Absolutní
rýma
Míchal Kovář
Alko-hol
Svět je z vět Lihem léčím rýmy, líhnou se mi rýmy. Když piju, tak s loky zkouším složit sloky. Každá další strofa je však katastrofa. Radši mě za básni spirite zabásni.
Nimrod – ni mord Kdesi v lese u Kladna se stala vražda úkladná. Myslivci si s luky vyšli ven na sluky. Přes pole, les, luka, obrovská, hle, sluka! Protože však ostře lili, rogalistu postřelili. Byl z veteriny z kontroly, dopřáli mu skon trollí. Posílení byli z vodky, píší policejní svodky.
SheToo, SheTo, ShiT Ona díky opilce depiluje opilce. On: „Vždycky, když se opiji, chtěl bych se bavit o pyji.“ Teď však nemá opilcu, hnedka myslí na pilku. „Proč si vždycky upije?“ Pílí blízko u pyje. Pak si všimla kleští a už mu ho kleští. Už máš hochu utrum, jakou že má chuť rum? Tak nemysli na ztrátu, staň se členem kastrátů.
Kytovci z kýt ovcí Prý se starý narval alkoholem narval. Daroval kosatce ke svátku kosatce. Koupil je od vorvaně, vypadaly vorvaně. „Chtěl bys velet velrybám? Chlastáš, ty jen vel rybám!“
Ne moc nice Jen si doktor nasál, hned pospíchal na sál. Jaképak s tím sraní, když se někdo zraní. Zřejmě to byl omyl, když mu ruku omyl. I ta sestra pila, už se chystá pila. „Jde to ztuha“ pravíce, uřízli kus pravice. Proč jim primář vytýká, že krev mu z hlavy vytýká?
Vtahy
Chlívy úst říčné Jsi jak pohlavní ústrojí, když věty se ti z úst rojí. Nevycházej v ústrety, máš-li rád svých úst rety. Radši zmiz do ústraní, než tě kdos do úst raní.
Den zapřených dveří Vždy, když máme rozepře, ve dveřích se rozepře. Pak mi pravdu zapře a ty dveře zapře. Jsme takoví vepři, uzavření ve při.
Spor(t) Jak dopadá přestřelka ukazuje pře střelka. On se stále dívá, jak je odpudivá. Ona se jen diví jak je odpudivý.
Vyplazuje plazy Když vidina hádky ti tahá z úst hádky, tak rychle vezmi je, proměň je ve zmije. Nelži, že jsou k obraně, on se brání, kobra ne. Je to s tebou hrozný, že? připomínáš hroznýše! On snad promění se v krajtu, Uškrtí tě, bude kraj tu.
Logopedický vztah Sliboval jí zámky, hrady, místo toho trpí hlady. Že se budou družit, začali však dlužit. Chci tě hladit, říkal druh, teď musí hradit velký dluh. Říkal, že má klad, tím bylo, že krad. Dělal že je plachý a čórnul jí prachy. Že špinavé jsou, budou prány, ta ze zoufalství kuje plány. Přemýšlí, co zabírá, nakonec ho zabila.
ErosE
Ohol sa – ohol sa Muž je celý roztoužený, když vidí jak rostou ženy. Leč pustí chlapi chlupy, když tam vidí chlupy? Aby tvého nadchlapíčka, vždy i tvoje nadchla pička, musíš dělat holčičku a tak prostě hol čičku. A pak zavolej muže, protože už může!
Ta je V letním vedru zmrzka taje, odhaluje svoje taje. Z čeho to, ty vole, je? Z palmového oleje! Vlivem lihu žena taje, odhaluje svoje taje. Muž ji svléká pohledem, „Z čeho ty jsi?“ žebraje. Pak se cítí podveden, z Adamova žebra je.
Oděvní ódě v ní Když už svlékat oděvy, mělo by jít o děvy. Při zbavování odívání jde zejména o dívání. Dá své tělo k odivu, jasně, vždyť jde o divu. Již je dole odění, teď může jít o dění.
Vir&Gin, don't panic! Jsem panic, tak pa, nic... Utěšila panice: Nepropadej panice. Zbavila ho panictví a řekla mu pa, nic tvý.
Zmizí pas hmyzí Je hezké být útlá, jako vosa hubená, hlavně nebýt utlá, jako vosa hubena.
Rýmy
Holý holí holý holí Koupil jsem si holení na holení holení. Bylo tam i holítko, zkouším holit ho, lýtko. Hlava má se právě holí, moc to bolí, tupou holí. Když už holítko je tupé, šrámy skryje jenom tupé.
Hříšky přírody Chlap se dívá roztouženě, jak ty kozy rostou ženě. Už vypadají olbřímě, musí nosit bol – břímě.
Pění o pěně ze sBeerky
Když vidím vlasy natočené, dostávám chuť na točené. Až odhrnu loknu, tak si piva loknu. Stačí krýgl uchopit – chytnout ucho, pít. Pivo díky trvalé účinky má trvalé.
Hody s chody Myslela, že shodí, když vyběhne schody nahoru do poschodí. Však doberem se shody, že nanejvýš se shodí, když nechce se s hody rozloučiti, s chody.
Masy v ní Moje tlustá vrstevnice má zřetelné vrstevnice. Připomíná pohoří, chlapi u ní pohoří.
Vidět Řím a umřím Na vysoké hoře okusil jsem hoře. Sežral jsem dva hořce, co chutnaly hořce. Teď tu stojím hoře, na vysoké hoře, Jak si tak hořím, tak vidím ho, Řím.
Astma, as tma Napisy na zdech, kdo všechno tu zdech. Radši se zdejchne, než tu též zdechne. Teď leží na zádech, co by dal za nádech. Mají ho za ducha, dusí ho záducha.
Slono-vina? Když se slon mazlí, úmysly má zlý. Teď jeho kly ční pod kostí klíční.
Jak fungují mykologové Dívali se pod houby, kudy vede podhoubí. Vedli velké spory, z jakých hub jsou spory. „Vždyť nepozná výtrus, ten leda tak ví trus.“ Vyšli spolu na houby, teď je všechno na houby. Místo koše hub pár rozbitých hub.
Mezi druhy není družba Kdysi dávno při při dávné přelo se jméno přídavné, tvrdilo, že je podstatné, pak se však vrhlo pod statné příslovečné příslovce. Nekončí to příslovci, též došlo na při s lovci Vše uloví slovesa jsou to přeci slov esa.
Úpění u pění Vůbec nechci zapět, tak jsem dostal za pět. Vždy, když zkouším pění, tak mi z huby pění. Proto píseň není pěna, já jsem zticha jako pěna. Radši pívat z pěn kávy, nechám zpívat pěnkavy.
Re: kurz Chodil jsem dřív na kurzy, ale teď jsem v rekurzi. Už vím, co je kurzíva, a jdu spát když kur zívá. Kurzor mi však nedá spát, Kur – vzdor, báseň musím psát: „Re: kurz Chodil jsem dřív na kurzy, ale teď jsem v rekurzi. Už vím, co je kurzíva, a jdu spát když kur zívá. Kurzor mi však nedá spát, Kur – vzdor, báseň musím psát: „Re: kurz Chodil jsem dřív na kurzy, ale teď jsem v rekurzi. Už vím, co je kurzíva, a jdu spát když kur zívá. Kurzor mi však nedá spát, Kur – vzdor, báseň musím psát: .. .. ..“““““““““““““
Skla mání ve sklenářství Už konečně skla mají, nebo mě zas zklamají? Jsou tam boží skladnice, nové zboží skladníce, do regálů skla dají, pečlivě je skládají. Došlo jim zas skla málo, ach, jak mě to zklamalo.
Po-svícení Moje svíčka ta je z víčka. Když horký vosk v ní taje, odhaluje svíčky taje. Jedno přimhouření víčka, jed, no, při hoření víčka.
Studna Dle spisu, kde stálo, jak se všechno stalo a z filmové sekvence od Jiřího Sequense. Políčko za políčkem, začalo to políčkem... Souseda už nezdraví, ublížil mu na zdraví. Jak se blíží soudní stání, otec nemá žádné stání, stalo se to po hádce, jak v tragické pohádce. Výkřik v tichu, asi z matky, v ložnici jsou velké zmatky. Brůnův pohyb sekvenční ženě z hlavy sek ven ční. Syn zahradu pilou ničí ať nezůstanou stopy ničí. A pak skáčou do studny, má být konec ostudný. Syn má adrenalin do žil, praštil otce, který dožil. Nahoře vrcholí mu hoře, tam jejich dům stojí, hoře.
2019–2020