DIVA - březen/duben

Magazín Národního divadla Brno březen–duben 2016

14

40

Diva k rytmu zrozená Galavečer s udílením diváckých cen Diva

Toužím, tedy jsem Operní sezona 2016/17 v NdB

sezona 2016/17

Prodej abonmá startuje 1. dubna NdB pro vás už připravilo novou sezonu 2016/17. Tři soubory nachystaly na příští sezonu mnoho krásných premiérových inscenací, které si můžete v rámci abonmá za velmi příznivou cenu zakoupit. Na výběr máte z mnoha druhů. Zvolit si můžete mezi víkendem či všedním dnem. Vybrat si můžete předplatné v rámci jednoho žánru a nebo zvolit kombinaci opery, baletu a činohry. Nezapomněli jsme ani na nejmenší diváky. Starší generace jistě uvítá abonmá, které hrajeme v 17 h.

A pozor!

Letos připravujeme opravdovou revoluci v předplatném Poskládáte si FLEXI ABO kompletně podle vlastních představ! Vyberete si termíny, které vám vyhovují. Vyberete si inscenace, které máte rádi. Vyberete si sedadla, která se vám líbí. Spouštíme 1. září 2016!

Od sezony 2016/2017 abonenti nově nebudou při zakoupení abonmá odcházet ze Zákaznického centra s legitimací, ale odnesou si abonentní vstupenku, kde kromě budov a míst v sálech bude informace o jednotlivých termínech.

Proč je výhodné být abonentem?

– výrazná úspora oproti nákupu jednotlivých vstupenek (až 60 %) – sleva 50 % na všechny divadelní programy – vstupenka navíc pro vás za hubičku – za pouhých 100 Kč – předplatného se netýká navýšení cen během sezony – slevy na mimořádné akce – slevové poukazy od našich partnerů – po celou sezonu budete mít stálé místo, které si vyberete

Chcete si nás nejdříve vyzkoušet?

Nechce se vám investovat moc peněz, přesto toužíte zjistit, zda představení NdB jsou pro vás to pravé? Zkuste naši specialitu: Předplatné na zkoušku. Navštívíte cenově výhodná představení, která hrajeme od září do prosince. Na výběr máte ze dvou variant.

Opera + balet a činohra.

Potřebujete poradit?

Stačí si otevřít naše nové webové stránky www.ndbrno.cz a zde se dozvíte nejvíce informací. Upřednostňujete osobní návštěvu? Zveme vás k nám do Zákaznického centra na Dvořákovu 11, nebo můžete volat na informační linku 542 158 120.

Těšíme se na vás!

Otvírací doba po–pá 8.30–18.00

úvodník Milí přátelé NdB, začíná jaro, příroda se po mírné zimě probouzí k novému životu a pro nás v Národním divadle to paradoxně znamená, že se sezona pomalu blíží ke svému konci. Čekají nás ale ještě mnohé premiéry – ty dubnové a březnové vám právě teď představujeme. Všechny tři soubory naplňují vizi, díky které pro vás měníme tvář našeho (i vašeho) divadla.

Nové nastudování Carmen ukáže atraktivní tvář divácky oblíbeného titulu, novinka hvězdy současné německé dramatiky Kdyby, tak, a co pak nabídne moderní pohled na motivy ze Shakespearovy klasické komedie a v očekávané inscenaci výjimečného režiséra J. A. Pitínského Otvírání studánek Alfréda Radoka se pokusíme přinést důležitý střípek do mozaiky, která se vyrovnává s dějinami našeho národa v druhé polovině dvacátého století. Čím dál nepřehlednější dění v celé Evropě i narůstání extremistických tendencí v naší společnosti naléhavě připomíná, jak je potřebné poznávat vlastní minulost, abychom nemuseli chyby našich předků znovu bolestně opakovat. Věřím, že i nové inscenace NdB budou inspirativním impulzem k celospolečenské diskuzi.

Nechceme se ale jen ohlížet. Naopak. Připravili jsme pro vás i řadu novinek, které budou stát za to, abyste se těšili na dny příští. Velkou radost mám zejména z dramaturgických plánů, které všechny tři naše soubory připravily na příští sezonu. Postupně vám jednotlivé tituly

budeme představovat nejen na stránkách Divy. Od dubna spustíme i prodej nového abonmá, které vám umožní cenově nejvýhodnější pravidelnou návštěvu našeho divadla. Pokud se do NdB rádi vracíte, ale nechcete se vázat na klasické předplatné, připravujeme pro vás od podzimu možnost sestavit si svoji vlastní předplatitelskou řadu v těch termínech, které vám budou vyhovovat, a z titulů, které vás nejvíce zajímají. Sledujte produkt Flexi Abo, jehož technické zajištění nyní realizujeme.

Nabídku NdB v letošním roce významně rozšíří dva velké mezinárodní festivaly, které organizujeme. Květnový Divadelní svět Brno přichází s programem, který má enormní šanci potvrdit úspěšný restart festivalu z loňského podzimu. A festival Janáček Brno slibuje výjimečné zážitky, za kterými byste jinak museli cestovat stovky kilometrů. Neváhejte a pořiďte si vstupenky co nejdříve – nejlepší místa mizí před očima!

Těším se na setkávání s vámi v hledištích našich divadel!

Martin Glaser ředitel NdB

↵

Foto na obálce: Pavel Hejný

Petite Mort Masculine / Feminine

Magazín Národního divadla Brno Vydává: Národní divadlo Brno, příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je statutární město Brno.

MK ČR E11077 ISSN 1803-0408 Vedoucí redakce: Vít Vaněk, vanek@ndb.cz Editorka: Zuzana Voráčová Grafická úprava: Robert V. Novák Tisk: Mafraprint

Obchodní informace Národní divadlo Brno, příspěvková organizace, Dvořákova 11, 657 70 Brno Informace o představení, rezervace a dobírky obchod@ndbrno.cz / 542 158 120 Online prodej: http://online.ndbrno.cz Prodej v hotovosti a na platební kartu Předprodej vstupenek NdB, Dvořákova 11, 542 158 120 po – pá 8.30 – 18.00 Divadlo Reduta, Zelný trh 4, 542 424 560 45 minut před představením Infocentrum Dům pánů z Lipé, 539 000 770 po – pá 8.00 – 20.00 / so – ne 9.00 – 16.00 45 minut před představením v pokladnách divadel Zákaznické centrum Jan Bernášek, vedoucí / bernasek@ndb.cz Lenka Benešová, předplatné / abo@ndb.cz / 542 158 247

Další Divy vycházejí 30. 4. (speciál Divadelní svět Brno) a 7. 5. 2016 Najdete ji v divadlech a v předprodeji NdB.

Statutární město Brno finančně podporuje Národní divadlo Brno, příspěvkovou organizaci.

obsah 4 premiéra činohra M. Sládeček, J. A. Pitínský: Otvírání studánek Alfréda Radoka 6 zprávy 8 fotoreport balet Petite Mort 10 balet Mezinárodní den tance s Českou televizí / Balet Gala 12 premiéra opera Georges Bizet: Carmen 14 galavečer Diva k rytmu zrozená 16 anotace činohra Roland Schimmelpfennig: Kdyby, tak, a co pak 18 projekt Thálie připlula na labuti!

20 fotoreport opera Powder Her Face 22 festival Divadelní svět Brno 2016 24 panorama Podezřelá krajina s anděly 26 festival 5. mezinárodní divadelní a hudební festival Janáček Brno 2016 28 rozhovor Klasika i modernost, zábava i závažnost Rozhovory s dramaturgy tří souborů NdB 34 rozhovor Petrolejové lampy S představitelem důstojníka a později syfilitika Pavla Maliny, členem souboru činohry Národního divadla Brno, Martinem Siničákem 36 choreografický ateliér balet Tvůrčí dílna mladých tanečníků 38 historie Družstvo českého Národního divadla v Brně 40 anotace opera Toužím, tedy jsem – sezona 2016/17 42 koncert opera Pavla Vykopalová Gala 45 program březen–duben 2016

2–3

Dušan Hřebíček, představitel Alfréda Radoka f o t o: Ivan Pinkava

Alfréd Radok (1914–1976) patří k nejvýznamnějším evropským režisérům 20. století.

V divadle byl filmařem, ve filmu divadelníkem, v životě humanistou. Jeho jméno dnes znají v souvislosti s principem Laterny magiky lidé po celém světě. Méně známý je jeho pozoruhodný osud, do kterého tvrdě zasáhly oba totalitní režimy minulého století.

Příkladem jedné z mnoha podob těchto zásahů byl v roce 1960 zákaz Radokova zpracování kantáty Otvírání studánek skladatele Bohuslava Martinů a básníka Miloslava Bureše. Stesk postavy Poutníka po rodném kraji byl tehdy nazván „sentimentem emigranta“. Ten měl Radok již brzy poznat na vlastní kůži… Původní hra Martina Sládečka na motivy životního příběhu tohoto slavného režiséra a kantáty Otvírání studánek v režii a fantazijním hávu předního českého divadelního tvůrce Jana Antonína Pitínského.

I studánky chtějí být čisté

premiéra činohra M. Sládeček Režie: J. A. Pitínský

Otvírání studánek Alfréda Radoka Premiéra 29. dubna 2016 v Mahenově divadle

Z tak trochu jiné studánky neboli Z autorova deníku 18. 11. 2014, Berlín Dnes mi volal Martin Františák. Svěřil se, že by panu Pitínskému rád navrhl, aby u nás v divadle (u nás!) vyprávěl životní příběh Alfréda Radoka a aby ho spojil s motivy Martinů kantáty Otvírání studánek, kterou Radok kdysi sám zpracoval. Nadchl mě. Ta představa setkání jedné z největších režijních osobností naší současnosti s jedním z největších režisérů minulosti je přinejmenším dráždivá.

Navíc v případě pana Pitínského, který je hotovým básníkem jeviště. Úplně ho vidím, jak se Radokova života zmocňuje za zvuku té překrásné Martinů hudby, vzniklé na lidově průzračné Burešovy verše!

19. 11. 2014, Berlín Opět volal Martin Františák. Zavolat panu Pitínskému mám já. A nemám prý se ho bát, vůbec ne. Všechno je to jen HRA. Takže... já mám volat Pitínskému?!

20. 11. 2014, Berlín Volal jsem Pitínskému, ale nerozuměli jsme si.

Vypadával mu signál.

2. 12. 2014, Berlín Konečně jsem se panu Pitínskému dovolal.

Dobrá zpráva: Asi jsem mu sympatický, neboť mi to zvedl už na třináctý pokus. Špatná zpráva: Tentokrát jsem mu rozuměl. Říkal, že neví, kdo by psal scénář, že prý by to chtělo nějak šikovně uchopit. A on už nepíše.

Opravdu jsem prohlásil, že scénář samozřejmě napíši já? Opravdu?!!! Já?!

dramaturgie Lucie Němečková, Martin Sládeček scéna Tomáš Rusín kostýmy Zuzana Rusínová hudba Vít Zouhar V rámci inscenace bude brněnskou Kantilénou (sborem dětí a mládeže při Filharmonii Brno) provedeno Martinů Otvírání studánek.

28. 4. 2015, Brno To je moc náhod i na mě. Otvírání studánek Alfréda Radoka by mělo mít premiéru na jaře, tedy v době, kdy se studánky skutečně otvíraly. A přesně týden po datu Radokova úmrtí, od kterého v roce 2016 uplyne přesně čtyřicet let! Kromě toho by měl hudbu k inscenaci dělat velký znalec Bohuslava Martinů Vít Zouhar, jehož otec dirigoval poličskou (a zároveň světovou) premiéru Otvírání.

Všechno do sebe zapadá. Jen ten scénář pořád chybí, jen ten aby jednou byl.

12. 10. 2015, Brno Je toho teď v divadle tolik, člověk se vůbec nezastaví. Kdy ale napíši to Otvírání?

18. 11. 2015, Brno Přišel zákaz. Nemám chodit do divadla. Přece nemusím být na každé saturninovské zkoušce. Vždyť to zvládnou i beze mě. (Cože...?!)

Mám se zavřít doma a psát scénář, to prý je teď hlavní.

13. 12. 2015, Brno Jsem panu Františákovi moc vděčný za to, že mi dal příležitost psát. Tak krásně uklizeno jsme doma ještě neměli. Všechno jsem vypucoval. A pak ještě navařil. Na týden dopředu. Že bych divákům toho 29. dubna prostě něco ukuchtil?

20. 12. 2015, Hukvaldy Panika. Vůbec nevím, co s tím. Doufám v kouzlo Vánoc.

4 –5

15. 1. 2016, Brno Možná už vím, jak na to, kde začít… Rok Radokovy smrti – 1976. Někde poblíž Göteborgu. V březnovém vzduchu je cítit nadcházející jaro. Dvaašedesátiletý exulant Alfréd Radok přichází unaveně po prázdné kamenité pláži, klopýtá přes kameny, ztěžka dýchá. Působí nepatřičně. Malý český člověk na břehu velkého a chladného moře. Čeká ho inscenace ve Vídni a on se na ni připravuje za chůze. (Vždycky to tak dělal.) Soustředit se ale nemůže, pořád jako by ho v hlavě cosi rušilo. Podivné zlomky povědomých melodií, nápěvy, které přece zná… Z dálky přichází další postava – jeho žena Marie. Přináší letenku a s ní i otázku, která už příliš dlouho visela ve vzduchu: Poletí do Vídně, i kdyby to znamenalo přelet nad bolestně milovaným Československem?

Tato otázka otvírá dávno zanesenou studánku a prameny vzpomínek se v poetickém dialogu dvou starých milenců stékají ve strhující proud, který nakonec vyústí v osudové rozhodnutí… Že by kouzlo Vánoc?

16. 1. 2016, Brno Chtěl jsem psát o exilu a touze po domově, o zodpovědnosti člověka k člověku… A nakonec? Prachobyčejná hra o lásce. O tom, jak vítězí nad nepřízní osudu, a dokonce i nad smrtí. Kdo by to byl řekl? Já ne.

17. 1. 2016, Brno První verze hotová. Já taky. Všechno je mi jedno. Kliknu prostě na „odeslat“ – a uvidí se. × / Martin Sládeček /

f o t o : archiv

zprávy Příhody lišky Bystroušky Žádná opera tak nepatří k městu Brnu jako ta o mazané lišce Bystroušce, co vyrostla v bílovické hájovně a mluví líšeňským nářečím. Jedna z nejoblíbenějších Janáčkových oper jiskří humorem, laskavým a zároveň trošku rozmarně pichlavým, proplétá svět i životy lidí a zvířat se zemitou životní filozofií.

Příhody lišky Bystroušky, které před padesáti lety slavnostně otevíraly novou budovu Janáčkova divadla, se do něj ve výroční sezoně vrací, poprvé se sopranistkou Martou Reichelovou v titulní roli.

Představení: 1. a 2. 4., 22. 5. a 1. 6. 2016 ×

Velikonoční Hry o Marii Bohuslava Martinů

Magnus Vigilius

Půvabná gejša Madama Butterfly Tragické lásky jsou věčnou inspirací pro umělce a Pucciniho Madama Butterfly patří právem k těm nejlepším. Půvabná gejša se v měsíci dubnu vrací na jeviště brněnské opery nejen s krásnými melodiemi, ale také ve vynikajícím obsazení s Adrianou Kohútkovou v hlavní roli.

Jako Pinkerton se v Brně poprvé představí vynikající dánský tenorista Magnus Vigilius, který tuto roli ztvárnil i na prknech Dánské národní opery.

Představení: 9. a 23. 4. 2016 ×

Pochutnáte si, dámy a pánové Jubilejní 100. repríza Pavola Seriše v divadle Reduta „Chutilo vám, páni?“ je úspěšná komedie jednoho herce, pocházející z podivného světa restaurací a číšníků. Autorovi Pavlovi Serišovi přinesla nejednu cenu (Vítěz FITUA 2015 v Maroku,

Třikrát Palindrom – třikrát jinak

Vítěz European Young Theatre 2015 v Itálii a mnoho dalších).

Během představení poznáme více než dvacet různých charakterů z prostředí jedné netradiční restaurace. Použito je jen minimum rekvizit, počítá se s představivostí aktivního diváka.

Komedie, která je směsí divadla, pantomimy, absurdity a tance, byla inspirovaná dílem Mistero buffo od italského dramatika a nositele Nobelovy ceny za literaturu Daria Fo. Vzešla ze spolupráce s uznávaným hercem a režisérem Arnoštem Goldflamem. Jubilejní reprízu uvedeme 3. dubna 2016 od 19 hodin v divadle Reduta. ×

V rámci dubnového bloku představení Game Over, progresivní autorské moderní inscenace z dílny brněnských tanečníků a choreografů, bratrů Svobodníkových a Adama Sojky, uvedeme v části večera Palindrom tři různá ukončení a tři různá vyústění.

Je Palindrom (z řec. palindromos, běžící pozpátku) Baletu NdB palindromem, u kterého se vše uzavírá v kruh? Jeví se vše stejně a se stejným významem z jakéhokoliv úhlu pohledu?

Přijďte se přesvědčit! Nabízíme další originální zážitek. Navíc vyhlašujeme soutěž pro diváky, kteří tři různé závěry choreografie Palindrom rozklíčují. Více info na www.ndbrno.cz. × 5., 6., a 15. dubna v Mahenově divadle

S Black and White v Třinci i v Praze Balet NdB bude 13. března hostovat v kulturním domě Trisia s představením Black and White Mária Radačovského.

V minulosti se třineckému publiku představil již inscenacemi Tango a Balady a moderní verze

Jarní baletní bloky

f o t o : Marek Olbrzymek

Velkolepé sbory, středověké mystérium i lidové pastorále, niterná výpověď o vnitřním boji mezi zlem a dobrem…

Ve sváteční době velikonoční, 23. března 2016, se v této sezoně naposledy rozezvučí Janáčkovo divadlo hudbou Bohuslava Martinů. V podání více než dvě stě účinkujících – souboru Janáčkovy opery a spojených sil tří brněnských sborů – ožije na jevišti mimořádné operní dílo o hříchu a odpuštění. ×

Čajkovského Labutího jezera bude tak třetí inscenací, kterou zde uvede. V červnu se Balet NdB představí také pražskému publiku, se stejným titulem bude hostovat v historické budově Národního divadla. ×

Hry o Marii

V březnovém baletním bloku vás srdečně zveme na dvojí podobu baletu Labutí jezero s hudbou Petra Iljiče Čajkovského. Tento hudební klenot uvádíme jak v tradiční choreografické koncepci Maria Petipy a Lva Ivanova, v nastudování dlouholetého baletního mistra milánské La Scaly Roberta Strajnera, tak i v moderní verzi pod názvem Black and White v choreografii uměleckého šéfa Baletu NdB Mária Radačovského. Nenechte si ujít náš březnový blok představení a zjistěte, co obě verze nesmrtelného Čajkovského díla spojuje a v čem se naopak liší.

V dubnovém bloku vám nabídneme večer s názvem Game

f o t o : Robert V. Novák

zprávy Over, který je určen nejen mladé generaci diváků. Naopak pro milovníky klasiky jsme připravili blok exotického baletu Bajadéra, který bude ve svém posledním představení, s podtitulem Balet Gala, hostit hvězdné sólisty z Mariinského a Michailovského divadla v Petrohradu. ×

Činohra NdB míří na festivaly!

Oprava travertinového obložení fasády Janáčkova divadla

Přístav jménem derniéra

místě ukončí Veselé paničky windsorské (režie: Peter Mikulík, premiéra: 14. 12. 2001), 15. dubna naposledy Redutu ovládnou Schillerovi Loupežníci v razantním režijním gestu Thomase Zielinského, 22. května si pak tamtéž naposled zařádí Schönherrova Ďáblice, a červen bude v Mahenově divadle patřit derniérám inscenací Hostina dravců (9. 6.), a Scapinova šibalství (13. 6.). Neplačte, přijďte zatleskat! ×

Nejen zkoušením, premiérami a jiným uměleckým provozem jest hektický život činohry NdB naplněn, počet hracích dní má svůj strop, a některé starší inscenace v něm musí své místo uvolnit těm novým.

Neváhejte a využijte šanci rozloučit se důstojně se svými oblíbenými kousky, nebo na poslední chvíli zhlédnout to, co jste ještě neviděli. Možnost reparátu je už minimální, tak ať je na co vzpomínat! Dne 17. března 2016 do vlastní cílové stanice v Mahenově divadle dosupí Ostře sledované vlaky (režie: Ivo Krobot), 29. března svou jevištní pouť po neuvěřitelných patnácti letech na stejném

Národní divadlo Brno na sociálních sítích! #ndbrno

f o t o : Jakub Jíra

Ani po úspěšném pražském hostování, kdy v pondělí 15. února Králi Oidipovi v režii uměleckého šéfa Martina Františáka nadšeně aplaudovalo bezmála vyprodané Stavovské divadlo, neusíná Mahenova činohra na vavřínech a chystá se na další podobně radostné cesty. V nadcházející festivalové sezoně se představí již 19. května na mezinárodním divadelním hodokvasu Setkání-Stretnutie ve Zlíně, kde bude uveden diváky i odbornou kritikou oceňovaný moravský western Je třeba zabít Sekala.

Samotný závěr úspěšné sezony pak bude zasvěcen účasti na slovutném Divadle evropských regionů, kde bude 24. června na půdě Klicperova divadla v Hradci Králové odehrána slavnostní repríza inscenace Běsi v režii Martina Čičváka.

Milé festivalové publikum, těšíme se na tebe! ×

Je třeba zabít Sekala

Chcete být informováni o připravovaných inscenacích a projektech NdB s předstihem a detailně? Sledujte nás na některé z našich stránek na sociálních sítích. Hlavní zdroj, který byste neměli přehlédnout, je stránka Národní divadlo Brno na Facebooku. Najdete zde plno fotografií, dodatečných informací o inscenacích, pozvánek na premiérové večery, soutěží o vstupenky a mnoho dalších vychytávek! Pokud vás zajímá konkrétní soubor, vyhledejte si na Facebooku cíleně informace pouze o něm. Opera publikuje pod názvem „Janáčkova opera“, baletní soubor nazval svou

6–7

stránku „Balet NdB“. Činohra si pro jistotu vytvořila stránky hned dvě: „Mahenova činohra“ a „Divadlo Reduta“. Pokud máte jakýkoliv dotaz či připomínku, není nic jednoduššího, než nás kontaktovat přímo skrze jednu ze zmíněných stránek, zdarma a z pohodlí domova. Pokud máte účet i na Instagramu (my ano! #ndbrno), můžete nás sledovat i tam! Buďte s námi na síti! ×

Janáčkovo divadlo krásnější a zářivější Jak jste si již určitě povšimli, naše krásné Janáčkovo divadlo je právě obehnáno lešením.

Důvodem je dlouhodobě připravovaná oprava travertinového obložení, které bylo nutné z bezpečnostních důvodů kompletně celé vyměnit. Pevnost desek a jejich ukotvení po padesáti letech od postavení divadla ztratily své původní vlastnosti, a tak bylo nutné konat. Spolu s výměnou desek proběhne také očištění omítkové části fasády.

Celou stavbu pro nás realizuje firma PS Brno a kameny na obložení dodává firma Kámen Engineering z Hradce Králové.

Pokud vše půjde podle plánů, divadlo se opět zaskví v celé své původní kráse v polovině letošního června. ×

Beethoven Hudba Choreografie

text: Karel Littera foto: Pavel Hejný

Ludwig van Beethoven Mário Radačovský

Spolu

Petite Mort

Hudba Choreografie

Franz Schubert Mário Radačovský

Masculine / Feminine Hudba Choreografie

Herbie Flowers & Barry Morgan, Masakazu Ito Lukáš Timulák

Petite Mort Hudba Choreografie Asistentka choreografa

Wolfgang Amadeus Mozart Jiří Kylián Elke Schepers

Spolu – Barbora Bielková, Florent Operto

Beethoven

Premiérovým uvedením večera Petite Mort došlo v Baletu NdB k historické události. Poprvé jsme zařadili do repertoáru dílo Jiřího Kyliána, dokonce jedno z jeho nejslavnějších a nejžádanějších, na což jsme náležitě pyšní a hrdí. Je to nejen otázka umělecké kvality našeho souboru, ale i zvýšení jeho profesní prestiže.

A ještě něčím je náš složený titul výjimečný. Je totiž prodchnut uměleckým duchem Nizozemského tanečního divadla (NDT), a to nejen prostřednictvím osobnosti Jiřího Kyliána, jeho dlouholetého uměleckého ředitele a choreografa, ale i dalších dvou tvůrců, Mária Radačovského a Lukáše Timuláka. Oba choreografové totiž prožili větší část svých interpretačních kariér v Nederlands Dans Theater pod Kyliánovým vedením a zažili úžasnou tvůrčí atmosféru v jeho souboru, která je nasměrovala na choreografickou dráhu.

Jsme rádi, že jste u výjimečného okamžiku, jakým premiéra Kyliánova díla bezesporu je, byli s námi. A pro ty, kdo se na Petite Mort teprve chystají, máme ujištění, že tento jedinečný choreografický večer pro vás bude nevšedním uměleckým zážitkem! × Petite Mort – Emilia Vuorio, Gregor Giselbrecht

fotoreport

Masculine / Feminine – Ivona Jeličová

Masculine / Feminine – Uladzimir Ivanou

Petite Mort

8–9

×

Roztančeme Brno!

Oslavy Mezinárodního dne tance s Baletem NdB ↵ Martin Svobodník, Klaudia Radačovská, Autor výtvarného objektu 224, Jan Dostal (2015).

balet Mezinárodní den tance / Balet Gala

Po úspěchu loňského projektu Mezinárodního dne tance s Českou televizí (MDT), kdy se na prostranství za Janáčkovým divadlem sešly téměř dvě stovky oslavujících i přihlížejících milovníků tance, se Balet NdB horlivě pustil do příprav jeho letošní organizace. Na úvod je nutné vysvětlit, co vlastně MDT je a proč se slaví. text: Karel Littera foto: Arthur Abram

Mezinárodní den tance s Českou televizí V roce 1982 Taneční komitét ITI (International Theatre Institut – Mezinárodní divadelní ústav) poprvé vyhlásil 29. duben Mezinárodním dnem tance. Od té doby je tento den každoročně oslavován na celém světě jako připomínka narození velkého tanečního reformátora Jeana-George Noverrea (1727), který byl svými současníky nazýván Shakespearem tance. V roce 1995, v úsilí spojit všechny mezinárodní taneční organizace a oslavit Mezinárodní den tance společně, vstoupil Taneční komitét ITI/UNESCO do spolupráce s Mezinárodní taneční radou (CIDD-UNESCO) a Mezinárodní taneční aliancí (WDA).

Cílem oslav je zdůraznit univerzální povahu tance, který ve svých nesčetných variantách překonává etnické, kulturní, politické i náboženské bariéry mezi lidmi. Tanec má totiž tu vlastnost, že je společným jazykem všech lidí a dokáže je spojit v přátelství a míru.

Součástí každoročních oslav je i šíření Poselství, k jehož sepsání je vždy vyzvána významná osobnost tanečního světa. Byli to jak respektovaní choreografové, namátkou Jurij Grigorovič, Merce Cunningham, Jiří Kylián, Maurice Béjart, Hans van Manen, Mats Ek, William Forsythe, Akram Khan, tak i tanečníci a další významní umělci.

Brněnský balet samozřejmě nemůže u těchto oslav chybět a připojí se k dalším českým městům, která připravují program pro veřejnost. Tančit se bude všude, na veřejných prostranstvích, v parcích, na náměstích, v ulicích, na nádražích, v sálech, klubech, divadlech…

Náš program v návaznosti na minulý ročník, kdy se historicky poprvé uskutečnil telemost mezi Národními divadly v Praze a Brně, opět zrealizujeme ve spolupráci s Českou televizí, respektive s jejím i-vysíláním a Národním divadlem v Praze. Jeho prvním vrcholem bude velkolepé setkání tanečníků amatérů i profesionálů, které bude skvělým happeningem pod širým nebem, tentokrát na piazettě před Janáčkovým divadlem. Srdečně zveme na Open class – baletní trénink otevřený všem, kdo mají rádi tanec. A to bez rozdílu věku, postavení nebo stupně pokročilosti, amatéry i profesionály. Rozhodující je zanícení pro tanec a chuť stát se součástí oslav Mezinárodního dne tance a zapojit se do jeho propagace. Chceme touto formou především oslovit širokou veřejnost a pozvednout povědomí o tanci a baletu. Brněnskou část baletního tréninku zapojeného do přímého telemostu povede

a bude moderovat umělecký šéf baletu NdB Mário Radačovský spolu s dalšími brněnskými tanečními osobnostmi. Trénink bude veden střídavě z Prahy a Brna. Diváci u televizních a počítačových obrazovek budou mít příležitost tančit společně s námi v i-vysílání České televize. Po ukončení telemostu pak následně v krátkém programu předvedou tanečníci baletního souboru NdB ukázky z repertoáru, zapojí se také taneční mládí, konkrétně posluchači Taneční konzervatoře Brno a Baletní školy I. V. Psoty.

Balet Gala / Bajadéra s ruskými hvězdami Druhým vrcholem oslav MDT, tentokrát uměleckým, bude večerní program v Janáčkově divadle – slavnostní představení klasického baletu Ludwiga Minkuse Balet Gala / Bajadéra. V rámci festivalu Ruská kultura v české republice, který se každoročně koná již patnáct let a přiváží pozoruhodné ruské umělce mnoha žánrů, letos baletní hvězdy – Jelenu Jevsejevu v roli Gamzatti z Mariinského divadla a Leonida Sarafanova v roli Solora z Michailovského divadla v Sankt Petěrburgu.

Tento festival v minulosti hostil baletní hvězdy nejvýznamnějších ruských baletních souborů – Velkého divadla v Moskvě, Mariinského divadla a Divadla Michajlovského v Sankt Petěrburgu i dalších významných ruských divadel. V letošním roce uvidíte Balet Gala ne jako tradiční galakoncert, ale jako celé představení s mimořádnými sólisty.

Využijte možnosti vidět zářit baletní hvězdy nejen v koncertních číslech, ale vychutnejte si jejich umění v rámci interpretace celé role.

Věříme, že takový zážitek bude důstojnou oslavou MDT i pro ty, kteří raději slaví pasivně jako diváci.

29. dubna 2016 Open Class, program – 15 hodin, prostranství před Janáčkovým divadlem.

Balet Gala / Bajadéra v 19 hodin v Janáčkově divadle.

10–11

Václava Krejčí Housková f o t o: Ivan Pinkava

Svoboda v lásce, nebo smrt

premiéra opera

Georges Bizet Dirigent: Ondrej Olos Režie: Tomáš Pilař

Carmen scéna a kostýmy Aleš Valášek pohybová spolupráce Ladislava Košíková v hlavních rolích

Pokud by se konala anketa o femme fatale opery, pak by jistě zvítězila španělská cikánka Carmen. Příběh sám má však mnohem více vrstev, nejde tu jen o přelétavou a nespoutanou lásku Carmen, se kterou se žárlivý José nedokáže vyrovnat. Je to především střet dvou zcela rozdílných světů – spořádaného, úhledného světa Josého a Micaëly, ovládaného předem danými pravidly a světa cikánů a pašeráků žijících ze dne na den, bez zákonů a ovládaného okamžitými impulzy. Co se stane, když se tyto dva světy střetnou… Ředitel pařížské scény Opéra Comique Adolphe de Leuven byl poněkud vyděšen, když si mladý skladatel Bizet vybral jako námět pro novou operu novelu Carmen francouzského spisovatele Prospera Mérimeéa (1803–1870). Povídka se mu zdála příliš krvavá a už vůbec se mu nelíbila představa vraždy hlavní hrdinky přímo na scéně, ale libretisté Meilhac a Halévy byli nadšeni. Základem Mérimeéova příběhu je vyprávění dona Josého Lizarrabengoa, zločince odsouzeného za vraždu cikánky Carmen, jenž ve vězení líčí svůj tragický příběh o pošetilé vášni k nestálé ženě, kvůli které dezertoval z vojny, stal se pašerákem, lupičem, ba co víc, i několikanásobným vrahem.

Bizet miloval exotické motivy, a i když sám ve Španělsku nikdy nebyl, atmosféra povídky ho strhla. Meilhac s Halévym převzali základní dvojici příběhu, zjednodušili děj a doplnili ho ještě o dvě další postavy. Micaëlu, jež je se svými světlými vlasy a modrou sukní, což bylo tehdejší typické oblečení venkovanek z baskických provincií, pravým opakem Carmen. Tím druhým je toreador Escamillo, který libretistům nahradil Josého původní konkurenty, právoplatného manžela Carmen cikána Garcíu a torera Lucase. Dne 3. března 1875 se konala premiéra, vyvrcholení pětiměsíčních zkoušek a sporů, kdy orchestr i sbor odmítaly Bizetovu hudbu jako příliš obtížnou.

Vy jistě víte, pane, že v továrně pracuje dobrých čtyři sta nebo pět set žen. Kroutí doutníky ve velkém sále, kam muži nemají bez povolení přístup; když je totiž horko, ženy si udělají pohodlí, obzvláště ty mladé. Když se dělnice vracejí z oběda, mnoho mládenců se na ně chodí dívat a dvoří se jim ostošest. Zatímco se druzí dívali, já zůstal

Carmen Don José Micaëla Escamillo

Jana Hrochová, Atala Schöck, Václava Krejčí Housková Alexandru Badea, Luciano Mastro Jana Šrejma Kačírková, Daniela Straková-Šedrlová Jakub Kettner, Svatopluk Sem, Jiří Sulženko

Premiéra 18. března 2016 v Janáčkově divadle

sedět na lavičce u brány. Byl jsem tenkrát mladý a nevěřil jsem, že by mohla být hezká děvčata i bez modrých sukní a copánků spadajících na ramena. Po pravdě řečeno měl jsem z Andalusanek strach.

Jsou samý žert a smích, nikdy neřeknou rozumné slovo. A tak jsem si hleděl svého řetízku, když najednou slyším, jak panáčkové volají: „Podívejte, la gitanilla!“ Zvedl jsem oči a spatřil jsem ji. Bylo to v pátek, nikdy na to nezapomenu. Spatřil jsem Carmen.

Prosper Mérimeé: Carmen Přes bohatou melodickou invenci a skvělou hudební charakteristiku postav i prostředí byla premiéra v pařížské Komické opeře přijata publikem krajně zdrženlivě a mnozí diváci přicházeli, jen aby spatřili skandální dílo, o němž mluvila celá Paříž. Krátce po premiéře nabídl Bizetovi nový ředitel vídeňské dvorní opery Franz von Jauner uvedení Carmen v hlavním městě rakouské monarchie. Požadoval ale několik úprav – do 4. jednání měl být přidán balet a dialogy měly být změněny v recitativy. Bizet souhlasil a začátkem května byla podepsána smlouva. Koncem měsíce však Bizet onemocněl a 3. června 1875 ve věku 38 let náhle zemřel. Úprav pro vídeňské uvedení se ujal Bizetův přítel Ernest Guiraud, který přepracoval zkrácené texty dialogů na recitativy. Vídeňské představení 23. října 1875 bylo obrovským úspěchem a znamenalo začátek trvalé přítomnosti této opery na světových operních jevištích v mnoha jazycích a v mnoha úpravách, neboť jak první vydání hudebního nakladatelství Choudens, které zakoupilo od Bizeta vydavatelská práva již v lednu 1875, tak pozdější Guiraudova úprava s recitativy nezachytily mnohé změny provedené autorem v průběhu zkoušek opery. V druhé polovině 20. století se objevilo kritické vydání obsahující obě verze opery a dnes se mnohé ze světových scén při nastudování tohoto skvostu francouzské operní literatury vracejí k Bizetově původnímu zpracování.

Nová Carmen do Brna poprvé vstoupí ve své původní podobě, s mluvenými dialogy místo recitativů a s běžně neuváděnou scénou pantomimy. To je samozřejmě pro operní soubor i režiséra Tomáše Pilaře a dirigenta Ondreje Olose velká výzva, ale zároveň jedinečná příležitost vytvořit na jevišti skutečně strhující drama. × / Patricie Částková /

12–13

Diva k rytmu zrozená

aneb Saturnin hostí Ondřeje Havelku text: Martin Sládeček foto: Jakub Jíra

galavečer Saturnin si po letech zase padne do náručí s Ondřejem Havelkou. Anebo Ondřej Havelka se Saturninem? Jisté je, že se tak stane v Brně. A že to bude událost, u které by měli být nejen všichni swingumilovní diváci. Už v pondělí 21. března od 19.00 v Mahenově divadle!

Také letos totiž oceňujete to nejlepší, co se na jevištích Národního divadla Brno v předcházejícím roce urodilo a událo. A že bylo z čeho vybírat!

Již tradiční udílení diváckých cen DIVA bude tentokrát dosti... netradiční. Nás i vás čeká jedinečný saturninovský galavečer, jehož moderátorem nebude nikdo jiný než šarmantní režisér, herec a muzikant Ondřej Havelka. Ten se tak po letech shledá nejen s Jirotkovým Saturninem, v jehož veleúspěšném filmovém a televizním zpracování v devadesátých letech hrál, ale ke svému (ne)štěstí také s některými jeho postavami. Hned v úvodu s tetou Kateřinou a jejím nezvedeným synem Miloušem. Ti se totiž rozhodli, že i oni si nějakou tu cenu právem odnesou. Naděje však umírá poslední. Na sluhu jménem Saturnin je zkrátka spoleh a jistě přispěchá moderátorovi na pomoc. Ano, je to tak: V rámci galavečera plného noblesy a humoru nejenže vyhlásíme výsledky divácké ankety o nejúspěšnější umělkyně, umělce a inscenace za rok 2015, ale také vás pobavíme.

Vše se navíc ponese v duchu prvorepublikového swingu. Živě hrát ho bude kapela Melody Gentlemen. Ta svou hudbou již sedmým

rokem přenáší posluchače a návštěvníky koncertů do časů kaváren, kabaretů i zvukových filmů třicátých a čtyřicátých let minulého století. Její repertoár stojí nejen na slavných filmových melodiích, ale také na tanečních šlágrech i swingových evergreenech té doby. Zakladatel Melody Gentlemenů Jaroslav Martinek říká: „Dalo by se říci, že hrajeme hudbu z časů našich babiček. Svým hudebním projevem, nástrojovým obsazením, kostýmy i celkovým stylem se chceme co nejvíce přiblížit menším dobovým tanečním orchestrům, jakými byli například Dvorského Melody Boys.“ Režie celého galavečera se ujme Jakub Nvota, tvůrce brněnského Saturnina, který pro vás kromě vší té parády na jevišti připraví i saturninovské překvapení ve foyer.

Kdo nakonec získá Divu? A kdo krásnou Barboru Terebovou?

Vstupenek povážlivě ubývá. Neváhejte a hoďte se s námi do gala.

Teta Kateřina varuje: Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. Nejtrestuhodnější formou roztržitosti je, když se lidé zapomínají radovat ze života, volá se Saturninem celé Národní divadlo Brno.

Tři otázky pro moderátora galavečera Ondřeje Havelku

Každý svého štěstí strůjce!

Jak jste se k moderování saturninovského galavečera Diva k rytmu zrozená vlastně dostal?

S touto nabídkou mě oslovilo vedení činohry Národního divadla Brno. Kontakt mezi námi existoval již dříve, protože právě v této sezoně Saturnina v dramatizaci našeho dua Vačkář/Havelka na jevišti Mahenova divadla uvedli. Měl jsem pocit, že jsem se už se Saturninem dostatečně vypořádal, a tak jsem byl zdrženlivý, nakonec mě ale přesvědčili.

I vy si můžete z galavečera odnést cenu. Jak na to? Hlasujte! Pro své favority ze souborů NdB nebo z jeho repertoáru. Anketní lístky jsou součástí měsíčních programových skládaček. Boxy na vyplněné lístky jsou umístěny ve vestibulech všech scén NdB tak, aby je ani kníratý a láskou zaslepený Milouš nepřehlédl: V Janáčkově divadle, Mahenově divadle i v divadle Reduta, stejně jako v předprodeji NdB na ulici Dvořákova. Stačí vyplnit jedinou kategorii, uvést na sebe kontaktní údaj a automaticky budete zařazeni do slosování o skvělé ceny, které předá sám průvodce večerem pan Ondřej Havelka. Což takhle třeba víkendový pobyt v Balonovém hotelu Radešín?

O co podle vás Jirotkovi v jeho Saturninovi šlo?

O to, aby pobavil. Inteligentně a vkusně. To není málo. A o to, aby život nebyl šedivý, aby se lidé projevovali individuálně a vtipně.

Jak se vlastně stane, že se člověk, který zlatou éru jazzu a swingu nemohl zažít, začne této hudbě věnovat?

Asi patřím k těm, kteří stále čekají, že se objeví někdo nebo něco, umělecká osobnost nebo umělecký či myšlenkový směr a nabídnou nám východiska z dnešní kul-

turní nouze, přinesou víru a naději, budou stavět a ne bořit. V naději, že něco takového přijde, si rád počkám. Ale jak dlouho to bude trvat? A tak abychom se během toho dlouhého čekání nezbláznili, vracíme se k uměleckým dílům nebo žánrům, které vznikaly v dobách, kdy jasné estetické normy existovaly, a byly dokonce respektovány i v umění populárním.

Pokud jde o jazz a swing meziválečného období, můžeme se k němu vracet tak, že si pustíme staré nahrávky. To je velká radost. A pak je tu druhá možnost – staré nahrávky si poslechnout a postavit kapelu, shánět staré nástroje, notové materiály a jiné dokumenty z oné doby, snažit se pochopit aranžérský a interpretační styl, pak to všechno vstřebat a ovládnout a hrát tu muziku živě tak, jak se hrála tenkrát, a pokud možno ji neničit zjednodušováním nebo, nedej bože, ‚vylepšováním‘.

Je to fuška, ale to musíte uznat, zážitek z živé hudby, ten ničím nenahradíte!

14 –15

A pozor. Automaticky slosovatelné jsou rovněž všechny vstupenky na letošní Divu k rytmu zrozenou! ×

Pavel Piatnica: uklízeč Janáčkova divadla f o t o: Ivan Pinkava

Čtyři barvité výklady temné díry ve zdi

anotace činohra

Kdyby, tak, a co pak Slavnostní česká premiéra inscenace textu Rolanda Schimmelpfenniga Kdyby, tak, a co pak se uskuteční 7. dubna 2016, tradičně od 19.00 v divadle Reduta.

text: Petr KlariN Klár

I duben je v Mahenově činohře Národního divadla Brno zasvěcen premiérám! Tu první obstará už 7. 4. vůbec první domácí uvedení textu v současnosti nejhranějšího německého autora Rolanda Schimmelpfenniga Kdyby, tak, a co pak, který byl do češtiny přeložen na přímou objednávku NdB renomovaným germanistou, básníkem, historikem a diplomatem Tomášem Kafkou. Text s poněkud kryptickým názvem stvořil Schimmelpfennig v roce 2011 na zakázku Frankfurtské činohry, jako svéráznou variaci na řemeslnický motiv z Shakespearovy fantaskní komedie Sen noci svatojánské. Původní parta fachmanů, snaživě nacvičující ochotnické představení pro královský svatební hodokvas, zde byla autorem rázně transformována do kvarteta stavebních dělníků, opravujících rozlehlý zchátralý dům. Komunikace se stavbyvedoucím nefunguje, práce se vleče, projekt neodpovídá realitě, a ke všemu se ještě v čerstvě proražené díře ve zdi ztratí dělník Marek. Ale za zdí nic není, přesněji řečeno, za zdí je Nic. Díra je, jak se zdá, nekonečná, a tudíž nastává ta pravá chvíle nikoli pro promptní řešení akutního problému, nýbrž pro přestávku. U piva a cigarety se roztáčí dialog, který volně přechází ve vyprávění několika paralelních příběhů. Svou roli v nich má mimo jiné i nevěrná manželka šéfa stavby, jež má poměr s jedním z řemeslníků, špatné svědomí jednoho z parťáků, jenž svou „fušeřinou“ možná zavinil tragédii téměř antickou. Navíc zeď má být sice proražena, jenže nikdo neví, zda právě ona není zdí nosnou. Jak je u Schimmelpfennigových her zvykem, postavy se – zde díky fatální přítomnosti díry – doberou až k apokalyptickým a utopistickým otázkám, které však často zůstanou nezodpovězeny.

Režií české premiéry Schimmelpfennigovy kontroverzní komedie se na scénu divadla Reduta vrací tvůrce inscenací Růže pro Markétu (2009) a Loupežníci (2014) Thomas Zielinski, který pro Divu dramatickou předlohu charakterizoval takto: „Název hry zní jako filozofická stať a tam má hra také vskutku namířeno. Sice si na sebe bere montérky, ale vše je pěkně po schimmelpfennigovsku poeticky zamíchané. Je tam báječná kombinace profánnosti všedního dne a fantasmagorie, která otevírá paralelní světy, o kterých jsem vždy tušil, že existují, ale nemyslel jsem si, že jsou tak brutální a kruté. Schimmelpfennig je nejen nejhranější, ale především nejúspěšnější žijící německý dramatik. Kontroverzní a vždy radikální, což se mi líbí. Navíc se domnívám, že první věta hry patří mezi nejkondenzovanější a nejosudovější začátky dramatického příběhu, které jsem kdy četl: „Nehodíme se k sobě.“ Diváckou atraktivitu inscenace podtrhne exkluzivní herecké obsazení, ve kterém se kromě ostřílených hereckých matadorů činohry Národního divadla Brno Petra Bláhy a Martina Siničáka představí hostující posily Jan Grundman a František Nedbal.

Portrét dramatika: Roland Schimmelpfennig Narodil se v roce 1967 v německém Göttingenu. Po maturitě pracoval v Istanbulu jako nezávislý žurnalista a spisovatel v německo-tureckém měsíčníku. V roce 1990 se vrací do Německa a začíná se věnovat studiu činoherní režie na Městské divadelní škole Otto Falkenberga v Mnichově. Po dvou letech studia odchází do Münchner Kammerspiele k tehdejšímu intendantu a režiséru Dieteru Dornovi, aby u něj pracoval jako asistent režie. Následně působí jako externí pedagog na své někdejší alma mater, později se stává členem uměleckého vedení Münchner Kammerspiele, kde se věnoval režii a dramaturgii. V té době se začíná postupně profilovat rovněž jako dramatik. Psaní her pro Schimmelpfenniga dle vlastní „diagnózy“ představuje prostředek úniku od každodenních problémů praktického divadelního provozu. Impuls ke psaní mu dala opakovaná tvůrčí setkávání s respektovanými dramatiky při inscenování jejich her. Nejzásadněji na Schimmelpfenniga zapůsobil německý spisovatel, malíř a filmař Herbert Achternbusch, díky němuž poprvé sám napsal v roce 1993 hru s názvem Ryba za rybu (Fisch um Fisch). Od roku 1996 je autorem „na volné noze“. V USA, kam odcestoval v roce 1998, se věnoval především překladatelské činnosti. Po návratu do Německa působil několik sezon jako dramaturg a člen nového vedení berlínského Schaubühne spolu s renomovanými divadelníky Thomasem Ostermeierem a Sashou Waltz. Později působil coby domácí autor v několika německých a rakouských divadlech (mj. Deutsches Schauspielhaus Hamburg, Burgtheater Wien). Od roku 2000 píše dramata na objednávku pro různá, nejen německojazyčná divadla (Deutsches Theater Berlin, Burgtheater Wien, Schauspielhaus Frankfurt, Bayerische Staatschauspiel, Vulcano Theater, Tokyo National Theater, kodaňské Kongelige Theater).

Je držitelem prestižní Ceny Else-Laskerové-Schülerové za hru Fisch um Fisch, Nestroyovy ceny za nejlepší německou hru roku 2002 (Push Up 1–3) a 2009 (Besuch bei dem Vater), za text Für eine bessere Welt získal ocenění Rozhlasová hra roku 2004, za inscenaci své hry Zlatý Drak (Goldene Drache) ve vídeňském Burgtheatru získal v roce 2010 hlavní cenu festivalu v Mülheimu (Mülheimer Theatertage NRW).

Roland Schimmelpfennig má na svém kontě víc než čtyřicet divadelních a rozhlasových her i operních libret. Žije a pracuje v Berlíně. Se svojí partnerkou, herečkou a dramatičkou Justine del Corte, má dceru Almu. ×

Thomas Zielinski – režie

Narodil se v roce 1972 v Berouně. Dětství prožil v řeckých Athénách a v americkém Chicagu. Dospíval v německém Frankfurtu. Do rodné země se vrátil až jako student divadelní režie na pražské DAMU (1995–2000).

V letech 2000–2002 působil jako asistent režie v Kammerspiele v Mnichově, spolupracoval zde mimo jiné s Lukem Percevalem, Karin Beier a Thirzou Bruncken. V letech 2004–2006 byl uměleckým šéfem a režisérem divadla Rokoko v Praze.

Od roku 2006 vyučuje na německé Akademii múzických umění v Ludwigsburgu, kde dosáhl docentury, a nadále režíruje v českých a německých divadlech.

16–17

Thálie připlula Jak již bylo avizováno v informační rubrice minulého čísla Divy, činohra Národního divadla Brno disponuje od prvních lednových dní oficiálně svým odborně-kritickým internetovým médiem. Na webové adrese www.thalienalabuti.cz, jejíž poetický název je inspirován sousoším, jež se nachází přímo na Mahenově divadle, je tudíž možno probírat se texty, předmětem jejichž zájmu není nic jiného než zevrubné ohledávání aktuální činoherní produkce Národního divadla Brno. Publicisté renomovaní i začínající jsou redakčním týmem Thálie na labuti aktivně provokováni k opakovaným návštěvám Mahenovy činohry a následné pitvě místních inscenací.

Pro zjednodušení čtenářovy orientace jsou příspěvky na webu řazeny do kvinteta základních žánrů, kterým byly zároveň přesně v intencích „labutí“ poetiky webu propůjčeny adekvátní názvy. Prostor ve všech virtuálních hnízdech Thálie na labuti je poskytován odborné veřejnosti i právě startujícímu studentstvu.

f o t o : Jakub Jíra

text: Petr KlariN Klár

Labuť noční pod svými perutěmi ukrývá stručné články, které prostřednictvím pouhých několika úderných vět shrnou bezprostřední dojmy z právě viděné inscenace. Hlavním poznávacím znakem noční labuti budiž její aktuálnost, nezřídka se tudíž vyskytuje na premiérách, v noci píše a na svět přichází brzy ráno. Její autoři se stejnou měrou rekrutují z řad letitých ostropisců i autorů, kteří si své ostruhy teprve brousí.

Labutí divokou je myšlen kritický živočich, jenž nemusí vždy vzejít přímo z okruhu divadelního, ale je s inscenací či jejím tématem nějakým způsobem osudově spojen. Titulní divokost jeho příspěvku je posléze definována absencí předem vymezených mantinelů, v nichž se má daný autor pohybovat. Subjektivita je tedy u labutě divoké ceněna nadevše! Labuť divoká se momentálně honosí mj. přítomností textů katolického kněze Jana Horáka k inscenaci Je třeba zabít Sekala nebo bohemistů doc. Mgr. Erika Gilka, Ph.D. a Mgr. Martina Lukáše k inscenacím Vévodkyně a kuchařka a Běsi.

Labuť hloubavá je pomyslnou královnou kritické části Thálie na labuti. V jejím hájemství se pohybují ti, jimž je vlastní komplexní analytická kritika. Právě snaha o renesanci vrcholné kritické disciplíny, která v posledních letech zažívá v našich zemích razantní ústup z někdejší slávy, byla jedním z iniciačních motivů vzniku odborně-kritického webu NdB. Pozvání do příbytku labutě hloubavé zatím laskavě přijali mimo jiné divadelní kritička Radmila Hrdinová nebo publicista Martin Macháček.

Labuť chechtavá je oddíl, který je vyhrazen publicistice. Zde bude čtenáři dopřán odpočinek od kritických výpadů a vylomenin. Labuť chechtavá dává prostor tvůrcům, vede rozhovory a rozpustile baví.

↵ Vévodkyně a kuchařka, Vladimír Javorský (Vévodkyně)

projekt

Nechte se svést a prosím, čtěte!

Labuť archivní značí, že v sobě skrývá informace interní. Tento oddíl je vyhrazen všem zájemcům o hloubání nad inscenacemi Mahenovy činohry, k dohledání zde totiž budou různé informace z jejich zrodu jako například návrhy kostýmů, nástin dramaturgicko-režijní koncepce či ukázky textových úprav. Nově si v Labuti archivní můžete prostudovat například textové předlohy k inscenacím Vévodkyně a kuchařka nebo Běsi.

Odborně-kritický web Thálie na labuti, zřízený Mahenovou činohrou Národního divadla Brno, vychází z přesvědčení, že přítomnost soustavné kritické reflexe je jedním ze základních předpokladů kvalitativního vzestupu umělecké produkce v prostoru a čase. Tento symbiotický vztah by však zároveň měl fungovat v obou směrech.

I proto je záměrem „labutího“ webu stát se jednou z platforem pro rozvoj divadelní kritiky (nejen) v Čechách.

Zpod labutích perutí – Ukázky z textů uveřejněných na Thálii na labuti:

Divadelní slavnost „Obsazení herecké dvojice je vybráno velmi pečlivě a není vyloučeno, že bude diváky šokovat, vévodkyni totiž ztvárnil Vladimír Javorský.

Genderové převrácení ústřední role ovšem nechce být čistě provokativním gestem, ale upozorňuje na autostylizační masky, které Ladislav Fuks ve svých prózách s oblibou používal, aby za ně skryl svoji přecitlivělou a ustrašenou identitu. Postava distingované aristokratky má k jeho názorům na umění a způsobu života poměrně blízko, pohlavní transpozice navíc není při vědomí autorovy marně střežené homosexuality nikterak překvapivá… brněnská herečka Eva Novotná je v roli Justiny povýšena ze Sofiina korektivu a lidovějšího kontrastu na její skutečnou partnerku, která se svými hereckými i mimickými výkony směle vyrovná svému protějšku… Ať už budeme rozumět závěru hry jakkoliv, nevyhneme se konstatování, že divadelní inscenace Fuksova románu dopadla na výtečnou. Mimo jiné potvrdila, že literární text je možné převést na divadelní prkna jedině celkovým uchopením původní autorské poetiky a bez nároku na její komplexní zachycení. Jestliže se autorky rozhodly pro jednoznačnou pointu a upřednostnily jednu z polarit Fuksova nerozhodnutého tázání po smyslu lidského života, měly na to plné právo. Využily myšlenkového potenciálu původního textu a radikalizovaly jednu jeho rovinu, na druhou stranu ovšem svébytným a mnohdy originálním způsobem zpracovaly jiné intence předlohy. Přestože setrvávat v pomíjejícím životě nemá podle hrdinky představení smysl, autorky naopak dokázaly, že citlivé adaptace literárních děl smysl mají. Svojí konceptuálně založenou hrou nezůstaly románu Ladislava Fukse nic dlužny.“ doc. Mgr. Erik Gilk, Ph.D. Autor je literární historik, působí na Katedře bohemistiky FF UP. Kompletní text k dispozici na adrese: http://www.thalienalabuti.cz/inscenace/ vevodkyne-a-kucharka/#subjektivni-kritika

↵

f o t o : Jakub Jíra

na labuti!

Běsi, Eva Novotná (Marie Šatovová)

Lidská štvanice Za originální a herecky jistě náročný příspěvek k interpretaci Dostojevského postav lze považovat příznakovou podobu divadelní řeči v první části hry. Záměrné opakování některých slov, v neobvyklém slovosledu a na způsob zajíkání, evokuje umanutost, s níž postavy Běsů lpí na svém přesvědčení. Vracejí se k motivům a okolnostem hovorů s druhými a krouží kolem představ, do nichž se vtělila jejich touha. Jako by nemohly jinak než bez přestání řečnit. Namáhavou artikulací nových idejí, pro všechny lákavých a fascinujících, přibližují si kýženou změnu společenského uspořádání. V kontextu první části hry, kde se aktéři dramatu představují a zápletka komplikuje, uplatňuje se ozvláštněná řeč postav jako prvek významně umocňující atmosféru všeobecného očekávání.“ Mgr. Martin Lukáš Autor působí na Katedře bohemistiky FF UP. Kompletní text k dispozici na adrese: http://www.thalienalabuti.cz/inscenace/ besi/#subjektivni-kritika

18–19

×

Powder Her Face ↵ ↵

Marta Reichelová (Milenka)

Hana Škarková (Vévodkyně)

↵ V opeře je řada postav, ale jen čtyři zpěváci – Josef Škarka ve dvou ze svých několika rolí, zde Soudce a Vévoda spolu s Martou Reichelovou jako Milenkou.

fotoreport opera Premiéra soudobé opery je vždy významnou událostí a hlavně velkou výzvou pro všechny, kteří se na ní podílejí. O to je větší radost, když se vše podaří, protože Powder Her Face slavného britského skladatele Thomase Adèse je dílem se všemi ingrediencemi potřebnými pro úspěšnou operu. Trocha skandálu, špetka sexu, inteligentní a mnohovrstevnaté libreto spisovatele Philipa Henshera ve spojení s Adèsovou originální a vtipnou hudbou tvoří mezi současnými operami skutečný skvost. text: Patricie Částková foto: Marek Olbrzymek

↵ Režisér Tomáš Studený v akci

↵ f o t o : Jakub Jíra

Soudobí autoři mívají speciální požadavky na nástrojové obsazení orchestru, bicí sekce především.

↵ Šťastný závěr české premiéry – Marek Olbrzymek (Elektrikář), Josef Škarka (Ředitel hotelu), Martina Masaryková (Komorná), Lucie Hájková (Vévodkyně) a šéfdirigent Marko Ivanović

20–21

×

27. — 31. 5.

Divadelní svět Brno 2016

Festival progresivního divadla Podrobnější informace o chystaném programu a předprodeji vstupenek můžete průběžně sledovat na webových stránkách www.divadelnisvet.cz nebo na našem facebooku (facebook.com/divadelnisvet).

Vážení diváci, po velkém úspěchu loňského ročníku mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno 2015 si vás již nyní dovolujeme pozvat na ročník nadcházející.

Od 27. do 31. května budete mít příležitost zhlédnout v deseti brněnských divadlech opět to nejlepší nejen z české produkce, ale především jedinečná zahraniční představení renomovaných evropských souborů.

Ačkoliv se festival primárně zaměřuje na inscenace činoherní, zkrátka nepřijdou ani milovníci tance a hudby. Rovněž rodiny s dětmi se mohou těšit na pestrý program určený právě jim. Festival doplní i bohatý doprovodný program, který bude zahrnovat představení nezávislých brněnských divadel, hudební koncerty, rozmanité workshopy, ale i tematické přednášky pro odbornou veřejnost.

f o t o : archiv divadla She She Pop

She She Pop (Německo): Die Schubladen / Šuplíky

28. 5.

30. 5.

31. 5.

18. 6.

19 h 20 h 19 h 19 h

Národní divadlo Brno: Epos o Gilgamešovi SNG Drama Ljubljana (Slovinsko): Faust Národní divadlo Brno: La traviata Nederlands Dans Theater 2 (Holandsko)

Mahenovo divadlo 30. 5.

20 h

f o t o : archiv NDT 2

Janáčkovo divadlo

Rootlessroot (Řecko): Europium

Reduta 27. 5.

19 h 30. 5. 17.30 h 31. 5.

18 h

Komorní scéna Aréna: Slyšení Divadlo Aréna (Slovensko): Obeť Městské divadlo Kladno: Brémská svoboda

Nederlands Dans Theater 2 (Holandsko)

Divadlo Radost 29. 5.

31. 5.

10 h 18 h

Divadlo Alfa: Pohádky ovčí babičky Yaël Rasooly & Yaara Goldring (Izrael): The House by the Lake / Dům u jezera

f o t o : archiv divadla SNG Drama

Divadlo Husa na provázku 28. 5.

28. 5.

29. 5.

10 h 19 h 20 h

Den Milana Uhdeho. Kde Shakespeare můj? Už jde…

Divadlo Husa na provázku: Leoš aneb Tvá nejvěrnější Maxim Gorki (Německo): Die Ungehaltenen / Mrzutí

HaDivadlo 27. 5. 19.30 h 29. 5.

17 h 30. 5. 19.30

Divadlo Letí: Small Town Boy She She Pop (Německo): Die Schubladen / Šuplíky HaDivadlo: Strýček Váňa

Městské divadlo Brno – Činoherní scéna SNG Drama Ljubljana (Slovinsko): Faust

27. 5. 16 a 18 h 28. 5.

18 h 29. 5. 14.30 h 30. 5.

19 h 31. 5.

18 h

Divadlo Drak: Amundsen kontra Scott Městské divadlo Kladno: Otec, Matka Minor: Perníková chaloupka Divadlo v Dlouhé: S úsměvy idiotů Jihočeské divadlo: Dalskabáty hříšná ves

Městské divadlo Brno – Hudební scéna f o t o : archiv divadla Theater Bremen

27. 5.

28. 5.

31. 5.

19 h 19 h 20 h

Divadlo Andreja Bagára (Slovensko): Tisícročná včela Městské divadlo Zlín: Na skle malované Theater Bremen (Německo): Das Schloss / Zámek

Divadlo na Orlí 29. 5.

19 h 31. 5. 9 a 11 h

Theater Bremen (Německo): Das Schloss / Zámek

Městské divadlo Kladno: Přízraky Naivní divadlo: O beránkovi, který spadl z nebe

22–23

panorama

Podezřelá krajina s anděly Zdeněk Rotrekl, Martin Františák a Petr Maška režie: Martin Františák V rámci cyklu Spílání Brnu foto: Jakub Jíra

Malý, český, přičinlivý, tažný člověk, půl včela, půl vůl, udělá na sebe do zrcadla švejkovský ksicht a jde podepsat přihlášku do strany.

Zdeněk Rotrekl, Světlo přichází potmě

Václav Veselý, Michal Bumbálek

24 –25

5. mezinárodní divadelní a hudební festival

5th International Theatre and Music Festival

JANÁČEK Operní produkce

9. 10.

11. 10.

12. 10.

15. 10.

16. 10.

18. 10.

Sborové koncer

Slavnostní zahájení festivalu Leoš Janáček Káťa Kabanová (premiéra) Režie: Robert Carsen Dirigent: Ondrej Olos Janáčkova opera NdB 19 h / Janáčkovo divadlo

8. 10.

Sbory Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů L. Janáček – Hradčanské písničky, K. Halfar – Potulný šílenec, B. Martinů – Romance z pampelišek, Mikeš z hor Sbormistr: Lukáš Vasilek Pražský filharmonický sbor 15 h / divadlo Reduta (Mozartův sál)

10. 10.

Sbory Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Vítězslava Nováka, Petra Řezníčka a Petra Fialy V. Novák – Dvě balady na slova lidové poezie moravské, B. Martinů – Hymnus k sv. Jakubu, České madrigaly (výběr), P. Řezníček – Dies irae, P. Fiala – Chvalozpěv mládí, L. Janáček – Maryčka Magdonova, Kantor Halfar, 70 000 Sbormistr: Petr Fiala Český filharmonický sbor Brno 19 h / Besední dům

13. 10.

Sbory Arnolda Schönberga, Leoše Janáčka, Bély Bartóka, Antonína Dvořáka a Josefa Suka A. Schönberg – De profundis, Friede auf Erden, 3 Volksliedsätze, A. Dvořák (v úpravě L. Janáčka) – 6 Moravských dvojzpěvů, L. Janáček – Piseň v jeseni, B. Bartók – 4 slovenské lidové písně, J. Suk – 3 zpěvy Sbormistr: Erwin Ortner Arnold Schoenberg Chor 19.30 h / divadlo Reduta (Mozartův sál)

15. 10.

Sbory Leoše Janáčka a Petra Ebena L. Janáček – In nomine Jesu, Exaudi Deus, Zdrávas Maria, Mše Es dur, Otčenáš, P. Eben – Pražské Te Deum 1989, varhanní skladby: L. Janáček – Varyto, Adagio I, Adagio II, P. Eben – Versetti Sbormistr: Michal Vajda Pěvecký sbor Masarykovy univerzity 16 h / kostel Nanebevzetí Panny Marie

16. 10.

Sbory Pavla Křižkovského, Leoše Janáčka a Josefa Suka P. Křižkovský – Šatečka, Odpadlý od srdca, Utonulá, Čáry, L. Janáček – Výhružka, Láska opravdivá, Klekánica, Kačena divoká, Ukvaldské písně, Ach vojna, vojna, J. Suk – 10 zpěvů pro ženský sbor a čtyřruční klavír Sbormistr: Josef Pančík, Pavel Koňárek Sbor Janáčkovy opery 16 h / Janáčkovo divadlo (foyer)

Leoš Janáček Káťa Kabanová (repríza) 15 h / Janáčkovo divadlo Steve Reich The Cave (premiéra) Dirigent: Pavel Šnajdr Brno Contemporary Orchestra 19 h / Mahenovo divadlo Leoš Janáček Z mrtvého domu Režie: Calixto Bieito Dirigent: Marcus Bosch Státní divadlo Norimberk 19 h / Janáčkovo divadlo Béla Bartók Modrovousův hrad (premiéra) Arnold Schönberg Očekávání (premiéra) Režie: David Radok Dirigent: Marko Ivanović Janáčkova opera NdB ve spolupráci s Operou Göteborg 19 h / Janáčkovo divadlo Béla Bartók Modrovousův hrad (repríza) Arnold Schönberg Očekávání (repríza) 19 h / Janáčkovo divadlo Slavnostní závěr festivalu Leoš Janáček Její pastorkyňa Režie: Martin Glaser Dirigent: Marko Ivanović Janáčkova opera NdB 19 h / Janáčkovo divadlo

(změna programu festivalu vyhrazena)

BRNO 2016

7.– 18. 10.

7. 10.

Program

Vstupenky v prodeji od 1. února.

Nenechte si utéct nejlepší místa za nejvýhodnější cenu!

Koncer , recitály, komorní řada

Jazz goes to Janáček

8. 10.

13. 10.

Klavírní matiné hudební fakulty JAMU L. Janáček – Concertino, Po zarostlém chodníčku (1. řada), S. Barber – Sonáta Koncert posluchačů katedry klávesových nástrojů HF JAMU 11 h / Aula HF JAMU

8. 10.

E. Viklický – Adventure in Black and Yellow, mor. lidová, upr. E. Viklický – Ej, Lásko, Lásko, mor. lidová, upr. E. Viklický – Aspen Leaf (Na Osice), L. Janáček, upr. E. Viklický – Sinfonietta, klarinetové téma z 5. části, L. Janáček, upr. E. Viklický – Děkuji Ti, Laca, árie z opery Její pastorkyňa, mor. lidová, upr. E. Viklický – Vínko, vínko Iva Bittová: zpěv, housle OK Percussion Duo: bicí nástroje Leoš Janáček – Čekám Tě, In memoriam, Nápěvky mluvy a písně (výběr), Zápisník zmizelého (13. část), Pilky, Dunaj (vokalíza, 3. část) 19 h / Mahenovo divadlo

Zápisník zmizelého Ian Bostridge, Julius Drake a hosté Janáčkovy opery A. Dvořák – Cigánské melodie (výběr), L. Janáček – Moravská lidová poesie v písních (výběr), Po zarostlém chodníčku (výběr), Zápisník zmizelého Tenor: Ian Bostridge, klavír: Julius Drake Spoluúčinkuje Václava Krejčí Housková, členky sboru Janáčkovy opery 19 h / Besední dům

15. 10.

9. 10.

Putování za Janáčkem a jeho následníky L. Janáček – Capriccio, vybrané scény z oper a výběr z díla pro varhany, M. Gajdoš – Rytina, N. Rota – Parla più piano, E. Zámečník – Malá suita pro čtyři kontrabasy Koncert posluchačů Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně 11 h / HF JAMU Leoš Janáček

9. 10.

Šumařovo dítě Béla Bartók

Klavírní koncert č. 2, Hudba pro smyčce, bicí a celestu Dirigent: Tomáš Brauner Klavír: Ivo Kahánek PKF – Prague Philharmonia 19.30 h / Besední dům

10. 10.

Recitál Martiny Jankové a Ivo Kahánka L. Janáček – Moravská lidová poesie v písních (výběr) Soprán: Martina Janková Baryton: Roman Hoza Klavír: Ivo Kahánek 20 h / Vila Tugendhat

14. 10.

Ivo Kahánek klavírní skladby Leoše Janáčka a Bély Bartóka L. Janáček – V mlhách, Sonáta 1. X. 1905, Po zarostlém chodníčku (2. řada), B. Bartók – 15 maďarských rolnických písní Klavír: Ivo Kahánek 20 h / Vila Tugendhat

15. 10.

Parnas Quintet Leoš Janáček, Pavel Haas, György Ligeti, Malcolm Arnold L. Janáček – Mládí, P. Haas – Dechový kvintet, G. Ligeti – Šest bagatel pro dechový kvintet M. Arnold – Three Shanties 10 h / Památník Leoše Janáčka

16. 10.

Parnas Quintet 10 h / Památník Leoše Janáčka

17. 10.

Miloslav Ištvan Quartett Leoš Janáček – 1. smyčcový kvartet „Kreutzerova sonáta“, Jaroslav Kvapil – 5. smyčcový kvartet, Miloslav Ištvan – 2. smyčcový kvartet, František Emmert – 5. smyčcový kvartet 19 h / Uměleckoprůmyslové muzeum

Emil Viklický trio

Polajka / Nikolaj Nikitin Ensemble Tales from my diary účinkuje Miroslav Vitouš

Didrik Ingvaldsen Orchestra Sinfonietta (jazzová úprava) 20 h / divadlo Reduta

16. 10.

Moravská lidová poesie v písních a lidové balady L. Janáček – Aj, co to je za slavíček, Něumrem já na zemi, Už těbe Anička, Byla jedna sirá vdova, Na horách, na dolách, Červená jabúčka, Svatbakomáří, B. Martinů – Opuštěný milý, L. Janáček – Po zarostlém chodníčku (výběr) L. Janáček – Tužba, Kvítí milodějné, Lavečka, Marta Töpferová – Laštověnko, kam to letíš?, Jabloň zapomnění, Pozdrav, Modrá noc, Píseň vody

Milokraj Zpěv: Marta Töpferová Klavír: Aneta Majerová 20 h / divadlo Reduta (Mozartův sál)

Po diváckém úspěchu minulého ročníku festivalu Janáček Brno pro vás v termínu od 7. do 18. 10. 2016 Národní divadlo Brno připravuje již 5. ročník tohoto prestižního bienále, věnovaného osobnosti Leoše Janáčka. Program festivalu obsahuje tři základní linie. Jedná se o výjimečné interpretace oper první poloviny 20. století v podání předních světových umělců a souborů, linii programu věnovanou sborové tvorbě a v neposlední řadě programovou linii prezentující mezižánrové přesahy díla Leoše Janáčka („Jazz goes to Janáček“). Program festivalu nabízí rovněž bohatou koncertní a komorní řadu.

Mottem festivalu, propojujícím jednotlivé programové linie, je očekávání. Vedle toho, že se jedná o název jedné ze skladeb, která zazní v programu, jde rovněž o symbol doby počátku 20. století, kdy došlo k zásadním společenským změnám a k rozvoji ve všech oblastech lidského konání. Především v oblasti umění to bylo obdobím intenzivního hledání nových forem a možností uměleckého sebevyjádření. Jako umělci vnímáme, že toto období nikdy neskončilo. A tak očekávání bude jednotícím prvkem připravovaného festivalu.

www.janacek-brno.cz 26–27

f o t o : Jakub Jíra

f o t o : Ctibor Bachratý

Klasika i modernost,

Balet – Made in USA – Sofa

f o t o : Marek Olbrzymek

Činohra – Vévodkyně a kuchařka

Opera – Tosca

rozhovor

zábava i závažnost – vždycky ale sázka na kvalitu

f o t o : Marek Olbrzymek

text: Luboš Mareček

Rozhovory s dramaturgy tří souborů NdB

Patricie Částková a umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman

Patricie Částková /opera/ Do jakých základních tematických okruhů byste rozdělila nynější nabídku brněnské opery a připomeňte, kolik máte v nabídce stále uváděných titulů.

Soubor opery nabízí širokou škálu titulů, od klasicistních Mozartových a Rossiniho oper přes velké světové tituly Verdiho, Pucciniho, Bizeta, Wagnera a dalších, samozřejmě nechybí česká hudba. Uvádění Janáčka je pro nás samozřejmostí a v loňském roce na repertoáru přibyl Bohuslav Martinů, který má v Brně také své domovské právo, a Smetanova Hubička. Na konci sezony po velmi dlouhé době v Janáčkově divadle zazní barokní opera, slavná Purcellova Dido a Aeneas v zajímavém spojení s Eposem o Gilgamešovi B. Martinů. Diváci ale nejsou ochuzeni ani o možnost vidět soudobou operu, nedávno mělo premiéru vynikající dílo anglického skladatele T. Adèse Powder Her Face. Na repertoáru máme v průměru dvacet čtyři operních titulů.

Umělecký šéf brněnské opery Jiří Heřman a šéfdirigent Marko Ivanović jsou ve funkcích od 1. ledna 2015.

Který titul od té doby podle vás nejvíce rezonoval u publika a proč?

Na co se chodí nejvíc?

Martinů Hry o Marii a Pucciniho Tosca jsou momentálně naše nejúspěšnější tituly. Hry o Marii je inscenace převzatá z Národního divadla v Praze a Tosca je nová inscenace, obě jsou dílem uměleckého šéfa a režiséra Jiřího Heřmana. Mimo to, že se jedná o krásné tituly, za jejich úspěchem bezpochyby stojí výborné hudební provedení a scénické ztvárnění. Brněnské publikum mělo konečně možnost poznat tvorbu Jiřího Heřmana, který patří k nejlepším českým režisérům, a jsem ráda, že se zde setkala s tak vřelým přijetím. Samozřejmě nemohu zapomenout na Čarokraj, naši dobrodružnou rodinnou operu Marka Ivanoviće, a Janáčkovu Její pastorkyni, jejíž podzimní premiéra se také setkala s velmi pozitivním ohlasem.

28–29

Umělecký šéf Jiří Heřman chce produkovat až pět oper v sezoně. Platí to? Dají se už pro návštěvníky odtajnit některé lákavé tituly z příští sezony?

V letošní sezoně máme pět premiér a v té nadcházející u nás díky festivalu bude dokonce šest titulů. Jeden se opravdu těžko vybírá, lákavé jsou všechny. Česká nás janáčkovská premiéra, pokračujeme v uvádění soudobých oper, tentokrát to bude dílo finské skladatelky Kaiji Saarijaho Láska na dálku a bonbónkem na závěr sezony je jedna z nejlepších Rossiniho oper Hrabě Ory. Operní dům, v němž sídlí soubor, vloni oslavil padesáté narozeniny a nese jméno Leoše Janáčka. Jak chce brněnská opera dramaturgicky nakládat právě s tímto věhlasným autorem?

Dílo Leoše Janáčka vnímáme jako svůj kmenový repertoár. V tuto chvíli mohou naši diváci vidět Její pastorkyni a Příhody lišky

→

f o t o : Marek Olbrzymek f o t o : Marek Olbrzymek

Opera – Tosca

Opera – Hry o Marii

Vím, že se traduje, že k opeře se dospěje až v určitém věku, ale mnohokrát jsem byla příjemně překvapena mladými tvářemi na lektorských úvodech před představeními i počtem mladých lidí v publiku.

Bystroušky. Na podzim nás čeká nová inscenace Káti Kabanové v režii Roberta Carsena.

Opera jako žánr bývá často spojována spíše s generačně starším publikem.

Jak chcete ukázat krásu tohoto hudebního divadla těm mladým a nejmladším?

Vím, že se traduje, že k opeře se dospěje až v určitém věku, ale mnohokrát jsem byla příjemně překvapena mladými tvářemi na lektorských úvodech před představeními i počtem mladých lidí v publiku. Soubor opery pro nejmladší i dospívající generaci připravil pořad Krok za oponu, kde mají možnost se zábavnou formou seznámit s dílem přímo na jevišti ve scéně, setkat se tváří v tvář s naším orchestrem, sólisty a inscenátory.

Tento formát má velký ohlas na školách, ale i mezi starší generací našich diváků.

Vedení opery při nástupu projevilo zájem o vznik nové velké původní opery. Jaký je stav?

V tuto chvíli jsou objednány přímo pro soubor Janáčkovy opery tři nová operní díla, dvě komorní a jedno velké sborové.

Karel Littera

f o t o : Arthur Abram

rozhovor V této sezoně akcie našeho souboru prudce posílily zařazením děl George Balanchina a Jiřího Kyliána do repertoáru.

Licenci na tato jména nedostanete jen za peníze. Je to ohromná prestiž, signál, že jsme se dostali na vyšší úroveň. Že na to máme.

/balet/ Který z vašich deseti titulů na repertoáru je nejúspěšnější a čím si to vysvětlujete?

Máme takové tituly vlastně dva. Oba jsou balety Čajkovského. Labutí jezero ve skvělé inscenaci Roberta Strajnera podle Petipy a Ivanova a montrealská inscenace Louskáčka Fernanda Naulta. U Labutího jezera je to jasně dané tím, že jde o nejznámější a nejslavnější balet vůbec, jak hudebními motivy, tak i vizuálně choreografickou stránkou díla.

A Louskáček je vánoční hit, jsme rádi, že se v Brně stalo tradicí chodit v zimě na Louskáčka. Kanadská inscenace, kterou máme, je dokonalý dětský balet, s krásnou a bohatou scénickou i kostýmní výpravou, hudbou, choreografií. Navíc v něm účinkuje kromě celého baletního souboru i pětašedesát dětí!

divák dokáže ocenit kromě dějových dramatických kusů i kvalitní choreografii, která nemá konkrétní děj a může se odehrávat na holé scéně. A už vůbec dnes neplatí, že moderní balet je na okraji diváckého zájmu, jako příklad můžu uvést současnou verzi Labutího jezera Black and White nebo titul Game Over. Takže ten základ musí být hlavně kvalita, myslím, že máme poučené diváky, kteří dokážou rozlišovat, kvalitu vyhledávají a požadují.

Přiblížíte cíle uměleckého vedení a dramaturgii brněnského baletu pro příští sezonu?

Letošní sezona byla ve znamení rozšíření nabídky krátkometrážních neoklasických a současných titulů a historicky prvního uvedení George Balanchina a Jiřího Kyliána na repertoár. Příští sezonu uvedeme dva celovečerní tituly, klasický a současný.

Na podzim původní dílo, které pro nás vytvoří nejvýraznější český choreograf a umělecký

f o t o : Pavel Hejný

Co je podle vás základem a diváckým magnetem dobrého baletního divadla, když pomineme špičkovou techniku a připravenost tanečníků v souboru?

Jednoznačně titul, dobře udělaný titul.

Příběh, hudba, výprava a pochopitelně choreografie a režie. Ale nemylte se, dnešní

Karel Littera

Balet – Petite Mort

30–31

→

šéf baletu ND Praha Petr Zuska, s názvem Chvění na hudbu Henryka Góreckého, Jiřího Pavlici a Hradišťanu. Druhou premiérou bude poslední do našeho trojlístku Čajkovského baletů – Spící krasavice. Titul v baletní klasice snad nejtěžší, velká výzva pro soubor i inscenační tým. Ten bude kompletně ruský v čele s choreografem Bachramem Juldaševem. Takže tradiční Šípková Růženka podle Petipy, milovníci klasiky si právě slastně vzdychli.

Nešidíte zájemce o velké výpravné bílé baletní tituly?

Obecně klasiku nešidíme, jak jsem řekl, považujeme ji za nezbytný fundament. Tvoří asi polovinu počtu odehraných představení.

Ale uvědomte si, že výpravné baletní tituly jsou velmi nákladné. Filozofie Mária Radačovského je jasná a pro mě po letech chudých scénických a kostýmních výprav velmi sympatická. Nový klasický titul jedině s bohatou a nádhernou výpravou, tak, jak má klasicky inscenovaný titul vypadat. Když na to nebudeme mít, tak raději počkáme.

f o t o : Vít Vaněk

Funkce uměleckého šéfa baletu ND Brno se v listopadu 2013 ujal Mário Radačovský, který jako svoji prioritu uvedl klasický repertoár, ale počítá do něj i klasiku dvacátého století. Daří se toto předsevzetí naplňovat?

Jistě, bezpochyby. Prioritou napříč repertoárem je kvalita. Umělecká, inscenační, dramaturgická. Páteří repertoáru souboru našeho typu musí být klasika, to je základ

nejen s ohledem na diváky, ale i tanečníky, na tom stavíme. V této sezoně akcie našeho souboru prudce posílily zařazením děl George Balanchina a Jiřího Kyliána do repertoáru. Licenci na tato jména nedostanete jen za peníze. Je to ohromná prestiž, signál, že jsme se dostali na vyšší úroveň. Že na to máme. Signál pro diváky i choreografy.

Martin Kubran

Že se budeme snažit diváka „vychovávat“, nabízet mu uměleckou tvorbu vysoké kvality, s ambicí vypovídat o světě atraktivní formou, ale ne „podbízivě“.

Od divadla v Mahence se očekává, že bude nabízet „velké“ klasické tituly v atraktivní formě a nové hry, které tak či onak odpovídají nárokům měšťanské činohry, ale také adaptace ze „zlatého fondu“ literatury a filmu.

Martin Kubran /činohra/ Na který titul ze stávající nabídky činohry, čítající jedenadvacet titulů, byste pozval diváky a proč?

Inscenace Běsi v Divadle Reduta je podle mě v dobrém slova smyslu provokující a znepokojivá. Pro diváka je to skutečně intenzivní zážitek. Těším se na dvě inscenace, které obohatí náš repertoár. Je to Podezřelá krajina s anděly v autorské režii Martina Františáka, která se věnuje životu a dílu nesmírně silné osobnosti brněnského kulturního disentu – básníkovi Zdeňkovi Rotreklovi. Otevírání studánek Alfréda Radoka bude jistě nádherným setkáním dvou divadelních čarodějů, jejichž uměleckou práci mám moc rád – Alfréda Radoka a Jana Antonína Pitínského.

A co přinese nadcházející sezona?

Na co se můžeme těšit?

Z připravovaných titulů bych preferoval ty „kanonické“ dramatické a literární texty. Například Moliérova Dona Juana, Ibsenovu Paní z moře, dramatizaci románu Thomase Manna Kouzelný vrch nebo Shakespearovu komedii Něco za něco. Mám rád díla s bohatou inscenační tradicí, právě ta bývají „prubířským kamenem“ režijně dramaturgického záměru i inovativnosti či originality inscenací. Já vím, že to zní jako protimluv, ale od tvůrců vždy očekávám, že zdůvodní výběr textu z kánonu evropské literatury i svůj inscenační přístup jinak než tak, že „to je přece starý dobrý Shakespeare“, kterého všichni „tak nějak známe“. Z podobných důvodů bych si zvolil hru Rolanda Schimmelpfenniga Kdyby, tak, a co pak. Schimmelpfennig je současný německý autor, který programově píše parafráze na „klasická“ literární díla, cituje, odkrývá, mystifikuje, posouvá, zrcadlí a zdvojuje…

Opakuji ale, že to by byl můj osobní výběr.

Co musí splňovat ony velké činoherní produkce, které se od institucí vašeho typu očekávají a za nimiž lidé do historických divadelních budov i rádi chodí?

To je svízelná otázka, která s dramaturgií souvisí jen částečně, jako byste se ptali: dáte divákům to, co od vás očekávají, co chtějí vidět? Jako od instituce s přídomkem „národní“ se od nás primárně očekává, že budeme poskytovat jistou veřejnou službu, a ne komerčně využitelnou zábavu. Že se budeme snažit diváka „vychovávat“, nabízet mu uměleckou tvorbu vysoké kvality, s ambicí vypovídat o světě atraktivní formou, ale ne „podbízivě“. Od divadla v Mahence se očekává, že bude nabízet „velké“ klasické tituly v atraktivní formě a nové hry, které tak či

f o t o : Jakub Jíra

rozhovor

Činohra – Běsi

U publika rezonovala kupříkladu inscenace Je třeba zabít Sekala, v níž se na kdysi domovské jeviště vrátil Igor Bareš. Nabídnete publiku po prázdninách třeba ještě další zavedené herecké hvězdy?

Hostování herců v konkrétních titulech považuji za zcela přirozené. Zejména pokud hovoříme o někom, kdo je z hlediska dramaturgicko-režijní koncepce takřka ideálním představitelem nějaké postavy. Například jako Sekal Igora Bareše. Navíc Igor přichází „zvenčí“ a vrací se na jeviště, na kterém byl dlouho doma. Právě to, „náš–cizí“, „doma– nedoma“ jsou i dramatické okolnosti dvojice postav – Ivana Sekala a Jury Barana v podání Tomáše Šulaje. Hostující herci jsou jistou „přidanou hodnotou“ incenace, která ji dělá atraktivnější. I pro herecký soubor je interakce s hosty osvěžující. V této sezoně můžete na našich jevištích vidět také Ivanu Hloužkovou ve Verončině pokoji, Vladimíra Javorského ve Vévodkyni a kuchařce nebo Helenu Čermákovou v Běsech. I v příští sezoně budeme spolupracovat s hostujícími umělci, ale zatím je brzy prozrazovat konkrétní jména.

Ve správě máte ovšem ještě také divadlo Reduta a Malou scénu, jak a čím chcete divákům zatraktivnit tyto prostory?

Divadlo Reduta bude do budoucna ještě otevřenější různým formám obohacujícím činoherní repertoár. Tuto pestrost myslím zaručuje již výběr režisérů výrazného divadelního rukopisu: Anna Petrželková, Barbara Herz, Jan Frič, Marián Amsler či Braňo Holiček.

Malou scénu by měl „rozžít“ kromě nových pohádek pro děti také program s vlastní dramaturgií. Hostování nezávislých divadel a snad i nějaké vlastní projekty. Její výhodou by měla být právě flexibilita, rychlost reakce na společensko-politické dění, jistá angažo-

vanost a možnost být diskuzní platformou.

Totéž platí pro „mimorepertoárové“ projekty v divadle Reduta, jakým je v této sezoně Migrování, představující kulturu a život našich spoluobčanů pocházejících ze zemí, z nichž se aktuálně „utíká“.

Co v programové nabídce činoherního divadla vašeho typu nesmí chybět, a co by se v ní naopak nikdy objevit nemělo?

Nesmí chybět představení pro děti, pro rodiny s dětmi, diváka si musíme vychovávat, ta první iniciační setkání s divadelním zázrakem jsou nejdůležitější. Divadlo a umění by nemělo být nikdy nástrojem nějaké (totalitní) ideologie, mělo by si udržet svobodu mluvit o všem a jistý humanistický étos. ×

f o t o : Jakub Jíra

onak odpovídají nárokům měšťanské činohry, ale také adaptace ze „zlatého fondu“ literatury a filmu. To je ovšem velice široké vymezení. Vždy posuzujeme konkrétní jednotlivosti. Například limity, dispozice hereckého souboru a v neposlední řadě i to, jakou část našeho publika oslovíme. V případě „výpravných“ inscenací posuzujeme i produkční či technické a provozní nároky.

Činohra – Podezřelá krajina s anděly

32–33

Petrolejové lampy

„Svět, zrádný svět, který ho přivedl až sem, šel kolem a už nebolel.

V červené kalužině, podobné tratolisku krve, zračil se divoký život neodpovědného chlapce, probitá kadetská léta, proflámovaná léta vojenské slávy a postupu, husarské kousky, které způsobily, že dvůr málem přišel na buben.“ Jaroslav Havlíček: Petrolejové lampy (1944)

rozhovor

Šestadvacátého února se v Mahenově činohře poprvé rozsvítila magicky mámivá světla Petrolejových lamp, ožila Jilemnice na přelomu dvou století i Vejrychovský grunt. Při té příležitosti volně navazujeme na rozhovor s Hanou Tomáš Briešťanskou z minulého čísla Divy, a tentokrát jsme vyzpovídali hereckého představitele důstojníka a později syfilitika Pavla Maliny, člena souboru činohry Národního divadla Brno, Martina Siničáka.

text: Petr KlariN Klár foto: Jakub Jíra

Pavel: Ale já nechci tvoje peníze, Štěpko. Přinesla bys je sice do statku věnem, ale všechno by se napsalo na tebe. Vlastně by sis takhle část statku koupila. Tetička bude pro, víš jak má Vejrychovsko ráda. A mně bys dostala jaksi navrch. Popřemýšlej o tom, Štěpko. Kohokoliv by sis v týhle díře vzala, ten by chtěl na tobě něco měnit. Šaty, klobouky, zakazoval by ti divadlo... Celá by ses nelíbila nikomu. Já ti nabízím volnost, kterou nemá v Jilemnici jediná panička. Hraj si divadlo, kdy chceš, oblékej se, jak chceš, nasaď si na hlavu, co se ti líbí. Mně to vadit nebude. Já si chci jenom příjemně žít, mít svou čtvrtku vína, cigárka a svatý pokoj.

Pavel Malina, v podání Martina Siničáka.

Co vám angažmá v NdB dává, a co naopak bere?

NdB mi dává kvalitní role a za ně plat a bere mi čas a minerály, ostatně jako většina zaměstnání, která dělá člověk s chutí.

Jaký máte rád humor?

Humor mám rád světle modrý, hranatý, vzdušný, ke konci kaskádovitě pěnivý, s pomalejším nájezdem, s lehkou kyselinkou na dlouhých nohách.

Jak se liší angažmá v NdB od toho v jiných divadlech, kde jste působil dříve?

Mohu-li se pokusit ve druhém roce svého angažmá v Mahenově činohře posoudit rozdíl mezi ním a Hadivadlem, kde jsem byl do té doby, je to především velikost divadla a počet zaměstnanců. Pro to teď hraju pro pětkrát víc diváků, ale zároveň informace, kterou vyšlu na určité místo, změní občas množstvím prostředníků směr či podléhá různým šumům.

Potkal jste se už osobně s uměleckou tvorbou Jaroslava Havlíčka?

Nepotkal, ale moc jsem se těšil, až se seznámíme.

Jaké jsou vaše oblíbené knihy, filmy, divadelní hry? Změnily se nějak v průběhu let vaše čtenářské preference nebo se stále a rád vracíte k někdejším vlastním kultům?

Rozhodně se změnily, ale i tak mnohé z filmů či knih, které jsem měl rád v dětství, zhltnu s potěšením znovu. Z knih je to například Rozmarné léto, Saturnin nebo Něžný barbar, z filmů Sedmikrásky, Žert či Pulp fiction.

34 –35

Studujete během přípravy na roli svoje případné předchůdce, nebo se tím raději nezatěžujete a kráčíte vlastní cestou?

Obávám se, že by mě povětšinou velmi kvalitní předchůdci byť jen podvědomě ovlivnili, tak se tomu snažím vyhýbat alespoň do chvíle, kdy už vím, jak to budu hrát já.

Tedy často až do premiéry.

Chtěl byste být radši pasivním pánem, nebo kreativním a aktivním sluhou?

Mohl bych být aktivním pánem s pasivním sluhou?

Jaký je váš vztah k zimním sportům?

Veskrze kladný, i když jsem po deseti letech závodního lyžování zjistil, že nemám rád, když je mi zima. ×

Tvůrčí dílna mladých tanečníků v divadle Reduta V letošním roce uvede Balet NdB již pátý ročník tvořivých dílen pro začínající choreografy z řad souboru. Znamená to, že jde již o slušnou tradici, kterou je třeba respektovat nejen kvůli životaschopnosti tohoto projektu, ale i pro jeho výsledky.

f o t o : Kristýna Housková

text: Karel Littera

Choreografické ateliéry nebo chcete-li choreografické dílny či workshopy nejsou v tanečním světě ničím novým. Forma tohoto druhu choreografické dílny získává od poloviny dvacátého století postupně stále větší oblibu po celé Evropě. Od sedmdesátých let ji s velkým úspěchem pěstoval například John Cranko se souborem Štutgartského baletu, později pak jeho žáci, například Jiří Kylián, a díky tomuto úsilí se z řady někdejších tanečníků postupně stali významní choreografové, kteří zásadně ovlivnili vývoj oboru. Právě slavný choreograf John Cranko je snad nejzářivějším příkladem, jak vychovávat budoucí generace choreografů. Na přelomu 60. a 70. let podněcoval k tvůrčí činnosti své tanečníky s choreografickým nadáním, ze kterých se postupně staly vůdčí světové osobnosti v taneční tvorbě – John Neumeier, William Forsythe, Jiří Kylián. A Crankovi žáci pak vděčni svému učiteli pokračovali ve stejné tradici, zvláště pak Jiří Kylián má zásluhu na růstu nové generace choreografů, jako byli Paul Lightfoot, Johan Inger, Nacho Duato nebo Václav Kuneš. Ale nemusíme se dívat za hranice, v pražském Národním divadle již desetiletí s úspěchem uvádějí večery mladých tvůrců z řad tanečníků souboru pod názvem Miniatury. Primárním účelem těchto dílen je tedy podchytit mladé choreografické talenty uvnitř souboru. Vždyť péče o budoucnost oboru je úzce propojena nejen s interpretací, ale i s kvalitní tvorbou.

Na novém ročníku choreografického ateliéru se tvorbou budou podílet nejen debutanti, to znamená ti, kteří si vyzkouší své schopnosti poprvé, ale i zkušenější tvůrci, kteří již mají své první choreografie za sebou. Řada tvůrců úspěšných choreografií z minulých ročníků pokračuje v práci také v letošním roce a my se těšíme, že budeme moci sledovat, jak se jejich tvorba posunula k větší zralosti. Jak se z někdejších drobných improvizací, jimiž mladí tvůrci začínali své první kreace, postupně stávají komponované a stále sofistikovaněji propracované výrazové celky. Koneckonců kladné výsledky tvůrčích dílen jsou hmatatelné i v našem divadle. Dva ze tří tvůrců moderního baletního večera Game Over, který máme na repertoáru – Marek Svobodník a Adam Sojka – získávali své zkušenosti právě na předchozích ročnících Choreografických ateliérů. × Přijďte podpořit novou generaci mladých tvůrců do divadla Reduta!

choreografický ateliér 2016

f o t o : Eva Kolomazníková

f o t o : Carlos Lopez

f o t o : Jolana Halalová

f o t o : Carlos Lopez

Fotografie vznikly v rámci preview festivalu Divadelní svět Brno 2015, na Fotografickém workshopu Baletu NdB v divadle Reduta, pod vedením lektorky Kristýny Houskové.

36–37

↳

Oznámení o jmenování Jana Pištěka uměleckým ředitelem v divadle na Veveří (1884) Plakát k jubilejní výstavě, kterou Družstvo uspořádalo k 50. výročí trvání stálého českého divadla v Brně ve vlastní divadelní budově na Veveří

Družstvo českého

Ačkoli město Brno mělo své divadlo již od první poloviny 30. let 18. století, české divadelní produkce se na jeho scéně objevovaly pouze ojediněle, později občasně. Provozně i umělecky nejisté podmínky českého divadla se částečně podařilo konsolidovat až v první polovině 70. let 19. století, kdy bylo vystavěno a otevřeno kulturní a společenské centrum brněnských Čechů, Besední dům. V jeho dvoraně našlo útočiště i české divadlo a 1. října 1874 zde zahájila pravidelná česká představení společnost Elišky Zöllnerové. Akciová společnost Besedního domu však neměla vlastní divadelní koncesi a žádosti o ni nebylo vyhověno, neboť podle stanov byla zřízena pouze pro vybudování a udržování Besedního domu, nikoli pro pořádání zábav a programů v něm. Poznámka v zamítacím rozhodnutí, která připustila možnost udělit koncesi žadatelům sdruženým v samostatném účelovém společenství, však nasměrovala další vývoj.

K založení spolku došlo na jaře 1881 – první schůze budoucího výboru Družstva českého Národního divadla v Brně se konala 24. ledna 1881 a o měsíc později na základě předložených stanov potvrdilo c. k. místodržitelství jeho založení. Vznik Družstva pak završila ustavující valná hromada 3. dubna 1881. Jeho členy se mohli stát jednotlivci i společenství, podmínkou bylo placení členských příspěvků nebo jednorázové složení stanovené částky. Členství v Družstvu zaručovalo všem členům právo účastnit se valných hromad, hlasovat, podávat návrhy, volit a být volen do výboru, který zajišťoval a řídil chod Družstva. Navenek Družstvo zastupovali předseda a místopředsedové výboru (prvními byli předseda dr. F. A. Šrom a místopředsedové J. S. Wurm a B. Hoppe).

Bezprostředně po svém ustavení začalo Družstvo, resp. jeho výbor, podnikat kroky směřující k naplňování jeho základního poslání – starati se o pořádání důstojných her divadelních a opatřiti fond ku zřízení českého divadla národního v Brně.

Pro zajištění divadelních představení bylo již na ustavující valné hromadě rozhodnuto o zřízení ochotnického spolku Družstva (první představení ochotníků proběhla v květnu 1881) a o podání žádosti o divadelní koncesi, v linii zajištění prostoru započala jednání o vybudování nového jeviště a zvelebení prostor pro diváky v Besedním domě. Sezona 1881/82, kterou Družstvo zadalo společnosti Jana Pištěka, byla zahájena již na novém pódiu a s řádným povolením provozovat divadelní hry všeho druhu. Rozjezd divadla provozovaného Družstvem v Besedním domě byl však brzy zastaven – jednak předčasným odchodem Jana Pištěka, jednak výnosem městské rady, která v prosinci 1881 konání představení v Besedním domě pro nevyhovující bezpečnostní stav budovy zakázala. V listopadu 1882 se výbor rozhodl přestat usilovat o opětovné povolení her, nevynakládat již prostředky na úpravy beztak provizorního působiště v Besedním domě a zaměřit se na stavbu nové samostatné divadelní budovy.

Otevření divadla na Veveří 6. prosince 1884 mělo být dílčím úspěchem na této cestě. Dům U Marovských na rohu Radvitova (dnes Žerotínova) náměstí a ulice Veveří, který Družstvo zakoupilo a nechalo adaptovat pro divadelní účely, měl sloužit brněnskému českému divadlu po přechodnou dobu, než budou získány dostatečné prostředky pro vybudování vlastního reprezentativního divadla. Ačkoli šlo o působiště dočasné, bylo zahájení provozu v Prozatímním Národním divadle v Brně, jak byla budova nazvána, významným milníkem v existenci brněnského českého divadla, neboť šlo o první vlastní, českému divadelnímu provozu určenou budovu.

Družstvo jako majitel a provozovatel divadla na Veveří zajišťovalo umělecký provoz v budově (většinou divadlo sezonně zadávalo divadelním společnostem, méně provozovalo divadlo ve vlastní režii), udržovalo stávající divadelní budovu a současně se věnovalo získává-

historie

Národního divadla v Brně Družstvo českého Národního divadla v Brně, od jehož založení uplyne v dubnu 135 let, sehrálo zásadní roli v budování instituce, kterou je dnes Národní divadlo Brno. text: Jitka Nováková foto: archiv NdB

ní prostředků na stavbu nového divadla. Původně stanovený způsob získávání prostředků pouze z členských příspěvků se vzhledem k úkolům Družstva brzy vyjevil jako nedostatečný, a stanovy spolku musely být několikrát upraveny, aby zahrnuly další přípustné zdroje – dary, loterie, sbírky, výtěžky ze slavností, beneficí atd. Vedle toho se Družstvo snažilo rozšiřovat i okruh poskytovaných služeb, které měly šanci být výdělečné (zažádalo např. o hostinskou a kinematografickou koncesi), a žádalo o císařské a zemské subvence. Budova divadla na Veveří však nezbytnými opravami odčerpávala prostředky ze Stavebního fondu a snaha o vybudování nové reprezentativní divadelní budovy se (i vlivem dvou světových válek a změnou státních poměrů) stala trvalým úsilím Družstva.

Provozně neúnosné podmínky, za nichž Družstvo samo zajišťovalo provoz na třech divadelních scénách (k divadlu na Veveří v roce 1919 přibylo někdejší německé Městské divadlo a hrací dny v Redutě) s již značně rozšířeným Národním divadlem v Brně, vyústily v potřebu stabilního státního či územně správního provozovatele.

Z vleklých jednání vzešel kompromis, jímž bylo Kuratorium, sdružující zástupce země, státu, města a Družstva. I když každá ze zúčastněných stran vkládala do provozování divadla nemalé prostředky, odpovědnost za propady a uměleckou stránku nebyla jednoznačně určena, a Kuratorium z velké míry fungovalo díky odpovědnosti a angažovanosti jednotlivých zástupců. Teprve 1. ledna 1931 přešlo divadlo do správy země Moravskoslezské.

Po období počátků (1881–1884) a provozování a spoluprovozování Národního divadla v Brně (1884–1930) tak v roce 1931 začala další etapa činnosti Družstva, cele soustředěná na stavbu nového reprezentativního divadla. Již v předchozích obdobích Družstvo kromě úsilí zajistit finanční prostředky podniklo kroky k jeho skutečné realizaci – v průběhu let koupilo (a prodalo) několik parcel, vypsalo

architektonickou anketu (1903) a soutěže o ideový návrh divadla (1910 a 1913) a uzavřelo smlouvy zajišťující budoucí stavbu. I když stále nebyl dostatek prostředků, vyhlížela situace se stavbou před začátkem první světové války nadějně. Ochromení sbírkové činnosti a válečné škody na majetku Družstva, jejichž opravy musel „spolufinancovat“ Stavební fond, však zapříčinily mnohaletý odklad. V letech 1936 a 1937 vypsalo Družstvo další architektonické soutěže, ale druhá světová válka stavbu divadla opět znemožnila. Nařízením gestapa z 11. května 1942 pak bylo Družstvo zrušeno a veškerý jeho majetek (dle poválečných žádostí o náhradu válečných škod se jednalo o cca 25 milionů korun v nemovitostech, cenných papírech a vkladech) byl zabaven ve prospěch říše.

Po skončení druhé světové války Družstvo svou činnost obnovilo. S budovami značně poškozenými při náletu 20. listopadu 1944 a bez prostředků bylo jako v počátcích své existence odkázáno na členské příspěvky a dary a na kladné vyřízení náhrad za některé majetkové válečné škody, z nichž doufalo uhradit nezbytné opravy divadla na Veveří a souvisejících provozních budov. Vzhledem k nutné demolici částí staveb a k míře poškození zachovaných a provizorně zrekonstruovaných domů se vystavění nového reprezentativního divadla zdálo být nejlepším východiskem a v roce 1947 bylo zahrnuto do výměrů Zemského a Ústředního národního výboru pro stavební obnovu v Brně. V únoru 1948 zřídilo Družstvo vlastní projekční kancelář, která měla za úkol pod vedením architekta Jana Víška vypracovat detailní projekt novostavby, a intenzivně se věnovalo přípravě stavby.

Zákon č. 192/1948 Sb. o Státním divadle v Brně ze dne 20. července 1948 však dosavadní podnikání zcela změnil a Družstvo muselo bez náhrad převést na československý stát veškeré movité i nemovité věci určené k divadelnímu provozu i související se stavbou nového divadla. Původní úkoly Družstva tím skončily. Nově, resp. staronově, neboť myšlenka vybudovat divadelní muzeum a archiv vznikla již na konci 20. let, se zaměřilo na zpracovávání dokumentů o minulém i současném profesionálním a amatérském divadelním dění v Brně a na Moravě a pořádalo výstavy s divadelní tematikou. V červnu 1951 bylo Družstvu – s odůvodněním, že jeho úkoly dle stanov pominuly a muzejní a archivní činnost spolku převezme Moravské muzeum a archiv Státního divadla – doporučeno, aby dobrovolně ukončilo svoji činnost. Valná hromada, na níž bylo usneseno zastavení činnosti a likvidace spolku, se konala 30. září 1951 a 29. listopadu téhož roku byl spolek vymazán ze spolkového katastru.

S přetržkou za druhé světové války vyvíjelo Družstvo českého Národního divadla v Brně svoji činnost sedmdesát let. Prošlo obdobími rozmachu i útlumu a nevyhnulo se finančním skandálům ani aférám souvisejícím se stavbou nového divadla. Ačkoli se mu vystavění nového reprezentativního divadla za celou dobu existence nepodařilo dosáhnout, staly se kroky, které podniklo, součástí cesty k později realizovanému Janáčkovu divadlu. Význam Družstva pro vznik a rozvoj stálého samostatného profesionálního českého divadla v Brně je však jednoznačný. Jeho úsilím bylo zbudováno první stálé působiště českého divadla v Brně, které, ač původně považováno za provizorní, sloužilo až do roku 1952, a udržováno a provozováno české divadlo v dobách, kdy ještě nebyla možná městská ani územní či státní správa. Přibližně dvaadvacet tisíc kusů sbírkových předmětů, které Družstvo shromáždilo při své muzejní a archivní činnosti, se v roce 1951 stalo součástí sbírek dnešního Moravského zemského muzea v Brně.

Tamější divadelní oddělení a archiv NdB ve sbírkotvorné a archivní činnosti, kterou Družstvo započalo, pokračují dodnes. ×

38–39

Toužím, tedy jsem Co pohání lidstvo na jeho pouti časem a vesmírem… co to je, co nás nutí dělat věci krásné i věci strašlivé… Toužíme a sami nevíme proč. Ale o to víc toužíme a někdy v nás naše touhy otevřou ty nejtemnější zákoutí duše.

L. Janáček: Káťa Kabanová

anotace opera

Opera je umění emocí a jako žádné jiné je dokáže zachytit a zprostředkovat lidem. Snad proto se motiv touhy v dobrém i zlém proplétá operními díly celá staletí. Touha po lásce, po svobodě, po životě, po smrti… Soubor Janáčkovy opery připravil na sezonu 2016/17 šest premiér, které vyprávějí o touhách v nás a o tom, co se může stát, když jim podlehneme. text: Patricie Částková foto: Javier del Real

Začátek sezony v sudém roce bude již tradičně patřit festivalu Janáček Brno, a proto je první premiéra samozřejmě věnována Janáčkovu dílu. Drama křehké Káti Kabanové strádající v pokrytecké společnosti ruského maloměsta patří mezi jeho nejlepší opery. Způsob, jakým Janáček zachytil okamžiky Kátiny touhy po lásce i chvíli, kdy se rozhodne zemřít, jen aby všemu unikla, mrazí a dojímá zároveň. Nová inscenace je dílem světoznámého režiséra Roberta Carsena, který má na svém kontě řadu působivých zpracování Janáčkových oper.

Inscenace původně vznikla pro scénu Opera Antwerp a byla postupně uvedena ve významných operních domech např. ve Vídni a Madridu.

Brněnská opera se tak stane jediným českým souborem s Carsenovou inscenací v kmenovém repertoáru. Žena hledá v nočním lese svého milého a nakonec jej nalézá mrtvého. Kdo ho zabil?… Do hradu přichází Modrovous s Juditou. V hradní síni je sedm zamčených dveří. Judita vyznává hradnímu pánovi lásku a žádá jej, aby otevřel první zamčené dveře. Ten se brání: „Miluj mne a neměj žádné otázky.“ Ale touha vědět je silnější a následky strašlivé. Večer spojující dvě vynikající díla počátku 20. století, Bartókův Modrovousův hrad a Schönbergovo Očekávání, je mimořádným projektem ve spolupráci s Operou Göteborg, jeho premiéra bude také součástí festivalu a budete jej moci zhlédnout pouze ve čtyřech večerech. S touto inscenací se po úspěšné Věci Makropulos do Brna znovu vrací režisér David Radok v již osvědčeném týmu s šéfdirigentem Marko Ivanovićem.

Opera ale není jen samé drama, a premiéra v předvánoční době bude patřit především našim malým divákům. Protože soubor opery se po delší době na prkna Mahenova divadla vrátí a s ním tam přijde peklo v režii Jiřího Heřmana! A ne ledasjaké, ale zkomponované tím nejpovolanějším, Antonínem Dvořákem. Jeho Čerta a Káči se bát nemusíte. Čerti sice tak touží dostat do pekla nějakou tu dušičku, že občas odnesou i někoho, kdo tam nepatří, a Káča si zase tak moc přeje mít nápadníka, že je ochotna vzít zavděk i čertem, ale všechno dobře dopadne. Nakonec i v opeře to jsou ti naši pohádkoví čerti, jak je máme rádi – mariáš sice moc hrát neumějí, snadno každému naletí, ale vážně se snaží Luciferovi vyhovět.

Když se nevyslyšená touha po někom změní v posedlost s fatálními následky, ocitneme se pravděpodobně ve velké italské opeře 19. století. La Gioconda, první premiéra roku 2017 v režii Tomáše

Pilaře, nás přenese do temných uliček karnevalových Benátek. Jméno Amilcare Ponchielli není v Čechách sice příliš známé, ale ve své době oslavovaný skladatel a učitel Pucciniho by určitě neměl upadnout v zapomnění. Tragický příběh vášnivé a nikdy nevyslyšené lásky, nenávisti, zrady a pomsty přímo vybízí k rozmáchlému hudebnímu zpracování a velké sbory, slavné baletní číslo Tanec hodin, Enzova árie Cielo e mar či modlitba Laury prezentují to nejlepší z italské opery.

Někdy je nejkrásnější jen toužit a žít v představách… protože někdy toužíme tak moc, že když dosáhneme na objekt své touhy, zemřeme. Lásku založenou na nikdy nenaplněné touze opěvovali už trubadúři a jedním z nich byl Jaufré Rudel. Zachovalo se po něm jen několik krásných písní a příběh o jeho lásce k paní z Tripolisu, za níž přijel, aby jí zemřel v náručí. Touto legendou se inspirovala finská skladatelka Kaija Saariaho a její opera Láska na dálku v sobě jedinečným způsobem snoubí středověké písně trubadúrů s hudbou 20. století. Láska na dálku vznikla pro Salcburský festival v roce 2000, dnes patří k nejčastěji uváděným soudobým operám a brněnský operní soubor bude prvním, kdo ji na jaře 2017 představí i českým divákům.

Marné lásky touhy mají v operách i humornou tvář a Gioacchino Rossini patří mezi skladatele, kteří jim dokázali dát nesmrtelnou podobu. Rozmarná středověká historka o chlípném francouzském hraběti Orym, který se i se svými společníky převlékl za potulné řeholnice, jen aby se dostal do kláštera a mohl obšťastnit místní jeptišky, se sice musela v 19. století přesunout z kláštera na hrad a do podhradí, ale ze svého vtipu a půvabu nic neztratila. Naopak přibyla další milostná zápletka a Rossiniho hudební nápady srší z jeviště i orchestřiště v neustávajícím ohňostroji. Ne nadarmo je Hrabě Ory považován za jednu z nejlepších Rossiniho oper a je až s podivem, že na česká operní jeviště vstoupí dámské přízně chtivý hrabě poprvé. Stane se tak opět v Mahenově divadle v režii choreografky a režisérky Lenky Flory, a protože Rossini napsal toto dílo pro pařížskou operu, zazní ve svém francouzském originále.

Nabídnout vám představení na nejvyšší umělecké úrovni je naším hlavním cílem, proto od sezony 2016/17 budeme hrát jednotlivé operní tituly vždy v krátkém časovém odstupu, tzv. blocích. ×

40– 41

koncert

Pavla Vykopalová Gala

19. května 2016, Janáčkovo divadlo

Po úspěšném galakoncertu tenoristy Pavla Černocha tentokrát přichází na řadu žena.

Sopranistku Pavlu Vykopalovou není třeba představovat a brněnské obecenstvo ji dobře zná z operního jeviště jako skvělou představitelku Rusalky, Káti Kabanové, Jenůfky, Vendulky, Mařenky nebo rázné Heleny Zarembové. Květnový galakoncert je mimořádnou příležitostí poslechnout si tuto výjimečnou pěvkyni nejen jako interpretku slavných operních rolí. Pod taktovkou šéfdirigenta Marko Ivanoviće a v doprovodu orchestru Janáčkovy opery NdB zazní méně známé operní árie a písně Antonína Dvořáka, Gustava Mahlera, J. B. Foerstera, Clauda Debussyho, Maurice Ravela, Louise Charpentiera, Ruggera Leoncavalla a dalších. ×

#.8 ăBEZ Active Tourer

www.renocar-bmw.cz

Radost z jĂ­zdy

BMW 2 ACTIVE TOURER /&1-"Č5& ",0/5"$* " 6ě�7&+5& 4* za

7.199,- BLPOUBDF ,Ă?

4 QBLFUFN 3FOPDBS T W½CBWPV W DFOÙ ,� CF[ %1) [EBSNB $IDFUF QP[OBU LWBMJUZ UPIPUP #.8 PTPCOÙ 7 #.8 3FOPDBS 7¥N S¥EJ QPTLZUOFNF Wđ[ L UFTUPWBD­ K­[EÙ 7­DF TF EP[W­UF OB XXX SFOPDBS CNX D[ B V OBĉJDI QSPEFKDđ

,Ă? CF[ %1) UK ,Ă? WĂ?FUOĂ™ %1) /BC­ELB PQFSBUJWO­IP MFBTJOHV KF LBMLVMPWÂĄOB OB WÄ‘[ #.8 J "DUJWF 5PVSFS QăJ EPCĂ™ TQMÂĄDFO­ NĂ™T­DÄ‘ SPĂ?O­N OÂĄKF[EV LN PCTBIVKF QPWJOOŠ SVĂ?FO­ IBWBSJKO­ QPKJĉUĂ™O­ ("1 QPKJĉUĂ™O­ TLFM TFSWJTO­ QSPIM­ELZ QP EPCV MFU OFCP EP VKFU­ LN

Renocar Praha, -JQPWÂĄ 1SBIB ĂŒFTUMJDF % &9*5 UFM JOGP!SFOPDBS D[ Renocar Brno, Ă­QTLÂĄ $ #SOP 4MBUJOB % &9*5 UFM JOGP!SFOPDBS D[ 0UFWăFOP EO­ W U½EOV ,PNCJOPWBOÂĄ TQPUăFCB QBMJWB B FNJTF $0 OPWŠIP #.8 ăBEZ "DUJWF 5PVSFS Ń­ M LN Ń­ H LN

svatba v BarcelĂł

UbytovĂĄnĂ­

Svatba

Svatební hostÊ mohou v hotelu Barceló Brno Palace vyuŞívat největťí loŞnice v Brně, novomanŞelům navíc nabízíme dårek – svatební noc v naťem apartmå zdarma* (*při celkovÊ konzumaci nad 50.000CZK).

Hotel BarcelĂł Brno Palace nabĂ­zĂ­ nevĹĄednĂ­ prostory . a prostĹ™edĂ­ pro svatebnĂ­ obĹ™ad, hostinu, cocktail Ä?i veÄ?ernĂ­ program.

UchvĂĄtĂ­ vĹĄechny vaĹĄe smysly a pĹ™inese vĂĄm nevĹĄednĂ­ zĂĄĹžitek. Executive chef Milan UrbĂĄnek pĹ™ipravuje modernĂ­ kuchyni se stĹ™edomoĹ™skĂ˝mi prvky a doteky Ä?eskĂŠ kuchynÄ›.

PĹ™ijÄ?te se pĹ™esvÄ›dÄ?it a spoleÄ?nÄ› s nĂĄmi naplĂĄnovat vĂĄĹĄ svatebnĂ­ch den dle vaĹĄich přånĂ­.

BARCELÓ BRNO PALACE Šilingrovo nåměstí 2, 602 00 Brno | Czech Republic Tel.: +420 532 156 703 | brnopalace.events@barcelo.com www.barcelobrnopalace.com

PALAZZO RESTAURANT BiskupskĂĄ 2 Tel.: +420 532 156 777 info@palazzorestaurant.cz www.palazzorestaurant.cz

STB_logo_inzerce_204x67mm.indd 1

12.04.15 11:06

KNIHY PŘÍMO OD ZDROJE! 20% SLEVA NA E-SHOPU NAKLADATELSTVÍ JOTA is s to p

y

t ic k e

pru vo dc e

t u ri s

a fi e

ce

io g r

b

rne n a u cn a

p op

ula

WWW.JOTA.CZ

mediální partneři

NdB děkuje Českému rozhlasu Brno za celoroční spolupráci

partneři

MD Mahenovo divadlo JD Janáčkovo divadlo DR Divadlo Reduta

↗l

březen 2016

po

od 5. 3.

7. 3. 19.00 Lazebník sevillský

| MD |

role Figaro – Svatopluk Sem

st

9. 3. 19.00 Tosca

↗l

VO | JD |

role Cavaradossi – Rafael Alvarez

pá 11. 3. 19.00 Hubička

DÁREK | JD |

role Vendulka – Daniela Straková-Šedrlová

so 12. 3. 17.00 Turandot

F | JD |

role Calaf – Alexandru Badea

ne 13. 3. 15.00 Papageno hraje na kouzelnou flétnu

DV, VRP | DR |

ne 13. 3. 17.00 Čaj o páté s operou Carmen

| JD |

po 14. 3. 11.00 Papageno hraje na kouzelnou flétnu pá 18. 3. 19.00 Carmen

premiéra

| DR |

JD prem 1, 2 | JD |

role Carmen – Atala Schöck

E 1, 2 | JD |

role Don José – Alexandru Badea/Luciano Mastro

↗l

SPO | JD |

role Mariken – Andrea Široká

út 29. 3. 19.00 Krok za oponu s operou Carmen

| JD |

st 30. 3. 11.00 Krok za oponu s operou Carmen

| JD |

st 30. 3. 19.00 Carmen

DÁREK | JD |

role Escamillo – Svatopluk Sem

balet 5. 3. 19.00 Labutí jezero

út

8. 3. 19.00 Labutí jezero

8. 3. 19.00 Je třeba zabít Sekala

| MD |

st

9. 3. 10.00 Brněnské pověsti

| DR |

st

9. 3. 19.00 Ďáblice

| DR |

st

9. 3. 19.00 Bůh masakru

| MD |

čt 10. 3. 19.00 Král Oidipús

| MD |

pá 11. 3. 10.00 Zlatovláska

| MD |

pá 11. 3. 10.00 Brněnské pověsti

| DR |

pá 11. 3. 17.00 Brněnské pověsti

| DR |

so 12. 3. 10.00 Perníková chaloupka

| MD |

so 12. 3. 19.00 Apartmá v hotelu Plaza

| MD |

so 12. 3. 19.00 Podezřelá krajina s anděly

pá 11. 3. 19.00 Black and White so 19. 3. 19.00 Black and White

↗l

ne 13. 3. 10.00 Perníková chaloupka

| MD |

po 14. 3. 19.00 Vévodkyně a kuchařka

ČP 3 | DR |

↗l

út 15. 3. 18.00 Petrolejové lampy

RED | DR | SPČ 1, 2, 3, 4 | MD |

út 15. 3. 19.00 Vévodkyně a kuchařka

| DR |

st 16. 3. 10.00 Zlatovláska

| MD |

st 16. 3. 19.00 Rozbitý džbán

↗l

W 2 | MD |

st 16. 3. 19.00 Černá labuť

| DR |

derniéra

| MD | | MD |

ne 20. 3. 10.00 Perníková chaloupka

| MD |

| JD |

po 21. 3. 10.00 Brněnské pověsti

| DR |

VT, VK | MD |

po 21. 3. 12.00 Brněnské pověsti

| DR |

po 21. 3. 19.00 Galavečer CENA DIVA 2015

| MD |

PS | JD |

PS | MD |

út 22. 3. 11.00 Sněhurka a sedm trpaslíků

| JD |

čt 31. 3. 19.00 Labutí jezero

| JD |

↗l

D 2 | DR |

v rámci cyklu Spílání Brnu

pá 18. 3. 19.00 Figarova svatba k životnímu jubileu Karla Janečky

↗l

ČP 2, 4 | DR |

út

čt 17. 3. 19.00 Ostře sledované vlaky

so

↗l

ne 13. 3. 19.00 Vévodkyně a kuchařka

ne 20. 3. 19.00 Carmen st 23. 3. 18.00 Hry o Marii

7. 3. 19.00 Podezřelá krajina s anděly v rámci cyklu Spílání Brnu

opera po

lektorský úvod – začátek půl hodiny před představením ve foyer divadla

činohra

út 22. 3. 18.00 Podezřelá krajina s anděly

SPČ 2, 4 | DR |

v rámci cyklu Spílání Brnu

st 23. 3. 17.00 Jak chutná moc

KO 2 | DR |

st 23. 3. 19.00 Scapinova šibalství

| MD |

čt 24. 3. 19.00 A pak už tam nezbyl ani jeden aneb

| MD |

deset malých černoušků

so

5. 3. 14.00 Brněnské pověsti

| DR |

so

5. 3. 19.00 Králova řeč

| MD |

út 29. 3. 19.00 Veselé paničky windsorské

ne

6. 3. 10.00 Kvak a Žbluňk

| DR |

st 30. 3. 19.00 Apartmá v hotelu Plaza

| MD |

ne

6. 3. 19.00 Saturnin

| MD |

st 30. 3. 19.00 Improvozovna

| DR |

ne

6. 3.

| DR |

čt 31. 3. 19.00 Je třeba zabít Sekala

| MD |

po

7. 3. 10.00 Zlatovláska

19.00

Běsi

↗l

| MD |

44 – 45

derniéra

| MD |

→

MD Mahenovo divadlo JD Janáčkovo divadlo DR Divadlo Reduta

↗l

lektorský úvod – začátek půl hodiny před představením ve foyer divadla (vstup zdarma)

→

duben 2016 opera

hosté so

5. 3.

18.45

Manon Lescaut

| DR |

pá

Přímý přenos Metropolitní opery New York

ne 13. 3. 17.00 Ondřej Brzobohatý – Symphonicum Tour

1. 4. 19.00 Příhody lišky Bystroušky

| JD |

role Liška Bystrouška – Marta Reichelová

| MD |

so

2. 4. 15.00 Příhody lišky Bystroušky

| JD |

role Revírník – Jiří Sulženko

ne 13. 3. 20.00 Ondřej Brzobohatý – Symphonicum Tour

| MD |

pá 18. 3. 19.00 Vlčí jáma

| DR |

st

6. 4. 19.00 La traviata

U1, 2 | JD |

role Violetta – Jana Šrejma Kačírková

Divadlo v Dlouhé

so út 22. 3. 19.00 Jiří Pavlica & Hradišťan

| MD |

& Vlasta Redl s kapelou

9. 4. 19.00 Madama Butterfly

↗l

| JD |

role Pinkerton – Magnus Vigilius

ne 10. 4. 17.00 Nabucco so 26. 3. 15.00 Na tý louce zelený

| DR |

| JD |

role Abigail – Anda-Louise Bogza

Nové operetní Studio

út 12. 4. 19.00 Prodaná nevěsta čt 31. 3. 19.00 Rošáda

| DR |

| JD |

role Jeník – Peter Berger

Divadelní spolek Frída

so 16. 4. 19.00 Turandot

| JD |

role Calaf – Alexandru Badea

ne 17. 4. 19.00 Bludný Holanďan

| JD |

role Holanďan – Richard Haan

st 20. 4. 19.00 Její pastorkyňa

| JD |

role Jenůfa – Maida Hundeling

čt 21. 4. 19.00 Hubička

VK, VT, VO, UČ | JD |

role Vendulka – Pavla Vykopalová

so 23. 4. 19.00 Madama Butterfly

↗l

| JD |

role Cio-Cio-San – Adriana Kohútková

ne 24. 4. 19.00 Powder Her Face

E2 | DR |

role Duchess – Lucie Hájková

út 26. 4. 17.00 Carmen

KO 1, 2 | JD |

role Carmen – Jana Hrochová

so 30. 4. 19.00 Polská krev

| JD |

role Hrabě Baraňski – Josef Moravec

Powder Her Face

f o t o : Marek Olbrzymek

www.ndbrno.cz

Figarova svatba

f o t o : Jakub Jíra

→

program

balet ne

3. 4. 14.00 Sněhurka a sedm trpaslíků

VRP | JD |

ne

3. 4. 18.00 Sněhurka a sedm trpaslíků

| JD |

út

5. 4. 19.00 Game Over

st

6. 4. 11.00 Game Over

st 13. 4. 19.00 Bajadéra

↗l

f o t o : Petr Slavík

SPO | MD |

↗l

pá 15. 4. 19.00 Game Over

| MD |

ne 17. 4. 10.00 Perníková chaloupka

| MD |

| JD |

ne 17. 4. 19.00 Je třeba zabít Sekala

| MD |

ne 17. 4. 19.00 Ďáblice

| DR |

po 18. 4. 19.00 Černá labuť

| DR |

UČ | MD |

pá 22. 4.11.00 a 19.00 Bajadéra

Game Over

↗l

(18.30)

| JD |

st 27. 4. 19.00 Choreografický ateliér

premiéra projektu | DR |

čt 28. 4. 11.00 Choreografický ateliér

| DR |

út 19. 4. 19.00 Veroničin pokoj

S | DR |

st 20. 4. 19.00 A pak už tam nezbyl ani jeden aneb

| MD |

deset malých černoušků pá 29. 4. 19.00 Balet Gala / Bajadéra

| JD |

Festival Ruská kultura v ČR 2016

st 20. 4. 19.00 Improvozovna

činohra

čt 21. 4. 19.00 Běsi

↗l

A | DR |

pá 22. 4. 19.00 Saturnin

pá

1. 4. 19.00 Saturnin

↗l

so

2. 4. 10.00 Perníková chaloupka

| MD |

so

2. 4. 19.00 Králova řeč

| MD |

ne

3. 4. 10.00 Perníková chaloupka

| MD |

ne

3. 4. 19.00 Figarova svatba

po

4. 4. 19.00 Hostina dravců

| MD |

čt

7. 4. 10.00 Romeo a Julie

| MD |

čt

7. 4. 19.00 Kdyby, tak, a co pak

pá

| MD |

| DR |

↗l

| MD |

so 23. 4. 19.00 Apartmá v hotelu Plaza

| MD |

ne 24. 4. 17.00 Rozbitý džbán

RP | MD |

po 25. 4. 19.00 Bůh masakru

| MD |

út 26. 4. 19.00 Scapinova šibalství

| MD |

pá 29. 4. 10.00 Migrování

| MD |

pá 29. 4. 19.00 Otvírání studánek Alfréda Radoka premiéra MD 1, 2 prem

| MD |

MD 1 prem | DR |

so 30. 4. 14.00 Brněnské pověsti

| DR |

8. 4. 19.00 Kdyby, tak, a co pak

MD 2 prem | DR |

so 30. 4. 19.00 Otvírání studánek Alfréda Radoka

so

9. 4. 19.00 Kdyby, tak, a co pak

D 1, 3 | DR |

so

9. 4. 19.00 Králova řeč

VČ, VČ 1 | MD |

premiéra

D 1, 2, 3 | MD |

hosté

| MD | so

ne 10. 4. 19.00 Král Oidipús

PS | MD |

po 11. 4. 19.00 Kdyby, tak, a co pak

↗l

ČP 1, 3 | DR |

2. 4.

18.45

Madama Butterfly

↗l

| DR |

Přímý přenos z Metropolitní opery New York

ne

3. 4. 19.00 Chutilo vám, páni?

| DR |

Pavol Seriš

út 12. 4. 10.00 Zlatovláska

| MD |

út 12. 4. 18.00 Kdyby, tak, a co pak

ne 10. 4. 20.30 Listování Lukáše Hejlíka: Fotbalové deníky

| DR |

so 16. 4. 18.45 Roberto Devereux

| DR |

SPČ 1, 3 | DR |

st 13. 4. 20.00 Vévodkyně a kuchařka

| DR |

čt 14. 4. 10.00 Brněnské pověsti

| DR |

↗l

Přímý přenos z Metropolitní opery New York

po 18. 4. 19.00 Monika Načeva a Michal Pavlíček

| MD |

a smyčcové kvarteto Pavla Bořkovce čt 14. 4. 19.00 Petrolejové lampy

B | MD | pá 29. 4. 19.00 Rošáda

čt 14. 4. 19.00 Podezřelá krajina s anděly

| DR |

v rámci cyklu Spílání Brnu

pá 15. 4. 20.00 Loupežníci

derniéra

so 16. 4. 9.30 Perníková chaloupka so 16. 4. 17.00 Saturnin ne 17. 4. 10.00 Kvak a Žbluňk

so 30. 4. 18.45 Elektra | DR | | MD |

| DR |

Divadelní spolek Frída

↗l

| DR |

Přímý přenos z Metropolitní opery New York

po 25. 4. 20.30 Listování Lukáše Hejlíka: Kafe a cigárko

F | MD | | DR |

46– 47

| DR |

Galerie Vaňkovka vás zve na jarní symfonii barev, vůní a módních trendů I když se venku jaro pouze velmi pomalinku probouzí, v Galerii Vaňkovka se můžete potěšit barvami a vůněmi jara a načerpat módní inspirace pro nastávající sezónu. Galerie Vaňkovka je celá nová, loni prošla velkou změnou a tak zde letos najdete spoustu nových značek nebo své oblíbené obchody v krásných, nově otevřených prostorech.

Od 8. do 28. března bude Galerie Vaňkovka patřit zejména dětem. Jistě je potěší vesnička plná veselých plyšových oveček, které umí šít i háčkovat, sázet kytičky na louce, ale také sprejovat obří velikonoční vejce jarními barvami.

Pestrobarevné jarní květiny krásně provoní celou pasáž a vy tak můžete nasávat jaro plnými doušky. Dětský koutek s výtvarnou dílnou vašim ratolestem nabídne kreativní zábavu, zatímco vy si můžete vesele doplnit šatník o nové trendy kousky v našich obchodech, nebo si jen tak odpočinout například u skvělé kávy v našich kavárnách.

Pokud budete hledat opravdovou módní inspiraci, nesmíte si nechat ujít módní přehlídky v Galerii Vaňkovka! Ve dnech 1. – 3. dubna na vás vždy v 11, 14, 16 a 18 hodin čeká skvělá show plná nejnovějších módních trendů.

Přijďte se do Galerie Vaňkovka pobavit a užít si jaro.