Pražská abeceda

Page 1

PRAŽSKÁ

abeceda

Aa

Bb р

Aa Cc C c

Ё Dd с d


Pražská abeceda Koncepce a ilustrace: © Sevdalina Kovářová Kostadinova, 2019 Sestavili: Sevdalina Kovářová Kostadinova a Michal Kovář Redaktor a korektor: Albena Rangelova, CSc. Konzultant: Libuše Bahenská, Andrea Bičová Technická spolupráce: Michal Kovář Počet stran: 48 + 4 (obálka) Vydal: © Spolek Zaedno, Praha, 2019, všechna práva vyhrazena Tisk: ON tisk, s.r.o. Vydání první ISBN 978-80-906998-8-5 978-80-906998-7-8 Přetisk, šíření či užití materiálů z této knihy v jakékoli formě je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Použité zdroje a citace: mluvtecesky.net; wikipedia.org; Písanka pro 1. ročník, Nová škola, Brno, 2012; Ferdův slabikář, Ondřej Sekora, Albatros, Praha, 1976; české lidové říkanky a písničky z veřejně dostupných zdrojů. Kniha je součástí širšího projektu Kamarádi – časopis pro vícejazyčné děti a multikulturní výchovu, www.kamaradi.eu. Vychází s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy v Programu podpory aktivit integrace cizinců na území hl. m. Prahy a MŠMT v dotačním programu Podpora vzdělávacích aktivit příslušníků národnostních menšin.


PRAŽSKÁ ABECEDA Výukový materiál zaměřený na podporu integrace dětí s odlišným mateřským jazykem

Spolek Zaedno, Praha, 2019


OBSAH

LEGENDA

Ăšvodem.............................................................................. 5

â?ł PRO ZAÄŒĂ TEÄŒNĂ?KY

Praha, hlavnĂ­ mÄ›sto ÄŒR................................................... 6

2. PĂ­smeno B................................................................ 9

PĹ™esĂ˝pacĂ­ hodiny u kapitol s pĂ­smeny poukazujĂ­ na nĂĄroÄ?nost psanĂ­ jednotlivĂ˝ch pĂ­smen. Pokud najdete u nÄ›jakĂŠho pĂ­smena tento symbol, znamenĂĄ to, Ĺže je pĂ­smeno vhodnĂŠ pro dÄ›ti, kterĂŠ s psanĂ­m teprve zaÄ?Ă­najĂ­. PĹ™i nĂĄcviku psanĂ­ nenĂ­ tĹ™eba postupovat od prvnĂ­ k poslednĂ­ kapitole. MĹŻĹžete si nejprve vybĂ­rat jednoduchĂĄ pĂ­smena nebo opakovat a procviÄ?ovat pouze ta pĂ­smena, kterĂĄ dĂ­tÄ› jeĹĄtÄ› neumĂ­.

3. PĂ­smeno C.............................................................. 10

âœ? PSANĂ?

ÄŒeskĂĄ abeceda ................................................................. 7 1. PĂ­smeno A................................................................ 8

4. PĂ­smeno ÄŒ..................................................................... 11 5. PĂ­smeno D............................................................. 12 6. PĂ­smeno E ............................................................. 13 7. PĂ­smeno F.............................................................. 14 8. PĂ­smeno G............................................................. 15

U kapitol s pĂ­smeny je moĹžnost jednotlivĂĄ pĂ­smena procviÄ?it. Tato cviÄ?enĂ­ vĹĄak nenahrazujĂ­ psanĂ­ do pĂ­sanek, pouze je doplĹˆujĂ­. Dbejte na techniku – posloupnost jednotlivĂ˝ch tahĹŻ a jejich smÄ›r pĹ™i psanĂ­ pĂ­smen, usazenĂ­ pĂ­smen na linky, sklon pĂ­smen, napojovĂĄnĂ­ pĂ­smen atd.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

9. PĂ­smeno H............................................................. 16

Ăškoly jsou pĹ™izpĹŻsobeny dÄ›tem s nĂ­zkou znalostĂ­ Ä?eskĂŠho jazyka nebo nĂ­zkĂŠho vÄ›ku. VĹždy je lepĹĄĂ­, kdyĹž je pĹ™i plnÄ›nĂ­ ĂşkolĹŻ přítomen dospÄ›lĂ˝, kterĂ˝ Ăşkoly vysvÄ›tluje a zĂĄroveĹˆ kontroluje vĂ˝sledek.

10. PĂ­smeno Ch ........................................................... 17

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť

12. PĂ­smeno J.............................................................. 19

HvÄ›zdiÄ?ky u úkolĹŻ naznaÄ?ujĂ­ nĂĄroÄ?nost ĂşkolĹŻ. Pokud je znalost Ä?eskĂŠho jazyka velmi nĂ­zkĂĄ Ä?i ŞådnĂĄ, vybĂ­rejte Ăşkoly bez hvÄ›zdiÄ?ky. V tomto případÄ› by mÄ›l bĂ˝t pĹ™i plnÄ›nĂ­ Ăşkolu přítomen dospÄ›lĂ˝.

13. PĂ­smeno K ............................................................. 20

đ&#x;Ž˛ HRA

11. PĂ­smeno I ...................................................................... 18

14. PĂ­smeno L.............................................................. 21 15. PĂ­smeno M.................................................................... 22 16. PĂ­smeno N............................................................. 23 17. PĂ­smeno O............................................................. 24 18. PĂ­smeno P.............................................................. 25 19. PĂ­smeno Q............................................................. 26 20. PĂ­smeno R............................................................. 27 21. PĂ­smeno Ĺ˜............................................................. 28

Takto jsou oznaÄ?enĂŠ rĹŻznĂŠ didaktickĂŠ hry na procviÄ?ovĂĄnĂ­ lĂĄtky. I u her by mÄ›l asistovat dospÄ›lĂ˝ – mĹŻĹže si s dÄ›tmi zahrĂĄt a zĂĄroveĹˆ bude kontrolovat jejich vĂ˝sledky.

đ&#x;Ž˛ HRAď‚Ť

HvÄ›zdiÄ?ky u her naznaÄ?ujĂ­ nĂĄroÄ?nost pravidel a hernĂ­ho postupu. DospÄ›lĂ˝ mĹŻĹže dÄ›tem pravidla vysvÄ›tlit.

đ&#x;” VĂ?UKOVÉ KARTIÄŒKY

VĂ˝ukovĂŠ kartiÄ?ky nabĂ­zejĂ­ zĂĄbavnÄ›jĹĄĂ­ a úÄ?innÄ›jĹĄĂ­ zpĹŻsob uÄ?enĂ­ se pĂ­smen. PodobnĂŠ oboustrannĂŠ kartiÄ?ky si mĹŻĹžete jednoduĹĄe sami vyrobit doma. UplatnĂ­ se zejmĂŠna pĹ™i uÄ?enĂ­ se slovĂ­Ä?ek (dvojjazyÄ?nĂŠ kartiÄ?ky nebo slovĂ­Ä?ko a obrĂĄzek).

22. PĂ­smeno S .................................................................... 29 23. PĂ­smeno Ĺ ............................................................. 30 24. PĂ­smeno T.............................................................. 31 25. PĂ­smeno U............................................................. 32 26. PĂ­smeno V.............................................................. 33 27. PĂ­smeno W ............................................................ 34 28. PĂ­smeno X ............................................................. 35 29. PĂ­smeno Y..................................................................... 36 30. PĂ­smeno Z ............................................................. 37 31. PĂ­smeno Ĺ˝ ............................................................. 38 ProcviÄ?ovacĂ­ karty a hry ...................................... 39–51

kamaradi.eu

INTERAKTIVNĂ? VERZE KNIHY

Tento vĂ˝ukovĂ˝ materiĂĄl mĂĄ interaktivnĂ­ verzi, kterou mĹŻĹžete pouŞívat a sdĂ­let on-line. Najdete ji na naĹĄem webu www.kamaradi.eu v Ä?ĂĄsti ÄŒasopis > RoÄ?nĂ­k 2019. Na stejnĂŠm odkazu najdete i vÄ›tĹĄinu vĂ˝ukovĂ˝ch her z knihy, kterĂŠ se mĹŻĹžou hrĂĄt a hodnotit on-line (tĹ™eba prostĹ™ednictvĂ­m interaktivnĂ­ tabule PC Ä?i tabletu). VĂ­ce interaktivnĂ­ch her podobnĂŠho typu, mnoho kvĂ­zĹŻ a multimĂŠdiĂ­ najdete v přísluĹĄnĂ˝ch zĂĄloĹžkĂĄch.


ÚVODEM Milé děti,

Vážení pedagogové a rodiče,

Praha je naše město – střed našeho života, místo, kde trávíme většinu našeho času společně s rodinou, přáteli a mnoha dalšími jejími obyvateli. Mnoho lidí se do Prahy vypraví z dalekých zemí, aby poznali její krásu jen jako turisté. My, její obyvatelé máme štěstí bydlet v tak krásném a důležitém městě, proto pojďme udělat něco proto, abychom Prahu poznali. Začneme u českého jazyka – umět česky je základem pro život nejen v Praze, ale i v celé České republice. Pěkně popořádku se naučíme českou abecedu, která je, se svými háčky a čárkami nad písmeny, jako stvořena pro zápis krásné češtiny. Tiskací písmena možná už znáte, ale víte, jak se správně píší ta psací? Nestáčí mít plnicí pero a linkovaný sešit, ale chce to také hodně cviku, aby člověk mohl psát krasopisně česky! Z toho učení jsme pro vás udělali zábavu. Pomocí názorných obrázků, obrázkových karet, různých úkolů a zábavných her vás seznámíme nejen s českou abecedou, ale i s pražskými památkami a zajímavostmi, a to v abecedním pořadí. V této knížce například písmeno P nepředstavuje papoušek nebo postel, ale Pražský hrad, S je pro Staroměstské náměstí, R je pro Rudolfinum a U je pro Ungelt! Vítejte v naší knížce a užijte si zábavu s jejími obrázky a hrami.

Do ruky se vám dostává výukový materiál zaměřený na podporu integrace dětí s odlišným mateřským jazykem (OMJ), žijících na území Prahy a na jejich seznámení s naším hlavním městem. Materiál má jak tištěnou, tak interaktivní elektronickou podobu, kterou můžete využívat i k práci ve třídách nebo skupinách. Naším cílem bylo vytvořit příručku v obrázkové, pro děti atraktivní formě, proto vznikla malovaná knížka, a ne brožura doplněná fotografiemi. Tato knížka není učebnice ani průvodce a neklade si nároky na úplnost. Je to pouze pomůcka, která Vás může inspirovat a pomáhat Vám při práci s dětmi. V knize je brán ohled na horší úroveň znalosti českého jazyka čtenářů, proto je materiál založen na univerzálním jazyku vizuálního vyjádření – obrázkům rozumí přece každý. Věříme, že obrázky vzdělávají a obohacují pohled na svět, ale také sbližují a bourají bariéry. Vaše děti – čtenáři této knížky, pravděpodobně navštěvují první stupeň základní školy nebo jsou předškoláci. Z praxe víme, že i když děti s OMJ česky rozumí, mívají problém se správnou výslovností, gramatikou a s psaním psacích písmen. České psací písmo se často liší od rukopisných písem ostatních jazyků, které používají latinku. Navíc má čeština svoji unikátní diakritiku. Pro děti, které mají mateřský jazyk používající cyrilici, jsou psací písmena ještě větším problémem. Nemusíte postupovat kapitolu po kapitole, úkol za úkolem, můžete si vybírat témata a náročnost, která vyhovuje právě Vašim dětem. Při tvorbě knihy jsme počítali s Vaší pomocí – děti to lépe zvládnou, pokud budou při práci s naším výukovým materiálem doprovázeny dospělým. Tato učební pomůcka je součástí širšího projektu Kamarádi jako jedna z tematických regionálních příloh časopisu. Časopis Kamarádi je zaměřen na děti s odlišným mateřským jazykem, pocházející z odlišných kultur. Na webu www.kamaradi.eu najdete všechna čísla časopisu a dále elektronickou verzi této příručky. Tištěna podoba knihy, stejně jako časopis Kamarádi, je šířena zcela zdarma.

5


PRAHA, HLAVNĂ? MÄšSTO ÄŒR Praha je hlavnĂ­m a souÄ?asnÄ› nejvÄ›tĹĄĂ­m mÄ›stem ÄŒR. Je zde Ĺ™ada slavnĂ˝ch pamĂĄtek a centrum Prahy je zapsĂĄno do seznamu svÄ›tovĂŠho kulturnĂ­ho dÄ›dictvĂ­ UNESCO. VĹĄude, kam se podĂ­vĂĄte po StarĂŠm a NovĂŠm MÄ›stÄ›, po MalĂŠ StranÄ› a HradÄ?anech, ale i na mnoha dalĹĄĂ­ch mĂ­stech uvidĂ­te krĂĄsnĂŠ stavby. Jak moc znĂĄte Prahu vy? Je zde stĂĄle co poznĂĄvat. đ&#x;Ž˛ HRA VyĹĄkrtni je.

KterÊ stavby do Prahy nepatří?

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť VyplĹˆ kříŞovku a pĹ™eÄ?ti si tajenku. 1. StojĂ­ na skĂĄle nad Vltavou. 2. SĂ­dlĂ­ tam Karlova univerzita. 3. UliÄ?ka z PraĹžskĂŠho hradu. 4. JmĂŠno nejstarĹĄĂ­ho mostu pĹ™es Vltavu. 5. SĂ­dlo NĂĄrodnĂ­ knihovny. 6. KterĂŠho svatĂŠho je chrĂĄm na PraĹžskĂŠm hradÄ›? 7. PĹ™ed kterou budovou je socha sv. VĂĄclava? 8.  Na NovĂŠm MÄ›stÄ› je JindĹ™iĹĄskĂĄ... 9. Z Hradu vedou StarĂŠ zĂĄmeckĂŠ... 10. Je tam zvonkohra. 11. Hodiny na StaromÄ›stskĂŠ radnici.

D

1. 2.

K 3.

4. 5.

K 6.

M

7. 8. 9. 10.

S CH O D Y

L 11.

đ&#x;Ž˛ HRAď‚Ť KterĂ˝m obrĂĄzkem mĂĄ logickĂĄ Ĺ™ada pokraÄ?ovat? Vyber jednu z moĹžnostĂ­ a), b) nebo c). a)

b)

c)

a)

b)

c)

a)

b)

c)

? ? ? 6


ÄŒESKĂ ABECEDA đ&#x;˜‰ ĂšKOL NauÄ? se Ä?eskou abecedu. U kaĹždĂŠho pĂ­smena je uveden jeho nĂĄzev. pĂ­smeno A a à å Bb Cc ÄŒÄ? Dd ÄŽÄ? Ee ÉÊ Ěě Ff Gg Hh Ch ch I i Ă?Ă­ Jj K k Ll Mm Nn Ĺ‡Ĺˆ O o Ă“Ăł Pp Qq Rr Ĺ˜Ĺ™ S s Šť Tt Ťż U u ĂšĂş ĹŽĹŻ V v Ww Xx Yy Ă?Ă˝ Z z ŽŞ

nĂĄzev (pĹ™i hlĂĄskovĂĄnĂ­) ĂĄ dlouhĂŠ ĂĄ bĂŠ cĂŠ Ä?ĂŠ dĂŠ Ä?ĂŠ ĂŠ dlouhĂŠ ĂŠ ije, ĂŠ s hĂĄÄ?kem ef gĂŠ hĂĄ chĂĄ Ă­, mÄ›kkĂŠ Ă­ dlouhĂŠ Ă­, dlouhĂŠ mÄ›kkĂŠ Ă­ jĂŠ kĂĄ el em en eĹˆ Ăł dlouhĂŠ Ăł pĂŠ kvĂŠ er eĹ™ es eĹĄ tĂŠ ĹĽĂŠ Ăş dlouhĂŠ Ăş, Ăş s Ä?ĂĄrkou dlouhĂŠ Ăş s krouĹžkem vĂŠ, jednoduchĂŠ vĂŠ dvojitĂŠ vĂŠ iks ypsilon, krĂĄtkĂŠ tvrdĂŠ Ă­ dlouhĂŠ ypsilon, dlouhĂŠ tvrdĂŠ Ă­ zet Ĺžet

đ&#x;§“ PAMATUJI SI ÄŒeskĂĄ abeceda vychĂĄzĂ­ z latinky a je

doplnÄ›na o pĂ­smena s hĂĄÄ?kem, Ä?ĂĄrkou nebo krouĹžkem. Obsahuje takĂŠ jednu zpĹ™eĹžku, a to pĂ­smeno ch, celkem se sklĂĄdĂĄ z 42 znakĹŻ.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

Spoj sprĂĄvnÄ›.

Č

Ă“

Ň

Äš

Ă

ĹŽ

KterĂĄ pĂ­smena majĂ­ hĂĄÄ?ek, Ä?ĂĄrku nebo krouĹžek?

Č

Ĺ Ă? ˇ hĂĄÄ?ek Ĺ˜ ´ Ä?ĂĄrka Ĺ˝ Ă? krouĹžek ÄŽ ° É Ăš

Ž Ť

đ&#x;§“ PAMATUJ SI SamohlĂĄsky dÄ›lĂ­me na krĂĄtkĂŠ (a, e, i, y, o, u) a dlouhĂŠ (ĂĄ, ĂŠ, Ă­, Ă˝, Ăł, Ăş/ĹŻ). DĂŠlku samohlĂĄsky oznaÄ?uje Ä?ĂĄrka nad pĂ­smenem, případnÄ› krouĹžek nad ĹŻ.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

SamohlĂĄsky urÄ?i jako krĂĄtkĂŠ nebo dlouhĂŠ podle vzoru.

krĂĄtkĂĄ samohlĂĄska

à É � � Ó Ú Ŏ A E I Y O U A dlouhå samohlåska

đ&#x;§“ PAMATUJI SI SouhlĂĄsky dÄ›lĂ­me na tvrdĂŠ (h, ch, k, r, g, d, t, n), mÄ›kkĂŠ (Ĺž, ĹĄ, Ä?, Ĺ™, Ä?, ĹĽ, Ĺˆ, c, j) a obojetnĂŠ (b, f, l, m, p, s, v, z) podle toho, jakĂŠ i/y se po nich pĂ­ĹĄe.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

NauÄ? se bĂĄsniÄ?ku na procviÄ?ovĂĄnĂ­ abecedy.

A, BĂŠ, CĂŠ, ÄŒĂŠ, DĂŠ, ÄŽĂŠ, E, jen se na mÄ› kouknÄ›te, eF, GĂŠ, HĂĄ, ChĂĄ, Ă?, JĂŠ, KĂĄ, abeceda je lehkĂĄ, eL, eM, eN, eŇ, O, PĂŠ, QĂŠ, vĹĄichni se ji nauÄ?te, eR, eĹ˜, eS, eĹ , TĂŠ, ŤÊ, U, nechci slyĹĄet: NezvlĂĄdnu! VĂŠ, W, iX, Ypsilon, Zet, Ĺ˝et, uĹž ji umĂ­m nazpaměż!

7


1. PĂ?SMENO AÂ

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena A, a.

A A Aa A a aa â?ł

1

3

4

2

1

ANEĹ˝SKĂ? KLĂ Ĺ TER ďƒŞKLĂ Ĺ TER NA STARÉM MÄšSTÄš Tento gotickĂ˝ klĂĄĹĄter se nachĂĄzĂ­ na vltavskĂŠm bĹ™ehu a byl zaloĹžen v roce 1231 Ä?eskou princeznou AneĹžkou PĹ™emyslovnou. AneĹžka byla vysoce vzdÄ›lanĂĄ a moudrĂĄ Ĺžena. Neprovdala se a Şila v klĂĄĹĄteĹ™e. Za svou dobroÄ?innost byla v roce 1989 svatoĹ™eÄ?enĂĄ – stala se z nĂ­ svĂĄta AneĹžka ÄŒeskĂĄ.

3

4

2

AA aa Aa Aa

đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› mĂĄme A, a i à , ĂĄ. To druhĂŠ, s Ä?ĂĄrkou, se vyslovuje dlouze. đ&#x;˜‰ ĂšKOL

Do jmen dopiĹĄ velkĂĄ pĂ­smena A.

_ neĹžka

_ rabela

_ drian

_ neta

_ leĹĄ

_ lice

_ lois

_ rtur

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

pro Ĺženy.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL jahoda hraÄ?ka

8

DopiĹĄ pĂ­smena A a tvoĹ™ povolĂĄnĂ­

LÉKAĹ˜K_

KUCHAĹ˜K _

UÄŒITELK _

ARCHITEKTK_

Ĺ˜IDIÄŒK_

DOKTORK_

ZPÄšVAÄŒK _

INŽEN�RK_

UKLIĹ˝EÄŒK _

MALĂ?Ĺ˜K_

ZakrouĹžkuj slova, konÄ?Ă­cĂ­ na pĂ­smeno a.

praÄ?ka uÄ?itel

ĹĄkoda sestra

knĂ­Ĺžka maminka


2. PĂ?SMENO B

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena B, b.

р р Bb р РРР3

1

4

2

5

2

4

BERTRAMKA

ďƒŞUSEDLOST NA SMĂ?CHOVÄš NachĂĄzĂ­ se na Praze 5 v MozartovÄ› ulici. Byla pojmenovĂĄna po prvnĂ­ch majitelĂ­ch FrantiĹĄce BertramskĂŠ a FrantiĹĄkovi z Bertramu. V 18. stoletĂ­ vilu zakoupila hudebnĂ­ rodina DuĹĄkovi. V letech 1787–1791 navĹĄtĂ­vil Bertramku znĂĄmĂ˝ skladatel W. A. Mozart a zde dokonÄ?il operu Don Giovanni.

1

5

3

рр РРBb Bb

đ&#x;§“ PAMATUJ SI JmĂŠna lidĂ­, mÄ›st, vesnic a zemĂ­ zaÄ?Ă­najĂ­ vĹždy velkĂ˝m pĂ­smenem.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

DopiĹĄ velkĂĄ pĂ­smena B.

Moje kamarĂĄdka _ĂĄra mi pujÄ?Ă­ pero. NaĹĄe uÄ?itelka se jmenuje panĂ­ _artoĹĄovĂĄ. V lĂŠtÄ› pojedeme do _ulharska. BabiÄ?ka bydlĂ­ v _eneĹĄovÄ›.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

ZakrouĹžkuj vĹĄechna pĂ­smenka B, b.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

ZakrouĹžkuj pĂ­smena B ve slovech.

b m P b R bB b

Ń€d f BROSKEV

9

R

BRAMBOR

PB

BROKOLICE


3. PĂ?SMENO C

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena C, c.

C C Cc C c cc 1

2

1

CELETNĂ

ďƒŞULICE NA STARÉM MÄšSTÄš Patří k nejstarĹĄĂ­m ulicĂ­m v Praze a spojuje StaromÄ›stskĂŠ nĂĄmÄ›stĂ­ s nĂĄmÄ›stĂ­m Republiky. Je poÄ?ĂĄtkem KrĂĄlovskĂŠ cesty. NachĂĄzĂ­ se zde mnoho starobylĂ˝ch domĹŻ a palĂĄcĹŻ, napĹ™. dĹŻm U Tří krĂĄloven, kde Ĺžil spisovatel Franz Kafka nebo dĹŻm U ÄŒernĂŠ Matky BoŞí – prvnĂ­ praĹžskĂĄ kubistickĂĄ stavba.

2

CC cc Cc Cc

đ&#x;˜‰ ĂšKOL DopiĹĄ velkĂĄ pĂ­smena C a tvoĹ™ jmĂŠna praĹžskĂ˝ch ulic. _elniÄ?nĂ­

_ ukernĂ­

_ těnickå

_idlinskĂĄ

_ i he l n ĂĄ

_ Ă­lkova

_ irkusovĂĄ _ vrÄ?kova

_ tiborova

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

DopiĹĄ pĂ­smena C a tvoĹ™ slova. Spoj je spravnÄ› s obrĂĄzkem.

_IBULE _ELER _ITRĂ“N _UKETA

đ&#x;˜‰ ĂšKOL _ yril

10

Do jmen dopiĹĄ velkĂŠ pĂ­smeno C.

_ tibor

_ ecĂ­lie


4. PĂ?SMENO ÄŒ

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena ÄŒ, Ä?.

ÄŒÄ? ÄŒ Ä? ÄŒ ÄŒ Ä?Ä? 3

1

2

3

1

ÄŒERTOVKA

ďƒŞKANĂ L NA VLTAVÄš Tento krĂĄtkĂ˝ kanĂĄl, pĹ™ezdĂ­vanĂ˝ PraĹžskĂŠ BenĂĄtky se nachĂĄzĂ­ na MalĂŠ StranÄ› a oddÄ›luje ostrov Kampa od zbytku MalĂŠ Strany. Byl upraven ve stĹ™edovÄ›ku pro regulaci prĹŻtoku vody pro mlĂ˝ny, kterĂŠ se do souÄ?asnosti dochovaly tĹ™i. Zachovalo se i dĹ™evÄ›nĂŠ kolo u VelkopĹ™evorskĂŠho mlĂ˝na a Ĺ™ada mĹŻstkĹŻ. đ&#x;§“ PAMATUJ SI

HĂĄÄ?ky, Ä?ĂĄrky a teÄ?ky nad pĂ­smeny doplĹˆujeme aĹž po napsĂĄnĂ­ celĂŠho slova.

2

ČČ Ä?Ä? ÄŒÄ? ÄŒÄ?

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

DoplĹˆ chybÄ›jĂ­cĂ­ pĂ­smena.

ÄŒERT BLEKOTA. _ERT BLEKOTA. _ _ RT BLEKOTA. _ _ _ T BLEKOTA. _ _ _ _ BLEKOTA. đ&#x;˜‰ ĂšKOL

ÄŒ N G Ä? ÄŒ ÄŒ Ä? S C Ĺ C I ÄŒ C U Ä? ÄŒ 5 ÄŒ I Ä? Ĺ˝ C ŃŠ Ä? Ä? ÄŒ R C S ÄŒ Ĺ˝ Đ? V C Đ? Ä? Ĺ O

ďƒ¨

11

Najdi cestu k Ä?lovĂ­Ä?kovi po pĂ­smenech ÄŒ, Ä?.

Ä?

5

W

Ă? G

Ĺ

Ä?

ÄŒ đ&#x;§?


5. PĂ?SMENO D

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena D, d.

Ń Ń Dd Ń d dd 1

4

3

2

2

3

1

4

DĹŽM U KAMENNÉHO ZVONU ďƒŞDĹŽM NA STARÉM MÄšSTÄš DneĹĄnĂ­ dĹŻm je zbytkem vÄ›tĹĄĂ­ho gotickĂŠho palĂĄce. Je pojmenovĂĄn podle kamennĂŠho zvonu zasazenĂŠho do nĂĄroŞí. PravdÄ›podobnÄ› slouĹžil jako doÄ?asnĂŠ obydlĂ­ EliĹĄky PĹ™emyslovny a Jana LucemburskĂŠho po jejich pĹ™istÄ›hovĂĄnĂ­ do Prahy. Je moĹžnĂŠ, Ĺže se zde roku 1316 narodil Karel IV., Ä?eskĂ˝ krĂĄl a Ĺ™Ă­mskĂ˝ cĂ­saĹ™.

Ń Ń dd Dd Dd

đ&#x;˜‰ ĂšKOL ZakrouĹžkuj vĹĄechna pĂ­smenka D, d.

b db d D g D d R C d đ&#x;˜‰ ĂšKOL

ZakrouĹžkuj pĂ­smena D, d v bĂĄsniÄ?ce.

DudĂĄk dudal dĹŻm od domu, darĹŻ dost si dones domĹŻ. Dudlaj, dudlaj, dĂĄ. đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› mĂĄme D, d a takĂŠ ÄŽ, Ä?. To druhĂŠ, s hĂĄÄ?kem, se vyslovuje mÄ›kce.

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť Vyslovuj slova. RozliĹĄuj tvrdĂŠ d a mÄ›kkĂŠ Ä?. ZakrouĹžkuj pouze pĂ­smena Ä?.

LĂ­da loÄ? dĂĄm Ä?ĂĄblĂ­k VlaÄ?ka

12

mlĂĄÄ?ata med NaÄ?a zeÄ? hĂĄÄ?ata

DĂĄda dĂĄle teÄ? led dĹŻm

dudy dĹŻl sady tady VlĂĄÄ?a


6. PĂ?SMENO E

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena E, e.

E E Ee E Đ‚ Đ‚Đ‚ â?ł

1

2

3

4

2

EMAUZY

ďƒŞKLAĹ TER NA NOVÉM MÄšSTÄš EmauzskĂ˝ klĂĄĹĄter Ä?i jen Emauzy byl zaloĹžen roce 1347 Karlem IV. pro řåd slovanskĂ˝ch benediktinĹŻ. BÄ›hem druhĂŠ svÄ›tovĂŠ vĂĄlky byly Emauzy silnÄ› poniÄ?eny bombardovĂĄnĂ­m. ZĂĄsah zniÄ?il obÄ› gotickĂŠ věŞe klĂĄĹĄternĂ­ho kostela. VěŞe nahradila betonovĂĄ skoĹ™epinovĂĄ křídla s pozlacenĂ˝mi hroty.

1

3

EE Đ‚Đ‚ Ee Ee

đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› mĂĄme E, e, É, ĂŠ a Äš, Ä›. To s Ä?ĂĄrkou je dlouhĂŠ. To s hĂĄÄ?kĂŠm zmÄ›kÄ?uje pĹ™edchĂĄzejĂ­cĂ­ souhlĂĄsku.

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť Vyslovuj slova. ZakrouĹžkuj dvojice pĂ­smen dÄ›, tÄ›, nÄ›.

Vojtěch těťí se neděle

viťně třeťně děti

tÄ›locviÄ?na kotÄ› nÄ›kolik

đ&#x;˜‰ ĂšKOL ZakrouĹžkuj vĹĄechna pĂ­smena E, e. 1. Ema je holka.

4. Praha je v ÄŒesku.

2. Emil je kluk.

5. Eva je kluk.

3. ÄŒesko je v Africe. 6. Eduard je holka.

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť Jsou vÄ›ty pravdivĂŠ? ZakrouĹžkuj pĂ­smeno ve sprĂĄvnĂŠm sloupci. PĂ­smena zapiĹĄ. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

13

ANO E V N O A S

NE I B R E P A

______


7. PĂ?SMENO F

Ń‚ Ń‚ Ń‚ĐŠ ĐŠĐŠ 5

2

2

6

3

1

5

4

Ń‚Ń‚ ĐŠĐŠ Ff Ff đ&#x;˜‰ ĂšKOL ZakrouĹžkuj pĂ­smena F, f. Spoj kaĹždĂ˝ verĹĄ se spravnĂ˝m obrĂĄzkem. VĂ­tr foukĂĄ celĂ˝ den, Sfouknul Frantu s deĹĄtnĂ­kem. Foukej, foukej, vÄ›tříÄ?ku, shoÄ? mi jednu hruĹĄtiÄ?ku. Felix mÄ›l na fotbal mĂ­Ä?, silnÄ› kopnul a mĂ­Ä? byl pryÄ?!

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť Najdi a zakrouĹžkuj jen spĂĄvnÄ› napsanĂĄ pĂ­smena f nebo F.

FF F

ff f ff F F 14

f

ďƒŞPARK NA NOVÉM MÄšSTÄš Zahrada se nalĂŠzĂĄ mezi JungmannovĂ˝m a VĂĄclavskĂ˝m nĂĄmÄ›stĂ­m v blĂ­zkosti kostela Panny Marie SněŞnĂŠ. Zahrada vznikla pĹ™i sousednĂ­m frantiĹĄkĂĄnskĂŠm klĂĄĹĄteĹ™e zaloĹženĂŠm roku 1347 jako uĹžitkovĂĄ zahrada. V baroknĂ­ dobÄ› byla upravena jako pravidelnĂ˝ ozdobnĂ˝ park s baroknĂ­ kaplĂ­ uprostĹ™ed.

4

f

FRANTIĹ KĂ NSKĂ ZAHRADA

1

3

F F

Ff

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena F, f.


8. PĂ?SMENO G

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena G, g.

G G Gg G g gg 1

3

2

5

4

3

1

GRÉBOVKA

ďƒŞPARK NA VINOHRADECH HavlĂ­Ä?kovy sady neboli GrĂŠbovka je park s vinicĂ­, kterĂ˝ vznikl v letech 1871–1888 jako zahrada GrĂśbovy vily, kterou si nechal postavit praĹžskĂ˝ prĹŻmyslnĂ­k Moritz GrĂśbe. NachĂĄzĂ­ se zde 120 druhĹŻ mĂ­stnĂ­ch i exotickĂ˝ch dĹ™evin. UmÄ›lĂĄ jeskynÄ› (grotta) byla zaÄ?lenÄ›na do parkovĂŠho areĂĄlu.

2

5

4

GG gg Gg Gg đ&#x;˜‰ ĂšKOL

G, g. Najdi ji.

Cesta ke gepardovi vede po pĂ­smenech

G G G N c U K g A g M m G g G f G G X M b N m L g h G l M M H g g m M G G M M g g p M m N G Bđ&#x;?† ďƒ¨

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

DopiĹĄ jmĂŠho Ä?eskĂŠho zpÄ›vĂĄka.

KAREL GOTT KAREL _OTT KAREL _ _TT KAREL _ __T KAREL _ ___

15


9. PĂ?SMENO H

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena H, h.

H H Hh H Đ‹ Đ‹Đ‹ 4

1

2

5

6

3

2

5

HVÄšZDA

ďƒŞLETOHRĂ DEK V PRAZE-LIBOCI Oboru HvÄ›zda, kde se stavba nachĂĄzĂ­, zřídil krĂĄl Ferdinand I. Obora mĂĄ podobu lesoparku, kterĂ˝ na okrajĂ­ch pĹ™echĂĄzĂ­ v pĹ™irozenĂ˝ les. KrĂĄlovskĂ˝ loveckĂ˝ letohrĂĄdek s jedineÄ?nĂ˝m tvarem ĹĄesticĂ­pĂŠ hvÄ›zdy byl postaven v letech 1555–1558. Je příkladem Ä?eskĂŠ renesanÄ?nĂ­ architektury.

1

3

6

4

HH Đ‹Đ‹ Hh Hh

đ&#x;˜‰ ĂšKOL PomocĂ­ pĂ­smenek H nakresli Ĺžebřík, z pĂ­smenka h nakresli Ĺžidli.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL DopiĹĄ pĂ­smeno H a tvoĹ™ nĂĄzvy zvĂ­Ĺ™at. Spoj je spravnÄ› s obrĂĄzkem. _AD _OLUB _USA _AVRAN

16


10. PĂ?SMENO CH

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena Ch, ch.

Ch Ch Chch ch ch Ch ch Ch Ch CHODOVSKĂ TVRZ ďƒŞTVRZ NA JIĹ˝NĂ?M MÄšSTÄš Je to rekonstruovanĂ˝ zĂĄmeÄ?ek a pĹŻvodnÄ› stĹ™edovÄ›kĂĄ tvrz ze 13. stoletĂ­. Stavba mĂĄ tĂŠměř kruhovĂ˝ tvar. Kolem byl vodnĂ­ příkop. PĹ™es nÄ›j vedl dĹ™evÄ›nĂ˝ mĹŻstek. V souÄ?asnosti je zde kulturnĂ­ dĹŻm, kde se pořådajĂ­ koncerty a vĂ˝stavy. Tvrz je obklopena parky s labyrintem pro dÄ›ti a dalĹĄĂ­mi atrakcemi.

ch ch Ch ch đ&#x;§“ PAMATUJ SI SouhlĂĄsky h a ch se vyslovujĂ­ jinak. Ch se vy-

slovuje pĹ™i vydechnutĂ­ – ach, och! Oproti tomu h se tvoří v krku, hlasivky u toho vibrujĂ­. Dej si ruku na krk a zkus vyslovit hrad. CĂ­tĂ­ĹĄ jak se chvÄ›je?

đ&#x;˜‰ ĂšKOL KterĂĄ slova zaÄ?Ă­najĂ­ na H a kterĂĄ na CH? Slova vyslov. Spoj se sprĂĄvnĂ˝m pĂ­smenem. HASIÄŒ HUDBA CHOBOT HNÄšDĂ CHODEC

H CH

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

v bĂĄsniÄ?ce.

HLAS CHYTRĂ CHLEBA HLAD CHLAPEC

ZakrouĹžkuj pĂ­smena Ch, ch

Chobotnice chapadly rybky chtivÄ› napadly, ty se chytĹ™e chovaly, chapadlĹŻm se schovaly. đ&#x;˜‰ ĂšKOL __EB

17

DopiĹĄ Ch a tvoĹ™ nĂĄzvy Ä?eskĂ˝ch mÄ›st.

__RUDIM

__OMUTOV


11. PĂ?SMENO IÂ

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena I, i.

Ńƒ Ńƒ Ii Ńƒ ĐŒ ĐŒĐŒ â?ł

1

2

4

INVALIDOVNA

ďƒŞOBJEKT V KARLĂ?NÄš Je to rozsĂĄhlĂĄ baroknĂ­ stavba, postavenĂĄ na podnÄ›t cĂ­saĹ™e Karla VI. v letech 1731–1737 pro ubytovĂĄnĂ­ vĂĄleÄ?nĂ˝ch invalidĹŻ. MomentĂĄlnÄ› je ve ĹĄpatnĂŠm technickĂŠm stavu, kterĂ˝ dĂĄle zhorĹĄila povodeĹˆ v roce 2002. V okolĂ­ budovy se nachĂĄzĂ­ rozsĂĄhlĂ˝ park. Invalidovna se objevila i v nÄ›kolika filmech.

1

2 3

ŃƒŃƒ ĐŒĐŒ Ii Ii

đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› mĂĄme I, i a Ă?, Ă­. To druhĂŠ, s Ä?arkou, se vyslovuje dlouze.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL DopiĹĄ velkĂĄ pĂ­smena I a tvoĹ™ jmĂŠna. HolÄ?iÄ?Ă­ spoj s holkou a kluÄ?iÄ?Ă­ s klukem. _ rena

_vo

_ vona

_va

_ van

_vana

_ gor

_veta

đ&#x;§“ PAMATUJ SI Po mÄ›kkĂ˝ch souhlĂĄskĂĄch Ĺž,

ĹĄ, c, Ä?, Ĺ™, j, Ä?, ĹĽ, Ĺˆ se pĂ­ĹĄe vĹždy mÄ›kkĂŠ i (nikdy tvrdĂŠ y).

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť ZakrouĹžkuj pĂ­smena I nebo Ă?. VĹĄimni si, jakĂĄ souhlĂĄska je pĹ™ed nimi.

Ĺ˝IVĂ? Ĺ IROKĂ? ÄŒISTĂ? HĹ˜IB

18

Ĺ˜Ă?KAT CIZĂ? MUĹ˝I BĚŽĂ?

SLUĹ Ă? OÄŒI BRATĹ˜I VEDOUCĂ?


12. PĂ?SMENO J

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena J, j.

J J Jj J Đ? Đ?Đ? 1

2

4

3

5

2

JINDĹ˜IĹ SKĂ VĚŽ

ďƒŞZVONICE NA NOVÉM MÄšSTÄš PĹŻvodnÄ› to byla volnÄ› stojĂ­cĂ­ zvonice kostela svatĂŠho JindĹ™icha a svatĂŠ Kunhuty. Byla postavena v gotickĂŠm slohu v letech 1472–1476. NejvÄ›tĹĄĂ­ ze zvonĹŻ na věŞi se jmenuje JindĹ™ich a våŞí 3 350 kg. Ve věŞi se dĂĄle nachĂĄzĂ­ zvonkohra, kterĂĄ dokĂĄĹže pĹ™ehrĂĄt 1 152 rĹŻznĂ˝ch melodiĂ­.

1

4

3

JJ Đ?Đ? Jj Jj đ&#x;˜‰ ĂšKOL DopiĹĄ velkĂĄ pĂ­smena J a tvoĹ™ jmĂŠna.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL ZakrouĹžkuj vĹĄechna pĂ­smena J, j v bĂĄsniÄ?ce.

_ indřich

_ ana

_ an

_ olana

_ ozef

_ ulije

_ iří

_ itka

PĹŻjdem, pĹŻjdem na hody, ChutnajĂ­ nĂĄm jahody. Jahoda je jako med, Na jahody pĹŻjdem hned.

_ aroslav

_ indřiťka

_ armila

_ akub

đ&#x;˜‰ ĂšKOL JARO JAZYK PĂ?SEŇ

ZakrouĹžkuj slova, zaÄ?Ă­najĂ­cĂ­ na pĂ­smeno J.

JMÉNO JOGURT Dà REK

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

J 19

JABLKO JAHODA CITRĂ“N

JELEN JEŽ�ŠEK IGELIT

Đ?b J di Ńƒ Đ‘ j ZakrouĹžkuj vĹĄechna pĂ­smena J, j.

J

J


13. PĂ?SMENO K

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena K, k.

K K Kk K Đ? Đ?Đ? 1

3

4

5

2

2

5

KARLĹŽV MOST

ďƒŞMOST PĹ˜ES VLTAVU Je to nejstarĹĄĂ­ dochovanĂ˝ most v ÄŒeskĂŠ republice. Spojuje StarĂŠ MÄ›sto s Malou Stranou. Stavba mostu zaÄ?ala v roce 1357 pod zĂĄĹĄtitou krĂĄle Karla IV. Podle legendy se pĹ™i stavbÄ› do malty pĹ™idĂĄvala vajĂ­Ä?ka. Od konce 17. stoletĂ­ bylo na most umĂ­stÄ›no 30 pĹ™evĂĄĹžnÄ› baroknĂ­ch soch a sousoĹĄĂ­.

1

3

6 4

7

KK Đ?Đ? Kk Kk

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

DoplĹˆ chybÄ›jĂ­cĂ­ pĂ­smena.

KRĂ L KAREL IV.

KRĂ _ KARE_ IV. KR_ _ KAR__ IV. K_ _ _ KA___ IV. _ _ _ _ K_ ___ IV. _ _ _ _ _ _ _ __ IV.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL KLUK KNEDLĂ?K PERO PES KOLO

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

RODIÄŒE KNĂ?Ĺ˝KA KOÄŒKA KOLĂ ÄŒ KONCERT

KONEC KONĂ?ÄŒEK KORUNA PENĂ?ZE KOĹ ILE

K M X k K k k hR krl

K 20

ZakrouĹžkuj slova zaÄ?Ă­najĂ­cĂ­ na pĂ­smeno K.

ZakrouĹžkuj vĹĄechna pĂ­smena K, k.

K


14. PĂ?SMENO L

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena L, l.

LL Ll L Đ‘ Đ‘Đ‘ â?ł

2

1

4

3

2

LETIĹ TÄš

ďƒŞLETIĹ TÄš V RUZYNI LetiĹĄtÄ› je pojmenovĂĄno po prvnĂ­m prezidentovi ÄŒR VĂĄclavu Havlovi. Bylo vystavÄ›no v letech 1933–1937 a nĂĄslednÄ› nÄ›kolikrĂĄt rozĹĄiĹ™ovĂĄno. LetiĹĄtÄ› obsahuje tĹ™i terminĂĄly – na osobnĂ­ dopravu, nĂĄkladnĂ­ dopravu a individuĂĄlnĂ­ dopravu. RoÄ?nÄ› se zde odbavujĂ­ miliony cestujĂ­cĂ­ch z celĂŠho svÄ›ta.

3

1

LL Đ‘Đ‘ Ll Ll

đ&#x;˜‰ ĂšKOL Spoj sprĂĄvnÄ› dvojice rukopisnĂ˝ch a tiskacĂ­ch pĂ­smen. RozliĹĄuj malĂĄ a velkĂĄ pĂ­smena.

Đ‘L Đ Đ‚ J l e b L J

đ&#x;˜‰ ĂšKOL Ve vÄ›tĂĄch zakrouĹžkuj pĂ­smeno L, l. 1. LetiĹĄtÄ› se nachĂĄzĂ­ v Praze. 2. Je tam mnoho cestujĂ­cĂ­ch. 3. Z Prahy se cestuje jen do Evropy. 4. LetiĹĄtÄ› mĂĄ dva terminĂĄly. 5. NĂĄkladnĂ­ terminĂĄl je zde takĂŠ.

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť Jsou vÄ›ty pravdivĂŠ? ZakrouĹžkuj pĂ­smena ve sprĂĄvnĂŠm sloupci. PĂ­smena zapiĹĄ.

1. 2. 3. 4. 5.

21

ANO H A N O L

NE Z R V E P

_____


15. PĂ?SMENO M

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena M, m.

M M Mm M Д ДД �

1

3

2

6

7

4

3

ďƒŞPRAĹ˝SKĂ MÄšSTSKĂ ÄŒTVRŤ Je pĹ™ezdĂ­vanĂĄ baroknĂ­ perlou Prahy. Jde o jednu z nejstarĹĄĂ­ch a nejpĹŻsobivÄ›jĹĄĂ­ch mÄ›stskĂ˝ch Ä?ĂĄstĂ­ vzniklou v podhradĂ­ PraĹžskĂŠho hradu. JednĂĄ se o turisticky oblĂ­benou lokalitu s Ĺ™adou kostelĹŻ, palĂĄcĹŻ a dalĹĄĂ­ch pamĂĄtek. MĂĄ mnoho krĂĄsnĂ˝ch a klidnĂ˝ch parkĹŻ. Dominantou MalĂŠ Strany je kostel sv. MikulĂĄĹĄe.

8

5

1

MALĂ STRANA

7

4

6

8

2

MM ДД Mm Mm

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť DopiĹĄ pĂ­smena M. Spoj slova se sprĂĄvnĂ˝m obrĂĄzkĂŠm.

_ALĂ _ENĹ Ă? NEJ_ENĹ Ă? đ&#x;˜‰ ĂšKOL Cesta k medvÄ›dovi vede po pĂ­smenech M, m.

ďƒ¨

K W V m M

M 22

N N c W m A u M m m M M W M X M N m H m h m M M H m L m l M M M P M M m N S V đ&#x;§¸

M

O


16. PĂ?SMENO N

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena N, n.

N N Nn N Đ• Đ•Đ• 1

4

3

5

2

1

4

3

NĂ RODNĂ? DIVADLO ďƒŞDIVADLO NA NOVÉM MÄšSTÄš NovorenesanÄ?nĂ­ budova divadla je jednou z nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ­ch staveb v ÄŒR. Je vybudovĂĄno z celonĂĄrodnĂ­ch sbĂ­rek a bylo otevĹ™eno poprvĂŠ roku 1881, po poŞåru podruhĂŠ roku 1883. Do zĂĄkladĹŻ divadla byly poloĹženy kameny z historickĂ˝ch mĂ­st Ä?eskĂŠ zemÄ›. MĂĄ bohatÄ› zlacenou vnÄ›jĹĄĂ­ i vnitĹ™nĂ­ vĂ˝zdobu.

5

2

NN Đ•Đ• Nn Nn

đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› mĂĄme N, n a takĂŠ Ň, Ĺˆ. To druhĂŠ, s hĂĄÄ?kem, se vyslovuje mÄ›kce.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL Spoj sprĂĄvnÄ› dvojice rukopisnĂ˝ch a tiskacĂ­ch pĂ­smen. RozliĹĄuj malĂĄ a velkĂĄ.

Đ” ĐĄ M UN Đ• n mu L M U

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

s textem.

DopiĹĄ pĂ­smena N. Spoj sprĂĄvnÄ› obrĂĄzek

_EKTARINA _ARCIS

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť DopiĹĄ pĂ­smena Ň. Slova vyslov a dbej pĹ™i tom na vĂ˝slovnost.

23

POVODE_

VSTA_!

PĂ?SE_

PIVO_KA

TĹ˜EĹ _OVĂ?

KĹŽ_

ZAZVO_!

Ž�ZE_

STĂ _A


17. PĂ?SMENO OÂ

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena O, o.

Ń„ Ń„ Oo Ń„ o oo â?ł

1

3

2

1

3

OBECNĂ? DĹŽM

ďƒŞDĹŽM NA STARÉM MÄšSTÄš Je to znĂĄmĂĄ secesnĂ­ stavba. NachĂĄzĂ­ se na nĂĄmÄ›stĂ­ Republiky. DĹŻm byl vystavÄ›n v letech 1905–1912. Na jeho vĂ˝zdobÄ› se podĂ­leli nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ­ Ä?eĹĄtĂ­ malĂ­Ĺ™i a sochaĹ™i. 28. října 1918 zde byla vyhlĂĄĹĄena samostatnost ÄŒeskoslovenska. SlouŞí k reprezentaÄ?nĂ­m ĂşÄ?elĹŻm a k pořådĂĄnĂ­ kulturnĂ­ch akcĂ­.

2

Ń„Ń„ oo Ooo Ooo

đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› mĂĄme O, o a Ă“, Ăł. To s Ä?ĂĄrkou se vyslovuje dlouze.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL DopiĹĄ pĂ­smena O. Spoj sprĂĄvnÄ› kaĹždĂŠ slovo s obrĂĄzkem. _KURKA _Ĺ˜ECHY _LIVY _BILĂ? _VOCE V KOĹ Ă?KU

đ&#x;˜‰ ĂšKOL ZakrouĹžkuj pĂ­smena O, o v bĂĄsniÄ?ce. Spoj sprĂĄvnÄ› kaĹždĂŠ slovo s obrĂĄzkem. OveÄ?ky pasou se samy, jehĹˆĂĄtko drŞí se mĂĄmy. Okolo ovce se toÄ?Ă­, ta z nÄ›ho nespustĂ­ oÄ?i. OVCE

24

JEHNÄš


18. PĂ?SMENO P

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena P, p.

Ń… Ń… Pp Ń… Đ˜ Đ˜Đ˜ 3

1

2

4

5

1

PRAŽSK� HRAD

ďƒŞHRAD NA HRADÄŒANECH Je to nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ­ Ä?eskĂ˝ hrad. Od 9. stoletĂ­ bĂ˝val sĂ­dlem Ä?eskĂ˝ch knĂ­Ĺžat, pozdÄ›ji krĂĄlĹŻ a od roku 1918 je sĂ­dlem prezidenta republiky. SouÄ?ĂĄstĂ­ hradu je katedrĂĄla svatĂŠho VĂ­ta. Jsou zde uloĹženy Ä?eskĂŠ korunovaÄ?nĂ­ klenoty – SvatovĂĄclavskĂĄ koruna, krĂĄlovskĂŠ Ĺžezlo a krĂĄlovskĂŠ jablko.

2

3

Ń… Ń… Đ˜Đ˜ Pp Pp đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť Spoj slova se sprĂĄvnĂ˝m obrĂĄzkem. VĹĄĂ­mej si koncovky u slov praĹžskĂ˝, praĹžskĂĄ, praĹžskĂŠ.

PRAĹ˝SKĂ? ORLOJ PRAĹ˝SKĂ? HRAD PRAĹ˝SKĂ TRAMVAJ PRAĹ˝SKĂ ULIÄŒKA PRAĹ˝SKÉ NĂ DRAĹ˝Ă? PRAĹ˝SKÉ JEZULĂ TKO

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

25

DopiĹĄ velkĂĄ pĂ­smena P a tvoĹ™ jmĂŠna mÄ›st.

_lzeĹˆ

_oděbrady

_říbram

_Ă­sek

_říbor

_raha


19. PĂ?SMENO Q

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena Q, q.

Q Q Qq Q q qq 1

3

2

5

4

3

1

QUADRIO

ďƒŞNĂ KUPNĂ? CENTRUM NachĂĄzĂ­ se nad stanicĂ­ metra NĂĄrodnĂ­ třída. PĹ™ed nĂĄkupnĂ­m centrem spatříte jedenĂĄct metrĹŻ vysokou sochu umÄ›lce Davida ÄŒernĂŠho. 42 pohyblivĂ˝ch vrstev vytvåří tvĂĄĹ™ znĂĄmĂŠho Ä?eskĂŠho spisovatele Franze Kafky. Socha spojuje umÄ›nĂ­ s modernĂ­ technologiĂ­ a se â€žzlatĂ˝mi ruÄ?iÄ?kami“ Ä?eskĂ˝ch Ĺ™emeslnĂ­kĹŻ.

5

2

4

QQ qq Qq Qq đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› se pĂ­smeno Q, q (kvĂŠ) vyskytuje hlavnÄ› ve slovech cizĂ­ho pĹŻvodu.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL Spoj sprĂĄvnÄ› dvojice rukopisnĂ˝ch a tiskacĂ­ch pĂ­smen. RozliĹĄuj malĂĄ a velkĂĄ pĂ­smena.

g

C QG Đ˜q

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

qgp QGC

Pomocí písmena q nakresli ťneka, který leze nahoru, z velkÊho Q nakresli hlavu svÊho kamaråda.

26


20. PĂ?SMENO R

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena R, r.

R R Rr R Й ЙЙ 3

1

4

5

2

2

RUDOLFINUM

ďƒŞKONCERTNĂ? SĂ?Ň NA STARÉM MÄšSTÄš Je to novorenesanÄ?nĂ­ budova na nĂĄmÄ›stĂ­ Jana Palacha. V jejĂ­ DvořåkovÄ› sĂ­ni se pořådajĂ­ vĂ˝znamnĂŠ koncerty. Byla vystavÄ›na v letech 1876–1881 jako kulturnĂ­ zařízenĂ­ s koncertnĂ­ sĂ­nĂ­ a vĂ˝stavnĂ­mi sĂĄly. Zde zasedalo dokonce Ä?eskoslovenskĂŠho NĂĄrodnĂ­ho shromĂĄĹždÄ›nĂ­ a T. G. Masaryk byl zvolen prezidentem.

1

3 4

RR ЙЙ Rr Rr

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

DopiĹĄ pĂ­smena R ve vetÄ›.

T. G. MASA_YK BYL P_VNĂ? ÄŒESKOSLOVENSKĂ? P_EZIDENT.

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť Spoj slabiky podle vzoru a tvoĹ™ slova na pĂ­smeno R.

RY RU RĂ? RA RO

CEK BA KA PA MA

đ&#x;˜‰ ĂšKOL DopiĹĄ pĂ­smena R. Spoj sprĂĄvnÄ› kaĹždĂŠ slovo s obrĂĄzkem. _AJÄŒE _YBĂ?Z _ĹŽĹ˝E

27


21. PĂ?SMENO Ĺ˜

Ĺ˜Ĺ™

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena Ĺ˜, Ĺ™. 3

Ĺ˜Đ›

Ĺ˜EKA VLTAVA ďƒŞĹ˜EKA V PRAZE Je to nejdelĹĄĂ­ Ä?eskĂĄ Ĺ™eka – je dlouhĂĄ 430 km. PramenĂ­ na Ĺ umavÄ›, protĂŠkĂĄ mimo jinĂŠ Prahou a ústĂ­ do Labe. MÄ›sto Praha je pravdÄ›podobnÄ› pojmenovĂĄno po říÄ?nĂ­m prahu v Ĺ™ece poblĂ­Ĺž Karlova mostu. Tato Ä?eskĂĄ nĂĄrodnĂ­ Ĺ™eka inspirovala BedĹ™icha Smetanu k napsĂĄnĂ­ symfonickĂŠ bĂĄsnÄ› Vltava z cyklu MĂĄ Vlast.

Ĺ˜Ĺ˜ ЛЛ 6

1

4

2

5

5

2

1

3 4

Ĺ˜Ĺ˜ ЛЛ Ĺ˜Ĺ™ Ĺ˜Ĺ™

đ&#x;§“ PAMATUJ SI ÄŒeĹĄtina je jedinĂ˝m jazykem, kterĂ˝ pouŞívĂĄ pĂ­smeno Ĺ˜, Ĺ™. Toto typickĂŠ Ä?eskĂŠ pĂ­smeno se teĹžko vyslovuje. NaĹĄpul Ăşsta, na okamĹžik dej zuby k sobÄ› a vyslov r.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

DopiĹĄ slovo.

ZakrouĹžkuj pĂ­smena Ĺ˜ v bĂĄsniÄ?ce.

SĂĄzĂ­ Jiřík, sĂĄzĂ­ Ĺ™epu. Jak ji sĂĄzĂ­? Hezky v dĹ™epu. SĂĄzĂ­ Ĺ™epu do řådek, Jiřík mĂĄ rĂĄd pořådek.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

_EPA

DopiĹĄ Ĺ˜ a tvoĹ™ povolĂĄnĂ­.

CUKRĂ _

POPELĂ _

PEKA_

LÉKA_

VÄŒELA_

Ĺ˜EZBĂ _

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť KrerĂĄ slova obsahujĂ­ Ĺ˜ a kterĂĄ R? Slova vyslov. Spoj je sprĂĄvnÄ› s R nebo Ĺ˜.

REĹ˝ISÉRKA KADEĹ˜NICE

28

Ĺ˜ R

INĹ˝ENĂ?RKA KUCHAĹ˜KA


22. PĂ?SMENO S

Ss

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena S, s.

ц ц Ń†Đœ ĐœĐœ

STAROMĚSTSKÉ Nà MĚST�

ďƒŞNĂ MÄšSTĂ? NA STARÉM MÄšSTÄš Je nejstarĹĄĂ­m a nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ­m nĂĄmÄ›stĂ­m v Praze. Najdete zde mnoho historickĂ˝ch staveb, dominuje vĹĄak StaromÄ›stskĂĄ radnice s orlojem. ZnĂĄmĂ˝ orloj s pohyblivĂ˝mi figurkami apoĹĄtolĹŻ byl zhotoven v roce1410. V dlaĹžbÄ› nĂĄmÄ›stĂ­ je vyznaÄ?en praĹžskĂ˝ polednĂ­k, kterĂ˝ slouĹžil k urÄ?ovĂĄnĂ­ Ä?asu.

2

1

3

4

1

2

цц ĐœĐœ SĐ˝ SĐ˝

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť VĹĄĂ­mej si koncovky u slov starĂ˝, starĂĄ, starĂŠ. Spoj sprĂĄvnÄ› kaĹždĂ˝ text s obrĂĄzkem.

STARĂ? KĂ BAT STARĂ ÄŒEPICE STARÉ TRIKO STARÉ BOTY

đ&#x;˜‰ ĂšKOL Spoj sprĂĄvnÄ› dvojice rukopisnĂ˝ch a tiskacĂ­ch pĂ­smen. RozliĹĄuj malĂĄ a velkĂĄ pĂ­smena.

Jц Ńƒ Đœ L ĐŒ s i S J L I

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

s obråzkÊm.

Dopiť písmena S a spoj slovo

_LUNCE _LUNEÄŒNICE

29


23. PĂ?SMENO Ĺ

Ĺ ĹĄ

ŃŠĐ?

Ĺ TERNBERSKĂ? PALĂ C ďƒŞPALĂ C NA HRADÄŒANECH Tento palĂĄc z roku 1707 patří mezi nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ­ dĂ­la baroka v ÄŒechĂĄch. PatĹ™il mimo jinĂŠ SpoleÄ?nosti vlasteneckĂ˝ch přåtel umÄ›nĂ­. Byla zde umĂ­stÄ›na obrazĂĄrna, ale i sbĂ­rky NĂĄrodnĂ­ho muzea. Pracovali zde zakladatelĂŠ Ä?eskĂŠ vÄ›dy a umÄ›nĂ­. Dnes je zde obrazĂĄrna NĂĄrodnĂ­ galerie.

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena Ĺ , ĹĄ.

ŃŠŃŠ Đ?Đ? 5

2

1

3

4

1

3

2

ŃŠŃŠ Đ?Đ? ŃŠĐ?ŃŠĐ? đ&#x;˜‰ ĂšKOL

Ĺ ve vetÄ›.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL DoplĹˆ chybÄ›jĂ­cĂ­ pĂ­smena.

DopiĹĄ pĂ­smena

_Ă RKA _IJE _EDÉ _ATY. _ IĹ KY _ _ Ĺ KY _ _ _ KY ____Y đ&#x;˜‰ ĂšKOL

ďƒ¨

Ä? Ĺ Ä? Ĺ v

M 30

Ĺ IĹ KY

Najdi cestu k ťimpanzovi po písmenech Š, ť.

ÄŒ N G W ÄŒ ŃŠ ĹĄ S m c C I Ĺ M G G s ĹĄ ŃŠ I Ä? Ĺ S ŃŠ Đ? ĹĄ Đ? g Đ? S ÄŒ S Đ? ĹĄ G Đ? Ä? Ĺ J đ&#x;?ľ

Đ?

Ĺ


24. PĂ?SMENO T

Tt

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena T, t.

ч ч чĐ&#x; Đ&#x;Đ&#x;

TĂ?NSKĂ? CHRĂ M

ďƒŞKOSTEL NA STARÉM MÄšSTÄš Patří mezi nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ­ praĹžskĂŠ kostely. NachĂĄzĂ­ se v blĂ­zkosti StaromÄ›stskĂŠho nĂĄmÄ›stĂ­. Dvojice charakteristickĂ˝ch vÄ›Şí chrĂĄmu je nestejnĂĄ – jedna z nich je zdobnÄ›jĹĄĂ­ a ťirĹĄĂ­. ChrĂĄm byl vystavÄ›n bÄ›hem 14. a 15. stoletĂ­ v gotickĂŠm slohu.

3

1

2

2

1

4

3

ч ч Đ&#x;Đ&#x; Tt Tt đ&#x;˜‰ ĂšKOL TABULE STROM KONĂ?ÄŒEK đ&#x;˜‰ ĂšKOL

ZakrouĹžkuj pĂ­smena T.

TANCOVAT TAĹ KA TĂ TA

SVETR TATĂ?NEK TICHO

TIS�C TUŽKA TMA

DopiĹĄ chybÄ›jĂ­cĂ­ pĂ­smena T a tvoĹ™ slova.

_ Ă _ A

_ Ă _ ĹŽV

_ A_Ă?NKU

_ A_ Ă?ÄŒEK

_ Ă _ OVI

_ Ă _ O

_ A_ Ă?K

_ Ă _ OU

_ A_Ă?NEK

_AŤKA

_ à _ OVÉ

_ Ă _ Y

đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› mĂĄme T, t a takĂŠ Ť, ĹĽ. To

druhĂŠ, s hĂĄÄ?kem, se vyslovuje mÄ›kce.

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť DopiĹĄ pĂ­smena Ť. Slova vyslov a dbej pĹ™i tom na vĂ˝slovnost.

POU_ ROS_A LE_ !

31

PÉ_A ZA_ UKà ME NA_

L A BU _ L A _KA TA_KA


25. PĂ?SMENO UÂ

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena U, u.

U U Uu U ĐĄ ĐĄĐĄ â?ł

1

3

4

2

2

UNGELT

ďƒŞDVĹŽR NA STARÉM MÄšSTÄš TĂ˝nskĂ˝ dvĹŻr neboli Ungelt se nachĂĄzĂ­ mezi TĂ˝nskĂ˝m chrĂĄmem a kostelem sv. Jakuba. Ve stĹ™edovÄ›ku to byl opevnÄ›nĂ˝ kupeckĂ˝ dvĹŻr, slouĹžil k ochranÄ› kupcĹŻ a jejich zboŞí. Za ochranu bylo nutnĂŠ platit, z tohoto poplatku se vyvinulo clo – staronÄ›mecky ungelt. Kupci pĹ™ivĂĄĹželi napĹ™. zlato, stříbro, mÄ›Ä?, jantar, sĹŻl Ä?i sĂ­ru.

1

4 5

3

UU ĐĄĐĄ Uu Uu đ&#x;˜‰ ĂšKOL

Dopiť písmena U do vět.

JĂ SE _ ÄŒĂ?M. TY SE _ÄŒĂ?Ĺ . ON SE _ ÄŒĂ?.

MY SE _ ÄŒĂ?ME. VY SE _ ÄŒĂ?TE. ONI SE _ ÄŒĂ?.

n UI Un u u UN uU đ&#x;˜‰ ĂšKOL

ZakrouĹžkuj vĹĄechna pĂ­smenka U, u.

W

U

M

đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› mĂĄme U, u, Ăš, Ăş a Ŏ, ĹŻ. PĂ­smena Ăş a ů se vyslovujĂ­ dlouze. PĂ­smeno Ăş pĂ­ĹĄeme vĹždy na zaÄ?ĂĄtku slova, ĹŻ pĂ­ĹĄeme uprostĹ™ed a na konci slova. U cizĂ­ch slov mohou bĂ˝t vĂ˝jimky. đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť Spoj sprĂĄvnÄ› slova, kterĂĄ obsahujĂ­ Ăş nebo ĹŻ, s přísluĹĄnĂ˝mi pĂ­smeny podle vzoru.

Ăşnor prĹŻkazka Ăşl

32

úřad růŞe úhoř Ú

pĹŻda schĹŻzka domĹŻ ĹŽ

dolĹŻ lovcĹŻ Ăşkol


26. PĂ?SMENO V

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena V, v.

Ńˆ Ńˆ Vv Ńˆ ĐŚ ĐŚĐŚ 1

3

2

2

4

VĂ?STAVIĹ TÄš

ďƒŞVĂ?STAVNĂ? AREĂ L V HOLEĹ OVICĂ?CH Dominantou areĂĄlu je secesnĂ­ PrĹŻmyslovĂ˝ palĂĄc, dĂĄle se zde nalĂŠzajĂ­ LapidĂĄrium NĂĄrodnĂ­ho muzea Ä?i KĹ™iŞíkova svÄ›telnĂĄ fontĂĄna. VĂ˝staviĹĄtÄ› vzniklo u příleĹžitosti JubilejnĂ­ zemskĂŠ vĂ˝stavy, uspořådanĂŠ v roce 1891. V roce 2008 bylo pĹ™i poŞåru zniÄ?eno levĂŠ křídlo PrĹŻmyslovĂŠho palĂĄce.

1

3

Ńˆ Ńˆ ĐŚĐŚ Vv Vv

đ&#x;˜‰ ĂšKOL Spoj sprĂĄvnÄ› dvojice rukopisnĂ˝ch a tiskĂĄcĂ­ch pĂ­smen. RozliĹĄuj malĂĄ a velkĂĄ pĂ­smena.

VÂ U I

ĐŚŃƒ U ĐĄĐ• Ńˆ

v u n

đ&#x;˜‰ ĂšKOL ZakrouĹžkuj pĂ­smena V, v ve vÄ›tach. DopiĹĄ chybÄ›jĂ­cĂ­ pĂ­smena V. SvatĂ˝ VĂĄclav byl Ä?eskĂ˝ knĂ­Ĺže a svÄ›tec. Podle povÄ›sti byl vychovĂĄvĂĄn svou babiÄ?kou svatou S_ ATĂ? _Ă CLA_ Ludmilou.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

nåzvy zvířat.

_ R Ă NA _ Ă Ĺ˝KA _ ELRYBA _ ÄŒELA

33

DopiĹĄ chybÄ›jcĂ­ pĂ­smena V a tvoĹ™

_ RABEC _ LAĹ TOVKA _ ELBLOUD _ VEVERKA


27. PĂ?SMENO W

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena W, w.

щ щ Ww щ Ч ЧЧ 1

4

2

3

2

5

WERICHOVA VILA

ďƒŞVILA NA MALÉ STRANÄš Budova se nachĂĄzĂ­ na ostrovÄ› Kampa, proti LichtenĹĄtejnskĂŠmu palĂĄci. Je vĂ˝znamnĂĄ pĹ™edevĹĄĂ­m svĂ˝mi nÄ›kolika slavnĂ˝mi obyvateli. V letech 1945–1980 zde bydlel znĂĄmĂ˝ herec a divadelnĂ­k Jan Werich. Ten se proslavil mezi vĂĄlkami jako jedna z klĂ­Ä?ovĂ˝ch osobnostĂ­ Ä?eskĂŠho divadla.

1

3

4

щщ ЧЧ Ww Ww

đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› se pĂ­smeno W, w vyskytuje hlavnÄ› ve slovech cizĂ­ho pĹŻvodu.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

DopiĹĄ velkĂĄ pĂ­smena W a tvoĹ™ příjmenĂ­.

_ erich

_ ildovĂĄ

_ ojnar

_ olfovĂĄ

_ eiss

_ ollner

_ agner

_ alter

_ eber

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť DopiĹĄ chybÄ›jĂ­cĂ­ pĂ­smena W. Spoj sprĂĄvnÄ› dvojice slov stejnĂŠho vĂ˝znamu podle vzoru.

_C

internetovĂĄ stranka

_ ESTERN

splachovacĂ­ zĂĄchod

_ ORKSHOP film z DivokÊho zåpadu

34

___

celosvětovå síż

_ IKIPEDIE

standardnĂ­ tanec

_ ALTZ

tvĹŻrÄ?Ă­ dĂ­lna

_ EB

on-line encyklopedie


28. PĂ?SMENO X

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena X, x.

X X Xx X Ш Ш Ш 3

1

4

2

1

3

XAVERIOVA ULICE

ďƒŞULICE NA SMĂ?CHOVÄš Ulice s malĂ˝mi domky je souÄ?ĂĄstĂ­ kolonie Malvazinky a vznikla na zaÄ?ĂĄtku 20. stoletĂ­. SvĂŠ jmĂŠno mĂĄ ulice na poÄ?est smĂ­chovskĂŠho rodĂĄka spisovatele Jakuba Arbesa a jeho nejslavnÄ›jĹĄĂ­ho romaneta SvatĂ˝ Xaverius. HrdinovĂŠ knihy se snaŞí rozluĹĄtit tajemstvĂ­ obrazu sv. Xaveria z kostela sv. MikulĂĄĹĄe na MalĂŠ StranÄ›.

4

2

XX Ш Ш Xx Xx

đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› se pĂ­smeno X, x vyskytuje hlavnÄ› ve slovech cizĂ­ho pĹŻvodu.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

ZakrouĹžkuj vĹĄechna pĂ­smena X, x.

X U n KC x Xx X Ш U

x

X

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť DopiĹĄ chybÄ›jĂ­cĂ­ pĂ­smena X. Spoj spravnÄ› dvojice slov stejnĂŠho vĂ˝znamu podle vzoru.

35

_ EROX

zkuĹĄenost

B O_

hudebnĂ­ nĂĄstroj

_ YLOFON

kopĂ­rka

P E _ ES O

krabice

TE _ T

hra s kartiÄ?kami

PRA_E

přepych

LU _ U S

zapsanĂĄ slova


29. PĂ?SMENO Y

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena Y, y.

Y Y Yy Y ĐŠ ĐŠĐŠ 1

4

3

6

2

2

5

YMCA

ďƒŞSPORTOVNĂ? CENTRUM NA NOVÉM MÄšSTÄš YMCA je nejstarĹĄĂ­ a nejvÄ›tĹĄĂ­ mlĂĄdeĹžnickou organizacĂ­ na svÄ›tÄ›. U nĂĄs se rozĹĄĂ­Ĺ™ila od roku 1921 za pĹ™ispÄ›nĂ­ T. G. Masaryka, jeho dcery Alice a dalĹĄĂ­ch. PalĂĄc YMCA v Praze byl otevĹ™en 28. dubna 1928 a jiĹž v tĂŠto dobÄ› mÄ›l tÄ›locviÄ?nu 30 Ă— 13 m s běŞeckou drĂĄhou a plovĂĄrnu s bazĂŠnem 25 Ă— 7 m.

4

1

5

7

3

6

YY ĐŠĐŠ Yy Yy đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› mĂĄme Y, y a Ă?, Ă˝. To druhĂŠ, s Ä?arkou, se vyslovuje dlouze.

ĐŚY U Đ? ĐŽ Ńˆ ĐŠ ĐĄ Ńƒ

đ&#x;˜‰ ĂšKOL Spoj sprĂĄvnÄ› dvojice rukopisnĂ˝ch a tiskacĂ­ch pĂ­smen. RozliĹĄuj malĂĄ a velkĂĄ pĂ­smena.

VÂ U I Y

v u í y j

đ&#x;§“ PAMATUJ SI Po tvrdĂ˝ch souhlĂĄskĂĄch h, ch, k, r, d, t, n se pĂ­ĹĄe vĹždy tvrdĂŠ y (nikdy mÄ›kkĂŠ i). Pravidlo platĂ­ pĹ™edevĹĄĂ­m pro slova domĂĄcĂ­ho pĹŻvodu.

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť ZakrouĹžkuj pĂ­smena Y nebo Ă?. VĹĄimni si, jakĂĄ souhlaska je pĹ™ed nimi.

CHYBA MOTĂ?L NOHY

36

ÄŒERNĂ? KYTARA RYBA

CHYTRĂ TYKADLO NADĹ ENĂ?


30. PĂ?SMENO Z

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena Z, z.

Z Z Zz Z ĐŤ ĐŤĐŤ 1

2

3

5

4

2

1

ZLATĂ ULIÄŒKA

ďƒŞULICE NA PRAĹ˝SKÉM HRADÄš DlouhĂĄ Ĺ™ada drobnĂ˝ch domkĹŻ je jedno z nejmalebnÄ›jĹĄĂ­ch mĂ­st Prahy. PovÄ›st vyprĂĄvĂ­, Ĺže svĂŠ jmĂŠno zĂ­skala podle zlata, kterĂŠ si zde alchymistĂŠ snaĹžili vyrobit. Ve skuteÄ?nosti alchymistĂŠ ve ZlatĂŠ uliÄ?ce nikdy nebydleli, ale Ĺžil zde tĹ™eba znĂĄmĂ˝ spisovatel Franz Kafka.

3

4

ZZ ĐŤĐŤ Zz Zz

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť

Spoj slova se språvným obråzkÊm. Vťimej si koncovky u slov zlatý, zlatå, zlatÊ.

ZLAT� POKLAD ZLAT� PRSTEN ZLATà PRAHA ZLATà KORUNA ZLATÉ JABLKO ZLATÉ VLASY ZLATÉ SLUNCE

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

ZakrouĹžkuj pĂ­smena z ve vetÄ›.

VĂ˝raz „zlatĂŠ Ä?eskĂŠ ruÄ?iÄ?ky“ znamenĂĄ, Ĺže jsou ÄŒeĹĄi zruÄ?nĂ­.

đ&#x;˜‰ ĂšKOL

DopiĹĄ chybÄ›jĂ­cĂ­ velkĂĄ pĂ­smena Z a tvoĹ™ nĂĄzvy Ä?eskĂ˝ch mÄ›st.

_LĂ?N

_ NOJMO

37

_ Ă BĹ˜EH

_BIROH

_UBĹ˜Ă?


31. PĂ?SMENO Ĺ˝

ŽŞ

âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ­ psacĂ­ho pĂ­smena Ĺ˝, Ĺž.

Ž ЭŽŽ

Ĺ˝IDOVSKÉ MUZEUM ďƒŞMUZEUM NA STARÉM MÄšSTÄš Bylo zaloĹženo roku 1906 a je jednĂ­m z nejstarĹĄĂ­ch na svÄ›tÄ›. Spravuje kolem 40 000 pĹ™edmÄ›tĹŻ a 100 000 knih, spojenĂ˝ch s Şivotem a osudy ĹžidĹŻ. K muzeu mimo jinĂŠ patří pamĂĄtka svÄ›tovĂŠho vĂ˝znamu – StarĂ˝ ĹžidovskĂ˝ hĹ™bitov, dĂĄle ObĹ™adnĂ­ sĂ­Ĺˆ a Maiselova, Pinkasova, Ĺ panÄ›lskĂĄ a KlausovĂĄ synagoga.

6

1

2

3

4

5

Đ­Đ­ 5

2

1

3

4

ŽŽ ЭЭ ŽŞ ŽŞ

đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť Spoj slabiky podle vzoru a tvoĹ™ slova na pĂ­smena Ĺ˝. DoplĹˆ chybÄ›jcĂ­ pĂ­smena Ĺ˝.

ZEŇ Bà K DLE PAN LUD

ŽA Ž� ŽA ŽU ŽI

_ Ă BA _ ANETA

đ&#x;˜‰ ĂšKOL Cesta k ŞelvÄ› vede po pĂ­smenech Ĺ˝, Ĺž. Najdi ji.

Ĺž Ĺž Ĺž Đ­ c W ZV z u Ĺ˝ Y Z W X Ĺ˝ Y Đ­ X Z Đ­ N z Đ­ Ĺž h Ĺž Z Z Ĺž Ĺž Ĺž L l Ĺ˝ V Ĺ˝ M Y P M Ĺ˝ N Ĺž Ĺž Ĺ˝ Ĺ˝đ&#x;?˘

ďƒ¨

38


đ&#x;Ž˛ HRAď‚Ť VystĹ™ihni karty s pĂ­smeny. PĂ­smena procviÄ?uj. OdpovĂ­dej na kvĂ­zovĂŠ otĂĄzky ze zadnĂ­ch stran karet. OdpovÄ›di na kvĂ­zovĂŠ otĂĄzky A: Na StarĂŠm MÄ›stÄ›. B: W. A. Mozart. C: Na StarĂŠm MÄ›stÄ›. ÄŒ: KanĂĄl na VltavÄ›. D: ProtoĹže mĂĄ kamennĂ˝ zvon zasazenĂ˝ do nĂĄroŞí. E: BÄ›hem druhĂŠ svÄ›tovĂŠ vĂĄlky. F: Na NovĂŠm MÄ›stÄ›. G: Park s vinicĂ­. H: Ĺ esticĂ­pĂŠ hvÄ›zdy. Ch: Na JiĹžnĂ­m MÄ›stÄ›. I: V KarlĂ­nÄ›. J: VolnÄ› stojĂ­cĂ­ zvonice kostela. K: KrĂĄl Karel IV. L: Po prvnĂ­m prezidentovi ÄŒR VĂĄclavu Havlovi. ↪ M: Kostel sv. MikulĂĄĹĄe.

ÄŒÄ?

ÄŒÄ?

ÄŒERTOVKA

Gg

Gg

GRÉBOVKA

Jj

JĐ? JINDĹ˜IĹ SKĂ VĚŽ

Aa

Aa

ANEŽSK� KLà ŠTER

Dd

Bb

Ń€ Đ Cc BERTRAMKA

Ee

Ń d EĐ‚

DŎM U KAMENNÉHO ZVONU

Hh

Cc

EMAUZY

CELETNĂ

Ff

Ń‚ĐŠ

FRANTIĹ KĂ NSKĂ ZĂ HRADA

Ch ch I i

H Đ‹ Ch ch Ńƒ ĐŒ HVÄšZDA

Kk

CHODOVSKĂ TVRZ

Ll

KĐ? LĐ‘ KARLĹŽV MOST

LETIĹ TÄš

INVALIDOVNA

Mm

MĐ”

MALĂ STRANA


?

KVÍZOVÁ OTÁZKA:

?

KVÍZOVÁ OTÁZKA:

?

KVÍZOVÁ OTÁZKA:

Kde se nachází Celetná ulice?

Který slavný hudebník navštívil Bertramku?

Kde se nachází Anežský klášter?

?

?

?

KVÍZOVÁ OTÁZKA:

KVÍZOVÁ OTÁZKA:

KVÍZOVÁ OTÁZKA:

?

Kdy byl Emauzský klášter poničen bombardováním?

Proč se dům U Kamenného zvonu jmenuje takto?

?

?

?

KVÍZOVÁ OTÁZKA:

?

KVÍZOVÁ OTÁZKA:

Kde najdete Františkánskou zahradu?

KVÍZOVÁ OTÁZKA:

N: Ano. O: Ano. P: Katedrála svatého Víta. Q: Ano. R: Dvořáková síň. Ř: Ano. S: Staroměstská radnice s orlojem. Š: Na Hradčanech. T: Ve středověku – 14. a 15. stol. U: Opevněný kupecký dvůr. V: Secesní Průmyslový palác. W: Na ostrově Kampa. X: Na Smíchově. Y: Ano. Z: Ne. Ž: Pinkasova, Španělská a Klausová synagoga.

KVÍZOVÁ OTÁZKA:

Co je Čertovka?

KVÍZOVÁ OTÁZKA:

Kde se nachází Invalidovna?

Kde se nachází Chodovská tvrz?

Jaký tvar má letohrádek Hvězda?

Co je Grébovka?

?

?

?

?

KVÍZOVÁ OTÁZKA:

Který kostel je dominantou Malé Strany?

KVÍZOVÁ OTÁZKA:

Po kom je pojmenované pražské letiště?

KVÍZOVÁ OTÁZKA:

Kdo nechal postavit Karlův most?

KVÍZOVÁ OTÁZKA:

Co byla původně Jindřišská věž?


Nn

Oo

NЕ фo NÁRODNÍ DIVADLO

Rr

OBECNÍ DŮM

Řř

Pp

хИ

PRAŽSKÝ HRAD

Ss

RЙ ŘЛ ц М RUDOLFINUM

Tt

чП TÝNSKÝ CHRÁM

Xx

ŘEKA VLTAVA

Uu

STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ

Vv

UС ш Ц UNGELT

Yy

VÝSTAVIŠTĚ

Zz

Qq

Qq

QUADRIO

Šš

ъН

ŠTERNBERSKÝ PALÁC

Ww

щЧ

WERICHOVA VILA

Žž

X Ш YЩ ZЫ ŽЭ XAVERIOVA ULICE

YMCA

ZLATÁ ULIČKA

ŽIDOVSKÉ MUZEUM


đ&#x;Ž˛ HRA

?

KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:

VystĹ™ihni kartiÄ?ky. Hrej jako pexeso. PostupnÄ› otĂĄÄ?ej kartiÄ?ky a hledej dvojice stejnĂ˝ch obrĂĄzkĹŻ. đ&#x;‘‰

?

KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:

?

KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:

?

KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:

U Quadria se nachĂĄzĂ­ socha spisovatele Franze Kafky. Je to pravda?

KterĂĄ katedrĂĄla je souÄ?ĂĄstĂ­ PraĹžskĂŠho hradu?

Na vĂ˝zdobÄ› ObecnĂ­ho domu se podĂ­leli vĂ˝znamnĂ­ Ä?eĹĄtĂ­ malĂ­Ĺ™i a sochaĹ™i. Je to pravda?

Nårodní divadlo bylo stavěno dvakråt. Je to pravda?

?

?

?

?

KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:

KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:

KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:

KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:

Kde se nachĂĄzĂ­ Ĺ ternberskĂ˝ palĂĄc?

Co je dominantou StaroměstskÊho nåměstí?

Je Vltava dlouhĂĄ 430 km nejdelĹĄĂ­ Ä?eskou Ĺ™ekou?

Jak se jmenuje nejvÄ›tĹĄĂ­ koncertnĂ­ sĂ­Ĺˆ v Rudolfinu?

?

?

?

?

KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:

KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:

KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:

KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:

Kde se nachĂĄzĂ­ Werichova vila?

Co je dominantou areĂĄlu VĂ˝staviĹĄtÄ› Praha v HoleĹĄovicĂ­ch?

Co byl Týnský dvůr neboli Ungelt?

Kdy byl postaven Týnský chråm?

?

?

?

?

KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:

SouÄ?ĂĄstĂ­ Ĺ˝idovskĂŠho muzea je nÄ›kolik synagog. Jmenuj nÄ›jakĂŠ.

KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:

Bydleli alchymistĂŠ ve ZlatĂŠ uliÄ?ce?

KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:

Sportovní centrum YMCA bylo otevřeno v roce 1928. Je to pravda?

KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:

Kde se nachĂĄzĂ­ Xaveriova ulice?


ŽIŽKOVSKÁ VĚŽ

LORETA

OBECNÍ DŮM

MAGISTRÁT HL. M. PRAHY

PETŘÍNSKÁ ROZHLEDNA

VYŠEHRAD – ROTUNDA

NÁRODNÍ MUZEUM

PRAŽSKÝ HRAD

ŽIDOVSKÁ SYNAGOGA

BETLÉMSKÁ KAPLE

STAROMĚSTSKÝ ORLOJ

TÝNSKÝ CHRÁM

NOVOMĚSTSKÁ RADNICE

VYŠEHRAD

STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ

KAROLINUM

MOSTECKÁ VĚŽ

ŽIDOVSKÉ MUZEUM

HLAVNÍ NÁDRAŽÍ

STARÉ ZÁMECKÉ SCHODY

KLEMENTINUM

VÝSTAVIŠTĚ PRAHA

KOSTEL SVATÉHO MIKULÁŠE

NOVÉ ZÁMECKÉ SCHODY


PR PR

E

PR

Á ABEC

E

SK AŽ

Á ABEC

PR

SK AŽ

Á ABEC

E

SK AŽ

Á ABEC

PR

E

SK AŽ

E

SK AŽ

Á ABEC

PR

PR PR PR PR

Á ABEC

PR

E

SK AŽ

PR

PR PR PR

DA

PR

DA

PR

DA

PR

PR PR PR PR PR

DA

Á ABEC

E

E

E

DA

PR

DA

SK AŽ

Á ABEC

Á ABEC

DA

E

E

SK AŽ

SK AŽ

DA

Á ABEC

Á ABEC

E

E

DA

SK AŽ

SK AŽ

Á ABEC

Á ABEC

DA

E

E

SK AŽ

SK AŽ

DA

Á ABEC

Á ABEC

E

DA

SK AŽ

SK AŽ

Á ABEC

DA

E

E

SK AŽ

DA

Á ABEC

Á ABEC

E

DA

SK AŽ

SK AŽ

Á ABEC

DA

E

E

SK AŽ

DA

Á ABEC

Á ABEC

DA

SK AŽ

SK AŽ

DA

E

E

DA

Á ABEC

Á ABEC

DA

SK AŽ

SK AŽ

DA

E

DA

Á ABEC

DA

SK AŽ


ŽIŽKOVSKÁ VĚŽ

LORETA

OBECNÍ DŮM

MAGISTRÁT HL. M. PRAHY

PETŘÍNSKÁ ROZHLEDNA

VYŠEHRAD – ROTUNDA

NÁRODNÍ MUZEUM

PRAŽSKÝ HRAD

ŽIDOVSKÁ SYNAGOGA

BETLÉMSKÁ KAPLE

STAROMĚSTSKÝ ORLOJ

TÝNSKÝ CHRÁM

NOVOMĚSTSKÁ RADNICE

VYŠEHRAD

STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ

KAROLINUM

MOSTECKÁ VĚŽ

ŽIDOVSKÉ MUZEUM

HLAVNÍ NÁDRAŽÍ

STARÉ ZÁMECKÉ SCHODY

KLEMENTINUM

VÝSTAVIŠTĚ PRAHA

KOSTEL SVATÉHO MIKULÁŠE

NOVÉ ZÁMECKÉ SCHODY


PR PR

E

PR

Á ABEC

E

SK AŽ

Á ABEC

PR

SK AŽ

Á ABEC

E

SK AŽ

Á ABEC

PR

E

SK AŽ

E

SK AŽ

Á ABEC

PR

PR PR PR PR

Á ABEC

PR

E

SK AŽ

PR

PR PR PR

DA

PR

DA

PR

DA

PR

PR PR PR PR PR

DA

Á ABEC

E

E

E

DA

PR

DA

SK AŽ

Á ABEC

Á ABEC

DA

E

E

SK AŽ

SK AŽ

DA

Á ABEC

Á ABEC

E

E

DA

SK AŽ

SK AŽ

Á ABEC

Á ABEC

DA

E

E

SK AŽ

SK AŽ

DA

Á ABEC

Á ABEC

E

DA

SK AŽ

SK AŽ

Á ABEC

DA

E

E

SK AŽ

DA

Á ABEC

Á ABEC

E

DA

SK AŽ

SK AŽ

Á ABEC

DA

E

E

SK AŽ

DA

Á ABEC

Á ABEC

DA

SK AŽ

SK AŽ

DA

E

E

DA

Á ABEC

Á ABEC

DA

SK AŽ

SK AŽ

DA

E

DA

Á ABEC

DA

SK AŽ


đ&#x;” VĂ?UKOVÉ KARTIÄŒKY

VystĹ™ihni kartiÄ?ky. OtoÄ? je psacĂ­ variantou pĂ­smena nahoru. U kaĹždĂŠ kartiÄ?ky tipuj, o kterĂŠ pĂ­smeno se jednĂĄ. KartiÄ?ku otoÄ? a zkontroluj, zda jsi tipoval sprĂĄvnÄ›. PĂ­smena, kterĂĄ jiĹž znĂĄĹĄ, odklĂĄdej stranou. MĹŻĹžeĹĄ si kartiÄ?ky rozdÄ›lovat na hromĂĄdky. PĂ­smena s Ä?ĂĄrkami, s hĂĄÄ?ky, bez niÄ?eho; souhlĂĄsky, samohlĂĄsky; souhlĂĄsky tvrdĂŠ, mÄ›kkĂŠ, obojetnĂŠ.

Aa

Ă ĂĄ

Bb

Cc

ÄŒÄ?

Dd

ÄŽÄ?

Ee

ÉÊ

Ěě

Ff

Gg

H h Ch ch Ă?Ă­ Ll

Jj

Ii Kk

Mm Nn


рЁ сd ÉЈ Gg уЌ KА NЕ

Áá Čč EЂ тЊ Ch ch JЏ MД

Aa Cc юď ĚЉ HЋ эЎ LБ


Ňň

Oo

Óó

Pp

Qq

Rr

Řř

Ss

Šš

Tt

Ťť

Uu

Úú

Ůů

Vv

Ww

Xx

Yy

Ýý

Zz

Žž


яó RЙ ъН UС шЦ YЩ ŽЭ

фo Qq цМ ьР ŮУ X Ш ZЫ

ŇЗ хИ ŘЛ чП ÚТ щЧ ÝЪ


🎲 HRA Potřebuješ kostku a 1 hrací figurku pro každého hráče. Hráči startují z levého dolního políčka a střídají se na tahu. V každém kole hráč hodí kostkou a posunuje se o hozený počet políček vpřed. Postupuje ve směru, který naznačují šipky. Řídí se úkoly na jednotlivých políčkách. Cílem je dorazit co nejrychleji na políčko vpravo nahoře. Po žebřících hráč vyšplhá nahoru, po skluzavkách naopak sklouzne dolů. OBR TĚ POSÍLÁ NA VÝSTAVIŠTĚ.

SVEZ SE TRAMVAJÍ NA PRAŽSKÝ HRAD. UTÍKEJ DO SKLEPA. HONÍ TĚ DUCH ŽIDOVSKÉHO HŘBITOVA.

VYHRÁL JSI, POZNAL JSI PRAHU!

PRAŽSKÝ HRAD

KAREL IV. NAŘIZUJE: „BĚŽ NA HRAD!“

VÝSTAVIŠTĚ

EMAUZY TAJNÝ SYMBOL ŘÍKÁ: „VRAŤ SE DO EMAUZ.“

DVOŘÁKOVA HUDBA TI POMÁHÁ VYSTOUPAT NAHORU.

SIRÉNA TĚ OČAROVALA, TO JE SEŠUP!

PRAŽSKÉ JEZULÁTKO ŘÍKÁ: „HRAJEŠ JEŠTĚ JEDNOU.“

POMODLI SE A JDI ROVNOU DO CÍLE.

HODINY SE ZASTAVILY. SJEĎ DOLŮ PRO MISTRA HANUŠE. ZDRŽEL SES U TŘÍ SLUNCÍ. 1 KOLO NEHRAJEŠ.

POSLECHNI SI JANÁČKA – JDI NA STARÉ MĚSTO.

PROJDI BRÁNOU DO SPODNÍHO PATRA.

POSLECHNI SI SMETANOVU HUDBU – VRAŤ SE DO RUDOLFINA.

STARÉ MĚSTO

NAŠEL JSI SVATOVÁCLAVSKOU KORUNU! HRAJEŠ JEŠTĚ JEDNOU.

DEJ SI VEPŘOKNEDLO-ZELO, 1 KOLO NEHRAJEŠ.

ZDRŽEL SES U ZLATÉHO HADA. 1 KOLO NEHRAJEŠ.

JEJE – ZKAMENĚLÁ ČARODĚJNICE. UTÍKEJ ZPĚT NA VYŠEHRAD.

HURÁ DO PRAHY! ZAČÁTEK 👉

KAREL GOTT ZPÍVÁ: „BĚŽ NAHORU.“

RUDOLFINUM

VYŠEHRAD

KOUZELNÁ LAMPA TI SVÍTÍ NA TVOU CESTU NAHORU.

SVATÝ VÁCLAV ŘÍKÁ: „HRAJEŠ JEŠTĚ JEDNOU.“


Ff

тЊ

Ii

уЌ

Gg

Gg

Oo

фo

Pp

хИ

Kk KА Ll ISBN 978-80-906998-8-5 978-80-906998-7-8


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.