Kvalita pro nás není pouhým příslibem, ale principem. Pouze vozidla splňující naše přesně defi nované standardy získají certifi kaci BMW Premium Selection.
Když zvolíte certifi kovaný ojetý vůz z programu BMW Premium Selection, uděláte dobré rozhodnutí. Dané vozidlo totiž úspěšně prošlo 360° prohlídkou, která předchází získání certifi kátu BMW Premium Selection. Mimo ověřené kvality získáváte s vozem BMW Premium Selection také mnoho dalších benefi tů. Po koupi vozu můžete využívat mnoho exkluzivních služeb nabízených BMW.
Vozy BMW Premium Selection jsou k dispozici CarTec Praha | CarTec Ostrava | CarTec Olomouc a CarTec Liberec, abychom vždy mohli zaručit jejich maximální kvalitu. Přijďte a přesvědčte se sami!
CarTec Ostrava
Vítkovická 1A 70200 Ostrava Moravská Ostrava
Tel.: +420 597 499 200 www.bmwcartec.cz
CarTec Olomouc
Tovární 1297/1b
77900 Olomouc
Tel.: +420 584 101 200 www.cartecolomouc.cz
CarTec Ostrava
Ruská 3018
703 00, Ostrava
Tel.: +420 597 499 220 www.bmwcartec.cz
CarTec Praha
Průběžná 76 100 00 Praha 10
Tel.: +420 226 889 011 www.cartecpraha.cz
CarTec Liberec
Obchodní zóna Sever Obchodní 622
Tel.: +420 734 418 584 www.bmwliberec.cz
CarTec Brno Škrobárenská 507/12
617 00 Brno-jih-Trnitá
Tel.: +420 511 181 900 www.bmw@cartecbrno.cz
SHOWROOM RUSTONKA
Sokolovská 115, Praha 8 +420 774 091 267 info@gordondesign.eu www.gordondesign.eu
SHOWROOM RUSTONKA
Sokolovská 115, Praha 8 +420 774 091 267 info@gordondesign.eu www.gordondesign.eu
Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají
Před pár lety jsem – na dobu delší, než s prvním překročením prahu bylo v plánu, ale kratší, než by mohlo vést k nudě – bydlela ve Francouzské ulici na Vinohradech, na jedné z tepen perikardu Prahy. Byt, kam jsem pár set nocí chodila spát nebo nespat, dělilo od přízemí vlhkého pavlačového činžáku, kde se ještě nájem platil hotově a od konce října se dvojitá okna utěsňovala dekou, jen 24 schodů. ‚Moje‘ okna s plechovým cihlově červeným parapetem směřovala do ulice hned nad tramvajovou zastávkou Jana Masaryka.
Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají
Dodnes mi nedělá nejmenší problém živě si vybavit, jak zní rytmus nejvšednější z všedních audiostop na jaře, kdy je vzduch těžší a hustší, jak věcně řeže křehký zimní mráz, jak se důraz sdělení ztrácí v bílém šumu letního deště, i jak naléhavě přímočará výzva rezonuje tmou při odjezdu posledního nočního spoje.
Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají
Když je něco tak obyčejné jako vinohradská tramvajová zastávka, člověk má tendenci to zploštit, sterilizovat, odbarvit a utlumit. Zkusili jste ale někdy tváří v tvář pěně dní deaktivovat provozní stand-by mód a vnímat mikrokosmos nástupního ostrůvku zastávky Jana Masaryka s tak otevřenými smysly, jako byste poprvé stáli před průčelím Notre-Dame?
Teorie svobodné volby je často pouhou iluzí. Faktem ovšem je, že jedinou autoritou s mocí zbavit sama sebe iluzí jsme my sami.
Zachovejte si právo veta.
Příští zastávka…
Jitka Krulcová šéfredaktorka
Novou ozdobou francouzské Riviéry se stala sezonní restaurace v hotelu White 1921 v Saint-Tropez, pod níž je podepsaný lifestylový brand Louis Vuitton. Režii gourmet podniku francouzský módní hegemon svěřil do zkušených rukou šéfkuchaře Moryho Sacka, držitele michelinské hvězdy, jenž vede restauraci MoSuke v Paříži. Sackovo sainttropezské menu našlo inspiraci v japonské a africké gastronomii a servíruje se v jedinečném prostředí, jehož genius loci dokreslují speciálně navržené dekorace a nábytek z edice Objets Nomades od Louis Vuitton.
Pražský Four Seasons posunul atmosféru ve svých noblesních pokojích, jež jsou poctou českému designu a historii, o krok blíž k dokonalosti. Hotel si nechal na míru vytvořit interiérovou vůni Eternal Beauty, jejíž architektuře vévodí májové růže, švestky a akcenty dubu se základem v ušlechtilých pudrových tónech. Vůně z pera parfuméra Michala Čecha hostům přiblíží českou přírodu se zelenými lesy, rozkvetlými loukami a svěžími zahradami. Za kreativním vizuálem vůně stojí ilustrátorka Janka Kykalová.
Rolls-Royce odhalil na prosluněném pobřeží severoitalského jezera Como další exemplář svého extravagantního modelu Boat Tail. Jde o druhý z celkových tří jedinečných kusů, jež vznikají na míru náročným klientům britské automobilky z Goodwoodu. Její bespoke oddělení Coachbuild dostalo za úkol vetknout do ikonického vozu příběh majitele, mecenáše umění podnikajícího v oboru zpracování perel. Inspirací pro vzhled laku se staly vnitřky skořápek čtyř perlorodek, jež zadavatel osobně vybral ze své privátní kolekce. Exteriér vozu je dekorován detaily z růžového zlata a kůže, záď sloužící k uložení cestovních nezbytností a vybavení na piknik vznikla ze dřeva královského ořechu. Cenovka one of a kind vozu překročila hranici půl miliardy korun.
Objevte další dokonalý krok ve fotografování a dejte prostor své kreativitě.
Představujeme EOS R7 a EOS R10 – dvě nové bezzrcadlovky systému EOS R s Dual Pixel CMOS AF II poskytující intuitivní ovládání, výhody platformy EOS R a neomezené možnosti senzoru velikosti APS-C.
Tato dvojice hybridních bezzrcadlovek představuje dostupnou a neuvěřitelně univerzální volbu pro další rozvoj vaší kreativity.
Vyfoceno s EOS R7
Jediné důstojné zakončení podzimního shopping spree v londýnském obchodním domě Harrods lze učinit se sklenkou šampaňského v jedné ruce a menu v druhé ruce. Od nynějška by se tento rituál dal považovat dokonce za povinnost, v přízemí Harrods totiž rozšířil nabídku pokušení Moët & Chandon bar, a je to vůbec poprvé, kdy zmíněný champagne maison otevřel stálý podnik v Evropě. Středobodem interiéru je nad barem umístěný
mohutný zlatý lustr, jehož design zrcadlí topografii šampaňského města Épernay. Kolem baru se pohodlně usadí 34 hostů, které potěší vinný list se širokou nabídkou od šampaňského po skleničce po exkluzivní exempláře, jako je Grand Vintage Magnum ročníku 1959. Coby doprovod ušlechtilého perlení se na menu nabízí ústřice, kaviár Oscietra, dezert z čokolády a karamelu nebo větrníky choux plněné ovocem.
Padesát minut z centra Říma a přímo na pozemcích holistického ráje Palazzo Fiuggi Wellness Medical Retreat najdete nově zrekonstruovanou rezidenci Villa Luisa. Pětipodlažní secesní zámeček z počátku minulého století prošel kompletní rekonstrukcí do nejvyšších standardů od interiérů po fasády a od letošního léta se nabízí k privátním pronájmům. Villa
Skandinávie svým progresivním přístupem k udržitelnost nastavuje laťku celému světu a zřejmě ještě není spokojená s výší jejího umístění. V roce 2024 se na úpatí norského ledovce Svartisen otevře wellness hotel Svart z portfolia sítě Six Senses. Futuristická budova ve tvaru prstence s necelou stovkou pokojů vznášející se na pilotech nad hladinou fjordu Holandsfjorden nabídne ubytování ve stoprocentně energy-positive konceptu. Svart bude jako první hotel na světě fungovat na zcela uhlíkově neutrální bázi, nezávislé na infrastruktuře mimo inženýrské sítě, tedy takzvaně off-grid. Stavbu navrženou ateliérem Snøhetta bude pohánět solární energie.
Luisa disponuje zahradou, impozantním centrálním schodištěm z carrarského mramoru, sedmi apartmá, dvěma obývacími salony a vlastním SPA. Špičkový komfort v naprostém soukromí zajišťuje mimo jiné concierge servis, osobní butler a šéfkuchař. Villa Luisa je součástí Palazzo Fiugi, takže během pobytu lze absolvovat exkluzivní lázeňské programy mateřského hotelu.
O kompletní zimní výbavu bez kompromisů určenou pro milovníky sněhu a high-end fashion se postaral módní dům Dior. Limitovaná zimní kolekce DiorAlps se výrazně opírá o motiv vzoru Dior Oblique ze 70. let, který aktuálně zažívá pod kreativním vedením Marie Grazie
Chiuri renesanci. Ideálními doplňky do chladného počasí budou péřové bundy, boty do sněhu, lyžařské sluneční brýle, kukly a nezbytné příruční tašky. Celou kolekci designéři ladili do odstínů smetanové, šedé a námořnické modré s rudými elementy.
vs.Česko Japonsko
Čirá jalovcová substance uzavřená v lahvi Ginza Ginu se dočkala v letní sezoně druhé limitované edice Samurai. Aby gin inspirovaný atmosférou tokijské high-end čtvrti vynikl v koktejlech, zvýšil se obsah alkoholu a množství přidaného asijského citrusu yuzu. Speciální projekt palírny Rudolf Jelínek pokračuje v signování jednotlivých lahví, jichž vzniklo opět pouze 913.
Po Miláně, Londýnu, Dubaji, Bali, Pekingu, Šanghaji a Paříži se Bulgari vydává se svou divizí Hotels&Resorts příští rok také do Říma a Tokia. Expanze ovšem dvěma novými metropolemi nekončí a řetězec ohlásil pro rok 2025 také otevření pobočky na Maledivách, konkrétně na atolu Raa. Resort Ranfushi, v překladu malý zlatý ostrov, nabídne s rozlohou 20 hektarů kromě plážových vil a vil na vodě i exkluzivní ubytování na
privátním separátním ostrově. Designového pojetí nového maledivského place to be se ujal italský architektonický ateliér
Antonio Citterio Patricia Viel, přičemž neobyčejnou pozornost tvůrci věnovali aspektům udržitelnosti. Ačkoliv první hosté zažijí Maledivy v Bulgari stylu až za tři roky, už teď bylo odhaleno, že Ranfushi nabídne čtvero gastronomických lokací včetně čínského fine-dining Bao Li Xuan ze šanghajské pobočky Bulgari.
k interakciBerlínská čtvrť Charlottenburg se dočkala nejdelikátnější hotelové transformace za poslední dobu. Architektům se podařilo vdechnout nový život původní ženské věznici se 120letou historií a vznikl butikový hotel Wilmina. Komplex s charakteristickými rudými cihlovými zdmi se proměnil v prosvětlenou oázu
odpočinku ve čtyřiceti pokojích, kvetoucí zahradě, patiu a na střešní terase. Ústředním prvkem hotelu je opulentní atrium o výšce pěti pater se skleněným stropem. Místo dělá čest berlínské atmosféře díky multidisciplinárnímu prostoru Amtsalon s uměleckými instalacemi, pop-up show, veřejnými čteními a výstavami.
Saúdská Arábie se pustila do frontálního útoku na pozici francouzské Riviéry coby nejhonosnější jachtařské destinace. V plánované marině Triple Bay Yacht Club se 120 kotvišti najdou místo i 120 metrů dlouhé megajachty a na ploše bezmála osm tisíc metrů čtverečních developer počítá také s vybudováním osmi hotelových resortů a sítě butiků prestižních značek. První část projektu, na němž probíhají v současnosti intenzivní práce, bude dokončena v roce 2024.
Michelin Guide ohlásil debut v regionu Blízkého východu a rovnou ve městě, kde rozhodně nebude mít o adepty na hvězdná ocenění nouzi. Na globální gastronomickou mapu přibyla historicky první selekce restaurací v Dubaji, která čítá dva dvouhvězdičkové podniky a devět gourmet zastávek ověnčených jednou hvězdou. Mezi restauracemi s doporučením francouzského kulinárního průvodce najdete například Stay by Yannick Alléno ve One&Only The Palm nebo Höseki s pouhými devíti místy, jež nabízí bespoke zážitek omakase proslulého sushi-mastera Masahira Sugiyamy.
Cítit se jako doma, jako na Divokém západě, ve špičkovém hotelu nebo na venkově u babičky. Opékat maso na ohni, popíjet nejlepší vína, vyrazit do hor, toulat se pastvinami nebo zůstat celý den v pohodlné posteli. Vnímat vůni dřevěných trámů i užívat si moderní wellness. Být v dobré společnosti stejně jako strávit celý den v naprostém soukromí u krbu.
Právě jste takové místo našli.
V Černé Hoře se na konci léta odehrál pravděpodobně nejzajímavější evropský debut v hotelovém segmentu nejvyšší kategorie. Na východním pobřeží Jaderského moře, v Kotorském zálivu chráněném UNESCO, otevřel své brány butikový resort Mamula. Vznikl v pevnosti z 19. století, kterou na ostrově obklopeném průzračnými vodami vybudoval rakouský admirál Lazar Mamula. Původním smyslem pevnosti bylo střežit vstup do Kotorského zálivu, v současnosti ovšem desítka pokojů a dvaadvacet suit ostrovního chrámu klidu nastavuje novou úroveň pojetí luxusu na Jadranu. Už jste ho zažili na podzim?
Milánský specialista na vůně Rudy
Profumi nabízí novou řadu tělové péče, jež zosobňuje pomyslnou cestu napříč oblíbenými italskými destinacemi. Nechybí tělové krémy s olivovým olejem, sicilským pomerančem, středomořskými bylinami nebo růží z kampánského Positana. Každá z řad pojmenovaných po ikonických italských destinacích navíc zaujme designovým balením s estetikou vlastní místu, jemuž je dedikovaná.
Po kolekci svíček, parfémů a kosmetiky prestižní hotelová síť Aman představila novou kolekci kožených doplňků.
Všechny nadčasové modely jsou v duchu nekompromisního přístupu ke kvalitě vyráběny ručně v Itálii a Francii. Pořídit si můžete klasické tote bags pro každodenní nošení nebo maličkosti, jako jsou obaly na cestovní pasy a pouzdra na karty.
Mauricijský LUX Grand Baie od léta aspiruje na cílovou destinaci nejen pro milovníky tropické dovolené, ale i designu. Pod novou podobou veškerých interiérů je totiž podepsána britská ikona oboru Kelly Hoppen. Na redesignu resortu spolupracovala s mauricijským architektem Jeanem Francoisem Adamem a výsledkem je butiková atmosféra postavená na neutrální barevné paletě, přírodních materiálech a eklektických detailech. „Chtěli jsme vytvořit něco, co na Mauriciu zatím neexistovalo, úplně jinou vizi ostrova,“ vysvětluje Kelly Hoppen. Tuto filozofii přenesla do všech částí resortu včetně SPA.
Z vyprahlé, avšak úrodné a sluncem vonící půdy rostou zdánlivě nekonečné lány vinic kopírující křivky přírody. Svěží zeleň jejich hroznů se na paletě barev portugalského venkova střídá s matně stříbřitými olivovými sady. Staré herdady obrostlé břečťanem skýtají stín pasoucím se koním a pole, která je obklopují, volně přecházejí do rozlehlých korkových hájů. Čas tady plyne pomaleji a zákony přírody jsou ještě stále svaté.
Vítejte v Alenteju.
Skutečné příběhy Alenteja nevypráví jeho města, ale venkov. Abyste tento region opravdu pochopili, musíte se vydat do starobylých hradeb městeček, jako je Castelo de Vide, Monsaraz, Portalegre či Marvao.
Pokud vám bude připadat, že v Alenteju platí pro rytmus života jiné normy, pravděpodobně to není jen zdání. Sami Portugalci s lehkou nadsázkou říkají, že tady lidé rozlišují pouze tři rychlosti – pomalu, ještě pomaleji a stop. Možná z nich ale mluví závist, protože obyvatelé Alenteja žijí v požehnaném kraji, kde příroda nešetřila. Půda tady rodí nejvíce vína v celém Portugalsku a místní vinařskou tradici založili již staří Římané. Olivové oleje z alentejských hájů patří ke světové extra třídě a o místní kuchyni se v nejužších kruzích zasvěcených gourmetů začíná mluvit s podobným nadšením, jaké před patnácti lety vzbudila kulinářská scéna Lisabonu. Požitkům z Alenteja předpovídají connoisseurs přelomovou dekádu.
S časem, jenž zde odbíjí pomalu, můžete naložit různě – vydat se na trek po prašných cestách přírod ního parku Vale do Guadiana, využít bohaté nabídky vodních sportů na jezeře Alqueva, největším uměle vybudovaném jezeře v Evropě, nebo na sebe nechat působit kulisy středověkých dějin ve vesničce Monsaraz, kde se zastavil čas dávno předtím, než si kdokoliv pamatuje. Jedinečný charakter Monsarazu utvářeli Maurové a po nich templáři a od jejich dob se tady mnoho nezměnilo. V taverně na hradbách Os Templários si dejte sklenku lokálního červeného reguengos, vychutnejte si k ní výhledy na Alquevu a v některém z obchůdků v přilehlých uličkách si pak pořiďte prostírání z tradičních ručně tkaných látek, nad nímž můžete doma přátelům vyprávět své portugalské zážitky.
Kulturním a historickým centrem regionu jižně od řeky Tajo je pitoreskní Évora, kterou si portugalští králové vybrali za své sídelní město. Než se tak stalo, Římané zde měli své obilné sýpky. Připomínkou jejich časů je antický chrám z 1. století, jenž pravděpodobně sloužil k uctívání císaře Augusta. Dominantou padesátitisícového města je monumentální gotická katedrála ze 13. století, o jejímž kulturním významu svědčí patronát UNESCO. Z její střechy se otevírá působivý výhled na křivolaké uličky staré Évory, stejně jako na okolní krajinu posetou nespočtem oslnivě bílých historických městeček, kde stojí za to se zastavit. Příkladem budiž opevněná Mértola, jíž prošli Féničané, Římané i Maurové.
Další alternativou trávení času v Alenteju je prostě jen tak být. Nechat se okouzlit jiskrným bílým odrůdy Roupeiro nebo zemitým červeným z hroznů Aragones, objednat si piknik ve stínu olivových hájů a dovolit myšlenkám vydat se směrem, který si samy zvolí.
Oblast kolem jezer Alqueva patří k nejlepším místům na světě k pozorování noční oblohy, figuruje na seznamu takzvaných UNESCO Dark Sky Destination. Světelný smog je tady tak minimální, že hvězdnou oblohu zdobí i Mléčná dráha. Maximální využití potenciálu romantické konstelace nabízí komorní hotel Torre de Palma na samotě u městečka Monforte. Někdejší venkovská usedlost obklopená vinicemi se soustředí kolem věže z roku 1338, na jejíž střešní terasu si lze privátně objednat hvězdářský teleskop a případně i výklad zkušeného astronoma. Bez překvapení pak zůstává, že zamilované páry často služby znalce nevyužijí a raději si noc pod hvězdami ponechají jen pro sebe.
Autentické Alentejo se všemi jeho estetickými i filozofickými atributy můžete zažít v hotelu São Lourenço do Barrocal. Označení hotel je v tomto případě ovšem nedostatečné, koncept místa jej totiž dalece přesahuje. São Lourenço do Barrocal sídlí v tradiční portugalské usedlosti, která kdysi byla soběstačnou vesnicí a domovem pro čtyři desítky rodin. Pozemky i stavení už dvě stě let vlastní jedna rodina a dnes o ně s láskou pečuje její osmá generace. Posledních čtrnáct let současní majitelé strávili snahou vdechnout farmě nový život, ale přitom ji nepřipravit o duši. Záměr se podařil na výbornou. Šetrné transformace zchátralé herdady se ujal renomovaný architekt Eduardo Souto De Moura, který tímto projektem nastavil vysokou laťku očekávání, jak by podobné projekty v Alenteju mohly vypadat. Na přilehlých 780 hektarech půdy kvetou voňavé louky a vinná réva a staleté olivovníky tady dávají své plody stejně štědře jako rozlehlý ovocný sad a zeleninová zahrada. Jejich chutě a vůně se promítají na talířích hotelové restaurace Alentejo, před níž se se západem slunce rozhoří velkorysé ohniště. Odpočinout si můžete v Susanne Kaufmann Spa (bylo mimochodem prvním tohoto brandu v celém Portugalsku) nebo u dvacetimetrového venkovního bazénu, k němuž dosahuje vůně lučních květů, a číšníci sem přinášejí hostům sklenky perfektně temperovaného vína z vlastního vinohradu.
Oblast horního Alenteja patří mezi nejlépe předurčené k pěstování vína. Převládající žulové a břidlicové podloží tady umožňuje produkovat víno s nejmenšími zásahy. Možná právě proto alentejská vína sami Portugalci milují, více než 60 % zdejší produkce červených se prodá na domácím trhu. Pokud jde o zajímavé ochutnávky, neměli byste minout moderní vinařství Herarde do Rocim. Patří k těm mladším na lokální scéně, ovšem velmi nadějným. Otevřelo se začátkem tisíciletí a dnes jde o inovativní podnik, který navázal na tradici výrobou vín v hliněných amforách. Daleko od městského ruchu v klidném prostředí s výhledy na hrad Montemor pak leží enologické středisko L’AND Vineyards, které je sympatické svým biodynamickým přístupem a výjimečným architektonickým pojetím. Komplex z pera brazilského architekta Marcia Kogana nabízí kromě skvělého vína také minimalistická apartmá a vinné SPA.
Portugalsko je sedmým největším producentem oliv na světě, a právě v Alenteju se odehrává 85 procent jeho výroby. Abychom mohli prohlásit, že olej je extra panenský, musí pocházet pouze z prvního lisování, lis musí proběhnout za studena a nepřesáhnout striktně danou hodnotu kyselosti. Rozsáhlé olivové háje vlastní v Alenteju rodina de Prado, která se tímto byznysem zabývá již od roku 1831. Sklizeň probíhá od začátku října do konce prosince a většina produkce dosahuje bio kvality.
Za pozornost stojí také rodinný podnik Mainova, v jehož čele stojí Bárbara Monteiro, nejmladší ze tří sester. Mais nova je portugalský výraz pro ‚nejmladší‘ a vynecháním jednoho písmene vznikl název ambiciózní společnosti, která kromě samozřejmé kvality oleje klade důraz také na udržitelnost. Rodina kromě olivových sadů vlastní rovněž firmu na výrobu keramiky, což se odráží i v designu lahví. Olej z kolekce Early Harvest je uchován ve sběratelské keramické karafě, na jejímž designu se podílel portugalský umělec a ilustrátor Ándré Coelho. Zpomalit a naladit se na rytmus Alenteja je z mnoha důvodů skvělý nápad.
Funkční parka v urban vzhledu s kachním peřím
CANADA GOOSE – 26 850 Kč
Bezdrátová sluchátka Adapt 660AMC s krystalicky čistou reprodukcí a dokonalým potlačením okolního hluku v edici skládající poklonu značce Aston Martin
– 12 470 Kč
Robustní hodinky Sinn EZM navržené do nejextrémnějších podmínek zvládnou teplotní rozpětí od -45 °C do 80 °C, ponor do 500 metrů pod hladinu a neublíží jim ani magnetické pole
SINN – 66 500 Kč
Prostorný batoh z kůže a plátna s nastavitelnými ramenními popruhy
GUCCI – 43 750 Kč
Flanelová košile s klasickým kostkovaným vzorem
LAURENT – 14 500 Kč
obličejový krém s SPF 50 a gelovou
Sneakers v kombinaci neoprenu, kůže a semiše
FORD – 19 370 Kč
Co mají společného opuštěná milánská továrna, benátský palác, švýcarské Alpy, lisabonské pobřeží nebo pařížský městský dům? Místa neznámá, někdy dokonce neoblíbená, ale vždy nečekaná si jako scénu pro unikátní kulinářské zážitky ve stylu bistronomie vybírá restauratérský kolektiv We Are Ona. V jeho čele se střídají největší naděje z řad mladých šéfkuchařů z celého světa, a servírují v jedinečných lokacích kromě menu s nejvyšším tříhvězdovým michelinským hodnocením především emoce.
Ve světě haute cuisine mají ojedinělé kulinární pop-upy většinou životnost kolem jednoho týdne, někdy ale setr vají v místě i půl roku. Nejčastěji se zaměřují na večeře a není výjimkou, ani pokud se menu drží pouze rostlinné linky při nabitém počtu osmi chodů. Degustace bez vín v ceně do sta eur navíc pomáhá zpřístupňovat zážitek pro širší paletu hostů v duchu konceptu bistronomie. Ten vystihuje snoubení principů vysoké gastronomie s bistrem. V moderních kulinářských bistrech se tvůrci jejich konceptů zbavili pro řadu lidí zbytečně stresující škrobe nosti a stříbrných příborů, zjednodušili a zkrátili menu a zmenšili tým, aby dokázali nabídnout haute cuisine v civilnější formě za přijatelnější ceny. Termínu, jaký poprvé použil food kritik Sébastien Demorand, vdechl v roce 2019 život až sommelier a restauratér Luca Pronzato. Zakladatel We Are Ona své kulinářské ostruhy získal v kultovní kodaňské restauraci Noma, kde působil bezmála dekádu.
Pronzatovi rodiče provozovali restauraci a obchod s italskou zeleninou v Paříži, v oboru se díky tomu pohybuje už 15 let. Během nich si dle svých slov dokázal dokonale osvojit tradice a finesy francouzské gastronomie, přestože sám šéfkuchařem není. Za svou misi považuje poskytování platformy pro svobodné vyjádření kreativity mladých kuchařských
talentů. Z touhy po vytváření výjimečných zážitků inovativními způsoby se zrodila We Are Ona. Gastronomický zážitek pro zvídavé a odvážné nelze uzamknout do termínu restaurace, ostatně ‚Ona‘ je katalánský výraz pro vlnu – v tomto případě novou vlnu kulinárních talentů z různých kultur. Cílem je přitáhnout kuchaře z celého světa na netradiční místa a společně naslouchat historii oblasti, propadnout kouzlu konkrétního regionu a pomoci zvýraznit jeho terroir. Sám Pronzato věří ve tři nutné předpoklady úspěchu WAO. Prvním je lokace a to, jak její atmosféra a kontext definují prostor. Tým v čele s Pronzatem se vždy zaměřuje na neznámá, nečekaná a často i neoblíbená nebo opuštěná místa. Ta pak definují hraniční prostor gastronomické scény, jež se dá přetvořit tak, aby dokázala zprostředkovat dobrodružství a intenzivní emoce všem hostům.
Odvážný koncept projektu We Are Ona nelze uzamknout do termínu restaurace.
We Are Ona se tak už objevila například na střešní terase L'Appart v Paříži, kde se odehrávaly brunche, čajové rituály a pomalé snídaně, v Mexico City, v někdejších stájích ve francouzském městě Arles, ve švýcarských Alpách, ale i v Turecku nebo Benátkách. Mladí kuchaři se v místě spojují s lokálními dodavateli, farmáři, vinaři a rybáři. Tým staví celou akci od nuly, stará se o proměnu vybrané lokace za pomoci řemeslníků, ale i umělců a interiérových designérů a floristů. Pokaždé jiný interiér místa nikdy není škrobený, mnohdy se sedí i na obyčejných lavicích. V rámci letošní ONA Art Tour, kulinární pouti po předních uměleckých, designérských a architektonických veletrzích po celé Evropě, se putovní michelinský kolektiv zastavil při zahájení uměleckého bienále v Benátkách. Večeře v paláci ve čtvrti Castello, jenž byl domovem italského spisovatele Giacoma Casanovy, probíhaly s výhledem na lagunu, mezi freskami a pod objemnými lustry. Tematické menu se ubíralo po stopách vizí šéfkuchaře Thomase Coupeaua – od ústřic a sépie přes rudoploutvého tuňáka, italskou zelenou travinu agretti chutí podobnou špenátu až k čokoládové pěně s kapary.
Volba benátské lokace padla na palác ve čtvrti Castello, jenž byl domovem Giacoma Casanovy. Večeře se servírovala s výhledem na lagunu, mezi původními freskami a pod objemnými křišťálovými lustry.
Další zastávka během Art tour připadla na Milán a Salone del Mobile a konala se v opuštěné továrně Fabbrica Orobia naproti Prada Fondazione. Koncepce zážitku na této lokaci patřila japonské chefce Sayace Sawaguchi, jež se zaměřila na italské suroviny připravované na otevřeném ohni. U příležitosti této události se gourmet kreativci z We are Ona spojili s italskou značkou Flos, známou designovým osvětlením, díky čemuž vznikl setting inspirovaný japonskou filozofií wabi-sabi. Interiéru dominoval beton v kombinaci se dřevem. Lokaci při švýcarském svátku umění Art Basel si progresivní uskupení vybralo ve vodní nádrži, během festivalu Les Recontres de la Photographie ve francouzském Arles se pak večeře konaly v bývalých stájích. Přestože Paříž je domácí destinací velké části členů uskupení We are Ona, cílem kolektivu je cestovat po světě, rozvíjet se a budovat komunitu napříč světadíly a tím motivovat i své hosty, aby cestovali a poznávali svět z různé perspektivy. Nejlepší večeře vašeho života se vám totiž pravděpodobně nezapíše do paměti jen skrze jídlo, ale především díky atmosféře a emocím.
severozápadní
medinách se
ovšem
tady zůstávají
bychom Maroku mohli
y Evropané jsme zvyklí plánovat a mít přesně stanovený program, což je přístup, který se v Maroku nejenže nepěstuje, ale dokonce ani nevyplatí. Tato země se nejlépe poznává, když člověk překoná zábrany a svěří se do rukou intenzivních prožitků přítomného okamžiku.
Maroko je monarchie a jako takové jí vévodí čtyři královská města. Nejstarším a nejpůsobivějším z nich je Fes na severu země, protkaný tisíci uličkami, v nichž kráčíte proti proudu času. Jeho medina je považována za nejlépe dochované historické město arabského světa, což jí také vyneslo patronát UNESCO. Legenda praví, že základy prvního domu tu vykopali stříbrnou motykou, v arabštině fas, a od toho byl odvozen název města, které se po založení univerzity Al-Karaouine v roce 859 stalo duchovním a kulturním centrem země. Mimochodem, Al-Karaouine je nejstarší nepřetržitě fungující univerzitou na světě.
Středověké srdce feské mediny dodnes tepe v křivolakých uličkách, kde se po staletí život příliš nezměnil. Vejít do jiného světa můžete několika branami, nejimpozantnější z nich je Bab Boujloud, modrá brána, jejíž portál zdobí modře zbarvené kachličky. Každé z marockých královských měst má svou typickou barvu a v případě Fesu je jí modrá. Jakmile se ocitnete v labyrintu mediny, připravte se na chaos, explozi barev, vůní a kakofonii zvuků. V krámcích obchodníků a řemeslníků přetékají proutěné koše kořením a datlemi, koberce se předhánějí v komplikovanosti vzorů a preciznosti tkaní a kovotepci dokazují svou zručnost na plátech mědi, cínu a stříbra. Uličky jsou úzké, někdy je potřeba ustoupit oslíkovi s nákladem na hřbetě nebo mužům na stařičkých kolech. Středověkou atmosféru Fesu narušuje jen zvonění mobilů působící v těchto kulisách až nepatřičným dojmem.
Maroko je neodmyslitelně spjato s kůží, tradice jejího zpracování přímo v medinách je tady podobně silná jako tradice prodeje koření nebo pěstování růží. Jakmile se setkáte s pronikavým čpavkovým zápachem, znamená to, že jste se ocitli v blízkosti některé z místních koželužen, kde se kůže barví ručně v kádích původními metodami. Jako barviva se při tomto procesu používají ingredience, jako šafrán, kurkuma, indigo či mák. Na náročnou práci koželužníků se na mnoha místech můžete podívat z výšky, když vystoupáte na terasu některého z krámků. Hodnota zboží nabízeného na souku po pár minutách sledování tohoto divadla získá zcela jiný rozměr. Po představení zajděte do některé z lokálních restaurací na feskou specialitu jménem b’stilla. Koláč s popraškem moučkového cukru je charakteristický tenkými křupavými pláty listového těsta s náplní ze směsi mandlí, vajec a holubího masa okořeněného šafránem a mletou skořicí.
Přejete-li si splynout s feskou medinou a absorbovat to nejlepší z jejího genia loci, ubytujte se v místním Riad Fès, paláci ze 14. století, který autenticky reprezentuje koncept ultimátního marockého luxusu v místě tak jedinečném, že jen pobyt zde je zážitek sám o sobě. Pokud se na nejrozlehlejší medinu arabského světa chcete spíše dívat než v ní bydlet, doporučujeme zvolit základnu v hotelu Sahrai. Architekt Christophe Pillet vybudoval na místě bývalého letního sídla francouzského maršála hotel, jenž snoubí marockou opulentnost a butikovou intimitu stejně přirozeně a hladce jako současnost s minulostí. Třešinkou na dortu je zde SPA provozované pod hlavičkou Givenchy.
Na pobřeží Atlantiku se nachází další z královských měst, Rabat, který je zároveň hlavním městem Maroka a sídlem krále. Odkaz královské dynastie Alavitů je koncentrovaný v mauzoleu uprostřed města, kde jsou pohřbeni předchůdci současného vládce. Impozantní mauzoleum střežené královskou gardou navrhl vietnamský architekt Eric Vo Toan v tradičním arabsko-andaluském stylu. Mramorová stavba představuje jednu z nejkrásnějších marockých staveb novodobé historie a je veřejnosti přístupná. V srdci moderního města se ukrývá tradiční medina, která si žije vlastním životem. V 17. století ji založili Židé a Maurové vyhnaní z Andalusie a opevnili ji mohutnými hradbami, aby se chránili před korzáry, kteří se usadili ve čtvrti Salé. Rabat má kromě své historické tváře i tu moderní, již charakterizují vládní paláce, vilové čtvrti a chic podniky. Za nákupy vyrazte na třídu Mohammada V., za odpočinkem zase do zelené oázy Andaluských zahrad vybudovaných Francouzi v dobách protektorátu. Osvěžení tady najdete mezi citrusy, oleandry a fontánami.
Už jen to slovo, Marrákeš, je příslibem něčeho magického. Město s téměř tisíc let dlouhou historií dokáže uhranout svou orientální energií a také polohou. Berbeři mu říkali Boží země. Z jedné strany ho obklopuje poušť a z druhé na něj shlížejí zasněžené vrcholky Vysokého Atlasu. Marrákeš je oděn do červené, neboť oblast pokrývá červená laterovitá půda, což se odrazilo i v barevnosti zdejších staveb. Skvělým orientačním bodem je Kotúbijská mešita, která svou výškou lehce přes 67 metrů převyšuje všechny ostatní památky. Historická velikost města je otištěna i v bohaté maurské výzdobě paláce Bahia, jehož název vyjadřuje brilantnost, a ta zde byla naplněna měrou vrchovatou.
Život v Marrákeši se točí okolo hlavního náměstí Djema el-Fna, kde se to bez ohledu na denní či noční hodinu hemží pestře oděnými zaříkávači hadů, lidovými vypravěči, bylinkáři, věštci a prodavači vody. Ti přitahují fotografy jako vosy med a jsou jedním z charakteristických symbolů náměstí, jehož pestrá folklorní směsice umožnila zápis Djema el-Fna na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Výraz fna má v arabštině dva významy. Značí smrt nebo dvorek. Ve středověku se tu vystavovaly useknuté hlavy popravených, a tak není jisté, zda se původ názvu vztahuje k popravišti nebo k otevřenému prostoru. Djema el-Fna je věčně pulzující melting pot, kde se potkávají berberské tradice s arabskými, podkreslené tóny z loutny gimbri, na niž hrají lidé z etnika Gnawa. Ti se do Maroka dostali před stovkami let jako otroci. Britský spisovatel Tahir Shah, jenž se zabývá kulturou arabského světa, označil každodenní dění na Djema el-Fna za největší show na zemi. V každém případě jde o orientální divadlo, které je potřeba zažít.
BOŽÍ ZEMĚ
Při nakupování koberců se vyplatí požádat o zkoušku ohněm. Pokud nitka z koberce nevzplane, jde o vlnu, čímž je zaručena pravost zboží.
Kouzlo pohádky Tisíce a jedné noci se umocňuje, jakmile na Marrákeš padne tma. Se zapadajícím sluncem se začne probouzet noční ruch, což je nejlepší pozorovat na terase některé ze stovek marrákešských čajoven a při tom usrkávat tradiční sladký mátový čaj. Starobylé městské hradby se zbarví odstíny růžové a oranžové, světla stánkařů rozzáří ulice a náměstí a vzduchem se začnou linout vůně koření a jehněčího opékaného na rožni. Ten, kdo chce objevit Maroko ve vší jeho gastronomické pestrosti, tu má bezbřehé možnosti zahrnující hlemýždí polévku, ovčí mozeček nebo srdíčka na špízu a jiné speciality, které nejsou součástí běžného menu.
Marrákeš je připravená plnit přání nejnáročnějších hostů, aniž by se vzdávala vlastní autenticity. Přímo v medině, kam je automobilům zapovězen vstup –a kam by se ostatně ani nevešly – najdete butikovou oázu El Fenn. Právě zde Madonna s velkou pompou oslavila své šedesáté narozeniny. V Marrákeši budete mít mnohdy pocit, že jste se ocitli v exotické pohádce, kde je možné úplně všechno. Hotel Selman umístěný v rozlehlé květinové zahradě chová čistokrevné arabské koně – podle řady tvrzení nejkrásnější v Maroku – kteří jsou jako doma na mezinárodních soutěžích. Když se Winston Churchill ubytoval v marrákešské La Mamounii, nazval ji nejkrásnějším místem na světě. Tento hotel, stejně legendární jako samotné město, prošel v roce 2020 renovací, jeho speciální kouzlo ale zůstalo. Dalším marrákešským hotelovým klenotem je Royal Mansour, který vlastní samotný marocký král. To je samo o sobě příslibem něčeho unikátního. Na podobě hotelu, jenž je výkladní skříní marockého umění, pracovalo 1500 pečlivě vybraných řemeslníků z celé země.
Těžko lze mluvit o crème de la crème Marrákeše a vynechat jméno Yves Saint Laurent. Slavný módní návrhář, maître du cuir a strůjce revoluce jménem dámský smoking měl Afriku v krvi. Narodil se v roce 1936 v alžírském Orlanu, a ačkoliv část života strávil v Paříži, do Afriky se vracel. Právě v Maroku našel zdroj nekonečné inspirace, kterou jezdil čerpat v pravidelných dávkách v červnu a prosinci, kdy navrhoval své kolekce. V roce 1974 spolu se svým životním partnerem Pierrem Bergé koupil v Marrákeši dům Dar el Saada, v překladu Dům štěstí, a požádal interiérového designéra Billa Willse, aby mu dal tvář. Tento Američan z Tennessee si svými sofistikovanými návrhy vysloužil nálepku ‚nejvybranější estét Maroka‘ a položil základy moderního marockého designu, z něhož návrháři čerpají dodnes.
Laurent a Bergé měli v Marrákeši nespočet oblíbených míst, ale mezi klíčovými figurovala Jardin Majorelle. Když se pár dozvěděl, že existenci zahrady ohrožuje plán na developerský projekt, koupili pozemek i s přilehlou vilou a tím zajistili její zachování. Pro francouzského malíře Jacquese Majorelle, tvůrce zahrady, představovalo toto místo botanickou laboratoř, kde vysadil rostliny z nejrůznějších koutů světa. Pro Saint Laurenta se jeho ultramarínová vila, klenot usazený v zeleni, stala marockým domovem, v němž nacházel únik z hektické Paříže. V roce 2000 se zahrada dočkala redesignu podle konceptu světoznámého amerického krajináře a zároveň prezidenta nadace The Fondation Pierre Bergé - Yves Saint Laurent, Madisona Coxe. Velkolepá Jardin Majorelle dnes patří k nejnavštěvovanějším lokalitám v Maroku a uvnitř vily se nachází obdivuhodná sbírka orientálních dámských šperků i průřez historií tradičního marockého odívání.
V roce 2017 bylo v blízkosti Jardin Majorelle otevřeno impozantní muzeum, které je poctou géniovi, jenž mistrně propojoval umění s módou. Stavba navržená francouzským architektonickým studiem KO odráží Saint Laurentovo nadčasové dílo v haute couture křivkách a přímkách, přičemž fasáda svou strukturou evokuje látku.
Marrákeš je kromě jiného i vstupní branou do Sahary. Království pouště není jen nekonečně tichým prostorem, kde šepotá písek. Ve skutečnosti je to mystické místo nabízející fantastické možnosti zábavy a poznání. Ideální způsob, jak navnímat poušť v její nedozírné pestrosti, je vyzkoušet glamping. Koncept stylového kempování je v Maroku na vzestupu, horkou novinkou je tábor Caravan Agafay, jenž se otevřel hostům teprve začátkem letošního října. Skýtá možnost proniknout hlouběji do nomádské kultury, ale se vším pohodlím. Kemp zahrnuje dvacet prostorných stanů s přídavkem pětihvězdičkových bonusů, jako jsou dva bazény, koňské a velbloudí stáje, kino pod otevřeným nebem, wellness a restauraci Olivar podávající menu postavené na lokálních ingrediencích. Poušť, v noci ozářená tolika hvězdami, není jen cestou k vlastní duši, ale také k polechtání adrenalinu. Ten se vám zaručeně dostane do krve ve štědré porci při sjíždění dun na čtyřkolkách nebo při sandboardingu.
Oblast berberských hor je outdoorovým hřištěm, které ukazuje novou a stále vyhledávanější tvář Maroka, vzdálenou plážím a soukům.
Lyžování v Maroku? Zní to jako protimluv, ale pouhých osmdesát kilometrů z Marrákeše je možné zacvaknout vázání a sjet kopec v lyžařském resortu Oukaïmeden. Sníh tu ve výšce tří tisíc metrů nad mořem leží od ledna do března a napadne ho i metr denně. Resort Evropana neoslní ani tak svými deseti kilometry sjezdovek a sedmi lanovkami jako spíš pocitem, že se tu lyžuje s výhledem na majestátní vrcholky Vysokého Atlasu. I do Maroka dorazil trend heliskiingu, a tak se milovníci adrenalinových sportů mohou nechat vynést až na nedalekou čtyřtisícovku Djebel Toubkal. Jako základna pro výpravy poslouží třeba Kasbah Tamadot, hliněná pevnost z počátku dvacátého století přestavěná miliardářem, dobrodruhem a investorem do vesmírné turistiky, sirem Richard Bransonem, na hotel.
Mezi pohořími Vysoký Atlas a Antiatlas je v nadmořské výšce 1160 m n. m. usazené městečko Ouarzazate postavené Francouzi ve 20. letech 20. století jako sídlo vojenské správy. Obklopuje ho nádherná krajina tvořená horami a palmovými háji, mezi nimiž se nacházejí malebné vesničky. Od nepaměti tudy křižovali obchodníci. Berbeři zde postavili mnoho kaseb, tradičních opevněných staveb ze sušené červené hlíny, nejcennější je kasba Taourirt z 19. století. Unikátní městečko Ouarzazate zapsané na seznamu UNESCO přitahuje jako magnet i zahraniční filmaře. Natáčela se tu řada historických velkofilmů jako Lawrence z Arábie, Gladiátor či Alexandr Veliký. Nahlédnout za filmovou oponu můžete přímo tady, ve studiích společnosti Atlas Film.
Na západě Maroka, omývaná vodami Atlantiku, leží Essaouira, o níž se traduje, že je nejkrásnějším přímořským letoviskem v zemi. Dějiny má bohaté a dlouhé jako zdejší pláže táhnoucí se až sto čtyřicet kilometrů daleko. Její atraktivní poloha přitahovala od nepaměti. Dva kilometry od pevniny, na ostrově Mogador, nechal portugalský král Manuel I. vybudovat vojenskou pevnost Castelo Real de Mogador. V 18. století představovala bránu mezi Afrikou a starým kontinentem a mohutně přispěla k rozvoji zdejšího přístavu. Ten zdobí modře zbarvené rybářské loďky, jejichž fotografií
při západu slunce je plný instagram. Zážitkem je návštěva rybího trhu překypujícího úlovky, které vám kuchaři na místě rovnou připraví. Rybí aroma přitahuje i racky, jejichž křik se rozléhá přístavem. Essaouira má středomořskou atmosféru okořeněnou arabským světem, jehož středobodem je medina. Starobylé město vybudované Portugalci jako pevnost, jež nikdy nebyla dobyta, je zapsáno na seznamu UNESCO.
Pohodové kouzlo Essaouiry objevilo i hnutí hippies na konci 60. let. Legendární se stala návštěva Jimmyho Hendrixe v létě roku 1969, působilo zde americké experimentální divadlo, sjížděly se sem rockové hvězdy a je následovali mladí lidé a umělci hledající kreativní volnost a inspiraci. Květinové děti časem nahradili surfaři vyčkávající na správnou vlnu. Essaouiře se přezdívá větrné město a má to svůj důvod. Jakmile zafouká pověstný alizée, srdce surfařů a kiterů zaplesá. Jak jste ale zřejmě pochopili, Maroku nedělá problém zrychlit tep komukoliv, kdo má v těle srdce.
Soneva Jani
Soneva Kiri
Soneva Jani
Island je jedním z mála míst na světě, kde člověk okusí opravdový pocit osamění. Fotografie vznikla v rámci tematické série o samotě.
PIERRE PORTOLANO
MING KAI CHAN
BOUŘE
Původně slunný poklidný den na pláži Patenga v bangladéšském Chittagongu se se západem slunce dramaticky proměnil. Z východu náhle dorazila písečná bouře a donutila nejen rodiny k úprku.
Rumunský pastevec Vasil svou dceru neviděl už dva roky, po které pracuje v italských horách. Pastvina v Pizzo dei Tre Signori je jeho poslední zastávkou před transhumancí neboli sezonním přesunem mezi letními a zimními pastvinami. Aby si mohl zatelefonovat domů, musí vážit cestu do chaty k pevné lince, jelikož v horách stále chybí telefonní signál.
Oblast Shalateen spadá do úzkého trojúhelníku území severovýchodní Afriky, jenž si po staletí nárokuje jak Egypt, tak i sousední Súdán. Na při o území, které má v současnosti pod nadvládou Egypt a které je nejdůležitějším egyptským tržištěm s velbloudy, nejvíce doplácí kmeny nomándských Arabů a Núbijců. Přestože se starají o velbloudí trh a obývají toto území od nepaměti, ani po letech slibů nemají nárok na právoplatné občanství. Počítají se tak mezi 10 milionů lidí na světě, kteří jsou v souvislosti s absencí občanského statusu vystaveni riziku zatčení a stíhání a oni ani jejich děti nemají nárok na péči z veřejného zdravotnictví.
ANDREA BETTANCINI
Na snímku ze série Oceány a moře je zachycen ochranný manévr velrybí matky nad jejím mládětem. Přestože dvě třetiny světa tvoří vodní hladina, o životě pod ní ví lidstvo stále jen zlomek.
Předplaťte si na rok Luxury Travel Digest a získáte ultimátního průvodce světem high-end cestování. Vezmeme vás na nejúžasnější pláže světa, provedeme metropolitními lifestyle hotspoty i tropickými džunglemi.
Spolu s předplatným za cenu 278 Kč získáte lahev Chandon Garden Spritz, s nímž bleskově vykouzlíte osvěžující letní drink plný chuti hořkých pomerančů.
Strmé masivy Julských Alp se postupně svažují do zalesněných údolí, ve kterých z mlhy vystupují stříbrně lesklé hladiny jezer. Na podzim jako zrcadlo odrážejí okolní lesy i mraky na nebi. Když prodloužíte pomyslnou dráhu pohledu ještě níž, zastaví se až u vln Jadranu. Slovinsko nabízí ideální podmínky pro podzimní roadtrip a cesta od moře do hor tady trvá tři hodiny – s novým čistě elektrickým Porsche Taycan ji zvládnete na jedno nabití. My jsme si ale udělali ještě pár zastávek.
Ještě před deseti lety bylo pro většinu cestovatelů z našich končin Slovinsko nejčastěji jen tranzitní destinací ve směru na Jadran. Tento stereotyp už se naštěstí místním podařilo prolomit. Slovinsko je totiž ‚full package‘. Země s pětinovým počtem obyvatel než Česká republika nabízí deset restaurací s michelinskou hvězdou, tři vinařské oblasti s překvapivě kvalitní produkcí, hory, moře i města s pestrou kulturní scénou – a navíc taky tu výhodu, že když po obědě sednete v Praze za volant, pozdní večeři už stihnete ve Slovinsku.
My jsme tedy za volat nového Taycanu sedli až pozdě odpoledne, nicméně s jednou půlhodinovou zastávkou na dobití jsme u hotelu Bohinj kousek od stejnojmenného ledovcového jezera parkovali lehce po půlnoci. Ačkoliv hory byly tou dobou zahaleny tmou, design hotelu plný světlého dřeva a tlumených barev jednoznačně prozrazoval alpskou lokaci. Jednou z výhod Taycanu v prostředí, do nějž jsme ho vyrazili otestovat, je jeho tichost. Ranní jízda skrze lesy Triglavského národního parku je díky ní nejen řidičským požitkem, ale v kombinaci se sceneriemi za okny také harmonizujícím rituálem. Trasu vedoucí kolem Bohinsjkého a Bledského jezera a v mnoha úsecích také podél řeky Sávy lze považovat za přesvědčivý argument, proč do hor vyrážet i za hranice obligátního Rakouska častěji.
Trajektorie rytmických serpentin pomalu opouští hnědozelené odstíny podzimních lesů v sedle Predel a před námi se majestátně zvedají štíty Julských Alp s mahagonově zbarvenou horou Mangart. Míříme do nejsevernější části Triglavského národního parku, kde začíná alpský masiv, který odsud pokračuje dál přes celou Evropu. Elektrický Taycan svižně stoupá po úzkých silnicích až do Mangartského sedla a řidičským emocím vyvolaným křivkami syrové vysokohorské asfaltky v boji o pozornost konkurují úchvatné výhledy na slovinské středozemí. Motoristický výstup na Mangart s převýšením 980 metrů patří v rámci Evropy mezi ty syrovější, kaskádovitá cesta s pěti tunely vysekanými do skal je místy co do šířky opravdu minimalisticky pojatá a inženýři při její stavbě ostrými úhly nešetřili. Odměnou za technické manévry jsou ovšem jedinečná panoramata, jejichž atraktivita stoupá přímo úměrně s nadmořskou výškou. Těsně pod vrcholem, který se nachází na úrovni 2679 metrů nad mořem, stojí za to zastavit se v Koče na Mangartu, místní tradiční horské chatě. Udělají vám tady čerstvé palačinky nebo třeba poctivou zelňačku s kraňskou klobásou.
CESTA
Po dni na horách je na čase vydat se jižním směrem. Opouštíme majestátní masivy s jejich úzkými silnicemi a necháváme se dálnicí pohodlně zavést do Lipice, domova ušlechtilých lipicánů. Nejstarší evropský hřebčín je již od 16. století proslulý chovem sněhobílých koní. Světlou barvu ovšem mají až starší zvířata kolem desátého roku věku, hříbata se rodí tmavě hnědá. Na celém světě najdete jen 10 000 koní tohoto plemene, které je tradičně oblíbené u evropských šlechtických rodin včetně vládnoucích monarchů. V Lipici stojí za to vyhradit si čas na ranní vypouštění koní na pastviny, jejich eleganci ale naplno doceníte především při jedinečných představeních místní španělské jezdecké školy. Kapriola, kurbeta, leváda a jiné náročné prvky vysoké drezury, které tady koně předvádějí, jsou výsledkem mnoha let usilovné práce a ohromné důvěry mezi jezdcem a zvířetem.
V Lipici stojí za to vyhradit si čas na ranní vypouštění koní na pastviny, jejich eleganci ale naplno doceníte
především při jedinečných představeních místní španělské jezdecké školy.
Hřebčín nabízí návštěvníkům možnost vyzkoušet si základy drezury na vlastní kůži nebo absolvovat společnou vyjížďku ve volné přírodě na přilehlých pozemcích hřebčína. Pokud po tak intenzivním zážitku dostanete chuť na talíř dušeného hovězí jota a sklenku místního červeného teranu, není potřeba se přemáhat, přímo v hřebčíně je k dispozici komfortní hotel Maestoso s interiéry rafinovaně protkanými decentními jezdeckými motivy. Mimochodem, Taycan znamená ve volném překladu z turečtiny ‚duše mladého hřebce‘, kde jinde tedy toto Porsche ustájit než právě zde. Elektrodobíjení je u hotelu přirozeně k dispozici, Slovinsko je v tomto ohledu nadstandardně vybavené.
Z hřebčína je to k Jadranu už jen zhruba čtyřicet kilometrů, které Taycan se svým zrychlením z nuly na sto za 3,2 sekundy překonává s tak suverénní hravostí, že skoro zamrzí, že Slovinsko přece jen není rozlehlejší. Místní riviéra je dlouhá jen 43 kilometrů a z měst tady stojí za návstěvu Koper, Isola, ale především souměstí Piraň-Portorož.
Portorož, Přístav růží, je v podstatě jedna velká kolonáda plná kaváren a obchodů. Saturaci uměleckých potřeb v blízkém okolí nabízí galerie pod širým nebem Forma Viva, která leží na kopci nad městem v osadě Seče a spolu s působivým výhledem nabízí ke shlédnutí víc než 300 abstraktních soch od světových umělců. Pokud se rozhodnete strávit noc i na pobřeží, v Portoroži je jasnou volbou místní pobočka řetězce Kempinski. Hotel s výhledem na marinu je umístěn v elegantním paláci z roku 1910, který obklopují privátní francouzské zahrady. V sezoně Kempinski nabízí privátní beach lounge, na podzim ale víc oceníte místní Rose spa a restauraci Sophia s krbem a křišťálovými lustry zařazenou v průvodci Michelin. Kapitolu samu pro sebe ve slovinském Kempinski představují snídaně – podávají se až do poledne, takže je klidně můžete pojmout jako brunch a pak vyrazit podél moře na procházku do Piranu.
Středověký Piran zaujímá pitoreskní pozici na výběžku pobřeží do zálivu. Do města smí jen auta rezidentů, o to víc si ovšem vychutnáte jeho atmosféru. Dominantou někdejší součásti Benátské republiky je kruhové Tartiniho náměstí se sochou slavného houslisty, pobřežní promenádě zase vévodí novogotický maják. Z městského opevnění se otevírá výhled až do nedaleké Itálie, jejíž kultura tento kout Slovinska výrazně ovlivnila. Pokud byste si měli z Piranu přivézt jen jeden suvenýr, ať je to proslulý a v gastronomii vysoce ceněný solný květ z místních solných pánví, ty totiž patří k posledním místům na světě, kde se sůl těží sedm set let starými metodami.
Zleva: Spolupráce německé značky Rimowa a italského Fendi má kořeny už v roce 2018, kdy během milánské přehlídky poprvé představily společný produkt. Hliníkový kufr ve velikosti klasického kabinového zavazadla s teleskopickou rukojetí se v sortimentu stále drží. Od klasiky se na první pohled liší především plošným potiskem loga tvořeného písmeny F, které pro Fendi navrhl v roce 1965 Karl Lagerfeld, a dvěma uchy z kůže Cuoio Romano. Z ní je vyrobena také kožená jmenovka, která je součástí zavazadla.
RIMOWA/FENDI – 68 200 Kč
Kabinový kufr v elegantním černém provedení je vyrobený z jemné teletiny. Tu na přední i zadní straně zavazadla ozvláštňuje plošně vytlačený motiv Gancini, který je se značkou Salvatore Ferragamo spjat už od 50. let minulého století. Tehdy se inspirací jeho vzniku staly háčky na uvazování koní umístěné na florentském paláci Spini Ferroni, kde firma dodnes sídlí. Velkou výhodou modelu s teleskopickou rukojetí a čtyřmi kolečky je praktická kapsa na čelní straně, která je skvělým místem k uložení často používaných předmětů.
FERRAGAMO – 53 730 Kč
Pro všechny fanoušky udržitelnosti je určena kolekce Gucci Off The Grid, ve které má své nezastupitelné místo i toto kabinové zavazadlo. Je vyrobené výhradně z recyklovaných, organických a bio materiálů. Největší část povrchu kufru je tvořena barevným pologovaným nylonem ze speciálního materiálu ECONYL. Kufr se pohodlně ovládá díky teleskopické rukojeti a čtyřem kolečkám. Interiér je pevně rozdělen nylonovými kapsami, součástí jsou i speciální organizéry.
Jeden z nejstarších pařížských výrobců zavazadel, značka Moynat, má tradici už od roku 1849. Od roku 2010 je vlastněna koncernem LVMH, filozofie řemeslně precizně vyvedených, designových, lehkých a vodotěsných kufrů ovšem zůstala beze změn. Tento kufřík má pevné stěny potažené plátnem 1920 M Monogram, ucho a madlo z hovězí kůže a interiér vyložený červenou kozinkou. Uvnitř se nachází i vyjímatelné pouzdro na karty ve stejném designu, které lze používat jako peněženku.
Zleva:
Klasický design z řady Gucci Savoy jako by byl stvořený pro cestování ve velkém stylu. To ostatně dokazuje i nejnovější reklamní kampaň, ve které krom zavazadla září i hollywoodský herec Ryan Gosling. Zatímco největší plochy kufru tvoří plátno s motivem GG Supreme uprostřed přerušené zelenými a centrálním červeným pruhem, hrany chrání odolná hnědá kůže. I přes robustní vzhled váží tento kousek pouhý jeden kilogram – může za to i skutečnost, že jeho interiér je velmi minimalistický.
GUCCI – 170 100 Kč
Kufřík z dílny francouzského módního domu je inspirován estetikou 80. a 90. let minulého století, kdy tento doplněk patřil k povinné výbavě každého businessemana. Dior nechal kufřík zhotovit italskými řemeslníky a jeho povrch potáhnout odolným plátnem z organické bavlny. Na něm se objevuje modernizovaný vzor CD Diamond, jehož originál v roce 1974 vytvořil designér Marc Bohan. Rukojeť a boky kufru, stejně jako interiér, jsou vyrobeny z jemné teletiny.
DIOR – 135 000 Kč
Na první pohled zaujme trojúhelníkovým vzorem, který začal už v minulém století používat sám zakladatel značky Mario Prada. V tomto případě je jím zdobena odolná látka, která společně s kůží tvoří povrch tohoto pevného kufru. Disponuje čtyřmi kolečky, koženým madlem a teleskopickou rukojetí. Zavírání zajišťuje zip se zámečkem, uvnitř kufru je pak prostor dělen na dvě sekce –v jedné drží obsah dva kožené popruhy, druhá je samostatně uzavíratelná na zip.
Hliníkový kufr v kabinové velikosti z dílny značky Rimowa byl pro potřeby maison Dior pouze kosmeticky poupraven. Oproti originálu se nezměnilo téměř nic krom potisku hliníkového pláště, který pokrývají loga Dior Oblique, a designu koleček, jež jsou v centrální části zdobena spojenými písmeny CD. Také uvnitř kufru zůstalo vše při starém –prostor je oddělen dvěma přepážkami, v tomto případě opět s potiskem Oblique. Na výběr je černá a stříbrná verze.
Jamajka je sice obecně velmi casual, ale ostrov nabízí i crème de la crème resorty světové úrovně. Mezi nejlepší patří Sandals Royal Plantation v Ocho Rios se 74 pokoji s výhledem na oceán. Ve stejné lokalitě najdete i Jamaica Inn, kde trávila líbánky Marilyn Monroe. Ve slavné Montego Bay zase láká na absolutní klid soukromá enkláva Round Hill s vilami, kde některé pokoje navrhl Ralph Lauren, a tichými opuštěnými plážemi. Rovněž v Montego Bay si užijete také skvělý golf ve vyhlášeném resortu Half Moon lemovaném tříkilometrovou pláží, kde je tak snadné se při koktejlu zaposlouchat do něžného příboje Karibiku.
Bez pláží s bílým pískem a průzračnou vodou by to v Karibiku prostě nešlo. Ty jamajské patří mezi nejkrásnější v těchto končinách. Seznamu lokálních hotspotů vévodí Doctor’s Cave Beach v Montego Bay, Frenchman’s Cove v Portlandu a Treasure Beach na jižním pobřeží. S otevřenou myslí a trochou vůle vydat se mimo vyšlapané stezky ale na Jamajce najdete stovky dalších
pláží, menších i větších, často úplně skrytých. Západy slunce jsou nejkrásnější v Negrilu na západní výspě Jamajky s dokonalou jedenáctikilometrovou pláží 7-Mile Beach. Sledovat, jak slunce mizí v tmavnoucí hladině moře, můžete třeba v proslulém baru Rick’s Cafe, kde každý den stovky lidí oslavují příchod noci tancem a ti odvážnější i skoky z útesů do moře.
Fiktivní postava tajného agenta 007 Jamese Bonda se zrodila na Jamajce. Ian Fleming, bývalý důstojník britské námořní zpravodajské služby, byl ostrovem natolik uchvácen, že si tady nechal po válce na skrytém klidném místě u pláže postavit dům. Své zimní sídlo nazval podle jedné ze svých vojenských operací Golden Eye. A právě v jamajském Zlatém oku Fleming napsal všech svých čtrnáct knih o Jamesi Bondovi. Na Jamajce se natáčela i první filmová bondovka, Dr. No. Rezidenci GoldenEye najdete poblíž města Oracabessa na severním pobřeží ostrova a můžete se zde i ubytovat. Kolem Flemingova soukromého ráje, zcela stranou okolního ruchu, postupně vznikl nenápadný malý resort. Perlou je originální Flemingova vila se třemi pokoji a psacím stolem, u nějž spisovatel Bondovy příběhy spřádal do slov.
Kdo neochutnal fenomenální jerk, neochutnal Jamajku: jde o grilované kuřecí, vepřové nebo rybí maso naložené ve směsi koření, k němuž se přikusuje typické lokální pečivo patty. Dalším národním pokrmem ostrova je směs ackee – ovoce příbuzného liči –a sušené solené tresky. Místní si ji dávají k snídani nebo k obědu. Jamajská kuchyně je ku svému prospěchu ovlivněná gastronomií snad poloviny světa, a co se týče pití, samozřejmostí jsou tady špičkové rumy z místní palírny Appleton Estate, kam si můžete udělat i výlet, nebo káva z Blue Mountains, aktuální megahit v nejvyšších baristických kruzích.
V laguně, do níž se vlévá řeka Martha Brae, se objevuje v mělké vodě raritní úkaz, kdy moře v noci světélkuje. Může za to vysoký obsah fosforu ve vodě a přítomnost bičíkovců obrněnek, které při vnějším podrážení vydávají světlo, v němž se ukazují obrysy ryb, skal a dalších podmořských objektů. Jamajská světélkující laguna je patrně největší a nejjasnější z pouhých čtyř míst na světě, kde se tento fenomén vyskytuje.
Desítka jamajských golfových hřišť a jejich kluboven uspokojí snad každého příznivce nejkrásnější hry. Zdejší osmnáctky jsou harmonicky zasazeny do okolí, ať už v kopcích jako Negril Hills Golf Club, v nížině, jako je Sandals Golf Club, nebo přímo na pobřeží v Cinnamon Hills Golf Club. Raritu pro sběratele rekordů představuje Manchester Golf Club, který je s rokem založení 1865 suverénně nejstarším hřištěm na ostrově a pravděpodobně i na celé západní polokouli.
Říká se, že Jamajka je nejmenší kulturní velmocí světa. Dala mu reggae a řadu dalších odnoží tohoto žánru, jako třeba dancehall nebo reggaeton. Na podobiznu Boba Marleyho tady narazíte snad všude, o poznání víc obohacující je ale navštívit muzeum jeho odkazu v hlavním městě Kingstonu. Světovému věhlasu se těší také zdejší rastafariánské hnutí, jehož autentickou osadu lze na Jamajce navštívit. A kdo by neslyšel o jamajské atletice či fantomu zimních olympiád – jamajském bobovém týmu?
S většinou zemí, které je člověk na slepé mapě schopen identifikovat v důstojně nízkém počtu vteřin, se pojí řada stereotypů. Samozřejmě je lze považovat za klišé, ale často je lepším termínem pro popis první myšlenky výraz tradice. A tradice vytvářejí lidé. Tihle tři jsou živým důkazem toho, že řemeslo nepatří do muzea.
Nejlepší jamón je ten s přívlastkem ibérico a nejautentičtější jamón ibérico je – oficiálně – ten z Dehesa Maladúa v jihoandaluské provincii Huelva. Zřejmě jen málokdo by tipoval, že tady delikátní šunku vyrábí bývalý majitel stavební firmy. Edoardo Donato do divočiny aracénských hor unikl před pracovním vyhořením v 90. letech minulého století. Usadil se na samotě nedaleko vesnice Maladúa u Cortegany a první prasata koupil v roce 1996. Deset let nato se dozvěděl o plemeni manchado de Jabugo, vláda totiž začala místním farmářům nabízet tyto vepře za symbolickou cenu, aby plemeno zachránila před vyhynutím – přesto je téměř nikdo nechtěl.
Denně nachodí i čtrnáct kilometrů a mnohdy pronikají i do sousední rezervace Picos de Aroche, která spadá do kulturního dědictví UNESCO. Tento životní styl prasat se výrazně propisuje do intenzivní chuti aktuálně nejdražší šunky na světě, jež nese chráněné označení původu. Donato na mezinárodní trh dodává méně než sto kýt ročně a každá z nich vyjde na více než 4000 eur, díky excelentní chuti a výjimečnému příběhu se ovšem na produkci Dehesa Maladúa i při této ceně stojí fronty.
Farmářům se totiž tento druh nevyplácel, protože u manchado de Jabugo trvá mnohem déle, než vepři dospějí, a ve výsledku jsou méně plodní než ostatní iberská plemena. Zabere zhruba tři roky, než jedinec doroste do jateční váhy, zatímco ostatní plemena bývají připravena na porážku už mezi 14. až 18. měsícem věku. Další tři roky pak trvá, než jamón vyzraje, a následující čtyři až sedm let se suší zavěšený ve sklepě. Celkem tak uběhne neuvěřitelných deset let, než ochutnáte první plátek tmavé sladko slané šunky s typickou intenzivní oříškovou chutí. Přese vše zmíněné Edoardo před šestadvaceti lety několik kusů manchado de Jabugo pořídil a vypustil je na svých 80 hektarů dehesy, tedy luk a lesů, kde se svobodně prohánějí na pastvinách, pijí jen čistou pramenitou vodu a v lesích se živí žaludy a travinami.
Argentinské hlavní město, respektive jeho předměstí Hurlingham, je už více než sto let Mekkou milovníků jezdecké obuvi, jaká se vyzouvá jen s těžkým srdcem. V tradiční dílně v zapadlé uličce v západním Buenos Aires, na stejném místě jako před čtyřmi generacemi, drží otěže rodinné manufaktury Casa Fagliano víc než devadesátiletý Rodolfo. Jeho rodina se v řemesle pohybuje už od roku 1892, kdy si sourozenci Pedro a Giacomina Faglianovi, italští přistěhovalci do Nového světa, otevřeli v novém domově malý ševcovský ateliér. Receptem na úspěch, který se brzy
dostavil, byla jejich zručnost a poctivá manuální výroba každého páru kožených bot. Jejich postupů se Rodolfo drží dodnes. Specialitou Casa Fagliano, za níž neváhají zákazníci vážit cestu mnohdy přes půl světa, jsou vysoké jezdecké holiny určené primárně na koňské pólo. Čekací lhůta na každý objednaný pár se pohybuje kolem osmi měsíců a ateliér vyrobí pouze osmdesát párů těchto bot ročně. Mezi Rodolfovi zákazníky se řadí profesionální hráči póla, aristokrati v čele se španělským králem nebo nový britský král Karel III. a samozřejmě i celebrity.
Ručně vyrobené boty z ateliéru Fagliano hrají prim také ve švýcarském Svatém Mořici při tamním každoročním turnaji v koňském pólu na zamrzlém jezeře u hotelu Badrutt`s Palace. Každý pár holin si vyžádá 48 hodin práce, pracuje se vždy jen na jediné zakázce a každý řemeslník v rodině má na starosti svou činnost – prostě manufaktura. Přestože dnes už Casa Fagliano využívá i moderní vybavení, ani v roce 2022 v procesu nechybí staré ruční nástroje a původní šicí stroje. Rodolfo i ve svých více než devadesáti letech dosud vlastnoručně nařezává kůži, jeho vnuk Germán sestavuje dohromady pasující díly, Rodolfův syn Eduardo boty opatřuje vyšíváním, druhý syn Héctor zatlouká hřebíky do podrážek a bratranec Lucás pak začišťuje hrany. Vnější část obuvi je vyrobena ze čtyř vrstev kůže, zaručuje tak specifickou tloušťku nutnou pro ochranu hráčovy nohy při tomto tvrdém sportu.
Každou podešev řemeslníci z Casa Fagliano ručně svařují a prošívají lněnými nitěmi, a právě lněné šití zůstává vzácnou a výjimečnou finesou obuvnického oboru. Zrcadlí vášeň pro tradici a péči, jakou rodina Fagliano uplatňuje při výběru těch nejušlechtilejších materiálů. Na vrcholu této pomyslné pyramidy stojí cordovan, koňská kůže pocházející ze zadní části zvířete. Cordovan není kůží v pravém slova smyslu, jde totiž ve skutečnosti o svalovou vrstvu, jaká například u kravské kůže neexistuje. Je neuvěřitelně silný a pevný a výtečně absorbuje oleje a vosky, díky čemuž se boty nemusí často impregnovat. Má vysokou voděodolnost, nekrčí se, nevlní, nepraská, nevznikají na něm vrásky. Exkluzivní vzhled podporuje vysoký lesk a charakteristická červenohnědá barva. Pár nejen jezdecké obuvi z cordovanu vydrží celý život, a pokud se o jeho zpracování postarala Casa Fagliano, počítejte s ním i v závěti.
Rodina Fagliano se ve svém řemeslu pohybuje už od roku 1892, kdy si sourozenci Pedro a Giacomina Faglianovi, italští přistěhovalci do Nového světa, otevřeli v Buenos Aires malý ševcovský ateliér.
Růže z provensálského města Grasse nesmí chybět v žádné vonné kompozici, jež stojí o přívlastek vzácná a výjimečná. Tuto proslulou ingredienci se rozhodl v roce 2016 pěstovat v biokvalitě na vlastní ekologicky vedené květinové farmě přímo v neoficiálním h lavním městě vůní Aurélien Guichard, jenž brzy nato založil značku niché parfémů Matière Première. Mladý francouzský parfumér představil při debutu v roce 2019 kolekci vůní, v nichž nepoužívá syntetická barviva, rebeluje proti tradiční čichové pyramidě hlava-srdce-tělo a vzpírá se genderování vůní. Parfémy mají v jeho podání puristický obraz, významný prostor totiž dopřává hlavní složce, jež je mnohdy v komerčním provedení doslova zadušena změtí doprovodných ingrediencí. Aurélien své vůně osvobodil a vybrané surovině dovolil rozvinout vlastní potenciál na neobyčejně velkém prostoru. Vzniklé kompozice šokují ohromnou výdrží a vysokými koncentracemi těch nejvzácnějších složek přísně přírodního a ekologického, fair-trade původu. Kromě stolisté růže to je somálské kadidlo, květ pomerančovníku, pižmová semínka ambrette, virginský cedr nebo australské santalové dřevo.
Úcta k přírodě je alfou a omegou značky Matière Première, a to nejen v průběhu kreativního procesu. Z principu tak Aurélien Guichard na své farmě nepoužívá pesticidy ani chemická hnojiva a cílí na zachování lokální výroby a podporu ekologického zemědělství. Rád dělá věci po svém. Netypicky pro parfuméra potřebuje mít přímý kontakt s přírodou, být takzvaně jednou nohou v zemi, kde vyrostl. Už coby malý chlapec Aurélien vypomáhal svému dědovi, parfumérovi v Grasse. Dědův vliv ovšem nebyl náhodný, Aurélien je ve své rodině zástupcem už sedmé generace tradice parfémářského řemesla. Geny nicméně nemusí stačit, a tak nejmladší Guichard tříbil rodinný odkaz na švýcarské škole Givaudan. Jeho olfaktorické schopnosti stojí za známými vonnými kompozicemi, jako je Narciso pro Narciso Rodrigueze, Love in Paris pro Ninu Ricci nebo Gucci Guilty.
Motivací pro jeho vlastní debut v roce 2019 byla vize sdílení krásy přírody z parfumérova mikrosvěta se zákazníkem, myšlenka předat vzrušení doprovázející vznik nové vůně tomu, kdo ji nosí. Kreace Matière Première díky tomu zosobňují jistou formu radikality, jsou spojením mezi přírodou a módou.
Život je složen ze série opakujících se cyklů. Jedním z nich je podzimní návrat do měst, kdy ticho hor a křik racků vystřídá ruch podvečerních náměstí a tlačenice spleti ulic. Vybrali jsme pro vás pět hotelů v srdci metropolí, kterým stojí za to propadnout – ideálně cyklicky.
Když se skotský kult Gleneagles rozhodl po 97 letech rozšířit své portfolio o nový hotel, hned bylo jasné, že je na co se těšit. Pětihvězdičkový Gleneagles Townhouse uprostřed Edinburghu ale předčil veškerá očekávání. Dvě honosné historicky chráněné budovy ve východním cípu náměstí St. Andrew, ve kterých dříve sídlila Skotská národní banka, jsou od letošního léta novým hotspotem náročných cestovatelů. Celkem 33 pokojů laděných ve viktoriánském stylu s prvky art deca nabízí nejvyšší úroveň komfortu v ambientu, který nezapře skotskou estetiku. V podzemních prostorách bývalé trezorové místnosti je k dispozici rafinované SPA, jehož součástí je i kryokomora, na opačně straně vertikály, tedy na střeše hotelu, se zase nabízí dechberoucí výhledy na město v kombinaci s perfektně vychlazenými koktejly. Největším klenotem hotelu je pak bezpochyby restaurace The Spence v noblesní síni s mramorovým sloupovím a barem uprostřed.
Před téměř osmi sty lety obývali tyto rozlehlé prostory v srdci belgických Antverp mniši, kteří zde ve stínu olšového háje za pomoci bylin léčili rozličné neduhy. Koncept hoteliérského počinu Botanic Sanctuary navazuje na historickou tradici léčby těla i duše, kterou citlivě zasazuje do moderního designu dnešní doby. Tato oáza klidu rozprostírající se na dvou hektarech pozemků nabízí velkorysé pokoje a apartmá s vlastními SPA prostory, které jsou vybaveny špičkovými systémy filtrace vzduchu včetně odstraňování ozonu. Hosté se mohou svěřit do rukou specialistů na péči o tělo, relaxovat v luxusním panoramatickém bazénu, rozjímat při procházce téměř dvě stě let starou botanickou zahradou nebo se obdivovat kulinářskému umění hned dvou michelinských restaurací – dvouhvězdičkové ve stylu japonského omakase a jednohvězdičkové s důrazem na místní historii a tradiční postupy. Zdejší snídaně jsou v kontextu evropských metropolí jeden z nejlepších způsobů, jak nastartovat den, vyhraďte si na tento rituál alespoň hodinu – poděkujete nám později.
Křišťálové lustry, stěny pokryté hedvábím, zachovalé původní fresky malíře Giovanniho Battisty Tiepoly, kůže importovaná dávnými generacemi ze španělské Córdoby... Noblesní barokní palác na břehu Grand Canalu byl oblíbenou adresou italské smetánky už v 16. století a dnes tomu není jinak. Romantika benátského Amanu je tak přesvědčivá, že si zde své ano řekli dokonce George a Amal Clooney. Chcete-li si užít atmosféru Benátek intimněji a bez všudypřítomných davů, Aman Venice ve spolupráci s předními kurátory, architekty a šéfkuchaři a dalšími experty v oboru zajišťuje privátní exkurze i pro ty nejnáročnější hosty.
Butikový hotel uprostřed čtvrtého nejslunnějšího hlavního města Evropy, španělského Madridu, oslavil své letošní padesáté narozeniny ve velkém stylu. Hostům představil dva nové signature houses vytvořené ve spolupráci s australskými designéry BAR Studio, které jsou vytříbeným snoubením moderní opulence s nepřekonatelným pohodlím. Prostorné střešní rezidence Anglada a Salamanca disponují jedněmi z největších venkovních teras v Evropě, díky nimž se hostům otevírá mimořádný výhled na celou metropoli. Hotel spravovaný sítí Rosewood dále nabízí 150 pokojů ve stylu klasické elegance, interiérům dominují krémové odstíny, mahagonové dřevo a cit pro detail, který ostatně potvrzuje i exkluzivní vůně londýnské značky Asprey mezi toaletními potřebami. Ačkoliv je hotel situován v oblíbené čtvrti Salamanca, známé svými butiky a trendy restauracemi, výjimečný kulinářský zážitek čeká jen pár kroků od hotelového pokoje. Restauraci Amós vládne v poslední době znalci opakovaně vyzdvihovaný šéfkuchař Jesús Sánchez, jehož tvorba je poctou ingrediencím a gastronomickým tradicím oceánem omývaného severního Španělska.
Útulná zahrada, malá, zato perfektně vybavená knihovna, kuchyně, do které můžete kdykoliv zavítat a prohodit pár slov s kuchařem – poklidný Ett Hem severně od pulzujícího centra Stockholmu připomíná svou atmosférou spíše než hotel dokonale stylový, avšak vřelý domov, kde můžete být v pohodlí a s veškerou péčí sami sebou. Britská designérka Ilse Crawford na přání majitelky hotelu vsadila na nadčasový design – mramorové koupelny s bronzovými detaily jsou naprosto dokonalé – zároveň ale proměnila každý z dvanácti pokojů v unikát. Zatímco jednomu dominuje kachlová pec z padesátých let, v jiném najdete surrealistické křesílko z dílny dánského génia nábytkového designu Finna Juhla, ideální pro deštivá odpoledne s knížkou.
THE EMBLEM, lifestylový hotel vám nabízí 59 pokojů luxusních pokojů v samém srdic centra Prahy, M SPA relaxační zóna s „oddechovými prostory“, kde najdete jacuzzi s výhledem na pražský hrad, saunu a privátní posilovnu. Na snídani vás zveme do prostoru restaurce George, kde zažijete kulinářský zážitek v podobě Ala cart snídaně od relaxace až po pracovní schůzky náš personál se o vás postará a pokud potřebujete s klienty soukromí v dolní části hotelu najdete privátní meeting room pro obchodní jednání. Naším záměrem je vytvořit pro vás to nejpohodovější místo k relaxaci, pro čas s přáteli, ale i pro pracovní schůzky. v samém centru města Prahy.
Od roku 2021 je The Emblem hotel oficiálně jedním z nejlepších světových hotelů a lázní Condé Nast Johansen. Chceme být vaším druhým domovem, těšíme se na vás.
I když vedení BMW už několik let tvrdí, že se vozům formátu Gran Coupé nebude dále věnovat, letos bavorská automobilka překvapila impozantní novinkou ve spolupráci s výrobcem Alpina, modelem BMW Alpina B4 Gran Coupé. V České republice si ho milovníci těchto vozů premiérově vyzkoušeli v Inveltu. Jen těžko najdete stylovější způsob, jak dorazit na lyžařský víkend v Garmischi.
BMW nabízí v současnosti dva supersportovní vozy M4 a M4 Competition – oba jsou dravé, ostře řezané, vynikají na silnici i na závodním okruhu a oba mají své zapálené stoupence. Když se dva perou, třetí se směje. A ten třetí se teď ukázal v pravém světle. Německý výrobce Alpina se od 60. let minulého století specializuje na high-end přestavby nejvýkonnějších modelů BMW. Nejedná se ovšem o klasické a relativně rozšířené aftermarketové úpravy, Alpina je věrný in-house partner, který má možnost být u toho, když vznikají nejslavnější modely BMW přímo na výrobní lince. Letos na jaře ostatně představitelé automobilky oznámili, že od roku 2025 bude Alpina součástí mnichovského koncernu.
Stejně jako sportovní M4 má i Alpina B4 pod kapotou třílitrový šestiválec poháněný twin-turbem s výkonem 495 koní. Rozdílem oproti M4 je nicméně osmistupňová automatická převodovka, která rozhýbe téměř dvoumetrové Gran Coupé z 0 na 100 km/h za 3,7 sekundy. Překonání tohoto úseku tachometru tak zabere o 0,4 sekundy méně než v případě továrních vozů řady M4. Výraznou úpravou prošlo také přední odpružení a unikátní Alpina výfukový systém, který přibarvuje akustický projev vozu příležitostným bubláním a praskáním s návykovým vedlejším efektem okamžitého zrychlení pulsu řidiče.
Nová Alpina je čistokrevné BMW, ovšem už na první pohled v něčem zvláštní. Genialita její přestavby spočívá především v respektu k tradici nevídaně skloubeném s nezkrotnou touhou jít si za každou cenu vlastní cestou. I když karoserie zůstala při zběžném ohledání v porovnání s továrním modelem téměř netknutá, některé detaily byly s mistrnou precizností lehce pozměněny. Design vozu tak definuje expresivní prodloužená silueta, která sebevědomě vystupuje z řady ostatních modelů BMW. Přední i zadní nárazníky mají oproti M4 znatelně zjemněné linie a spolu s paprskovými koly zvýrazňují křivky celého vozu a akcentují jeho eleganci.
Interiér poslední Alpiny je kompletně čalouněn přirozeně činěnou kůží lavalina, která je v automobilovém segmentu považována za samostatnou jakostní třídu. Alpina B4 Gran Coupé prostě dává svým vzhledem i charakterem jasně najevo, že s kolegy z řady M4 v ničem nesoutěží.
Nemá k tomu ani důvod, je po všech směrech prokazatelně dál.
Říká se, že kovářova kobyla chodí bosa. Když se ale kdekoliv na světě na nejlepší jídlo v okolí zeptáte lokálního šéfkuchaře, hladoví zřejmě nezůstanete. My jsme si úspěch mise pojistili výběrem slibné lokace – Mallorky – a neméně slibného respondenta, držitele michelinské hvězdy Fernanda Arellana.
Tady je jeho kulinářský insider guide ostrovem jižních potěšení. Provecho.
Pokud by někdo zkoušel pochybovat o kulinářské velikosti Španělska, jeho nevědomost bude osvícena stovkami michelinských hvězd, které kuchaři se sangre espanola v žilách sbírají. Jedním z nich je i madridský rodák Fernando Arellano, jemuž je ovšem už mnoho let domovem Mallorca. Od roku 2005 je jeho životním brandem Zaranda, podnik, který se s ním stěhuje z místa na místo. První hvězdu Fernando pro Zarandu vybojoval pouhých jedenáct měsíců po jejím uvedení na trh. Už v té době ovšem byly položeny základy Arellanových signature dishes, které zdokonaluje dodnes. Nejzásadnějším z nich je černé vejce, koncept, v jehož hlavní roli stojí žloutek v sépiovém gelu a kaviáru. Ano, černé vejce je skvělé, ale zeptejte se na kalamáry s cibulí… ⏵
„Pokud máte v Palmě pár hodin volna a k nim volnou kapacitu v žaludku, je v podstatě povinností zastavit se v Clandestí. Pau Navarro a Ariadna Salvador tady svým hostům servírují zážitky, které boří zažité představy o fine diningu. Atmosféru, chutě i hostitele nelze popsat jinak než jako dokonale šílené,“ přibližuje Fernando svou mallorskou volbu number one. Podnik oscilující na pomezí velmi komorního baru a open kitchen restaurace otevřel na jaře roku 2016 a nemá žádné pevné menu. Tým dua progresivních
gastronautů tady denně vaří podle momentální inspirace z ostrovních trhů, přičemž jejich nejoblíbenějším je Mercado de Pere Garau. Pokud se vám podaří se do Clandestí dostat (a bez rezervace to nepůjde), prostor budete sdílet s maximálně jedenácti dalšími lidmi. Večerní degustace je dělena na osm dějství a nikdo vám předem nedokáže – a z principu věci ani nechce říct, co se v nich bude odehrávat. „Jediné, co víte, když k nám přijdete, je, kolik zaplatíte,“ říká jednoduše Pau Navarro. Není to osvobozující?
A dostáváme se ke hvězdám. Bens d´Avall v pitoreskní Deie poblíž šarmantního Solleru je držitelem jedné z nich – myšleno té michelinské – ale při pohledu vzhůru jich na místní terase vysuté nad mořem po setmění najdete naspočet. „Bens d´Avall je důkazem, jak tvárná a nadčasová umí být španělská kuchyně. Navíc si ji tady užijete s výhledem na vodní hladinu,“ vypráví Fernando. Právě ze slaných vln pochází velká část ingrediencí menu tohoto podniku, vyzkoušejte třeba kreaci Sinergias del mar. Mimochodem, Bens d´Avall není na mallorské gastronomické scéně žádným nováčkem, jeho příběh se píše už od roku 1971.
Itálie na talíři a nohy v písku. Ačkoliv je nepravděpodobné, že by někoho z návštěvníků Mallorky kdy mohla omrzet tamní kuchyně, pokud by to potkalo právě vás, nikomu to neříkejte a prostě si odskočte naplnit své zeleno-červeno-bílé potřeby do Il Chiringo. „Španělská kuchyně je skvělá, ale ta italská má taky hodně co do sebe. Její nejautentičtější podobu na Mallorce najdete právě tady,“ doporučuje Fernando s otevřenou myslí. Casual podnik na pláži v temperamentním letovisku Palmanova si zakládá na čerstvých a poctivých surovinách – říká jim materia prima –a uvolněné atmosféře.
Vrátit se z Mallorky bez toho, abyste se alespoň jednou hříšně přejedli tamní paellou, je stejné, jako kdybyste tam ani nebyli – což lze na druhou stranu považovat za důvod znovu zabookovat letenky. S’Arroseria v osadě Colonia Sant Jordi na jihu Mallorky dělá nejlepší paellu na Baleárech – tedy alespoň podle šéfkuchaře Arellana. Spolu s rýží a mořskými plody hosty okouzluje také romantické sezení pod otevřeným nebem.
Baiben je další osobní sázkou šéfkuchaře Arellana na multikulturní kuchyni – ano, i tento mallorský podnik spadá pod Fernandův vliv, nicméně jeho výběr nelze zpochybnit už proto, že Baiben je jednoduše lokální ikonou. Už od pohledu živá a temperamentní restaurace, která otevřela své brány v Puerto Portals v roce 2016, servíruje kulinářské finesy z různých koutů světa, ale s výraznou původní stopou ingrediencí ze Středomoří. „Baiben vznikl, abych si udržel svěží přístup k vaření a zachoval si možnost realizovat se v kuchyni stále neformálně,“ vysvětluje Arellano. Z jeho casual menu stojí za to ochutnat kosmopolitní tapas.
„Nejvybranější tradiční španělská kuchyně s dotekem rafinovanosti michelinského šéfkuchaře, konkrétně tedy mě,“ směje se Fernando při definici Cantina Panzà ze své sítě. Jeho popis je ovšem poměrně přesný a doporučení relevantní. Menu mapuje iberijskou gastronomickou tvorbu od pobřeží po hory, takže si tady dáte skromné, ale návykově křupavé patatas bravas, stejně jako čerstvé ústřice nebo escabeche z makrely na bílém víně. Dezert nekomplikujte, arroz con leche – tedy mléčná rýže – je důkazem, že kulinářský minimalismus se zdaleka netýká jen Itálie. Mantenlo simple.
„I na španělském ostrově lze autentickou kuchyni postavenou na surovinách ze země, nikoliv z moře, přivést k michelinské hvězdě. Andreu Genestra to dokázal,“ vyzdvihuje jeho oborový souputník Arellano. Chef Genestra se ve svém podniku nesoucím jeho jméno nevydal na Mallorce logicky nejsnazší cestou práce s mořskými plody a rybami (i když i ty občas využívá), ale gourmet menu staví na vlastnoručně vypěstované zelenině, tradičním způsobem odchované drůbeži a z vlastních zdrojů čerpá i vejce, med a další ingredience – vše pochází z hospodářství rozkládajícího se na 12 000 metrech čtverečních kolem restaurece. Vinný sklep, který je také součástí jeho podniku, čítá úctyhodných sedm set položek.
• Zaparkujete Váš vůz na privátním parkovišti přímo před naším vchodem
• Nemusíte se o nic starat – odbavíme Vás i Vaše zavazadla
• Zajistíme Vám soukromí a diskrétnost v luxusním salonku s all-inclusive občerstvením
• Projdete privátní bezpečnostní kontrolou a dovezeme Vás přímo k letadlu
• Jakmile Club CONTINENTAL vyzkoušíte, už nebudete chtít létat jinak
Ten pocit – to první zaříznutí do dokonale upravené sjezdovky, levitace na přikrývce čerstvě napadaného prašanu, mráz, který barví tváře do červena a tak příjemně štípe do nosu – ten pocit zkrátka nic nenahradí. Ať už sněhovou euforii hledáte na nejstrmějších divokých svazích, nebo své lyže raději vidíte opřené o vyhřátý alpský chalet servírující haute cuisine menu, máme pro vás sedm tipů, které na vašem seznamu lyžařských zážitků pro novou sezonu rozhodně nesmí chybět.
Prohánět se až po ramena vysokými závějemi čerstvého prašanu, který je ale lehounký jako peříčko, lze jen na jednom místě na světě. Japonský ostrov Hokkaidó je Mekkou milovníků freeridu. Ledový vítr ze Sibiře, který nad Japonským mořem nabírá obrovské množství vlhkosti, sem každoročně nažene více než 15 metrů toho nejprémiovějšího sněhu, což je zhruba třikrát více než v Alpách. A tak zatímco jinde představu perfektního zimního dne na horách vykresluje slunce a pevný manšestr, v zemi vycházejícího slunce je tomu obráceně –příslibem nejlepšího zážitku je zatažená obloha.
Ostřílení skialpinisté uvítají možnost vyšlápnout si na vulkán Yōtei a následně si užít štědrou porci adrenalinu při sjezdu do jeho nitra.NESKUTEČNĚ LEHOUNKÝ JAPONSKÝ SNÍH JE PERFEKTNÍ I PRO NAPROSTÉ FREERIDOVÉ ZAČÁTEČNÍKY. SJEZDY DO NITRA VULKÁNU
Způsobů, jak si nejlépe vychutnat místní ‚japow‘ (kombinace slov Japan a powder), existuje nespočet. Můžete třeba kličkovat mezi trpasličími bambusy s dramatickým výhledem na vulkán Yōtei na svazích resortu Niseko United, který nabízí 32 vleků a více než 50 kilometrů sjezdovek. Ostřílení skialpinisté uvítají možnost si na vulkán vyšlápnout a užít si adrenalin při sjezdu do jeho nitra. Pokud vsadíte na ubytování v nedávno otevřeném Higashiyama Niseko Village spadajícím pod globální brand Ritz-Carlton, můžete své plány na další den svěřit do rukou privátních průvodců. Co takhle zažít heliskiing nebo se nechat vyvážet na odlehlé pláně rolbou? Večer už vás po jakkoliv náročném výkonu čeká odpočinek v hřejivém objetí termálních pramenů, delikátní sashimi s jikrami mořského ježka, sklenička saké...
PRIVÁTNÍ
ONSEN V HOTELU PARK HYATT NISEKO DOKONALE UVOLNÍ
SVALY PO CELODENNÍM DOBRODRUŽSTVÍ NA SVAHU.
Pokud zrovna nemáte čas na dlouhé horské dovolené, megèvský Four Seasons nabízí privátní ski safari, které do jediného dne koncentruje to nejlepší z francouzských a italských Alp. Program je pro každého zájemce upraven hotelovým concierge na míru jeho přáním, v každém případě vás ale zavede v doprovodu lyžařského instruktora na nedotčené vrcholky v okolí impozantního Mont Blancu. Díky privátní helikoptéře s osobním pilotem si můžete celý den užívat sjezdy tam, kde jsou aktuálně nejlepší podmínky a výhledy. Součástí ski safari může být také oběd v tradiční vysokohorské chatě nebo vybrané alpské restauraci, ale také gourmet piknik sestavený z prémiových lahůdek a farmářských produktů rodiny Rothschild.
Pověstný francouzský přístup ke gastronomii dělá z okolí Courchevelu v srdci francouzských Alp jednu z nejzajímavějších destinací pro ten typ lyžařů, kteří se už od prvního sjezdu těší na večeři. Místních devět michelinských restaurací drží dohromady hned patnáct hvězdiček a uspokojí nároky hostů se slabostí pro tradiční francouzskou haute cuisine, stejně jako sběratele moderních trendů. Mezi podniky s nejdelším waiting listem patří Le 1947 à Cheval Blanc, který pod vedením génia v rondonu Yannicka Alléno získal před pěti lety svou třetí michelinskou hvězdu. Zdejší vzývané menu Alléno si zakládá na organických surovinách pocházejících především od francouzských a švýcarských farmářů. Ochutnejte hovězí pot-au-feu s lanýži a foie gras, syrového mořského okouna nebo karamelový dezert snowday s křupinkami – vše samozřejmě v doprovodu vín ze sklepů Château Cheval Blanc. Skoro se nechce věřit, že do těchto míst někteří opravdu jezdí primárně za lyžováním.
Okolí Queenstownu je ideální pro adrenalinový freeride a heliskiing. Obojí si užijete s výhledem na hladinu jezera Wakatipu.
Zdá se vám v létě o zasněžených sjezdovkách? Pak je možná načase zamířit za sněhem na jižní polokouli. Jižní Alpy obklopující novozélandský Queenstown jsou v průběhu července a srpna pokryty prémiovým prašanem a čtyři okolní střediska lákají sportovní nadšence na dlouhé kilometry manšestru se strhujícím výhledem na modravé vody jezera Wakatipu.
Za fantastickým freeridem a náročnějšími sjezdy zamiřte do resortu Treble Cone, široké sjezdovky a nejlepší
après-ski nabízí Cardona, The Remarkables se sedmi snow parky nadchne vyznavače freestylu a Coronet Peak si užijí lyžaři i snowboardisté všech úrovní zdatnosti. Všechna střediska se navíc nacházejí v krátké dojezdové vzdálenosti od města, nic vám proto nebrání ubytovat se přímo v centru Queenstownu. Příjemnou volbou je například Eichardt’s Private Hotel, ležící hned na břehu jezera. Po dlouhém dni na lyžích si tady můžete odpočinout v místním baru u jeho signature drinku, který se zde míchá už od roku 1867.
Je jen jedno místo na světě, kde se v okolí perfektních svahů mísí germánská pečlivost s bohémským šarmem Itálie. Jižní Tyrolsko je věčnou milenkou s neodolatelným kouzlem. Jeho unikátní kultura ve stínu ikonických Dolomit svádí k opakovaným návratům, což popohání hoteliéry i lyžařské resorty k neustálému vylepšování stávajících služeb. Příkladem jde středisko Kronplatz v Pusterském údolí. Před dvěma lety ve spolupráci s hvězdným Corneliem Schlotthauerem představilo novou lanovku Olang 1+2, která je dokonalou kombinací ekotechnologií a špičkového umění designu. Kronplatz se také zařadil mezi hrstku alpských středisek, kde můžete zdolat takzvanou Black Five – hned pětici strmých černých svahů najednou v jednom areálu. Pestrá paleta zážitků ale není omezena jen na cílovou skupinu vyznavačů adrenalinu. Centrem dění je kromě sjezdovek také městečko Bruneck, kde se vedle degustací pod klenutými stropy, koncertů a uměleckých akcí každoročně konají také oblíbené vánoční trhy.
Obzvláště si tu užijí foodies – čistá horská krajina stojí za produkcí surovin mimořádné kvality, čehož mistrně využívá restaurace b.local. Její majitelé si své ingredience pečlivě vybírají od okolních farmářů, s nimiž mají dlouholetý osobní vztah. Své kořeny ctí také nově otevřená top notch rezidence Castel Maurn, jejíž první zmínka je datována více než milénium zpátky. Devět intimně laděných apartmánů vzdává čest historickým velikánům a kombinuje originální detaily, jako jsou původní fresky či dřevěné podlahy, s nadčasovou funkčností a maximálním pohodlím. Při relaxu ve wellness, skleničce gewürztramineru a pohledu na okolní horskou krajinu člověk hned pochopí, že Jižní Tyrolsko je jeden velký požitek.
Deer Valley v jižní části Skalistých hor je splněným snem vášnivých lyžařů, kteří se nespokojí jen tak s něčím. Více než stovku různých sjezdovek, nejmodernější vysokorychlostní lanovky a svahy upravené tak precizně, že jsou vzorem celé Americe, doplňuje špičková gastronomická a hotelová scéna. Resort prodává jen omezený počet permanentek, na sjezdovkách je tudíž vždy garantován dostatek prostoru. A aby byl lyžařský zážitek vskutku exkluzivní – teď se podržte – snowboardisté mají vstup zakázán. Jeden z nejstarších amerických resortů patří mezi
tři ve Spojených státech, které si drží tuto výsadu od samého začátku svého působení, a lyžařská smetánka je za to zbožňuje. Tváří Deer Valley byla po dlouhá léta norská olympijská legenda Stein Eriksen, jehož jméno nese i místní hotel Stein Eriksen Lodge. Vedle klasických pokojů nabízí také apartmány s rozlehlou terasou a vířivkou a součástí komplexu je i oceňované SPA zabírající plochu více než dvou tisíc metrů čtverečních. Náš tajný tip: Na místní zvěřinové chilli z restaurace Glitretind se sjíždí gourmeti ze všech okolních resortů.
Oficiální název oblasti je KitzSkiWelt Tour, podtitul by ovšem klidně mohl znít ‚Monstrózní‘ – po spojení areálu SkiWelt Wilder Kaiser-Brixental a vyhlášeného KitzSki jde totiž o nový nejdelší lyžařský okruh na světě. Zimní ráj mezi Mnichovem a Innsbruckem sdružuje devět středisek, konkrétně Brixen im Thale, Ellmau, Going, Hopfgarten, Itter, Kelchsau, Scheffau, Söll a Westendorf, jejichž 288 kilometrů sjezdovek obsluhuje devadesát vleků
a lanovek a nespočet příjemných tyrolských après-ski zastávek. Na celé trase doprovázejí lyžařské zážitky působivá horská panoramata hřbetu Wilder Kaiser, vyhlídkového vrcholu Hohe Salve, Kitzbühelských Alp a Vysokých Taur. Večerní lyžování tady probíhá až do půl desáté, takže i když vyrazíte třeba z Prahy nebo z Plzně až po obědě, večer si ještě dosyta užijete lyžařského adrenalinu.
Sportovně koncipované Norqain Wild One byly vytvořeny ve Švýcarsku z ultra lehkého, ale velmi odolného kompozitu uhlíku s ricinovým olejem. Pouzdro z revolučního materiálu, který je šetrný k životnímu prostředí, ukrývá mechanický strojek uložený v kaučukových tlumičích.
Příslušníci šlechtického rodu Lobkowicz podporovali umění, kulturu, hospodářský i stavební vývoj – přesvědčte se o tom v královském městě Mělník. Místní zámek nabízí dva prostorné apartmány se šlechtickým prostředím. Ve městě, které do věna získávaly české královny a které proslavila vinná réva z oblasti Burgundska, si nenechte ujít prohlídku Regionálního muzea Mělník se stálou expozicí věnovanou vinařství, kostnice či podzemí a výstup do věže chrámu sv. Pet-
Historie rodu Šternberků sahá až do 12. století. Nechte ji na sebe dolehnout na zámku Jemniště, kde se můžete ubytovat jako zámečtí páni: pro hosty je připraveno ubytování ve třech historických apartmánech. Romantické prostředí vás čeká také ve zrekonstruovaném zámku Ratměřice. Luxusní ubytování se nabízí v šestnácti pokojích a třech apartmánech. Kro-
ra a Pavla za tím nejlepším výhledem na soutok Labe a Vltavy.
Zhruba 10 km od Mělníka nabízí aristokratický pobyt barokní zámecký hotel Liblice. Kromě ubytování v pokojích vybavených nábytkem po posledních majitelích jsou k dispozici konferenční prostory, rozsáhlý zámecký park, wellness & spa centrum a stylová restaurace.
K výletu zve nedaleká Nelahozeves se zámkem a rodným domem Antonína Dvořáka, bývalé barokní letní sídlo rodu Chotků Veltrusy či královské město Velvary.
mě klasického wellness je hostům k dispozici unikátní venkovní biobazén, vinný sklep či multifunkční hřiště. Až prozkoumáte Jemniště, barokní perlu Posázaví, zajeďte si na hrad Český Šternberk. Přestože zvenčí vypadá stroze, v komnatách nebudete vědět, kam se koukat dřív. Lovecký náboj ucítíte na zámku Konopiště, duchovní v sázavském klášteře. Jako magnet si vás přitáhnou zámky ve Zruči nad Sázavou a Vrchotovy Janovice.
Ubytovat se v bývalých šlechtických sídlech je zážitek sám o sobě, navíc si ho můžete zpestřit tematickou návštěvou okolních skvostů
připraveni na cestu po stopách rodu Lobkowiczů a Šternberků
PUBLISHER & EDITOR-IN-CHIEF JITKA KRULCOVÁ
ADVERTISING DIRECTOR JITKA KLEMENTOVÁ
ART DIRECTOR LUCIE NOVÁČKOVÁ
DTP KAMIL SOJKA
PRODUCTION MANAGER
CONTRIBUTORS
PROOFREADING
TOMÁŠ POLESNÝ
PETR BÍLEK ONDŘEJ CHYTIL
PETR JANSA
LENKA KOMRSKOVÁ
ADÉLA MEINELT BARBORA SLAVÍKOVÁ LITEROVÁ
J. J. TICHOVSKÝ KRISTINA VÍTKOVÁ
HELENA VOKALOVÁ
COVER PHOTO GETTY IMAGES
ADRESA REDAKCE
LUXURY GUIDE INTERNATIONAL ŠVÉDSKÁ 27, 150 00, PRAHA 5 INFO@LUXURYGUIDE.CZ
MEDIAPRINT & KAPA PRESSEGROSSO VYCHÁZÍ ŘÍJEN 2022
DISTRIBUOVÁNO V SÍTI
PERIODICITA POLOLETNĚ
MÍSTO VYDÁNÍ PRAHA
REGISTRAČNÍ ČÍSLO MK ČR E-14806
Za obsah inzerce odpovídá inzerent. Přepočty cen vycházejí z aktuálních kurzů měn ke dni uzávěrky čísla. Otištěné materiály nelze rozšiřovat bez souhlasu redakce. Osobní údaje zpracováváme v souladu s nařízením EU 2016/679 (GDPR). Bližší informace naleznete na naší webové stránce https:/luxuryguide.cz/osobni-udaje
WWW.LUXURYGUIDE.INTERNATIONAL
WWW.TRAVELDIGEST.CZ
