Maria di Rohan e-program by National theatre Brno

MARIA ROHAN

Osoby a obsazení

maria di rohan Tragický melodram o třech dějstvích Libreto Salvatore Cammarano Dirigent Režie Režijní spolupráce Scéna a kostýmy Sbormistr

Ondrej Olos Barbara Klimo Linda Keprtová Veronika Stemberger Pavel Koňárek

Asistent dirigenta: Robert Kružík Asistent režie: Barbora Hamalová Dramaturgie Tomáš Pilař, Pavel Petráněk Inspicient Ivana Císařová Vedoucí hudebního nastudování Daša Briškárová Hudební příprava Daša Briškárová, Milada Březinová, Galina Aleshkevich, Ondrej Olos Nápověda Marie Babett Bělíková, Irina Choupenitch, Jana Iskrová Vedoucí komparsu Vladimír Mrkvička Vedoucí scénického provozu JD Martin Břečka Mistr jeviště Milan Dadák Mistr osvětlení Petr Kozumplík Mistr zvuku Tomáš Křížka Rekvizity Jitka Holasová, Renata Řípová Vedoucí garderoby Jarmila Kubová Vedoucí vlásenkárny Hana Klečková Šéf výpravy Jaroslav Peterka Dekorace, kostýmy, vlásenky a rekvizity vyrobily dílny NDB vedené M. Janíčkem, M. Savovovou, A. Rubešovou, R. Uradníkovou, M. Dolívkovou, J. Klocovou a dalšími.

Premiéra 31. ledna 2014 v Janáčkově divadle

Maria, hraběnka z Rohanu Riccardo, hrabě z Chalais Aubry, jeho tajemník Enrico, vévoda z Chevreuse Armando z Gondì Vikomt ze Suze De Fiesque Komorník Chevreusů

Mariana Hochelová / Ľubica Vargicová José Manuel / Ondrej Šaling Tomáš Krejčiřík / Milan Rudolecký Roman Janál / Jakub Kettner Veronika Hajnová Fialová / Terezia Kružliaková David Nykl / Tomáš Šelc Igor Loškár / Jiří Miroslav Procházka Jiří Klecker / Ladislav Mlejnek

maria di rohan

gaetano donizetti (1797–1848)

Sbor a orchestr Janáčkovy opery NDB

Nastudováno v italském originále s českými titulky Přestávka 20 min. po 1. a 2. dějství Po začátku představení není dovolen vstup do hlediště.

Prosíme návštěvníky, aby respektovali zákaz pořizování jakýchkoliv obrazových a zvukových záznamů během představení. Das Publikum wird gebeten, keine Bild- und Tonaufnahmen während der Vorstellung zu erstellen. Photographing, video recording and sound recording during the performance are prohibited.

g a e t a n o

d o n i z e t t i

maria di rohan

Josef Kriehuber (1800–1876): Gaetano Donizetti, 1842

Novinové oznámení o premiéře Marie di Rohan 14. 5. 1865 v Praze

g a e t a n o

d o n i z e t t i

Itálie 1. poloviny 19. století znovu zažívá velký rozmach opery. Na scénu přichází epocha bel canta, tj. krásného zpěvu. Všem se nám vybaví operní skladatelé Gioacchino Rossini, Vincenzo Bellini a Gaetano Donizetti. Velcí tvůrcové opery. Všichni tři skladatelé se – byť menší měrou – dotkli také jiných hudebních forem. Dnes je nám tato jejich tvorba de facto neznámá, a nemůžeme se divit – jejich opery naprosto oprávněně zastínily ostatní tvorbu těchto autorů. Pokud jde o Gaetana Donizettiho – kdo by neznal jeho komické opery Don Pasquale, Dcera pluku nebo Nápoj lásky. Nebo naopak jeho tragické opusy Lucia di Lammermoor, Lucrezia Borgia, Maria Stuarda, Linda di Chamounix nebo Favoritka. A tak bychom mohli pokračovat. Donizetti je totiž autorem neuvěřitelných sedmi desítek oper! Gaetano Donizetti se narodil v roce 1797 v Bergamu v chudé rodině. Otec si přál, aby jeho nejmladší syn byl právníkem. Dnes můžeme být rádi, že na tom otec netrval. Donizetti se učil základy hudby u svého strýce. Poté studoval u významného německého skladatele Johanna Simona Maýra, následně odjel prohloubit svá studia do Boloně. Právě v Boloni složil v 19ti letech svou první operu. Když Gaetano Donizetti umírá v 51 letech ve svém rodném Bergamu, má na svém skladatelském kontě kromě zmíněných více než 70ti oper mj. 16 symfonií, koncerty např. pro lesní roh, pro flétnu, pro hoboj, dvojkoncerty, nebo tři oratoria, 28 kantát, dvě stovky písní, 19 smyčcových kvartet a řadu klavírních skladeb. Donizettiho opery jsou typické zpěvnými bel cantovými melodiemi, úchvatnou dramatickou hudbou a především vysokými nároky na pěvce.

g a e t a n o

maria di rohan

maria di rohan 6

gaetano donizetti – mág krásného zpěvu

d o n i z e t t i

Melodramma tragico Maria di Rohan je jednou z posledních oper Gaetana Donizettiho, složil ji pět let před svou smrtí a patří k jeho nejvyspělejším dílům. A zároveň velmi náročným pro pěvce. Vždyť všechny árie jsou mistrovskými příklady bel canta, které vyžadují tu největší virtuozitu. Spletitý příběh nás zavádí do Francie v době vlády Ludvíka XIII., kde jsme svědky tragicky končícího milostného dobrodružství hlavní hrdinky. Premiéra se uskutečnila před 170 lety, 5. června 1843 ve vídeňském Divadle u Korutanské brány (Kärntnertortheater). V divadle, které stálo na místě dnešního proslulého Hotelu Sacher, a které do té doby zažilo premiéry oper Josepha Haydna, Antonia Salieriho, Ferdinanda Paera, Carla Marii von Webera, Conradina Kreutzera. V tomto Císařském a královském dvorním divadle ve Vídni, jak se oficiálně nazývalo, měla rok před tím svou premiéru Donizettiho Linda di Chamounix. Titulní roli na premiéře zpívala Donizettiho oblíbená pěvkyně Eugenia Tadolini, která před tím ztvárnila premiérovou Lindu di Chamounix a na repertoáru měla všechny velké role jeho děl. Donizetti o ní prohlásil: „Ona je zpěvačka, ona je herečka, ona je všechno.“ Libreto k Marii di Rohan napsal Salvadore Cammarano podle francouzské hry Un duel sous le cardinal de Richelieu autorů Lockroye a Badona, která byla uvedena v Paříži v roce 1832. Pro zajímavost dodejme, že příběh Marie di Rohan nezaujal pouze Donizettiho. Cammaranovo libreto zhudebnil pod názvem Il conte di Chalais Giuseppe Lillo, premiéra se konala na podzim roku 1839 v neapolském Teatro San Carlo. Rovněž na podzim 1839 byla na stejný historický námět uvedena v milánské La Scale opera Un duello sotto Richelieu od Federica Ricciho. Donizetti začal s Cammaranem spolupracovat již v roce 1835, tehdy zhudebnil Cammaranovo libreto Lucia di Lammermoor. Od té doby napsal Cammarano pro Donizettiho dalších sedm libret, mezi nimiž nechybí např. Belisario, Roberto Devereux, Maria de Rudenz nebo Poliuto. Cammarano později také spolupracoval s Giuseppem Verdim (Alzira, Bitva u Legnana, Luisa Miller, Trubadúr).

g a e t a n o

maria di rohan

maria di rohan 8

maria di rohan – málo hraná opera velkého mistra

d o n i z e t t i

maria di rohan

Josef KriehuberÂ (1800â&#x20AC;&#x201C;1876): Eugenia Tadolini, 1835

Salvadore Cammarano

g a e t a n o

d o n i z e t t i

maria di rohan

maria di rohan 12

Méně známá opera Gaetana Donizettiho Maria di Rohan je opravdovou dramaturgickou lahůdkou. Na našem území poprvé zazněla pět let po své vídeňské premiéře právě v Brně 29. března 1848. O tři roky později, 27. června 1851, se poprvé objevila v pražském Stavovském divadle, což tehdejší tisk komentoval: „Pro Prahu bude tato opera novinkou, jinde však jest již před lety otřepána.“ (Lumír 13. 3. 1851) Dále se u nás Maria di Rohan hrála v roce 1852 v Liberci, a v Brně byla znovu nastudovaná 28. června 1860 a 9. února 1876. Všechny tyto inscenace byly zpívané v němčině místními německými soubory. Jedinkrát u nás byla Maria di Rohan nastudovaná v češtině (premiéra 14. května 1865) v Praze v překladu V. Zabranského. Hrál ji soubor Prozatímního divadla v nově otevřeném letním Divadle na Žofíně. Zatímco pražský německý deník Politik po premiéře této inscenace napsal, že se jedná o „jednu z nejlepších oper tak produktivního skladatele“, v českých Národních listech vyšlo zdrcující hodnocení: „Jest skorem nepříjemné, mluviti o díle maestra Donizettiho a posuzovati partituru, poněvadž neobsahuje nic, pranic. Jsouť díla, která když i nemohou honositi se původními, význačně krásnými melodiemi, aspoň vynikají krásnou polyfonií, a důkladným spracováním i propracováním ideí. Polyfonní sloh nebude žádný hudebník od Donizettiho očekávat, jest to věru skorem u něho nemožnost; máme ale právo, když i tedy vlastnost ta úplně schází, alespoň žádati melodie svěží, krásné, neb když již moderní italští skladatelové homofonii za své heslo vyvolili, a jen na melodiosnost největší váhy kladou, budiž si, ale musí tady býti. V partituře Maria di Rohan nenalézáme ale ani toho ani onoho. Mimo snad jednu árii v prvním jednání, jednu arii vévody Chevreuse a poslední duetto, v kterých číslech aspoň trochu se jeví běh k něčemu lepšímu, sestávají všechna čísla z frasí obyčejných, dávno již otřených, přečasto již slýchaných, ano i instrumentace a sbory jsou šablonovité až přes míru. Slečna Zawiszanska a p. Robinson (co host) přičinili se zajisté ze všech sil svých, aby nechutnou hudební stravu tu nám až k jistému stupni osladili; ano poslední duetto bylo výkonem obou velmi pěkným, zajímavým. Výkony ostatních umělcův nesnesou ani měřítka referentského, o měřítku přísně kritickém ani nemluvíme; zdá se nám ale, že neustálá téměř nejistota vycházela tenkráte jen z taktovky dirigentní.“

Cajetan (pseudonym Antona Elfingerea, 1821–1864), Johann Wenzel Zinke (1797–1858): Vyobrazení závěru opery, 1843

g a e t a n o

d o n i z e t t i

maria di rohan

maria di rohan 14

Pravdou je, že tou dobou se Maria di Rohan začala ztrácet z repertoárů divadel. U nás se poté objevila naprosto ojediněle díky hostování italského souboru v pražském Novém německém divadle 19. května 1910 v rámci slavných Maifestspiele, jakéhosi předchůdce Pražského jara. K definitivnímu návratu tohoto díla na operní scény došlo až ve druhé polovině 20. století, kdy začaly být opět vnímány kvality této opery. U nás byla provedena v omezených podmínkách až v roce 1998. Představení se mělo původně konat open-air na zámku Sychrov, který více než sto let patřil rodu Rohanů. Kvůli špatnému počasí se nakonec odehrálo v muzeu v Mladé Boleslavi. Zúčastnilo se ho na třicet členů rodu Rohanů. Na provedení se podílel Orchestr a Sbor Janáčkovy opery Národního divadla v Brně.

g a e t a n o

d o n i z e t t i

Maria di Rohan Marie Aimée de Rohan-Montbazon, vévodkyně z Chevreuse (1600–1679) Jedna z neznámějších, nejvlivnějších a nejkontroverznějších dvorních dam své doby, dcera Hercula de Rohan, vévody Montbazon a hlavy rodu Rohanů, který měl velké majetky v Bretani a Anjou. Roku 1617 se provdala za vrchního velitele francouzských vojsk Charlese d'Alberta, vévodu z Luynes, oblíbence krále Ludvíka XIII., který ji uvedl na královský dvůr, kde si získala velkou důvěru krále a královny. Jejímu synovi Louisi Charlesovi byl král Ludvík XIII. kmotrem. Po manželově smrti v roce 1621 se Marie následujícího roku provdala za Clauda de Lorraine (viz dále). Po potratu královny byla vyhnána ze dvora a začala ještě více politicky intrikařit, aby získala zpět svou moc. V roce 1626 po odhalení spiknutí proti kardinálovi Richelieu byl její milenec Henri de Talleyrand-Périgord, hrabě Chalais, popraven a Marie vyhoštěna z Paříže. Poté byla opakovaně zapletená i v řadě mezinárodních konspirací a neustále vyhošťovaná.

g a e t a n o

maria di rohan

maria di rohan 16

historické postavy opery

d o n i z e t t i

maria di rohan

Chevreuse Claude de Lorraine (1578–1657) Princ Joinville, v r. 1611 získal od krále Ludvíka XIII. tituly vévoda Chevreuse a Peer de France, od 1622 Grand Fauconnier de France, v roce 1625 ho Karel I. Anglický vyznamenal titulem Rytíř Podvazkového řádu. Pocházel z francouzského knížecího rodu Guise. V roce 1622 se oženil s Marií de Rohan, se kterou měl tři dcery.

Chalais Henri de Talleyrand-Périgord, hrabě Chalais (1599–1626) Hlavní sekretář krále Ludvíka XIII. Byl obviněn ze spiknutí proti kardinálovi Richelieu, zatčen v Nantes a popraven nekvalifikovaným katem, který musel dát 34 ran, aby se mu podařilo setnout Chalaisovu hlavu.

g a e t a n o

d o n i z e t t i

maria di rohan

maria di rohan Král Ludvík XIII. (1601–1643) král Francie a Navarry Nejstarší syn krále Jindřicha Navarrského z rodu Bourbonů a Marie z rodu Medici se stal králem již v devíti letech. Za jeho vlády došlo k poklesu moci Habsburské dynastie. Význam pro vnitřní politiku mělo omezení moci francouzské šlechty a zrušení některých privilegií udělených hugenotům Ediktem nantským.

Královna Anna Rakouská (1601–1666) choť Ludvíka XIII. Rozená španělská infantka Doña Ana María Mauricia byla od roku 1615 francouzskou královnou a v letech 1643–1651 francouzskou regentkou.

g a e t a n o

d o n i z e t t i

maria di rohan

maria di rohan 22

Kardinál Richelieu Kardinál Armand Jean du Plessis, vévoda de Richelieu (1585–1642) Francouzský šlechtic, duchovní a státník, první ministr francouzského krále Ludvíka XIII. v letech 1624–1642. Původně byl sekretářem královny, ale v pravý čas krále upozornil na svou loajalitu. Ludvík měl nejprve obavu z agilního a nebezpečného preláta, ale později v důsledku působení otce Josefa, mystického kapucína, došlo k setkání krále s kardinálem a nic poté nebránilo Richelieuovu vstupu do královské Rady s tím, že se posléze stal královým prvním ministrem. Richelieu byl oddaný králi a Francii. Ludvík se však s jeho takřka neomezenou mocí často špatně smiřoval.

Král Ludvík XIII., královna Anna Rakouská, jejich syn Ludvík XIV, v pozadí kardinál Richelieu a Marie de Rohan

g a e t a n o

d o n i z e t t i

Víme už, jakou nedůvěru ke královně král choval. Tuto nedůvěru kardinál obratně podporoval, poněvadž se v intrikách bál daleko více žen než mužů. Jednou z největších příčin královy nedůvěry byl přátelský poměr Anny Rakouské k paní de Chevreuse. Ty dvě ženy ho znepokojovaly více než válka se Španělskem, rozepře s Anglií a finanční potíže. V jeho očích a podle jeho přesvědčení byla paní de Chevreuse královninou důvěrnicí nejen v politických intrikách, nýbrž a to ho trápilo ještě více, i v jejích pletkách milostných. Sotva kardinál naznačil, že paní de Chevreuse, jež byla vypověděna do Toursu a o níž se myslilo, že tam skutečně dlí, byla celých pět dní v Paříži a oklamala policii, král se hrozně rozzuřil. Tento náladový a nevěrný král chtěl být mermomocí nazýván Ludvíkem Spravedlivým a Ludvíkem Cudným. Pozdější pokolení stěží chápou tuto povahu, neboť historie zná jen její činy, a ne úvahy, z nichž vycházely. Kardinál pak pokračoval v žalobách: paní de Chevreuse nejenže přišla do Paříže, ale navázala prý dokonce s královnou styky pomocí tajné korespondence, jíž se tehdy říkalo kabala. Nato kardinál dodal, že chtěl přijít na kloub té záhadné intrice; avšak právě v okamžiku, kdy byl skoro již u cíle a přistihl při činu královnina důvěrníka, odvážil se prý jakýsi mušketýr násilně přerušit běh spravedlnosti: s mečem v ruce přepadl počestné muže zákona, pověřené nestranně vyšetřit celou záležitost, aby mohla být přednesena králi. Ludvík se teď již neudržel a celý bledý a oněmělý rozhořčením, jež u něho v prvním návalu hraničilo až s chladnou krutostí, zamířil ke královniným pokojům.

maria di rohan

marie de rohan očima alexandra dumase

Alexandre Dumas: Tři mušketýři

g a e t a n o

d o n i z e t t i

Brno bylo prvním městem na našem území, kde se objevila Donizettiho operní tvorba. Jako první byla u nás uvedena jeho Anna Bolena 25. 2. 1833 v Brně, tedy necelého dva a půl roku po světové premiéře. Za necelý měsíc poté (18. 3. 1833) následovalo v Brně uvedení Donizettiho starší, dnes neznámé, opery Otto messi in una ora ossia Gli Esiliati in Siberia. Teprve následujícího roku zazněl Donizetti poprvé v Praze: 16. 1. 1834 se konala premiéra Anny Boleny. Dosud bylo v Brně uvedeno 20 Donizettiho oper v celkovém součtu ve více než padesáti inscenacích. Nejčastěji byly inscenovány: Nápoj lásky 7x; poprvé 30. 10. 1837, naposledy 26. 11. 1999 Don Pasquale 6x; poprvé 7. 2. 1845, naposledy 4. 3. 1994 Marie, dcera pluku 6x; poprvé 10. 8. 1843, naposledy 31. 10. 1922 Lucia di Lammermoor 6x; poprvé 25. 2. 1839, naposledy 3. 4. 1998 Po třech inscenacích měly opery Belisar, Don Sébastien, Favoritka, Lucrezia Borgia a Maria di Rohan.

maria di rohan

donizettiho operní tvorba v brně

Brno je dosud jediným našim městem, kde zazněly Donizettiho opery: Otto messi in una ora ossia Gli Esiliati in Siberia (18. 3. 1833) Il Furioso all’Isola di San Domingo (22. 6. 1836) Antonio Grimaldi (26. 1. 1838) V květnu 1840 se konal v Brně „Donizettiho festival“. Do Brna zavítala na pohostinská vystoupení italská operní společnost, která zde uvedla sérii Donizettiho oper: 2. 5. Nápoj lásky, 3. 5. Belisar, 4. 5. Lucia di Lammermoor, 7. 5. Belisar a 8. 5. jednotlivá dějství z oper Belisar, Nápoj lásky a Lucrezia Borgia.

g a e t a n o

d o n i z e t t i

Rohanové jsou francouzský šlechtický rod původem z Bretaně, za jehož zakladatele je považován Alain I. de Rohan (1084–1147). Rod se posléze rozštěpil na několik linií, přičemž některé z nich mají souvislost i s našimi zeměmi: Větev Rohan-Guéméné získala v roce 1808 pro české země titul vysoceurozený kníže von Rohan. Této větvi patřil např. dnešní Rohanský palác v Karmelitské ulici v Praze, ve kterém sídlí Ministerstvo školství. Větev Rohan-Choustník žije v Choustníku na Táborsku. Větev Rohan-Rochefort je pro nás nejvýznamnější, patřilo jí panství Sychrov, Český Dub, Lomnice nad Popelkou. Po Rohanech je pojmenován např. na Sychrově rostoucí unikátní červenolistý buk Fagus silvatica Rohani, v Praze Rohanský ostrov, Rohanské nábřeží.

maria di rohan

rohanové v čechách

Jedním z nejcennějších sbírkových předmětů sychrovského zámku je obraz Marie de Rohan z okruhu malíře Henri Gascarse (1635–1701). Na Sychrov doputoval obraz z Paříže v první třetině 19. století a zdobil zdejší zámecké interiéry. Patřil zároveň k zamilovaným obrazům jednoho z široké větve Rohanů. Když se tento šlechtic ženil, byl mu věnován jako svatební dar jeho bratrancem, tehdejším majitelem Sychrova. Obraz se tak ještě před druhou světovou válkou dostal do Anglie. „V roce 2001 byl obraz nabízen potomky Rohanů v aukci. Když jsem se to dozvěděl, zatoužil jsem obraz získat zpátky. A to se díky velké spolupráci s paní Kotulinskou, druhorozenou dcerou posledního majitele, podařilo. Ovlivnila totiž svého bratrance natolik, že obraz stáhl z aukcí a ce nu učinil pro zámek přijatelnou,“ poodhalil část příběhu kastelán Sychrova a ředitel Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Kadlec. Po dlouhém shánění finančních prostředků se podařilo získat značný příspěvek od ministerstva kultury, zbytek doplatil zámek a obraz se podařilo za zhruba dva miliony koupit a zrestaurovaný instalovat v galerii. Na zámku Sychrov je Marie de Rohan vyobrazena ještě na plátně se svým synem Louisem-Charlesem d'Albert, vévodou de Luynes, v kostýmu Herkula od neznámého francouzského malíře.

g a e t a n o

d o n i z e t t i

maria di rohan

maria di rohan Obraz Marie de Rohan z okruhu malíře Henri Gascarse (1635–1701)

Marie de Rohan se svým synem Louisem-Charlesem d'Albert

g a e t a n o

d o n i z e t t i

1. dějství Riccardo di Chalais doufá v lásku Marie. Ta ho žádá o pomoc – přímluvu u krále, aby zprostil trestu smrti Enrica di Chevreus. Chalais začíná mít podezření, že by mohlo jít o soka v lásce. Netuší, že to je ale Mariin manžel. Maria dostává listinu s omilostněním Chevreuse. V duchu děkuje Chalaisovi a modlí se, aby tajemství její lásky k Chalaisovi zůstalo jen mezi nimi. Armando di Gondì uráží Marii. Chalais ho vyzve hozením rukavice na souboj. Marie přináší zprávu, že Richelieu byl sesazen. Chevreuse v radosti prozradí, že se tajně oženil s Marií. Chalaise tato zpráva ranila. Zároveň se dozvídá, že si král přeje, aby se Chalais stal jeho prvním ministrem.

maria di rohan

obsah

2. dějství Chalais píše milostný dopis Marii a zamyká jej do stolu, který má být vypáčen v případě jeho smrti. Maria přichází varovat Chalaise, že Richelieu opět získává svou moc a nabádá Chalaise, aby utekl do bezpečí. V tom přichází do místnosti Chevreuse, Chalaisovi nezbývá nic jiného, než Marii ukrýt do skříně, aby ji manžel nenašel v jeho společnosti. Marie z úkrytu vyslechne, že Chalais má jít na souboj, proto opětovně naléhá, aby utekl a vyznává mu lásku. 3. dějství V souboji byl Chevreuse lehce zraněn, přísahá, že Chalaisovi pomůže před pomstychtivým Richelieuem. Chalais se dozvídá, že jeho dům byl napaden a byly odneseny všechny dokumenty, včetně milostného dopisu Marii. Chevreuse pomáhá Chalaisovi k útěku, poté ale dostává onen milostný dopis. Přísahá pomstu. Když se Chalais vrátí pro svou Marii, vyzve ho Chevreuse na souboj. Zároveň si pro Chalaise přicházejí lukostřelci. Chalais se raději sám zastřelí. Chevreuse proklíná nevěrnou Marii.

g a e t a n o

d o n i z e t t i

1. Akt Riccardo di Chalais hofft auf Marias Liebe. Diese bittet ihn um Hilfe – um eine Fürbitte bei dem König, Enrico di Chevreuse die Todesstrafe zu erlassen. Chalais bekommt den Verdacht, dass Enrico sein Nebenbuhler sein könnte, und ahnt nicht, dass dieser Marias Ehemann ist. Maria bekommt eine Begnadigungsurkunde für Chevreuse. Im Stillen dankt sie Chalais und betet, dass ihre Liebe zu Chalais verborgen bleibt. Armando di Gondì beleidigt Maria. Chalais fordert ihn durch den geworfenen Fehdehandschuh zum Duell. Maria bringt die Nachricht, dass Richelieu seines Amtes enthoben wurde. Der erfreute Chevreuse verrät, dass er Maria heimlich geheiratet hat, womit er Chalais einen Stich versetzt. Zugleich erfährt er, dass der König wünsche, Chalais zu seinem Premierminister zu machen.

maria di rohan

inhalt

2. Akt Chalais schreibt an Maria einen Liebesbrief und verschließt ihn in einem Tisch, der aufgebrochen werden soll, falls Chalais sterben sollte. Maria kommt, um Chalais zu warnen, dass Richelieu seine Macht zurückgewinnt. Sie mahnt ihn zur Flucht in Sicherheit. Da betritt Chevreuse den Raum. Chalais bleibt nichts anderes übrig, als Maria in einem Schrank zu verstecken, damit sie von ihrem Gatten nicht gefunden wird. Maria hört aus ihrem Versteck, dass Chalais sich duellieren wird, deshalb überredet sie ihn erneut zur Flucht und bekennt ihm ihre Liebe.

g a e t a n o

d o n i z e t t i

maria di rohan

maria di rohan 36

3. Akt Chevreuse, der statt Chalais zum Duell angetreten war, wurde leicht verletzt und schwört, Chalais gegen den rachsüchtigen Richelieu zu unterstützen. Chalais erfährt, dass sein Haus überfallen wurde und sämtliche Dokumente mitsamt dem Liebesbrief für Maria entwendet wurden. Chevreuse verhilft Chalais zur Flucht, danach erhält er allerdings den entwendeten Liebesbrief. Er schwört Rache. Als Chalais zurückkehrt, um Maria abzuholen, wird er von Chevreuse zum Duell gefordert. Gleichzeitig erscheinen Soldaten, um Chalais zu verhaften. Chalais erschießt sich daraufhin lieber selbst. Chevreuse verdammt die untreue Maria.

g a e t a n o

d o n i z e t t i

Act 1 Riccardo di Chalais hopes for Maria's love. She asks him for help – an intervention with the king to pardon Enrico di Chevreuse from death penalty. Chalais begins to suspect that he might be a love rival. He has no idea, however, that Chevreuse is in fact Maria's husband. Maria receives a letter of reprieve for Chevreuse. In her mind she thanks Chalais and prays that the secret of her love for Chalais remain only between the two of them. Armando di Gondi insults Maria. Chalais challenges him to a duel by throwing his glove to the ground. Maria brings in a message that Richelieu was ousted from the court. Chevreuse joyfully reveals that he has secretly married Maria. Chalais is hurt by such news. At the same time he learns that the king wishes Chalais to became his prime minister.

maria di rohan

synopsis

Act 2 Chalais writes a love letter to Maria and locks it into a table that has to be levered in the event of his death. Maria comes to warn Chalais that Richelieu has regained his power, and she encourages Chalais to flee to safety. Chevreuse enters into the room; Chalais cannot do anything but hide Maria in the closet, so that her husband would not find her in his company. Maria overhears from her hiding that Chalais has to go to a duel, so she once again urges him to run away and confesses her love for him. Act 3 In the fight, Chevreuse is slightly injured and swears to help Chalais against revengeful Richelieu. Chalais learns that his house has been broken into and all documents have been carried away, including his love letter to Maria. Chevreuse helps Chalais to escape, but then eventually he gets the love letter. He vows revenge. When Chalais returns for his Maria, Chevreuse challenges him to a duel. At the same time come archers come in to arrest Chalais. Chalais prefers to shoot himself dead. Chevreuse curses unfaithful Maria.

g a e t a n o

d o n i z e t t i

Ondrej Olos Ondrej Olos vystudoval v letech 1998–2003 dirigování na konzervatoři v Žiline. Během studia byl asistentem dirigenta symfonického orchestru konzervatoře. V roce 2008 ukončil studium na JAMU v Brně. V roce 2006 mu byla udělena cena Leoše Janáčka za nastudování komorní verze opery Příhody lišky Bystroušky v Komorní opeře JAMU. V rámci festivalu Janáček Brno 2008 nastudoval s posluchači JAMU Janáčkovu Její pastorkyňu v původní verzi z roku 1904. Od roku 2006 působí v Janáčkově opeře Národního divadla Brno jako korepetitor, od roku 2007 též jako asistent dirigenta a od roku 2009 jako dirigent inscenací Eugen Onegin (Čajkovskij), Macbeth (Verdi), Příhody lišky Bystroušky (Janáček), Netopýr (Strauss), Gianni Schicchi (Puccini) a Komedianti (Leoncavallo), Rusalka (Dvořák), Lazebník sevillský (Rossini), Turandot (Puccini) ad. Ve Slovenském národním divadle v Bratislavě dirigoval Její pastorkyňu (Janáček), v Košicích Dialogy Karmelitek (Poulenc), v dánském Aarhusu Káťu Kabanovou (Janáček). Mimo to je pravidelným hostujícím dirigentem řady českých a slovenských orchestrů, mezi které patří např. Symfonický orchestr Slovenského rozhlasu v Bratislavě, Pražská komorní filharmonie, Filharmonie Brno, Moravská filharmonie Olomouc, Filharmonie Bohuslava Martinu Zlín aj. Je rovněž vyhledávaným klavíristou a častým partnerem Milana Paľu, se kterým se zaměřuje na uvádění děl především soudobých autorů.

g a e t a n o

maria di rohan

maria di rohan 40

slovo o inscenátorech

d o n i z e t t i

Veronika Stemberger Výtvarnice Veronika Stemberger se narodila v Innsbrucku, kde absolvovala studium architektury. V letech 2006–2012 působila v Tyrolském státním divadle v Innsbrucku pod uměleckou ředitelkou Brigitte Fassbaender. Zde vytvořila scénu a kostýmy pro činoherní představení Playback Life (Klaus Schumacher), taneční Jak se vám líbí (volná adaptace podle Shakespeara) nebo pro operu Cadence Macbeth (Norbert Zehm). Pravidelně spolupracuje s režisérkou Barbarou Klimo na inscenacích v Innsbrucku, na festivalu Werdensberger Schlossfestspiele, Düsseldorfu nebo v Banské Bystrici.

maria di rohan

maria di rohan 42

Barbara Klimo Po kurzech tance, herectví, pantomimy, jevištní mluvy a techniky řeči vystudovala divadelní a taneční vědu v Bernu a germanistiku v Curychu. Již během studií působila jako tanečnice, režisérka a choreografka v Německu a ve Švýcarsku. Jako choreografka spolupracovala na inscenacích Beatrice di Tenda (Bellini, 2001) a jako baletka ve Faustově prokletí (Berlioz, 2000) v Curyšské opeře. V roce 2009 ji přizval Jürgen Flimm jako svou asistentku k přípravě inscenace Mojžíš a faraon (Rossini) na festivalu v Salcburku. Barbara Klimo působí od sezony 2010/11 v Deutschen Oper am Rhein v Düsseldorfu/Duisburku. Zde je podepsaná jako režisérka pod inscenacemi Kouzelná flétna pro děti (podle Mozarta, 2010), Figarova svatba pro děti (podle Mozarta, 2011) a Florentinská tragédie (Zemlinsky, 2013). V Banské Bystrici nastudovala opery Linda di Chamounix (Donizetti, 2009) a Madama Butterfly (Puccini, 2011) Na festivalu Werdensberger Schlossfestspiele ve Švýcarsku režírovala opery Figarova svatba (Mozart, 2010) a Pytlák (Lortzing, 2012). Jako režisérka, choreografka a dramaturgyně spolupracovala s řadou dalších divadel a společností na rozmanitých projektech.

Linda Keprtová Linda Keprtová patří k nejmladší generaci již respektovaných operních režisérů. Absolventka JAMU má na svém kontě řadu uznávaných inscenací. V brněnské Komorní opeře je podpesaná pod operami Tajné manželství (Cimarosa), Dvakrát Alexandr (Martinů) a především pod původní verzí opery Její pastorkyňa (Janáček) z roku 1904. Za tuto inscenaci byla v roce 2009 oceněna Nadací Leoše Janáčka. Nastudovala též světovou premiéru oratoria Vladimíra Franze Údolí suchých kostí. V Národním divadle moravskoslezském v Ostravě režírovala Rose Marie (Friml), v Divadle F. X. Šaldy v Liberci Dona Quichotta (Massenet), v Divadle J. K. Tyla v Plzni La traviatu (Verdi). Velkou pozornost vzbudila svou režií Dialogů karmelitek (Poulenc) ve Státním divadle v Košicích, za kterou získala prestižní cenu Dosky.

g a e t a n o

d o n i z e t t i

Ľubica Vargicová Ľubica Vargicová je jednou z nejvýznamnějších koloraturních sopranistek současnosti. Již během studia na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě slavila úspěchy na prknech Slovenského národního divadla v náročných rolích Královny noci v Kouzelné flétně, Olympie v Hoffmannových povídkách a Violety v Traviatě. Záhy zde získala angažmá. Mezinárodní kariéru odstartovalo její vystoupení na prestižním festivalu v Salcburku s již zmíněnou Olympií v roce 2003. Následovalo pozvání do Vídeňské státní opery s Gildou ve Verdiho Rigolettovi a s Aminou v Belliniho Náměsíčné. Pak už byl jen krůček k vystoupení v mekce operních pěvců: Metropolitní opeře v New Yorku s Královnou noci. Zde zpívala tuto roli v sérii představení pod taktovkou Jamese Levina. New York Times napsal: „Při svém debutu v MET slovenská sopranistka L‘ubica Vargicová předvedla v Královně noci ďábelské koloratury s nebojácným útokem, jasným tónem a působivou přesností.“ Ľubica Vargicová má na svém kontě vystoupení na nejprestižnějších operních scénách: v Mnichově, Curychu, Berlíně, Budapešti, Hamburku, Madridu. Na americkém kontinentu kromě MET zazářila např. v Los Angeles a Dallasu jako Královna noci nebo v San Diegu jako Gilda z Rigoletta a Marie z Dcery pluku. Pro krásně barevný a pohyblivý hlas Ľubicy Vargicové jsou ideální postavy italského bel canta, v jejichž interpretaci se řadí na světovou špičku. Vždyť například Marii z Donizettiho Dcery pluku zpívala např. po boku Juana Diega Flóreze v Janově a v perské Limě.

g a e t a n o

maria di rohan

maria di rohan 44

v hlavních rolích

d o n i z e t t i

José Manuel Mladý španělský tenorista José Manuel začal studovat v roce 1998 hru na kytaru a zpěv na konzervatoři v Palma da Mallorca a poté zde pokračoval na Hudební akademii. Záhy začal vystupoval v řadě zarzuel, muzikálů a oper ve španělských a francouzských divadlech. Debutoval jako Alfredo (La traviata) na festivalu Castell de Son Mas na Mallorce, zpíval tenorový part ve Verdiho Requiem se Symfonickým orchestrem Baleárských ostrovů pod taktovkou José Marii Morena. Na rodném ostrově Mallorca vystupuje pravidelně na svých recitálech. Diváci ho mohli vidět jako Tamina (Kouzelná flétna), Almavivu (Lazebník sevillský), Alfreda (La traviata), Cassia (Otello), Tonyho (West Side Story). Z jeho posledních úspěchů připomeňme Vévodu mantovského (Rigoletto) v divadlech v Německu a Belgii. Uplatnil se jako koncertní pěvec např. při provedení Pucciniho Messa di Gloria nebo Orffových Carmina Burana.

maria di rohan

Mariana Hochelová Operní zpěv studovala na církevní konzervatoři a na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Od roku 2010 se na Konzervatoři v Bratislavě specializuje na operetu. V letech 2009–2012 absolvovala mistrovské pěvecké kurzy Petra Dvorského v Piešťanech. V roce 2012 postoupila do semifinále 31. Mezinárodní pěvecké soutěže Hans Gabor Belvedere ve Vídni. Ještě během vysokoškolských studií účinkovala jako Serpina v opeře G. B. Pergolesiho Služka paní a Popelka ve Veselohře na mostě B. Martinů. Vystupuje jako Rosalinda ve Straussově Netopýrovi ve Slezském divadle v Opavě a v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Ve Státním divadle v Košicích nastudovala Gildu ve Verdiho Rigolettovi. Jako koncertní zpěvačka vystoupila na řadě koncertů na Slovensku. V roce 2010 účinkovala se Slovenskou filharmonií.

Ondrej Šaling Ondrej Šaling absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě a v roce 2010 Vysokou školu múzických umění v Bratislavě, kde studoval u Magdalény Blahušiakové. Během studia na VŠMU spolupracoval v rámci operního studia s dirigentem Ondrejem Lenárdem a s tenoristy Peterem Dvorským a Michalem Lehotským. V současné době je Ondrej Šaling sólistou Opery Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde vytvořil řadu rolí, mj. Jurodivého (Boris Godunov), Tamina (Kouzelná flétna), Harlekýna (Komedianti), Tonia (Dcera pluku), Dona Ottavia (Don Giovanni), Edmonda (Manon Lescaut), Nemorina (Nápoj lásky), Malcolma (Macbeth) ad.

g a e t a n o

d o n i z e t t i

Roman Janál absolvoval zpěv na Hudební akademii v Sofii v roce 1985. Po úspěšném debutu ve Státní opeře Praha v roli Guglielma (Così fan tutte) a Figara (Lazebník sevillský) zde byl roku 1995 angažován jako sólista. Po získání absolutního vítězství na 30. Mezinárodní pěvecké soutěži A. Dvořáka v Karlových Varech působí od téhož roku také jako pěvecký pedagog na Pražské konzervatoři. V roce 1997 se stal sólistou Národního divadla v Praze. V roce 1984 začala jeho dlouhodobá spolupráce s Českým rozhlasem, kde realizoval řadu studiových nahrávek a natočil několik CD operních árií a písňových cyklů autorů období romantismu i 20. století. Pod vedením dirigenta Jiřího Bělohlávka přednesl s BBC Orchestra v Londýně sólový part v Martinů Polní mši a Otvírání studánek. Tytéž skladby provedl rovněž pod vedením Christophera Hogwooda v Amsterdamu. Od sezony 2008/09 je sólistou Janáčkovy opery NDB. Můžeme ho zde vidět např. jako Dona Giovanniho, Eugena Onegina, Giorgio Germonta (La traviata) nebo Escamilla (Carmen). Z jeho dalších rolí jmenujme Hraběte Almavivu (Figarova svatba), Polluxe (Castor et Pollux), za jehož ztvárnění získal prestižní cenu Thálie za rok 1999, doktora Malatestu (Don Pasquale), Silvia (Komedianti), Voka (Čertova stěna), Kalinu (Tajemství), Tomše (Hubička) aj.

Jakub Kettner Absolvoval HAMU v Praze, v roce 1997 získal stipendium na Vysoké umělecké škole v rakouském Grazu, kde studoval u sólisty Vídeňské státní opery Gottfrieda Hornika. Ještě během studií na HAMU začal spolupracovat s pražskou Operou Mozart. Od roku 1996 působil v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, v letech 2001–2012 byl sólistou Moravského divadla v Olomouci, od června 2012 je ve stálém angažmá v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. V roce 2003 poprvé hostoval v Národním divadle v Praze, v roce 2006 začal pravidelně spolupracovat se Státní operou Praha. V roce 2009 se objevil v širší nominaci na cenu Thálie za roli Sancha Panzy (Don Quichotte) v inscenaci Státní opery Praha. V roce 2011 mu byla udělena Libuška (čestná cena festivalu Opera 2011) za mimořádnou interpretaci role Escamilla v Carmen v nastudování Moravského divadla Olomouc. Pravidelně hostuje v Národním divadle Brno jako Amonasro (Aida), Escamillo (Carmen), Eugen Onegin, Orestes (Elektra) nebo Guido di Monforte (Sicilské nešpory). K jeho dalším parádním rolím patří Scarpia (Tosca), Giorgio Germont (La traviata), Enrico (Lucia di Lammermoor), Nabucco, Figaro (Lazebník sevillský), Friedrich z Telramundu (Lohengrin).

g a e t a n o

maria di rohan

maria di rohan 48

Představil se rovněž v zahraničí, mj. v Irské opeře v Dublinu (Ariadna na Naxu), ve Švýcarsku v Murtenu (Nápoj lásky) a Solothurnu (Turandot) nebo v maďarském Miskolci (Kouzelná flétna). Je častým hostem Národního divadla Brno, kde se představil např. jako Hrabě Almaviva (Lazebník sevillský), Don Ramiro (Popelka), Lysander (Sen noci svatojánské), Živný (Osud), Mazal / Blankytný (Výlet pana Broučka do Měsíce).

d o n i z e t t i

Gaetano Donizetti Maria di Rohan

maria di rohan

libreto

Tragický melodram o třech dějstvích Libreto Salvadore Cammarano Český překlad: Ilja Dorovský Maria, hraběnka z Rohanu Riccardo, hrabě z Chalais Aubry, jeho tajemník Enrico, vévoda z Chevreuse Armando z Gondì Vikomt ze Suze De Fiesque Komorník Chevreusů

soprán tenor tenor baryton alt bas bas bas

Sbor: rytíři, dámy, lukostřelci, pážata, stráže a slouhové Chevreusovi

g a e t a n o

d o n i z e t t i

Vlevo velkolepé schodiště vedoucí do králových komnat, podobné schodiště vpravo vedoucí do komnat královny, po stranách dveře, dolní mezisloupoví je překryto hedvábnými záclonami. Nastává noc; svítí různé svícny. OBRAZ PRVNÍ Sál v Louvru. Rytíři a dámy přicházejí z různých stran. Jedna z dam Je to vůbec pravda? Tento palác, jenž prve tonul v ponurém tichu, je nyní oděn světlem a připravuje se na radostnou oslavu? Sbor I Světlo ozařuje tajemství věcí vyšších a blesk je předzvěstí věcí příštích. Sbor II Ministrova hvězda pohasíná. Sbor III Vstříc nevyhnutelnému osudu. Sbor I Avšak odhalit závoj není dobré. Rytíř Není moudré takto odvážně si počínat. Starý rytíř Ponechme osud králů i království v rukou nebes. Rozcházejí se. OBRAZ DRUHÝ Chalais vychází z komnat krále, na okamžik se zadívá směrem ke komnatám královniným; pak vytáhne listinu a čte. Chalais „Neúčastněte se toho lovu. Než se král vrátí, měl bych vám něco říci.“ Maria tak dlouho prchala před mou přítomností,

nechtěla slyšet mé stížnosti a nyní! Jaká to změna! Jsem nespravedlivý! Když moje srdce jí zlomené do mých rtů slova lásky vkládalo, když jsem jí k nohám padal, vyslyšet mne, pravda, odmítla; avšak nezkrotným pláčem její světlo pohaslo: každá kapka těch slz kousek naděje ve mně probudila. Tobě, božský obraze, zasvěcuji city, srdce; paprsek lásky září na můj osud. Ani víru smrtelného hněvu sžíravého nebudu se bát, pokud mi anděl míru bude blízko navěky. OBRAZ TŘETÍ Maria z komnat královny, předešlý.

maria di rohan

PRVNÍ DĚJSTVÍ

Maria Hrabě! Chalais Jste rozrušena! Maria A jak! A vy můžete zabránit velkému neštěstí. Chalais Já!... Maria Je nejvyšší čas: vyslechněte mne. Krvavě pohrozil neblahý ministrův synovec Chevreusovi: padnul mrtev, kdo na souboj vyzýval, a spravedlivý zákon na smrt vraha odsoudí. Chalais Běda! Maria Jen Vy zůstáváte mou nadějí. Chalais Mluvte. Maria Všechno světlo královské milosti září na Vaši hlavu. velmi naléhavě Ach! Požádejte monarchu, ať ušetří viníkův život a viník bude žít!

g a e t a n o

d o n i z e t t i

maria di rohan

maria di rohan 54

g a e t a n o

d o n i z e t t i

OBRAZ ČTVRTÝ De Fiesque, vikomt, dámy, rytíři a Maria; pak soudní úředník. ikomt V Hraběnko! Tak smutná jste v tak slavnostní chvíli? Dáma Proč? Maria Já a smutná? (Nebesa, jak mi buší srdce, jaká nejistota hrozná!) Fiesque (tiše k ostatním) Zdá se, že rozechvěle a nejistě jeho osud očekává. Maria Kdo to přichází? Mrznu i hořím! Vstoupí soudní úředník; ukloní se Marii, podá jí listinu a vrací se do králových komnat. Je to pravda? Milost... od krále! Rytíři mezi sebou Co to je za listinu! Maria (Riccardo, ach! Za všechno vděčím tobě! Byl to bláznivý den, kdy jsem tě poznala! Šlechetné srdce, jež tolik jsem milovala, ne nadarmo v tebe věřilo. Proč nemohu tě aspoň slovem potěšit?... Ale tajemství mé lásky k tobě musí zůstat jen mezi nebem a mnou.) Fiesque, Vikomt, Sbor (Zablesklo se mu na lepší časy!) Maria pokyne dámám, aby ji následovaly do komnat královniných.

g a e t a n o

maria di rohan

maria di rohan 56

halais C Pokrevní pouto váže vás s ním snad... tolik rozruchu... Dobrotivé nebe, rozptyl má podezření. Mám se obávat soka v lásce? Maria Klopí zrak. (Co na to říci?) Chalais Mlčíte? Už mě nemilujete? Maria Já nemohu! Chalais Co to slyším? Je slyšet zvuky, které oznamují návrat krále. Maria Král... brzy svátek matky přijde uctít. Popraviště má být postaveno za svítání!... Jen málo chvil Vám zbývá prosit o milost. Chalais Mým osudem je každé vaše přání... ach! za život, jenž jinému zachráním, možná mě čeká krutá cena – smrt! Vstupuje do komnat krále. Maria Sok!... Kdybys jen věděl! On je mým manželem. Usedne. Několik okamžiků je ticho. Temný krutý smutek v tomto srdci dlí... jak uvnitř urny studené, naděje mlčí. Hodiny mého žití jsou sečteny bolestí... Útěchu svých nářků najdu jen ve skonu... A plakat, stále jen plakat, mohu nad tou chybou. Jde ke dveřím vedoucím do královy komnaty a pozoruje, jsa nanejvýš rozrušena.

d o n i z e t t i

ondì G Kráčí s velkou nonšalancí. Rytíři! Vikomt Co to vidím?... Rytíři Armando! Vikomt a Fiesque Zbláznil se! Gondì Jaký to div! Fiesque A ukázat se odvážíš u dvora! Na straně Chevreuse byls‘ v tom osudném souboji, nyní tě obklopuje hněv uraženého ministra. Chalais opět vchází, zachmuřen; prochází se v pozadí místnosti. Gondì Mysl mu teď tíží velké starosti! Jeho pád je jistý a nevyhnutelný. Fiesque Jistý! Gondì Mé srdce pláče, posměšným tónem sladký příteli, za tebe, jehož on určil kapitánem lukostřelců. Fiesque Otevřeně si to druzí zatím netroufají říci, děláš si jen legraci! Gondì On je mým sokem. Slyšte. Všichni se okolo něj shluknou. Chalais se zastaví a poslouchá ho ze zadního konce místnosti. Abych nelenil, jednoho dne, právě jsou tomu dva měsíce, dvořil jsem se ženě laskavé a ušlechtilé; ale marně vzdychám a naléhám, dopis za dopisem odesílám: to bych spíše kámen obměkčil. Navenek se zdá, že by s Lukrécií mohla měřit se, její neoblomnost mi však bere dech; tak něžné je srdce té ženy.

ikomt, Fiesque a Sbor Nesuď dle toho, co navenek se zdá, V nalézti Lukrécii tak snadno se nedá. Neoblomnost ženy je často jen její tajné lásky závojem. Gondì Bych za každou cenu rozluštil tajemství v srdci vězící, sleduji stále nepoznán svoji krutou vyvolenou; a po krátkém lovu, hle jednoho krásného rána vidím ji vcházet do ministrova příbytku. Nesuď dle toho, co navenek se zdá, nalézti Lukrécii tak snadno se nedá. Neoblomnost ženy je často jen její tajné lásky závojem. Ostatní kromě Chalaise Její jméno?... Gondì To jméno každý zná: Maria, hraběnka z Rohanu! Chalais Vrhne se ke Gondìmu. Jak se odvažuješ! Gondì Riccardo! Chalais Hanebný pomlouvači! Lžeš! Ostatní Hrabě! Gondì Jaký máš důvod mne urážet?! Tasí meč. Chalais Ach! ano... Vikomt, Rytíř Zadržte! Fiesque Ztratili jste rozum? V paláci? Nikdo ať se ani nehne! Chalais Nuže dobrá, zítra tedy. Hodí rukavici, kterou Gondì ihned sebere. Tohle je to kouzlo!... Vévoda... Rytíři, Gondì Chevreuse!

g a e t a n o

maria di rohan

maria di rohan 58

BRAZ PÁTÝ O Gondì a předešlí, pak Chalais.

d o n i z e t t i

hevreuse C Přátelé... Fiesque Ty u dvora? Chevreuse Jak vidíš. Fiesque Čím to? Chevreuse Vrhá se do náruče Chalaisovy. Mého osvoboditele ptej se. Obrací se k rytířům. Strádaje v tmavé kobce pochmurného žaláře, viset jsem viděl nad svojí hlavou děsivou sekyru! Když tu slyším někde blízko mluvit o milosti hlas... Vysvobozen z okovů na světlo světa vracím se... Zde mezi radovánkami, družina přátelská obklopuje mne... Riccardo, tato slza o celém mém srdci ti poví... Pokud budu moci jednoho dne položit za tebe život, s vděkem tak oplatím dárci dar. Chalais (Když objímám ho, jako by mi srdce svíral had!) Ostatní mezi sebou navzájem Zrychlený tlukot srdce tvého byl známkou zděšení. Chevreuse pro sebe (A ty, můj miláčku, Marie, pokud mi bude ještě dopřáno tě přitisknout k srdci, říct, jakou láskou k tobě hořím, miláčku můj; pokud bude mi ještě dopřáno těšit se tvým něžným pohledem... Bude na zemi šťastnějšího člověka nade mne?) Ale co! Jsi nahněván? Chalais Nahněván!...

ikomt V Je to pravda, před chvílí se s Armandem vyzvali na souboj... Chalais Vrhne na Gondìho přísný pohled. Na život a na smrt. Chevreuse Včas jsem přišel, abych ti byl sekundantem. Chalais Proč, vévodo? Bude mi sekundovat vikomt. Chevreuse Pravidla velí mít sekundanty dva, když je to souboj na život a na smrt. Rychle se obrátí na Gondìho. Kde? Gondì Pod věží v Nesle. Chevreuse Naznač, v kterou hodinu. Gondì Jakmile jitřní hvězda se na nebi objeví. Místnost se zaplňuje dalšími rytíři a dámami. Vikomt Je mou povinností jít za králem; setkáme se brzy znovu, na slavnosti. Vstupuje do králových komnat. OBRAZ SEDMÝ Maria a předešlí

maria di rohan

maria di rohan 60

BRAZ ŠESTÝ O Chevreuse a předešlí

aria M Začíná se tančit, a přináším další zprávy: Richelieu je sesazen. Fiesque Cože? Maria Oznámila to královna sama. Gondì Och! Radujme se! Ostatní kromě Fiesquea Ať žije král! Chevreuse Dnes mi osud dopřává štěstí plnými hrstmi! Dámy, pánové, konečně je mi dopřáno vám představit svoji manželku.

g a e t a n o

d o n i z e t t i

BRAZ OSMÝ O Vikomt a předešlí ikomt V k Chalaisovi s hlubokou úklonou Hrabě! Chalais Co je? Vikomt Král si přeje, abyste se stal jeho prvním ministrem. Chevreuse (On!) Chalais Ministrem! Maria Nebesa! Gondì a Sbor Je to pravda? Všichni Potlesk pro hraběte z Chalais! Chevreuse gratuluje Chalaisovi, ostatní se seběhnou okolo něj a blahopřejí mu. Fiesque se snaží skrýt svůj hněv tím, že se zamíchá do všeobecného veselí. Chalais, Vikomt, Fiesque, Sbor Zmizel hrozivý mrak, jenž halil celou Francii, zářící hvězda vyšla... Zde každý se raduje a doufá. Chalais (Ať už po cti toužil jsem, ať už marnivost mou říší byla, zasloužit si její lásku v srdci jediným mým přáním bylo. Nyní však, když vidím, že s jiným svázána je,

g a e t a n o

maria di rohan

maria di rohan 62

Maria se vyleká. Ostatní Co to říkáš!... Chevreuse Ministr toužil po nevěstě synovce, jehož já jsem zabil mečem; tu však miloval jsem já. Abych se vyhnul blesku jeho pomsty, svoji lásku jsem zamlčel a oženil se s ní tajně. Sbor, Fiesque A co vévodkyně? Chalais, Gondì Ona je tvou ženou? Maria (Och utrpení!) Chevreuse Představuje Marii. To je ona! Chalais zděšeně Ona! Chevreuse Rok se s už rokem sešel od chvíle, kdy k ní připoutal mne tajný obřad, kdy můj druhdy osamělý život láskyplným úsměvem jejím projasnil se. Maria Pohlédne na Chalaise. (Jeho trápení, šílenství, vše vidím mu ve tváři, čtu mu v srdci... Ah! Krvácí jeho srdce raněné, ale to mé je ještě rozervanější.) Chalais (Jaké tajemství se zde odkrývá!... Pro mě se nebe smutkem halí!... Kromě hrobky, jež se mi odemkne, jiného dobra země nemá pro mě!...) Gondì, Fiesque, Sbor Vaší radostí se těší každé srdce; ať šťastné manželství láskou oplývá, všechno bohatství, co ho na světě je, ať snese štěstí k vašim nohám.

d o n i z e t t i

maria di rohan

maria di rohan 64

že jiný miluje ji, k čemu sláva a čest je mi, když její srdce nepatří mi?) Maria (Ach! tomu srdci vládnete vy, zapálený vlastenče, po slávě toužící... Ať vás ani nenapadne obtěžovat se nešťastnou láskou.) Chalais, Chevreuse, Vikomt, Gondì tiše mezi sebou Vzpomeňte si... jako z nebe odstraněn závoj stínů!... Chevreuse, Maria, Vikomt, Gondì, Sbor t iše mezi sebou Ať radosti se dokořán otevřou každé rty a všechna srdce. Fiesque ( Ta nenávist mne tak tíží, že halí můj falešný úsměv.) Chalais (Mečem svým to srdce dobudu.) Záclony jsou odhrnuty, takže je vidět zahrady Louvru, kde planou pochodně a hemží se to strážemi a šlechtici pozvanými na slavnost; řada z nich se skrývá za elegantními maskami. Chalais, následován vikomtem, se vydává do komnat králových, ale když dojde k vrcholu schodiště, otočí se na chvíli k Marii. Všichni se ukloní a poté se vydávají do slavnostního ruchu.

g a e t a n o

d o n i z e t t i

BRAZ PRVNÍ O Chalais zaujatě píše. Aubry v pozadí. Z Louvru je slyšet zvuk veselých tanců. halais C Zvedá hlavu od psaní. V ruchu oslavy, bohužel, viděl jsem ji naposledy!... Ach trápení mé kruté!... Ukradlo mi ji přání umírající matky! Aubry! Orloj v Louvru odbijí čtvrtou. Chalais ještě napíše pár řádků, potom list složí; z prsou si odepne medaili a připne ji k listu. Aubry Přistupuje blíž. Ano pane! Chalais Pohleď! Pokud se nevrátím do konce dne, Otevře zásuvku psacího stolu; položí tam dopis; zavře ji a klíč si ponechá. násilím stůl otevři a list doruč. Je tam napsáno komu. Nenápadně, ať se to nikdo nedoví. Rozumíš? Aubry Mou poslušnost znáte. Chalais Otevře dveře, které vedou do komnat matčiných. Spí spánkem dýchavičným!... Ach! možná, och matko moje,

budeme spát oba, než obrátí se den, spánkem konečným. Duše sladká a milá, jež k svému stvořiteli stoupáš, svůj hořký odchod na malou chvíli pozdrž. Brzy, v svém srdci to cítím, také již budu pod zemí; láska spojovala nás na zemi, nechť spojí nás i v nebi. A ty, když bez života padnu, pokud osud tomu chce, abych zemřel, aspoň prolej hořkou slzu na mém hrobě. Protože budu tě milovat, krásný anděli, i za hrobem ještě, když milostný tep v hrudi smrt pak umlčí. OBRAZ DRUHÝ Gondì a předešlý

maria di rohan

DRUHÉ DĚJSTVÍ Pokoj v paláci Chalaisově. Ve spodní části vstupní dveře a okno, za kterým je vidět Louvre. Další dveře jsou i po stranách.

Gondì Vstoupí prudce. Nech toho. Chalais Gondì, co chceš? Gondì Přeji si odložit souboj o hodinu. Chalais Proč? Gondì Rád bych... Je to asi moje slabost... první láska... kamarádka z dětství... Chalais No a?... Gondì Chtěl bych... ji ještě jednou vidět. Chalais Mohl bych snad zklamat takovou důvěru, takovou krásnou lásku zhatit?

g a e t a n o

d o n i z e t t i

halais C Maria!... Ach, potěšení největší!... Nebuďte mne... Je to sen, je to můj sen!... Maria Co tu vykládáte o potěšení, nešťastníku?... Před vámi stojí smrt! Richelieu... Chalais Mlčte. Maria ...se na výsluní vrátí. Chalais Jakže?...

Maria Král ho vyslyšel: pro toho chytráka nebylo nic těžkého sejmout ze sebe vinu. Chalais A vy? Maria Královna mi svěřila to tajemství. Zachránil jste život mému manželovi, proto život váš jsem spěchala zachránit já... Je třeba utéci... Chalais Utéci? Co to slyším?! Maria A to bez zbytečného váhání. Z temných zločinů ministr vás viní; právě vstává den, vytrhnu vás z okovů a zachráním před sekerou katovou... Chevreuse zevnitř Kde je? Chalaisi?... Riccardo?... Maria Jako by do ní uhodil blesk. Můj manžel!... ach nebesa!... Chalais Jak vás mám schovat?... Ach! Ano. Jde mi po zádech mráz! Chytí za paži Marii, která znehybněla a roztřásla se křečovitě, a tlačí ji rychle do skříně se zbraněmi. OBRAZ ČTVRTÝ Chevreuse a předešlý

maria di rohan

ondì G Děláš si legraci, ó hrabě, ale kdo vidí do srdce? Jsem, pravda, v lásce lehkomyslný; každá žena, pravda, líbí se mi, ale mé srdce je citu schopno, i já vážím si věrnosti. Nechť sestoupí se mnou, kam ulehnu i já, ta útěšná vzpomínka, již si hýčkám; v mé hrobce jen pláč a steny zůstanou mi. Vchází Maria. Z toho, co vidím, a těší mě to, nejsem jediná, kdo slzy prolévá: nalézti Lukrécii tak snadno se nedá. Odchází. Chalais Kdo by to jen mohl být? OBRAZ TŘETÍ Předešlí, Maria v převleku a s tváří skrytou pod maskou, pak Chevreuse zevnitř. Chalais pokyne Aubrymu, ten odchází. Maria odhodí masku.

hevreuse C Odchází. Že by spal? Chalais Blíží se k němu a předstírá klid. Enrico!...

g a e t a n o

d o n i z e t t i

maria di rohan

maria di rohan 70

g a e t a n o

d o n i z e t t i

Nepřišel jsem zde odhalit tvá tajemství; přišel jsem ti jen připomenout tvoji čest. Pokud bys váhal, zesměšníš se. Chalais To je pravda! Chevreuse Prober se a setřes pocity viny. Běžíme k vítězství, jež nám připravuje osud; ať probudí se chrabrost tvoje, a vědom si buď své ceny. Dobudeš slávy, jako jsi dobyl lásky. (Drásá mne, když ho vidím, jak se třese hrůzou.) Pohlédne na skříň. Zlý osude, je odměnou nespravedlivý tvůj hněv?) Ne, žádné srdce nepodlehlo kdy děsivějšímu šílenství. Na pole cti půjdu první, před tebou. Chalais Ach! Ano... Chevreuse Ale přestaň už váhat... Pohleď, již vstává den. Chevreuse vyjde ven. Chalais zavře dveře a pak přístoupí ke skříni. Marie?

g a e t a n o

maria di rohan

maria di rohan 72

Chevreuse Očekával jsem tě dosud pod střechou vikomtovou: blíží se hodina určená k souboji, a přicházím já samotný... Chalais Bezradně vrhne letmý pohled ke skříni. Mluv tišeji... Matka by tě mohla slyšet! Chevreuse Ztiší hlas. Moudrá to rada! Vezměme zbraně a pojďme. Přistupuje ke stolu. Cože? S tak křehkým mečem? Odejít na ples zamýšlíš? Slavnostní ozdobu vidím! Ech! Ne: máš na tucet mečů ostřejších, opatrnost je nutná. Přistupuje ke skříni. Nech mne vybrat, já jsem tvůj mistr. Chalais Co to děláš? Stůj! Zastav se... Chevreuse Pokud nechceš... Co to vidím! Všimne si masky a sebere ji ze země. Už je mi všechno jasné! Chalais Co si to myslíš? Chevreuse Svým očím věřím. Chalais Ach! Ne, mýlíš se... Poslouchej mě... Sem ji nepřivedla láska... Přísahám nebesům, to srdce není vinno, není. Chevreuse žertovným tónem Mluv potichu... Matka by tě mohla slyšet.

d o n i z e t t i

halais C Posaďte se. Maria Ještě chvíli a padla jsem mrtva. Chalais Uklidněte se; nebezpečí pominulo. Maria Pominulo, ale další stejně kruté a hrozné přichází! Všechno slyšela jsem: souboj na život a na smrt... Ne, vy tam nesmíte jít... Chalais Což!... Maria Vstává. Ne... jak je vám země drahá a nebe svaté, přísahejte, že odjedete z Paříže... hned teď, vždyť smrt ze všech stran vás svírá. Chalais Co to říkáte? Jde o moji čest! Maria Osudový omyl! Ctihodnému člověku čest nedovoluje porušovat zákony... a spravedlivý a svatý zákon souboje odsuzuje... Chalais Ty to nevíš? Vždyť bojovat s osudem je marné!... On mne vede, já ho následuji. Maria Ach! jak nelidské! Louvre odbíjí pátou. Chalais Hle, čas nadešel! Připravuje se k odchodu. Maria Ó hrůzo! se soufalou naléhavostí Ach! Poslouchej mě...

halais C Jestli se zpozdím jen o chvíli, jen jedinou chvíli, budu za zbabělce! Maria Ach! jen malou chvíli... Modlím se. Pohleď, já tě o to prosím! s horoucí naléhavostí, ale stále přerušována pláčem Co by tě mohlo přesvědčit? Jaké důvody, jaké naléhání? Můj smutek ne, ani mé steny... Nemáš se mnou slitování! Matka snad?... ach, dvou srdcí žal, jejího i mého... Riccardo, pokud zhyneš, tvoje matka zemře též! Padá Chalaisovi k nohám. Chalais (Jak zadržet slzu, jež dere se mi z oka?...) Osud můj hrozný již na obloze se zračí... Ten krutý žal v sobě již nerozdmychávej víc. Snaží se ji zvednout; Maria mu obejme nohy v kolenou. Povstaň, ó ženo... srdce mi drásáš! Maria V prachu u tvých nohou zde zhynu, jestli mne neposlechneš... Chalais Ach! Naopak!... Maria se stále větší naléhavostí Pokud neustoupíš mým slzám... mým prosbám... Co mám tedy říci? Co tě přesvědčí? Odpusťte mi, nebesa! Smilujte se, smilujte se nad námi!

g a e t a n o

maria di rohan

maria di rohan 74

OBRAZ PÁTÝ Maria a předešlý; ona je bledá a nemůže se udržet na nohou.

d o n i z e t t i

ikomt V Hrabě! Chalais Příteli! Vikomt Nadešel čas, a namísto tebe se k souboji chystá Enrico. Chalais Nebesa! A já!... Běž... Zadrž ho. Běžím za tebou... Letím. Bere si své zbraně. Maria Běda! Chalais k Marii Neslyšelas? Vikomt Pojď, tak už pojď!...

halais C Běžím... Maria Zadrž příchod smrti... Chalais Umíral jsem, když jsem slyšel, že jsi vdána za jiného... Zanech, ó ženo, zanech, ať naplní se můj osud... Ach! Přijď občas štkát nad hrob, jenž domovem mi bude... A moje studené ostatky pocítí život i lásku. Maria Pro lásku, již jsem ti vdechla, pro sklíčenou tvoji matku, běž, utíkej už konečně a vyslyš obavy té nešťastnice. Ušetři mne výčitek svědomí, na kolenou tě prosím... Ach! smiluj se nade mnou, ach! nechť pohne tebou má bolest. Chalais utíká pryč, Maria běží za ním.

g a e t a n o

maria di rohan

Riccardo můj! Chalais Chceš mne znectít? Maria A co když znectím sebe sama, co když přiznám světu, Bohu, že ty jsi můj idol, že láska k tobě ničí mne! Chalais Je to pravda? Pak umřu radostí! Milovala jsi mě, však byla vdaná za jiného? Řekni to znovu – a do mého srdce vliješ nový život. Miluješ mne stále? Maria Miluji tě, miluji tě jak ve dnech naší lásky! Ozve se prudké bušení na dveře. Chalais Zdvihá ji ze země. Ach, vyhrála jsi! OBRAZ ŠESTÝ Předešlí a vikomt, pořád uvnitř

d o n i z e t t i

maria di rohan

ŘETÍ DĚJSTVÍ T Pokoj v příbytku Chevreuseově. Vstup zepředu; boční dveře; velké hodiny vzadu, stolek mezi dvěma židlemi. OBRAZ PRVNÍ Chevreuse, s jednou rukou ovázanou, sedí u stolu, na němž leží pistole Chalaisovy. Maria stojí na jedné straně, Chalais na druhé; v pozadí několikeré služebnictvo. hevreuse C K Marii, která je silně rozrušena. Uklidni se!... Ta rána je lehčí než vypadá. Chalais Ach! pozdě, ke své lítosti, dorazil jsem! Proč jsi na mne nepočkal? Chevreuse Teď bude nutno napravit úplně jiné rány osudu. Nebeská záře sesílá na tebe smrt. Já ti otevřu cestu ke spáse... Vstává. Chalais Co to děláš? Tvůj stav velí ti odpočívat. Chevreuse Odpočívat, když tady nebezpečí příteli hrozí? Špatně znáš, Riccardo, srdce Enricovo! Pokyne služebníkům, aby ho následovali, a vychází ven bočními dveřmi. Maria Ach, takový cit posvátný jak mohla bych zradit! Hrůzou a hanbou propadla bych se před tebou i před sebou! Riccardo, běž, zapomeň na nešťastnou lásku. Chalais Vůle nespravedlivého osudu naše srdce zradila; Ne tvému manželovi, nýbrž mně tvoje láska patří; žít či zemřít s tebou přísahá mé srdce.

g a e t a n o

d o n i z e t t i

halais C Aubry! Aubry zadýchán extrémním vzrušením Dlouho jsem vás marně hledal... K vám teď přivedl mne vikomt. Chalais Jsi poslem špatných zpráv? Aubry Četa lukostřelců napadla váš dům a všechno, i ty nejtajnější dokumenty, si odnesla. Chalais zoufale Ó hrůzo!... Aubry odchází. Běž. Jsi ztracena! Maria Já?... Nebesa, co to slyším! Chalais Než odešel na souboj, psal ti milostný dopis... Ten list nyní je v rukou ministra a zakrátko bude v rukou svého manžela! Maria Ach! On mne zabije! Chalais Musíš utéci před prvním návalem jeho hněvu... Následuj mé kroky.

aria M Ne... Chalais Tvoje ctnost je mi posvátná. Slibuji, že ji budu respektovat a odevzdám tě do rukou tvých blízkých. Je slyšet cvaknutí petlice; u bočních dveří se otevírá tajný východ. Maria Vévodo!... Mlč. OBRAZ TŘETÍ Chevreuse a předešlí.

maria di rohan

halais, Maria Proč dále žít na této zemi stále mezi lidmi, se srdcem válčícím? C Jen jediná zbývá nám naděje poslední, společně zemřít, a spojit se v nebi. Maria (Netroufám si zvednout oči!) OBRAZ DRUHÝ Komorník Chevreuse, Aubry a předešlí. Komorník ohlašuje Aubryho, jenž se blíží, zatímco komorník se vzdálí.

Chevreuse Touto tajnou cestou dojdeme k městským hradbám, kde tě čeká rychlý kůň. Pojďme... Pospěš si. Zatímco Chalais bere klobouk, vychází jako první ven tajnými dveřmi. Chalais rychle Marie, pokud nepřijdeš, než odbije celá, vrátím se zemřít s tebou. Následuje Chevreuse. Maria Neblahé manželství jsem kvůli tobě uzavřela, ó matko! s trpkostí Ach! Já poslechla tě a vidíš, bude mne to stát život! Na chvíli zmlkne; poté, zasažena jakousi myšlenkou, padne na kolena a oči se jí zalijí slzami. Popros Boha, ať na nešťastnici vlídně hledí, ať za poslušnost moji požehná mi nebe; spásu z jeho rukou, matko, přivolej pro mne... Ach! od smrti hořké a kruté zachránit mne můžeš jenom ty...

g a e t a n o

d o n i z e t t i

hevreuse C Odešel: zakrátko bude daleko z této země. Maria (Ach! šílenství!) Komorníci Kapitán lukostřelců. Maria zjevně vylekána (Ach! Smrt.) Chevreuse Proč se třeseš? Již zachráněn je Riccardo. ke komorníkovi Pojďte dál. Komorník Královna ptala se na vás, vévodkyně. Maria Jdu. rychlým pohybem Chevreuse Ach! nejdříve však uklidněte se. Maria Jsem klidná. Ale... pokud chceš, abych zůstala... Chevreuse Ne. Maria Odchází. (Pod nohama se mi třese zem!)

Potká De Fiesquea, jenž se jí pokloní: ona zmateně odpoví na pozdrav a spěšně odchází. Chevreuse ji pozoruje, nikoli bez jistého údivu. OBRAZ PÁTÝ De Fiesque ve vojenské uniformě, několikero lukostřelců stojících před vchodem, a předešlí. Fiesque Ministr doufá, že mi laskavě prozradíte úkryt obviněného hraběte: tento list si nejdříve Podává dopis od Chalaise, ke kterému je připojen portrét. přečtěte, ó vévodo. Na odpověď si pak počkám. Odchází s lukostřelci. Chevreuse Poté, co otevřel složený list. To je písmo Riccardovo! Čte. Brzy možná padnu za tebe mrtev: věčný klid hrobky pokryje moji lásku... Plač, ale jen v srdci... Poslední sbohem ode mne přijmi, a svůj sladký obrázek si zpět vezmi. Otevírá krabičku s portrétem. Cože? Maria... ona! A Riccardo!... Včera v noci!... Och, hněvám se! Ne, ne... zlý duch oklamal mi oči! To nemůže být ona: Prohlíží si znovu portrét. Ach! cože? Bohužel, ona je to!

g a e t a n o

maria di rohan

K modlitbě matky nebesa nikdy nebyla hluchá. Jaký náhlý klid přijde po bouři, jež roztřásla mou duši? Zkouškou tvé lásky, matko moje, bude právě tohle. Milosrdné nebe zdá se vysmívat mému horoucímu volání; alespoň bude konec mému dlouhému utrpení. Paprsek sladké naděje ve svém srdci cítím, budoucnost nabývá laskavějších obrysů. OBRAZ ČTVRTÝ Chevreuse a předešlá; pak komorníci.

d o n i z e t t i

maria di rohan

maria di rohan 84

g a e t a n o

d o n i z e t t i

iesque F Tak tedy? Chevreuse Co si vlastně přeješ? Fiesque Vévodo, copak si nepamatujete? Chci odpověď. Chevreuse Proradník utekl... bohužel... (a ona ho následovala?... hrozné podezření?...) Vévodkyně Zvoní zvonek, vchází komorník. se snad vrátí. Fiesque Zbytečné starosti. Ona je mezi těmito zdmi. Nikomu jsem nedovolil odejít. Chevreuse Ach! To mám radost! Fiesque A teď doufám dostihnu i hraběte!... Sbohem! Spěšně odchází.

hevreuse C ke komorníkovi Běž... moje žena... Sem ať ona přijde. Komorník odchází. Osudový smrti hlas, bezbožnice, tě ke mně volá. Všechnu svoji lásku do tebe jsem vložil, pro mě denním světlem byla jsi. Miloval jsem tě víc než samo nebe!... A právě nebem byl jsem potrestán. Ach! slza zpod mého víčka skrápí marný žal!... Ano, ale za chvíli krve proud za touto slzou poteče. Vchází do bočních dveří. OBRAZ SEDMÝ Maria a komorník; pak Chevreuse. Maria přichází nejistým a potácivým krokem; její tvář je extrémně bledá; oči má nehybné a vystrašené; dlouze mlčí jakoby ohromena, pak se otřese, rozhlédne se kolem a zvolá.

maria di rohan

Padá zničeně na židli. Krásná a sluncem oděná prozářila mi život! Nebesa přátelská dávala mi vše, co jen smrtelník si může přát! Prudce vstává. Ach! byly to jen lži! Byl to sen, který zmizel! Osudný den v mých očích smutkem se plní... Pro mě jed bude spásou... A v hrobce spočinutí najdu. OBRAZ ŠESTÝ De Fiesque a předešlí; pak komorník.

aria M Do neštěstí byla jsem přivedena. Vchází Chevreuse (Maria, která je na přední straně pódia, ho nevidí): v pravé ruce má dýku a oči mu planou hněvem; když ale vidí, v jakém je Maria stavu, pohne se v něm soucit. Chevreuse Pohleďme na zrádkyni: zabodnout jej do mého vlastního srdce Nechává spadnout nůž na stolek. bývalo by lehčí pro mě!

g a e t a n o

d o n i z e t t i

aria M Ach!... uklidni se... Chevreuse Ach!... co přinutí mne být milostivým ke zrádci!... A osud je mu milostiv, uchránil ho před mým hněvem!... Maria Vévodo! Ach nebesa!... Chevreuse Copak mi není přáno zabít toho darebáka?... Maria (Bojím se!) Chevreuse Roztrhat mu srdce na kusy těmato rukama nesmím? Hodiny odbíjejí celou. Maria S pronikavým výkřikem, plna hrůzy, obrací se k tajnému východu. Ach! Chevreuse Co křičíš! Ke dveřím upíráš zraky? Pročpak? Naději v mém srdci probouzíš! Snad... ten zlosyn?... Maria Padá téměř ochromená k jeho nohám. Smiluj se... nade... mnou!... Chevreuse Vleče ji za paži k tajnému východu a pevně ji drží. K tomuto úžasnému východu pohled upřeme: společně vyčkáme, zda ho někdo otevře. Smrtelný strach, ó ženo, přemáhá tě!... To je příliš radosti!... Ztrácím z ní... dech! Mariin strach mu dává jistotu, že Chalais se vrátí. Maria Uklidni se... Poslouchej mě... nepoddávej se hněvu... Modlitba z úst se mi dere! Ach! více naděje už nezbývá... Každou chvíli se mi zdá, že zemřu.

g a e t a n o

maria di rohan

maria di rohan 88

Přistupuje k manželce a nechává ji usednout vedle sebe; pokyne sluhovi, ten odchází. Chvíle ticha. Maria obrací pohled k hodinám. Jak neklidně sleduješ čas! A máš důvod: očekává tě... Marie zneklidní. královna. Maria (Každý pohled, každé slovo zvyšuje mé obavy!) Chevreuse Nebo je ti zatěžko zůstat po boku muže, jenž tě miloval... jenž tě miluje více, než jako obyčejnou smrtelnici, který slepou důvěru vložil v tebe? Maria Vévodo! (Třesu se.) Chevreuse Zneuctít jméno manžela, své vlastní jméno! Hrozná, úděsná je tato myšlenka! Avšak poblouzněnou manželku zadržet nestačí... A jak je známo, urážku je nutno smýt krví... Maria Ach! dost už, dost... (Bože, jaký strašný osud nade mnou visí!) Chevreuse Zajíká se ironií. Znám dokonale tvé krásné srdce, tvá věrnost známa mi je dostatečně: nemá skvrny tvoje upřímnost. Lhát nevíš ani co znamená, s klidem mohl bych ti svěřit svoji čest. Maria Nech toho už!... Zranění ti krvácí... Chevreuse Vstává prudce. Prolil jsem krve větší hojnost... Se životem jsem si zahrával!...

d o n i z e t t i

hevreuse C s výrazem divoké radosti Ach!... Maria Teď už přetekl pohár! Chevreuse Co tě přivádí do tohoto domu? Chalais Síla nepříznivého osudu, palčivá touha zemřít. Odhazuje meč. Chevreuse Buď vítán. Maria K Chalaisovi; hrozný pohled Chevreusův jí však utne slova. Nešťastníku!... (Běhá mi z něj mráz po zádech.) OBRAZ DEVÁTÝ Komorník a předešlí omorník K Vévodo, vévodo... dav lukostřelců rozrazil první bránu... Maria Ach!... Chevreuse Riccardo, myšlenky obrať k bohu: ta chvíle se blíží. Chalais Chystá se ke střetu s lukostřelci. Vezměte si život, jenž mne tíží; já sám... Chevreuse Zadržuje ho. Ten život je můj. Komorníkovi, který rychle odchází, zavírá dveře. Teď ty je na chvíli zadrž. Chalais (Co budu dělat!) Maria (Ještě se neotvíráš, ó země?)

hevreuse C Dává do rukou Chalaisovi jednu ze dvou pistolí. Vem si ji. Chalais Cože? Chevreuse Ukazuje mu na boční dveře. Následuj mne! Maria Ach! Ne! Chevreuse Nebude ti přáno odejít živ z tohoto domu... Pojď, hodina tvé smrti již odbila. Vzývej nebesa, ale nebesa budou hluchá. Chalais Nebojím se tvého hněvu, jen pojď, radost mi uděláš. Proč váháš? Srdce rozervané, jež naději už nemá. Odměnou zdaleka nejvyšší pro mne smrt bude. Maria Ještě než završí se tato osudová tragédie, zabij mě, jestli ti stín smilování ještě zbývá. Nechat mě naživu by bylo příliš kruté. Ozývají se opakované údery do dveří vzadu. Chevreuse odstrkává Marii, která se snaží mu postavit do cesty, vleče s sebou Chalaise k bočním dveřím, a okamžitě je za sebou zavře. Maria padá bezvládně do křesla. OBRAZ DESÁTÝ Dveře vzadu jsou rozraženy, do místnosti vtrhává De Fiesque s družinou lukostřelců.

maria di rohan

OBRAZ OSMÝ Dveře se náhle otevřou: objeví se Chalais, na scéně jsou i předešlí.

iesque F Kde skrývá se ten proradník? Lukostřelci Marně uniknout se snaží... Ozvou se výstřely ze dvou pistolí. Maria vyskočí ohromena.

g a e t a n o

d o n i z e t t i

maria di rohan

maria di rohan 92

BRAZ POSLEDNÍ O Otvírají se boční dveře, z nichž vychází Chevreuse, obličej zkroucený, vlasy na čele mu stojí a v očích má krvavou zář. Fiesque Hrabě?... Chevreuse Aby se vyhnul rukám katovým, zabil se sám. Maria Ach!... Fiesque Podívejme... Vchází, následován několika lukostřelci, ostatní zůstávají venku, zatímco zraky všech jsou upřeny za ním, Chevreuse přistupuje k Marii. Chevreuse Smrt jemu! Maria Kruťasi! Chevreuse Život v hanbě tobě, ženo nevěrná! Maria padá na kolena a spíná ruce s pohledem upřeným k nebi.

g a e t a n o

d o n i z e t t i

Sbor opery Národního divadla Brno

1. housle Jiří Klecker (koncertní mistr), Lenka Koplová (koncertní mistr), Karel Mitáš, Lukáš Mik, Kateřina Prudilová, Miloslav Prudil, Blanka Lau, Petra Malochová, Iva Muchová, Jiří Suchomel, Romana Novosádová, Lenka Šicnerová

1. soprán Markéta Drábková-Lamačová, Alena Feldmannová, Lenka Havlíková, Martina Králíková, Marcela Polášková, Marie Sedláčková, Alena Sobolová, Ivona Špičková, Yuliya Yefimchuk, Barbara Žižková

2. housle Jiří Víšek, Jana Milošová, Liga Kuzmane, Jindřich Machálek, Michal Klein, Barbora Marcaníková, Marek Filip, Ján Vindiš, Kateřina Maixnerová, Renata Staňková

2. soprán Olga Drápelová, Eva Friedbergová, Jitka Klečanská, Hana Koňárková, Lenka Malinková, Eva Nikolov, Iva Schlosserová, Jana Škárová

Violy Miloslav Vávra, Miloš Šmerda, Stanislav Vacek, Felix Kuchař, Ladislav Běluša, Lukáš Cybulski, Jakub Kamenskich

1. alt Marcela Arnoštová, Lucia Čížková, Zuzana Kantorová, Hana Kopřivová Šumpíková, Leona Kyzlinková, Hana Procházková, Barbora Šancová, Marie Urbánková

Violoncella Libor Kučera (koncertní mistr), Josef Klíč (koncertní mistr), Vlasta Křiváková, Michal Terebieniec, Dušan Zemánek, Jan Jelínek, Stanislav Maloch, Štěpán Filípek

2. alt Vlasta Hultschová, Eva Novotná, Jana Sobotková, Stanislava Votápková

Kontrabasy Josef Hanák, Michal Pokorný, Jiří Šícha, Petr Keller, David Jíra, Petr Surý, Petr Schuster Harfy Alžběta Horská, Kamila Jouzová Flétny Michal Vojáček, Kateřina Novotná, Iveta Hejlková, Iveta Kundrátová, Eva Bergerová Hoboje Martina Vávrová, Romana Mazáková, Jan Ondruš, Klára Plisková Klarinety Jan Svoboda, Ivan Pohanka, Michal Kříž, Jiří Majer Fagoty Jiří Šedrla, Pavel Feldmann, Miroslav Černohlávek, Tomáš Vorálek

maria di rohan

Orchestr opery Národního divadla Brno

1. tenor Tomáš Krejčiřík, Radek Krul, Alois Minařík, Martin Pavlíček, Milan Rudolecký, Milan Řihák 2. tenor Štěpán Harasim, Jaromír Konvica, Ivo Musil, Josef Nyilas, Luděk Peška, Ladislav Simon, Ondřej Špaček, Jan Valušek 1. bas Vladimír Brázda, Sergej Derda, Filip Hlavinka, Petr Karas, Martin Kotulan, Josef Kovář, Robert Musialek, Vladimír Wernisch 2. bas Otto Čaluba, Vratislav Daněk, Mikalai Charnyshou, Jiří Klecker, Martin Klusáček, Martin Novotný, Ivo Šiler

Lesní rohy Tomáš Kopecký, Antonín Kolář, Alois Dupal, Martin Novák, Jan Veverka, Jaroslav Kalčík, Lada Hojačová Trubky Miroslav Holub, Jozef Zimka, Petr Arnošt, Lukáš Soldán, František Kříž Trombony František Jeřábek, Jan Pospíšil, Lubomír Duba, Ivo Navrátil, Dalibor Mašek Tuba Roman Hoch Bicí nástroje Tomáš Rolek, Vlastimil Cupák, Jan Vrba, Zdeněk Andrla Manipulanti orchestru František Kuba, Jan Pospíšil

g a e t a n o

d o n i z e t t i

14.10.2009 14:17

Stránka 1

maria di rohan

134x124

BMW řady 5

RADOST Z CENY ...

www.renocar.com

Radost z jízdy

BMW 5 za 999 000,- vč. DPH

Renocar BMW hrdý partner Národního divadla Brno. 96

g a e t a n o

d o n i z e t t i

maria di rohan

maria di rohan 98

g a e t a n o

d o n i z e t t i

Hudební rozhledy Rozhovory Události Festivaly Koncerty Horizont Opera Balet Muzikál Zahraničí Studie Komentáře Knihy Svět hudebních nástrojů Revue hudebních nosičů

maria di rohan

HudRoz_inzerce do NDB 2 6.1.14 22:00 Stránka 1

Adresa redakce: Radlická 99, 150 00 Praha 5 . tel.: 251 552 425, 251 550 208 . mobil: 773 554 672 e-mail: rozhledy@volny.cz . www.hudebnirozhledy.cz

100

g a e t a n o

d o n i z e t t i

101

maria di rohan

manuál logotypu základní barevná varianta – subjekty NDB

Ředitel NDB: Martin Glaser Umělecká šéfka opery: prof. Eva Blahová Program připravil: Pavel Petráněk Foto: Jana Hallová, Marek Olbrzymek Grafická úprava: Pavel Brabec Sazba: Ivo Pecl Tisk: Ústecké tiskárny, s.r.o. Vydalo Národní divadlo Brno, 2014 Inscenace vznikla za finanční podpory Jihomoravského kraje. Statutární město Brno finančně podporuje Národní divadlo Brno, příspěvkovou organizaci www.ndbrno.cz obsahuje výběrová řízení pro dodávky zboží a služeb

102