let, pád ropy na dvacet dolarů za barel, brexit a mnoho dalšího. Aktuální situace na trzích je spíše optimistická, lidé bohatnou, více utrácejí, tím pádem ziskovost firem roste a zaručuje vyšší daně pro státy, jimž se ekonomicky daří. Skeptici namítnou něco o globální finanční krizi v roce 2008 (u akcií byla až šedesátiprocentní) a zmíní technologickou bublinu v roce 2001, která znamenala až osmdesátiprocentní pokles akcií na burze. Ano, i takové okamžiky jsou ukázkou toho, co se může ve finančním světě stát. A to je právě ten moment, který je potřeba ustát. Trhy jsou nevyzpytatelné, a proto nemůžou deklarovat zářnou budoucnost všem. Co však mohou garantovat, je pravidlo: „Po každém růstu přijde pokles a po každém poklesu zase růst.“ A jen ti odvážní a chytří investoři dokážou této jediné jistoty na trzích využít ve svůj prospěch a mít z toho zisk.

18.10.17 9:47

118

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Michael Tretter Je zakladatelem a majitelem jednoho z prvních koktejlových barů „newyorského typu“ v Praze. Není divu, barmanská a gastronomická tradice se v rodině Tretterů dědí již devadesát let. Michael v současnosti řídí osm společností a jeho akční rádius sahá od gastronomie až do oblasti designu a developmentu. připravil BOHUMIL BREJŽEK

louhá léta žil v zahraničí a do Čech, své rodné vlasti, se vrátil roku 1995. Říká, že si tu chtěl splnit ten pravý americký sen, ale začal zvolna. Kdo očekával, že Michael Tretter otevře nejlepší bar v Praze hned týden po návratu, ten se spletl. Jaké byly tedy vaše začátky v Praze? Nejdřív jsem začal mapovat trh. Když chcete vytvořit bar, o kterém se bude tak dlouho říkat, že je legendární, až se jím nakonec stane, musíte znát dokonale trh. Pro dobrý bar totiž potřebujete několik věcí: zajímavé místo, příjemné prostředí, spolehlivý tým a samozřejmě takový výběr alkoholu a doplňkových služeb, že uspokojíte přesně ty, pro něž bar otevíráte.

Dali se tu v 90. letech najít dobří barmani? Nebylo to jednoduché, bylo tu až příliš číšníků a „barmanů“ ze staré školy, a jen málo těch, kteří mysleli jinak. Proto jsem hned v prvním roce každý týden jezdil do hotelových škol, kde jsem se snažil předávat své zkušenosti těm, o nichž jsem věděl, že budou novou barmanskou a hostinskou generací. Jsem rád, že se s mnohými z nich mohu po letech setkávat, a jsem na ty, kteří šli do vlastního podnikání nebo se uchytili u zahraničních společností a aktuálně věhlasných podniků, svým způsobem hrdý. Kromě toho můj otec založil barmanskou školu a po mém návratu jsme ji

118-121_Michael Tretter.indd 118

rozšířili. Tak vznikla barmanská akademie s nejdelší tradicí u nás a splnila naši prvotní ideu: dělat něco, co tu ještě není, a stát se průkopníky a průvodci barmanskou kulturou. Kdo se o tenhle obor zajímá, zná vás i jako barmana oceněného vavříny. Kolik máte cen? Pětkrát jsem byl mistrem republiky, jednou mistrem Evropy. Ale důležité také je, že jsem osobně odmíchal 880 akcí. Všechna ocenění a úspěchy jsou pro mne a můj byznysový život velmi důležité. Byl jsem u projektů, z nichž mezi největší patří například diskotéka Misch Masch nebo Monsoon Spa na Poříčí. Je vaším cílem vybudovat ze svého jména značku? Jméno Tretter má dlouhou tradici, takže už značkou je, a velmi specifickou. Jdu ve stopách pradědy, jehož hostinec byl vyhlášený příjemnou a poctivou obsluhou, dědy, který pokračoval v pohostinství a později koupil hotel, a i když o něj přišel, předal tátovi i mně zkušenosti nad zlato. Táta si vzal od každého ze svých předků kus a založil barmanskou školu, aby změnil barmanskou kulturu u nás. Já přebírám štafetu a vše zase spojuji dohromady. Praděda, děda, táta i já máme jednu věc společnou: chtěli jsme vždy v lidech uchovat nějaký pocit a zážitek, protože to je něco, na co zákazníci nezapomenou a co chtějí cítit a zažít znovu. A to je to, co reprezentuje značka Tretter.

Michael Tretter (44) je synem zakladatele barmanské školy a uznávaného barmana Miloše Trettera. Je pětinásobným barmanským mistrem České republiky, získal 2. místo BIBC 2000 a na Havana GP 2000. Zkušenosti čerpal v USA, Německu a Itálii. Od roku 1995 je zpátky v ČR, kde se podílí na utváření české barové a diskotékové scény. V současné době se věnuje hlavně vlastním projektům pod značkou Tretter’s a svým dvěma synům, Maxovi a Dominikovi.

18.10.17 9:47

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Vy ale ten brand posouváte ještě jiným směrem, například k Tretter´s Home and Decoration... Ano, přesně tak. Ale zrovna u Tretter´s Home and Decoration jde ještě o něco víc. Jsem člověk, který miluje krásné, netradiční, extravagantní věci, někdo by řekl, že mě fascinuje kýč, který klidně propojím s feng šui a vše zabalím do minimalistického stylu. Takže celý Tretter’s Home & Decoration má myšlenku: „Tohle se líbí mně a chci dát lidem kus sebe.“ Je to unikátní propojení designového interiérového studia s prodejnou nábytku, dekorativních předmětů a bytového textilu. Odkud berete zboží? Máme vlastní designéry, kteří tvoří samozřejmě interiér na míru klientovi, ale také přímo originální nábytek. Do každého projektu vkládám svůj rukopis, i když vím, že designéři mě občas mají plné zuby. Postupně plánujeme vznik pop-up storů a také spolupráci s mladými umělci a návrháři. Zároveň ale koncept rozšiřujeme s ohledem na náročnou klientelu, která k nám chodí, a proto se před Vánoci chystáme spustit speciální platformu. Jediné, co k tomu zatím mohu říci, je to, že přeneseme osobní přístup našich designérů do on-line světa. Jste milovník extravagantního umění. Řekl byste o sobě, že jste i milovník alkoholu? Jistě, na tom přece není nic špatného. K alkoholu mám velmi kladný vztah, je s ním spojen celý můj život, a to myslím samozřejmě v dobrém. Jsem požitkář, takže mi jde o chuť, ale je mnoho lahví, které jsou krásné, a já vždy obdivoval jejich zpracování, barevnost a originalitu etiket. Proto byly jednou z mých sběratelských vášní. V jednu chvíli jsem zjistil, že jich mám opravdu mnoho a že mají velkou hodnotu. I proto jsem část svého podnikání zaměřil také na takzvaný investiční alkohol. Co si pod tím máme představit? My víme a sledujeme, kolik se vyrobí limitovaných edic alkoholu. Jsme v kontaktu s velkými společnostmi, ale

118-121_Michael Tretter.indd 120

také s malými destilérkami, u nichž vidíme potenciál toho, že se stanou hvězdami ve svém segmentu. Je to v podstatě stejné jako prostředí startupů. Na jedné straně je přetlak peněz, na druhé straně je velmi málo projektů, do nichž se dá investovat a které mají potenciál. Jen ten, kdo má informace, ví, jak se v dané problematice pohybovat. A to je směr, který bude rozvíjet náš tým v Tretter’s Gallery Spirits Shop. Co přesně je Tretter’s Spirits Shop? Není to obchod nebo prodejna prémiového alkoholu. Jeho cílem je edukovat a změnit vnímání konzumace alkoholu u nové generace, ukázat kulturu alkoholu, pomáhat v rozvoji degustační etikety... Vyhledáváme unikátní lahve pro sběratele, doplňujeme jejich sbírky, hledáme a ukládáme u nás v galerii lahve s příběhem, a nemusí se jednat o ty za desítky tisíc, oceníme i lahev za stovky korun, kterou například našli vnuci v baru po dědečkovi a která aktuálně má spíše příběh než hodnotu. Tu dané lahvi dokážeme dát my. Nedílnou součástí Gallery Spirits Shopu jsou tzv. sdílené lahve. Pro vybranou skupinu lidí máme tajnou místnost, kde dokážeme zprostředkovat otevření lahve a řízenou degustaci vybraného prémiového alkoholu. Takovéto eventy se pořádají maximálně pro šest osob. Chceme, aby k nám chodili ti, kdo chtějí začít alkohol vychutnávat, hledají alternativu ke komerčním značkám nebo se chtějí rozvíjet napříč různými typy alkoholu. Prý se chystáte prorazit i mezi developery... Ano, běží přípravné práce na Tretter’s Rezidences Prague, na tom pracují naši designéři a dekoratéři z Home & Decoration. Půjde o čtyři byty na Praze 5, každý o výměře 240 metrů čtverečních, které budou ukázkou toho, co dokážeme a jak přemýšlíme. Mou srdeční záležitostí je projekt apartmánů Casa da Famiglia Tretter na Madeiře. Tenhle ostrov věčného jara jsme si oblíbili s rodinou.

FOTO: ARCHIV

120

17.10.17 18:01

118-121_Michael Tretter.indd 121

17.10.17 18:01

122

INVESTICE / LUXURY BUSINESS

Peníze uložené v lahvích George Clooney je nejen dobrý herec, ale také skvělý obchodník. Svědčí o tom transakce, kterou se chystá uzavřít spolu se dvěma svými společníky do konce roku: nadnárodní nápojářský gigant Diageo se rozhodl koupit jejich sotva čtyři roky starou značku prémiové tequily Casamigos za miliardu dolarů! Podobný kousek se samozřejmě podaří málokdy a málokomu, nicméně kdo chce investovat do alkoholu, nemusí hned vlastnit celou palírnu. připravila BÁRA URBANOVÁ

Na fotografiích na této a protější straně je pohled do interiéru palírny Monkey 47. Zde se vyrábí německý gin prvotřídní kvality.

bchod, který George Clooney, úspěšný developer Mike Meldman a podnikatel v zábavním průmyslu Rande Gerber uzavřeli, odráží hned několik trendů. V první řadě rostoucí oblibu destilátů z agáve, ale také snahu nadnárodních výrobců a distributorů diverzifikovat své portfolio. Miliardový obchod je samozřejmě spíše raritou a do značné míry souvisí s tím, že značku Casamigos vlastnily celebrity, jež se zároveň zavázaly nadále se podílet na její propagaci. V posledních letech ale podobných akvizicí přibývá – nadnárodní společnosti vyhledávají lokální výrobce destilátů a vstupují majetkově do jejich firem. Tak třeba další velký hráč v alkoholovém byznysu, společnost Pernod Ricard, loni odkoupil majoritní podíl v Monkey 47, malé německé palírně vyrábějící gin, a před pár měsíci získala majoritu v mexické společnosti Del Maguey Single Village Mezcal. Investice tohoto typu se ovšem nevyhýbají ani českému prostředí – je to sotva pár týdnů, co se objevily první informace o kapitálovém vstu-

122-126_Investice alkohol.indd 122

pu Palírny U Zeleného stromu do moravské rodinné firmy Distillery Kleiner, která se zaměřuje na výrobu ovocných pálenek. Podobných příležitostí je ovšem poskrovnu a kromě nemalých finančních prostředků vyžadují perfektní znalost trhu. Podstatně jistější formu investice představuje nákup raritních destilátů nebo různých limitovaných edic. Od akcií k alkoholu Touha vlastnit výjimečné víno, whisky nebo třeba koňak se s těmito nápoji táhne po staletí a ani jejich nákup počítající s budoucím profitem není žádnou novinkou. Novodobě se jako předmět zájmu investorů začaly destiláty etablovat zhruba v 70. a 80. letech minulého století. Velký boom nastal v první dekádě nového milénia, kdy investoři v ekonomice zasažené krizí hledali alternativy k nestabilním akciím, dluhopisům nebo nemovitostem. Ve středu jejich zájmu se ocitly také kvalitní a luxusní destiláty, a to nejen ty, které se prodávají v aukcích. Exkluzivních koňaků v křišťálových karafách zdobe-

18.10.17 9:48

122-126_Investice alkohol.indd 123

18.10.17 9:48

124

INVESTICE / LUXURY BUSINESS

Kompletace lahve (vlevo) a finální produkt: Chivas Regal The Icon

ných diamanty či whisky objevených na dnech oceánů nebo na jiných odlehlých místech bylo jen pár, a tak se investoři museli poohlížet jinde. Na jejich zájem záhy odpověděli i výrobci, například producenti whisky. „Palírny začaly reagovat na vzrůstající poptávku po whisky a s ní spojenou vyhlídku na příjmy z prodeje exkluzivních produktů mimo základní řady uváděním různých limitovaných edic,“ říká Zdeněk Kortiš, whisky ambasador společnosti Pernod Ricard a majitel olomouckého baru Black Stuff. Vývojem prošel i přístup investorů. „Dříve klienti nakupovali větší množství destilátů od vícero výrobců, po čase ale zjistili, že je lepší vybírat si méně lahví od vybraných producentů, kteří nabízejí nejvyšší zhodnocení. Zaměřují se více na malé edice, u nichž je sice vyšší pořizovací cena, ale zároveň z investičního hlediska i větší zhodnocení,“ popisuje Robert Vaněček, jenž se zabývá poradenstvím v oblasti investic do alkoholu, a doplňuje: „Vybrané lahve dosáhly za posledních pět let až pětinásobného zhodnocení. Do budoucna lze očekávat podobný trend.“ Velcí hráči i málo známé značky Opatrnější nebo méně zkušení investoři se pro začátek mohou zaměřit třeba na limitované edice běžných destilátů vydané k nějaké příležitosti. Lahve tohoto typu vyjdou na pár stovek, za deset let mohou mít ale hodnotu v řádu tisíců, zvlášť když se podaří dát dohromady ucelenou sérii. Dobrou investicí jsou také limitované edice, které se opakují jen výjimečně. Patří k nim třeba gin Beefeater Crown Jewel, jehož cena se vloni v době uvedení na trh pohybovala kolem 1 500 korun, do budoucna se ale zcela jistě znásobí. „Osobně doporučuji klientům renomované

122-126_Investice alkohol.indd 124

značky koňaků a whisky. Zavedené palírny mají renomé a také zajímavou nabídku limitovaných edic. Zaměřil bych se spíš na nové edice, u nichž lze očekávat lepší zhodnocení,“ doporučuje Robert Vaněček. Zdeněk Kortiš jeho slova potvrzuje: „V dnešní době bych vsadil na velké a známé hráče. V souvislosti s rebrandingem a novou filozofií značky půjdou cenově nahoru stáčení od palírny Longmorn. Určitě neprohloupí ani ten, kdo nakoupí u The Glenlivet, která nabízí také single cask stáčení nebo zajímavé limitky typu The Glenlivet Cipher. Investičně lákavé kousky lze nalézt i v segmentu blended whisky. Příkladem budiž Chivas Regal The Icon, obsahující unikátní single malts z již zaniklých palíren. Pořizovací cena momentálně činí osmdesát tisíc korun, s postupem času bude ale jistě stoupat na hodnotě.“ Michael Tretter, spolumajitel Tretter’s Gallery Spirits Shopu, věří rovněž v silný investiční potenciál méně známých značek a jejich produktů vyráběných v omezeném množství. Spolu se

Gin Beefeater Crown Jewel

18.10.17 9:48

126

INVESTICE / LUXURY BUSINESS

svým obchodním partnerem je po léta vyhledává a nabízí v prodejně v pražské Kozí ulici. Samostatnou kapitolu pak tvoří destiláty, jejichž výroba byla ukončena, zejména whisky z již zaniklých palíren. „Whisky z palíren, které skončily v 70. a 80. letech minulého století, například Port Ellen, Brora, Glen Albyn či Glen Mhor, v současné době zaznamenávají velké zhodnocení. Ty uzavřené v 90. letech a následující dekádě, třeba Rosebank nebo Caperdonich, si na svůj vrchol ještě pár roků počkají, nicméně i u nich je nárůst cen zřetelný. Může se ale také stát, že palírna svůj provoz znovu obnoví, jako to udělala Bladnoch. V takovém případě nebude investiční nárůst tak výrazný,“ vysvětluje Zdeněk Kortiš. Jen z důvěryhodných zdrojů Nejen v umění, ale i ve světě destilátů lze narazit na falza, ideální je proto nakupovat od oficiálních dovozců nebo si najít obchodního partnera, který se dlouho pohybuje v oboru a díky tomu má i dobrý přístup k zajímavým destilátům. „Součástí jeho služeb bývá poradenství a pomoc se založením sbírky a jejím následným rozšiřováním. Já osobně poskytuji konzultace a organizuji degustace vybraných produktů, s klienty také cestuji po palírnách. Vše s maximální diskrétností, která je určitě namístě,“ říká Robert Vaněček. Obdobné služby nabízí Tretter’s Gallery Spirits Shop. „S destiláty je to podstatně jednodušší než s vínem – můžete koupit jen jednu jedinou lahev, lze je snáze skladovat a mají také lepší obchodní životnost. Roční cenový nárůst se u destilátů pohybuje mezi 10 a 22 procenty, což je investičně skvělé,“ říká Michael Tretter: „Obracejí se na nás klienti s různými finančními prostředky a také s odlišnou představou o jejich zhodnocení. Umíme jim sestavit

122-126_Investice alkohol.indd 126

celé investiční portfolio na míru, zprostředkovat nákup jednotlivých lahví, jejich dodání i uskladnění. Mohou se na nás obrátit také v případě, že se rozhodnou sbírku prodat. Jsme tu mimo jiné i od toho, abychom jim tento krok rozmluvili, pokud věříme, že pro prodej ještě nenastal ten správný čas.“ Od podzimu budou v Tretter’s Gallery Spirits Shop probíhat komorní aukce vybraných vín či destilátů, a to vždy pro velmi omezený počet zájemců, kteří budou muset předem prokázat svoji solventnost. „Už jsme navázali spolupráci s aukční síní, máme uzavřenou pojistku a v nabídce velmi zajímavé lahve,“ dává nahlédnout do blízké budoucnosti Michael Tretter. S lehkým úsměvem také prozrazuje důvod, proč klientům nabízejí rovněž možnost uskladnění vybraných destilátů: „Na jedné straně jde o vhodné skladovací podmínky a také bezpečnost, svou roli v tom ale sehrává i psychologie – když nemáte lahev po ruce, nemůže se vám stát, že ji ve slabé chvilce otevřete. Za léta praxe jsme vypozorovali, že onou pomyslnou hranicí je cena deset tisíc korun. Dražší lahev jen tak neotevřete, levnější už jsou ale v ohrožení.“

FOTO: ARCHIV

Master destilér Alan Winchester popíjí svou skotskou whisky The Glenlivet Cipher.

Černá je dobrá – skotská whisky The Glenlivet Cipher.

18.10.17 9:49

PROMOTION / LUXURY BUSINESS

127

Klinika Salius Dovolte, abychom vám představili nově otevřenou kliniku Salius, která přináší nejnovější metody omlazení a zlepšení vzhledu v oblasti estetické medicíny, laserové dermatologie a stomatologie. Jako jedno z pouhých dvou pracovišť v České republice jsme vybaveni moderními lékařsky certifikovanými lasery italské výroby DEKA. Například SmartXide2, který používáme, efektivně vyhlazuje vrásky a napomáhá při odstraňování kožních lézí.

xkluzivně jen u nás mohou klienti vyzkoušet revoluční epilační přístroj Motus AX, jenž je zárukou bezbolestného trvalého odstranění chloupků, je výhodný pro všechny fototypy, lze ho použít kdykoli během roku a oproti jiným přístrojům je bonusem i minimální počet ošetření. Kromě laserových zákroků naše klinika nabízí i stomatologické ošetření, standardní estetické metody a také péči o pleť i tělo.

FOTO: ARCHIV

ZLATÁ PRAVIDLA KLINIKY SALIUS S čím se u nás zaručeně setkáte? S vysokými požadavky na profesionální kvalitu, s nadstandardními znalostmi a zkušenostmi zaměstnanců kliniky a samozřejmě s dodržováním etických norem. Tým profesionálních lékařů, kteří jsou experty ve svých oborech, plní požadavky klientů a pomáhá jim v tom veškerý personál kliniky. Dbáme zejména na citlivý a pozorný přístup k požadavkům pacientů. Lékaři s maximální pozorností provádějí vyšetření, stanovují individuální léčbu klientů, zajišťují pro ně včasnou prevenci, pomáhají jim v péči o zdraví i v dodržování zásad zdravého životního stylu. Bezpodmínečnou prioritou lékařů je bezpečnost a kontrola léčebných metod, tak jako je tomu na nejvyspělejších světových klinikách. Pacienty vždy informujeme o průběhu léčby, výsledcích a nadcházejících krocích. Každý zaměstnanec kliniky navíc dělá vše potřebné pro

127_promo_Salius.indd 127

zajištění komfortu a pohodlí každého klienta. „Když se v jakékoliv společnosti začne mluvit o lékařské péči, každý může vyprávět desítky příběhů o špatné kvalitě práce zdravotnického personálu a nemocnic. My využíváme moderní technologie a zavádíme principy medicíny budoucnosti, která se používá ve vyspělých zemích světa a které se říká personalizovaná,“ vysvětluje Karen Kalendžan, generální ředitelka kliniky Salius. „Pacienti si u nás pochvalují i domácí atmosféru a to, že mají ke starostlivému personálu důvěru. Nejsou tu žádné fronty a dlouhá čekání. Navíc provozujeme samostatnou službu klinických asistentů.“

NEBUDETE MUSET POD NŮŽ Na klinice Salius ale umíme udržet vaši krásu, nebo vám ji pomůžeme navrátit. Nemusíte hned myslet na náročné plastické operace. Dokud nemusíte, neměňte dermatologa na plastického chirurga. Konturová plastika a nitě mohou prodloužit mládí vaší pleti o několik dlouhých let. Moderní estetická dermatologie dovoluje dosahovat skvělých výsledků i bez narkózy, skalpelu a dlouhé rekonvalescence. Bez chirurgického zákroku je dnes možné vyřešit desítky estetických problémů, týkajících se tváře a těla, a přitom zachovat individualitu přirozeného vzhledu.

logickou péči pacientům všech věkových kategorií. Za použití nejmodernějších preparátů a metod bojujeme o každý zub. Používáme vysoce odolné rychletvrdnoucí plombovací materiály a ručíme za esteticky provedenou práci. Naši odborníci umí kvalitně opravit vadný skus a další defekty zubů. Profesionální ortodontisté a stomatologové dají vaše zuby do pořádku za dobré ceny. „Již čtyři roky ošetřujeme zuby našich klientů jen podle dvou pravidel: rychle a naprosto bezbolestně. Dá se říct, že tu vytváříme sněhobílé úsměvy. A k dospělým na zubařském křesle přistupujeme v dobrém slova smyslu jako k dětem,“ říká MUDr. Kosinová. Klinika Salius je vybavená nejmodernějším zařízením, které dovoluje provádět všechny procedury, od těch nejjednodušších až po ty nejsložitější. U nás nezažijete strach a stres!

MYSLÍME JEN NA KLIENTY

UŽ ŽÁDNÝ STRACH ZE ZUBAŘE!

„Když jsme zakládali zdravotnické středisko Salius, mysleli jsme pouze na pacienty,“ dodává Aida Melkonyan, vedoucí lékařka kliniky. „Víme, co je zapotřebí pro kvalitní léčbu, a umíme to převést do každodenní praxe. Naše práce stojí na třech klíčových principech. Prvním je výběr odborníků a vynikajících praktiků. Druhým je týmová práce. Třetím a nejdůležitějším principem je vytvoření individuálního léčebného nebo preventivního programu pro každého klienta.“

Stomatologické oddělení kliniky Salius bylo založeno s cílem poskytovat kvalitní stomato-

WWW.SALIUS.CZ

17.10.17 17:18

128

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

David Jelen Začínal jako účetní, přes studium mezinárodního obchodu a finančního řízení se vypracoval na pozici finančního manažera a poradce v oblasti účetních a finančních analýz. Letos na jaře se stal partnerem ve společnosti Crowdberry – v crowdinvestingové platformě, jež umí propojit lidi, kteří vládnou volnými finančními prostředky, s těmi, kdo shánějí peníze pro svůj byznys. připravila KATEŘINA DAŇKOVÁ

dyž vypráví o tom, co dělá, vyzařuje z něj nadšení. Říká, že ho práce neuvěřitelně baví a že si hru s čísly, kterou tráví dny a někdy i noci, pořád užívá. David Jelen se řadu let specializuje na oblast řízení podniků, pomáhá podnikatelům a firmám najít řešení při různých transakcích finančního charakteru. Teď se zaměřil na ještě bohulibější činnost: propojuje zajímavé projekty s ještě zajímavějšími investory. Slova jako crowdfunding a crowdinvesting jsou dnes docela populární. Můžete je vysvětlit? Oba výrazy popisují způsoby hromadného financování firem (crowd anglicky znamená dav), kdy firma získává kapitál od skupiny zákazníků nebo investorů. Při crowdfundingu dostane zákazník za své peníze produkt či službu zpravidla dříve. Při crowdinvestingu získává investor za poskytnuté peníze podíl na hodnotě firmy, a stává se tak jejím spolumajitelem, nebo dané firmě poskytuje půjčku s vyjednanou délkou splacení a předjednaným úrokem. Crowdinvesting funguje primárně na základě on-line platforem, za pomoci webů a portálů propojuje lidi, kteří chtějí investovat své peníze, s podnikateli, kteří na rozjezd svých firem a projektů potřebují kapitál. Klasickým příkladem crowdfundingu může být situace kolem povodní. Když někdo založí a zveřejní číslo konta, na něž budou přicházet peníze

128-131_rozhovor_Jelen.indd 128

obětem záplav, zakládá vlastně crowdfundingový účet. Sbírá peníze na užitečnou věc a víceméně se neočekává, že by dárci měli mít z tohoto financování, kromě dobrého pocitu, ještě něco jiného. Crowdinvesting znamená, že podle stejného principu lidé investují do firem, startupů, technologií, ovšem očekávají zhodnocení své investice a chtějí na ní vydělat. A společnost Crowdberry je spíš crowdinvestingová? Přesně tak, pomáháme investorům k zhodnocení jejich investic tím, že je propojujeme s podnikateli a firmami, které hledají finanční prostředky. Společnost byla založena na Slovensku, kde funguje dva roky. Já jsem se letos stal partnerem pro Českou republiku. Specializuji se hlavně na malé a střední podniky a oblast nemovitostí. A když má někdo volné finanční prostředky a rozhodne se investovat přes Crowdberry, co by měl udělat? Jsme on-line platforma, musí se tudíž zaregistrovat, to je krok číslo jedna. Jakmile to udělá, získá přístup k informacím o společnostech hledajících investici. Crowdberry se od ostatních investičních platforem liší v tom, že k on-line rozměru přidáváme i osobní kontakt. To je přidaná hodnota naší platformy, nejsme stroje, jsme lidé, kteří rozumí potřebám investorů, jsme s nimi schopni vybírat konkrétní akvizice, řešíme jejich budget a preference.

David Jelen (37) začínal v poradenské společnosti TMF Group, v níž se postupně vypracoval až na pozici deputy managing directora, zodpovědného za poskytování účetních služeb. Jeho další kroky vedly do skupiny Flow East a poté P3, kde se věnoval mimo jiné oblasti real estate, a to jak správy, tak akvizic a prodejů. Je majitelem účetní a poradenské firmy a zároveň je partnerem společnosti Crowdberry, jejím zástupcem pro ČR. .

17.10.17 18:01

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Když mluvíte o budgetu, existuje nějaký limit, kdy se člověk může stát investorem na Crowdberry? Nejsme projekt zaměřený na masu uživatelů, jako je například Zonky. Zaměřujeme se na klienty, kteří chtějí řešit obchod a mají apetit na to, účastnit se významné obchodní transakce. Říkáme, že s firmami spojujeme „smart capital“, kdy má investor možnost nabídnout i své know-how. Minimální investice je tedy deset tisíc euro. A musí váš potenciální investor při on-line registraci informovat, kolik peněz chce proinvestovat? V registraci je políčko s názvem finanční možnosti, ovšem vyplnění tohoto pole není podmínkou ukončení registrace, každý může nechat vzkaz o tom, jaký má investiční záměr. Většina investorů má zájem s námi o projektech komunikovat. A my zas máme zájem se s nimi spojit, poznat je osobně. Rádi si vyslechneme jejich přání, kam chtějí své peníze umístit. Vaše otázky na první schůzce tedy směřují ke zjištění, jaká má investor očekávání a jestli je spíš progresivní, nebo konzervativní? Jistě, musíme hned na začátku vědět, co investor od naší spolupráce očekává, a potenciální návratnost investice se počítá podle toho, jak moc je riziková. Vezměme si třeba startupy, ty mají velmi rizikový potenciál, a proto je dobré investice do nich diverzifikovat, tedy rozdělit do více firem po menších částkách. Investor může investovat i do malých a středních podniků, které mají solidní historii a chtějí kupříkladu expandovat. Tato investice je bezpečnější, protože se pomocí ekonomických nástrojů, jako jsou audit či historická analýza, dá určit její budoucí výnosnost. Umíme investovat i do nemovitostí, jež mají konzervativní profil a patří k nejbezpečnějším vkladům. Takže si u vás každý najde to své. Ale jaký je rozdíl mezi klasickým investováním na kapitálových trzích skrze investiční fondy a tím s Crowdberry? S Crowdberry je to rozhodně větší zážitek. Ale rozdílů je hned několik. S námi má investor možnost „osahat“ si investici, čeká ho osobní zkušenost, někdy si může otestovat prototyp. Je reálné, aby se potkal se zakladateli a managementem firmy. Výhodou je, že investor má nad svými investicemi kontrolu a může je do jisté míry ovlivnit. Jsou investoři, jež tato možnost neláká, a raději zůstávají pasivní. Je ale hodně těch, kteří se rádi zapojí a poskytnou firmě své zkušenosti a obchodní kontakty. Jde o investory, kteří už ve svém podnikatelském životě něco dokázali, jsou zabezpečení, mají solidní příjem a chuť něco podpořit. Crowdberry navíc dává možnost česko-slovenskému kapitálu zůstat v Čechách a na Slovensku. Když člověk investuje na burze, dává peníze

128-131_rozhovor_Jelen.indd 130

povětšinou do zahraničních fondů, to se v našem případě neděje, my pomáháme růst českým a slovenským firmám za podpory tuzemského kapitálu. Mluvil jste o konzervativních investicích do nějakého developerského projektu. Jak taková investice v reálu vypadá? Může jít o spoluinvestování do nemovitostí. Dnes je takový trend, že developer přenechá sedmdesát procent podílu investice bance, patnáct zaplatí z vlastních zdrojů a dalších patnáct procent nechá malým investorům v crowdinvestingu. Tento způsob financování developerovi umožňuje realizovat víc projektů naráz, protože má víc volných zdrojů. Znamená to, že když se investor zapojí do financování nějaké budovy, má následně její konkrétní část k dispozici a v budoucnu s ní může obchodovat? Náš pohled je takový, že si investor, který si přes nás koupí podíl v developerském projektu a následně prochází kolem stavby, může říci: „Tady vlastním cihlu, tady celé patro.“ Ovšem vlastnit jeden konkrétní byt je rizikové, mnohem výhodnější je, když dvacet investorů vlastní dvacet bytů. Odpadá riziko, že právě můj byt nebude prodejný, pronajmutelný a tak dále. Rizika se totiž rozloží. Kolik kampaní, u nichž jste zdárně propojili investora s lidmi, již hledají finanční prostředky, jste už realizovali? Máme za sebou šest kampaní, zprostředkovali jsme investice za tři miliony eur. Nejsou to žádné drobné, ale solidní možnost k investování. V současnosti máme otevřeno osm příležitostí za devět a půl milionu eur. Na jaký startup, který jste financovali, jste v Crowdberry nejvíc pyšní? Nejde vybrat jediný projekt, ale mezi nejzajímavějšími počiny, které jsme pomohli financovat, je výroba Ecocapsule. Jde o přenosný, energeticky soběstačný mikropříbytek, který vypadá jako vajíčko. Dá se postavit kdekoli na světě, jde o geniální formu ubytování tam, kde není zavedená elektřina, plyn, voda... Zároveň je tahle „kapsle“ luxusně vybavená, má čistý interiér a dá se snadno převážet. První Ecocapsule z limitované série padesáti kusů se prodávaly po osmdesáti tisících eur a jsou vyprodané. Zajímavé je, že architekt Tomáš Žáček navrhl Ecocapsuli již v roce 2008, jenže tehdy šlo víceméně o koncept, protože technologie, které potřeboval k její realizaci, neexistovaly. To se časem změnilo, Ecocapsule se vyrábí a chystá se i její sériová výroba. Jednu z prvních „kapslí“ si objednala jedna významná hollywoodská herečka.

FOTO: ARCHIV

130

17.10.17 18:02

,QYHVWXMWH SRKRGOQē 6SROXYODVWQēWH firmy Podílejte se na výsledcích 3RP¹KHMWH EXGRYDW ÒVSēxQÁ ćHVNÁ D VORYHQVNÁ ILUP\ 'LYHU]LILNXMWH SRUWIROLR

Spojujeme inteligentní kapitál s inovativními VSROHćQRVWPL

WWW.CROWDBERRY.EU

128-131_rozhovor_Jelen.indd 131

17.10.17 18:02

132

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Martin Leitgeb Vystudoval práva a ekonomii, ale nestal se ani bankéřem, ani advokátem. Začal podnikat už jako student, hned v roce 1990. Na vysoké škole potkal ty, bez kterých si dnes nedovede život představit. A to jak v podnikání, tak i v osobním životě. připravila KATEŘINA DAŇKOVÁ

polečně s Arnoštem Brožem řídí už pětadvacet let úspěšnou firmu Activa, zabývající se prodejem kancelářských potřeb. Když ji v roce 1992 nechali zapsat do obchodního rejstříku, neměli ani tušení, jak se společnost v budoucnu rozroste. Začínali ve dvou s pomocí pěti kamarádů. Dnes má Activa přes čtyři sta zaměstnanců a denně rozveze svým odběratelům tři tisíce zásilek. Před sedmi lety se Martin Leitgeb pustil do nové oblasti podnikání: založil druhou divizi v rámci firmy Activa a otevřel první prodejnu Stockist se značkovým nábytkem. Ta sídlí ve vinohradském Pavilonu, jehož kompletní revitalizaci má na svědomí právě Martin Leitgeb. Čemu přisuzujete úspěch společnosti Activa, která letos slaví 25. výročí od založení a stále se drží na špici v oboru? Všechno závisí na lidech a na atmosféře ve firmě. Máme 460 zaměstnanců, není jednoduché řídit takový kolektiv. Najít dobré operátory, řidiče nebo skladníky není snadné, a když už je najdete, musíte si je udržet. Activa je zákaznicky orientovaná firma, neprodáváme kancelářské potřeby, ale řešení do kanceláře. Dodáváme komplexní vybavení: od nejmenších detailů, jako jsou tužky a pravítka, až po automaty na espreso a kávovary, a to do 24 hodin. Jsme logistická firma a to je to, co nás odlišuje od ostatních. Co bylo pár let po převratu nejtěžší při zakládání firmy? Nedostali jsme úvěr v bance, nebyli jsme pro žádnou tuzemskou bankovní instituci zajímaví klienti. Kdybychom možná žádali o padesát milionů, bylo by to snazší, jenže my chtěli pouhých padesát tisíc. Taková byla tehdy situace. Nakonec nám na rozjezd firmy půjčil profesor z vysoké školy – dobrý přítel, který nás znal a který

132-135_rozhovor_Leitgeb.indd 132

nám věřil. Vlastní peníze jsme neměli žádné. Byli jsme čerstvě dostudovaní kluci, co mají chuť podnikat a něco dokázat. Z mého pohledu bylo podnikání prvních pět let po revoluci zábavné a příjemné. Pokud se člověk nebál, z něčeho slevil a někde naopak přidal, dokázal rozjet firmu snad v každé oblasti. Trh byl vyhladovělý. Život v socialismu nás naučil žít v nedostatku téměř všeho. Najednou se otevřely hranice, lidé začali cestovat, podnikat a nakupovat. Samozřejmě, chyby jsme dělali a nebylo jich málo, ale lidé byli k sobě shovívavější a ledacos se dalo odpustit a tolerovat. Všichni jsme byli na začátku, všichni jsme se učili. Byla to doba hektická, ale rád na ni vzpomínám. Firmu jste zakládal s kamarády. Jak je to dnes? Všichni, kteří se mnou a s mým společníkem začínali, jsou u nás dodnes. Říká se, že „kamarádšoft“ v podnikání nefunguje. Jak to děláte, že vám ano? Nám to vyšlo. Dobře jsme si rozdělili role. Každý dělá, co mu sedí a v čem je lepší než ti ostatní. Respektujeme se a věříme si. Každý za něco zodpovídá, má na starosti svůj díl. Strategicky nejdůležitější věci řešíme společně. Nikdy jsem nerozhodl nic přes nesouhlas svého společníka. To by nešlo. Pravda, někdy je rozhodování o změnách těžké a ne všichni s vámi musí hned souhlasit, ale pokud potřebujete druhé o své pravdě přesvědčit, musíte s nimi mluvit. Musíte mít argumenty a vaši partneři musí mít chuť vám naslouchat. A to u nás funguje. Kdy jste otevřel prodejnu s interiérovým nábytkem ve vinohradském Pavilonu? První prodejnu Stockist jsme na Vinohradech otevřeli před sedmi lety a vzápětí hned druhou. Obě jsme ale před čtyřmi lety přestěhovali do vinohradského Pavilonu. Tedy poté, kdy jsme ho dali do pořádku a zbavili ho pozůstatků z dob minulých.

Ing. Martin Leitgeb (55) začal podnikat už při studiu vysoké školy v roce 1990, tehdy se společně s kamarády rozhodli prodávat kancelářské potřeby, v roce 1992 pak založili firmu Activa. Před čtyřmi lety rekultivoval chátrající Pavilon na Vinohradské třídě v Praze a přemístil do něj Stockist, svou prodejnu s interiérovým nábytkem.

17.10.17 18:03

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Co vás k té rekonstrukci vedlo? Ta budova je nádherná. Viděl jsem v ní potenciál. Vinohradský Pavilon byl před sedmi lety plný prázdných nebo nefunkčních prodejen. Chátral. V minulosti tam proběhlo hodně necitlivých stavebních úprav. Byl to mrtvý dům, kam téměř nikdo nechodil. Dokázal jsem si hned představit, že by to mohl být důstojný stánek moderního nábytku a designu v Praze. Bylo mi ale jasné, že to bude něco stát. Peníze, čas i nervy... Nebyl jsem si jistý, jestli dokážu přesvědčit společníka. Ten mi ale hned na začátku řekl: „Jdeme do toho.“ Za osm měsíců jsme celou budovu vyčistili, vyvezli tuny odpadu, a kompletně tak obnovili původní industriální podobu budovy. Myslím, že mohu bez zbytečné skromnosti říct, že dnešní Pavilon na Vinohradech je díky nám mimořádně krásným a důstojným prodejním prostorem s interiérovým nábytkem a vybavením. Fotografie Pavilonu a pochvalné články vyšly ve Španělsku, Francii, Německu a Velké Británii, dokonce i v Dubaji.

Má pro vás bydlení v bytě výhody? Ano, je pohodlnější. Pro mě osobně to byla jasná volba, nechtěl jsem trávit hodiny jízdou v autě, abych se dostal do práce. Jde o to, jaký má člověk životní styl, co dělá. Já při svém pracovním vytížení ani nemůžu bydlet jinde než v bytě v centru Prahy.

Kdo vám sestavil portfolio značek, které zákazníci najdou v prodejně Stockist? S každou společností jsem vedl osobně jednání o obchodním zastoupení, vybral jsem si je sám. O interiérový design se roky zajímám. Nebyl to pro mě problém. Je to můj koníček.

Můžete říct, kam se za těch sedm let, co podnikáte v oboru s interiérovým vybavením, posunul trh? Bohužel mám pocit, že většina Čechů příliš neřeší, v čem a jak bydlí. Spokojí se s málem, což je smutné. Je tu problém s tím, že lidé u nás mají jiné priority. Raději investují do drahých aut a značkových kabelek, případně mobilních telefonů, a přijde jim zbytečné utrácet za nábytek. Málokdo vás nechá nahlédnout do svého obydlí. Snad jen některé české celebrity, ale ty by to raději dělat neměly. Našimi hlavními zákazníky jsou cizinci žijící v Čechách. Ti vůbec neřeší auta, potrpí si na kvalitní bydlení. Orientují se a za kvalitu, kterou vyžadují, jsou ochotni zaplatit. Jsem rád, že si k nám nacházejí cestu i mladí zákazníci. Jsou to lidé, kteří cestují a už se vyznají. Mají přehled. Ti už řeší, co si dají do bytu. Těší mě, že u nás vůbec někdo takto uvažuje, že si chce dopřát něco nadčasového, kvalitního. Třeba jen jednu židli nebo lampu, protože se mu strašně líbí, ale má zatím omezený rozpočet.

Kolik značek tedy ve Stockist najdeme? Nikdy jsem to nepočítal, ale může jich být kolem stovky. Dneska vím, že jich ani tolik nepotřebujeme, ale takový je vývoj. Nejdřív člověk chce obsáhnout maximum, až praxe ukáže, že něco funguje líp a něco hůř. Jakým designem se obklopujete vy osobně? Mám rád moderní, jednoduchý styl, tíhnu k věcem, které budou i za dvacet třicet let pořád stejné a kvalitní. Nejsem moc stavěný na módní výstřelky. Táhne mě to stylově do Skandinávie a Holandska. V podstatě mám ve stejném duchu, jaký můžete vidět ve Stockist, vybavený svůj byt.

132-135_rozhovor_Leitgeb.indd 134

Na fotografii vlevo: Interiéry vinohradského Pavilonu Vpravo: Jedna z expozic, jež dávají zákazníkům představu o tom, jak vypadá nábytek v reálném prostředí, včetně doplňků.

A co je vašemu srdci bližší: nábytek, nebo pera a tužky? To nemůžu říct, obojí má něco do sebe. Jsou to ale dva odlišné světy. U kancelářských potřeb jsou jasně daná pravidla hry, která dodržuje konkurence i odběratelé. Každý ví, co chce, kolik toho chce a za jakou cenu. Termíny jsou závazné. Všichni se v tomto oboru orientují, všichni vědí, kolik stojí balík papíru do tiskárny nebo pořadače. U prodeje nábytku a bytového vybavení je to úplně jiné, tady žádná pravidla neplatí. Hodně záleží na osobních vztazích. Tady to hodně závisí na psychologii, náladě a vkusu.

FOTO: ARCHIV

134

17.10.17 18:03

THE NORDIC EDITION RO™ EASY CHAIR

WWW.FRITZHANSEN.COM

RO™, easy chair design Jaime Hayon, 2013 Praha 2, Vinohradská 1200/50, WWW. PAVILON.CZ

132-135_rozhovor_Leitgeb.indd 135

+420–286 017 701-6 WWW.STOCKIST.CZ

17.10.17 18:03

136

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Jan Zemánek Vždy měl schopnost vidět věci v souvislostech, zajímal se o technické, ale i přírodní vědy, a navíc uměl hezky kreslit. Nakonec padlo rozhodnutí, že by ten talent mohl využít v architektuře. Po studiích pracoval na nejrůznějších pozicích, jeho povolání ho zavedlo do mnoha koutů světa, tím aktuálním je Praha a pozice ředitele v nadnárodní developerské společnosti UBM Bohemia Development. připravila KATEŘINA DAŇKOVÁ

an Zemánek vystudoval ČVUT v Praze, má i akreditaci u Royal Institution of Chartered Surveyors, což je prestižní mezinárodní organizace realitních profesionálů. Je skromný, ale jen do té doby, než přijde na řadu téma projekty v UBM. Má se čím chlubit, takže skromnost stranou. Kdy jste poprvé pomyslel na to, že byste se chtěl stát architektem? Nebyl to můj životní cíl, inklinoval jsem k přírodním vědám, k mikrobiologii nebo astronomii, zajímal jsem se o filozofii. V naší rodině je spousta lékařů a vědců. Pak ale přišla otázka, čím se vlastně budu živit, a protože jsem obstojně kreslil, přišli rodiče s nápadem, abych šel studovat architekturu. A zaujala vás architektura hned? Jde o syntetický obor, fúzi řady oborů, patří mezi ně také výtvarné umění, psychologie, sociologie, estetika a spousta dalších. Fascinovalo mě a pořád fascinuje, že jde poskládat svět kolem nás tak, aby výsledek vzbudil pozitivní emoce. Jak jste se dostal do UBM Bohemia Development? Co práci v této firmě předcházelo? Bylo to prosté: oslovila mě personální agentura. Po škole jsem začínal jako architekt, ale záhy jsem si uvědomil, že projektování je jen jednou z mnoha součástí procesu, který vede k realizaci architektonického díla. A architekt v něm, kupodivu, většinou nehraje hlavní roli, je sou-

136-139_rozhovor_Zemanek_UBM.indd 136

částí týmu. Ten tým musí někdo vést a proces, kterému říkáme development, musí někdo řídit. Postupně jsem se začal posouvat tímto směrem: přes specializované řízení přípravy a realizace realitních projektů až po působení v developerských a investičních společnostech. Z pozice, jako je tato, máte větší možnost ovlivnit – možná v obecnější rovině – jaká architektura bude. Čím si vás v UBM Bohemia Development získali? UBM je velká mezinárodní firma, která poskytuje zázemí a stabilitu, kterou malé firmy nemají. V rozhodování a flexibilitě ale malé firmě sekunduje. Firma už sto padesát let obchoduje na vídeňské burze, což nás nutí k obezřetnosti. Musíme mít dlouhodobou vizi, a především si zachovávat vlastní tvář. Naším cílem není vytvářet unifikovaný standardní produkt, respektujeme specifika jednotlivých zemí a patříme mezi developery, u nichž důležitou roli hraje kvalita. Jaké stavby jsou pro UBM typické? Jde spíše o bytové domy, kancelářské budovy, nebo hotely? Realizujeme všechny tři tyto hlavní typy staveb, a to v mezinárodním měřítku. V každé zemi je kladen důraz na jiný typ. V Rakousku jsou to zejména byty a kanceláře, v Německu úspěšně realizujeme všechny tři druhy staveb. Holandsko se omezuje na hotely, Polsko na komerční stavby, hotely zde ale nabývají na síle. V České republice jsme aktuálně zaměřeni na bytovou výstavbu, i když v minulosti realizovala společnost i kanceláře a hotely.

Ing. Arch. Jan Zemánek, MRICS (54), ředitel UBM Bohemia Development, s. r. o, působí ve společnosti bezmála tři roky. Dříve pracoval na pozici managing partner ve společnostech Recoport či Arcadis Projektmanagement, kde řídil přípravu a realizaci řady projektů (River City Prague, výzkumné centrum Akademie věd ČR a UK – Biocev nebo Salt Cay Resort). Na pozici development director v investiční společnosti Meinl European Land zodpovídal za developerské projekty ve dvanácti zemích střední a východní Evropy.

17.10.17 18:04

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Na jaký projekt jste nejvíc pyšní? Já sám jsem ve společnosti poměrně krátce, většinu těch „velkých“ staveb jsem nezažil, nicméně UBM stálo za uvedením řady nových produktů na český trh, ať už se jedná o zatím největší Anděl City – jeden z prvních multifunkčních projektů, který spoluvytváří charakter moderního Smíchova, či Zvonařku – první „gated“ rezidenční development v Praze. Zajímavým projektem, ať už koncepčně, či architektonicky, jsou Apartmány Medvědín ve Špindlerově Mlýně – vlaštovka v rekreačním bydlení u nás. Baví vás dělat projekty, jako je Medvědín? Baví mě koncepční práce, každodenního managementu projektů jsem si už užil dost. Laická veřejnost má o práci architekta trochu zkreslené představy. Málokterý architekt tráví většinu svého produktivního času skutečně tvořivě, skicuje tužkou geniální nápady na stránky papíru. Většina z nich se zabývá řešením technických a provozních vazeb, detailů, vyhledáváním vhodných materiálů a produktů, ale i úředničinou, jako jsou výpočty, předpisy, jednání s úřady i dalšími účastníky projektu a tak podobně. Místo skicování na papír zírá na obrazovku a tahá myší po podložce. Je podle vás situace v oblasti bydlení, ať už z pozice developera, nebo klienta, složitá? Dost se přetřásá třeba téma povolovacích procesů. Povolovací procesy jsou komplikované a zdlouhavé. Příčinou je absence smysluplných vizí a schopností je realizovat na adekvátních správních a politických úrovních. Ale situace v bydlení není složitá, spíš jen omezená z hlediska nabídky. Akceptuji, že došlo k posunu ve všeobecném komfortu bydlení, ale na druhou stranu si

136-139_rozhovor_Zemanek_UBM.indd 138

troufnu říct, že bydlíme stejně jako před padesáti nebo více lety, jen je to trochu okořeněné módními trendy v architektonickém výrazu. Životní styl se ale za posledních padesát let výrazně změnil a bude se měnit stále rychleji, a já bohužel nevidím v architektuře adekvátní odezvu. Měníte tohle vnímání svými novými projekty? Co chystáte? Připravujeme dva rezidenční projekty v Praze, jeden na Smíchově a druhý v Holešovicích. Oba budou mít přibližně 160 bytů a jeden z nich plánujeme začít realizovat ještě letos. Každý ten projekt je jiný, jeden je dynamičtější, možná „velkoměstštější“, a bude zaměřen na mladé úspěšné profesionály, kteří chtějí bydlet v centru, druhý je spíš v duchu pohodového bydlení pro rodiny a lidi, kteří chtějí mít sice všude blízko, ale upřednostňují komornější styl. Oba nabídnou výjimečnou architekturu. Dlouhodobě chystáme ojedinělý projekt rekreačního bydlení v jižních Čechách u Lipna, který bude zaměřený na aktivní trávení volného času. A co máte rád vy osobně? Jak podle vás vypadá ideální domov? Považuji se za velmi konzervativního člověka, v pozitivním slova smyslu. Dělám v tomhle oboru už dlouho a vidím, jak se některé věci opakují a jakou mají trvanlivost. Třeba v módě se střídají trendy, jako jsou různé velikosti límečků u košil, šířky kalhot, počty knoflíků u saka. To samé se děje i v architektuře či v řešeních interiérů. To, co někomu připadá jako nové, si jiný pamatuje jako styl svých rodičů nebo prarodičů. Pro mě je nejdůležitější najít kvalitu, která nepodléhá okamžitým trendům a má dlouhodobou hodnotu.

FOTO: ARCHIV

138

17.10.17 18:05

TVOŘÍME DOMY S DUŠÍ… Ať už budujeme komerční objekt v centru města nebo rekreační domy v živé přírodě, je pro nás zásadní postavit víc než stavbu, která splní svůj účel. Dříve, než nakreslíme první čáru studie, citlivě vnímáme atmosféru a historii místa, kde objekt vyroste. Navrhneme architekturu, která místo povznese. Vybereme materiály, které k místu patří. Myslíme při tom především na vás, na vaše emoce, kvalitu vašeho života. Neděláme však kompromisy mezi kvalitou a cenou, v naší ﬁlosoﬁi kvalita kompromis nezná.

Chceme, aby naše domy byly vašimi domovy.

UBM Bohemia Development s.r.o. Voctářova 2449/5 180 00 Praha 8, Czech Republic T. +420 251 013 211

www.ubm.cz

136-139_rozhovor_Zemanek_UBM.indd 139

17.10.17 18:05

140

ČÍSLA / LUXURY BUSINESS

Levná a drahá města z pohledu turistů Ubytovací zařízení v Praze si na první pololetí letošního roku nemohou stěžovat. Nárůst turistů je zhruba desetiprocentní a už několik let meziročně stoupá. Ale nejsou to jen hoteliéři, kdo si díky zvýšenému počtu hostů může mnout ruce. Na zisky si nestěžují ani obchodníci a restauratéři zaměřující se na narůstající počet turistů z Ruska a Asie. připravila KATEŘINA DAŇKOVÁ

140_Hotely.indd 140

Zdroj: campsy.de

Celkově zaznamenává Česká republika stálou turistickou oblibu a meziroční zlepšení. Je jasné, že si největší podíl „koláče“ každoročně ukrojí Praha (63,4 %), druhým nejnavštěvovanějším regionem je dle očekávání Karlovarský kraj (7,1 %). Do Česka přijelo za první pololetí téměř 8 838 983 hostů a počet přespání překonal hranici 23 milionů! Nejvíc k nám jezdí naši sousedé z Německa, Polska a Slovenska, čtvrtí jsou Rusové a po nich následují Asiati. Je tedy jasné, na koho se zaměřit a kam směřovat byznys, pokud se v segmentu služeb pro cizince pohybujeme.

Zdroj: Prague City Tourism

FOTO: ARCHIV

odle Prague City Tourism, neziskové organizace spadající pod Magistrát hlavního města Prahy, monitorující turismus v metropoli, se za první pololetí 2017 ubytovalo v Praze celkem 3 451 526 hostů, přičemž téměř 85 procent tvořili návštěvníci ze zahraničí. Celkový přírůstek byl za toto období ve srovnání s tím loňským 9,2 procenta, a to není zanedbatelné číslo: šlo o dalších 290 tisíc lidí, kteří museli někde přenocovat, najíst se a napít, ale také se pobavit a nakupovat. Celkový počet nocí, kdy byla od ledna do června pražská ubytovací zařízení vytížená, je 8 084 643. Nejdéle u nás zůstávají Rusové, a to čtyři noci, Izraelci tu zůstali dvě noci, turisté z dálné Asie pak v průměru 1,5 noci. Červen to v letošním prvním pololetí vyhrál na plné čáře, v měsíci, jenž ukončuje jarní období, byl zaznamenán nejvýraznější nárůst klientů v pražských hotelech. Už historicky k nám jezdí nejvíc lidé z Německa, Ameriky, Ruska a Velké Británie, pokud jde o největší nárůst v kontextu k minulému období, zaznamenán byl nejvyšší příval Asiatů, skoro 25,6 procenta, a po celé sledované období také „návrat“ Rusů. Ale jak si vede Praha ve srovnání s jinými světovými městy? Evropský kempingový server campsy.de si před pár měsíci nechal udělat průzkum trhu: aby zjistil cenovou politiku jednotlivých zemí, porovnal aktuální cenové hladiny ubytování ve více než sto padesáti světových metropolích a regionech. Z jeho obhlídky trhu vyšla zajímavá čísla. Ukázalo se, že nejdražší metropolí na světě je Monte Carlo a hned za ním následuje další město na Azurovém pobřeží – St. Tropez, což není až tak překvapivé, ceny pětihvězdičkových hotelů v těchto dvou destinacích přesahují většinou 2 000 eur na noc. Na třetí pozici je trochu nečekaně islandský Reykjavík, v zálivu Faxaflói se v pětihvězdě ubytujeme v průměru za 1 500 eur, ovšem ani čtyřhvězda nebo tříhvězda nás nevyjde nějak dramaticky levněji. Následují tři severoamerická velkoměsta, San Francisco, New York a Boston, na pozicích 7 až 10 se střídá Evropa s USA. Oblíbené evropské metropole jako Londýn, Barcelona nebo Paříž se umístily na 15., 19. a 20. místě. Praha obsadila 125. místo, to ji řadí k levnějším destinacím ve světě. Ubytování v pětihvězdičkovém hotelu se pohybuje kolem pěti set eur, čtyřhvězdičkové pokoje vyjdou zhruba na polovinu. Mezi ještě levnější města, co se týče ubytování, patří bulharská Sofie, turecká Antalya, makedonská Skopje či albánská Tirana. Co možná nejednoho cestovatele překvapí, je úplně poslední místo tabulky, které ukazuje, že nejméně za noc v hotelu dáme v malajském Kuala Lumpuru.

18.10.17 9:50

SASAZU VOUCHERS FOR YOUR LOVED ONES

[love]

Buy online or in the restaurant: Gift Voucher Sapa Trip Voucher Cooking School Voucher Taste of SaSaZu Voucher

PRAHA — Bubenské nábřeží 306, 170 04 Praha, +420 284 097 455, restaurant@sasazu.com BRATISLAVA — Ventúrska 1, 811 01 Bratislava, +421 (0) 221025628, restaurant@sasazu.sk

142

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Aleš Brix Coby obchodní ředitel České mincovny může být spokojen. V posledních třech letech rostou jeho společnosti prodeje meziročně o desítky procent. Hlavní zásluhu na tom má kvalitní skladba portfolia a konkurenceschopnost produktů. připravila MARKÉTA VOJTÍŠKOVÁ

dyž byl malý, mince nesbíral, dostal se k nim až díky práci v mincovně. Z profese se ale okamžitě stala záliba – velice nakažlivá, ovšem naštěstí ne škodlivá. Aleš Brix tvrdí, že sbírat mince je ušlechtilý koníček i zajímavý způsob, jak dobře zúročit peníze. Dá se tedy o vás říct, že jste numismatik? Nejsem, sbírku nemám, ale mám velkou úctu k lidem, kteří se sbíráním mincí zabývají. Potěší mě, když nás kolegové z České numismatické společnosti nechají čas od času nahlédnout pod pokličku. Malý exkurz do tajů historie mincí bych doporučil každému, protože kovové peníze velmi úzce souvisí s našimi dějinami. Málokdo ví, že třeba Karel IV. vděčil za svůj úspěch mimo jiné i nálezu kutnohorského stříbra, ze kterého se razil pražský groš, tehdy v Evropě všeobecně uznávaná měna. Ambiciózní mincí současnosti, do níž vkládá vaše společnost velké naděje, je investiční mince nazvaná Český lev. Proč jste se rozhodli pro její ražbu? Zájem o produkty České mincovny v posledních třech letech roste, velké množství emisí, zejména pamětních mincí, jsme už vyprodali. Za investiční mince považujeme takové, které se razí ve velkých množstvích a nemají přidanou hodnotu sběratelskou nebo uměleckou. Kupují se především kvůli obsahu drahého kovu, nejčastěji zlata. Donedávna jsme měli v nabídce pouze investiční mince zahraničních mincoven. Vytvořit vlastní produkt nám přišlo logické.

142-145_rozhovor_BRIX.indd 142

Jste přesvědčen, že by se Český lev mohl stát jednou z mincí reprezentujících evropský trh s investičními mincemi? Že by mohl být třeba obdobou rakouského Vídeňského filharmonika? Pevně tomu věříme. Do Lva jsme vložili něco navíc, co v zahraničí nemají, a na to sázíme. Při zachování konkurenceschopné ceny nabízíme minci, již geniálně navrhl Jaroslav Bejvl, špičkový designér křišťálových svítidel, který se ve volném čase bavil navrhováním mincí. V loňském roce nás bohužel opustil, a tak podobu mince dotáhl do konce mladý talentovaný výtvarník Asamat Baltaev. Zákazníkům se Český lev líbí a jeho nástup je v řeči čísel opravdu impozantní. Co musí udělat emitent pro mezinárodní úspěch takové mince? Renomé na zahraničních trzích si budujeme dlouhá léta. Jezdíme na veletrhy do Německa, Číny, Ruska i USA. Pro malou soukromou mincovnu ze střední Evropy není vůbec jednoduché uspět ve společnosti těch tradičních, které mají mnohonásobně větší objemy výroby a jimž v drtivé většině jistí záda centrální banka, potažmo stát. Nám se v posledních letech daří to renomé budovat, objednávky na Českého lva máme aktuálně z celého světa. V USA si tuto minci vzal do své sítě dokonce nejprestižnější distributor na tamním trhu. Roste s politickou nejistotou ve světě zájem o mince? Jsou patrné výkyvy zájmu třeba během nějakých vyostřených situací?

Aleš Brix (49) před příchodem do České mincovny pracoval v Českém Aeroholdingu. A letadel se týká i jeden z počinů České mincovny, na který je obzvlášť hrdý – v loňském roce se svým týmem a ve spolupráci se Vzdušnými silami AČR a dalšími partnery umožnili jednomu z posledních českých žijících válečných veteránů, pilotovi RAF Emilu Bočkovi, aby si splnil svůj sen proletět se ještě jednou ve spitfiru. Životním mottem Aleše Brixe je: „Miluj a pracuj vždy tak, aby ses za vykonané nemusel omlouvat.“

17.10.17 18:05

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Tyto výkyvy opravdu pozorujeme. Velmi silná poptávka po zlatu byla v roce 2011, kdy doznívala ekonomická krize. Zlato tehdy dosáhlo rekordních cen. V posledních letech zvedla velkou vlnu zájmu o tento drahý kov situace okolo Řecka. Po Brexitu nebo volbě Donalda Trumpa se zájem zvedl méně, ale zvedl se. Lidé nakupují jak mince, tak zlaté slitky. V posledních třech letech je poměr zhruba 60 : 40 ve prospěch pamětních a investičních mincí. Je důvodem zájmu o mince i nízké zhodnocení peněz v bankách? Ano, je to určitě jedna z příčin, proč se dnes lidé v Česku daleko intenzivněji zajímají o investice – od akcií přes starožitnosti až po zlato. Dopad na naše produkty je výrazný. Zatímco v roce 2012 jsme z emisního plánu vyprodali jednotky emisí, v loňském roce to byly desítky. Všechny naše pamětní mince jsou totiž limitovány poměrně nízkými počty vydaných kusů. Cena takové vyprodané emise jde na sekundárním trhu poměrně rychle nahoru. Jak dlouho by měl člověk mince držet? Je to hodnota i pro další generace, součást „rodinného stříbra“? Rozhodně je a potvrzuje to i zpětná vazba od našich zákazníků. O zlatu se také říká, že nezvyšuje svou hodnotu, že si ji jen uchovává, zatímco světové měny hodnotu ztrácí. Z většiny mincí se tak stává, jak říkáte, rodinný poklad. My nepohlížíme na mince jako na prostředek rychlého zbohatnutí, i když… Je pravda, že dobře koupená pamětní mince může během několika málo let přinést zhodnocení i padesát procent. Například naše vyprodané zlaté mince vydané k uctění památky československých pilotů RAF se dnes mezi sběrateli obchodují za zhruba šedesát tisíc korun, přičemž my je na konci roku 2015 prodávali za čtyřicet.

142-145_rozhovor_BRIX.indd 144

Je podle vás zlato stále symbolem luxusu? Zlatem je lidstvo fascinováno od nepaměti. Vždy bylo symbolem slávy, moci a úspěchu. Pomůžu si přirovnáním z úplně jiného oboru: stejně jako je náš mozek rozdělen na racionální a emocionální část, má i zlato své dvě rozdílné polohy. Velká část jeho spotřeby padne na výrobu šperků a ty jsou spojovány s krásou, luxusem a emocemi. Je tu ale i významný investiční segment – zlaté cihly a investiční mince. Ty spojujeme spíš s lidskou racionalitou, kupují se a následně zavírají do trezorů. Majitelům mají přinést především zhodnocení úspor. Vedle investičních mincí pak máme ještě mince pamětní, které zajímají především sběratele. Tam, pravda, hrají svou roli i emoce a radost z krásného uměleckého zpracování.

Na fotografii vlevo: Aleš Brix s Bořkem Šípkem při představování pamětní medaile ze série Umění pro Václava Havla Na fotografii vpravo: Interiér showroomu v Brně, ulice Rooseveltova 20

Čím to, že u nás investují do zlata jen asi tři procenta populace, zatímco v jiných zemích je to kolem dvaceti procent, a v Asii dokonce až třicet? V zahraničí, především v Asii, je to dáno obrovskou tradicí. Lidé tam více dbají na to, aby jim peníze přinášely další zisk. Čechům leží několik bilionů na bankovních účtech. Musím ale říci, že se situace rok od roku lepší. U zlata, respektive u mincí, je to vidět i na výsledcích České mincovny. Bylo by správné, aby člověk do mincí vložil zásadní část svých volných finančních prostředků? Prozradíte, jak jste na tom vy osobně? Správné by to nebylo, ani naši prodejci to nedoporučují. Zlaté mince je vhodné zařadit do portfolia jako jeho součást. Primárně jde o to, aby bylo investiční portfolio dobře vybalancované, likvidní a aby se v čase zhodnocovalo. Už moje babička na Hané říkala, že je dobré mít střechu nad hlavou, kus pole a kus zlata. Toho se držím i já.

FOTO: ARCHIV

144

17.10.17 18:05

Každá mincovní velmoc má své investiční mince. Ty jsou výsadou investorů, kteří vědí, že promyšlené portfolio se neobejde bez drahých kovů. Česká mincovna s hrdostí představuje vlastní investiční řadu nazvanou Český lev, která splňuje standardy tzv. „bullion coins“ univerzálně akceptované na celém světě. pestrá produktová řada

atraktivní cena

likvidita a zpětný výkup

silný národní motiv

VLOŽTE SVOU DŮVĚRU DO ČESKÉHO LVA Více na ceskamincovna.cz/ceskylev +420 800 225 228 Navštivte naše prodejny v Praze, Brně nebo Jablonci nad Nisou

142-145_rozhovor_BRIX.indd 145

17.10.17 18:06

146

UMĚNÍ / LUXURY BUSINESS

Listopadové aukce Kdo už dlouho uvažuje o tom, že by se mu na zeď pracovny nebo do bytu hodil nějaký zajímavý umělecký kousek, měl by zbystřit. Tři významné aukční domy zvou v listopadu na prodejní výstavy či aukce. připravila KATEŘINA DAŇKOVÁ

Objekt od Milana Beránka

Odpočinek od Milana Beránka

Arthouse HEJTMÁNEK Na letní aukci, kterou pořádala společnost Arthouse Hejtmánek na začátku léta, se prodal za 52 milionů korun obraz od Oskara Kokoschky. Nyní by chtěl tento aukční dům představit podobně významná díla. Ta budou k mání na večerní aukci dne 30. listopadu a nebude mezi nimi chybět skvost, jakým je obraz Bouře na moři od I. K. Ajvazovského za vyvolávací cenu 11 milionů korun. Arthouse Hejtmánek zve všechny milovníky umění také na právě probíhající výstavu soch a originálních objektů, za níž stojí sochař, malíř a básník Milan Beránek. Plastika od Milana Beránka

146-147_Vystavy.indd 146

WWW.ARTHOUSEHEJTMANEK.CZ

18.10.17 9:51

Dorotheum Praha se v průběhu letošního podzimu stane hostitelem unikátní výstavy děl Bohuslava Reynka. Výstavu, která začíná 19. října a končí 9. listopadu, pořádá aukční síň Dorotheum, a to v prostorách České spořitelny. Projekt nazvaný 99+1 představí návštěvníkům tvorbu renomovaného českého autora, jehož práce vytvořené technikou suché jehly se staly legendou. Všechna vystavená díla budou předmětem aukce, která proběhne 9. listopadu v Kolowratském paláci. WWW.DOROTHEUM.COM

Obraz od Bohuslava Reynka

FOTO: ARCHIV

Galerie Art Praha Galerie Art Praha pořádá 12. listopadu exkluzivní aukci obrazů a uměleckých předmětů. Na aukci, která proběhne v pražské Galerii Mánes, budou nabídnuta prémiová umělecká díla, mimo jiné i mistrovský kousek od známého českého malíře Emila Filly Zátiší se sokolem, obraz Zelné pole od Antonína Slavíčka a obraz od významného čínského umělce Čchi Paj-š´. Na své si přijdou sběratelé, kteří už delší dobu hledají inspirativní dílo. WWW.GALERIE-ART-PRAHA.CZ

Obraz Zelné pole od Antonína Slavíčka

146-147_Vystavy.indd 147

18.10.17 9:51

148

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Sára a Eugen Maletičovi Jedna z nuselských ulic ukrývá zvenčí nenápadný, uvnitř však o to překvapivější prostor showroomu společností Delta Light Czech a Light Works. V jejich čele stojí otec s dcerou, Eugen a Sára Maletičovi. připravila MARKÉTA VOJTÍŠKOVÁ

ugen Maletič se na projektování osvětlení specializuje už dlouho. Když před lety prodal dobře prosperující společnost, aby založil novou, s vysoce individuálním přístupem ke klientovi, mohl to leckdo pokládat za profesní krok zpátky. On se ale bytostně potřeboval vrátit ke kořenům. Dcera Sára se nejdříve vydala zcela jinou cestou. Když se její kariéra v nadnárodních korporacích nevyvíjela dle představ, zúročila svá studia marketingu, nejprve ve firmě svého otce, později také založením vlastní společnosti. A dnes je za to rozhodnutí vděčná. Jaké byly vaše podnikatelské začátky? Eugen Maletič: Bezprostředně po studiích na ČVUT jsem začal pracovat v oboru, v roce 1992 jsem pak založil svou první firmu, která se věnovala návrhům osvětlení a později také dodávce svítidel. V té době ale na trhu úplně chyběla svítidla, která by splňovala požadované parametry z našich návrhů. Z toho důvodu jsme se dohodli na spolupráci s rakouským výrobcem Zumtobel. Firma vzkvétala a na svém vrcholu jsme dělali ohromné, i technicky velmi náročné zakázky. Já se však dostal do fáze, kde jsem nikdy nechtěl být. Téměř veškerý čas mi zabralo řízení lidí a na vlastní projekční práci už mi nezbývala kapacita. Změna přišla, když ode mě Zumtobel společnost převzal. Dohodl jsem se na výhradním zastoupení s belgickým výrobcem Delta Light. Dnes se moje firma soustředí na komplexní projekty, svítidla Delta Light vytváří kvalitní základ v podobě architektonického osvětlení a Sářina firma Light Works se specializuje na designová svítidla.

148-151_rozhovor_Maleticovi_Delta_Light.indd 148

Sára Maletičová: Light Works jsme založili společně s Pavlem Boháčem v roce 2013 na základě rostoucí poptávky po realizaci a dohledu nad projekty osvětlení. Pro mě to bylo, obrazně řečeno, postavení se na vlastní nohy. Najednou jsem měla zodpovědnost za vlastní společnost. Sáro, neměla jste chuť jít ještě víc v tatínkových stopách? Začít projektovat nebo navrhovat design svítidel? SM: Vůbec ne, nejsem technický typ. Když jsem přišla do firmy, věnovala jsem se naplno marketingu – Delta Light je dnes sice jednou z nejrespektovanějších značek v oblasti takzvaného architektonického osvětlení, tehdy o ní ale u nás nebylo takřka žádné povědomí. Jak postupně narůstalo, přesunulo se i těžiště mé práce směrem k obchodu. Velmi mě baví práce s klienty, leckdy při jednáních do jisté míry supluji roli designéra. Co považujete za hlavní know-how vašeho oboru? EM: My jako technici víme, co je dobré pro lidský zrak, aby co nejlépe vnímal své okolí a oko správně pracovalo. U osvětlení jde ale také o pocit, který v lidech vyvolává. Ideál pro zrak je žádný pocit, aby se člověk mohl soustředit na práci. Když chceme do prostoru vnášet pomocí světla atmosféru, musí být úplně jiné, musí umět vyvolávat emoce. Světlařina je postavena na praxi a na citu. Na citu, kam až zajít, a na praxi, jak klienta navést, aby o tom začal přemýšlet. Na jaké úrovni je povědomí o oboru osvětlení? SM: Bohužel na nepříliš vysoké. Proto věnujeme spoustu úsilí osvětě architektů a designérů. Otec působí jako spe-

Ing. Sára Maletičová (32) vystudovala marketing na VŠFS Praha, je zakladatelkou společnosti Light Works, specializující se na designové osvětlení. Ing. Eugen Maletič (59) vystudoval ČVUT Praha, obor světelná technika, nyní působí jako vysokoškolský pedagog, garant předmětu denní a umělé osvětlení na UMPRUM. Založil společnost Delta Light Czech.

17.10.17 18:06

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

cialista na UMPRUM, kde vyučuje osvětlení jako samostatný předmět. Každý semestr dělá u nás v showroomu semináře pro studenty architektury a designu i pro kolegy z řad odborné veřejnosti. EM: Cílem těchto seminářů není, aby si každý dokázal sám navrhnout projekt osvětlení, stejně tak jako architekt nenavrhuje topení nebo vzduchařinu, ale zavolá si na to odborníka. Musí však vědět, co od něj chce.

Jaký projekt máte nyní na stole? EM: Už asi rok děláme na projektu Saunií – saunového světa na střechách nákupních center po celé České republice. V této realizaci je kladen velký důraz na atmosféru a emoce. Investoři zpočátku nevěřili, jak důležitou roli zde hraje právě osvětlení. Poté, co jsme jim v showroomu připravili názornou simulaci, se ukázalo, že přesně tohle si přejí.

Jaké jsou největší mantinely, s nimiž se v oboru setkáváte? EM: Nejzákladnější je absence povědomí o tom, že vůbec existuje velmi komplexní obor osvětlení, a o tom, jak moc nás světlo ovlivňuje. Zrak se totiž dokáže přizpůsobit obrovské škále toho dobrého i špatného a teprve na nějaké mezní hranici nás na to upozorní. Lidé třeba netuší, že špatné osvětlení může způsobit, že se cítí mnohem dříve unavení. SM: Klienti si často neuvědomují důležitost svítidel. I když jejich nemovitost nebyla levná nebo ji rekonstruují ve vysokém standardu, nedochází jim, jakou roli hraje osvětlení v interiéru. Bez mrknutí oka investují do dvou koupelen milion korun a za kuchyni další milion. Když však dojde na světla, která mohou stát do celého interiéru kolem půl milionu nebo i více, zdá se jim to drahé.

Na jakou zakázku nejraději vzpomínáte? EM: Měli jsme prestižní zakázky, jako třeba pro Českou národní banku, kde cítím určitou hrdost. Nebo technologicky velmi náročné – například řídicí systém osvětlení metra a osvětlení Řízení letového provozu ČR. V poslední době nás bavil projekt bytu v Pařížské ulici s názvem Squat iD23, výzvou byly kancelářské prostory firmy Avast nebo RSJ. Mě osobně ale nejvíc potěší, když přijde klient a řekne: „Já jsem byl u vás před dvaceti lety a se svítidly od vás jsem stále spokojen. Můj syn staví, tak jsem ho sem přivedl.“

Kdo je váš typický zákazník? EM: Člověk ve středním věku, který nějakou část života prožil v zahraničí a pohyboval se „v lepším bydlení“ nebo třeba kvalitnějších hotelích. Ten přijde a řekne: „Já vím, co chci. Očekávám tento výsledek a jsem si vědom, že to bude něco stát.“ Takoví lidé nás oslovují nejen skrze svého architekta či designéra, ale také přímo. SM: Druhou skupinou jsou klienti, často mladší, se zálibou v designu a architektuře, hledající kvalitu. Stává se však, že jsou pro ně naše produkty příliš drahé. V takovém případě si od nás vybaví alespoň stěžejní obytný prostor nebo pro ně navrhneme osvětlení za pomoci levnějších, avšak srovnatelně kvalitních značek. V obou případech víme, že až jim to finanční limity dovolí, vrátí se k nám. Tento kompromis je pro nás investicí do budoucna.

148-151_rozhovor_Maleticovi_Delta_Light.indd 150

Na fotografii vlevo: Byt v Pařížské ulici, projekt SQUAT iD23, navrhlo studio OOOOX. Na fotografii vpravo: Kancelářské prostory Avast, navrhlo studio Vrtiška • Žák.

Následujete trendy, nebo jste spíš nadčasoví? SM: Už z principu spíš nadčasoví. U architektonického osvětlení se trendy promítají hlavně do technologií, kdy například LED diody umožňují svítidla neustále zmenšovat, přitom výkon světelného zdroje je stále vyšší. Co se týká designu značek u Light Works, trend je v přírodních materiálech – keramice, sklu, dřevu. Má naše republika na to, aby se stala „světelnou“ velmocí? EM: Díky práci se sklem ano. Když navštěvuji veletrhy po celém světě, vnímám, že z Popelky v poslední hale se postupně stala štika v rybníce. Úroveň českých značek šla rapidně nahoru a jejich renomé také. Mezi návrháři, kteří pro ně dělají, jsou dokonce někteří moji studenti. SM: Musím souhlasit, práce se sklem má v Čechách dlouhou tradici a navazují na ni i mladí designéři, například Lucie Koldová, které jsme pomáhali zrealizovat její první svítidlo. Úspěšní jsou ale i další tátovi studenti z UMPRUM – Plecháč, Wielgus, Vrtiška a Žák nebo designéři ze studia Zorya. To nás velmi těší.

FOTO: ARCHIV

150

17.10.17 18:07

ÂŽ

www.lightworks.cz

148-151_rozhovor_Maleticovi_Delta_Light.indd 151

17.10.17 18:07

152

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Martin Hubinger a Petr Teplý Spolumajitelé skupiny T.E Development Group Martin Hubinger a Petr Teplý řídí soubor firem zastřešující development, výstavbu, správu a obchod vlastních developerských projektů. Martin je původním povoláním právník, Petr zase stavař. Společně začali podnikat před třemi lety a díky odvaze, energii a snaze vybudovali firmu, o níž v budoucnu ještě hodně uslyšíme. připravila KATEŘINA DAŇKOVÁ

polečnost T.E má za svým názvem dvě důležitá slova. Tím prvním je premium a druhým development. Svou prémiovou výstavbu letos deklarují projekty Barrandovská zahrada, Truhlárna a Sakura, další aktivně připravují.

Jak se stane, že se dva mladí muži, jako jste vy, stanou společníky v developerské firmě? Znáte se ze školy, nebo vás svedla dohromady náhoda? Martin Hubinger: Já bych řekl: za vším hledej ženu, v našem případě tedy ženy. S Petrem jsme se totiž úplně poprvé potkali na mé svatbě. Naše manželky jsou dlouholeté kamarádky. A na té svatbě jste měli čas řešit byznys? Petr Teplý: To vůbec ne, tam jsme se viděli úplně poprvé, zjistili jsme, kdo je kdo. Na téma spolupráce nebo výpomoc došlo až o něco později. Bylo to v roce 2014, kdy jsem měl zájem o koupi pozemků kousek od Prahy a potřeboval jsem od Martina právnickou radu. Tehdy jsem pracoval jako manažer jedné brněnské developerské firmy a chtěl jsem se osamostatnit. Měl jsem připravených pár projektů, ale neznal jsem pražské prostředí a svůj záměr jsem potřeboval s někým zkonzultovat. Takže jste chtěl začít stavět v Praze a Martin vám poskytl důležité právní rady... MH: Po pravdě, na předávání rad Petrovi vlastně ani nedošlo. I když jsem vystudovaný právník, vždycky mě to táhlo

152-155_T.E_dvojrozhovor.indd 152

k podnikání a hlavou mi stále běžela myšlenka, že bych chtěl stavět. Když mi Petr ukázal potenciální parcely, kde by si představoval svoji výstavbu, nelenil jsem a vytáhl jsem na něj volné pozemky, které jsem si našel zase já. Začali jsme se o těchto věcech bavit a zjistili jsme, že přemýšlíme stejně a že bychom do tohohle byznysu mohli jít společně. A už na začátku jste věděli, že vaše první projekty budou mít takzvaně zelené srdce? Že tam bude hodně zelených ploch, živých stěn, že chcete k výstavbě přistupovat ekologicky? MH: Takhle detailně jsme o projektech zpočátku neuvažovali, všechno to přišlo až postupem času. Úplnou náhodou jsem v Tanzanii potkal zahradního architekta Ferdinanda Lefflera, znal jsem ho už z doby, kdy jsme oba chodili na střední školu. Věděl jsem, že vlastní zahradní ateliér Flera, dřív jsem mu totiž právně vypomáhal. Když jsme se tedy s Petrem bavili, jak bychom svoje projekty chtěli koncipovat, uvědomili jsme si, že dekorativní zeleň je něco, co téměř nikdo na trhu do svých projektů nedává, a že bychom se mohli spojit s Flerou a dělat to, co tu chybí. PT: Celý náš koncept je postaven na tom, že chceme v daném segmentu nabídnout vždy něco navíc. Nešetříme proto ani na architektech, ani na materiálech. Řekli jsme si, že nebudeme následovat běžnou praxi, kdy na vizualizacích vypadají projekty nádherně, a v reálu to pak je úplně jinak. Na každého dodavatele si děláme vždy soutěž, výběrovým řízením si je porovnáme a vybereme toho, kdo se nám nejvíc líbí.

Mgr. Martin Hubinger (38) vystudoval práva a policejní akademii. Svou práci advokáta vyměnil za pobyt v Malajsii, kde čtyři roky působil jako zástupce velvyslance. V T.E řeší především akvizice a obchod. Ing. Petr Teplý (33) absolvoval na VUT v Brně, obor management stavebnictví, a má za sebou deset let praxe v realitách. V T.E má na starosti finance a realizaci staveb.

17.10.17 18:21

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Jak se prodává v dnešní době projekt, který je jenom na papíře a jeho autoři ještě nikdy nic nepostavili? Je to těžké? MH: Naši zákazníci jsou vzdělaní, úspěšní lidé a ti si rádi počkají na výsledek, takže první projekt jsme prodávali spíše až ve fázi, kdy byla postavená hrubá stavba. S jeho úspěšným dokončením se to ale změnilo. Barrandovská zahrada je pro nás skvělou referencí, další projekty proto jdou mnohem snáz. PT: Nebylo to lehké, všichni naši potenciální zájemci o byt vyčkávali, s čím přijdeme. Byli jsme noví a moc nám nevěřili. Teď když náš první velký projekt Barrandovská zahrada už stojí, jsme v jiné pozici. Byty jsou téměř vyprodané, případně zarezervované. Díky tomu, že už máme co ukázat, vidíme, že zájemců o projekty, které teprve chystáme, přibývá. A na projekty, které jsme ještě ani nezačali propagovat, už chodí poptávky. Připravujete projekt Sakura v Praze 5 – Košířích. V čem je výjimečný? PT: Je velkorysý co do rozlohy bytů, a hlavně plný zeleně. Dům bude mít pět nadzemních podlaží porostlých vegetací, včetně střechy. Každý byt má velkou zahradu, osázený balkon či terasu, v areálu soukromého parku pak vysadíme sakurový háj. Původně jsme dokonce přemýšleli, že budeme lidem prodávat zeleň a k ní, jako bonus, dostanou byt. Sakura je zelený projekt vychytaný do poslední kytičky. Ale když je ve vašich projektech tolik zeleně, kdo se o ni stará? Každý majitel sám? MH: U všech našich projektů platíme ještě dva roky po kolaudaci údržbu zeleně my. Hlavní důvod, proč to děláme, je ten, že velké stromy, které do svých projektů plánujeme, potřebují rok, rok a půl dobrou péči, aby správně zakořenily a rostly. Nechceme riskovat, že by starost o ně někdo zanedbal. Po dvou letech si společenství vlastníků určí zahradnickou firmu, která tuhle práci převezme. My se ale snažíme, aby co nejvíc zeleně bylo bezúdržbové, všude je automaticky vyvedena závlaha, v případě projektu Sakura je zavlažovací systém vedený i na jednotlivé terasy bytů. PT: My totiž nechceme, aby se majitel bytu vrátil po třech týdnech z dovolené a měl místo rozkvetlé zahrady

152-155_T.E_dvojrozhovor.indd 154

jen oschlou žlutou trávu. Už když zadáváme projekty architektům, chceme po nich, aby starost o zeleň byla co nejmenší. V Sakuře dostanete zdarma k bytu automatickou sekačku trávy, ale třeba i houpací síť.

Na fotografii vlevo projekt Barrandez-vous, na fotografii vpravo projekt Sakura

Kolik stojí metr čtverečný v projektu Sakura? MH: Kolem devadesáti až sto tisíc korun za metr čtverečný, to je cena s DPH. Technologie a standardy jsou nastaveny hodně vysoko. Máme tam velkoformátové obklady, v bytech je všude podlahové topení, okna s tmelenými spárami a trojskly mají předokenní žaluzie. Cena je adekvátní tomu, že v okolí podobný projekt nenajdete. Chystáte i projekt Barrandez-vous. Kdy se má dostavět? PT: Nyní jsme ve fázi přípravy, výstavbu bychom rádi zahájili v příštím roce. Tenhle projekt stavíme v podstatě na sídlišti a pořád jsme přemýšleli, jak ho zatraktivnit. Rozhodli jsme se, že uděláme velikánský park, že dáme lidem ve městě zeleň, jakou by měli, kdyby žili na vesnici. Součástí parku bude dětské hřiště, jezírko nebo běžecká trať. Pro koho svoje byty stavíte, kdo je váš cílový zákazník? MH: Je to různé, většinou jsou to vzdělaní lidé po třicítce, kteří mají nebo plánují rodinu, ale i ti starší, co už mají odrostlé děti a chtějí se přestěhovat třeba z velkého domu do menšího bytu. Všechny ovšem spojuje to, že si byt nepořizují k dalšímu pronájmu, ale chtějí v něm žít. To byl i náš plán, stavět byty, které se stanou pro lidi domovem, a proto ocení, že je postavený kvalitně a dům i jeho okolí jsou promyšlené do nejmenšího detailu. PT: Cílovou skupinou jsme vlastně my sami. Oba budeme v našich projektech bydlet. Myslím, že tím zároveň dokazujeme našim klientům, že za ně ručíme. Co je vaším cílem do budoucna? MH: Rádi bychom v Praze postavili ročně dva tři projekty typu Barrandez-vous, po cirka sto třiceti bytech. Taky se snažíme koupit parcely na výstavbu kanceláří nebo hotelů. Do budoucna chceme expandovat do zahraničí, konkrétně na západ, a už na tom intenzivně pracujeme. Ale nebudeme předbíhat.

FOTO: ARCHIV

154

17.10.17 18:22

UnikĂĄtnĂ rodinnĂŠ domy Y SDPÂ˘WNRYÂŞ ]Â´QĂ&#x153; 7HMQND www.zastrahovem51.com

'RNRQĂ&#x17D;HQÂŽ 4

www.T-E.cz 152-155_T.E_dvojrozhovor.indd 155

17.10.17 18:22

156

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Lukáš Chmela Mediální stratég, který má za sebou úspěšné kampaně pro V TOWER, Prague, prémiové postele Hästens nebo kasovní filmové trháky jako Star Wars, Piráti z Karibiku nebo Spider-Man. Jaroslavu Havlovi konzultoval mediální strategie značek, které nakupoval do svého portfolia Premium Fashion Brands. Probrali jsme, jaké to je, pomáhat uspět takto specifickým projektům. připravila VLADĚNA SMUTNÁ

dyž Lukáš Chmela před osmi lety odešel z dobře placeného místa v mediální agentuře, tak podle svých slov ani ve snu nečekal, k jakým významným projektům se jeho tehdy vznikající firma dostane. Dnes jeho mediální a marketingové řešení vyhledávají společnosti nejvýznamnější ve svých kategoriích.

Vy a vaše firma stojíte za mediální strategií luxusního rezidenčního projektu V TOWER, Prague. Jak jste se k němu vlastně dostali? Před pěti lety jsme začali spolupracovat s českým zastoupením prémiových postelí Hästens a byli jsme u toho, když se zástupci značky Hästens Karlu Vágnerovi podařilo být číslem 1 v prodejích na celém světě. Pomáhali jsme mu strategickými konzultacemi, a také s plánováním a nákupem médií. Jelikož byl s naší prací spokojený, tak nás doporučil Martinu Jarošovi, který se chystal realizovat projekt V TOWER Prague. Následovalo prověření referencí u dalšího z našich klientů – u Metrostav Developmentu – a pozvání do tendru, který jsme vyhráli.

156-159_rozhovor_Chmela.indd 156

V TOWER je unikátní projekt. Jak snadno či těžko se vlastně prodává luxusní bydlení? V TOWER je jednoznačně nejprestižnější a zároveň nejtěžší projekt, jaký jsme dosud mediálně dělali. Jelikož nikdo v České republice nic podobného nestavěl a ani nepropagoval, nešlo uplatnit běžné postupy. Museli jsme se opřít o zkušenosti, které máme ze spolupráce s Hästens, a spojit to se zkušenostmi z našich kampaní jiných developerských projektů. Výsledek se podařil a po roce a půl kampaně je drtivá většina bytů již vyprodána, což je fantastický úspěch. Když jsme se spolu bavili, říkal jste, že vaše firma má za sebou kampaně, které pomohly prodat nemovitosti za více než 6,5 miliardy korun. Jsou tyto zkušenosti důvodem, proč se chcete stále více zaměřovat na marketing a mediální strategie pro developery? Přesně tak, v tuto chvíli máme za sebou kromě běžně obtížných projektů i ultra náročný projekt V TOWER, a ve srovnání s ním je pro nás každý další developer, s jakýmkoliv typem projektu, nesrovnatelně snazší. V TOWER byl benchmark a otevřel nám dveře prakticky ke všem developerům, i do

Lukáš Chmela (34), majitel mediální agentury Media Buyers, s. r. o. Více než 10 let vytváří mediální a marketingové strategie. Jeho firma stojí za kampaněmi pro V TOWER, Prague, Hästens, Metrostav Development, Accenture, filmy Star Wars, Spider-Man, Doctor Strange, Piráti z Karibiku a mnoha dalšími. Je zakladatelem projektu Úspěch.cz. Žije v Praze, je ženatý a má dceru.

17.10.17 18:22

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

luxury segmentu celkově. Od nového roku se i díky tomu staráme o několik dalších zajímavých developerských projektů. Proč si developeři vybírají právě vaši firmu? Většina developerů jsou buď lidé z finančnictví, nebo ze stavitelství, takže umí buď financovat, nebo stavět, a marketingu moc reálně nerozumí. Na marketingových pozicích jim pak sedí lidé, kteří rozhodně nerealizovali kampaně, díky nimž by se prodaly nemovitosti za 6,5 miliardy korun, a rozhodně nedělali těžký segment, jakým je V TOWER... I to je důvod, proč vždycky jednáme s majitelem nebo generálním ředitelem, ti jsou pro nás partnery pro jednání. Tito lidé také nejvíce chápou a oceňují, čím jim můžeme pomoct a jakou zkratku jim spolupráce s námi nabízí. Pomáháme jim eliminovat rizika chyb, a navíc rozumíme jejich byznysu. Majitelé často vědí, co chtějí stavět nebo jak to financovat, ale nevědí, jak to prodat. V posledních letech přál ekonomický vývoj prakticky všem projektům, ale to se může v budoucnu rychle změnit. Podle mého názoru existuje nášlapných min ve světové ekonomice i geopolitice celá řada. Mezi vaše klienty patří i uznávaný novinář Miroslav Motejlek. Na jakém projektu jste s ním pracoval? S Mirkem Motejlkem to byla specifická spolupráce, kdy jsme mu tuším v roce 2012 pomáhali zlepšit výnosy z inzerce na jeho projektu motejlek.com. Dneska už není ta spolupráce tak úzká, přesto i nadále patříme mezi největší zadavatele inzerce. Inzerce v jeho médiích má smysl, protože v tuto chvíli neexistuje cílenější médium pro nejvlivnější a nejbohatší Čechy a Slováky. Navíc Mirka Motejlka jako člověka mám v oblibě a jeho média přináší přidanou hodnotu pro čtenáře. Díky spolupráci s Mirkem jsme se dostali k Jaroslavu Havlovi a konzultovali mu strategie pro tehdy vznikající uskupení Premium Fashion Brands, což byla také velmi zajímavá spolupráce. U něho je vidět, že přesně ví, co dělá, a jsem přesvědčený, že buduje ekosystém, který bude dlouhodobě generovat zajímavá čísla. Mít spoustu tak významných a zajímavých klientů jistě není náhoda... Je za tím samozřejmě mnoho let tvrdé práce a náročné budování vztahů a důvěry. Úspěch přes noc je pochopitelně nesmysl. Kdysi dávno mě ovlivnilo motto: „Abys mohl být dlouhodobě úspěšný, musíš se konstantně učit a růst,“ o kterém mluvil Peter Krištofovič, spolumajitel investiční skupiny Arca Capital. Dávalo mi to smysl, jelikož jediná jistota pro budoucnost je neustále se zrychlující spirála změn. Proto je nutné být neustále ve dvou byznysech – v tom dnešním a v tom budoucím... A proto je nutné neustále hledat novou inspiraci pro další rozvoj.

156-159_rozhovor_Chmela.indd 158

Kde berete inspiraci? A čím pomáháte tomu zmiňovanému růstu? Čtu extrémní množství knih a při cestě autem nebo při cvičení poslouchám místo rádia denně audioknihy z různých oborů. Představte si, někdo nejlepší ve svém oboru koncentruje všechny svoje zkušenosti do jedné knihy! Díky tomu se můžete poučit z jeho chyb a jít rychleji kupředu. Klíčové je získat časový náskok před trhem a vytvářet nové kombinace řešení. Čtete i normální knihy, nebo ty elektronické? Ano, většinou však čtu už jen ve čtečce, právě kvůli rozsahu novinek a rychlosti pořízení. Loni jsem se stěhoval a napočítal jsem řádově stovky knih z různých oborů. Abych je ještě měl kde skladovat, tak už volím raději data než knihy. Co vás dlouhodobě motivuje k neustálému seberozvoji a čtení? Uvedu příklad – když jsme třeba začali dělat první developerské projekty, nakoupil jsem nejlepší mezinárodní knížky o real estate marketingu a investicích do nemovitostí. Tyto knihy stojí drobné, ale v Česku je nikdo nikdy nečetl. Díky tomu jsme dokázali mnohem snáze porozumět byznysu klienta z jeho úhlu pohledu než jiné agentury, tedy nejen marketingově a mediálně. Knihy pro mě přestavují informační zkratku s nekonečnou návratností. Stály ty knížky za myšlenkou, která vás inspirovala k založení projektu Úspěch.cz? O čem by to vlastně mělo být? Mým osobním cílem u projektu Úspěch.cz bude dělat how-to obsah a rozhovory s nejlepšími ve svém oboru. Spíš než „jak jste vydělal první milion“ nebo „jak jste získal svoji pátou medaili“ nás bude zajímat: jak se popasovali se selháním, co bylo nejtěžší v krizových chvílích a tak podobně. Většina lidí miluje vítězství, ale nesnáší tu těžkou cestu k němu, a právě tu budeme chtít ukázat. Na finálním konceptu projektu v tuto chvíli pracujeme. Co pro vás osobně znamená úspěch? Pro mě má slovo úspěch mnoho parametrů a v různých oblastech svého života ho proto měřím různě. Aktuální hlavní společensky uznatelný úspěch je často spojený zejména s byznysem, ale na to, abych to viděl pouze tímto prizmatem, jsem za svůj život potkal příliš mnoho lidí, kteří žili pouze prací a byznysem, s nevratně rozbitými vztahy i zdravím. Například doktor Hnízdil, který se zaobírá psychosomatikou, má takových pacientů plnou ordinaci. I proto si velmi vážím toho, že jsme já i moje rodina zdraví, že mám spokojené manželství a krásnou dceru. A z hlediska byznysu jsem rád, že se nám daří, a pracujeme na tom, aby to tak bylo i nadále.

FOTO: ARCHIV

158

17.10.17 18:23

9\WYÂŁÄ&#x2013;ÂŻPH PHGLÂŁOQÂŻ D PDUNHWLQJRYÂŤ VWUDWHJLH NWHUÂŤ SÄ&#x2013;LQÂŁÄ&#x17E;ÂŻ Ä&#x17E;SLĂ?NRYÂż YÂżNRQ D YÂżVOHGN\

VYNIKAJĂ?CĂ? VĂ?SLEDKY!

www.mediabuyers.cz

156-159_rozhovor_Chmela.indd 159

17.10.17 18:23

00_dp_Urban_Survival_IM.indd 1

16.10.17 11:32

00_dp_Urban_Survival_IM.indd 2

16.10.17 11:32

162

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Lada a Miriam Viesnerovy Kromě rodinného pouta spojuje sestry Ladu a Miriam i názor, že jeden z nejhezčích výhledů na svět je z koňského hřbetu. Toto souznění se stalo inspirací pro vytvoření konceptu obchodu Equestrians, který nabízí vše, co jezdec a kůň potřebují, a to v té nejvyšší kvalitě, a hlavně tak trochu jinak. připravila LENKA JAROŠOVÁ

estry Viesnerovy se skvěle doplňují nejen jako rodinný tandem, ale i ve společném podnikání. Lada už dvacet let pracuje především v oblasti lidských zdrojů a Miriam má zkušenosti z bankovnictví a reklamní agentury. Skvělý potenciál pro to, aby se jejich láska ke koním a jezdectví stala i předmětem pro úspěšné podnikání! Proč jste se rozhodly právě pro jezdecký sport? Lada Viesnerová: V podstatě za všechno může Valentýna... Val je má dcera. Jako každá malá holčička se zhlédla v konících, ovšem u ní to nebylo jen chvilkové poblouznění, které později přebijí jiné zájmy. Dcera projevila nejen zájem, ale i talent pro jezdectví a práci s koňmi. Jako každou normální mámu mě těší trávit čas s dítětem při společných zájmech. Jsem sportovně založená, a tak jsem si řekla, proč nezkusit zrovna jezdectví? Začalo to návštěvami stájí v Trnové u Prahy a dnes máme EQUESTRIANS Club. Miriam Viesnerová: Ano, souhlasím, za vše může Val! Na začátku jsem ji vozila na jezdecké tréninky a čekala na lavičce v jízdárně, pak jsem podlehla vůni a atmosféře kolem a nakonec se objevil první vlastní kůň. Který z jezdeckých sportů upřednostňujete? LV: Jezdím od všeho trošku. Jak jsem zmínila, mojí největší ambicí je podpora Valentýny, která ve svých třinácti letech s přehledem skáče v parkuru i stotřiceticentimetrové překážky. Já se věnuji ježdění jen ve vol-

162-165_Equestrian.indd 162

ném čase, přesto jsem zvládla udělat si jezdeckou licenci, závodím ale maximálně dvakrát do roka. Každopádně, i po pár letech v sedle se stále považuji za začátečníka. MV: Začínala jsem parkurem, ale od loňského roku se specializuji na drezuru. Ovšem také s ní teprve začínám. Nejvíc mi na ní imponuje, a zároveň mě trápí technická náročnost, záleží u ní na přesnosti a perfektním dotažení prezentovaných cviků. Jsem paličatá a důsledná, což je pro drezuru dobrý předpoklad. Ovšem kůň má také svoji hlavu, a to mnohem větší než já, a když jeden z nás není zrovna v dobrém rozmaru, může se stát, že i dlouhé hodiny tréninku vyjdou ve výsledku nazmar. V drezuře není prostor pro improvizaci. Jak vznikl nápad založit obchod Equestrians? LV: Před rokem v létě jsme se v rámci doprovodného programu závodů v Olomouci setkaly s prezentací značek s jezdeckým vybavením, které jsme z pražských obchodů neznaly. Myslím, že tohle bylo prvním impulzem. MV: Při vzniku obchodu Equestrians nám nešlo pouze o to, mít přístup k vysoce kvalitním atraktivním značkám jezdeckého oblečení a potřeb, ale také o to, podělit se o ně s ostatními a nabídnout prezentaci a servis, který by splňoval naše vysoké nároky, být jeho klientem. Když připočteme zkušenosti z našich předchozích pracovních aktivit, nemohl být výsledek ve formě velkoplošného obchodu Equestrians s logem v modrozlatých barvách jiný. Forma předurčuje obsah a vyjadřuje, co u nás může zákazník očekávat.

Lada (49) se dřívě věnovala fitness a kulturistice. Je spoluzakladatelkou Factory Pro, což je značka, která ji provází už přes dvacet let, i když má i další podnikatelské aktivity. Miriam (41) zase pracovala v bankovnictví, marketingu a reklamní agentuře. Spojením jejich know-how vznikl unikátní obchod Equestrians s jezdeckými potřebami.

17.10.17 18:23

INTERVIEW / LUXURY BUSINESS

Equestrians je váš rodinný podnik. Nedochází mezi vámi někdy k výraznějším neshodám? LV: Nesouhlas v názorech vidím jako obohacující, když má úroveň. Tak jsme byly vychované. Navíc jsme rozumné holky, kterým se skvěle daří oddělovat pracovní záležitosti od těch rodinných. Když se neuteče zbaběle před konfliktem, vždy je šance dopracovat se k tomu nejefektivnějšímu řešení. MV: V minulosti jsem už s Ladou pracovala, a to pro její fitness centrum Factory Pro na pražském Smíchově, máme tedy společnou zkušenost „nanečisto“. Bylo by smutné neumět se dopracovat ke kompromisu, který bude přijatelný pro nás obě. Jaké značky najdeme ve vašem radotínském obchodě? LV: Mně připadá velmi zajímavá především CAVALLERIA TOSCANA, která nabízí hlavně jezdecké a volnočasové oblečení. To je to, co mě zajímá především, trávím u koní a kolem nich hodně času a je hezké být u toho oblečena komfortně, a ještě se cítit šik! MV: Já miluji francouzskou značku HORSE PILOT, již v Praze zastupujeme exkluzivně. Je to nová značka, která vstoupila na světové trhy teprve před dvěma roky. Není tak líbivá a trendy jako ty italské, ale získala si mě pro svou funkčnost a využívání hi-tech technologií v materiálech a zpracování, které umožňují jezdci nadstandardní komfort. Jaké další služby váš obchod nabízí? LV: V rámci výběru oblečení a bot může klient uplatnit vlastní představu a potřebu, třeba u jezdeckého saka si může vybrat barvu, materiál, odstín prošití či tvar knoflíků. U bot na zakázku, jejichž výroba trvá šest týdnů, je možno volit jejich zdobnost od prošití a barevných kombinací až po zdobení kamínky. MV: Co se týče jezdecké výbavy, nabízíme pasování sedla, což znamená, že si zákazník u nás může objednat sedlo, které bude na míru jak jemu, tak i koni. Samozřejmě, podobně umíme personalizovat mnoho dalších produktů ze své nabídky. Jak funguje váš EQUESTRIANS Club? LV: Náš klub zajišťuje plnou škálu služeb. V jeho sídle na Obořišti, kousek od Příbrami, nabízíme tři druhy

162-165_Equestrian.indd 164

ustájení koní, které se odlišují především velikostí boxů. Cena ustájení v těch nejdražších vyjde na 12 500 korun měsíčně. Této ceně zcela odpovídá servis a péče věnovaná koním. MV: V našich stájích nabízíme v rámci péče o koně i kolotoč, solárium, disponujeme také závodními boxy vhodnými pro soustředění. Navíc je u našich stájí v Obořišti i penzion, kde je možné se komfortně ubytovat v některém ze sedmi dvoulůžkových pokojů.

Na fotografiích jsou vidět velkorysé prostory prodejny Equestrians v Radotíně u Prahy.

Pokud by někdo chtěl začít s jezdectvím, jaké vybavení by si měl přednostně zajistit? MV: Nejdůležitější je určitě helma. Pokud totiž jezdec spadne z koně na hlavu, je velice pravděpodobné, že bez helmy to bude naposledy. Nabízíme helmy značek KEP nebo KAKS, díky své kvalitě vydrží pět až sedm let, a navíc je možné vybírat si z více možností designu. LV: Když jsem začínala já nebo i má dcera, první jsme pořizovaly helmu a bezpečnostní vestu. Kolik stojí v průměru kůň a na kolik vyjdou následné měsíční náklady? MV: Lze říci, že v Česku stojí kůň průměrně kolem sta tisíc korun, ale jde si ho pořídit za pár desítek tisíc, a naopak i za miliony, je to otázka možností a záměru. Pokud se někdo rozhodne vlastnit koně a dopřát mu dobrou péči, je třeba počítat s náklady cca osm až patnáct tisíc měsíčně. Záleží na kondici a zdravotním stavu koně a také na tom, jak moc na něm jeho majiteli záleží. Co se týče ustájení, existují i alternativní druhy, kdy je kůň třeba neustále na louce, to se náklady samozřejmě zásadně snižují. Co vás v podnikání nejvíce motivuje? LV: Mne motivuje především vývoj v trendech a novinky, které trh neustále nabízí. Krásně se to prolíná s mou druhou láskou, s fitness. Ježdění na koni je nesmírně osvobozující a pro zdravého člověka také ideálním tréninkem pro celé tělo, o fyzioterapeutických účincích ani nemluvě. MV: Pro mě je největší motivací spokojený klient, to, že sama jezdím, je pouze část mozaiky, která mi pomáhá porozumět potřebám zákazníka. Kladná zpětná vazba spokojených klientů je droga, která motivuje k tomu, nacházet lepší a lepší nabídku, možnosti a servis.

FOTO: ARCHIV

164

17.10.17 18:24

Equestrians Store Equestrians Store prodává jezdecké a volnočasové oblečení špičkové kvality. Pečlivě vybírá prvotřídní zboží, splňující nejvyšší standardy luxusu, elegance a funkčnosti. Těšit se můžete nejen na známé a oblíbené značky jako je Cavalleria Toscana, Freejump, Horseware nebo Animo, ale také na novinky jako třeba Anna Scarpati, Alberto Fasciani, Sergio Grasso, Jin Stirrup, Horse Pilot, LeMieux a další. Profesionální služby a individuální přístup ke klientovi, to vše najdete v kamenném obchodě v Radotíně.

Výpadová 1676/4A, Praha 5 - Radotín | store@equestrians.cz | +420 702 138 254

162-165_Equestrian.indd 165

www.equestrians.cz 17.10.17 18:25

Umí Váš kávovar připravit ledovou kávu?

4PR Experience 4x215x275 LG 06.indd 1

02.06.17 16:30

Better Everyday

PrimaDonna Elite Experience ano. Dostupná v obchodech pod označením ECAM 650.85.MS

4PR Experience 4x215x275 LG 06.indd 2

02.06.17 16:30

168

GURMET / LUXURY BUSINESS

Kam na business lunch? U obyčejného jídla může schůzka dopadnout dobře, ale u několikachodového gastronomického zážitku se bude oběma stranám jednat jedna radost! připravila LENKA JAROŠOVÁ

Midtown Grill

SaSaZu

U Zlaté studně

Restaurace Midtown Grill se nachází hned za vstupními dveřmi pražského Marriott Hotelu. Host si v interiéru, kterému dominuje kožený nábytek a tmavé dřevo, může dát tříchodové business menu, za které zaplatí 375 Kč. Jan Wiesner, šéfkuchař Midtown Grillu, menu každý týden obměňuje. Své návštěvníky zasytí například vydatnou českou kulajdou a pečeným hovězím s gratinovanými bramborami a brokolicí, vše završí delikátním čokoládovým dortem plné chuti.

Úplnou alchymii barev, zvuků a designu zosobňuje restaurace SaSaZu. V jejím business lunch menu se prolínají jídla pocházející z různých zemí Asie. Chuťové pohárky roztančí například delikatesy z Vietnamu, Thajska, Singapuru, Indonésie nebo z Indočíny. „SaSaZu Business Lunch“ nabídne zúžený výběr chuťově výrazných pokrmů, na které není třeba dlouho čekat a jež lze během pracovní schůzky jednoduše konzumovat. Cena obchodního oběda v asijském duchu zatím nebyla stanovena.

Restaurace Terasa U Zlaté studně usiluje především o to, aby u svých strávníků zaměstnala všechny smysly. Při obědovém menu jsou zde na výběr jídla mezinárodní kuchyně buď o dvou chodech za 790 Kč, nebo o třech chodech za 990 Kč. Gurmány nadchne jak dýňové velouté s kachní kroketou nebo šafránové rizoto s mladým králíkem, tak i čerstvý a kyprý domácí koláč. Otevřený prostor terasy (k dispozici do konce října) poskytuje návštěvníkům nádherný výhled na Malou Stranu a její okolí.

V CELNICI 8, PRAHA 1, WWW.MIDTOWNGRILL.CZ

BUBENSKÉ NÁBŘEŽÍ 306, PRAHA 7, WWW.SASAZU.COM

U ZLATÉ STUDNĚ 166/4, PRAHA 1, WWW.TERASAUZLATESTUDNE.CZ

168-170_Business lunch.indd 168

18.10.17 9:53

Better Everyday

Vyzkoušejte její neomezené možnosti! Horké Marocchino Suroviny Kávová zrna 200 ml studeného mléka Kakaový prášek Drcené oříšky

Příprava 



Vybavení

(součástí kávovaru) Karafa MixCarafe s vrtulkou na čokoládu Mléčná karafa se systém LatteCrema

4PR Experience 4x215x275 LG 06.indd 3



Pro vytvoření první části receptu připravte šálek horké čokolády v karafě MixCarafe s použitím maximální úrovně hustoty a nalijte ji do šálku asi do 1/3 výšky. Postavte sklenici s horkou čokoládou přímo pod dávkovač kávy. S šálkem pod dávkovačem kávy připravte jednu dávku espressa s požadovanou intenzitou aroma. Naplňte mléčnou karafu 100 ml studeného mléka a připravte horkou mléčnou pěnu; vyberte maximální úroveň napěnění, aby pěna dosáhla k okraji sklenice. Pro dokončení receptu nápoj ozdobte kakaovým práškem (pomocí sítka) a hrstí drcených oříšků.

02.06.17 16:30

GURMET / LUXURY BUSINESS

Augustine

Bellevue

Le Grill

Restaurace Augustine se pod taktovkou šéfkuchaře Marka Fichtnera drží zásady, že v jednoduchosti je krása. Úžasné evropské lahůdky ze sezonních potravin jsou na business lunch menu k ochutnání hned ve dvou variantách. Dvouchodové menu vyjde na 380 Kč a tříchodové na 480 Kč. Jako předkrm zaujme telecí tataráček, následovaný hlavním chodem ve formě kachních prsou z Prachatic s dýňovobramborovými noky. Chuť na něco sladkého spolehlivě uspokojí vláčný mrkvový dort s vanilkovým krémem.

Zdejší šéfkuchař Marek Šáda připravuje každý týden nové obědové menu. Lze si vybrat ze čtyř předkrmů, čtyř hlavních chodů a tří dezertů. Každý si tak může nakombinovat svůj oběd snů. Na lístku je bujabéza s kalamáry vyvážené chuti, pražma královská s kapary, hovězí líčka na portském víně, ale i sladké fíky s datlovým koláčem. Lze si zvolit menu o dvou chodech za 790 Kč nebo menu tříchodové za 890 Kč. Kromě úžasného jídla je restaurace Bellevue i krásným místem s výhledem na Pražský hrad.

Šéfkuchař restaurace Le Grill Ondřej Koráb spolupracuje s českými farmáři a používá bylinky z vlastní bio zahrádky. Ohromí svým umem, ať už jako hlavní chod naservíruje klasického pečeného lososa s tomatovou omáčkou, anebo úžasnou jehněčí plec na víně s bramborovou kaší a špenátem. Celé čtyřchodové business lunch menu zahrnuje za cenu 290 Kč kromě hlavního jídla i bufetovou nabídku salátů, polévku a dezert dne. Celé menu je až do konce října servírováno v nádherné zimní zahradě restaurace.

LETENSKÁ 12/33, PRAHA 1, WWW.AUGUSTINE-RESTAURANT.CZ

SMETANOVO NÁBŘEŽÍ 329/18, PRAHA 1, WWW.BELLEVUERESTAURANT.CZ

LE GRILL, HYBERNSKÁ 12, PRAHA 1, WWW.GRANDMARK.CZ

168-170_Business lunch.indd 170

FOTO: ARCHIV FIREM

170

18.10.17 9:53

Zjistěte více na wwww.delonghi.cz Káva Tiramisu Suroviny Kávová zrna 100 ml studeného mléka Kostky ledu Cukr Kakaový prášek Savoiardi neboli cukrářské piškoty Drcené oříšky

Příprava 



Vybavení

(součástí kávovaru) Karafa MixCarafe s pěničem na mléko

4PR Experience 4x215x275 LG 06.indd 4

Pro vytvoření první části receptu připravte šálek horké čokolády v karafě MixCarafe s použitím maximální úrovně hustoty a nalijte ji do šálku asi do 1/2 výšky. Vypláchněte karafu MixCarafe. Poté na horkou čokoládu rozdrobte 2 cukrářské piškoty. Následně vezměte karafu MixCarafe s pěničem na mléko a připravte 1 šálek ledové kávy s maximální úrovní napěnění a nalijte ji do skleněného šálku, až po okraj. Nakonec nápoj ozdobte kakaovým práškem, drcenými oříšky a cukrářským piškotem.

Tip 

Pro lepší vizuální výsledky nalévejte každý nápoj přes vypouklou stranu dlouhé lžíce, aby se vytvořily rovnoměrné vrstvy.

02.06.17 16:31

cover_3_Beny_FM_IM_215x275_BUS_2017.indd 3

12.10.17 13:39