PRAŽSKÁ
abeceda
Aa
Bb р
Aa Cc C c
Ё Dd с d
Pražská abeceda Koncepce a ilustrace: © Sevdalina Kovářová Kostadinova, 2019 Sestavili: Sevdalina Kovářová Kostadinova a Michal Kovář Redaktor a korektor: Albena Rangelova, CSc. Konzultant: Libuše Bahenská, Andrea Bičová Technická spolupráce: Michal Kovář Počet stran: 48 + 4 (obálka) Vydal: © Spolek Zaedno, Praha, 2019, všechna práva vyhrazena Tisk: ON tisk, s.r.o. Vydání první ISBN 978-80-906998-8-5 978-80-906998-7-8 Přetisk, šíření či užití materiálů z této knihy v jakékoli formě je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Použité zdroje a citace: mluvtecesky.net; wikipedia.org; Písanka pro 1. ročník, Nová škola, Brno, 2012; Ferdův slabikář, Ondřej Sekora, Albatros, Praha, 1976; české lidové říkanky a písničky z veřejně dostupných zdrojů. Kniha je součástí širšího projektu Kamarádi – časopis pro vícejazyčné děti a multikulturní výchovu, www.kamaradi.eu. Vychází s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy v Programu podpory aktivit integrace cizinců na území hl. m. Prahy a MŠMT v dotačním programu Podpora vzdělávacích aktivit příslušníků národnostních menšin.
PRAŽSKÁ ABECEDA Výukový materiál zaměřený na podporu integrace dětí s odlišným mateřským jazykem
Spolek Zaedno, Praha, 2019
OBSAH
LEGENDA
Ăšvodem.............................................................................. 5
â?ł PRO ZAÄŒĂ TEÄŒNĂ?KY
Praha, hlavnĂ mÄ›sto ÄŒR................................................... 6
2. PĂsmeno B................................................................ 9
PĹ™esĂ˝pacĂ hodiny u kapitol s pĂsmeny poukazujĂ na nĂĄroÄ?nost psanĂ jednotlivĂ˝ch pĂsmen. Pokud najdete u nÄ›jakĂŠho pĂsmena tento symbol, znamenĂĄ to, Ĺže je pĂsmeno vhodnĂŠ pro dÄ›ti, kterĂŠ s psanĂm teprve zaÄ?ĂnajĂ. PĹ™i nĂĄcviku psanĂ nenĂ tĹ™eba postupovat od prvnĂ k poslednĂ kapitole. MĹŻĹžete si nejprve vybĂrat jednoduchĂĄ pĂsmena nebo opakovat a procviÄ?ovat pouze ta pĂsmena, kterĂĄ dĂtÄ› jeĹĄtÄ› neumĂ.
3. PĂsmeno C.............................................................. 10
âœ? PSANĂ?
ÄŒeskĂĄ abeceda ................................................................. 7 1. PĂsmeno A................................................................ 8
4. PĂsmeno ÄŒ..................................................................... 11 5. PĂsmeno D............................................................. 12 6. PĂsmeno E ............................................................. 13 7. PĂsmeno F.............................................................. 14 8. PĂsmeno G............................................................. 15
U kapitol s pĂsmeny je moĹžnost jednotlivĂĄ pĂsmena procviÄ?it. Tato cviÄ?enĂ vĹĄak nenahrazujĂ psanĂ do pĂsanek, pouze je doplĹˆujĂ. Dbejte na techniku – posloupnost jednotlivĂ˝ch tahĹŻ a jejich smÄ›r pĹ™i psanĂ pĂsmen, usazenĂ pĂsmen na linky, sklon pĂsmen, napojovĂĄnĂ pĂsmen atd.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
9. PĂsmeno H............................................................. 16
Ăškoly jsou pĹ™izpĹŻsobeny dÄ›tem s nĂzkou znalostĂ Ä?eskĂŠho jazyka nebo nĂzkĂŠho vÄ›ku. VĹždy je lepĹĄĂ, kdyĹž je pĹ™i plnÄ›nĂ ĂşkolĹŻ pĹ™Ătomen dospÄ›lĂ˝, kterĂ˝ Ăşkoly vysvÄ›tluje a zĂĄroveĹˆ kontroluje vĂ˝sledek.
10. PĂsmeno Ch ........................................................... 17
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť
12. PĂsmeno J.............................................................. 19
HvÄ›zdiÄ?ky u úkolĹŻ naznaÄ?ujĂ nĂĄroÄ?nost ĂşkolĹŻ. Pokud je znalost Ä?eskĂŠho jazyka velmi nĂzkĂĄ Ä?i ŞådnĂĄ, vybĂrejte Ăşkoly bez hvÄ›zdiÄ?ky. V tomto pĹ™ĂpadÄ› by mÄ›l bĂ˝t pĹ™i plnÄ›nĂ Ăşkolu pĹ™Ătomen dospÄ›lĂ˝.
13. PĂsmeno K ............................................................. 20
đ&#x;Ž˛ HRA
11. PĂsmeno I ...................................................................... 18
14. PĂsmeno L.............................................................. 21 15. PĂsmeno M.................................................................... 22 16. PĂsmeno N............................................................. 23 17. PĂsmeno O............................................................. 24 18. PĂsmeno P.............................................................. 25 19. PĂsmeno Q............................................................. 26 20. PĂsmeno R............................................................. 27 21. PĂsmeno Ĺ˜............................................................. 28
Takto jsou oznaÄ?enĂŠ rĹŻznĂŠ didaktickĂŠ hry na procviÄ?ovĂĄnĂ lĂĄtky. I u her by mÄ›l asistovat dospÄ›lĂ˝ – mĹŻĹže si s dÄ›tmi zahrĂĄt a zĂĄroveĹˆ bude kontrolovat jejich vĂ˝sledky.
đ&#x;Ž˛ HRAď‚Ť
HvÄ›zdiÄ?ky u her naznaÄ?ujĂ nĂĄroÄ?nost pravidel a hernĂho postupu. DospÄ›lĂ˝ mĹŻĹže dÄ›tem pravidla vysvÄ›tlit.
đ&#x;” VĂ?UKOVÉ KARTIÄŒKY
VĂ˝ukovĂŠ kartiÄ?ky nabĂzejĂ zĂĄbavnÄ›jĹĄĂ a úÄ?innÄ›jĹĄĂ zpĹŻsob uÄ?enĂ se pĂsmen. PodobnĂŠ oboustrannĂŠ kartiÄ?ky si mĹŻĹžete jednoduĹĄe sami vyrobit doma. UplatnĂ se zejmĂŠna pĹ™i uÄ?enĂ se slovĂÄ?ek (dvojjazyÄ?nĂŠ kartiÄ?ky nebo slovĂÄ?ko a obrĂĄzek).
22. PĂsmeno S .................................................................... 29 23. PĂsmeno Ĺ ............................................................. 30 24. PĂsmeno T.............................................................. 31 25. PĂsmeno U............................................................. 32 26. PĂsmeno V.............................................................. 33 27. PĂsmeno W ............................................................ 34 28. PĂsmeno X ............................................................. 35 29. PĂsmeno Y..................................................................... 36 30. PĂsmeno Z ............................................................. 37 31. PĂsmeno Ĺ˝ ............................................................. 38 ProcviÄ?ovacĂ karty a hry ...................................... 39–51
kamaradi.eu
INTERAKTIVNĂ? VERZE KNIHY
Tento vĂ˝ukovĂ˝ materiĂĄl mĂĄ interaktivnĂ verzi, kterou mĹŻĹžete pouĹžĂvat a sdĂlet on-line. Najdete ji na naĹĄem webu www.kamaradi.eu v Ä?ĂĄsti ÄŒasopis > RoÄ?nĂk 2019. Na stejnĂŠm odkazu najdete i vÄ›tĹĄinu vĂ˝ukovĂ˝ch her z knihy, kterĂŠ se mĹŻĹžou hrĂĄt a hodnotit on-line (tĹ™eba prostĹ™ednictvĂm interaktivnĂ tabule PC Ä?i tabletu). VĂce interaktivnĂch her podobnĂŠho typu, mnoho kvĂzĹŻ a multimĂŠdiĂ najdete v pĹ™ĂsluĹĄnĂ˝ch zĂĄloĹžkĂĄch.
ÚVODEM Milé děti,
Vážení pedagogové a rodiče,
Praha je naše město – střed našeho života, místo, kde trávíme většinu našeho času společně s rodinou, přáteli a mnoha dalšími jejími obyvateli. Mnoho lidí se do Prahy vypraví z dalekých zemí, aby poznali její krásu jen jako turisté. My, její obyvatelé máme štěstí bydlet v tak krásném a důležitém městě, proto pojďme udělat něco proto, abychom Prahu poznali. Začneme u českého jazyka – umět česky je základem pro život nejen v Praze, ale i v celé České republice. Pěkně popořádku se naučíme českou abecedu, která je, se svými háčky a čárkami nad písmeny, jako stvořena pro zápis krásné češtiny. Tiskací písmena možná už znáte, ale víte, jak se správně píší ta psací? Nestáčí mít plnicí pero a linkovaný sešit, ale chce to také hodně cviku, aby člověk mohl psát krasopisně česky! Z toho učení jsme pro vás udělali zábavu. Pomocí názorných obrázků, obrázkových karet, různých úkolů a zábavných her vás seznámíme nejen s českou abecedou, ale i s pražskými památkami a zajímavostmi, a to v abecedním pořadí. V této knížce například písmeno P nepředstavuje papoušek nebo postel, ale Pražský hrad, S je pro Staroměstské náměstí, R je pro Rudolfinum a U je pro Ungelt! Vítejte v naší knížce a užijte si zábavu s jejími obrázky a hrami.
Do ruky se vám dostává výukový materiál zaměřený na podporu integrace dětí s odlišným mateřským jazykem (OMJ), žijících na území Prahy a na jejich seznámení s naším hlavním městem. Materiál má jak tištěnou, tak interaktivní elektronickou podobu, kterou můžete využívat i k práci ve třídách nebo skupinách. Naším cílem bylo vytvořit příručku v obrázkové, pro děti atraktivní formě, proto vznikla malovaná knížka, a ne brožura doplněná fotografiemi. Tato knížka není učebnice ani průvodce a neklade si nároky na úplnost. Je to pouze pomůcka, která Vás může inspirovat a pomáhat Vám při práci s dětmi. V knize je brán ohled na horší úroveň znalosti českého jazyka čtenářů, proto je materiál založen na univerzálním jazyku vizuálního vyjádření – obrázkům rozumí přece každý. Věříme, že obrázky vzdělávají a obohacují pohled na svět, ale také sbližují a bourají bariéry. Vaše děti – čtenáři této knížky, pravděpodobně navštěvují první stupeň základní školy nebo jsou předškoláci. Z praxe víme, že i když děti s OMJ česky rozumí, mívají problém se správnou výslovností, gramatikou a s psaním psacích písmen. České psací písmo se často liší od rukopisných písem ostatních jazyků, které používají latinku. Navíc má čeština svoji unikátní diakritiku. Pro děti, které mají mateřský jazyk používající cyrilici, jsou psací písmena ještě větším problémem. Nemusíte postupovat kapitolu po kapitole, úkol za úkolem, můžete si vybírat témata a náročnost, která vyhovuje právě Vašim dětem. Při tvorbě knihy jsme počítali s Vaší pomocí – děti to lépe zvládnou, pokud budou při práci s naším výukovým materiálem doprovázeny dospělým. Tato učební pomůcka je součástí širšího projektu Kamarádi jako jedna z tematických regionálních příloh časopisu. Časopis Kamarádi je zaměřen na děti s odlišným mateřským jazykem, pocházející z odlišných kultur. Na webu www.kamaradi.eu najdete všechna čísla časopisu a dále elektronickou verzi této příručky. Tištěna podoba knihy, stejně jako časopis Kamarádi, je šířena zcela zdarma.
5
PRAHA, HLAVNĂ? MÄšSTO ÄŒR Praha je hlavnĂm a souÄ?asnÄ› nejvÄ›tĹĄĂm mÄ›stem ÄŒR. Je zde Ĺ™ada slavnĂ˝ch pamĂĄtek a centrum Prahy je zapsĂĄno do seznamu svÄ›tovĂŠho kulturnĂho dÄ›dictvĂ UNESCO. VĹĄude, kam se podĂvĂĄte po StarĂŠm a NovĂŠm MÄ›stÄ›, po MalĂŠ StranÄ› a HradÄ?anech, ale i na mnoha dalĹĄĂch mĂstech uvidĂte krĂĄsnĂŠ stavby. Jak moc znĂĄte Prahu vy? Je zde stĂĄle co poznĂĄvat. đ&#x;Ž˛ HRA VyĹĄkrtni je.
KterÊ stavby do Prahy nepatř�
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť VyplĹˆ kĹ™ĂĹžovku a pĹ™eÄ?ti si tajenku. 1. StojĂ na skĂĄle nad Vltavou. 2. SĂdlĂ tam Karlova univerzita. 3. UliÄ?ka z PraĹžskĂŠho hradu. 4. JmĂŠno nejstarĹĄĂho mostu pĹ™es Vltavu. 5. SĂdlo NĂĄrodnĂ knihovny. 6. KterĂŠho svatĂŠho je chrĂĄm na PraĹžskĂŠm hradÄ›? 7. PĹ™ed kterou budovou je socha sv. VĂĄclava? 8.  Na NovĂŠm MÄ›stÄ› je JindĹ™iĹĄskĂĄ... 9. Z Hradu vedou StarĂŠ zĂĄmeckĂŠ... 10. Je tam zvonkohra. 11. Hodiny na StaromÄ›stskĂŠ radnici.
D
1. 2.
K 3.
4. 5.
K 6.
M
7. 8. 9. 10.
S CH O D Y
L 11.
đ&#x;Ž˛ HRAď‚Ť KterĂ˝m obrĂĄzkem mĂĄ logickĂĄ Ĺ™ada pokraÄ?ovat? Vyber jednu z moĹžnostĂ a), b) nebo c). a)
b)
c)
a)
b)
c)
a)
b)
c)
? ? ? 6
ÄŒESKĂ ABECEDA đ&#x;˜‰ ĂšKOL NauÄ? se Ä?eskou abecedu. U kaĹždĂŠho pĂsmena je uveden jeho nĂĄzev. pĂsmeno A a à å Bb Cc ÄŒÄ? Dd ÄŽÄ? Ee ÉÊ Ěě Ff Gg Hh Ch ch I i Ă?Ă Jj K k Ll Mm Nn Ĺ‡Ĺˆ O o Óó Pp Qq Rr Ĺ˜Ĺ™ S s Šť Tt Ťż U u Úú ĹŽĹŻ V v Ww Xx Yy Ă?Ă˝ Z z ŽŞ
nĂĄzev (pĹ™i hlĂĄskovĂĄnĂ) ĂĄ dlouhĂŠ ĂĄ bĂŠ cĂŠ Ä?ĂŠ dĂŠ Ä?ĂŠ ĂŠ dlouhĂŠ ĂŠ ije, ĂŠ s hĂĄÄ?kem ef gĂŠ hĂĄ chĂĄ Ă, mÄ›kkĂŠ Ă dlouhĂŠ Ă, dlouhĂŠ mÄ›kkĂŠ Ă jĂŠ kĂĄ el em en eĹˆ Ăł dlouhĂŠ Ăł pĂŠ kvĂŠ er eĹ™ es eĹĄ tĂŠ ĹĽĂŠ Ăş dlouhĂŠ Ăş, Ăş s Ä?ĂĄrkou dlouhĂŠ Ăş s krouĹžkem vĂŠ, jednoduchĂŠ vĂŠ dvojitĂŠ vĂŠ iks ypsilon, krĂĄtkĂŠ tvrdĂŠ Ă dlouhĂŠ ypsilon, dlouhĂŠ tvrdĂŠ Ă zet Ĺžet
đ&#x;§“ PAMATUJI SI ÄŒeskĂĄ abeceda vychĂĄzĂ z latinky a je
doplnÄ›na o pĂsmena s hĂĄÄ?kem, Ä?ĂĄrkou nebo krouĹžkem. Obsahuje takĂŠ jednu zpĹ™eĹžku, a to pĂsmeno ch, celkem se sklĂĄdĂĄ z 42 znakĹŻ.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
Spoj sprĂĄvnÄ›.
Č
Ă“
Ň
Äš
Ă
ĹŽ
KterĂĄ pĂsmena majĂ hĂĄÄ?ek, Ä?ĂĄrku nebo krouĹžek?
Č
Ĺ Ă? ˇ hĂĄÄ?ek Ĺ˜ ´ Ä?ĂĄrka Ĺ˝ Ă? krouĹžek ÄŽ ° É Ăš
Ž Ť
đ&#x;§“ PAMATUJ SI SamohlĂĄsky dÄ›lĂme na krĂĄtkĂŠ (a, e, i, y, o, u) a dlouhĂŠ (ĂĄ, ĂŠ, Ă, Ă˝, Ăł, Ăş/ĹŻ). DĂŠlku samohlĂĄsky oznaÄ?uje Ä?ĂĄrka nad pĂsmenem, pĹ™ĂpadnÄ› krouĹžek nad ĹŻ.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
SamohlĂĄsky urÄ?i jako krĂĄtkĂŠ nebo dlouhĂŠ podle vzoru.
krĂĄtkĂĄ samohlĂĄska
à É � � Ó Ú Ŏ A E I Y O U A dlouhå samohlåska
đ&#x;§“ PAMATUJI SI SouhlĂĄsky dÄ›lĂme na tvrdĂŠ (h, ch, k, r, g, d, t, n), mÄ›kkĂŠ (Ĺž, ĹĄ, Ä?, Ĺ™, Ä?, ĹĽ, Ĺˆ, c, j) a obojetnĂŠ (b, f, l, m, p, s, v, z) podle toho, jakĂŠ i/y se po nich pĂĹĄe.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
NauÄ? se bĂĄsniÄ?ku na procviÄ?ovĂĄnĂ abecedy.
A, BĂŠ, CĂŠ, ÄŒĂŠ, DĂŠ, ÄŽĂŠ, E, jen se na mÄ› kouknÄ›te, eF, GĂŠ, HĂĄ, ChĂĄ, Ă?, JĂŠ, KĂĄ, abeceda je lehkĂĄ, eL, eM, eN, eŇ, O, PĂŠ, QĂŠ, vĹĄichni se ji nauÄ?te, eR, eĹ˜, eS, eĹ , TĂŠ, ŤÊ, U, nechci slyĹĄet: NezvlĂĄdnu! VĂŠ, W, iX, Ypsilon, Zet, Ĺ˝et, uĹž ji umĂm nazpaměż!
7
1. PĂ?SMENO AÂ
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena A, a.
A A Aa A a aa â?ł
1
3
4
2
1
ANEĹ˝SKĂ? KLĂ Ĺ TER ďƒŞKLĂ Ĺ TER NA STARÉM MÄšSTÄš Tento gotickĂ˝ klĂĄĹĄter se nachĂĄzĂ na vltavskĂŠm bĹ™ehu a byl zaloĹžen v roce 1231 Ä?eskou princeznou AneĹžkou PĹ™emyslovnou. AneĹžka byla vysoce vzdÄ›lanĂĄ a moudrĂĄ Ĺžena. Neprovdala se a Şila v klĂĄĹĄteĹ™e. Za svou dobroÄ?innost byla v roce 1989 svatoĹ™eÄ?enĂĄ – stala se z nĂ svĂĄta AneĹžka ÄŒeskĂĄ.
3
4
2
AA aa Aa Aa
đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› mĂĄme A, a i à , ĂĄ. To druhĂŠ, s Ä?ĂĄrkou, se vyslovuje dlouze. đ&#x;˜‰ ĂšKOL
Do jmen dopiĹĄ velkĂĄ pĂsmena A.
_ neĹžka
_ rabela
_ drian
_ neta
_ leĹĄ
_ lice
_ lois
_ rtur
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
pro Ĺženy.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL jahoda hraÄ?ka
8
DopiĹĄ pĂsmena A a tvoĹ™ povolĂĄnĂ
LÉKAĹ˜K_
KUCHAĹ˜K _
UÄŒITELK _
ARCHITEKTK_
Ĺ˜IDIÄŒK_
DOKTORK_
ZPÄšVAÄŒK _
INŽEN�RK_
UKLIĹ˝EÄŒK _
MALĂ?Ĺ˜K_
ZakrouĹžkuj slova, konÄ?ĂcĂ na pĂsmeno a.
praÄ?ka uÄ?itel
ĹĄkoda sestra
knĂĹžka maminka
2. PĂ?SMENO B
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena B, b.
р р Bb р РРР3
1
4
2
5
2
4
BERTRAMKA
ďƒŞUSEDLOST NA SMĂ?CHOVÄš NachĂĄzĂ se na Praze 5 v MozartovÄ› ulici. Byla pojmenovĂĄna po prvnĂch majitelĂch FrantiĹĄce BertramskĂŠ a FrantiĹĄkovi z Bertramu. V 18. stoletĂ vilu zakoupila hudebnĂ rodina DuĹĄkovi. V letech 1787–1791 navĹĄtĂvil Bertramku znĂĄmĂ˝ skladatel W. A. Mozart a zde dokonÄ?il operu Don Giovanni.
1
5
3
рр РРBb Bb
đ&#x;§“ PAMATUJ SI JmĂŠna lidĂ, mÄ›st, vesnic a zemĂ zaÄ?ĂnajĂ vĹždy velkĂ˝m pĂsmenem.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
DopiĹĄ velkĂĄ pĂsmena B.
Moje kamarĂĄdka _ĂĄra mi pujÄ?Ă pero. NaĹĄe uÄ?itelka se jmenuje panĂ _artoĹĄovĂĄ. V lĂŠtÄ› pojedeme do _ulharska. BabiÄ?ka bydlĂ v _eneĹĄovÄ›.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
ZakrouĹžkuj vĹĄechna pĂsmenka B, b.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
ZakrouĹžkuj pĂsmena B ve slovech.
b m P b R bB b
Ń€d f BROSKEV
9
R
BRAMBOR
PB
BROKOLICE
3. PĂ?SMENO C
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena C, c.
C C Cc C c cc 1
2
1
CELETNĂ
ďƒŞULICE NA STARÉM MÄšSTÄš Patřà k nejstarĹĄĂm ulicĂm v Praze a spojuje StaromÄ›stskĂŠ nĂĄmÄ›stĂ s nĂĄmÄ›stĂm Republiky. Je poÄ?ĂĄtkem KrĂĄlovskĂŠ cesty. NachĂĄzĂ se zde mnoho starobylĂ˝ch domĹŻ a palĂĄcĹŻ, napĹ™. dĹŻm U Třà krĂĄloven, kde Ĺžil spisovatel Franz Kafka nebo dĹŻm U ČernĂŠ Matky BoŞà – prvnĂ praĹžskĂĄ kubistickĂĄ stavba.
2
CC cc Cc Cc
đ&#x;˜‰ ĂšKOL DopiĹĄ velkĂĄ pĂsmena C a tvoĹ™ jmĂŠna praĹžskĂ˝ch ulic. _elniÄ?nĂ
_ ukernĂ
_ těnickå
_idlinskĂĄ
_ i he l n ĂĄ
_ Ălkova
_ irkusovĂĄ _ vrÄ?kova
_ tiborova
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
DopiĹĄ pĂsmena C a tvoĹ™ slova. Spoj je spravnÄ› s obrĂĄzkem.
_IBULE _ELER _ITRĂ“N _UKETA
đ&#x;˜‰ ĂšKOL _ yril
10
Do jmen dopiĹĄ velkĂŠ pĂsmeno C.
_ tibor
_ ecĂlie
4. PĂ?SMENO ÄŒ
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena ÄŒ, Ä?.
ÄŒÄ? ÄŒ Ä? ÄŒ ÄŒ Ä?Ä? 3
1
2
3
1
ÄŒERTOVKA
ďƒŞKANĂ L NA VLTAVÄš Tento krĂĄtkĂ˝ kanĂĄl, pĹ™ezdĂvanĂ˝ PraĹžskĂŠ BenĂĄtky se nachĂĄzĂ na MalĂŠ StranÄ› a oddÄ›luje ostrov Kampa od zbytku MalĂŠ Strany. Byl upraven ve stĹ™edovÄ›ku pro regulaci prĹŻtoku vody pro mlĂ˝ny, kterĂŠ se do souÄ?asnosti dochovaly tĹ™i. Zachovalo se i dĹ™evÄ›nĂŠ kolo u VelkopĹ™evorskĂŠho mlĂ˝na a řada mĹŻstkĹŻ. đ&#x;§“ PAMATUJ SI
HĂĄÄ?ky, Ä?ĂĄrky a teÄ?ky nad pĂsmeny doplĹˆujeme aĹž po napsĂĄnĂ celĂŠho slova.
2
ČČ Ä?Ä? ÄŒÄ? ÄŒÄ?
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
DoplĹˆ chybÄ›jĂcĂ pĂsmena.
ÄŒERT BLEKOTA. _ERT BLEKOTA. _ _ RT BLEKOTA. _ _ _ T BLEKOTA. _ _ _ _ BLEKOTA. đ&#x;˜‰ ĂšKOL
ÄŒ N G Ä? ÄŒ ÄŒ Ä? S C Ĺ C I ÄŒ C U Ä? ÄŒ 5 ÄŒ I Ä? Ĺ˝ C ŃŠ Ä? Ä? ÄŒ R C S ÄŒ Ĺ˝ Đ? V C Đ? Ä? Ĺ O
ďƒ¨
11
Najdi cestu k Ä?lovĂÄ?kovi po pĂsmenech ÄŒ, Ä?.
Ä?
5
W
Ă? G
Ĺ
Ä?
ÄŒ đ&#x;§?
5. PĂ?SMENO D
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena D, d.
Ń Ń Dd Ń d dd 1
4
3
2
2
3
1
4
DĹŽM U KAMENNÉHO ZVONU ďƒŞDĹŽM NA STARÉM MÄšSTÄš DneĹĄnĂ dĹŻm je zbytkem vÄ›tĹĄĂho gotickĂŠho palĂĄce. Je pojmenovĂĄn podle kamennĂŠho zvonu zasazenĂŠho do nĂĄroĹžĂ. PravdÄ›podobnÄ› slouĹžil jako doÄ?asnĂŠ obydlĂ EliĹĄky PĹ™emyslovny a Jana LucemburskĂŠho po jejich pĹ™istÄ›hovĂĄnĂ do Prahy. Je moĹžnĂŠ, Ĺže se zde roku 1316 narodil Karel IV., Ä?eskĂ˝ krĂĄl a řĂmskĂ˝ cĂsaĹ™.
Ń Ń dd Dd Dd
đ&#x;˜‰ ĂšKOL ZakrouĹžkuj vĹĄechna pĂsmenka D, d.
b db d D g D d R C d đ&#x;˜‰ ĂšKOL
ZakrouĹžkuj pĂsmena D, d v bĂĄsniÄ?ce.
DudĂĄk dudal dĹŻm od domu, darĹŻ dost si dones domĹŻ. Dudlaj, dudlaj, dĂĄ. đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› mĂĄme D, d a takĂŠ ÄŽ, Ä?. To druhĂŠ, s hĂĄÄ?kem, se vyslovuje mÄ›kce.
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť Vyslovuj slova. RozliĹĄuj tvrdĂŠ d a mÄ›kkĂŠ Ä?. ZakrouĹžkuj pouze pĂsmena Ä?.
LĂda loÄ? dĂĄm Ä?ĂĄblĂk VlaÄ?ka
12
mlĂĄÄ?ata med NaÄ?a zeÄ? hĂĄÄ?ata
DĂĄda dĂĄle teÄ? led dĹŻm
dudy dĹŻl sady tady VlĂĄÄ?a
6. PĂ?SMENO E
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena E, e.
E E Ee E Đ‚ Đ‚Đ‚ â?ł
1
2
3
4
2
EMAUZY
ďƒŞKLAĹ TER NA NOVÉM MÄšSTÄš EmauzskĂ˝ klĂĄĹĄter Ä?i jen Emauzy byl zaloĹžen roce 1347 Karlem IV. pro řåd slovanskĂ˝ch benediktinĹŻ. BÄ›hem druhĂŠ svÄ›tovĂŠ vĂĄlky byly Emauzy silnÄ› poniÄ?eny bombardovĂĄnĂm. ZĂĄsah zniÄ?il obÄ› gotickĂŠ věŞe klĂĄĹĄternĂho kostela. VěŞe nahradila betonovĂĄ skoĹ™epinovĂĄ kĹ™Ădla s pozlacenĂ˝mi hroty.
1
3
EE Đ‚Đ‚ Ee Ee
đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› mĂĄme E, e, É, ĂŠ a Ě, Ä›. To s Ä?ĂĄrkou je dlouhĂŠ. To s hĂĄÄ?kĂŠm zmÄ›kÄ?uje pĹ™edchĂĄzejĂcĂ souhlĂĄsku.
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť Vyslovuj slova. ZakrouĹžkuj dvojice pĂsmen dÄ›, tÄ›, nÄ›.
Vojtěch těťà se neděle
viťně třeťně děti
tÄ›locviÄ?na kotÄ› nÄ›kolik
đ&#x;˜‰ ĂšKOL ZakrouĹžkuj vĹĄechna pĂsmena E, e. 1. Ema je holka.
4. Praha je v Česku.
2. Emil je kluk.
5. Eva je kluk.
3. Česko je v Africe. 6. Eduard je holka.
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť Jsou vÄ›ty pravdivĂŠ? ZakrouĹžkuj pĂsmeno ve sprĂĄvnĂŠm sloupci. PĂsmena zapiĹĄ. 1. 2. 3. 4. 5. 6.
13
ANO E V N O A S
NE I B R E P A
______
7. PĂ?SMENO F
Ń‚ Ń‚ Ń‚ĐŠ ĐŠĐŠ 5
2
2
6
3
1
5
4
Ń‚Ń‚ ĐŠĐŠ Ff Ff đ&#x;˜‰ ĂšKOL ZakrouĹžkuj pĂsmena F, f. Spoj kaĹždĂ˝ verĹĄ se spravnĂ˝m obrĂĄzkem. VĂtr foukĂĄ celĂ˝ den, Sfouknul Frantu s deĹĄtnĂkem. Foukej, foukej, vÄ›tĹ™ĂÄ?ku, shoÄ? mi jednu hruĹĄtiÄ?ku. Felix mÄ›l na fotbal mĂÄ?, silnÄ› kopnul a mĂÄ? byl pryÄ?!
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť Najdi a zakrouĹžkuj jen spĂĄvnÄ› napsanĂĄ pĂsmena f nebo F.
FF F
ff f ff F F 14
f
ďƒŞPARK NA NOVÉM MÄšSTÄš Zahrada se nalĂŠzĂĄ mezi JungmannovĂ˝m a VĂĄclavskĂ˝m nĂĄmÄ›stĂm v blĂzkosti kostela Panny Marie SněŞnĂŠ. Zahrada vznikla pĹ™i sousednĂm frantiĹĄkĂĄnskĂŠm klĂĄĹĄteĹ™e zaloĹženĂŠm roku 1347 jako uĹžitkovĂĄ zahrada. V baroknĂ dobÄ› byla upravena jako pravidelnĂ˝ ozdobnĂ˝ park s baroknĂ kaplĂ uprostĹ™ed.
4
f
FRANTIĹ KĂ NSKĂ ZAHRADA
1
3
F F
Ff
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena F, f.
8. PĂ?SMENO G
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena G, g.
G G Gg G g gg 1
3
2
5
4
3
1
GRÉBOVKA
ďƒŞPARK NA VINOHRADECH HavlĂÄ?kovy sady neboli GrĂŠbovka je park s vinicĂ, kterĂ˝ vznikl v letech 1871–1888 jako zahrada GrĂśbovy vily, kterou si nechal postavit praĹžskĂ˝ prĹŻmyslnĂk Moritz GrĂśbe. NachĂĄzĂ se zde 120 druhĹŻ mĂstnĂch i exotickĂ˝ch dĹ™evin. UmÄ›lĂĄ jeskynÄ› (grotta) byla zaÄ?lenÄ›na do parkovĂŠho areĂĄlu.
2
5
4
GG gg Gg Gg đ&#x;˜‰ ĂšKOL
G, g. Najdi ji.
Cesta ke gepardovi vede po pĂsmenech
G G G N c U K g A g M m G g G f G G X M b N m L g h G l M M H g g m M G G M M g g p M m N G Bđ&#x;?† ďƒ¨
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
DopiĹĄ jmĂŠho Ä?eskĂŠho zpÄ›vĂĄka.
KAREL GOTT KAREL _OTT KAREL _ _TT KAREL _ __T KAREL _ ___
15
9. PĂ?SMENO H
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena H, h.
H H Hh H Đ‹ Đ‹Đ‹ 4
1
2
5
6
3
2
5
HVÄšZDA
ďƒŞLETOHRĂ DEK V PRAZE-LIBOCI Oboru HvÄ›zda, kde se stavba nachĂĄzĂ, zĹ™Ădil krĂĄl Ferdinand I. Obora mĂĄ podobu lesoparku, kterĂ˝ na okrajĂch pĹ™echĂĄzĂ v pĹ™irozenĂ˝ les. KrĂĄlovskĂ˝ loveckĂ˝ letohrĂĄdek s jedineÄ?nĂ˝m tvarem ĹĄesticĂpĂŠ hvÄ›zdy byl postaven v letech 1555–1558. Je pĹ™Ăkladem Ä?eskĂŠ renesanÄ?nĂ architektury.
1
3
6
4
HH Đ‹Đ‹ Hh Hh
đ&#x;˜‰ ĂšKOL PomocĂ pĂsmenek H nakresli ĹžebĹ™Ăk, z pĂsmenka h nakresli Ĺžidli.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL DopiĹĄ pĂsmeno H a tvoĹ™ nĂĄzvy zvĂĹ™at. Spoj je spravnÄ› s obrĂĄzkem. _AD _OLUB _USA _AVRAN
16
10. PĂ?SMENO CH
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena Ch, ch.
Ch Ch Chch ch ch Ch ch Ch Ch CHODOVSKĂ TVRZ ďƒŞTVRZ NA JIĹ˝NĂ?M MÄšSTÄš Je to rekonstruovanĂ˝ zĂĄmeÄ?ek a pĹŻvodnÄ› stĹ™edovÄ›kĂĄ tvrz ze 13. stoletĂ. Stavba mĂĄ tĂŠměř kruhovĂ˝ tvar. Kolem byl vodnĂ pĹ™Ăkop. PĹ™es nÄ›j vedl dĹ™evÄ›nĂ˝ mĹŻstek. V souÄ?asnosti je zde kulturnĂ dĹŻm, kde se pořådajĂ koncerty a vĂ˝stavy. Tvrz je obklopena parky s labyrintem pro dÄ›ti a dalĹĄĂmi atrakcemi.
ch ch Ch ch đ&#x;§“ PAMATUJ SI SouhlĂĄsky h a ch se vyslovujĂ jinak. Ch se vy-
slovuje pĹ™i vydechnutà – ach, och! Oproti tomu h se tvořà v krku, hlasivky u toho vibrujĂ. Dej si ruku na krk a zkus vyslovit hrad. CĂtĂĹĄ jak se chvÄ›je?
đ&#x;˜‰ ĂšKOL KterĂĄ slova zaÄ?ĂnajĂ na H a kterĂĄ na CH? Slova vyslov. Spoj se sprĂĄvnĂ˝m pĂsmenem. HASIÄŒ HUDBA CHOBOT HNÄšDĂ CHODEC
H CH
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
v bĂĄsniÄ?ce.
HLAS CHYTRĂ CHLEBA HLAD CHLAPEC
ZakrouĹžkuj pĂsmena Ch, ch
Chobotnice chapadly rybky chtivÄ› napadly, ty se chytĹ™e chovaly, chapadlĹŻm se schovaly. đ&#x;˜‰ ĂšKOL __EB
17
DopiĹĄ Ch a tvoĹ™ nĂĄzvy Ä?eskĂ˝ch mÄ›st.
__RUDIM
__OMUTOV
11. PĂ?SMENO IÂ
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena I, i.
Ńƒ Ńƒ Ii Ńƒ ĐŒ ĐŒĐŒ â?ł
1
2
4
INVALIDOVNA
ďƒŞOBJEKT V KARLĂ?NÄš Je to rozsĂĄhlĂĄ baroknĂ stavba, postavenĂĄ na podnÄ›t cĂsaĹ™e Karla VI. v letech 1731–1737 pro ubytovĂĄnĂ vĂĄleÄ?nĂ˝ch invalidĹŻ. MomentĂĄlnÄ› je ve ĹĄpatnĂŠm technickĂŠm stavu, kterĂ˝ dĂĄle zhorĹĄila povodeĹˆ v roce 2002. V okolĂ budovy se nachĂĄzĂ rozsĂĄhlĂ˝ park. Invalidovna se objevila i v nÄ›kolika filmech.
1
2 3
ŃƒŃƒ ĐŒĐŒ Ii Ii
đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› mĂĄme I, i a Ă?, Ă. To druhĂŠ, s Ä?arkou, se vyslovuje dlouze.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL DopiĹĄ velkĂĄ pĂsmena I a tvoĹ™ jmĂŠna. HolÄ?iÄ?Ă spoj s holkou a kluÄ?iÄ?Ă s klukem. _ rena
_vo
_ vona
_va
_ van
_vana
_ gor
_veta
đ&#x;§“ PAMATUJ SI Po mÄ›kkĂ˝ch souhlĂĄskĂĄch Ĺž,
ĹĄ, c, Ä?, Ĺ™, j, Ä?, ĹĽ, Ĺˆ se pĂĹĄe vĹždy mÄ›kkĂŠ i (nikdy tvrdĂŠ y).
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť ZakrouĹžkuj pĂsmena I nebo Ă?. VĹĄimni si, jakĂĄ souhlĂĄska je pĹ™ed nimi.
Ĺ˝IVĂ? Ĺ IROKĂ? ÄŒISTĂ? HĹ˜IB
18
Ĺ˜Ă?KAT CIZĂ? MUĹ˝I BĚŽĂ?
SLUĹ Ă? OÄŒI BRATĹ˜I VEDOUCĂ?
12. PĂ?SMENO J
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena J, j.
J J Jj J Đ? Đ?Đ? 1
2
4
3
5
2
JINDĹ˜IĹ SKĂ VĚŽ
ďƒŞZVONICE NA NOVÉM MÄšSTÄš PĹŻvodnÄ› to byla volnÄ› stojĂcĂ zvonice kostela svatĂŠho JindĹ™icha a svatĂŠ Kunhuty. Byla postavena v gotickĂŠm slohu v letech 1472–1476. NejvÄ›tĹĄĂ ze zvonĹŻ na věŞi se jmenuje JindĹ™ich a våŞà 3 350 kg. Ve věŞi se dĂĄle nachĂĄzĂ zvonkohra, kterĂĄ dokĂĄĹže pĹ™ehrĂĄt 1 152 rĹŻznĂ˝ch melodiĂ.
1
4
3
JJ Đ?Đ? Jj Jj đ&#x;˜‰ ĂšKOL DopiĹĄ velkĂĄ pĂsmena J a tvoĹ™ jmĂŠna.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL ZakrouĹžkuj vĹĄechna pĂsmena J, j v bĂĄsniÄ?ce.
_ indřich
_ ana
_ an
_ olana
_ ozef
_ ulije
_ iĹ™Ă
_ itka
PĹŻjdem, pĹŻjdem na hody, ChutnajĂ nĂĄm jahody. Jahoda je jako med, Na jahody pĹŻjdem hned.
_ aroslav
_ indřiťka
_ armila
_ akub
đ&#x;˜‰ ĂšKOL JARO JAZYK PĂ?SEŇ
ZakrouĹžkuj slova, zaÄ?ĂnajĂcĂ na pĂsmeno J.
JMÉNO JOGURT Dà REK
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
J 19
JABLKO JAHODA CITRĂ“N
JELEN JEŽ�ŠEK IGELIT
Đ?b J di Ńƒ Đ‘ j ZakrouĹžkuj vĹĄechna pĂsmena J, j.
J
J
13. PĂ?SMENO K
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena K, k.
K K Kk K Đ? Đ?Đ? 1
3
4
5
2
2
5
KARLĹŽV MOST
ďƒŞMOST PĹ˜ES VLTAVU Je to nejstarĹĄĂ dochovanĂ˝ most v ČeskĂŠ republice. Spojuje StarĂŠ MÄ›sto s Malou Stranou. Stavba mostu zaÄ?ala v roce 1357 pod zĂĄĹĄtitou krĂĄle Karla IV. Podle legendy se pĹ™i stavbÄ› do malty pĹ™idĂĄvala vajĂÄ?ka. Od konce 17. stoletĂ bylo na most umĂstÄ›no 30 pĹ™evĂĄĹžnÄ› baroknĂch soch a sousoĹĄĂ.
1
3
6 4
7
KK Đ?Đ? Kk Kk
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
DoplĹˆ chybÄ›jĂcĂ pĂsmena.
KRĂ L KAREL IV.
KRĂ _ KARE_ IV. KR_ _ KAR__ IV. K_ _ _ KA___ IV. _ _ _ _ K_ ___ IV. _ _ _ _ _ _ _ __ IV.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL KLUK KNEDLĂ?K PERO PES KOLO
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
RODIÄŒE KNĂ?Ĺ˝KA KOÄŒKA KOLĂ ÄŒ KONCERT
KONEC KONĂ?ÄŒEK KORUNA PENĂ?ZE KOĹ ILE
K M X k K k k hR krl
K 20
ZakrouĹžkuj slova zaÄ?ĂnajĂcĂ na pĂsmeno K.
ZakrouĹžkuj vĹĄechna pĂsmena K, k.
K
14. PĂ?SMENO L
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena L, l.
LL Ll L Đ‘ Đ‘Đ‘ â?ł
2
1
4
3
2
LETIĹ TÄš
ďƒŞLETIĹ TÄš V RUZYNI LetiĹĄtÄ› je pojmenovĂĄno po prvnĂm prezidentovi ÄŒR VĂĄclavu Havlovi. Bylo vystavÄ›no v letech 1933–1937 a nĂĄslednÄ› nÄ›kolikrĂĄt rozĹĄiĹ™ovĂĄno. LetiĹĄtÄ› obsahuje tĹ™i terminĂĄly – na osobnĂ dopravu, nĂĄkladnĂ dopravu a individuĂĄlnĂ dopravu. RoÄ?nÄ› se zde odbavujĂ miliony cestujĂcĂch z celĂŠho svÄ›ta.
3
1
LL Đ‘Đ‘ Ll Ll
đ&#x;˜‰ ĂšKOL Spoj sprĂĄvnÄ› dvojice rukopisnĂ˝ch a tiskacĂch pĂsmen. RozliĹĄuj malĂĄ a velkĂĄ pĂsmena.
Đ‘L Đ Đ‚ J l e b L J
đ&#x;˜‰ ĂšKOL Ve vÄ›tĂĄch zakrouĹžkuj pĂsmeno L, l. 1. LetiĹĄtÄ› se nachĂĄzĂ v Praze. 2. Je tam mnoho cestujĂcĂch. 3. Z Prahy se cestuje jen do Evropy. 4. LetiĹĄtÄ› mĂĄ dva terminĂĄly. 5. NĂĄkladnĂ terminĂĄl je zde takĂŠ.
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť Jsou vÄ›ty pravdivĂŠ? ZakrouĹžkuj pĂsmena ve sprĂĄvnĂŠm sloupci. PĂsmena zapiĹĄ.
1. 2. 3. 4. 5.
21
ANO H A N O L
NE Z R V E P
_____
15. PĂ?SMENO M
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena M, m.
M M Mm M Д ДД �
1
3
2
6
7
4
3
ďƒŞPRAĹ˝SKĂ MÄšSTSKĂ ÄŒTVRŤ Je pĹ™ezdĂvanĂĄ baroknĂ perlou Prahy. Jde o jednu z nejstarĹĄĂch a nejpĹŻsobivÄ›jĹĄĂch mÄ›stskĂ˝ch Ä?ĂĄstĂ vzniklou v podhradĂ PraĹžskĂŠho hradu. JednĂĄ se o turisticky oblĂbenou lokalitu s řadou kostelĹŻ, palĂĄcĹŻ a dalĹĄĂch pamĂĄtek. MĂĄ mnoho krĂĄsnĂ˝ch a klidnĂ˝ch parkĹŻ. Dominantou MalĂŠ Strany je kostel sv. MikulĂĄĹĄe.
8
5
1
MALĂ STRANA
7
4
6
8
2
MM ДД Mm Mm
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť DopiĹĄ pĂsmena M. Spoj slova se sprĂĄvnĂ˝m obrĂĄzkĂŠm.
_ALĂ _ENĹ Ă? NEJ_ENĹ Ă? đ&#x;˜‰ ĂšKOL Cesta k medvÄ›dovi vede po pĂsmenech M, m.
ďƒ¨
K W V m M
M 22
N N c W m A u M m m M M W M X M N m H m h m M M H m L m l M M M P M M m N S V đ&#x;§¸
M
O
16. PĂ?SMENO N
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena N, n.
N N Nn N Đ• Đ•Đ• 1
4
3
5
2
1
4
3
NĂ RODNĂ? DIVADLO ďƒŞDIVADLO NA NOVÉM MÄšSTÄš NovorenesanÄ?nĂ budova divadla je jednou z nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂch staveb v ČR. Je vybudovĂĄno z celonĂĄrodnĂch sbĂrek a bylo otevĹ™eno poprvĂŠ roku 1881, po poŞåru podruhĂŠ roku 1883. Do zĂĄkladĹŻ divadla byly poloĹženy kameny z historickĂ˝ch mĂst Ä?eskĂŠ zemÄ›. MĂĄ bohatÄ› zlacenou vnÄ›jĹĄĂ i vnitĹ™nĂ vĂ˝zdobu.
5
2
NN Đ•Đ• Nn Nn
đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› mĂĄme N, n a takĂŠ Ň, Ĺˆ. To druhĂŠ, s hĂĄÄ?kem, se vyslovuje mÄ›kce.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL Spoj sprĂĄvnÄ› dvojice rukopisnĂ˝ch a tiskacĂch pĂsmen. RozliĹĄuj malĂĄ a velkĂĄ.
Đ” ĐĄ M UN Đ• n mu L M U
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
s textem.
DopiĹĄ pĂsmena N. Spoj sprĂĄvnÄ› obrĂĄzek
_EKTARINA _ARCIS
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť DopiĹĄ pĂsmena Ň. Slova vyslov a dbej pĹ™i tom na vĂ˝slovnost.
23
POVODE_
VSTA_!
PĂ?SE_
PIVO_KA
TĹ˜EĹ _OVĂ?
KĹŽ_
ZAZVO_!
Ž�ZE_
STĂ _A
17. PĂ?SMENO OÂ
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena O, o.
Ń„ Ń„ Oo Ń„ o oo â?ł
1
3
2
1
3
OBECNĂ? DĹŽM
ďƒŞDĹŽM NA STARÉM MÄšSTÄš Je to znĂĄmĂĄ secesnĂ stavba. NachĂĄzĂ se na nĂĄmÄ›stĂ Republiky. DĹŻm byl vystavÄ›n v letech 1905–1912. Na jeho vĂ˝zdobÄ› se podĂleli nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ Ä?eĹĄtĂ malĂĹ™i a sochaĹ™i. 28. Ĺ™Ăjna 1918 zde byla vyhlĂĄĹĄena samostatnost ÄŒeskoslovenska. SlouŞà k reprezentaÄ?nĂm ĂşÄ?elĹŻm a k pořådĂĄnĂ kulturnĂch akcĂ.
2
Ń„Ń„ oo Ooo Ooo
đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› mĂĄme O, o a Ó, Ăł. To s Ä?ĂĄrkou se vyslovuje dlouze.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL DopiĹĄ pĂsmena O. Spoj sprĂĄvnÄ› kaĹždĂŠ slovo s obrĂĄzkem. _KURKA _Ĺ˜ECHY _LIVY _BILĂ? _VOCE V KOĹ Ă?KU
đ&#x;˜‰ ĂšKOL ZakrouĹžkuj pĂsmena O, o v bĂĄsniÄ?ce. Spoj sprĂĄvnÄ› kaĹždĂŠ slovo s obrĂĄzkem. OveÄ?ky pasou se samy, jehĹˆĂĄtko drŞà se mĂĄmy. Okolo ovce se toÄ?Ă, ta z nÄ›ho nespustĂ oÄ?i. OVCE
24
JEHNÄš
18. PĂ?SMENO P
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena P, p.
Ń… Ń… Pp Ń… Đ˜ Đ˜Đ˜ 3
1
2
4
5
1
PRAŽSK� HRAD
ďƒŞHRAD NA HRADÄŒANECH Je to nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ Ä?eskĂ˝ hrad. Od 9. stoletĂ bĂ˝val sĂdlem Ä?eskĂ˝ch knĂĹžat, pozdÄ›ji krĂĄlĹŻ a od roku 1918 je sĂdlem prezidenta republiky. SouÄ?ĂĄstĂ hradu je katedrĂĄla svatĂŠho VĂta. Jsou zde uloĹženy Ä?eskĂŠ korunovaÄ?nĂ klenoty – SvatovĂĄclavskĂĄ koruna, krĂĄlovskĂŠ Ĺžezlo a krĂĄlovskĂŠ jablko.
2
3
Ń… Ń… Đ˜Đ˜ Pp Pp đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť Spoj slova se sprĂĄvnĂ˝m obrĂĄzkem. VĹĄĂmej si koncovky u slov praĹžskĂ˝, praĹžskĂĄ, praĹžskĂŠ.
PRAĹ˝SKĂ? ORLOJ PRAĹ˝SKĂ? HRAD PRAĹ˝SKĂ TRAMVAJ PRAĹ˝SKĂ ULIÄŒKA PRAĹ˝SKÉ NĂ DRAĹ˝Ă? PRAĹ˝SKÉ JEZULĂ TKO
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
25
DopiĹĄ velkĂĄ pĂsmena P a tvoĹ™ jmĂŠna mÄ›st.
_lzeĹˆ
_oděbrady
_Ĺ™Ăbram
_Ăsek
_Ĺ™Ăbor
_raha
19. PĂ?SMENO Q
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena Q, q.
Q Q Qq Q q qq 1
3
2
5
4
3
1
QUADRIO
ďƒŞNĂ KUPNĂ? CENTRUM NachĂĄzĂ se nad stanicĂ metra NĂĄrodnĂ tĹ™Ăda. PĹ™ed nĂĄkupnĂm centrem spatĹ™Ăte jedenĂĄct metrĹŻ vysokou sochu umÄ›lce Davida ÄŒernĂŠho. 42 pohyblivĂ˝ch vrstev vytvåřà tvĂĄĹ™ znĂĄmĂŠho Ä?eskĂŠho spisovatele Franze Kafky. Socha spojuje umÄ›nĂ s modernĂ technologiĂ a se „zlatĂ˝mi ruÄ?iÄ?kami“ Ä?eskĂ˝ch Ĺ™emeslnĂkĹŻ.
5
2
4
QQ qq Qq Qq đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› se pĂsmeno Q, q (kvĂŠ) vyskytuje hlavnÄ› ve slovech cizĂho pĹŻvodu.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL Spoj sprĂĄvnÄ› dvojice rukopisnĂ˝ch a tiskacĂch pĂsmen. RozliĹĄuj malĂĄ a velkĂĄ pĂsmena.
g
C QG Đ˜q
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
qgp QGC
PomocĂ pĂsmena q nakresli ĹĄneka, kterĂ˝ leze nahoru, z velkĂŠho Q nakresli hlavu svĂŠho kamarĂĄda.
26
20. PĂ?SMENO R
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena R, r.
R R Rr R Й ЙЙ 3
1
4
5
2
2
RUDOLFINUM
ďƒŞKONCERTNĂ? SĂ?Ň NA STARÉM MÄšSTÄš Je to novorenesanÄ?nĂ budova na nĂĄmÄ›stĂ Jana Palacha. V jejĂ DvořåkovÄ› sĂni se pořådajĂ vĂ˝znamnĂŠ koncerty. Byla vystavÄ›na v letech 1876–1881 jako kulturnĂ zaĹ™ĂzenĂ s koncertnĂ sĂnĂ a vĂ˝stavnĂmi sĂĄly. Zde zasedalo dokonce Ä?eskoslovenskĂŠho NĂĄrodnĂho shromĂĄĹždÄ›nĂ a T. G. Masaryk byl zvolen prezidentem.
1
3 4
RR ЙЙ Rr Rr
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
DopiĹĄ pĂsmena R ve vetÄ›.
T. G. MASA_YK BYL P_VNĂ? ÄŒESKOSLOVENSKĂ? P_EZIDENT.
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť Spoj slabiky podle vzoru a tvoĹ™ slova na pĂsmeno R.
RY RU RĂ? RA RO
CEK BA KA PA MA
đ&#x;˜‰ ĂšKOL DopiĹĄ pĂsmena R. Spoj sprĂĄvnÄ› kaĹždĂŠ slovo s obrĂĄzkem. _AJÄŒE _YBĂ?Z _ĹŽĹ˝E
27
21. PĂ?SMENO Ĺ˜
Ĺ˜Ĺ™
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena Ĺ˜, Ĺ™. 3
Ĺ˜Đ›
Ĺ˜EKA VLTAVA ďƒŞĹ˜EKA V PRAZE Je to nejdelĹĄĂ Ä?eskĂĄ Ĺ™eka – je dlouhĂĄ 430 km. PramenĂ na Ĺ umavÄ›, protĂŠkĂĄ mimo jinĂŠ Prahou a ústĂ do Labe. MÄ›sto Praha je pravdÄ›podobnÄ› pojmenovĂĄno po Ĺ™ĂÄ?nĂm prahu v řece poblĂĹž Karlova mostu. Tato Ä?eskĂĄ nĂĄrodnĂ Ĺ™eka inspirovala BedĹ™icha Smetanu k napsĂĄnĂ symfonickĂŠ bĂĄsnÄ› Vltava z cyklu MĂĄ Vlast.
Ĺ˜Ĺ˜ ЛЛ 6
1
4
2
5
5
2
1
3 4
Ĺ˜Ĺ˜ ЛЛ Ĺ˜Ĺ™ Ĺ˜Ĺ™
đ&#x;§“ PAMATUJ SI ÄŒeĹĄtina je jedinĂ˝m jazykem, kterĂ˝ pouĹžĂvĂĄ pĂsmeno Ĺ˜, Ĺ™. Toto typickĂŠ Ä?eskĂŠ pĂsmeno se teĹžko vyslovuje. NaĹĄpul Ăşsta, na okamĹžik dej zuby k sobÄ› a vyslov r.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
DopiĹĄ slovo.
ZakrouĹžkuj pĂsmena Ĺ˜ v bĂĄsniÄ?ce.
SĂĄzĂ JiĹ™Ăk, sĂĄzĂ Ĺ™epu. Jak ji sĂĄzĂ? Hezky v dĹ™epu. SĂĄzĂ Ĺ™epu do řådek, JiĹ™Ăk mĂĄ rĂĄd pořådek.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
_EPA
DopiĹĄ Ĺ˜ a tvoĹ™ povolĂĄnĂ.
CUKRĂ _
POPELĂ _
PEKA_
LÉKA_
VÄŒELA_
Ĺ˜EZBĂ _
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť KrerĂĄ slova obsahujĂ Ĺ˜ a kterĂĄ R? Slova vyslov. Spoj je sprĂĄvnÄ› s R nebo Ĺ˜.
REĹ˝ISÉRKA KADEĹ˜NICE
28
Ĺ˜ R
INĹ˝ENĂ?RKA KUCHAĹ˜KA
22. PĂ?SMENO S
Ss
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena S, s.
ц ц Ń†Đœ ĐœĐœ
STAROMĚSTSKÉ Nà MĚST�
ďƒŞNĂ MÄšSTĂ? NA STARÉM MÄšSTÄš Je nejstarĹĄĂm a nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂm nĂĄmÄ›stĂm v Praze. Najdete zde mnoho historickĂ˝ch staveb, dominuje vĹĄak StaromÄ›stskĂĄ radnice s orlojem. ZnĂĄmĂ˝ orloj s pohyblivĂ˝mi figurkami apoĹĄtolĹŻ byl zhotoven v roce1410. V dlaĹžbÄ› nĂĄmÄ›stĂ je vyznaÄ?en praĹžskĂ˝ polednĂk, kterĂ˝ slouĹžil k urÄ?ovĂĄnĂ Ä?asu.
2
1
3
4
1
2
цц ĐœĐœ SĐ˝ SĐ˝
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť VĹĄĂmej si koncovky u slov starĂ˝, starĂĄ, starĂŠ. Spoj sprĂĄvnÄ› kaĹždĂ˝ text s obrĂĄzkem.
STARĂ? KĂ BAT STARĂ ÄŒEPICE STARÉ TRIKO STARÉ BOTY
đ&#x;˜‰ ĂšKOL Spoj sprĂĄvnÄ› dvojice rukopisnĂ˝ch a tiskacĂch pĂsmen. RozliĹĄuj malĂĄ a velkĂĄ pĂsmena.
Jц Ńƒ Đœ L ĐŒ s i S J L I
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
s obråzkÊm.
DopiĹĄ pĂsmena S a spoj slovo
_LUNCE _LUNEÄŒNICE
29
23. PĂ?SMENO Ĺ
Ĺ ĹĄ
ŃŠĐ?
Ĺ TERNBERSKĂ? PALĂ C ďƒŞPALĂ C NA HRADÄŒANECH Tento palĂĄc z roku 1707 patřà mezi nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ dĂla baroka v ČechĂĄch. PatĹ™il mimo jinĂŠ SpoleÄ?nosti vlasteneckĂ˝ch přåtel umÄ›nĂ. Byla zde umĂstÄ›na obrazĂĄrna, ale i sbĂrky NĂĄrodnĂho muzea. Pracovali zde zakladatelĂŠ Ä?eskĂŠ vÄ›dy a umÄ›nĂ. Dnes je zde obrazĂĄrna NĂĄrodnĂ galerie.
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena Ĺ , ĹĄ.
ŃŠŃŠ Đ?Đ? 5
2
1
3
4
1
3
2
ŃŠŃŠ Đ?Đ? ŃŠĐ?ŃŠĐ? đ&#x;˜‰ ĂšKOL
Ĺ ve vetÄ›.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL DoplĹˆ chybÄ›jĂcĂ pĂsmena.
DopiĹĄ pĂsmena
_Ă RKA _IJE _EDÉ _ATY. _ IĹ KY _ _ Ĺ KY _ _ _ KY ____Y đ&#x;˜‰ ĂšKOL
ďƒ¨
Ä? Ĺ Ä? Ĺ v
M 30
Ĺ IĹ KY
Najdi cestu k ťimpanzovi po pĂsmenech Ĺ , ĹĄ.
ÄŒ N G W ÄŒ ŃŠ ĹĄ S m c C I Ĺ M G G s ĹĄ ŃŠ I Ä? Ĺ S ŃŠ Đ? ĹĄ Đ? g Đ? S ÄŒ S Đ? ĹĄ G Đ? Ä? Ĺ J đ&#x;?ľ
Đ?
Ĺ
24. PĂ?SMENO T
Tt
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena T, t.
ч ч чĐ&#x; Đ&#x;Đ&#x;
TĂ?NSKĂ? CHRĂ M
ďƒŞKOSTEL NA STARÉM MÄšSTÄš Patřà mezi nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ praĹžskĂŠ kostely. NachĂĄzĂ se v blĂzkosti StaromÄ›stskĂŠho nĂĄmÄ›stĂ. Dvojice charakteristickĂ˝ch věŞà chrĂĄmu je nestejnĂĄ – jedna z nich je zdobnÄ›jĹĄĂ a ťirĹĄĂ. ChrĂĄm byl vystavÄ›n bÄ›hem 14. a 15. stoletĂ v gotickĂŠm slohu.
3
1
2
2
1
4
3
ч ч Đ&#x;Đ&#x; Tt Tt đ&#x;˜‰ ĂšKOL TABULE STROM KONĂ?ÄŒEK đ&#x;˜‰ ĂšKOL
ZakrouĹžkuj pĂsmena T.
TANCOVAT TAĹ KA TĂ TA
SVETR TATĂ?NEK TICHO
TIS�C TUŽKA TMA
DopiĹĄ chybÄ›jĂcĂ pĂsmena T a tvoĹ™ slova.
_ Ă _ A
_ Ă _ ĹŽV
_ A_Ă?NKU
_ A_ Ă?ÄŒEK
_ Ă _ OVI
_ Ă _ O
_ A_ Ă?K
_ Ă _ OU
_ A_Ă?NEK
_AŤKA
_ à _ OVÉ
_ Ă _ Y
đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› mĂĄme T, t a takĂŠ Ť, ĹĽ. To
druhĂŠ, s hĂĄÄ?kem, se vyslovuje mÄ›kce.
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť DopiĹĄ pĂsmena Ť. Slova vyslov a dbej pĹ™i tom na vĂ˝slovnost.
POU_ ROS_A LE_ !
31
PÉ_A ZA_ UKà ME NA_
L A BU _ L A _KA TA_KA
25. PĂ?SMENO UÂ
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena U, u.
U U Uu U ĐĄ ĐĄĐĄ â?ł
1
3
4
2
2
UNGELT
ďƒŞDVĹŽR NA STARÉM MÄšSTÄš TĂ˝nskĂ˝ dvĹŻr neboli Ungelt se nachĂĄzĂ mezi TĂ˝nskĂ˝m chrĂĄmem a kostelem sv. Jakuba. Ve stĹ™edovÄ›ku to byl opevnÄ›nĂ˝ kupeckĂ˝ dvĹŻr, slouĹžil k ochranÄ› kupcĹŻ a jejich zboĹžĂ. Za ochranu bylo nutnĂŠ platit, z tohoto poplatku se vyvinulo clo – staronÄ›mecky ungelt. Kupci pĹ™ivĂĄĹželi napĹ™. zlato, stĹ™Ăbro, mÄ›Ä?, jantar, sĹŻl Ä?i sĂru.
1
4 5
3
UU ĐĄĐĄ Uu Uu đ&#x;˜‰ ĂšKOL
DopiĹĄ pĂsmena U do vÄ›t.
JĂ SE _ ÄŒĂ?M. TY SE _ÄŒĂ?Ĺ . ON SE _ ÄŒĂ?.
MY SE _ ÄŒĂ?ME. VY SE _ ÄŒĂ?TE. ONI SE _ ÄŒĂ?.
n UI Un u u UN uU đ&#x;˜‰ ĂšKOL
ZakrouĹžkuj vĹĄechna pĂsmenka U, u.
W
U
M
đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› mĂĄme U, u, Ăš, Ăş a Ŏ, ĹŻ. PĂsmena Ăş a ů se vyslovujĂ dlouze. PĂsmeno Ăş pĂĹĄeme vĹždy na zaÄ?ĂĄtku slova, ĹŻ pĂĹĄeme uprostĹ™ed a na konci slova. U cizĂch slov mohou bĂ˝t vĂ˝jimky. đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť Spoj sprĂĄvnÄ› slova, kterĂĄ obsahujĂ Ăş nebo ĹŻ, s pĹ™ĂsluĹĄnĂ˝mi pĂsmeny podle vzoru.
Ăşnor prĹŻkazka Ăşl
32
úřad růŞe úhoř Ú
pĹŻda schĹŻzka domĹŻ ĹŽ
dolĹŻ lovcĹŻ Ăşkol
26. PĂ?SMENO V
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena V, v.
Ńˆ Ńˆ Vv Ńˆ ĐŚ ĐŚĐŚ 1
3
2
2
4
VĂ?STAVIĹ TÄš
ďƒŞVĂ?STAVNĂ? AREĂ L V HOLEĹ OVICĂ?CH Dominantou areĂĄlu je secesnĂ PrĹŻmyslovĂ˝ palĂĄc, dĂĄle se zde nalĂŠzajĂ LapidĂĄrium NĂĄrodnĂho muzea Ä?i KĹ™iĹžĂkova svÄ›telnĂĄ fontĂĄna. VĂ˝staviĹĄtÄ› vzniklo u pĹ™ĂleĹžitosti JubilejnĂ zemskĂŠ vĂ˝stavy, uspořådanĂŠ v roce 1891. V roce 2008 bylo pĹ™i poŞåru zniÄ?eno levĂŠ kĹ™Ădlo PrĹŻmyslovĂŠho palĂĄce.
1
3
Ńˆ Ńˆ ĐŚĐŚ Vv Vv
đ&#x;˜‰ ĂšKOL Spoj sprĂĄvnÄ› dvojice rukopisnĂ˝ch a tiskĂĄcĂch pĂsmen. RozliĹĄuj malĂĄ a velkĂĄ pĂsmena.
VÂ U I
ĐŚŃƒ U ĐĄĐ• Ńˆ
v u n
đ&#x;˜‰ ĂšKOL ZakrouĹžkuj pĂsmena V, v ve vÄ›tach. DopiĹĄ chybÄ›jĂcĂ pĂsmena V. SvatĂ˝ VĂĄclav byl Ä?eskĂ˝ knĂĹže a svÄ›tec. Podle povÄ›sti byl vychovĂĄvĂĄn svou babiÄ?kou svatou S_ ATĂ? _Ă CLA_ Ludmilou.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
nĂĄzvy zvĂĹ™at.
_ R Ă NA _ Ă Ĺ˝KA _ ELRYBA _ ÄŒELA
33
DopiĹĄ chybÄ›jcĂ pĂsmena V a tvoĹ™
_ RABEC _ LAĹ TOVKA _ ELBLOUD _ VEVERKA
27. PĂ?SMENO W
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena W, w.
щ щ Ww щ Ч ЧЧ 1
4
2
3
2
5
WERICHOVA VILA
ďƒŞVILA NA MALÉ STRANÄš Budova se nachĂĄzĂ na ostrovÄ› Kampa, proti LichtenĹĄtejnskĂŠmu palĂĄci. Je vĂ˝znamnĂĄ pĹ™edevĹĄĂm svĂ˝mi nÄ›kolika slavnĂ˝mi obyvateli. V letech 1945–1980 zde bydlel znĂĄmĂ˝ herec a divadelnĂk Jan Werich. Ten se proslavil mezi vĂĄlkami jako jedna z klĂÄ?ovĂ˝ch osobnostĂ Ä?eskĂŠho divadla.
1
3
4
щщ ЧЧ Ww Ww
đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› se pĂsmeno W, w vyskytuje hlavnÄ› ve slovech cizĂho pĹŻvodu.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
DopiĹĄ velkĂĄ pĂsmena W a tvoĹ™ pĹ™ĂjmenĂ.
_ erich
_ ildovĂĄ
_ ojnar
_ olfovĂĄ
_ eiss
_ ollner
_ agner
_ alter
_ eber
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť DopiĹĄ chybÄ›jĂcĂ pĂsmena W. Spoj sprĂĄvnÄ› dvojice slov stejnĂŠho vĂ˝znamu podle vzoru.
_C
internetovĂĄ stranka
_ ESTERN
splachovacĂ zĂĄchod
_ ORKSHOP film z DivokÊho zåpadu
34
___
celosvÄ›tovĂĄ sĂĹĽ
_ IKIPEDIE
standardnĂ tanec
_ ALTZ
tvĹŻrÄ?Ă dĂlna
_ EB
on-line encyklopedie
28. PĂ?SMENO X
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena X, x.
X X Xx X Ш Ш Ш 3
1
4
2
1
3
XAVERIOVA ULICE
ďƒŞULICE NA SMĂ?CHOVÄš Ulice s malĂ˝mi domky je souÄ?ĂĄstĂ kolonie Malvazinky a vznikla na zaÄ?ĂĄtku 20. stoletĂ. SvĂŠ jmĂŠno mĂĄ ulice na poÄ?est smĂchovskĂŠho rodĂĄka spisovatele Jakuba Arbesa a jeho nejslavnÄ›jĹĄĂho romaneta SvatĂ˝ Xaverius. HrdinovĂŠ knihy se snaŞà rozluĹĄtit tajemstvĂ obrazu sv. Xaveria z kostela sv. MikulĂĄĹĄe na MalĂŠ StranÄ›.
4
2
XX Ш Ш Xx Xx
đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› se pĂsmeno X, x vyskytuje hlavnÄ› ve slovech cizĂho pĹŻvodu.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
ZakrouĹžkuj vĹĄechna pĂsmena X, x.
X U n KC x Xx X Ш U
x
X
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť DopiĹĄ chybÄ›jĂcĂ pĂsmena X. Spoj spravnÄ› dvojice slov stejnĂŠho vĂ˝znamu podle vzoru.
35
_ EROX
zkuĹĄenost
B O_
hudebnĂ nĂĄstroj
_ YLOFON
kopĂrka
P E _ ES O
krabice
TE _ T
hra s kartiÄ?kami
PRA_E
přepych
LU _ U S
zapsanĂĄ slova
29. PĂ?SMENO Y
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena Y, y.
Y Y Yy Y ĐŠ ĐŠĐŠ 1
4
3
6
2
2
5
YMCA
ďƒŞSPORTOVNĂ? CENTRUM NA NOVÉM MÄšSTÄš YMCA je nejstarĹĄĂ a nejvÄ›tĹĄĂ mlĂĄdeĹžnickou organizacĂ na svÄ›tÄ›. U nĂĄs se rozĹĄĂĹ™ila od roku 1921 za pĹ™ispÄ›nĂ T. G. Masaryka, jeho dcery Alice a dalĹĄĂch. PalĂĄc YMCA v Praze byl otevĹ™en 28. dubna 1928 a jiĹž v tĂŠto dobÄ› mÄ›l tÄ›locviÄ?nu 30 Ă— 13 m s běŞeckou drĂĄhou a plovĂĄrnu s bazĂŠnem 25 Ă— 7 m.
4
1
5
7
3
6
YY ĐŠĐŠ Yy Yy đ&#x;§“ PAMATUJ SI V Ä?eĹĄtinÄ› mĂĄme Y, y a Ă?, Ă˝. To druhĂŠ, s Ä?arkou, se vyslovuje dlouze.
ĐŚY U Đ? ĐŽ Ńˆ ĐŠ ĐĄ Ńƒ
đ&#x;˜‰ ĂšKOL Spoj sprĂĄvnÄ› dvojice rukopisnĂ˝ch a tiskacĂch pĂsmen. RozliĹĄuj malĂĄ a velkĂĄ pĂsmena.
VÂ U I Y
v u à y j
đ&#x;§“ PAMATUJ SI Po tvrdĂ˝ch souhlĂĄskĂĄch h, ch, k, r, d, t, n se pĂĹĄe vĹždy tvrdĂŠ y (nikdy mÄ›kkĂŠ i). Pravidlo platĂ pĹ™edevĹĄĂm pro slova domĂĄcĂho pĹŻvodu.
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť ZakrouĹžkuj pĂsmena Y nebo Ă?. VĹĄimni si, jakĂĄ souhlaska je pĹ™ed nimi.
CHYBA MOTĂ?L NOHY
36
ÄŒERNĂ? KYTARA RYBA
CHYTRĂ TYKADLO NADĹ ENĂ?
30. PĂ?SMENO Z
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena Z, z.
Z Z Zz Z ĐŤ ĐŤĐŤ 1
2
3
5
4
2
1
ZLATĂ ULIÄŒKA
ďƒŞULICE NA PRAĹ˝SKÉM HRADÄš DlouhĂĄ Ĺ™ada drobnĂ˝ch domkĹŻ je jedno z nejmalebnÄ›jĹĄĂch mĂst Prahy. PovÄ›st vyprĂĄvĂ, Ĺže svĂŠ jmĂŠno zĂskala podle zlata, kterĂŠ si zde alchymistĂŠ snaĹžili vyrobit. Ve skuteÄ?nosti alchymistĂŠ ve ZlatĂŠ uliÄ?ce nikdy nebydleli, ale Ĺžil zde tĹ™eba znĂĄmĂ˝ spisovatel Franz Kafka.
3
4
ZZ ĐŤĐŤ Zz Zz
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť
Spoj slova se språvným obråzkÊm. Vťimej si koncovky u slov zlatý, zlatå, zlatÊ.
ZLAT� POKLAD ZLAT� PRSTEN ZLATà PRAHA ZLATà KORUNA ZLATÉ JABLKO ZLATÉ VLASY ZLATÉ SLUNCE
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
ZakrouĹžkuj pĂsmena z ve vetÄ›.
VĂ˝raz „zlatĂŠ Ä?eskĂŠ ruÄ?iÄ?ky“ znamenĂĄ, Ĺže jsou ÄŒeĹĄi zruÄ?nĂ.
đ&#x;˜‰ ĂšKOL
DopiĹĄ chybÄ›jĂcĂ velkĂĄ pĂsmena Z a tvoĹ™ nĂĄzvy Ä?eskĂ˝ch mÄ›st.
_LĂ?N
_ NOJMO
37
_ Ă BĹ˜EH
_BIROH
_UBĹ˜Ă?
31. PĂ?SMENO Ĺ˝
ŽŞ
âœ? PSANĂ? ProcviÄ?uj psanĂ psacĂho pĂsmena Ĺ˝, Ĺž.
Ĺ˝ ĐŽŽ
Ĺ˝IDOVSKÉ MUZEUM ďƒŞMUZEUM NA STARÉM MÄšSTÄš Bylo zaloĹženo roku 1906 a je jednĂm z nejstarĹĄĂch na svÄ›tÄ›. Spravuje kolem 40 000 pĹ™edmÄ›tĹŻ a 100 000 knih, spojenĂ˝ch s Şivotem a osudy ĹžidĹŻ. K muzeu mimo jinĂŠ patřà pamĂĄtka svÄ›tovĂŠho vĂ˝znamu – StarĂ˝ ĹžidovskĂ˝ hĹ™bitov, dĂĄle ObĹ™adnĂ sĂĹˆ a Maiselova, Pinkasova, Ĺ panÄ›lskĂĄ a KlausovĂĄ synagoga.
6
1
2
3
4
5
ĐĐ 5
2
1
3
4
ŽŽ ĐРŽŞ ŽŞ
đ&#x;˜‰ ĂšKOLď‚Ť Spoj slabiky podle vzoru a tvoĹ™ slova na pĂsmena Ĺ˝. DoplĹˆ chybÄ›jcĂ pĂsmena Ĺ˝.
ZEŇ Bà K DLE PAN LUD
ŽA Ž� ŽA ŽU ŽI
_ Ă BA _ ANETA
đ&#x;˜‰ ĂšKOL Cesta k ŞelvÄ› vede po pĂsmenech Ĺ˝, Ĺž. Najdi ji.
Ĺž Ĺž Ĺž Đ c W ZV z u Ĺ˝ Y Z W X Ĺ˝ Y Đ X Z Đ N z Đ Ĺž h Ĺž Z Z Ĺž Ĺž Ĺž L l Ĺ˝ V Ĺ˝ M Y P M Ĺ˝ N Ĺž Ĺž Ĺ˝ Ĺ˝đ&#x;?˘
ďƒ¨
38
đ&#x;Ž˛ HRAď‚Ť VystĹ™ihni karty s pĂsmeny. PĂsmena procviÄ?uj. OdpovĂdej na kvĂzovĂŠ otĂĄzky ze zadnĂch stran karet. OdpovÄ›di na kvĂzovĂŠ otĂĄzky A: Na StarĂŠm MÄ›stÄ›. B: W. A. Mozart. C: Na StarĂŠm MÄ›stÄ›. ÄŒ: KanĂĄl na VltavÄ›. D: ProtoĹže mĂĄ kamennĂ˝ zvon zasazenĂ˝ do nĂĄroĹžĂ. E: BÄ›hem druhĂŠ svÄ›tovĂŠ vĂĄlky. F: Na NovĂŠm MÄ›stÄ›. G: Park s vinicĂ. H: Ĺ esticĂpĂŠ hvÄ›zdy. Ch: Na JiĹžnĂm MÄ›stÄ›. I: V KarlĂnÄ›. J: VolnÄ› stojĂcĂ zvonice kostela. K: KrĂĄl Karel IV. L: Po prvnĂm prezidentovi ÄŒR VĂĄclavu Havlovi. ↪ M: Kostel sv. MikulĂĄĹĄe.
ÄŒÄ?
ÄŒÄ?
ÄŒERTOVKA
Gg
Gg
GRÉBOVKA
Jj
JĐ? JINDĹ˜IĹ SKĂ VĚŽ
Aa
Aa
ANEŽSK� KLà ŠTER
Dd
Bb
Ń€ Đ Cc BERTRAMKA
Ee
Ń d EĐ‚
DŎM U KAMENNÉHO ZVONU
Hh
Cc
EMAUZY
CELETNĂ
Ff
Ń‚ĐŠ
FRANTIĹ KĂ NSKĂ ZĂ HRADA
Ch ch I i
H Đ‹ Ch ch Ńƒ ĐŒ HVÄšZDA
Kk
CHODOVSKĂ TVRZ
Ll
KĐ? LĐ‘ KARLĹŽV MOST
LETIĹ TÄš
INVALIDOVNA
Mm
MĐ”
MALĂ STRANA
?
KVÍZOVÁ OTÁZKA:
?
KVÍZOVÁ OTÁZKA:
?
KVÍZOVÁ OTÁZKA:
Kde se nachází Celetná ulice?
Který slavný hudebník navštívil Bertramku?
Kde se nachází Anežský klášter?
?
?
?
KVÍZOVÁ OTÁZKA:
KVÍZOVÁ OTÁZKA:
KVÍZOVÁ OTÁZKA:
?
Kdy byl Emauzský klášter poničen bombardováním?
Proč se dům U Kamenného zvonu jmenuje takto?
?
?
?
KVÍZOVÁ OTÁZKA:
?
KVÍZOVÁ OTÁZKA:
Kde najdete Františkánskou zahradu?
KVÍZOVÁ OTÁZKA:
N: Ano. O: Ano. P: Katedrála svatého Víta. Q: Ano. R: Dvořáková síň. Ř: Ano. S: Staroměstská radnice s orlojem. Š: Na Hradčanech. T: Ve středověku – 14. a 15. stol. U: Opevněný kupecký dvůr. V: Secesní Průmyslový palác. W: Na ostrově Kampa. X: Na Smíchově. Y: Ano. Z: Ne. Ž: Pinkasova, Španělská a Klausová synagoga.
KVÍZOVÁ OTÁZKA:
Co je Čertovka?
KVÍZOVÁ OTÁZKA:
Kde se nachází Invalidovna?
Kde se nachází Chodovská tvrz?
Jaký tvar má letohrádek Hvězda?
Co je Grébovka?
?
?
?
?
KVÍZOVÁ OTÁZKA:
Který kostel je dominantou Malé Strany?
KVÍZOVÁ OTÁZKA:
Po kom je pojmenované pražské letiště?
KVÍZOVÁ OTÁZKA:
Kdo nechal postavit Karlův most?
KVÍZOVÁ OTÁZKA:
Co byla původně Jindřišská věž?
Nn
Oo
NЕ фo NÁRODNÍ DIVADLO
Rr
OBECNÍ DŮM
Řř
Pp
хИ
PRAŽSKÝ HRAD
Ss
RЙ ŘЛ ц М RUDOLFINUM
Tt
чП TÝNSKÝ CHRÁM
Xx
ŘEKA VLTAVA
Uu
STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ
Vv
UС ш Ц UNGELT
Yy
VÝSTAVIŠTĚ
Zz
QUADRIO
Šš
ъН
ŠTERNBERSKÝ PALÁC
Ww
щЧ
WERICHOVA VILA
Žž
X Ш YЩ ZЫ ŽЭ XAVERIOVA ULICE
YMCA
ZLATÁ ULIČKA
ŽIDOVSKÉ MUZEUM
đ&#x;Ž˛ HRA
?
KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:
VystĹ™ihni kartiÄ?ky. Hrej jako pexeso. PostupnÄ› otĂĄÄ?ej kartiÄ?ky a hledej dvojice stejnĂ˝ch obrĂĄzkĹŻ. đ&#x;‘‰
?
KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:
?
KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:
?
KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:
U Quadria se nachĂĄzĂ socha spisovatele Franze Kafky. Je to pravda?
KterĂĄ katedrĂĄla je souÄ?ĂĄstĂ PraĹžskĂŠho hradu?
Na vĂ˝zdobÄ› ObecnĂho domu se podĂleli vĂ˝znamnĂ Ä?eĹĄtĂ malĂĹ™i a sochaĹ™i. Je to pravda?
Nårodnà divadlo bylo stavěno dvakråt. Je to pravda?
?
?
?
?
KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:
KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:
KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:
KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:
Kde se nachĂĄzĂ Ĺ ternberskĂ˝ palĂĄc?
Co je dominantou StaroměstskÊho nåměst�
Je Vltava dlouhĂĄ 430 km nejdelĹĄĂ Ä?eskou Ĺ™ekou?
Jak se jmenuje nejvÄ›tĹĄĂ koncertnĂ sĂĹˆ v Rudolfinu?
?
?
?
?
KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:
KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:
KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:
KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:
Kde se nachĂĄzĂ Werichova vila?
Co je dominantou areĂĄlu VĂ˝staviĹĄtÄ› Praha v HoleĹĄovicĂch?
Co byl Týnský dvůr neboli Ungelt?
Kdy byl postaven Týnský chråm?
?
?
?
?
KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:
SouÄ?ĂĄstĂ Ĺ˝idovskĂŠho muzea je nÄ›kolik synagog. Jmenuj nÄ›jakĂŠ.
KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:
Bydleli alchymistĂŠ ve ZlatĂŠ uliÄ?ce?
KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:
Sportovnà centrum YMCA bylo otevřeno v roce 1928. Je to pravda?
KVĂ?ZOVĂ OTĂ ZKA:
Kde se nachĂĄzĂ Xaveriova ulice?
ŽIŽKOVSKÁ VĚŽ
LORETA
OBECNÍ DŮM
MAGISTRÁT HL. M. PRAHY
PETŘÍNSKÁ ROZHLEDNA
VYŠEHRAD – ROTUNDA
NÁRODNÍ MUZEUM
PRAŽSKÝ HRAD
ŽIDOVSKÁ SYNAGOGA
BETLÉMSKÁ KAPLE
STAROMĚSTSKÝ ORLOJ
TÝNSKÝ CHRÁM
NOVOMĚSTSKÁ RADNICE
VYŠEHRAD
STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ
KAROLINUM
MOSTECKÁ VĚŽ
ŽIDOVSKÉ MUZEUM
HLAVNÍ NÁDRAŽÍ
STARÉ ZÁMECKÉ SCHODY
KLEMENTINUM
VÝSTAVIŠTĚ PRAHA
KOSTEL SVATÉHO MIKULÁŠE
NOVÉ ZÁMECKÉ SCHODY
PR PR
E
PR
Á ABEC
E
SK AŽ
Á ABEC
PR
SK AŽ
Á ABEC
E
SK AŽ
Á ABEC
PR
E
SK AŽ
E
SK AŽ
Á ABEC
PR
PR PR PR PR
Á ABEC
PR
E
SK AŽ
PR
PR PR PR
DA
PR
DA
PR
DA
PR
PR PR PR PR PR
DA
Á ABEC
E
E
E
DA
PR
DA
SK AŽ
Á ABEC
Á ABEC
DA
E
E
SK AŽ
SK AŽ
DA
Á ABEC
Á ABEC
E
E
DA
SK AŽ
SK AŽ
Á ABEC
Á ABEC
DA
E
E
SK AŽ
SK AŽ
DA
Á ABEC
Á ABEC
E
DA
SK AŽ
SK AŽ
Á ABEC
DA
E
E
SK AŽ
DA
Á ABEC
Á ABEC
E
DA
SK AŽ
SK AŽ
Á ABEC
DA
E
E
SK AŽ
DA
Á ABEC
Á ABEC
DA
SK AŽ
SK AŽ
DA
E
E
DA
Á ABEC
Á ABEC
DA
SK AŽ
SK AŽ
DA
E
DA
Á ABEC
DA
SK AŽ
ŽIŽKOVSKÁ VĚŽ
LORETA
OBECNÍ DŮM
MAGISTRÁT HL. M. PRAHY
PETŘÍNSKÁ ROZHLEDNA
VYŠEHRAD – ROTUNDA
NÁRODNÍ MUZEUM
PRAŽSKÝ HRAD
ŽIDOVSKÁ SYNAGOGA
BETLÉMSKÁ KAPLE
STAROMĚSTSKÝ ORLOJ
TÝNSKÝ CHRÁM
NOVOMĚSTSKÁ RADNICE
VYŠEHRAD
STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ
KAROLINUM
MOSTECKÁ VĚŽ
ŽIDOVSKÉ MUZEUM
HLAVNÍ NÁDRAŽÍ
STARÉ ZÁMECKÉ SCHODY
KLEMENTINUM
VÝSTAVIŠTĚ PRAHA
KOSTEL SVATÉHO MIKULÁŠE
NOVÉ ZÁMECKÉ SCHODY
PR PR
E
PR
Á ABEC
E
SK AŽ
Á ABEC
PR
SK AŽ
Á ABEC
E
SK AŽ
Á ABEC
PR
E
SK AŽ
E
SK AŽ
Á ABEC
PR
PR PR PR PR
Á ABEC
PR
E
SK AŽ
PR
PR PR PR
DA
PR
DA
PR
DA
PR
PR PR PR PR PR
DA
Á ABEC
E
E
E
DA
PR
DA
SK AŽ
Á ABEC
Á ABEC
DA
E
E
SK AŽ
SK AŽ
DA
Á ABEC
Á ABEC
E
E
DA
SK AŽ
SK AŽ
Á ABEC
Á ABEC
DA
E
E
SK AŽ
SK AŽ
DA
Á ABEC
Á ABEC
E
DA
SK AŽ
SK AŽ
Á ABEC
DA
E
E
SK AŽ
DA
Á ABEC
Á ABEC
E
DA
SK AŽ
SK AŽ
Á ABEC
DA
E
E
SK AŽ
DA
Á ABEC
Á ABEC
DA
SK AŽ
SK AŽ
DA
E
E
DA
Á ABEC
Á ABEC
DA
SK AŽ
SK AŽ
DA
E
DA
Á ABEC
DA
SK AŽ
đ&#x;” VĂ?UKOVÉ KARTIÄŒKY
VystĹ™ihni kartiÄ?ky. OtoÄ? je psacĂ variantou pĂsmena nahoru. U kaĹždĂŠ kartiÄ?ky tipuj, o kterĂŠ pĂsmeno se jednĂĄ. KartiÄ?ku otoÄ? a zkontroluj, zda jsi tipoval sprĂĄvnÄ›. PĂsmena, kterĂĄ jiĹž znĂĄĹĄ, odklĂĄdej stranou. MĹŻĹžeĹĄ si kartiÄ?ky rozdÄ›lovat na hromĂĄdky. PĂsmena s Ä?ĂĄrkami, s hĂĄÄ?ky, bez niÄ?eho; souhlĂĄsky, samohlĂĄsky; souhlĂĄsky tvrdĂŠ, mÄ›kkĂŠ, obojetnĂŠ.
Aa
Ă ĂĄ
Bb
Cc
ÄŒÄ?
Dd
ÄŽÄ?
Ee
ÉÊ
Ěě
Ff
Gg
H h Ch ch Ă?Ă Ll
Jj
Ii Kk
Mm Nn
рЁ сd ÉЈ Gg уЌ KА NЕ
Áá Čč EЂ тЊ Ch ch JЏ MД
Aa Cc юď ĚЉ HЋ эЎ LБ
Ňň
Oo
Óó
Pp
Rr
Řř
Ss
Šš
Tt
Ťť
Uu
Úú
Ůů
Vv
Ww
Xx
Yy
Ýý
Zz
Žž
яó RЙ ъН UС шЦ YЩ ŽЭ
фo Qq цМ ьР ŮУ X Ш ZЫ
ŇЗ хИ ŘЛ чП ÚТ щЧ ÝЪ
🎲 HRA Potřebuješ kostku a 1 hrací figurku pro každého hráče. Hráči startují z levého dolního políčka a střídají se na tahu. V každém kole hráč hodí kostkou a posunuje se o hozený počet políček vpřed. Postupuje ve směru, který naznačují šipky. Řídí se úkoly na jednotlivých políčkách. Cílem je dorazit co nejrychleji na políčko vpravo nahoře. Po žebřících hráč vyšplhá nahoru, po skluzavkách naopak sklouzne dolů. OBR TĚ POSÍLÁ NA VÝSTAVIŠTĚ.
SVEZ SE TRAMVAJÍ NA PRAŽSKÝ HRAD. UTÍKEJ DO SKLEPA. HONÍ TĚ DUCH ŽIDOVSKÉHO HŘBITOVA.
VYHRÁL JSI, POZNAL JSI PRAHU!
PRAŽSKÝ HRAD
KAREL IV. NAŘIZUJE: „BĚŽ NA HRAD!“
VÝSTAVIŠTĚ
EMAUZY TAJNÝ SYMBOL ŘÍKÁ: „VRAŤ SE DO EMAUZ.“
DVOŘÁKOVA HUDBA TI POMÁHÁ VYSTOUPAT NAHORU.
SIRÉNA TĚ OČAROVALA, TO JE SEŠUP!
PRAŽSKÉ JEZULÁTKO ŘÍKÁ: „HRAJEŠ JEŠTĚ JEDNOU.“
POMODLI SE A JDI ROVNOU DO CÍLE.
HODINY SE ZASTAVILY. SJEĎ DOLŮ PRO MISTRA HANUŠE. ZDRŽEL SES U TŘÍ SLUNCÍ. 1 KOLO NEHRAJEŠ.
POSLECHNI SI JANÁČKA – JDI NA STARÉ MĚSTO.
PROJDI BRÁNOU DO SPODNÍHO PATRA.
POSLECHNI SI SMETANOVU HUDBU – VRAŤ SE DO RUDOLFINA.
STARÉ MĚSTO
NAŠEL JSI SVATOVÁCLAVSKOU KORUNU! HRAJEŠ JEŠTĚ JEDNOU.
DEJ SI VEPŘOKNEDLO-ZELO, 1 KOLO NEHRAJEŠ.
ZDRŽEL SES U ZLATÉHO HADA. 1 KOLO NEHRAJEŠ.
JEJE – ZKAMENĚLÁ ČARODĚJNICE. UTÍKEJ ZPĚT NA VYŠEHRAD.
HURÁ DO PRAHY! ZAČÁTEK 👉
KAREL GOTT ZPÍVÁ: „BĚŽ NAHORU.“
RUDOLFINUM
VYŠEHRAD
KOUZELNÁ LAMPA TI SVÍTÍ NA TVOU CESTU NAHORU.
SVATÝ VÁCLAV ŘÍKÁ: „HRAJEŠ JEŠTĚ JEDNOU.“
Ff
тЊ
Ii
уЌ
Gg
Gg
Oo
фo
Pp
хИ
Kk KА Ll ISBN 978-80-906998-8-5 978-80-906998-7-8
LБ