TEXT F

Šel celý den a večer se uložil k spánku pod rozložitým banyánem. Dříve než usnul, objevil se před ním strážný duch stromu.

„Kam jdeš?“ zeptal se muže. „A proč chceš spát pod mým stromem?“

„Jdu vyhledat slavného astrologa, abych se jej zeptal, jak se vyléčím ze své nemoci,“ odpověděl muž.

„Prosím tě, dej mu také otázku za mne. Zeptej se ho, proč nemůžu opustit banyán, i když bych rád odešel.“

Muž slíbil, že se zeptá, a druhý den se vydal na další cestu.

Došel k velké hromadě kamení, ze které vylezl dlouhý had.

„Kam jdeš touto cestou?“ zeptal se had.

„Králi hadů, jdu do vzdálené země za slavným astrologem.“

„Zeptej se ho také za mne na něco. Chtěl bych vědět, proč se nemohu dostat jinam z téhle hromady kamení, ač se o to stále pokouším.“

„Zeptám se ho,“ slíbil nemocný muž. „Až se budu vracet domů, řeknu ti, co mi odpověděl.“

Had se odplazil mezi kameny a muž šel dál. Dostal se ke břehu široké řeky.

„Jak se dostanu přes řeku, když tu není žádná loďka,“ pomyslel si. Sedl si na břeh a přemýšlel, co má dělat. Najednou se u břehu objevil velký krokodýl.

„Kam jdeš a proč sis vybral tuhle cestu?“

„Ach králi krokodýlů, jdu za věhlasným astrologem, který žije na druhé straně řeky.“

„Přenesu tě přes řeku, ale musíš mi slíbit, že se ho zeptáš, proč nedokážu plavat pod vodou.“

„Slibuji,“ řekl muž a vlezl si na hřbet krokodýla. Než se dostali na druhou stranu řeky, nastala tma. Muž zůstal na písčitém břehu řeky přes noc.

Další dny pokračoval v cestě, až došel do země, kam nesměli vstoupit cizinci. Byl uvězněn a předveden před krále.

„Proč jsi vstoupil do mého království?“ vyzvídal král. „Nevíš, že každý cizinec v mé zemi je odsouzen k smrti? Neslyšel jsi o tom?“

„Vaše Výsosti, neznám takové nařízení. Nechtěl jsem přijít k vám. Jsem na cestě do vzdálené země, kde žije slavný astrolog. Odpusťte mi, že jsem vstoupil do vašeho království, zabloudil jsem.“

Uslyšela ho králova dcera a řekla:

„Jdeš-li za astrologem, zeptej se ho, co předpovídá královské dceři.“

„Zeptám se, princezno, a povím vám to na zpáteční cestě.“

Když král uslyšel, že jeho dcera promluvila, velmi se podivil. Princezna po celý život nepromluvila jediné slovo. Každý ji považoval za němou. Král si pomyslel:

„Kdybych odsoudil toho cizince k smrti, nemohl by promluvit o mé dceři s astrologem.“

Rozhodl se, že daruje cizinci život a dovolí mu odejít. Avšak nařídil mu, aby se určitě se vzkazem vrátil.

Když muž opustil palác, ještě dlouho cestoval, než nalezl astrologa.

(Literatura 6, str. 25–27)