TEXT A1

Rozkřesali oheň a uvažovali, co to jen mohlo být, co je mohlo vyděsit. Zdálo se jim, že je to přece jen podivná věc, kde by se vzal dnes čert na __větě! Tak se dohodli, že se __onza má vrátit k __alupě, podívat se, co se tam děje. Honza srdnatý nebyl, ale odjakživa byl ke všemu svolný, natáhl si pytel přes hlavu a šel. Přišel k chalupě, déšť jen crčí po střeše a vítr tluče okenicemi, ale v chalupě tma a ticho. Tak si pomyslel: „__o je dobrá věc.“ Stáhl pytel z hlavy, vzal opatrně za petlici a šel dovnitř. Ale jen za ním vrzly dveře, bylo zle. Nastal takový rámus, až mu sluch přecházel. __večka, jak na ni potmě šlápl, zabečela:

„Bé, bé, bé, kdosi tady je!“

Kačenka, jak to zaslechla v __šatce, spustila:

„Kač, kač, kač, co je to jen zač?“

Honza skočil do __větnice, ale __ohout se vzbudil, zatřepetal křídly, sletěl z bidla zrovna Honzovi do vlasů a zakokrhal:

„Kykyryký, zloděj, to se ví!“

__oříšek také byl hned vzhůru a zaštěkal:

„Hafy, hafy, haf, podej mi ho! Raf!“

A už držel Honzu za lýtko. Ten vykřikl, padl rukama na stůl, rovnou __ackovi do kožichu. Macek zavřískl a zaťal mu všechny čtyři pazoury do tváře. __ozel zpod stolu strašně zamečel, strachy vyletěl ven a nabral milého Honzu na rohy, a tak jím před chalupou udeřil, až v něm kosti zachrastily, a skákal po něm jako divý.

Honza se chudák sotva doškrábal do __taré rokle, a když tam došel, všichni ostatní __oupežníci se poděsili, jak byl roztrhaný, rozdrápaný a zkrvavený. Dali mu vodu a prosili ho, aby jim pověděl, jaký __ert to tam v chalupě řádí. Ale Honza se poškrábal na hlavě a povídá:

„Bratři milí, kdyby jen čert! Celý __oud se nám tam nasadil, a jaký! Jaktěživ jsem neviděl takového velkomožného __ana soudce, a co už jsem soudů prochodil a vězení poznal! Jak ten to má spořádané a jak ten všechno hned umí rozsoudit, všechno hned hotově vyplatit, bez řečí! Však to vidíte na mně, co vás tam čeká, já už svůj __íl dostal.“