DIVA - Divadelní svět Brno 2018 by National theatre Brno

Městské divadlo Brno

Centrum experimentálního divadla

24.– 28. 5. Festival Divadelní svět Brno 2018

Janáčkova akademie múzických umění v Brně

Divadlo Polárka

DSB diva / magazín mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno 2018 s tématem Svoboda?!

Národní divadlo Brno

Festival Divadelní svět Brno 2018 s tématem

Svoboda?! divadelnisvet.cz

Úvodník Milí přátelé festivalu DSB, na následujících stránkách vám představujeme program devátého ročníku našeho festivalu. Když jsme před rokem zvolili jako hlavní motto festivalu zvolání „SVOBODA?!“ i s oněmi uvozovkami, otazníkem a vykřičníkem, bohužel jsme netušili, jak aktuální téma vybíráme. Máme svobodu už skoro třicet let, ale zdá se, že jsme si jí ještě nezačali vážit. Ještě jsme ani pořádně nestačili promyslet, jakou má svoboda hodnotu, a možná už se blíží doba, kdy ji budeme muset začít bránit opravdu razantně. Autoritářští politici v okolních zemích už opět přišli na chuť různým formám cenzury a ovlivňování svobody umělecké tvorby, kterou v naší zemi explicitně zaručuje všem a bez jakékoliv výjimky Listina základních lidských práva a svobod. I proto ve festivalové nabídce naleznete dvě kontroverzní inscenace Olivera Frljiće, který mimořádně expresivními prostředky a extrémními jevištními obrazy zkoumá základy, na kterých stojí náš civilizační okruh. Podobně razantně zkoumá mechanismy politické moci ovlivněné pokleslou popkulturou polský režisér Jan Klata v shakespearovské inscenaci pražského Divadla pod Palmovkou Něco za něco. Český režisér Michal Dočekal naopak zkoumal mechanismy moci v Shakespearově Macbethovi s rumunskými divadelníky. Bude určitě zajímavé vidět,

jak se mu dařilo v divadelní kultuře, která má, na rozdíl od té české, dveře na evropskou divadelní scénu dokořán otevřené. A velké diskuze jistě vyvolá i inscenace Elity, ve které hvězdy Slovenského národného divadla zkoumají pod vedením Jiřího Havelky, jak se elity komunistické proměnily v elity svobodného státu a co to znamená pro naši současnost. Jako divadelníci víme, že největší svobodu zažívá ten, kdo si umí hrát. A proto letos rozšiřujeme ve spolupráci s kolegy z Divadla Polárka oblíbenou programovou linii rodinného divadla tak, aby na festival mohly zavítat rodiny s dětmi nejmenšími, většími i těmi už odrůstajícími a mířícími do světa dospělých. Svobodu hry reprezentuje i potenciální hit letošního festivalu, Deadtown bratří Formanů, kteří vystaví svou divadelní boudu na Moravském náměstí a budou pro vás hrát celkem sedmkrát!

DSB diva

Obsah

magazín mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno 2018

Zajímavých inscenací je ovšem na programu mnohem víc a já věřím, že si z něj svobodně vyberete to, co vás potěší. Těšíme se na setkání s vámi!

24. 5.

program dne

25. 5.

program dne

26. 5.

program dne

27. 5.

program dne

28. 5.

program dne

Vydává: Národní divadlo Brno, příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je statutární město Brno. MK ČR E11077 ISSN 1803-0408 Vedoucí redakce: Martina Procházková, prochazkovam@ndbrno.cz Korektura: Jitka Šotkovská Fotografie k inscenacím jsou majetkem archivů jednotlivých divadel. Grafická úprava: Robert V. Novák a Zuzana Burgrová Tisk: Mafraprint Obchodní informace Národní divadlo Brno, příspěvková organizace, Dvořákova 11, 657 70 Brno Informace o představení, rezervace a dobírky obchod@ndbrno.cz / 542 158 120 Online prodej: divadelnisvet.cz/vstupenky Prodej v hotovosti a na platební kartu Předprodej vstupenek NdB, Dvořákova 11, 542 158 120 po – pá 8.30 – 18.00 Reduta, Zelný trh 4, 542 424 560 45 minut před představením Infocentrum Dům pánů z Lipé, 539 000 770 po – pá 8.00 – 20.00 / so – ne 9.00 – 16.00 45 minut před představením v pokladnách divadel Zákaznické centrum Martin Koplík, vedoucí / koplik@ndbrno.cz Lenka Benešová, předprodej / benesova@ndbrno.cz / 542 158 247

STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO FINANČNĚ PODPORUJE NÁRODNÍ DIVADLO BRNO, PŘÍSPĚVKOVOU ORGANIZACI.

Martin Glaser, ředitel festivalu

29. 5.

30. 5.

4 anotace k představením anotace k představením anotace k představením anotace k představením anotace k představením anotace k představením anotace k představením

5–9

11–15 17–19 21–27 29–33 35 35

Brněnský showcase 36–39 Divadlo českých cizinců 40–41 Off program 42–43 Mapa; informace – předprodej; místa konání

44–45

2–3

Batosnění

Studio Damúza

Pohádková ukolébavka. Dva hrdinové – Pom a Luli. Kuk! A jsou na světě. Ťap, ťap, ťap… putují postelovou krajinou-nekrajinou a potkávají Béé, Haf, Trututú, BAF!, Brum. Cesta je dlouhá, víčka jsou těžká. Pšt! a dobrou noc. Inscenace pro nejmenší diváky a jejich rodiče.

15 a 16.30 h

Divadlo Polárka

Tisíc tuctů

››› str. 5

Plata Company

Zlatá horečka na Aljašce byla jiná než ty ostatní. Kdo chtěl zlato, musel překonat Chilkootský průsmyk, přežít několik lavin, neutopit se při plavbě do Dawsonu, nezmrznout a prokopat se několika metry sněhu, ledu a zmrzlé půdy. Do takového podniku se mohli pustit jen úplní blázni nebo ti, které sžíralo vědomí, že svému životu něco dluží.

15 a 18 h

Divadlo U stolu

››› str. 5

Společenstvo vlastníků

Vosto5

Nelítostný boj rozvášněných eg o pozice a dominanci na výsluní společenského jeviště v autorském projektu Divadla Vosto5. Dramatický formát postavený na půdorysu klasické schůze společenství vlastníků bytových jednotek.

18 h

Mahenovo divadlo, Malá zkušebna

››› str. 8

Pár vzkazů veškerenstvu

Studio Hrdinů

Je možné nadobro prchnout z archetypálního setkání dobra a zla? Nebo s neosobním klidem odmítat definitivní mínění o lidském zoufalství, jež je v této inscenaci ústředním a několikrát variovaným motivem?

19.30 h

HaDivadlo

››› str. 8

Deadtown

Divadlo bratří Formanů

Divadlo bratří Formanů přiváží do Brna svoji nejnovější inscenaci z Divokého západu! V originální westernové vesničce se odehraje napínavý příběh plný iluzí i technických zázraků. Nebudou chybět ani cudné dívky, krásné tanečnice, obávaní pistolníci a bar plný whiskey.

23.–25. 5. 20 h, 26. 5. 14 a 20 h, 28. 5. 20 h, 29. 5. 18 h

Prokletí

Moravské náměstí ››› str. 9

Powszechny Teatr

Do jaké míry jsou naše rozhodnutí ovlivněna katolickou morálkou? Jak církev ovlivňuje chování ateistů, a co to znamená pro ty, kteří se považují za katolíky? A především: do jaké míry je současné umění v mezích náboženské cenzury, autocenzury a vyhýbání se obvinění z „urážky víry“?

24. 5. 20.30 h

Divadlo Husa na provázku

››› str. 6

Studio Damúza CZ

Batosnění

koncept, režie: Monika Kováčová scénografie: Zuzana Vítková hrají: Lucie Valenová, Dan Kranich

24. 5.

15 a 16.30 h Divadlo Polárka

délka představení: 35 minut bez přestávky určeno pro děti od 10 měsíců do 3 let a jejich rodiče

Pohádková ukolébavka inspirovaná knihou Petry Kubáčkové O andělovi, noční můře, statečném medvídkovi, hodném slonovi, opici a divoké huse a nespícím Toníčkovi. Představení nabízí dětem první kontakt s divadlem – je interaktivní, respektuje jejich potřeby a citlivě je uvádí do světa zvuků, hlasů, pohybů, dotyků, loutek. Už od 10 měsíců si totiž miminka začínají pamatovat věci kolem sebe a svět, který bezprostředně nevidí, pro ně už začíná existovat. Inscenace navazuje na evropský trend tvorby pro děti od nula do tří let nazývaný

Theatre for very young (tzv. divadlo pro nejmladší). Studio Damúza se tomuto žánru věnuje nejen vlastní inscenací, ale také pořádáním festivalu KUK!, který je u nás zatím ojedinělou možností setkání tvůrců tohoto dosud nepočetného divadelního směru. „Divadlo pro nejmenší děti je z podstaty vždycky víc hrou s než hrou pro. K získání pozornosti diváků zde neplatí téměř žádná pravidla, návody, postupy – sebelepší inscenaci si neužije batole, které se špatně vyspalo. Nárok na empatii herce, na ‚komunikaci s publikem‘, už snad

vyšší být nemůže. A naopak – totéž může sloužit jako univerzální výmluva, i divadlo pro nejmenší děti jde dělat opravdu špatně. O to spíš je třeba ocenit herce a inscenátory, kteří k tak specifickému žánru přistupují s poctivostí a láskou a vytváří unikátní prostor k setkání, zážitek propojující děti a jejich rodiče novým, nevídaným způsobem.“ Jan Cimr, umělecký šéf Divadla Polárka

Plata Company CZ

Tisíc tuctů 24. 5.

15 a 18 h Divadlo U stolu

režie: Jakub Maksymov scénář, dramaturgie: Jakub Maksymov & Plata Company výprava, světelný design: Fortuna Herzová & Plata Company hudba: Milan Vedral produkce: Adam Svoboda hrají: Dominik Migač, Eliáš Jeřábek, Štěpán Lustyk, Milan Vedral

délka představení: 45 minut bez přestávky určeno pro děti od 5 let Zlatá horečka na Aljašce byla jiná než ty ostatní. Kdo chtěl zlato, musel překonat Chilkootský průsmyk, přežít několik lavin, neutopit se při plavbě do Dawsonu, nezmrznout v šedesátistupňových mrazech a prokopat se několika metry sněhu, ledu a zmrzlé půdy. Pustit se do takového podniku mohou jen úplní blázni. Našli se však i tací, kteří nechtěli těžit zlato ze země, ale ze svých bližních. „Tisíc tuctů je inscenace do detailů promyšlená a evidentně baví nejen publikum, ale i samotné

účinkující. Velmi zdařile jsou v ní propracovány vztahy mezi herci a loutkami. (…) Scénografie je mimořádně funkční a maximálně podtrhuje účin vyprávění, a přitom neztrácí metaforičnost a čistou divadelnost.“ Kateřina Lešková-Dolenská: Loutkář

„S jediným scénografickým prvkem (vydatným množstvím plat od vajíček), trojicí herců a kytaristou vystavěl Maksymov na motivy povídek Jacka Londona strhující komediální road-movie�� z časů zlaté horečky. �� (…) Z jednoho princi-

pu je zde ukázkově vytěženo až neuvěřitelné množství gagů a obrazů, celá inscenace má vynikající tempo a pod vší komediálností postupně stále zřetelněji vysvítá obecnější podobenství o síle vůle a touze člověka se nevzdat i navzdory tomu, že se jeho počínání může jevit jako absurdní.“ Jan Šotkovský: Loutkář online

4–5

Powszechny Teatr PL

Prokletí 24. 5.

režie: Oliver Frljić dramaturgie: Agnieszka Jakimiak, Joanna Wichowska, Goran Injac scénografická spolupráce: Małgorzata Dzik kostýmy: Sandra Dekanić světla: Jacqueline Sobiszewski asistenti režie: Mateusz Atman, Jakub Skrzywanek hrají: Karolina Adamczyk,Klara Bielawka, Maria Robaszkiewicz, Barbara Wysocka, Julia Wyszyńska, Jacek Beler, Arkadiusz Brykalski, Michał Czachor

20.30 h Divadlo Husa na provázku

délka představení: 1 h 20 min bez přestávky vhodné pro diváky od 18 let představení s českými titulky

Inscenace Prokletí vychází ze stejnojmenné hry polského modernisty Stanisława Wyspiańského, která líčí zapovězený vztah venkovského faráře a mladé dívky – kvůli tomuto tématu ostatně hra vyvolala již v době své premiéry (1899) �� znac�� ný ̌ skandál. Ve Frljićově interpretaci však z původní hry zbylo jen pár vět. Pro režiséra jsou daleko podstatnější témata, která nachází v původním textu a kter�� á�� spolu s herci nově rozvíjí v kontextu současné polské společnosti. Do jaké míry jsou naše rozhodnutí ovlivněna katolickou morálkou? Jak církev ovlivňuje chování ateistů, a co to znamená pro ty, kteří se považují za katolíky? Když se vztah církve a společnosti zdá být nerozlučný a církve se snaží ovlivňovat všechny instituce i rozhodování jedince, dokáží lidé vzdorovat těmto mechanismům? Podobně jako v jiných Frlji�� ć�� ových inscenacích také zde se herci zapojují do představení nikoli pouze jako interpreti ale angažují se v něm doslova osobně – do inscenace se promítají jejich vlastní příběhy, názory a jejich osobní pohled na situaci v dnešním Polsku. Inscenace vyvolala bezprostředně po premiéře nejen pozdvižení, ale doslova skandál. Prakticky okamžitě se rozhořela ostrá diskuze napříč celou zemí. Proti inscenaci ostře protestovali nejen vrcholní polští politici, ale také představitelé národoveckých i náboženských fundamentalistu�� ,̊ na tvu�� rce ̊ bylo dokonce podáno trestní oznámení. O inscenaci a o událostech kolem ní následně široce referovaly pr�� ední ̌ evropské deníky jako britský The Guardian, francouzský Le Monde, německý Süddeutsche Zeitung a další. Prokletí se tak bez nadsázky stalo doposud nejsledovane�� jší ̌ divadelní událostí 21. století. „Pod taktovkou Olivera Frljiće vznikl svérázný, mnohovrstevnatý esej, který přímočaře promlouvá k ožehavým otázkám společnosti.“ Miroslav Oščatka, umělecký šéf Divadla Husa na provázku

Oliver Frljić Bosensko-chorvatský režisér, dramatik, herec a performer je pokládán za enfant terrible postjugoslávského divadla a bezesporu patří mezi nejuznávanější režiséry ze zemí bývalé Jugoslávie. A nejen to – v posledních letech se profiluje jako jedna z nejvýraznějších postav současného evropského divadla vůbec. Studoval filozofii a teologii a absolvoval režii na záhřebské Akademii Dramske Umjetnosti. Pozornost poutá zejména svými originálními autorskými inscenacemi a radikální interpretací klasických her. Režíroval ve slovinské Lublani, srbském Bělehradě, v letech 2014–2016 byl ředitelem chorvatského Národního divadla v Riece. Čím dál častěji však proniká také na německé divadelní scény, z nichž za všechny jmenujme alespoň Düsseldorf, Mannheim či Berlín. S jeho prací se již setkali také diváci v Polsku a dalších zemích, jeho inscenace jsou čím dál častěji k vidění na prestižních evropských festivalech.

6–7

Vosto5 CZ

Společenstvo vlastníků

24. 5.

18 h Mahenovo divadlo, Malá zkušebna

délka představení: 1 h 25 min bez přestávky

autor koncepce, scénáře a režie: Jiří Havelka dramaturg: Martina Sľúková scéna: Antonín Šilar / kostýmy: Andrea Králová výkonná produkce: Jeník Tyl / technická produkce: Jeník Bubal producent: Petr Prokop a Vosto5 koproducent: mezinárodní festival 4+4 dny v pohybu hrají: Zdeněk Mucha / Ján Sedal, Lenka Loubalová, Zdeněk Pecha, Hana Müllerová, Andrej Polák, Renata Prokopová, Ondřej Bauer, Halka Třešňáková, Petr Prokop, Ondřej Cihlář, David Dvořák, Anna Kotlíková, Patrik Holubář, Václav Poul, Franta a Eda Prokopovi Nelítostný boj rozvášněných eg o pozice a dominanci na výsluní společenského jeviště v autorském projektu Divadla Vosto5. Dramatický formát postavený na půdorysu klasické schůze společenství vlastníků bytových jednotek. „Tato hodina a půl strávená v jedné místnosti se pro nás stává modelovou situací, laboratorním pokusem zkoumajícím chování ‚běž-

ných‘ lidí v ‚běžných‘ podmínkách. Sousedské vztahy tvořené nutností sdílet jeden dům pro společné žití se postupně obnažují a pod krustou civilizačního nánosu se odhalují jako sociálně deformované, psychicky frustrující a lidsky neobhajitelné,“ uvádí k inscenaci autor scénáře a režisér Jiří Havelka.

Studio Hrdinů CZ

Pár vzkazů veškerenstvu 24. 5.

19.30 h HaDivadlo

délka představení: 1 h 30 min bez přestávky

autor: Wolfram Lotz / překlad: Michal Kotrouš režie: Jan Horák a Michal Pěchouček scéna: Michal Pěchouček / kostýmy: Ondřej Kinský výtvarná spolupráce: Jáchym Bouzek, Jakub Rajnoch a Michal Šindelář hudba: Dominik Gajarský hrají: Sára Arnsteinová, Natália Drabiščáková, Eva Hacurová, Jiří Kniha, Ivan Lupták, Dana Poláková, Marta Vítů Revoluce obrazoboreckého světa, který ztratil jednoduchý smysl. Krize Evropy jako absurdní beckettovské setkání nesourodé skupiny hrdinů. Bomba Studia Hrdinů, která na scéně rozpaluje melancholii i dětskou imaginaci s přesvědčivostí velkých plánů i velkých kmánů. Jak vyslat signál do hlubokého vesmíru? V proslulé hře Wolframa Lotze, největšího talentu současné německojazyčné dramatiky, se setkává manipulativní moderátor Ivana Luptáka, rozervaný sebevrah Heinrich von Kleist Jiřího Knihy či indiánka Evy Hacurové a spolu s kolegyněmi svádějí jedinečně muzikální a svobodně

tekoucí víceboj plný překotných snů a alternativ příběhu. „Pěchoučkovi s Horákem (a jejich velmi dobrým hercům, samozřejmě) se podařilo přijít s inscenací, jejíž nesrozumitelnost je divadelně ‚samonosná‘, v nejširším slova smyslu zábavná. Jinými slovy: představení, na které je radost se dívat, i když třeba tomu, co se na scéně děje, racionálně tak docela nerozumíte.“ Vladimír Mikulka: nadivadlo.cz

Divadlo bratří Formanů CZ

23.–25. 5. 26. 5. 28. 5. 29. 5.

20 h

14 a 20 h 20 h

18 h Moravské náměstí

délka představení: 1 h 30 min bez přestávky určeno pro diváky od 12 let

Příběh je zasazen na Divoký západ na začátku 20. století, což byla kromě jiného také doba nových technických zázraků. Vedle pohyblivých obrázků tu byl náhle i fotografický přístroj, fonograf či první gramofony. Často šlo jen o pouťovou zábavu, atrakci, která mnoho lidí přitahovala a jiné děsila. Není proto divu, když hlavní postava inscenace, kterou hraje sám principál Petr Forman, majitel pochybného pražského kabaretu, kouzelník a iluzionista, člověk, pro kterého hranice mezi fantazií a realitou není vždy jasná, těmto bláznivým novinkám docela propadne. Muž posedlý vášní pro svět Divokého západu, snící o drsném životě pistolníků, pusté arizonské poušti i exotických krasavicích se díky těmto vynálezům ocitá

Deadtown

námět a scénář: Ivan Arsenjev, Petr Forman režie: Petr Forman / scénografie: Josef Sodomka, Matěj Forman výtvarné řešení interiéru stanu: Matěj Forman / kostýmy: Andrea Sodomková choreografie: Veronika Švábová, Marek Zelinka a kolektiv hudba a písně: Marko Ivanovič, Jarda Traband Svoboda, „La Lettera di Lincoln“ – Ennio Morricone, aranžmá: Jan Hasenöhrl ve spolupráci s Českým národním symfonickým orchestrem animace, filmový obraz: Josef Lepša / kamera: Jaromír Kačer zvuky a ruchy: Michal Holubec, Marek Poledna (Studio Bystrouška) Kabaretiéři, ilusionisté, pistolníci a krásné ženy: Petr Forman, Veronika Švábová, Marek Zelinka, Jacques Laganache, Daniela Voráčková / Simona Babčáková, Josefína Voverková, Vojta Švejda / Jiří Kniha, Michael Vodenka / Miroslav Kochánek, Ivan „Zobák“ Pelikán, Petr „Goro“ Horký, Josef Sodomka / Ivan Arsenjev, Philippe Leforestier, Mitakuye Oyeasin, Jakub Tokoly a Dizzy Gilagio (Didier Castelle, Francois Lezer, Michel Oger, Thierry Malard)

mnohem blíž ke svým představám. A protože jeho podnik v jedné ze zapadlých pražských uliček zrovna nevzkvétá, rozhodne se změnit svůj sen v nové dobrodružství. Vzít diváky na cestu, na které se iluze mění v novou realitu – na cestu do Ameriky... Hravá a velmi živelná inscenace hýří nápady a překypuje krásnými výtvarnými obrazy, ať už jde o podmanivé filmové projekce, magické animace, barvité kostýmy, vynalézavé a vtipné loutky, masky či samotnou scénu, jež osciluje mezi saloonem Divokého západu a evropským cirkusem. Svérázné uchopení westernového žánru prostředky cirkusu a dryjáčnického divadla přináší divákům neopakovatelný zážitek, v němž pistolníci jezdí na skateboardech,

kovbojové se salónními společnicemi tančí na schodišti či honáci krav skáčou s bicyklem na trampolíně. „Když jsem před pár měsíci viděl představení na břehu Vltavy, kde bratři Formanovi vztyčili svou originální dřevěnou boudu, hlediště bylo narvané k prasknutí – nejmladším divákům bylo kolem osmi let a těm nejstarším přes osmdesát. Bavili se všichni.“ Miroslav Oščatka, umělecký šéf Divadla Husa na provázku

8–9

Jsou místa oblíbená tmou…

Naivní divadlo Liberec

Inscenace přivádí diváky na ostrovy roztroušené ve všech oceánech světa. Každý z nich přináší krátký příběh pojící se s daným místem, který vzešel buď z tradovaných mýtů, nebo z konkrétní, nezřídka historické události.

10.30, 17 a 19 h

Reduta

››› str. 12

Malé divadlo z konce světa, Opus I Théâtre de la Massue, Compagnie Ézéquiel Garcia-Romeu

Netradiční, obrazivé loutkové představení-instalace přináší snový, křehce poetický svět tajemných bizarních lidiček. Před očima diváků ožívá galerie portrétů postaviček, které se věnují nám důvěrně známým každodenním činnostem.

17.30 a 19.30 h

Elity

Městské divadlo Brno, ČS

››› str. 15

Slovenské národné divadlo

Inscenace Elity nechce být jen politickým thrillerem s prvky krimi, ale i zamyšlením se nad podstatou moci, vládnutí a procesem přechodu z jednoho režimu a společenského uspořádaní do druhého. V hlavních rolích se objeví mj. Emília Vašáryová a Táňa Pauhofová.

19 h

Mahenovo divadlo

››› str. 13

Přes ploty

Slovácké divadlo Uherské Hradiště

Divadelní adaptace e-mailové korespondence slovenského sociologa a někdejšího disidenta Fedora Gála a anonymního národního socialisty je unikátním dokumentem možností a mezí toho, jak jsou si dva zcela odlišní lidé schopni porozumět.

19.30 h

HaDivadlo

››› str. 11

Deadtown

Divadlo bratří Formanů

23.–25. 5. 20 h, 26. 5. 14 a 20 h, 28. 5. 20 h, 29. 5. 18 h

Moravské náměstí

Jasno lepo podstín zhyna

››› str. 9

Meetfactory

Příběh starého muže Raye, který žije na irském venkově a promlouvá jen ke svému psu, není roztomilým románem o domácích mazlíčcích, ale příběhem o ničivých následcích izolace a hojivé síle soucitu, blízkosti a náklonnosti.

20 h

Divadlo U stolu

››› str. 14

Moc bezmocných

25. 5. Divadlo Feste

Tzv. site-specific inscenace založená na textu Václava Havla se neodehrává v divadelních budovách, nýbrž ve veřejném prostoru města. Vzniká vždy nová, původní verze, která pracuje s charakterem veřejného prostoru daného místa.

22 h

roh ulic Leitnerova a Pekařská

››› str. 14

Slovácké divadlo Uherské Hradiště CZ

Přes ploty 25. 5.

19.30 h HaDivadlo

délka představení: 1 h 50 min bez přestávky

autor: Fedor Gál @ Matěj režie: Michal Skočovský / překlad: Miroslav Zelinský adaptace: Martin Kubran a Michal Skočovský dramaturgie: Markéta Špetíková scéna: Michal Skočovský / kostýmy: Kateřina Doleželová hudba: Ondřej Švandrlík hrají: Pavel Hromádka, Petr Čagánek, Monika Horká, Martin Hudec, David Macháček, Pavel Majkus, Barbora Nesvadbová, Petra Staňková, Jaroslava Tihelková „Plot, kam se jen podíváš,“ říká o poměrech v současné společnosti střední Evropy slovenský sociolog, dokumentarista a někdejší disident Fedor Gál. Před deseti lety jej e-mailem oslovil anonym pod přezdívkou Matěj – názorový sympatizant extrémní pravice a xenofob – a začala rozsáhlá konverzace dvou stran, které si za jiných okolností nedokážou pohlédnout do očí. Bariéry, kontrasty, ploty – a nepřekonatelná propast mezi sociálními tábory a interpretacemi historické zkušenosti. To je metafora „svobody“ v dnešní Evropě v aktuální inscenaci uherskohradišťského souboru a režiséra Michala Skočovského, který se krajními společenskými fenomény zabývá dlouhodobě (např. Boj černocha se psy, My děti ze stanice ZOO a Kopanec v Činoherním studiu v Ústí nad Labem). Jeden intelektuál – Fedor Gál a proti němu zástup lidu – zmnožené identity Matěje v ringu demokracie a volného projevu. Kdo vyhraje v tomto ne/rovném dialogu pravdy a cti vs. sobeckosti a odporu k diverzitě?

Fedor Gál Slovenský politik, sociolog a prognostik židovského původu, narozený v březnu 1945 v Terezíně. Byl spoluzakladatelem hnutí Verejnosť proti násiliu v roce 1989 a po Sametové revoluci poradcem federální vlády ČSSR. Podnikal jako spolumajitel televize Nova či zakladatel vydavatelství GplusG. Letos byl oceněn prezidentským Radem Ľudovíta Štúra. Korespondenci Cez ploty vydal v originále v roce 2016. „Tvůrci vymysleli takovou fintu, kdy – aby se vyhnuli pouhému dialogu a omezili se na účast pouze dvou herců – postavu Matěje rozepsali pro více herců i hereček různých věkových kategorií. Toto jim dobře umožnilo z kontroverzního antihrdiny vytvořit takovou kolektivní postavu, která se stává velmi funkční metaforou frustrované společnosti období nejen po roce 1989, ale v podstatě celého 20. století. A to po-

važuji za nápad, díky kterému tvůrci předlohu obohacují o další zajímavý přesah.“ Pavla Bergmannová: ČRo 3 – Vltava

„Přes ploty jsou divadlem, u kterého vnějškovost není příliš podstatná. Jedná se o druh divadla, který je ponejvíce pozvánkou či iniciací diváka do světa slova, mluvy a dialogu. Výstupy Pavla Hromádky v hlavní roli Fedora Gála jsou více a více zvnitřnělou ukázkou hereckého slova, které má moc hledišti nabídnout více než jen intonačně či vizuálně rozjukaný obrázek. Hromádka jasně nese, traktuje a konturuje všechna témata inscenace, která se nakonec stane zážitkem, o kterém diváci cestou ze sálu diskutují.“ Luboš Mareček: Lidové noviny

10–11

Naivní divadlo Liberec CZ

Jsou místa oblíbená tmou, kde nikdy a nic na ostrovech se skrývá odlehlých 25. 5.

10.30, 17 a 19 h Reduta

délka představení: 50 minut bez přestávky určeno pro diváky od 14 let

autorka: Judith Schalansky / překlad: Martina Loskotová koncepce a režie: Filip Homola dramaturgická spolupráce: Vít Peřina. výprava: Kamil Bělohlávek / hudba: Kora et le Mechanix hrají: Miroslava Bělohlávková, Diana Čičmanová, Barbora Kubátová, Dan Kranich a Adam Kubišta

Předlohou inscenace je výtvarně nádherně pojednaná kniha německé autorky Judith Schalanské (1980) Atlas odlehlých ostrovů: Padesát ostrovů, které jsem nikdy nenavštívila a nikdy nenavštívím. „Kartografie by měla být chápána jako poetický žánr a atlas jako krásná literatura. Však je také jeho dřívější označení Theatrum orbis terrarum (divadlo světa) více než oprávněné,“ říká spisovatelka a dodává „ostrov je divadelním prostorem: vše, co se zde odehrává, se téměř automaticky zahušťuje do příběhů, do komorních her v Nikde, do literární látky.“

Inscenace vypráví o vybraných osmi ostrovech a jejich dramatických osudech. Jevištěm je dlouhý stůl. Na něm ožívají intimně nasvícené předměty. Sněhem se brodí v padesátistupňovém mrazu figurky psího spřežení. Táhnou po bílém papíře rakousko-uherskou expedici k nejsevernějšímu místu na Zemi. Dobývání nejodlehlejších míst započalo. Na Medvědí ostrovy vyrážejí milovníci ptáků s puškařem a preparátory, stínohra peří a do toho výčet zabitých ptačích druhů. Na ostrově Svatá Kilda už nikdo nebydlí, děti zde umíraly na divnou nemoc, jejich matky měly hořké mateřské mlé-

ko. Howlandův ostrůvek v Pacifiku je tak nepatrný, že se na něm nepodařilo v roce 1937 přistát první pilotce, která přeletěla Atlantik. Tichý oceán spolkl jakoby nic Amelii Earhartovou i její stroj. Na ostrově Deception v Antarktidě sídlili kdysi velrybáři, kteří lovili kytovce harpunou s výbušninou, jež trhala vnitřnosti obrovských těl. Tělíčka plejtváků pleskají o stůl, v kotlech se topí mrtvými tučňáky... Ostrov může být rájem nebo také peklem.

Slovenské národné divadlo SK

Elity

25. 5.

19 h Mahenovo divadlo

délka představení: 2 h bez přestávky

Představení se koná ve spolupráci s festivalem Meeting Brno.

Politický thriller z nedávné minulosti naší země, která se stala naší současností. Odvážná, výsostnými divadelními prostředky vystavěná analýza stavu dnešní společnosti, v níž se ze starých kádrů stávají nové elity. Je to klíčová inscenace Slovenského národného divadla. A jak by ne! Je trefou do černého. Všímá si neblahého trendu mocenského vzestupu bývalých spolupracovníků StB na důležitých pozicích vedení státu, regionů, firem, společenského života. Naše bývalá společná Československá republika je jeden velký konspirační byt, jímž se jak „na Václaváku“ promenují agenti StB a jejich oběti. Tuhá doba normalizace je tatam, perestrojka se hlásí o slovo, a tak není divu, že se mění i es-

režie: Jiří Havelka scéna: Lucia Škandíková kostýmy: Tereza Kopecká hrají: Richard Stanke, Dano Heriban, Alexander Bárta, Emil Horváth, Táňa Pauhofová, Emília Vašáryová, Ľubomír Paulovič, Richard Autner, Dávid Uzsák, Ivan Černý

tébacké „verbovky“. Zaměřují se na lidi špičkově odborně i jazykově vybavené, kteří mají rozhled, jsou šikovní a pružní, myslí pragmaticky a čekají na svou šanci, která je postrčí dál. Jsou však mezi nimi i tací, jako např. jedna herečka, kterou se nedaří stále zlomit. Ale ta je v podstatě výjimka. Většina objektů nakonec povolí a upíše se. Bez skrupulí, bez svědomí. A po čase, kdy se situace v zemi po sametové revoluci promění a zdálo by se, že otřese jejich pozicemi, se opět chápou moci. Proč ne! Jsou přece špičkově odborně i jazykově vybavení, mají rozhled, jsou šikovní a pružní, pragmatičtí, zorientovaní a samozřejmě naprosto postrádají jakékoli svědomí. Bez skrupulí si mezi sebou rozeberou vše,

co z této země ještě zbylo, a devětadvacet let poté se dokonce pasují na její vůdce. Proč taky ne, když jim to prochází. Anebo už nám to všem konečně došlo? Neuvěřitelný příběh o přelévání moci, trpká anekdota o amorálnosti v našich končinách. Původní inscenace osobitého českého režiséra Jiřího Havelky s hereckými hvězdami Slovenského národného divadla v Bratislavě. „Tuhle inscenaci by měl vidět každý občan téhle země!“ Lucie Němečková, dramaturgyně Národního divadla Brno

12–13

Meetfactory CZ

Jasno lepo podstín zhyna

25. 5.

20 h Divadlo U stolu

délka představení: 1 h 30 min bez přestávky

Veskrze lidský, silný příběh o osamělosti a jinakosti, který dojme i pobaví. Za podivným názvem inscenace se skrývá mimořádný herecký výkon Evy Salzmannové ve strhujícím monodramatu o přátelství starého podivína a týraného psa. Titul dramatizace románové prvotiny irské autorky Sary Baume, který se stal literární senzací po celém světě, je poetickou hrou s názvy čtyř ročních období, v nichž se odvíjejí osudy starého podivína Raye, který žije sám v domě po svém otci v jednom městečku na irském pobřeží. Nikdy nechodil do školy, bojí se lidí, jeho jedinými společníky jsou knihy. Když si jednoho dne pořídí v útulku zohaveného jednookého psa, jeho život se změní. Poprvé se cítí připoután k jiné živé bytosti. Z obou se však stávají vyděděnci, neboť pes se necho-

autorka: Sara Baume / překlad románu: Alice Hyrmanová McElveen režie: Viktorie Čermáková dramatizace a dramaturgie: Matěj Samec scéna a kostýmy: Jana Preková / hudba: Myko produkce: Magda Juránková hraje: Eva Salzmannová

vá ke všem přátelsky a občas někoho pokouše či napadne. Ray ze strachu, že o psího přítele přijde, se s ním vydává na útěk napříč Irskem. Cestou postupně svěřuje Jednookovi tajemství své pohnuté minulosti. Do češtiny tento pozoruhodný, jazykově vytříbený příběh převedla Alice Hyrmanová McElveen, která za překlad získala cenu Magnesia Litera 2017. Herečka Eva Salzmannová byla za mimořádný herecký výkon v roli Raye nominována na cenu Thálie 2017. „Jasný důkaz, že i z monodramatu se dá vytvořit velké drama.“ Lucie Němečková, dramaturgyně Národního divadla Brno

Divadlo Feste CZ

Moc bezmocných

25. 5.

22 h roh ulic Leitnerova a Pekařská

Koncept: Jiří Honzírek Dramaturgie: Kristýna Břečková Technika: Jan Tranta Produkce: Kateřina Chromečková, Jan Sebastian Frei

délka představení: 2 h bez přestávky

Inscenace se neodehrává v divadelních budovách, nýbrž ve veřejném prostoru města. Vzniká vždy nová, původní verze, která pracuje s charakterem veřejného prostoru daného místa. Rovněž jsou vždy znovu připraveny sekundární textové a audiovizuální materiály, které souvisejí s osobou a dílem Václava Havla v kontextu místa či města. Na základě vydání Charty 77 je Václav Havel vzat do vazby, na jejíž podmínky, jak sám

později doznává, nebyl připraven. Své situaci vězně nerozumí, je znát, že variantu odebrání svobody a pobytu ve vězeňském zařízení dříve dostatečně nepromýšlel. Kritický moment přichází 6. dubna 1977, kdy ve stresu nabízí prokurátorovi výměnou za propuštění záruky „slušného chování“. A je skutečně propuštěn. Selhání, jehož se dopustil, popření svých dosavadních zásad a principů, jež artikuloval, nastartovala v Havlově svědomí energii, která jej přinu-

tila k zevrubné reflexi, k hlubokému promyšlení krizové existenciální situace, do níž ho postavil samopohyb politického systému. Pokoušel se uvažovat nad možnostmi bezmocného jedince, rozhodne-li se svému zotročení vzepřít. Z potřeby vykoupit se, znovu se narovnat, vypořádat se se systémem znovu a lépe, použije Havel pracovní text pro plánovaný česko-polský sborník jako záminku k vytvoření rozsáhlé eseje o možnostech bezmocných.

Théâtre de la Massue, Compagnie Ézéquiel Garcia-Romeu FR

Malé divadlo z konce světa, Opus I

koncepce, výprava, loutky, režie: Ezéquiel Garcia-Romeu dramaturgie: Laurent Caillon inspice a ovládání strojního zařízení: Thierry Hett zvuk: Samuel Sérandour kostýmy: Cidalia da Costa a Myriana Stadjic malba dekorací: Claudia Andréa Mella Diaz rekvizity: Sabrina Anastasio technika a stroje: Thierry Hett a Frédéric Piraïno, spolupráce Hublot výroba celé výpravy: dílny TNN dramatického centra v Nice hra a manipulace: Ezéquiel Garcia-Romeu nebo Issam Kadichi

25. 5.

17.30 a 19.30 h Městské divadlo Brno, ČS

délka představení: 1 h bez přestávky

Netradiční, obrazivé loutkové představení-instalace oživující snový, křehce poetický svět tajemných bizarních lidiček, jejichž životy jsou konfrontovány s těmi našimi. Ezequiel Garcia-Romeu je ve světovém moderním loutkovém divadle významným pojmem, který neměl šanci uniknout ani českým divákům. Před třemi lety se tento originální loutkář představil na Divadelním světě Brno s inscenací Banquet Shakespeare. Zdá se, že Brno Ezechielovu podmanivému vesmíru malých podivínů, kteří před zraky diváků defilují v pomalém rytmu jakéhosi existenciálního orloje, doslova propadlo. Po spolupráci se studenty JAMU je tu nejnovější inscenace Malého divadla z konce světa, Opus 1, v níž díky citlivé a minuciózní manipulaci neviditelného loutkáře ožívá galerie portrétů postaviček, které se vě-

nují nám důvěrně známým každodenním činnostem. Čekají na autobus, spí, sledují televizi, zkrátka tráví čas plynutím času, který jim umožní přejít z jednoho stavu do druhého, od jedné činnosti ke druhé. Připomínají tak úsměvný, zároveň poněkud znepokojivý obraz nás samých, jsou bezeslovným, přesto výmluvným svědectvím absurdity naší civilizace, našich životů. „Pro všechny, pro něž je divadlo synonymem slova úžas a jedinečným nahlédnutím do jiných světů.“ Lucie Němečková, dramaturgyně Národního divadla Brno

14–15

Blízko

Centrum Sztuki Dziecka w Poznaniu

10.30 a 15.30 h

Divadlo Polárka ››› str. 19

Deadtown

Divadlo bratří Formanů

23.–25. 5. 20 h, 26. 5. 14 a 20 h, 28. 5. 20 h, 29. 5. 18 h

Medová královna

Moravské náměstí

››› str. 9

Divadlo Drak

Dědeček včelař pošle svou vnučku do úlu pro med. To ale není tak snadné! Na cestě ke sladkému pokladu je třeba překonat řadu překážek, naučit se pokoře a trpělivosti.

14.30 a 17 h

Městské divadlo Brno, ČS

Až na dřeň

››› str. 17

Divadlo X10

17.30 h

Divadlo Polárka

››› str. 17

Richard III.

Maladype Theatre

Richard III. – diktátor. Pán života a smrti. Despota. Absolutní tyran. Utlačovatel. Tyran. A přesto není ani jedno. Cítí, že je hnán k tomu, aby byl nejlepší. Ale nikdy nebude mít dost, pokud si zvolí jen jednu cestu.

18 h

HaDivadlo ››› str. 18

Naše násilí a vaše násilí

Mladinsko Gledališče

Inscenace zpochybňuje nejen situaci ve světě, zpochybňuje Evropu jako celek, její exkluzivitu a izolaci zároveň. Jaké divadlo je zapotřebí v čase očividného návratu fašismu?

19 h

Divadlo Husa na provázku

Obrys

››› str. 18

Jiří Bartovanec

26. 5. Pohybově taneční inscenace je autorským komentářem předního choreografa Jiřího Bartovance k mezním událostem které nevyhnutelně ovlivnily směr a vývoj společnosti. Obrys je tušení dosahu minulosti do přítomnosti, přičemž rozhodnutí předjímá budoucnost, která je křehčí, než by se mohlo zdát.

22 h

Reduta, Mozartův sál ››› str. 19

Divadlo Drak CZ

Medová královna

autoři: Radek Beran, Marie Nováková režie: Radek Beran dramaturgie: Marie Nováková scénografie: Karel Czech hudba: Vít Brukner hrají: Dominik Linka, Milan Hajn, Filip Huml, Jazmína Piktorová

26. 5.

14.30 a 17 h Městské divadlo Brno, ČS

délka představení: 50 minut bez přestávky určeno pro děti od 3 let

Copak se stane, když dojde med do čaje a neposedná holčička Johanka nedbá dědečkových rad a vydá se do úlu pro sladké zlato sama? Ono to ale není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Na cestě ke sladkému pokladu se totiž dá zažít mnoho věcí. Je třeba překonat řadu překážek, zvítězit nad strachem z neznámého, naučit se pokoře a trpělivosti… Vhled do života včel a lidí, do vztahů člověka a včel, připravili pro královéhradecký

Drak režisér Radek Beran a dramaturgyně Marie Nováková. Živí herci i půvabné loutky podobné hračkám zavedou mladé diváky do tajného světa včelího úlu a mohou jim pomoci nejenom zbavit se strachu ze včel, ale také porozumět tajemství vzniku medu. Medová královna je určena divákům od tří let, obávat se jí nemusejí ani alergici na včelí píchnutí všech věkových kategorií.

„Výtvarné a loutkoherecké ladění včelího světa je řemeslně obdivuhodné, ale nikterak exhibiční. (…) Je to takový hřejivý zen – a ten má v podání Draku smysl nejenom pro kategorii 3+, ale úplně pro všechny. Jako čaj s medem, například.“ Michal Zahálka: Loutkář

Divadlo X10 CZ

Až na dřeň 26. 5.

17.30 h Divadlo Polárka

délka představení: 1 h 20 min bez přestávky určeno pro děti od 8 let

Tobiáš měří sotva půl druhého milimetru, což na jeho věk není nic moc. Ale i přesto jde proti němu celý svět. Tedy téměř celý. Dokáže Tobiáš zjistit, kdo ve skutečnosti je? Zachránit sebe? Své rodiče? A především... uvidí ještě někdy Elíšu? Představení Až na dřeň vás zve do mikrosvěta jednoho Stromu. Malý vesmír je také vesmír, vesmír se vším všudy. Strom je živý! Divadelní zpracování „dětské fantasy“ Tobiáš Lolness od Timothée de Fombelleho nepotřebuje na scéně téměř nic fyzického, hmatatelné-

Na motivy románu Tobiáš Lolness od Timothée de Fombelleho

překlad: Drahoslava Janderová režie: Jiří Hajdyla / dramaturgie: Ondřej Novotný výprava: Tereza Bartůňková / hudba: Jan Čtvrtník pohybová spolupráce: Martina Hajdyla Lacová hrají: Dana Marková, Hedvika Řezáčová, Vojtěch Hrabák, Václav Marhold, Ivo Sedláček, Filip Šebšajevič

ho, aby diváka přeneslo (fyzicky a hmatatelně) do světa, který, ač tvořený jedním jediným stromem, se tolik podobá tomu našemu – v dobrém i ve zlém. „Román Tobiáš Lolness by mohl být téměř prototypem moderní dětské literatury. Má v sobě akčnost a napětí, kterými si nezadá s hollywoodským filmem, a zároveň přístupným jazykem otevírá zásadní témata – od devastace životního prostředí, přes boj za svobodu svou i společnosti až po důvěru v lidských vztazích.

Divadlo X10 podle něj vystavělo nesmírně nápadité a živé divadlo, které bez potřeby velkolepých efektů vypráví v energických obrazech právě to podstatné, strhuje diváka živostí a nápaditostí, aniž by zapomínalo, o jak důležitých věcech se zde mluví.“ Jan Cimr, umělecký šéf Divadla Polárka

16–17

Mladinsko Gledališče SL

Naše násilí a vaše násilí 26. 5.

19 h Divadlo Husa na provázku

délka představení: 1 h 20 min bez přestávky vhodné pro diváky od 18 let představení s českými titulky

Inscenace Naše násilí a vaše násilí přináší pohled na Evropu, která byla (naivně�� ) překvapena uprchlickou krizí. Představení jsem viděl na mezinárodním divadelním festivalu v makedonském Skopje. Asi po patnácti úvodních minutách bylo zřejmé, že se jedná o výjimečné dílo, které se výrazně odlišuje od ostatní divadelní produkce. Inscenace se vymykala jak svým stylem a přímočarým vyjadřováním k aktuálnímu tématu doby, tak svou naléhavou dikcí i osobním nasazením herců. A jak je u Frljiće obvyklé, divák konsternovaně hleděl na šokující prvky – počínaje arabskými nápisy na nahých tělech mužů i žen, přes státní

režie a výběr hudby: Oliver Frljić dramaturgie: Marin Blažević / scéna: Igor Pauška kostýmy: Sandra Dekanić / světla: Dalibor Fugošić zvuk: Silvo Zupančič / umělecký poradce: Aenne Quiñones asistent režie: Barbara Babačić produkce: HAU Hebbel am Ufer, Berlin D koprodukce: Mladinsko Theatre, Ljubljana SL, Wiener Festwochen AU, Zürcher Theater Spektakel CH, Kunstfest Weimar D, Hrvatsko narodno kazalište Ivana pl. Zajca, Rijeka HR / regionální koprodukce: MESS Sarajevo BIH podpořeno German Federal Cultural Foundation hrají: Barbara Babačić, Daša Doberšek, Uroš Kaurin, Dean Krivačić, Jerko Marčić, Nika Mišković, Draga Potočnjak, Matej Recer, Blaž Šef

vlajku ukrytou ve vagíně či klidné podřezávání obětí islámskými bojovníky až po nečekanou závěrečnou scénu s Ježíšem Kristem a arabskou dívkou. Drsná provokace a šokující prvky však nejsou to jediné, co má vyburcovat emoce a mysl diváků. Provokativní je také úhel pohledu, jakým se tvůrci dívají na problematiku migrace a především na násilí, jehož jsme v posledních letech svědky v arabských zemích i v Evropě. Skupina balkánských herců je vesměs muslimského původu, což má silný vliv na vyznění celého díla. Problémy arabského světa jsou zde nahlíženy muslimským pohledem a de facto

jsou nelítostným obviněním západní společnosti, jež má na nekonečném kolotoči strašlivého násilí svůj nemalý podíl. Tvůrci kladou divákům řadu nepříjemných otázek: Jsme si vědomi, že naše bohatství závisí na tisícovkách mrtvých na Blízkém Východě? Truchlíme kvůli obětem teroristických útoků v Paříži a Bruselu stejně jako kvůli těm, co zemřeli v Bagdádu nebo Kábulu? V kterém přesně momentě jsme sami sebe přesvědčili, že jsme to my, kdo má pravdu, a že náš bůh je mocnější než ti ostatní? Miroslav Oščatka, umělecký šéf Divadla Husa na provázku

Maladype Theatre H

Richard III. 26. 5.

18 h HaDivadlo

délka představení: 1 h 50 min bez přestávky představení s českými titulky

Richard III. je jedna z nejstarších a také z nejhranějších Shakespearových historických her. Život�� a skutky posledního Plantageneta na anglickém trůnu však jeho autor dost tendenčně upravil a vytvořil tak jednu ze svých nejpropracovanějších záporných postav. Udělal z něj zrůdu duševní i fyzickou, ztělesněné zlo. V interpretaci maďarského nezávislého divadla Maladype však není Richard III. jen příběhem bohapusté zlé krutosti. Zde je Richard

autor: William Shakespeare / překlad: Szigligeti Ede režie: Sándor Zsótér / dramaturgie: Júlia Ungár scéna: Mária Ambrus / kostýmy: Mária Benedek hudba: Pál Péter Szűcs / produkce: Katalin Balázs hrají: Zoltán Friedenthal, Márton Pallag, Zsigmond Bödők, Zoltán Balázs, József Kádas, Balázs Fila, Sándor Márkus, Kata Huszárik, Erika Tankó, Ágota Szilágyi, Péter Szűcs (ztvárněný hvězdou maďarského divadla Zoltánem Balázsem) okouzlující, charismatický, přímý chlapík, který dokáže přesvědčit o své pravdě jako dobrý manipulátor. To on sám si racionálně zvolil bezbožnost a s přehledem dokáže – z nudy a s didaktickou přesvědčivostí –, že slovy lze dosáhnout čehokoliv. Celý příběh se navíc odehrává jen v obývacím pokoji jednoho bytu. Herci vstupují na jeviště z ložnice a odcházejí na chodbu

a naopak. Jako rodina. Na jejich oděvu není nic královského… „Sándor Zsótér vede své herce jako kouzelnou hůlkou. V�� šichni se stávají jeho partnery v�� e zločinu, jeho skutečn�� ými�� druhy, kteří společně vytvářejí něco jedinečného. Výsledek? Otisk světové kreativity, v�� jedinečném pojetí�� , které je tak typické pro soubor Maladype Shínházs. (…)“ Sára Simon

Jiří Bartovanec CZ

Obrys

26. 5.

22 h Reduta, Mozartův sál

délka představení: 1 h bez přestávky světová premiéra

Divadelní festivaly, tak jak jsou vnímány ve světě, poskytují nejen prostor pro přehlídku vybraných inscenací ze současné domácí či zahraniční produkce, nýbrž nabízejí také platformu pro vznik nových inscenací. Z pouhého hostitele se tak stává aktivní producent či koproducent. Divadelní svět Brno přijal tuto myšlenku za svou a letos se podílí na vzniku jedinečného multižánrového projektu choreografa a tanečníka Jiřího Bartovance s herci činohry NdB a Divadla Husa na provázku, který vznikl pro specifický prostor Mozartova sálu divadla Reduta. Jiří Bartovanec je ve světě současného tance a pohybového divadla nepřehlédnutelnou personou. Člen věhlasné skupiny Sasha

režie a choreografie: Jiří Bartovanec text: Martin Hodoň, Jan Razima / dramaturgie: Martin Hodoň světelný design: Michal Hór Horáček scénografie: Michal Hór Horáček, Jiří Bartovanec hudba: Mojmír Měchura, Arca / produkce: Dita Dvořáková obsazení a autorská spolupráce: Pavol Seriš, Martin Sláma, Tereza Marečková, Tomáš David, Annette Nesvadbová, Dalibor Buš, Hana Tomáš Briešťanská, Tereza Groszmannová

Waltz&Guests se pracovně pohybuje mezi Německem a Českou republikou, hostuje po celém světě. Vytvořil také řadu sólových představení (např. Aneho, Entropy, Razzle Dazzle). V loňském roce pracoval mj. s Robertem Wilsonem na inscenaci Luther, dancing with the Gods. Činohra NdB jej přizvala ke spolupráci na inscenacích Pitínského Otvírání studánek Alfréda Radoka a Odyssea v režii Julie Wiessert. Bartovancův nejnovější projekt Obrys, který vznikl u příležitosti 9. ročníku festivalu Divadelní svět Brno, je svobodomyslným tvůrčím počinem v tématu i formě. Nabízí unikátní fúzi pohybu, slova, hudby, živé i reprodukované. Je jakýmsi autorským komentářem mezních udá-

lostí, které ovlivnily směr a vývoj naší společnosti. Tušením dosahu minulosti na přítomnost. Obrys spojil herce dvou brněnských divadel, činohry NdB a Divadla Husa na provázku, kteří spolu s choreografem pracovali metodou textové, pohybové, zvukové improvizace na rozvíjení obrazů vycházejících z ústředního festivalového tématu – Svoboda?! Kromě bourání hranic a hierarchie jednotlivých scénických složek tvůrce zajímá tělo performera v konkrétním prostoru, v tomto případě Mozartova sálu s jeho specifickou architekturou a sytě červeným interiérem. „Obrys je čestná vstupenka do skutečně světové dimenze divadla.“ Lucie Němečková, dramaturgyně Národního divadla Brno

Centrum Sztuki Dziecka w Poznaniu PL 26. 5.

Blízko

režie: Alicja Morawska-Rubczak scéna a kostýmy: Barbara Małecka hudba: Wacław Zimpel hrají: Paulina Giwer-Kowalewska, Filip Meyer-Lüters

10.30 a 15.30 h Divadlo Polárka

délka představení: 25 minut bez přestávky určeno pro děti od 6 měsíců do 3 let a jejich rodiče

Další z originálních inscenací určených pro ty úplně nejmenší diváky a jejich rodiče. Vše se na scéně odehrává beze slov, příběh se odvíjí pouze za pomoci pohybu, hudby a originálních výtvarných prvků. Zapojit se do něj může každý. Dvojice tanečníků objevuje spolu s diváky příběhy, které jsou schované jeden ve druhém. Všechny jsou v naší blízkosti a všechny nás přibližují k ostatním lidem. Pojďte blíž, podívejte se, dotkněte se, vnímejte. Podívejte se dovnitř. Blízkost – já, ty, vy – rodina. Všichni v sobě neseme její malý kousek. Krůček po krůčku objevujeme svět. Svět našich vzájemných vztahů. Blízkost a vše, co z ní vychází. Zrození.

„Uprostřed scény je velké zrno či vejce. Slyšíme jeho pulzující rytmus. Otvírá se. Uvnitř je plné zeleně, pučícího listí. Objevuje se zelené houští, ptáci a také želví krunýř. Matka Země pamatuje na své děti. Příroda se vyvíjí harmonickou cestou, ve svém vlastním cyklu. To je makrokosmos.“ Maria Maczuga, www.teatralny.pl

18–19

Koukej, svět!

Divadlo Minor

Co se stane, když z mraku prší, jak spolu rostliny rostou, jaký je vztah čápa, žáby a chameleona a spoustu dalších pozoruhodností se dětem hravě, pohybově a beze slov pokusí přiblížit tři mimové.

13 a 15.30 h

Divadlo Polárka

Trójanky

››› str. 22

Městské divadlo Brno, HS ››› str. 27

Chyba

Existuje určitá pravděpodobnost, že se během představení nestane žádná chyba. A také o tom je nové představení Víta Neznala na pomezí nového cirkusu a pohybového divadla. Závěsná akrobacie na laně a na hrazdě, tanec a živá hudba v cirkusovém šapitó!

17 h

šapitó v Lužánkách ››› str. 23

Ada/Ava

Působivá inscenace vypráví o dvou sestrách-dvojčatech, žijících i ve stáří v těsné blízkosti: smrt jedné z nich pak náhle tu druhou připraví o smysl života a donutí ji vydat se za svou sestrou až na hranici dělící život a smrt.

17 h

Divadlo na Orlí

››› str. 22

Homo Faber

Činoherní studio Ústí n. L.

Život Waltera Fabera, inženýra, který se vždy a za každých okolností řídí „zdravým rozumem“, navždy změní náhodné setkání s mladou ženou. V titulní roli se představí Martin Finger, který byl za její ztvárnění nominován na cenu Thálie.

19 h

Bulandra Theatre

V osobité režijní úpravě Michala Dočekala vznikla výjimečná inscenace jednoho z nejklasičtějších kusů světové dramatiky. Archetypální příběh, v němž autor svým současníkům varovně odhaloval běsy lidské duše, dodnes ukazuje, jak se v člověku rodí zlo.

Mahenovo divadlo ››› str. 25

Stalker

Teatro Tatro Štúdio

Tzv. Pásmo je lokalita, kterou navštívili mimozemšťané. Zůstaly tam po nich artefakty s magickými schopnostmi, na území se objevují rovněž fyzické anomálie, které vytváří pro návštěvníky této oblasti smrtelné pasti. Ohrozí i vás?

21 h

Manual Cinema

Reduta ››› str. 26

Macbeth 19 h

Vít Neznal & kol

u plaveckého stadionu Lužánky ››› str. 24

Momentum

27. 5. 19 h – 28. 5. 20 h piazzetta před Janáčkovým divadlem ››› str. 27

27. 5. Dekkadancers

Roztančený příběh jedné velké zrady propletený drobnými historkami o gangsterech, vražedných kuchařích, tajných agentech a smrtící kráse ruských baletek.

19 h

Městské divadlo Brno, ČS

››› str. 21

Miřenka Čechová

Pohybově-výtvarný happening s řadou nečekaných událostí, do něhož se můžou promítnout stejně tak počasí jakož i náhodně procházející diváci. Pomalost, ať se děje cokoli, je jediným daným úkolem.

HaDivadlo ››› str. 24

Poslední večeře

Divadlo pod Palmovkou

Čtyři sta let stará komedie Williama Shakespeara v režii proslulého polského režiséra Jana Klaty nemilosrdně nastoluje zásadní téma pokrytectví, všudypřítomné korupce a morálky, kterou sice všichni kážou, ale ve skutečnosti se jí nikdo neřídí – a demonstruje, jak snadné je zneužít moc.

19 h

Městské divadlo Zlín

Trójanky jsou hrou o střetu kultur, o válce, která nemá vítěze a o ženské hrdosti i pohrdání. Významnou roli plní v inscenaci pocity beznaděje a naopak naděje, témata bolestivé ztráty, pomsty a pokory, ale také mateřský cit nebo úcta k mrtvým.

16 h

Něco za něco

Dekkadancers CZ

Poslední večeře 27. 5.

19 h Městské divadlo Brno, ČS

délka představení: 1 h 10 min bez přestávky

Když se u jednoho stolu sejdou dva mafiánští bossové, nebudou určitě splácet účty jen za večeři. Čeká vás příběh jedné velké zrady propletený drobnými historkami o gangsterech, vražedných kuchařích, tajných agentech a smrtící kráse ruských baletek. Tanec a humor, to jsou dvě veličiny, které jdou velmi dobře k sobě, ale vytvořit z těchto dvou ingrediencí skvělé představení bývá jednou z nejtěžších disciplín. V případě Dekkadancers a jejich inscenace Poslední večeře, která je čerstvou držitelkou Výroční ceny portálu Opera Plus za nejlepší choreografii roku 2017, se to tvůrcům bezpochyby podařilo. Seskupení tanečníků Dekkadancers založili v roce 2009 členové baletu Národního divadla Tom Rychetský, Viktor Konvalinka a fotograf Pavel Hejný. Zpočátku pouze jako ventil svých uměleckých představ. Soubor byl a dodnes je tvořen převážně členy souboru baletu Národního divadla, kterým spolupráce na autorských představeních skupiny přináší nejen osobní, ale i profesní realizaci. Od roku 2015 se v uměleckém vedení skupiny uplatňuje tzv. druhá generace Dekkadancers, Štěpán Pechar, Marek Svobodník a Ondřej Vinklát, jejichž choreografie v současnosti tvoří důležitou součást repertoáru. Tvorba souboru se odehrává výhradně ve volném čase taneční-

scénář a režie: Štěpán Benyovszký námět: Štěpán Benyovszký a Dekkadancers choreografie: Štěpán Pechar, Ondřej Vinklát, Marek Svobodník / scéna a kostýmy: Pavel Knolle hudba: Dekkadancers ve spolupráci s Janem Šiklem tančí: Alina Nanu, Morgane Lanoue, Tereza Kučerová, Kristina Kornová, Ivana Mikešová, Marek Svobodník, Ondřej Vinklát, Štěpán Pechar, Mathias Deneux, Adam Sojka, Alex Sadirov, Tomáš Kopecký, Matěj Šust

ků, což je při jejich mimořádném vytížení obdivuhodné. Zvláště pak uvědomíme-li si, že se konkrétně v této taneční grotesce nepředstavují publiku pouze jako tanečníci, ale také jako zdatní hudebníci, performeři a zpěváci. Každý ze třinácti tanečníků tu najde uplatnění pro své taneční umění i další ze svých talentů. V Poslední večeři se Dekkadancers poprvé ve své historii pustili do celovečerního díla. Baletní gangsterka protkaná černým humorem nás zavede do prostředí italského městečka, německé policejní cely i vířivky mafiánského bosse. Staneme se svědky divokých přestřelek, vášnivé romance, policejní akce i všudypřítomné zrady a její pomsty. „Po kombinovaných večerech kratších choreografií se Dekkadancers rozhodli k novému velkému kroku – celovečerní Poslední večeři. Na groteskní hříčku poměrně odvážné rozhodnutí – a ve výsledku velice úspěšné. Dekkadancers totiž mají vedle humoru ještě jednu silnou zbraň a tou je talent, který se neomezuje pouze na tanec a choreografii, ale tanečníky můžete spatřit i v rolích vypravěčů a hudebníků.“ Barbora Truksová: Taneční aktuality

20–21

Divadlo Minor CZ

Koukej, svět! 27. 5.

13 a 15.30 h Divadlo Polárka

délka představení: 45 minut bez přestávky určeno pro děti od 4 let

režie: Radim Vizváry / výprava: Lucie Škandíková hudba: Matěj Kroupa / dramaturgie: Petra Zichová hrají: Valéria Daňhová, Jakub Urban, Anton Eliáš

Voda. Oheň. Země. Vzduch. Rostliny. Zvířata. Člověk. Ale jak to spolu souvisí? Zorientovat se ve světě kolem nás není jednoduché ani pro dospělé a co teprve pro ty nejmenší! Co se stane, když z mraku prší, jak spolu rostliny rostou, jaký je vztah čápa, žáby a chameleona, a spoustu dalších pozoruhodností se dětem hravě, pohybově a beze slov pokusí přiblížit tři mimové.

Režisér Radim Vizváry se ve své inscenaci neomezuje pouze na klasickou „bílou“ pantomimu, ale využívá pestrou škálu scénických prostředků – masky, loutky i objekty, ze kterých vyrůstá pod rukama tří mimů celý svět. „Když děti čtou encyklopedie, zajímají je nejprve obrázky. Když se děti dívají na divadlo, co je zajímá nejprve? Je-li divadlo způsob poznávání světa, pak nejspíš pantomima a klauniáda může být tou první ‚encyklopedií‘, prvním jazykem, kterým se dětem vypráví. Jeden z nejprogresivnějších mimů v České republice Radim Vizváry�� připravil v pražském �� Minoru nonverbální představení o světě, jak ho nejmenší děti poznávají. Hrou, fantazií, nápadem.“ Jan Cimr, umělecký šéf Divadla Polárka

Manual Cinema USA

Ada/Ava 27. 5.

17 h Divadlo na Orlí

délka představení: 1 h bez přestávky

Působivá inscenace Ada/Ava vypráví o dvou sestrách-dvojčatech, žijících i ve stáří v těsné blízkosti: smrt jedné z nich pak náhle tu druhou připraví o smysl života a donutí ji vydat se za svou sestrou až na hranici dělící život a smrt. Soubor Manual Cinema pracuje unikátní metodou, která kombinuje loutkové herectví (založené hlavně na principech stínového divadla), filmovou projekci a živou hudbu. Jde vlastně o teatralizaci filmu – přirozená magie filmového obrazu se násobí tím, že sledu-

režie: Drew Dir scéna: Drew Dir, Sarah Fornace, Julia Miller zvukový design a hudba: Kyle Vegter, Ben Kauffman bicí, syntetyzér a piano: Michael Hilger zpěv, klarinet, zvukový design: Maren Celest syntetyzér, kytara: Michael Hilger violoncello, klávesy: Kyle Vegter hrají: Lizi Breit, Sarah Fornace, Evan Garrett, Julia Miller jeme paralelně i magii jeho vzniku. To, že jde o černobílé, němé filmy pracující se stínohrou, kdy vidíme pouze siluety postav, tuto magii jen násobí. „�� Něco takového, jako je Ada/Ava soubo� ru Manual Cinema, jsem viděl poprvé – pět loutkoherců s pomocí čtyř meotarů, loutek a stínohry (a tří živých hudebníků) vytváří naživo němý animovaný film. Ten film je krásný sám o sobě – poetický, záměrně zpomalený, skoro černobílý, melancholický horor. K tomu

je ovšem celou dobu úchvatné koukat, jak virtuózního synchronu všech složek je třeba, aby to fungovalo. Sledovat preciznost herců, kteří místy obsluhují meotary, místy vodí loutky a místy sami hrají ve stínovém divadle, to je zážitek z takřka baletní propracovanosti pohybu. Má čelist spadla a zůstala v Edinburghu.“ Jan Šotkovský, dramaturg Městského divadla Brno

„Manual Cinema je zosobněním talentu.“ Helen Shaw, Critics’ Pick Time Out New York

Vít Neznal & kol CZ

Chyba

27. 5.

17 h šapitó v Lužánkách

délka představení: 1 h 15 min bez přestávky

režie: Vít Neznal / dramaturgie: Petr Erbes scénografie: Petr Vítek / hudba: Matouš Hejl lightdesign: Michal Horáček produkce: di.vak z. s. hrají: Eliška Kasprzyk, Stéphanie N’ Duhirahe, Viktor Černický, Florent Golfier

„Chybování a omyly vnímám jako základní aspekt lidského života, který je navíc v dnešní napjaté a zrychlené době velmi aktuální. Jsme neustále konfrontováni s návody, jak se chyb a omylů vyvarovat, ale přesto jich děláme pořád stejně. Proto nás už od začátku zkoušení zajímalo, co všechno vlastně může divák během představení vyhodnotit jako chybné.“ režisér Vít Neznal

Existuje určitá pravděpodobnost, že se během představení nestane žádná chyba… To je motto představení na pomezí nového cirkusu a pohybového divadla od mezinárodního tvůrčího týmu kolem režiséra Víta Neznala. Představení, které originálně nahlíží na fenomén chybování v dnešní společnosti. V době, kdy jsou všichni a všechno kolem nás konfrontováni s požadavky na výkon a bezchybnost, působí poetická novocirkusová inscenace o chybování jako téma, se kterým se dokážeme všichni ztotožnit. Vždyť chybovat je pro nás tak přirozené! I když se �� Chyba hlásí k novému cirkusu, velký prostor tu zaujímá především pohybová a verbální klaunérie. Ty jsou v představení doménou mužů, performerů, kteří nezapřou své kořeny z pohybového a tanečního divadla, Florenta Golfiera (Francie) a Viktora Černického (Slovensko). Nechybí tu ale přirozeně i cirkusové umění, akrobatická vystoupení na laně a hrazdě. Zde excelují

akrobatky Stephanie N’Duhirahe (Švýcarsko) a Eliška Brtnická (v alternaci s Eliškou Kasprzyk). V představení ale zajisté oceníte i jeho podstatný rys, kterým je originalita s množstvím dosud neviděných nápadů, kompaktní divadelní celek nenásilně a přirozeně propojující artistické výkony s klaunskými výstupy i mluveným slovem. Vít Neznal & kol vznikl během zkoušení inscenace Mimo provoz. Sdružuje tvůrce-herce a akrobaty z různých částí Evropy i oblastí performativních umění a chce nabízet nový pohled na tvorbu v novém cirkuse a pohybovém divadle. Pro poetiku tvůrčího týmu je příznačné, že zdůrazňuje tzv. událostní charakter představení. To znamená, že se soustředí na ty momenty představení, které vyzdvihují jedinečnost každého jeho uvedení. „Předností Chyby je výborné načasování akcí, prolínání herců, cirkusových disciplín s herectvím, stand-up comedy a tancem, a zejména pak jejich vzájemných pohledů, které jako by odkazovaly k ‚chybě‘, překvapení, či k myšlence: ‚Co to dělá?‘. Čtveřice udržovala prostor v příjemném napětí a očekávání, i když se nic zvláštního ve své podstatě nedělo, ani nestalo.“ Hana Strejčková: Cirqueon, Bezchybná Chyba

22–23

Činoherní studio Ústí nad Labem CZ

Homo Faber 27. 5.

19 h HaDivadlo

autor: Max Frisch / režie: David Šiktanc dramatizace a dramaturgie: Karel František Tománek překlad: Helena Nebelová / scéna: Jan Štěpánek kostýmy: Juliána Kvíčalová / hudba: Ondřej Švandrlík hrají: Martin Finger, Marie Štípková, Marta Vítů, Jan Plouhar, Matúš Bukovčan, Anna Fišerová, Lukáš Černoch

délka představení: 1 h 40 min bez přestávky

Návrat Martina Fingera do ústeckého Činoherního studia�� v roli �� Waltera Fabera nejenže vyústil v nominaci na Cenu Thálie i Cenu divadelní kritiky – především byl korunován sugestivní bilancí zdánlivě zmoudřelého padesátníka, jehož rekapitulace důsledků svého vždy racionálního postoje k životu má ve finále téměř parametry antické tragédie. �� Šiktanc�� pak prostřednictvím Fingerova úsporného herectví dokáže takřka nemožné – inscenace graduje postupným ubíráním režijních i hereckých prostředků. „Tyto životní střípky i úvahy nad bytím, jak je z Frische seskládal dramaturg K. F. Tománek, se příjemně provokativně pohybují na hranici vážného, ironického, absurdního a komického, což je na tomto divadelním díle nejpozoruhodnější. Tedy až po Martinu Fingerovi. Tajemnost a balanc mezi fatalisticky vážným a nevážným jsou nejlepší půdou pro chladné, navenek jakoby neemotivní, o to však působivější herectví Fingera.“ Lenka Dombrovská: Divadelní noviny

Teatro Tatro Štúdio SK

Stalker 27. 5.

21 h u plaveckého stadionu Lužánky

délka představení: 2 h bez přestávky vhodné pro diváky od 15 let

podle povídky Piknik u cesty Arkadije a Borise Strugackých

scénář a režie: Ondrej Spišák / scéna: Karel Czech kostýmy: Katarína Hollá / technická spolupráce: Radoslav Šabík, Ivan Vnuk produkce: Jana Suraová, Mana s. r. o. Banská Bystrica hrají: Milan Ondrík / Martin Nahálka, Agáta Spišáková, Zuzana Konečná, Vít Bednárik, Róbert Jakab / Peter Oszlík, Milan Vojtela, Šimon Spišák, Ondrej Spišák

Budu osobní – největší zážitek loňského Divadelního světa pro mne byl Mistr a Markétka nezávislého slovenského souboru Teatro Tatro. Inscenace to byla oceňovaná, předcházela ji silná pověst – ale i tak to, co se v šapitó na Kraví hoře dělo, daleko předčilo má očekávání. Pamatuju si, že když jsem v roce 2001 v budapešťské tramvaji dočetl Mistra a Markétku, chvíli jsem nebyl schopen normálně existovat v reálném světě – Bulgakovova Moskva mi přišla mnohem skutečnější než maďarská

realita. Teatro Tatro mi loni ten pocit vrátilo – když jsem po více než čtyřech hodinách vylezl z jejich Majstra a Margaréty, zdálo se mi Brno taky jaksi neskutečné. Čtyři hodiny a deset minut s jedinou patnáctiminutovou pauzou, nachlazený, unavený, namačkaný na úzké tvrdé lavici v přeplněném šapitó – a nenudil jsem se ani chvilku. Jeden z životních divadelních zážitků. Divíte se, že jsme se tomuto souboru, který s herci poskládanými napříč soubory předních slovenských divadel úspěšně funguje

už od roku 1990, rozhodli důvěřovat a pozvat jejich Stalkera na náš festival takříkajíc naslepo? Výhodou této důvěry je fakt, že brněnské publikum bude moci zhlédnout inscenaci gurua souboru Ondreje Spišáka necelý měsíc po její slovenské premiéře. Jan Šotkovský, dramaturg Městského divadla Brno

Bulandra Theatre RO

Macbeth 27. 5.

19 h Mahenovo divadlo

délka představení: 2 h 20 min s přestávkou představení s českými titulky

autor: William Shakespeare režie: Michal Dočekal / dramaturgie: Daniel Přibyl technická režie: Mihaela Oance / scéna: Martin Chocholoušek kostýmy: Hana Fischerová / choreografie: Arcadie Rusu hudba: Ivan Acher / hrají: Marius Chivu, Andreea Bibiri, Cornel Scripcaru, Vlad Zamfirescu, Adrian Ciobanu, Ilinca Hărnut, Flavia Giurgiu, Irina Ştefan / Corina Moise, Flavius Chivu, Alin State, Alex Calin, Vlad Benescu, Anca Diana Rosu, Raluca Nicolae / Brian West Pravděpodobně nejznámější dílo Williama Shakespeara vypráví odvěký příběh o vzestupu a pádu statečného vojevůdce, který – ač na bojišti vždy vítězem – je nakonec poražen svým vlastním svědomím. V osobité režijní úpravě význačného českého režiséra Michala Dočekala vznikla na jevišti rumunského divadla Bulandra výjimečná inscenace jednoho z nejklasičtějších kusů světové dramatiky. Archetypální příběh, v němž autor svým současníkům varovně odhaloval běsy lidské duše, dodnes ukazuje, jak se v člověku rodí zlo. Macbeth představuje jednu z nejsu-

gestivnějších, nejsevřenějších, ale i nejkrutějších her slavného alžbětinského dramatika. Inscenace významného rumunského divadla Bulandra, která na jevišti spojuje divadlo, hudbu a tanec, otevírá před očima diváků příběh, jehož hlavní téma je i dnes více než aktuální. „Silná inscenace o veliké osobnosti. Hrůzyplný příběh. Dobře položená otázka, jejíž ozvěna se v naší mysli drží ještě dlouho po zatažení opony.“ Adreea Nanu

Michal Dočekal Jako výrazná režijní osobnost se se svojí tvorbou prosadil i v zahraniční. V bratislavském Slovenském národném divadle např. nastudoval Tramvaj do stanice Touha. V budapešťském divadle Vígszínház uvedl inscenace Mikve (2010), Mistr a Markétka (2014) a Zločin a trest (2017), v Maďarském státním divadle v Kluži pak Kafkovu Ameriku (2015). Macbeth měl v rumunském divadle Bulandra svoji premiéru v lednu 2017.

24–25

Divadlo pod Palmovkou CZ

Něco za něco 27. 5.

19 h Reduta

délka představení: 1 h 55 min bez přestávky vhodné pro diváky od 15 let

autor: William Shakespeare překlad: Martin Hilský režie a úprava textu: Jan Klata dramaturgie: Iva Klestilová výprava a light design: Justyna Łagowska choreografie: Maćko Prusak hrají: Jan Vlasák, Jan Teplý, Ondřej Veselý, Jan Hušek, Martin Hruška, Radek Valenta, Tereza Dočkalová, Vendula Fialová, Kamila Trnková, Tomáš Dianiška

Polský režisér Jan Klata, donedávna intendant legendárního Starého teatru v Krakově, patří dlouhodobě do první ligy evropského divadla. Kromě domovské scény režíroval nejen v řadě prestižních polských divadel�� , ale také na špičkových scénách v Německu, Rakousku, Španělsku či ve slavném moskevském MCHATu. Shakespearova poslední, třináctá komedie je pokládána za jednu z problematických her a je známá také pod názvy Oko za oko, Půjčka za oplátku či Veta za vetu. Čtyři sta let stará komedie nemilosrdně nastoluje zásadní téma pokrytectví, všudypřítomné korupce a morálky, kterou sice všichni kážou, ale ve skutečnosti se jí nikdo neřídí – a demonstruje, jak snadné je zneužít moc. Klata jako obvykle přistupuje k Shakespearovi s respektem k obsahu a stylu díla, zároveň se však hry suverénně zmocňuje tvůrčím a velmi drama-

tickým způsobem. V první řadě komedii radikálně seškrtal, ale nebál se ani měnit texty tak, aby lépe mířily k současnému divákovi. Dokonce spolu s herci improvizoval a dosazoval do inscenace vlastní pasáže. Vznikla tak neotřelá dynamická inscenace. Neuvěřitelně drzý, moderní a překvapivý shakespearovský tvar se vyznačuje odvážně provokativním stylem, silnou hudební složkou, pikantními scénami a skvělými hereckými výkony. Především Tereza Dočkalová, která čerstvě získala cenu Thálie za nejlepší ženský herecký výkon roku 2017, v roli Isabely potvrdila, že patří k nejlepším herečkám českého divadla. Nepřehlédnutelný je však také kníže Vincentio Jana Vlasáka či Angelo Jana Teplého. Ačkoliv měl Klatův Shakespeare premiéru koncem ledna, už teď je jasné, že se jedná o výjimečný počin a jednu z divadelních událostí roku.

Miřenka Čechová CZ

Momentum 27.–28. 5.

27. 5. 19 h – 28. 5. 20 h piazzetta před Janáčkovým divadlem délka představení: 25 h vstup volný

koncept a performance: Miřenka Čechová a Sabine Seume světelný design a technická podpora: David Prokopič zvuk, hudba: Matouš Hekela, Martin Tvrdý dramaturgická konzultace: Martin Sládeček produkce: Jakub Urban Projekt podpořily: Ministerstvo kultury ČR, hlavní město Praha a nadace Život umělce

Jedinečná pětadvacetihodinová pohybová instalace Miřenky Čechové a Sabine Seume na téma Svoboda?! Zastavte čas! Zpomalte pohyb! Vnímejte sílu okamžiku! Propadněte se do věčnosti! Oddejte se extrémnímu diváckému i performerskému zážitku Momentum, inspirovanému japonským tanečním uměním butó, v podání nejvýraznější osobnosti českého fyzického performing arts Miřenky Čechové. Světově uznávaná tanečnice a režisérka je zakladatelkou divadelních skupin Spitfire Company a Tantehorse či mezinárodního festivalu Nultý bod. Působila na American University ve Washingtonu DC, kde získala prestižní Fulbrightovo stipendium pro výzkum a pedagogickou činnost. V mezinárodních produkcích vytvořila téměř dvacítku svých inscenací, za něž sklízí ve světě i doma prestižní uznání.

Nyní se poprvé v Brně představí v ojedinělé pohybově hraniční performanci inspirované festivalovým tématem – Svoboda?! Jedná se o pohybově-výtvarný happening svého druhu, s řadou nečekaných událostí, do něhož se můžou promítnout stejně tak počasí jakož i náhodně procházející diváci. Pomalost, ať se děje cokoli, je jediným daným úkolem. A také permanentní kontrola nad vlastním tělem zkroceným vůlí. „Když se člověk vrcholně zpomalí, uvidí pohyb svého vlastního stínu,” komentovala Miřenka Čechová svůj zážitek z performance Momentum na náměstí Václava Havla, piazzettě pražského Národního divadla, loni v červnu. „Ať už jako divák absolvujete performanci celou či jen její část či části, Momentum vás vytrhne z uspěchané a často banální všednosti a vrátí vás do klidu svého vlastního já. I takovou sílu může mít divadlo, pokud si jej připustíte k tělu.“ Lucie Němečková, dramaturgyně Národního divadla Brno

Městské divadlo Zlín CZ

Trójanky 27. 5.

16 h Městské divadlo Brno, HS

délka představení: 2 h 30 min s přestávkou

Režisér Jan Antonín Pitínský předkládá ve své nejnovější inscenaci divákům niterné i bolestné příběhy žen, které nachází v Eurípidových hrách Trójanky, Hekabé a Andromaché. Spojením těchto děl vznikla volná trilogie, založená na konfrontaci „barbarských“ Trójanek s „civilizovanými“ Řeky. Dvě kultury se střetly, jedna dobyla město, ale skutečného vítěze není. Trójské ženy odchází k řeckým mužům do zajetí. Kolik bolesti je čeká? Kolik neporozumění? Kolik ztrát těch nejbližších? Budou se mstít, nebo pokorně při-

autor: Eurípidés režie: Jan Antonín Pitínský překlad: Rudolf Mertlík a Eva Stehlíková (Trójanky), Jiří Klier a dr. Helena Kurzová (Hekabé), Jaroslav Král (Andromaché) úprava: Jan Antonín Pitínský a Vladimír Fekar dramaturgie: Vladimír Fekar / scéna: Milan Nytra kostýmy: Jana Preková / hudba: Mario Buzzi hrají: Helena Čermáková, Tamara Kotrbová, Jana Tomečková, Milena Marcilisová, Eva Daňková, Marta Bačíková, Jana Drgová, Markéta Kalužíková, Gustav Řezníček, Luděk Randár, Jan Leflík, Ivan Kalina, Matěj Štrunc, Rostislav Marek, Josef Koller, Pavel Leicman, Jonáš Hloušek, Nikola Zavřelová, Tereza Preiningerová, Kristýna Dufková

jmou svůj osud? Nebo budou urputně bojovat za život svých dětí? Najdou u některých Řeků pochopení? To je jen několik základních otázek, na které se inscenace snaží najít odpovědi. Ale je to vůbec možné? Trójanky jsou hrou o střetu kultur, o válce, která nemá vítěze, a o ženské hrdosti i pohrdání. Významnou roli plní v inscenaci pocity beznaděje a naopak naděje, témata bolestivé ztráty, pomsty a pokory, ale také mateřský cit nebo úcta k mrtvým.

„I přes monarchistické uspořádání Řeků a Trójanů o osudech rozhoduje vesměs demokratický způsob rozhodování – totiž kolektivní hlasování. Je ironií osudu, že tato demokratická volba vede ke smrti mnoha nevinných a bezbranných. Demokratická volba jeví se v Eurípidových hrách jako věc velmi křehká, zneužitelná, manipulovatelná.“ Vladimír Fekar: Český rozhlas, Zlín

26–27

Batolárium

Bábkové divadlo na Rázcestí

První slovenská inscenace pro nejmenší diváky plně respektuje neposednost dětí, zapojuje je do dění a pracuje s nimi. V jejím průběhu je dovoleno hýbat se, dotýkat se, zkoumat, slintat, prdět, smát se i plakat.

11 a 14.30 h

Divadlo Polárka, malá scéna ››› str. 30

Pozor, děti, přijela k nám pouť! Příběh o škodolibé Mařence, která svého brášku Jeníčka vyděsí tak, až tomu začne sama věřit.

17.30 h

Divadlo rozmanitostí Most

Divadlo Polárka ››› str. 30

Lula del Ray

Manual Cinema

Pubertální dívka, která žije osaměle se svou matkou v poušti amerického Středozápadu, zaslechne v rádiu písně country dua Baden Brothers – ty ji přimějí, aby se vydala pryč z domu, do velkého světa, kde na naivní děvče čeká řada nástrah...

17.30 h

Divadlo na Orlí ››› str.32

Vyrozumění

Komorní scéna Aréna

Proslulá hra Václava Havla, která je i dnes, více než 50 let po svém vzniku, stále palčivě aktuální, popisuje zavádění umělého jazyka „ptydepe“ do velkého úřadu. Hra paroduje byrokratický systém a také soudobé reformy, které zavádějí jiná, nicméně stejně špatná řešení namísto těch starých.

19 h

Reduta ››› str. 33

Višňový sad

Slovenské komorné divadlo Martin

Příběh, který se točí kolem prodeje zanedbaného statku a zmarněných a přitom tak komických osudů jeho obyvatel, vypráví také o síle a únavě ze světa, o cti a podvodech, o trapnosti, o nadějích a o iluzích, o touze se dorozumět a také o lásce.

19.30 h

Městské divadlo Brno, ČS ››› str. 31

Kříž u potoka

Slovácké divadlo Uherské Hradiště

Vražda a kletba. Je možné chmury a přízraky našich rodičů i dědů překonat? Prolomit temné vlny stínů minulosti? Je v nás ta běsnící vina minulosti navždy? Dokáže lidská láska bojovat ve vztahu, kde se muž ženě před očima mění z milujícího anděla ve zvíře?

19.30 h

Mahenovo divadlo ››› str. 29

Deadtown

Divadlo bratří Formanů

23.–25. 5. 20 h, 26. 5. 14 a 20 h, 28. 5. 20 h, 29. 5. 18 h

Moravské náměstí ››› str. 9

28. 5. Freedom

Bitef Theatre

Diváci budou mít příležitost vyrazit na jedinečnou výpravu do země, která je „západním světem“ chápána jako největší strašák a jejíž existence stále více vzbuzuje otázky o svobodě a nesvobodě v dnešní společnosti.

21 h

HaDivadlo ››› str. 32

Slovácké divadlo Uherské Hradiště CZ

Kříž u potoka 28. 5.

19.30 h Mahenovo divadlo

délka představení: 2 h 10 min s přestávkou

autor: Karolina Světlá / dramatizace: Lenka Lagronová úprava: Martin Františák, Markéta Špetíková režie: Martin Františák dramaturgie: Markéta Špetíková / výprava: Eva Jiříkovská pohybová spolupráce: Pavol Seriš / hudba: Nikos Engonidis hrají: Klára Vojtková, Zdeněk Trčálek, Tomáš Šulaj, Drahomíra Hofmanová j. h., Irena Vacková, Josef Králík j. h., Jiří Hejcman, David Vaculík, Monika Horká, Barbora Nesvadbová, Martin Hudec

„Pláče anděl nad ďáblem, ale nemůže se s ním spřátelit, byť i chtěl, propast příliš velká mezi nimi zeje.“ Milostné drama z hlubokých úbočí hor. Hra o víře, síle a vztahu. Příběh, který je nevídaně o nás – o lidech žijících v rozežrané době. Každý má svůj pokus o důstojné bytí. Příběh lásky z tvrdého života horských samot. Jaké to je, když Eva miluje až k hrobu, miluje tolik, co její silné srdce vydrží? Adaptace románu Karoliny Světlé pojednává o poslední generaci rodu Potockých. Rodu, který tíží skutky předků. Vražda

a kletba. Je možné chmury a přízraky našich rodičů i dědů překonat? Prolomit temné vlny stínů minulosti? Je v nás ta běsnící vina minulosti navždy? Dokáže lidská láska bojovat ve vztahu, kde se muž ženě před očima mění z milujícího anděla ve zvíře? „Román Karoliny Světlé má většina z nás v povědomí ještě ze základní školy. Jde o osvícenský román, naivistický pro dnešní dobu. Obsahuje ale dva silné příběhy, které by mohly oscilovat i s dnešním člověkem.“ Martin Františák, režisér

28–29

Bábkové divadlo na Rázcestí Banská Bystrica SK

Batolárium 28. 5.

11 a 14.30 h Divadlo Polárka

režie: Monika Kováčová režijní spolupráce: Marián Pecko výprava: Františka Fehérová hudba: Tomáš Pohorelec hrají: Ivana Kováčová / Anna Zemaníková, Tomáš Pohorelec

délka představení: 25 min bez přestávky určeno pro děti od 6 měsíců do 3 let a jejich rodiče

Různými formami Batolárií, inscenací pro nejmenší děti (a to už od 0 let), se divadelní tvůrci v Evropě zabývají od roku 1987. Hry pro nejmenší jsou obvyklé v Itálii, Francii, Německu, Polsku či severských zemích. Bábkové divadlo na Rázcestí z Banské Bystrice se těmito tendencemi v divadle inspirovalo jako jedno z prvních ve střední Evropě a dnes má na repertoáru celkem čtyři představení pro úplně nejmenší děti. To první z nich, nazvané prostě Batolárium, máte nyní možnost zhlédnout v rámci festivalu Divadelní svět Brno.

aj plakať. Citlivo predstaví dieťaťu svet divadla stvorený zo živej�� hudby, zvukov, hlasov, pohybov, dotykov. Ponúka mu divadelnú realitu, ktorá pracuje so známym, bezpečným a zrozumiteľným.“

„Predstavenie je interaktívne – plne rešpektuje neposednosť detí, zapája ich do diania a pracuje s nimi. Počas neho je dovolené hýbať sa, dotýkať sa, skúmať, slintať, prdkať, smiať sa,

Jan Cimr, umělecký šéf Divadla Polárka

Z programu k inscenaci Batolárium

„Divadlo pro nejmenší je v jistém ohledu mistrovská disciplína – neustálý pohyb na hranici herectví a hry, kontaktu s dítětem a jeho rodičem, který s dítětem vjemy sdílí a jemu je zprostředkovává. Herec hledá hranice interaktivity divadla. Rodič hledá hranice neposednosti dítěte. Dítě hledá. Zkoumá svět.“

Divadlo rozmanitostí Most CZ

Pozor, děti, přijela k nám pouť! 28. 5.

17.30 h Divadlo Polárka

autor: Mike Kenny / překlad: David Košťák režie: Jiří Ondra / dramaturgie: Helena Kebrtová scéna, kostýmy, loutky: Jana Hauskrechtová hudba: Tomáš Alferi hrají: Jitka Raková, Petr Čulík, Vera Hejko, Václav Hoskovec

délka představení: 45 min bez přestávky určeno pro děti od 10 let

Dětská fantazie je fascinující, nesmírná, krásná – a možná taky nebezpečná? Vždyť nesmíme zapomenout, že pro dítě není fantazie jen hrou. Ale že jí skutečně věří. Oceňovaný britský autor Mike Kenny zasadil motivy z klasické pohádky O perníkové chaloupce do reálného světa – do města, kam právě přijela pouť. A škodolibá Mařenka straší mladšího Jeníčka historkami o děsivých klaunech. Co se ale stane, když ho vystraší tak, že sama začne věřit? Dětská podezřívavost nevynechá ani maminku – kam každý den odchází?

Inscenace Divadla rozmanitostí v Mostě vyvolala při svém vzniku značné kontroverze. Přitom ale přistupuje k dětem a jejich světu s nesmírným pochopením, laskavostí a také s humorem a nadhledem. „Text Mika Kennyho otevírá scénická poznámka ‚Dětský pokoj, který může pojmout celý svět‘. V Divadle rozmanitostí se takovéto výzvy nejen nezalekli, ale připravili nabitou jízdu světem dětské fantazie, kde se skutečnost stává projekčním plátnem pro představy, fabulace

i hrůzy dětské mysli. S tou avizovanou ‚strašidelností‘ to nakonec není tak hrozné – nakonec vše se točí kolem pouti a klaunů. Obdivuhodná je ovšem odvaha nahlížet do hloubky dětského myšlení, s pochopením přijímat otázky, na které my dospělí jen těžko hledáme odpovědi. Milí rodiče, hledáte-li představení, o kterém si budete moci (a muset) s dětmi dlouho povídat a sdílet jej, toto je správná volba.“ Jan Cimr, umělecký šéf Divadla Polárka

Slovenské komorné divadlo Martin SK

Višňový sad 28. 5.

19.30 h Městské divadlo Brno, ČS

délka představení: 2 h 30 min s přestávkou

V tragikomedii Višňový sad, která je právem považována za vrchol ruské dramatiky, na sebe narážejí dvě společenské vrstvy, dva odlišné světy – minulost a současnost – a bojují spolu o budoucnost. Čechov laskavě, ale přece, kritizuje ruskou šlechtu, která není schopná se začlenit do probouzejícího se buržoazního světa. Na jedné straně statkářka Raněvská, která v žádném případě nehodlá prodat rodinný višňový sad, na druhé straně podnikatel Lopachin, který se ji snaží přesvědčit o opaku a tím ji zachránit… Inscenační tradice v Čechách a na Slovensku většinou vytvářela jakousi nostalgii za odcházející šlechtou, přičemž Lopachin byl

autor: Anton Pavlovič Čechov / překlad: Vladimír Strnisko režie: Roman Polák / dramaturgie: Monika Michnová scéna: Pavel Borák / kostýmy: Peter Čanecký světelný design: Roman Polák, Ján Ptačín hudba: Róbert Mankovecký / pohybová spolupráce: Juraj Letenay hrají: Jana Oľhová, Jana Kovalčiková, Lucia Jašková, Ján Kožuch, Marek Geišberg, Jaroslav Kysel, Michal Gazdík, Ľubomíra Krkošková, Tomáš Grega, Barbora Palčíková, Viliam Hriadel, Daniel Žulčák, Ján Barto

vykreslován jako necitlivý člověk. Režijní klíč Romana Poláka se snaží najít opak. Inscenace staví do kontrastu dva vzdálené světy – náš svět a svět jakési vzdálené šlechty, pokouší se je konfrontovat a hledá pozitiva i negativa těchto světů, když dojde k jejich střetu. Jak prozrazuje sám režisér inscenace: „My skúmame tieto dva svety – a hoci sú rozdielne, nachádzame aj spoločné body: osobné tragédie, túžby po láske, nepochopenia. Univerzálne ľudské túžby nachádzame v každej dobe. Toto pova�� žujem�� za zaujímavé a verím, že to odčítajú aj diváci.“

Roman Polák Režisér Roman Polák oslavil v průběhu zkoušení inscenace Višňový sad v Martině šedesáté narozeniny. S martinským Divadlem Slovenského národního povstání (dnešním Slovenským komorním divadlem) začal spolupracovat v roce 1984. Od dubna 1988 do února 1990 stál v čele souboru jako umělecký šéf. V prosinci 2017 ukončil svoje působení na postu ředitele Činohry SND, kde s krátkou přestávkou působil od dubna 2006. Brněnští diváci si možná vzpomenou na některé inscenace slavného slovenského režiséra, který v minulosti spolupracoval také s Národním divadlem Brno, Městským divadlem Brno či Studiem Marta. „Romanovi Polákovi sa pri všetkých inscenáciách Čechovových hier darilo vyložiť ich tak, že splnili tieto náročné kritériá. Višňový sad, ktorý naštudoval v Slovenskom komornom divadle Martin ako poslednú z jeho hier, sa môže pýšiť mnohokrát bravúrnymi hereckými výkonmi, výrazne odlišným konceptom od jeho ostatnej réžie Čechovových hier a aktuálnym výkladom.“ Braňo Konečný: Pravda.sk

30–31

Manual Cinema USA

Lula del Ray 28. 5.

17.30 h Divadlo na Orlí

délka představení: 1 h 10 min bez přestávky

koncept: Julia Miller / předloha: Brendan Hill režie a scéna: Drew Dir, Sarah Fornance, Julia Miller zvukový design: Kyle Vegter, Ben Kauffman hudba: Kyle Vegter, Ben Kauffman, ve spolupráci s Maren Celestovou, Michaelem Hilgerem a Jacobem Winchesterem zvuky, zpěv: Maren Celest / kytara, perkuse, zpěv: Michael Hilger violoncello, zpěv: Kyle Vegter / kytara, baskytara: Jacob Winchester hrají: Lizi Breit, Sarah Fornace, Evan Garrett, Julia Miller

Lula del Ray je křehkým a vizuálně fascinujícím příběhem o dospívání. Pubertální dívka, která žije osaměle se svou matkou v poušti amerického Středozápadu, zaslechne v rádiu písně country dua Baden Brothers – ty ji přimějí, aby se vydala pryč z domu, do velkého světa, kde na naivní děvče čeká řada nástrah... Inscenace pracuje s projektory, se stínovými loutkami, siluetami herců a živou hudbou. Odehrává se téměř beze slov. „Inscenace souboru Manual Cinema nefascinují na prvním místě technickou propracovaností, ale magií, s jakou dovedou vyprávět křehké, slovy jen těžko formulovatelné příběhy. Virtuozita jejich práce s technikou není samoúčelná,

naopak spěje k divadelní poezii, k vystupňování onoho pocitu, že život je krásný, a to třeba i v okamžicích smutku. Nelze přitom nevzpomenout českého divadelníka Alfréda Radoka, zakladatele Laterny magiky. Co by asi tvorbě svých následovatelů z Manual Cinema říkal?“ Martin Sládeček, dramaturg

„Manual Cinema zve na vizuálně a sluchově podmanivou (a emočně křehkou) objevitelskou výpravu za osamělostí, ženskostí a ikonografií padesátých a šedesátých let v Americe.“ Jason Prechtel, Gapers Block

Bitef theatre SR 28. 5.

21 h HaDivadlo

Freedom

autorky a účinkující: Maja Pelević a Olga Dimitrijević choreografie: Igor Koruga / kostýmy: Ljiljana Dragović video: Deana Petrović / hudba: Anja Đorđević

délka představení: 1 h 20 min bez přestávky představení s českými titulky

Autorské představení dvojice Maja Pelević a Olga Dimitrijević odkrývá karty svým plným názvem – Svoboda: nejdražší slovo v kapitalismu. Výprava srbských dramaturgyň a performerek do nejizolovanější krajiny východní (post)totalitní tradice – Severní Koreje – přináší divákům této inscenované „přednášky“ hrst intenzivního svědectví i absurdních divadelních nápadů. Jak nahlíží umělec-turista z bývalé socialistické Jugoslávie na režim v zemi, v němž červánky tuhé disciplíny ještě stále přicházejí s předstihem (či navždy zpozdile)? Jaké fenomény, ikonografie a bizarní vše platné regule současný vývoj Kim Čong-unovy KLDR vystihují? Experimentální divadelní rozprava o mezích ne/demokratických politických systémů, propagandistickém kultu a pravém obrazu země, v němž je pojem svoboda!? dezinterpretován nejsilnějším možným způsobem. Olympiáda severokorejských specialit v interaktivním výkladu.

Maja Pelević

(1981)

autorka a režisérka, dlouhodobě spolupracuje s nezávislými scénami i Národním divadlem v Bělehradě.

Olga Dimitrijević

(1984)

dramatička a publicistka, získala řadu divadelních ocenění a věnuje se též gay a lesbické problematice a transgenderu v srbském kontextu. „Po pádu Berlínské zdi, rozpuštění globálního socialistického projektu a rozpadu Jugoslávie, zůstala jediným ostrůvkem, který v odkazu studené války přežívá v izolaci a vzbuzuje stále větší zájem i odpor na Západě, Severní Korea. Obraz severokorejského lidu trpícího pod totalitním útlakem je jedním z nejvděčnějších a nejvíce fantastických,“ říkají o tématu své mezinárodně úspěšné spolupráce srbské divadelnice nastupující generace.

Komorní scéna Aréna CZ

Vyrozumění 28. 5.

19 h Reduta

délka představení: 2 h 15 min s přestávkou

Vyrozumění je absurdní tragikomedie o moci a zacházení s jazykem. Právě z této hry pochází slovo ptydepe, které zlidovělo jako výraz pro nesrozumitelný jazyk úředníků, politiků nebo manažerů. Václav Havel k tomu dodával: „Nerad musím doznat, že myšlenka umělého jazyka jménem ptydepe nebyla moje: podstrčil mi ji můj bratr Ivan, matematik. Hru jsem si samozřejmě vymyslel sám a napsal po svém, s bratrem jsem pak konzultoval jen odborné pasáže o redundanci.“ Veřejnost mohla tento výraz poprvé zaznamenat na premiéře hry v roce 1965, režíroval ji Jan Grossman. Inscenace, která se celá odehrává ve scéně sterilní kanceláře s několika lítacími dveřmi, je v podání ostravské Komorní scény Aréna neobyčejně svěží a hrozivě současná. Den v kanceláři je odměřován čekáním na oběd v závod-

autor: Václav Havel / režie: Vojtěch Štěpánek dramaturgie: Tomáš Vůjtek / scéna: Milan David kostýmy: Marta Roszkopfová hrají: Josef Kaluža, Šimon Krupa, Michal Čapka, Vojtěch Lipina, Alena Sasínová-Polarczyk, Pavla Dostálová, Zuzana Truplová, Vladislav Georgiev, Jan Chudý j. h., Ondřej Malý j. h., Marek Cisovský, Petr Pěnkava j. h.

ní jídelně a na pokleslou podnikovou oslavu. Nic jiného zaměstnance úřadu nedokáže vzrušit. Takto zmechanizovaní lidé se stávají snadnou obětí manipulace, ani nevědí jak. „Moje hry, když se to vezme kolem a kolem, jsou založeny daleko víc než na jednání postav na pohybu významů, motivů, myšlenek, znaků, argumentů, pojmů, tezí, slov. To vše jako by v nich ožívalo a posléze neslo vlastní děj, dá-li se to ještě nazvat dějem, a bylo skutečným zdrojem dramatismu. Z toho ovšem nutně vyplývá, že to jsou všechno hry do značné míry znakovité, zkratkovité, schematické. Trochu to jsou loutkohry. Trochu oživlé stroječky,“ komentoval svoji tvorbu Václav Havel. Postava úředníčka Grosse, se svou upachtěností a zbabělostí, by mohla být archetypem „čecháčka“, který není schopen

se opravdu za něco postavit a bojovat třeba za cenu tragického konce. Jediná čistá duše, Marie, která se snaží nezištně pomoci, je na hodinu vyhozena z práce, přičemž alibistickému Grossovi věří jeho čisté úmysly a na samotný závěr hry se mu dojemně vyznává: „Takhle hezky tady se mnou ještě nikdo nepromluvil.“ Chtělo by se s Viktorem Dykem zvolat: „A srdce hyne, ubodané ne mečem, ale špendlíky.“ Hra psaná před více než půl stoletím je veskrze dnešní, všimněme si, jak mají současní uchvatitelé moci prapodivný, těžko srozumitelný slovník, kterým se snaží ošálit nás a vlastně i sama sebe. Václav Havel nám v této bláznivé době chybí, tak si ho připomeňme jeho hrou.

32–33

Deadtown

Divadlo bratří Formanů

23.–25. 5. 20 h, 26. 5. 14 a 20 h, 28. 5. 20 h, 29. 5. 18 h

Guide

Moravské náměstí

››› str. 9

29. 5. 30. 5. Věra Ondrašíková a kol.

Co kdybychom se mohli ohlédnout za svým životem – udělali bychom něco jinak? Dokázali bychom se vyvarovat vlastních chyb? A kdyby bylo koho se zeptat, měli bychom nějakou otázku? Audiovizuální pohybové představení, kde tehdy je zároveň teď.

20 h

Divadlo Husa na provázku ››› str. 35

Švihla

Tereza Hradilková a kol.

Taneční inscenace Švihla dokazuje, že skákání přes švihadlo není jen dětská hra; symbolizuje i ambici, touhu po výkonu, snahu o sebezdokonalování. „Přeskakuješ sám sebe, překračuješ své hranice, nebo jsi naopak uvězněn v opakujícím se kruhu, ze kterého nelze vystoupit?“

20 h

HaDivadlo ››› str. 35

Věra Ondrašíková a kol. CZ

Guide

29. 5.

20 h Divadlo Husa na provázku

délka představení: 45 min bez přestávky Upozorňujeme, že představení obsahuje stroboskopy a zvýšenou hladinu zvuku.

Inscenaci uvádíme ve spolupráci s festivalem Tanec Praha.

koncept a choreografie: Věra Ondrašíková dramaturgie: Marta Ljubková interaktivní média, světelný design: Dan Gregor live programming: Michal Rydlo / kostýmy: Hana Frišonsová hudba: Filip Míšek / produkce: Lucie Špačková, Tomáš Grúz interpretace: Jaro Ondruš, Miloslav Mejzlík / Josef Kotěšovský

Co kdybychom se jednou mohli ohlédnout za svým životem – udělali bychom něco jinak? Dokázali bychom se vyvarovat vlastních chyb? A kdyby bylo koho se zeptat, měli bychom nějakou otázku? Guide je audiovizuální taneční představení o hledání průvodce, které se děje, aniž bychom o tom věděli. Udělali bychom něco jinak, kdybychom věděli, jak to celé jednoho dne skončí? Co když tam někde čeká někdo, kdo nám chce pomoci, a my ho neslyšíme? Inscenace o poznání, stárnutí, o nalézání síly, odvahy, rozhodnosti. Audiovizuální představení, kde tehdy je zároveň teď.

„Jde o ničemu v současném repertoáru nepodobné a velmi sofistikované představení, které pracuje dynamicky a akčně s optickou světelnou iluzí. Vysílá mystický vzkaz v propojení sci-fi techniky a hermetických narážek.“ Nina Vangeli: Česká taneční platforma

Tereza Hradilková a kol. CZ 30. 5.

Švihla

20 h HaDivadlo

délka představení: 40 min bez přestávky

80. léta. Re-vo-lu-ce. Dospívání v devadesátkách. Dospělost. Proměny. Nikdy nekončící pohyb a vývoj. Únava. Slastné zmožení! Jedinečné sportovně-taneční sólo Terezy Hradilkové, při němž ladnost a rytmus přeskoků dostávají barvu téměř beatnické poémy. Kvílení vzdechů. Celých čtyřicet minut je na jevišti pouze sama autorka vyprávějící svůj osobní příběh pomocí slov v kombinaci s kmitem lýtek. Tak jako se mění atmosféra a intimita promluvy (doprovázená živou hudbou), proměňují se v nepřetržitém běhu a v kapkách potu nejrůznější způsoby

koncept, choreografie a interpretace: Tereza Hradilková dramaturgická a režijní spolupráce: Biljana Golubovič kostým: Marjetka Kürner Kalous / světelný design: Pavel Kotlík hudba: Filip Míšek / koprodukce: Tanec Praha, Ponec a Studio Truhlárna

Inscenaci uvádíme ve spolupráci s festivalem Tanec Praha.

přeskoků. Jaké jsou meze tělesné/ženské odolnosti? Představení Švihla obrazně dokazuje, že skákání přes švihadlo nemusí být jen dětskou hrou: symbolizuje i ambici, snahu o sebezdokonalování, podobu životní cesty. „Přeskakuješ sám sebe, nebo jsi naopak vězněm v opakujícím se kruhu, ze kterého nemůžeš vystoupit?“ říká k metafoře Tereza Hradilková, jež za inscenaci získala titul Taneční inscenace roku na přehlídce Česká taneční platforma 2017.

„Terezino představení začíná poklidným rytmem skoků přes švihadlo a zároveň vyprávěním příběhu. Jako by pravidelný rytmický pohyb spouštěl vypravěčské choutky; jak to umí vlaky svým rytmem, který vyzývá k vyprávění, jak to umí i sama rytmická chůze, která spouští vnitřní monology. Monolog v mezerách mezi odrazy je to poněkud zalykavý. Holčičí hra se stává metaforou ženského života.“ Nina Vangeli: Taneční zóna

34–35

Brněnský showcase Protože festival Divadelní svět Brno získává respekt u domácí odborné veřejnosti a do Brna přijíždí i kolegové ze zahraničí, rozhodli jsme se na hlavní festivalový program navázat přehlídkou toho nejzajímavějšího z domácí brněnské scény. Domácí „showcase“ nabídne profilové inscenace spolupořádajících divadel. Věříme, že i tato aktivita přispěje k většímu povědomí o tom, že je Brno živé centrum moderní kultury. Budeme rádi, když přijdete své herce podpořit i na festivalové reprízy! Martin Glaser, ředitel festivalu

Národní divadlo Brno CZ

Strach jíst duši 29. 5.

19 h Reduta

délka představení: 1 h 30 min bez přestávky

V kabaretní romanci s pohádkovými rysy, jejímž základním východiskem je původní scénář legendárního filmového tvůrce Rainera Wernera Fassbindera, ožívá něžně brutální motiv milostného setkání dvou diametrálně odlišných světů. Za přítomnosti arabského tanečního kvarteta i mnoha hitů soudobé německé pop music se před zraky diváků odehrává příběh, o němž jistě snilo mnoho žen: Popelka za zenitem a ze servisu šejk. Love story navzdory. O překážkách, jež pod kopyta milenců pokládá nepřející společnost, a nezřídka i oni sami, i o lásce, jež horory přináší.

HaDivadlo CZ 29. 5.

19.30 h HaDivadlo

Eyolf

autor: Rainer Werner Fassbinder překlad: Martin Sládeček režie: Jan Frič / úprava: Petr KlariN Klár, Jan Frič dramaturgie: Martin Kubran, Petr KlariN Klár výprava: Jan Štěpánek světelný design: Martin Špetlík videoprojekce: Jan Vrbka, Martin Špetlík výběr hudby: DJ’s Gruppe ZuZU und KlariN hrají: Ivana Hloužková, Roman Blumaier, Michaela Rykrová, Isabela Smečková Bencová, Petr Bláha, Tomáš Žilinský, Dominik Teleky, Monika Maláčová, Gabriela Ježková

autor: Henrik Ibsen / překlad: František Fröhlich režie: Ivan Buraj / dramaturgie: Matěj Nytra výprava: Antonín Šilar a Ivan Buraj kameramani: Matěj Nytra a David Matuška úprava hudby: Pavel V. Boika hrají: Matěj Nechvátal, Lucie Andělová, Agáta Kryštůfková, Jiří Miroslav Valůšek, Marie Ludvíková, Antonín Šitavanc j. h.

délka představení: 2 h 10 min s přestávkou

Norské pobřeží. Vzdálený dům nad fjordem. Manželství Rity a Alfréda. Střední třída s majetkem a dítětem. Jak být dnes spolu šťastní? Není to klišé? Jedno z posledních dramat norského dramatika Henrika Ibsena jako zkoumání cesty ven ze vzájemného konzumování se. Mezilidská ekologie. Utopický realismus. Alfréd se vrátil k manželce po dlouhém výletu v horách. Chtěl si promyslet svůj život a taky napsat knihu o odpovědnosti. Intelektuál. Peněz má díky své ženě dost. Ale odteď už nebude nikdy psát. Konec tvorby. Jenom rodina! Jenom Eyolf! Nic z venku!

Eyolf si jde hrát ven. Náhlá tragédie. Eyolf umírá. Co říct? Hledání realismu. Emoce jako drogy. Vztahy jako projekční plátna sebe sama. Vůči komu mluvit, když se moje touha mění v izolaci? Jak uvidět druhého? Může být deprese aktivizující?

36–37

Divadlo Polárka CZ

Naše třída

29. 5.

10 h Divadlo Polárka

délka představení: 3 h s přestávkou určeno pro diváky od 15 let

autor: Tadeusz Slobodzianek / režie: Břetislav Rychlík dramaturgie: Simona Petrů / scéna: Svatopluk Sládeček kostýmy: Markéta Sládečková / hudba: David Smečka light design: Pavla Beranová hrají: Lukáš Daňhel, Alžběta Filipová, Milada Vyhnálková j. h., Ondřej Jiráček j. h., Tereza Lexová, Vít Piskala, David Smečka j. h., Lubomír Stárek, Alfred Texel a Miroslav Černý j. h.

Dějiny dvacátého století v jedné školní třídě. Spolužáci, kteří ve škole zažili válku i mír, spravedlnost i bezpráví, radost z osvobození i útlak. Spolužáci, kteří se ocitali na různých stranách barikád, každý z nich stál před volbou někomu ublížit a někomu pomoct – a každý z nich něko-

mu ublížil a někomu pomohl. Je nutné je proto soudit? A je možné rozsoudit, kdo se zachoval správně? A je to vůbec potřeba? Inscenace mapuje dějiny 20. století, dokumentárním způsobem sleduje osudy spolužáků jedné třídy z vesnické školy.

Městské divadlo Brno CZ

Horečka sobotní noci

30. 5.

19 h Městské divadlo Brno, HS

délka představení: 2 h 30 min s přestávkou

P�� říběh brooklynského mladíka Tonyho �� Ma� nera, jehož jediným zájmem je trávit víkendy na místní diskotéce, což mu dovoluje zapome� nout na všední ubíjející život. Disco muzikál s hity britské hudební skupiny Bee Gees, kte� rá za hudbu ke stejnojmennému filmu získala v roce 1978 cenu Grammy.

autoři: Robert Stigwood, Bill Oakes, The Bee Gees, Ryan McBryde režie a překlad: Stanislav Moša / dramaturg: Klára Latzková scéna: Christoph Weyers / kostýmy: Andrea Kučerová dirigent a hudební nastudování: Eva Mikešková, Tomáš Küfhaber hudební aranžmá: Tomáš Küfhaber / sbormistr: Karel Škarka choreografie: Igor Barberić hrají: Kristian Pekar / Marco Salvadori, Svetlana Janotová / Ivana Vaňková, Kateřina Marie Fialová / Dagmar Křížová, Daniel Rymeš / Radek Novotný, Ondřej Studénka, Lukáš Janota / Marek Kolář, Jiří Mach / Lukáš Vlček ad.

Světoznámý hudební romantický film režiséra Johna Badhama byl teprve druhým snímkem, v němž se v hlavní roli objevil John Travolta, a odstartoval tak jeho hvězdnou kariéru. Travolta zde v květované košili, obtažených zvonových kalhotách a botách s vysokými podpatky v roli bravurního tanečníka Tonyho roz-

poutal obrovskou vlnu zájmu o disco a stal se idolem milionů lidí po celém světě.

Lidská svoboda je nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná, nezrušitelná – a nekonečně křehká. Je v permanentním ohrožení. Nebezpeční ji považují za nebezpečnou a snaží se nám namluvit, že musí být neomezená, avšak pouze pro někoho a jen někdy. Že se musí ukrajovat, aby jí bylo víc. Že nás už přece

unavuje?

Neunavuje! Proto nabízí 9. ročník festivalu Divadelní svět Brno s tématem Svoboda?! řadu úvah a zastavení nad ohroženým prostorem svobody. Věříme, že právě rok 2018, v němž slavíme stoleté výročí vzniku Československé republiky a zároveň si připomínáme padesát let okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, je vzácnou výzvou a příležitostí se k těmto slovům a myšlenkám vracet. Neúnavně! divadelnisvet.cz 38–39

A co když české divadlo mluví také persky či arabsky?

Divadlo českých cizinců Zásadní příspěvek do debaty o identitě současného českého divadla přináší dramaturgická řada s názvem Divadlo českých cizinců, která poprvé v České republice představí tento fenomén v širším kontextu, a to s persko-arabskou orientací. Linku tvoří inscenace tvůrců, kteří spíš než Vltavou či Svratkou jsou odkojeni Jordánem a řekou Karadž. Ze svých domovů se sami rozhodli – či byli nuceni – odejít. Touha dělat divadlo je zavedla až do České republiky, která se stala jejich druhým domovem. To je fakt. Nelze se donekonečna tvářit, že např. Azadeh Mohammadi, Morvarid Ramezani, Soheil Shadloo, Jalil Fotouhinia či Husam Abed neexistují. (A je jich samozřejmě mnohem víc, i z jiných končin světa.) Jejich přítomnost v českém divadle nelze přehlédnout. Jsou jiní, jsou odjinud. A my, jakožto majorita, nejsme bohužel vždy vstřícní k tomu, abychom je skutečně přijali za své, aby se stali přirozenou součástí naší kultury. Jejich exotický původ vzrušuje, ale jejich přízvuk popouzí. Tváříme se, že jejich vidění divadla a světa nerozumíme, protože se liší. Máme pocit, že oni se mají především co učit od nás, a naše úloha spočívá v tom, je formovat po našem, vést, neustále poučovat a vykazovat do patřičných mezí.

Ano, existují mezi námi hranice. A to navzdory tomu, že mnoha „cizím“ umělcům se podařilo v českém prostředí v jistém smyslu etablovat. Zdá se tedy, že jednou z nejprogresivnějších myšlenek v uvažování o současném českém divadle je právě apel na boření těchto bariér přítomných nejen v našich hlavách, snaha o přehodnocení pojmu české divadlo, výzva k překročení vlastního stínu a odvaha uznat, že tzv. divadlo českých cizinců není pouze menšinovou subkulturou, jakýmsi viditelně neviditelným paralelním světem. A to nikoliv jako gesto, nýbrž fakticky. Kdo jiný než divadelní umělci a intelektuálové mají ukazovat cestu k vzájemnému porozumění a toleranci? Tím spíš, že žijeme ve společnosti a v době, kdy je třeba takové pojmy znovu bránit a prosazovat. Divadelní svět Brno chce být takového směřování příkladem. Dramaturgie festivalu upozorní v rámci devátého ročníku alespoň na několik inscenací profesionálních tvůrců pocházejících z Íránu,

Jordánska a Palestiny, kteří se v českém prostředí v poslední době prosazují. Přinášejí nová témata, zajímavé formy, inspirativní, komplexní pohled na divadlo, které berou vážně jako prostor svobodného vyjádření a komunikace. Hodnoty, které nemusejí být vždy samozřejmé. Festival ve festivalu? Nikoliv. Jde o dramaturgickou linku poukazující na skutečnost, že nejde o jednotlivé výjimky, nýbrž o význačný jev, který nelze pominout. O prezentaci nikoliv v rámci svého druhu kulturního ghetta, nýbrž v kontextu mezinárodního festivalu. Tak, jak je to normální v každé vyspělé, kulturní a civilizované společnosti. Lucie Němečková, dramaturgyně Národního divadla Brno

Dafa Puppet Theatre HKJ

The Smooth Life

20. 5., 21. 5.

17.30 a 20 h Kobližná 10

délka představení: 1 h 30 min bez přestávky

Netradiční, bytová, dokumentární a loutková performance pro osm diváků s kulinářským překvapením na závěr. Sugestivní rodinné příběhy palestinského muže, který se narodil a vyrostl v utečeneckém táboře, jsou inspirovány skutečnými událostmi. V představení zazní arabština, angličtina, občas i čeština, ale díky své obraznosti je srozumitelné i pro diváky neznalé těchto jazyků. Představení se hraje kolem jednoho stolu pou-

režie: Husam Abed PS / HKJ dramaturgie: Marek Turošík SK výprava: Réka Deák RO hraje: Husam Abed ze pro osm diváků, kteří představují členy Husamovy rodiny. Kromě hodinového představení diváci zažijí na závěr i společnou hostinu. Inscenace The Smooth Life byla uvedena na festivalech v ČR i v zahraničí (Polsko, Norsko, Rumunsko, Jordánsko, Slovinsko, Egypt, Čína, Litva, Portugalsko, Rakousko) a získala v roce 2015 cenu poroty Mezinárodního divadelního festivalu (Łomża, Polsko) za originální umělecký tvar.

„Zapomeňte na anonymní přítmí hlediště a usedněte s dalšími diváky i samotným hercem u jednoho stolu. Nechte procházet divadlo všemi smysly. Husamův příběh se stane i vaším.“ Lucie Němečková

Dafa Puppet Theatre HKJ

Dom de Dom Dom 22. 5.

18 h ArtBar

délka představení: 35 minut s následným workshopem určeno pro děti od 8 let, bez jazykové bariéry

autoři: Husam Abed PS / HKJ, Mafalda Lopes P, Daniel Viana P výprava: Réka Deák RO / animace: Szilard Gergely (Sharp Production) RO hudba: Saga Björklund Jönsson S, Gamaharu J koprodukce: Babu Association, Csiki Jatekszin RO Dva chlapci z různých světů. Nejprve jsou na kordy, pak se ale spřátelí a naučí se spolupracovat ve světě plném protikladů. Toto setkání změní jejich život. Příběh o osamělosti, zvídavosti, objevování, přátelství, představivosti a přežití v tomto světě nabízejícím nejrůznější životní perspektivy.

„Citlivé, nápadité, jedinečné prostupování světa dětí a dospělých. Co můžete jako rodič udělat pro své potomky víc, než s nimi sdílet čas právě na takovém představení?“ Lucie Němečková

Husam Abed je palestinský loutkář, hudebník a sociální pracovník. Vyrůstal v uprchlickém táboře v Jordánsku, nyní žije v Praze a hraje po celém světě. Vystudoval režii alternativního a loutkového divadla na pražské DAMU. V roce 2009 založil Dafa Puppet Theatre. Spolupracuje s tvůrci z různých zemí. Věnuje se zejména projektům zaměřeným na děti a mladistvé žijící převážně v uprchlických táborech a sociálně znevýhodněných oblastech. Získal řadu ocenění.

40–41

Poisoned Cherry Company IR

Troilus & Kressida 15. 5.

19.30 ArtBar

autor: William Shakespeare adaptace a režie: Azadeh Mohammadi Dramaturgie: Julek Neumann Výprava: Jalil Fotouhinia a Parvin Nori hrají: Curtis Matthew, Michael Pitthan / Karel Heřmánek ml., Kateřina Veckerová

délka představení: 1 h bez přestávky

Láska a čest v Shakespearově tragikomedii z Trojské války na způsob tradičního perského storytellingu. Azadeh Mohammadi v této inscenaci sleduje své oblíbené téma: setkání různých kultur. Z příběhu o Troilovi a Kressidě vytvořila dokonalou fúzi Shakespearova blankversu s perským lidovým vyprávěním, aby vyjádřila svůj vlastní pohled člověka konfrontovaného s válkou. A to

minimálními prostředky, pouze se třemi tradičními postavami perských příběhů, Mistra, Vypravěče a Černého. S touto verzí Shakespearovy tragikomedie sklidila Poissoned Cherry Company úspěch na několika festivalech v České republice. Na festivalu íránského divadla v Heidelbergu získala inscenace cenu diváků. Představení se hraje v angličtině v prostředí improvizované perské čajovny se stolovou úpra-

vou. Součástí produkce je malé občerstvení v podobě čerstvých datlí a roznášení čaje protagonisty. „Shakespeare v perském hávu je zábavný, varující, provokativní, až nečekaně současný. Azadeh Mohammadi je česká Ariane Mnouchkinová z Teheránu. “ Lucie Němečková

Divadlo Tineola a Zabelov Group CZ

To Somewhere Else – Někam jinam

režie: Azadeh Mohammadi námět, scéna a živá kresba: Michaela Bartoňová hudba: Zabelov Group – Jan Šikl a Roman Zabelov hrají: Dagmar Spain a Ralf Lücke

19. 5.

19.30 Buranteatr

délka představení: 40 min bez přestávky bez jazykové bariéry Multimediální performance kreslená online na iPadu Pro s živou hudbou a dvěma tanečníky o exilu a touze po svobodě. Tajemství na začátku, pozvolný nástup kresby a sled obrazů vznikajících na scéně vystřídá stále se zrychlující dynamika akcí. Destrukce a budování, hádka a porozumění, život se vším všudy v hudbě a obraze. Bartoňová vnímá svět prostřednictvím obrazů, jejichž proměnlivost fascinuje i lidi, kteří jsou jinak zvyklí sledovat nekonečný proud internetových videí. Nejspíš je to proto,

Inscenace vznikla za podpory Goethe Institutu a Fondu Budoucnosti pro Česko-německé kulturní jaro 2017.

že to NENÍ video, ale obrazy v rychlém sledu, které skutečně maluje na scéně. Emoce pak vnímáte i prostřednictvím „tance“ a ambientní hudby Zabelov Group. Je to koncert především pro bicí, trumpetu a akordeon. Prvotní inspirací této inscenace byla historická situace kolem roku 1737, drsná cesta exulantů z Moravy a Čech do Berlína – Rixdorfu za základní svobodou žít, pracovat a něčemu věřit. Ta se však v této hře zobecňuje a jde až na dřeň opakujícímu se příběhu o svobodě,

perzekuci, násilí, budování a pochopení druhého, jež vede k naději, že všechno má přece jenom smysl. „Obrazivé divadlo plné emocí. ‚Scénografie‘ v pohybu vznikající před zraky diváků. Podmanivá hudba. Strhující zážitek. A kdo je tady vlastně uprchlík? A kde je svoboda?“ Lucie Němečková

Azadeh Mohammadi je íránská divadelní režisérka a herečka žijící v Praze. Získala bakalářský titul v oboru divadlo a dramatická literatura na divadelní akademii v Teheránu a pracovala jako herečka v divadle a televizi. V roce 2008 odešla do Dubaje, kde pokračovala ve své umělecké dráze v divadle a krátkém filmu. V roce 2012 odjela do Prahy a navštěvovala roční program na Pražské filmové škole vedené Nancy Bishop. V roce 2015 ukončila magisterské studium na DAMU v oboru divadelní režie. Absolvovala inscenací hry současného íránského autora Mohammada Yaghoubiho Okamžik ticha, s níž se zúčastnila několika festivalů. V Praze založila divadelní skupinu Poisoned Cherry Company.

Off program 4.–31. 5. Reduta

Salon české a slovenské scénografie

Čtvrtý ročník výstavy, která letos zamíří také do Bratislavy, představuje scénografickou tvorbu více než tří desítek českých i slovenských umělců. Výstava bude umístěna v prostorách divadla Reduta a bude přístupná denně od 8 do 20 h. Součástí výstavy bude mezinárodní symposium Poločas rozpadu 4.1 a program U-KAŽ & M-LUV, které proběhnou 25. 5. v Tržnici Brno (3. patro).

24. 5., 25. 5. a 28. 5. 8 h Tržnice Brno / 3. patro

Inspirativní rána s inspirativními festivalovými hosty!

Přijďte se naladit skvělou snídaní se zajímavými hosty, kteří vás připraví na další den plný divadelních zážitků.

28. 5. 19 h, kulturní prostor PRAHA, Husova 18

2., 9., 16., 23. 5. 18.30–21 h, piazzetta před Janáčkovým divadlem

swingové tančírny Swing Wings

Každou květnovou středu proběhne v rámci festivalu Divadelní svět Brno swingová tančírna pod širým nebem přímo na piazzettě před Janáčkovým divadlem. Tančírna je určena pro všechny věkové kategorie i všechny taneční úrovně. Na každé tančírně bude přítomna dvojice lektorů, která vás do jednotlivých tanečních stylů ráda zasvětí.

Ve spolupráci s organizací ELSA (the European Law Students’ Association), která sdružuje studenty a mladé absolventy práv, chystá festival Divadelní svět Brno soubor diskuzí nad aktuálními palčivými tématy:

24. 5. 15 h, Právnická fakulta MU / místnost č. 038

Diskuze na téma Porevoluční elity – odkud přišly a co nám daly?

Už v roce 1991 brněnský sociolog Ivo Možný ve své eseji Proč tak snadno upozornil, že elity nového režimu budou nutně tvořit elity režimu starého. A to proto, že ani všichni chartisté a jiní členové protikomunistické opozice dohromady nestačí k tomu, aby převzali řízení země. Pro mnohé je to dodnes citlivý a frustrující fakt našeho vývoje po roce 1989, který už nelze změnit. Co však změnit jde, je naše porozumění tomu, jací ti příslušníci elity minulého režimu, kteří utvářeli i režim nový, vlastně byli. Co si do nových poměrů přinesli? Co z toho „dědictví“ je ještě dnes problémem a co bychom se měli snažit odstranit? Diskutují: Světlana Ptáčníková – historička a ředitelka Archivu bezpečnostních složek CZ Tomáš Vilímek – historik, Ústav soudobých dějin AV ČR a ÚSTR CZ Jerguš Sivoš – historik, Ústav pamäti národa SK Diskusní setkání k divadelnímu představení Elity moderuje historik a náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka CZ.

Panelová diskuze na téma Svoboda slova

hosty budou investigativní novinář Jaroslav Kmenta, vedoucí projektu demagog.cz Jan Tvrdoň a ústavní soudkyně JUDr. Kateřina Šimáčková.

9. 5. 15 h, Právnická fakulta MU / místnost č. 038

Panelová diskuze na téma Síťová neutralita, Net neutrality 24. 5. 15 h, Tržnice Brno / 3. patro

Panelová diskuze na téma Svoboda umění

29. 5. 17.30 h, Tržnice Brno / 3. patro

Neznámý Ingmar Bergman

Filmového režiséra Ingmara Bergmana zná každý cinefil. Po několik dekád 20. století bylo Bergmanovo jméno v podstatě synonymem pro švédskou kinematografii. Bergman byl však srdcem divadelník a po celý svůj tvůrčí život působil současně jako divadelní režisér a postupně také jako umělecký šéf několika švédských divadel. Začínal ovšem jako scénárista. Svět tedy Ingmar Bergman nahlížel třemi způsoby – perem, hledáčkem kamery a proscéniovým obloukem divadla. Skandinávský dům tohoto osobitého tvůrce připomene prostřednictvím několika akcí, které se zařazují do českých oslav 100. výročí Bergmanova narození. V rámci festivalu Divadelní svět Brno se uskuteční moderovaná debata na téma Bergman divadelní režisér a scénárista, jejímiž hosty budou spisovatel Pavel Švanda a teatrolog David Drozd. Více informací na www.skandinavskydum.cz, www.bergman100.cz Program vznikl v rámci projektu Bergman 100, za podpory statutárního města Brna, Švédské ambasády a Ministerstva kultury ČR.

42–43

informace Divadlo Polárka

předprodej

Buranteatr

Národní divadlo Brno

HaDivadlo

Městské divadlo Brno

Divadlo Polárka

Centrum experimentálního divadla

Divadlo na Orlí

Dvořákova 11, 657 70 Brno Předprodej: po–pá 8.30–18 h tel.: +420 542 158 120 mail: obchodni@ndb.cz www.ndb.cz

Lidická 16, 602 00 Brno Předprodej: po–pá 8–18 h tel.: +420 533 316 347, +420 533 316 360 mail: predprodej@mdb.cz www.mdb.cz

Zelný trh 9, 602 00 Brno Předprodej: po–pá 10–18 h tel.: +420 542 123 425 mail: vstupenky@provazek.cz www.provazek.cz www.divadloustolu.cz

Alfa pasáž, Poštovská 8d, 602 00 Brno Předprodej: po–pá 10–18 h tel.: +420 530 330 869, +420 731 457 204 mail: pokladna@hadivadlo.cz www.hadivadlo.cz

Tučkova 34, 602 00 Brno Předprodej: vždy před začátkem představení tel. +420 770 142 638 mail: zahorikova@divadlopolarka.cz www.divadlopolarka.cz Žerotínovo náměstí

Orlí 19, 602 00 Brno Předprodej: vždy před začátkem představení tel: +420 542 591 800 email: dno@jamu.cz

Huso va

hrad Špilberk

místa konání ArtBar Buranteatr Divadlo Husa na provázku Divadlo na Orlí Divadlo Polárka Divadlo U stolu HaDivadlo Mahenovo divadlo Městské divadlo Brno Reduta šapitó v Lužánkách

Pellico

Peka

řská

divadelnisvet.cz ArtBar šapitó v Lužánkách

Městské divadlo Brno Lidická

Kol iš

H M.

tě

orá

vé

Moravské náměstí

Bra

tisla

vsk

Jakubské náměstí

os ev elt a ov

Mahenovo divadlo Ko

náměstí Svobody

lišt ě

HaDivadlo

Divadlo na Orlí Ma sa ryk ov a

Zelný trh

Divadlo Husa na provázku

Reduta

Divadlo U stolu

Katedrála sv. Petra a Pavla

Brno Hlavní nádraží

44–45

Radost z jízdy

POSTAV SI HLAVU… ZCELA NOVÉ BMW X2.

Extrovertní, individualistické a sebevědomé… Takové je nové BMW X2. S technologiemi zítřka definuje novou úroveň komfortu a bezpečnosti. Zažijte radost z jízdy na vlastní kůži. Rezervujte si termín schůzky na x2@renocar.cz Renocar Brno, Řípská 5c, Brno-Slatina (D1, EXIT 201), Tel.: 548 141 548 www.renocar-bmw.cz Kombinovaná spotřeba paliva v l/100 km 4,6–5,9. Emise CO2 g/km 121–139.

divadelní noviny

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky 22 čísel ročně atraktivního čtení o divadle, televizi, filmu, rozhlase a kultuře

1 jediná komplexní reflexe současného divadla v ČR 1 původní rozhovory s herci, režiséry, dramatiky 1 kontroverzní kauzy, pohledy a reportáže z divadelního zákulisí Už dvacet sedm let jsou Divadelní noviny spolehlivým průvodcem českým a světovým divadlem.

www.rengl.cz

Objednávka předplatného na emailu anna.cerna@divadlo.cz nebo na adrese: Společnost pro Divadelní noviny, Celetná 17, Praha 1, 110 00. www.divadelni-noviny.cz

VAŠE CESTA K CHYTRÝM ŘEŠENÍM

ŘEŠENÍ PRO CHYTROU DOPRAVU, PROMYŠLENÉ HOSPODAŘENÍ S POZEMNÍMI KOMUNIKACEMI A INTELIGENTNÍ SPRÁVU MAJETKU.

SMARTiC :: Špičkový systém pro řízení provozu v reálném čase pro dopravní řídící a informační centra, založený na dopravním modelu silniční sítě a kompatibilní s běžně používanou telematikou.

CleveRA :: Komplexní řešení pro hospodaření s pozemními komunikacemi, včetně diagnostiky multifunkčním vozidlem, návrhu údržby a oprav a finanční optimalizace.

IntelliGEO :: Geoportály pro veřejnou správu. :: Systémy pro správu majetku průmyslových objektů.

:: Webové plavební mapy. :: Systémy měření hloubek a sedimentů ve vodních tocích a nádržích.

W W W.VARS.CZ

VARS BRNO a.s. Kroftova 3167/80c :: 616 00 Brno +420 515 514 111 :: vars@vars.cz www.vars.cz

Městské divadlo Brno

Centrum experimentálního divadla

24.– 28. 5. Festival Divadelní svět Brno 2018

Janáčkova akademie múzických umění v Brně

Divadlo Polárka

DSB Diva / magazín mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno 2018 s tématem Svoboda?!

Národní divadlo Brno