NdB DIVA - Září/Říjen

Magazín Národního divadla Brno září–říjen 2015

Je třeba zabít Sekala

Vévodkyně a kuchařka

Saturnin

Běsi

činohra

činohra

činohra 27. listopadu 2015 v Mahenově divadle

činohra

9. října 2015 v Mahenově divadle

5. listopadu 2015 v divadle Reduta

17. prosince 2015 v divadle Reduta

Spílání Brnu

Petrolejové lampy

Kdyby, tak, a co pak

Otvírání studánek Alfréda Radoka

činohra

činohra

činohra

činohra

18. února 2016 v divadle Reduta

26. února 2016 v Mahenově divadle

7. dubna 2016 v divadle Reduta

29. dubna 2016 v Mahenově divadle

Don Juan

Její pastorkyňa

Hubička

Powder Her Face

činohra

opera

opera

opera

17. června 2016 v Mahenově divadle

2. října 2016 v Janáčkově divadle

4. prosince 2015 v Janáčkově divadle

29. ledna 2016 v divadle Reduta

úzas Epos o Gilgamešovi, Dido a Aeneas

Carmen opera

18. března 2016 v Janáčkově divadle

opera

13. května 2016 v Janáčkově divadle

Made in USA

Petite Mort

balet

balet

29. října 2015 v Janáčkově divadle

21. ledna 2016 v Janáčkově divadle

úvodník Sezona začíná!

Horké dny končícího léta nás nezaskočily – program sezony, která právě startuje, jsme měli pečlivě připravený už na začátku loňské mírné zimy. A zatímco my budeme s prvními podzimními dny spřádat plány na sezonu následující, zveme srdečně všechny příznivce opery, baletu a činohry k bohaté nabídce, kterou jsme pro všechny naše diváky nachystali.

V říjnu oslavíme 50 let od otevření největší a nejmodernější budovy pro operní a baletní představení v naší zemi. Okolnosti budování Janáčkova divadla připomíná pohled do divadelního archivu. Slavit ale budeme především novými inscenacemi – operní Její pastorkyní, jejíž premiéra bude na den přesně 50 let od okamžiku, kdy se Janáčkovo divadlo otevřelo, tedy 2. října. Na konci měsíce pak dostanete příležitost zjistit, z jakých kořenů vyrostlo americké taneční divadlo a jak v současnosti vypadá. Představení Made in USA slibuje skvělé taneční výkony a v závěru i výjimečný vizuální zážitek. Nenechte si ale ujít ani řadu speciálních akcí, které pro vás v rámci těchto oslav chystáme.

Ve stínu výročí otevření Janáčkova divadla by neměl zůstat fakt, že letos na podzim je to právě 10 let, co se opět začalo hrát ve zrekonstruované budově Reduty. V září vám v ní nabídneme odloženou premiéru Veroničina pokoje a budeme připravovat výjimečný

divadelně kulinářský zážitek podle románu Ladislava Fukse Vévodkyně a kuchařka. V nejkrásnější z našich divadelních budov, v Mahenově divadle, změří síly jeden z herců, kteří psali dějiny naší činohry – Igor Bareš, s čerstvou posilou souboru Tomášem Šulajem v adaptaci filmového scénáře Jiřího Křižana Je třeba zabít Sekala.

Divadelní sezona začne pro všechny pěkně zostra. Kromě práce na nových premiérách nás ještě čeká například zájezd do Moskvy a Petrohradu s novinkou na našem repertoáru – komedií Figarova svatba. A naopak do našich divadel míří vzácní hosté, kteří přijali pozvání na letošní ročník festivalu progresivního divadla Divadelní svět Brno. Hlavním organizátorem je Národní divadlo Brno a spolu s kolegy z ostatních brněnských divadel přivítáme také herce ze Slovenska, Německa, Maďarska, Rakouska, Polska, Francie, Slovinska a samozřejmě i řadu špičkových domácích souborů. V nabídce jsou skutečně hvězdné scény, herci a inscenátoři, byla by tedy rozhodně škoda nechat si představení letošního ročníku ujít! Všechna zahraniční představení budou tlumočena do češtiny nebo opatřena titulky.

Vážení divadelní přátelé, přeji nám všem krásnou sezonu!

Martin Glaser ředitel NdB

Foto na obálce: Ivan Pinkava

↵ sezona 2015/2016 Martin Horák: pracovník jevištní techniky Mahenova divadla, z plakátu k premiéře představení Je třeba zabít Sekala v režii Martina Františáka

obsah Magazín Národního divadla Brno

4 premiéra

Vydává: Národní divadlo Brno, příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je statutární město Brno.

MK ČR E11077 ISSN 1803-0408 Vedoucí redakce: Vít Vaněk, vanek@ndb.cz Editorka: Zuzana Voráčová Grafická úprava: Robert V. Novák Tisk: Mafraprint

6 fotoreport

10 krok za oponu

Obchodní informace

18 festival

Národní divadlo Brno, příspěvková organizace, Dvořákova 11, 657 70 Brno Informace o představení, rezervace a dobírky obchod@ndbrno.cz / 542 158 120

24 panorama

opera

Leoš Janáček: Její pastorkyňa

dirigent: Marko Ivanović, režie: Martin Glaser Leoš Janáček: Její pastorkyňa

8 zprávy 12 historie 16 host NdB

opera

50 let Janáčkova divadla Igor Bareš

Vždycky budu Moravákem

Divadelní svět Brno 2015 Tosca

26 divadelní zákulisí osvětlovač

Ani pod svícnem nesmí být tma

Rozhovor s Petrem Kozumplíkem Online prodej: http://online.ndbrno.cz Prodej v hotovosti a na platební kartu Předprodej vstupenek NdB, Dvořákova 11, 542 158 120 po – pá 8.30 – 18.00 Divadlo Reduta, Zelný trh 4, 542 424 560 45 minut před představením Infocentrum Dům pánů z Lipé, 539 000 770 po – pá 8.00 – 20.00 / so – ne 9.00 – 16.00 45 minut před představením v pokladnách divadel Zákaznické centrum Jan Bernášek, vedoucí / bernasek@ndb.cz Lenka Benešová, předplatné / abo@ndb.cz / 542 158 247

30 premiéra

balet

Made in USA

Serenade, Sofa, Lunar Sea – Noire Blanc 32 rozhovor

Tady v Brně jsem doma

Rozhovor s Ivanem Popovem 36 medailon

Dido i Carmen

Václava Krejčí Housková 38 nová sezona

činohra

Činohra zve k bohatě prostřenému stolu

40 klub mecenášů Další Divy vycházejí 10. 10., 31. 10. 2015; 9. 1., 5. 3. a 7. 5. 2016 Najdete ji v divadlech a v předprodeji NdB.

42 sociální sítě 46 program

Statutární město Brno finančně podporuje Národní divadlo Brno, příspěvkovou organizaci.

Národní divadlo Brno na sociálních sítích!

září–říjen 2015

2–3

f o t o: Ivan Pinkava

A já pravím, že tón čistý nic neznamená, dokud není zabodnut v životě, v krvi, v prostředí. Jinak je hračkou, která se nemusí cenit.

Leoš Janáček

premiéra opera Libreto

Leoš Janáček hudební nastudování: Marko Ivanović režie: Martin Glaser

Dirigenti Sbormistr Dramaturgie Scéna Kostýmy Choreografie Světelný design Jenůfa Kostelnička Števa Buryja Laca Klemeň

Její pastorkyňa

Leoš Janáček podle dramatu Gabriely Preissové Marko Ivanović, Pavel Šnajdr Josef Pančík Olga Šubrtová Pavel Borák Markéta Sládečková-Oslzlá Mário Radačovský Martin Špetlík Maida Hundeling, Pavla Vykopalová Veronika Hajnová-Fialová, Szilvia Rálik Tomáš Juhás, Aleš Voráček Peter Berger, Jaroslav Březina a další Soubor Janáčkovy opery NdB

Premiéra 2. října 2015 v Janáčkově divadle

Horší než šrám na tváři, jsou šrámy na duši „Svůj vlastní nenapodobitelný styl, ten, podle něhož ho okamžitě poznáte, Janáček pro sebe objevuje až kolem pětačtyřiceti let (v tom věku byl Mozart už deset let mrtvý). Objevuje ho v Pastorkyni, která má svou skromnou brněnskou premiéru ve stejném roce, kdy její autor slaví své padesátiny. A teprve tehdy Janáček – Janáček jakožto Janáček objevivší Janáčka – začíná svou dráhu.

Začíná, když už má úplně šedivou hlavu.“ Milan Kundera

Její pastorkyňa patří k nejslavnějším Janáčkovým dílům a je stálou součástí repertoáru brněnské opery. Původní premiéra byla uvedena v Národním divadle v Brně 21. 1. 1904 pod taktovkou Cyrila Metoděje Hrazdiry v obsazení: Jenůfa / Marie Kabeláčová; Kostelnička / Leopoldina Hanusová-Svobodová; Laca / Alois Staněk-Doubravský; Števa / Bohdan Procházka Dirigent Národního divadla v Praze Karel Kovařovic se uvedení této opery dlouho bránil, nakonec však svůj negativní názor na Janáčka změnil a dílo přijal do repertoáru.

Pražská premiéra se v Národním divadle konala až 26. 5. 1916, s instrumentačními retušemi a za řízení Karla Kovařovice. Obecného uznání se Janáčkovi dostalo až po tomto pražském provedení. Po překonání mnoha překážek dovedla umělecká originalita tehdy již více než šedesátiletého skladatele na vrchol.

Po roce 1918 se stal nejznámějším představitelem soudobé české hudby v celém světě.

Janáček se po svých prvotinách nadchl pro moravské venkovské realistické drama Její pastorkyňa Gabriely Preissové.

Jako jeden z prvních skladatelů komponoval na prozaický text. V hudbě jsou patrné

4 –5

bezprostřední intonace nejen moravských lidových nápěvů a rytmů lidových tanců, ale i téměř věrné, realistické zachycení mluvy moravských lidí. To vycházelo z Janáčkova pojetí takzvané „nápěvkové teorie“. Už tím se tato opera výrazně liší od ostatních českých operních skladeb.

Příběh odehrávající se na Moravě je utvářen textově i hudebně tak, že rozhodně nevyvolává žádný falešný sentiment. Soucit vzbuzující, bezmocná Jenůfa, která stojí mezi dvěma zcela odlišnými muži, a neúprosná Kostelnička, která se stane kvůli falešně chápanému smyslu pro čest vražedkyní dítěte, jsou věrohodně vykreslené charaktery zanechávající hluboký dojem. Přestože Janáček musel pro potřeby opery text výrazně zkrátit, podařilo se mu ještě prohloubit účinek, který vyvolávala činohra.

Janáčkova Její pastorkyňa je opera vášnivě dramatická, s hlubokou katarzí, kterou přináší závěrečná hudba, když Jenůfa po všem utrpení, ponížení a bolesti nachází oporu v pravé Lacově lásce a s odevzdáním se této lásce přichází i naděje na budoucí štěstí. × / Olga Šubrtová /

Ráj a peklo Její pastorkyně

text: Olga Šubrtová foto: Marek Olbrzymek

↵

Dne 17. srpna se sešel soubor opery Národního divadla Brno a hosté v Janáčkově divadle na zahajovací zkoušce nově připravované inscenace Janáčkovy Její pastorkyně. Hned poté co režisér Martin Glaser představil svou koncepci, se začalo pod taktovkou šéfdirigenta Marka Ivanoviće a druhého dirigenta Pavla Šnajdra zkoušet první jednání, které se bude odehrávat v téměř rajském jabloňovém sadě v čase bohaté sklizně.

Rajskou krásu ale lidské činy brzy promění v peklo…

Maida Hundeling (Jenůfa), Veronika Hajnová-Fialová (Kostelnička), Jitka Zerhauová (Stařenka), sbor Janáčkovy opery

↵

↵ Pavel Šnajdr (dirigent), Ivan Kusnjer (Stárek)

Mário Radačovský (choreograf), dámy kompars

fotoreport

↵ Martin Glaser (režie)

↵ Olga Šubrtová (dramaturgyně), Pavel Šnajdr (dirigent)

↵ Jaroslav Březina (Laca) Pavla Vykopalová (Jenůfa), Ivan Kusnjer (Stárek)

↵

Pavla Vykopalová (Jenůfa), Tomáš Juhás (Števa) Maida Hundeling (Jenůfa), Jaroslav Březina (Laca), sbor Janáčkovy opery

Josef Pančík (sbormistr)

6–7

f o t o : Jakub Jíra

zprávy Posily v baletu

Pucciniho Tosca byla vždy spjata s velkými pěveckými hvězdami. Tou nejslavnější byla Maria Callasová, jejíž osud se stal inspirací nové inscenace režiséra Jiřího Heřmana.

Hlavní hrdinku představuje vynikající sopranistka Maida Hundeling, která pravidelně spolupracuje s předními operními domy, jako jsou například La Scala, Houston Grand Opera, MET, Státní divadlo Norimberk ad. ×

Po letošním úspěšném konkurzu, do kterého se přihlásilo na devět set zájemců o angažmá z celého světa a na který se sjelo více než sto padesát uchazečů, nastoupili v nové sezoně čtyři noví tanečníci. Dva muži dokonce pocházejí z Brna a jsou absolventy zdejší taneční konzervatoře. Petr Hoss přichází z Divadla J. K. Tyla v Plzni, se kterým spojil svou dosavadní taneční kariéru a kde byl demisólistou. Václav Šutorka se naopak do Brna vrací z německého Halle, kde byl v angažmá tři sezony. Dámské řady rozšíří tanečnice Tiffany Byrd původem z amerického Dallasu, která v uplynulých dvou sezonách tančila v souboru Ballett Dortmund, a Isabella Poli, čerstvá absolventka Baletní akademie La Scaly v Miláně. Přejeme hodně úspěchů. Zlomte vaz! ×

Představení: 11. 9., 11. 10. 2015

La traviata ve Villachu Korutanské město Villach je již řadu let pravidelným cílem výjezdů souboru Janáčkovy opery, ať už se jedná o letní koncerty v rámci programu Summertime na pontonovém jevišti na řece Drávě nebo operní inscenace prezentované v Kongresovém centru Villach, kde náš operní soubor v roce 2013 uvedl operu Giuseppa Verdiho Nabucco.

Tentokrát jsme si pro rakouské přátele připravili slavnou Verdiho operu La traviata v podání vynikajících sólistů Jany Šrejmy-Kačírkové (Violetta) a Mickaela Spadacciniho (Alfredo) pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka. ×

Svět za zrcadlem si musíš vybojovat sama… se sebou Alice in bed – příběh ze života Alice, úspěšné designérky počítačových her, která žije svůj umělecký, ale i osobní život vnitřně rozpolcená. Jedna polovina jejího já touží takřka chorobně po úspěchu a penězích; ta druhá se snaží těmto komerčním tlakům nepodlehnout a hledá inspiraci v přebohatém hájemství fantazie svého dětství.

Soudobá opera skladatelů Ivo Medka a Markéty Dvořákové. × 19. a 27. 10. 2015 – jediná dvě představení v této sezoně

Chcete do baletu?

Zapište se do Baletní školy I. V. Psoty Baletní škola s nejdelší tradicí v Brně nabízí kurzy klasického baletu pro děti i dospělé všech pokročilostí. Zápis se uskuteční 2. až 4. září 2015 vždy od 14 do 18 hodin ve zkušebnách Baletu NdB, Dvořákova 11, 3. patro. Kapacita kurzů je omezena, proto neváhejte! Začátek výuky je od 7. září podle jednotlivých rozvrhů. Hodiny baletu probíhají 1 × či 2 × týdně v odpoledních a podvečerních hodinách v prostředí profesionálních zkušeben Baletu Národního divadla Brno. Hodina je vedena baletním pedagogem za doprovodu živé klavírní hudby. Bližší informace na www. ndbrno.cz/balet. Staňte se i vy žáky baletní školy s více než osmdesátiletou tradicí! Těšíme se na vás! ×

Baletní škola I. V. Psoty

jedinečnou možnost zčerstva zhodnotit naše dvouměsíční intenzivní úsilí při přípravách originální dramatizace uhrančivého filmového příběhu – Je třeba zabít Sekala. Dramatizace pochází z pera samotného uměleckého šéfa Martina Františáka, který bude rovněž režisérem inscenace. V hlavních rolích se představí divákům známý Igor Bareš (rozhovor s ním najdete v této Divě na str. 16–17) a nová posila hereckého souboru činohry Tomáš Šulaj, který si již v loňské sezoně zahrál roli Kreonta ve Františákově nastudování Krále Oidipa. ×

NdB v Galerii Vaňkovka Nové NdB vzalo výzvu ke změně vážně, proměnou prochází vizuální styl, způsob komunikace s diváky, ale hlavně nový repertoár a složení jednotlivých uměleckých souborů. V pasáži Galerie Vaňkovka se můžete od 22. září do 6. října sami přesvědčit na výstavě fotografií vizuální kampaně pro sezonu 2015/2016, v rámci doprovodného programu o víkendových dnech budete moci

také naživo zhlédnout ukázky tvorby našich umělců. Hvězdami vizuální kampaně k zahájení sezony 2015/2016 jsou i tentokrát ti, bez nichž se divadelní provoz sice neobejde, ale pro běžného návštěvníka to mohou být hrdinové bez tváře. Zaměstnanci divadla – uklízečky, kulisáci, produkční nebo „obyčejní“ sboristé. Ti, kteří by se „normálně“ nikdy na plakát nedostali, shlížejí z velkoformátových fotografií špičkového českého fotografa Ivana Pinkavy a příběhy vepsané do jejich tváří korespondují, nebo naopak ironicky kontrastují, s titulem inscenace. V letošní sérii 16 stylizovaných portrétů jsme udělali další razantní krok vpřed – portréty jsou mnohem divadelnější a souvisejí s hlavním mottem nové sezony: PŘINÁŠÍME VÁM EMOCE! A předávají všem, kdo ho chtějí zaznamenat, důležitý vzkaz: divadlo je vaše, je tu pro vás – pro všechny Brňáky a obyvatele Jihomoravského kraje. A dělají ho pro vás zase jen lidé. A všichni jsou pro zdar podniku stejně důležití, i když jejich jména v obsazení mnohdy nenajdete. × f o t o : Vít Vaněk

Diva v hlavní roli

Je třeba zabít Sekala Hned 9. října přivítáme v hledišti Mahenova divadla první premiérové publikum sezony 2015/2016, které bude mít onu Fotografování zaměstnanecké kampaně 2015/16 s Ivanem Pinkavou.

f o t o : Drahomír Stulír

zprávy

Koncert Radůzy v Mahenově divadle

Brány divadla Reduta se premiérovému publiku otevřou 5. listopadu, avšak kroky zvědavých diváků tentokrát nepovedou do velkého sálu, nýbrž do sálu Mozartova. V prostorách, které pamatují nejednu slavnou brněnskou operetu, pro vás Kamila Polívková připravila zcela mimořádný divadelně-gastronomický zážitek v podobě zpracování posledního velkého románu Ladislava Fukse Vévodkyně a kuchařka. Příběhem o zániku jedné historické epochy vás provede vídeňská šlechtična a vy budete váženými hosty její slavnostní hostiny – kvalitní jídlo a pití dostanete v ceně vstupenky! Mimořádným hostem v této inscenaci bude Vladimír Javorský. ×

Dne 11. října se budou radovat příznivci zpěvačky, multiinstrumentalistky, skladatelky, textařky a také spisovatelky Radůzy. Úspěšnou hudebnici, která dokáže nenapodobitelným způsobem pracovat s prvky blues, folku, jazzu i rocku, přivítáme na prknech Mahenova divadla i s její kapelou. ×

Magdaléna Tkačíková

Co skrývá Veroničin pokoj Činohra Národního divadla Brno s potěšením oznamuje, že Veroničin pokoj, který zůstal koncem minulé sezony uzamčen, se počátkem září v divadle Reduta konečně otevře divákům. V hlavních rolích tohoto hororu Iry Levina v režii Doda Gombára vystoupí Magdaléna Tkačíková, Ivana Hloužková a Bedřich Výtisk.

Titul stejně jako jeho obsazení slibují více než mrazení v zádech, které baví. Bedřich Výtisk k tomu dodává: „Práce na roli ve Veroničině pokoji mě moc těšila a jsem rád, že v ní budu moci po zdravotní pauze zase pokračovat. Je to normál-

ní divadlo, ve kterém se hraje normální příběh, kterému diváci rozumí. To mám rád. Snad i jim se to bude líbit“. Co skrývá Veroničin pokoj, se můžete poprvé přesvědčit buď na veřejné generálce 4. 9., na předpremiéře 5. 9. nebo na slavnostní premiéře 10. 9., vždy od 19.00 v divadle Reduta. ×

10 let nového divadla Reduta Dne 1. října uplyne již 10 let od otevření zrekonstruované Reduty. Původně i novodobě víceúčelový objekt byl pro divadelní produkce užíván již od 60. let 17. století a od roku 1733 byl vybaven prvním vlastním divadelním sálem. Četné přestavby, úpravy a změny využití provázely Redutu po několik století a odrážely kulturní i sociální podmínky města.

Bohatou historii a současnost Reduty přiblíží stálá expozice, která bude od 1. října umístěna v jejím druhém poschodí. ×

Black and White Benefice pro „Motýlky“ Balet NdB ve spolupráci s firmou Hartmann Rico uvádějí benefiční představení baletu Black and White pro motýlí děti. Výtěžek představení bude věnován na podporu léčby dětí s nemocí motýlích křídel. Podpořte s námi dobrou věc a přijďte znásobit krásný umělecký zážitek radostným pocitem z pomoci potřebným! ×

f o t o : Alena Hrbková

Vladimíra Javorského jste u nás mohli vidět už třeba jako Žabáka v inscenaci bratří Formanů Čarokraj.

10. listopadu v Mahenově divadle

Macbeth – jedinečná projekce

Radůza

Klasické Shakespearovo drama se vrací na filmová plátna.

Film navazuje na vlnu britských adaptací děl génia alžbětinského divadla, v nichž září současná herecká elita. V hlavních rolích Michael Fassbender a Marion Cotillardová. × 22. října v 18 a 21 hod.

Mahenovo divadlo

f o t o : archiv NdB

f o t o : Jana Hallová

Opulentní hostina v Mozartově sále

Reduta kolem roku 1900

8–9

Lektorské úvody pokračují i v září a říjnu NdB hlásí dobrou zprávu pro všechny, kteří chtějí divadlo nejen sledovat, ale také zevnitř poznávat různé způsoby myšlení a práce v něm nebo se setkávat s jeho tvůrci: Oblíbené lektorské úvody budou u vybraných inscenací pokračovat i v září a říjnu.

Proč jsme zvolili právě tento titul? A jak probíhala práce na něm? S jakými úskalími jsme se potýkali a na co jsme v tom či onom případě naopak hrdí?

Nejen to se dozvíte v rámci krátkých a poutavých přednášek, které pro vás připravujeme vždy bezprostředně před daným představením.

Termíny představení s lektorským úvodem můžete sledovat na našich internetových stránkách www.ndbrno.cz nebo v tištěném programu NdB. Přijít na ně o půlhodinu dřív se každopádně vyplatí. ×

Poučeného diváka čeká zaručeně silný umělecký zážitek!

Opera není mrtvé umění. Naopak je stále aktuální, atraktivní a svou rozmanitostí a komplexností nás rozvíjí a obohacuje o zážitky, které nám žádný jiný druh umění nemůže dát.

Chceme vám nabídnout možnost nahlédnout do opery zblízka, a proto jsme pro vás připravili speciální řadu setkání s jednotlivými operními díly, nazvanou Krok za oponu. V sezoně 2015/16 se uskuteční osm dílů pro malé i velké diváky.

krok za oponu opera

foto: Marek Olbrzymek

↰

Čaj o páté

Šéfdirigent Marko Ivanović s orchestrem na setkání k inscenaci opery Hry o Marii

Krok za oponu 2015/2016

↰

Leoš Janáček: Její pastorkyňa Marko Ivanović: Čarokraj Bedřich Smetana: Hubička Tomas Adès: Powder Her Face Georges Bizet: Carmen Georges Bizet: Carmen Bohuslav Martinů: Epos o Gilgamešovi / Henry Purcell: Dido a Aeneas Bohuslav Martinů: Epos o Gilgamešovi / Henry Purcell: Dido a Aeneas

Čaj o páté k inscenaci opery Tosca

↰ Umělecký šéf opery Jiří Heřman na setkání k inscenaci Pucciniho opery Tosca

↰

20. října 2015 v 11.00 16. prosince 2015 v 11.00 6. ledna 2016 v 11.00 13. února 2016 v 15.00 29. března 2016 v 19.00 30. března 2016 v 11.00 10. června 2016 v 11.00 11. června 2016 v 15.00

Vždy v sobotu před premiérou v restauraci Bohéma Jak vznikal tento divadelní kus? Proč si vybral autor právě toto téma? Jaký byl autor v soukromí, co všechno o něm (případně na něj) víme? Co zajímavého se dělo při zkouškách? Setkejte se neformálně s inscenátory a umělci před premiérou nad šálkem dobrého čaje a dozvíte se zajímavé informace „z tvůrčí kuchyně“.

Josef Klíč na setkání k inscenaci opery Tosca (violoncello, koncertní mistr)

10–11

50 let ↰ Janáčkovo divadlo v době otevření (1965)

Ve své době největší a moderně vybavená divadelní budova v Československu si letos odbude významné výročí: 2. října uplyne 50 let ode dne, kdy byla novým nastudováním opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky pod taktovkou Františka Jílka a v režii Miloše Wasserbauera slavnostně otevřena veřejnosti.

text: Jitka Nováková foto: archiv NdB

↰

Cesta k otevření divadla byla zdlouhavá a zaměstnala architekty několika generací. Počátky úsilí získat budovu nalézáme již v 80. letech 19. století. Jelikož české divadlo v Brně nemělo stálé a výhradně divadelnímu účelu určené působiště a Akciové společnosti Besedního domu, v jehož dvoraně se hrálo, nebyla udělena divadelní koncese, ustavilo se na jaře roku 1881 Družstvo českého Národního divadla v Brně. Jeho hlavními úkoly bylo zajistit pořádání důstojných divadelních představení a vybudovat a provozovat v Brně samostatné české divadlo. Po celou dobu své existence se Družstvo snažilo tyto úkoly řádně plnit. Pod svou koncesí provozovalo hry v Besedním domě, a když byly úředně zakázány, nalezlo řešení v podobě provizorního divadla na Veveří. Zde zajišťovalo divadelní provoz a současně usilovalo získat prostředky a parcely na stavbu nové reprezentativní budovy.

V roce 1903 vypsalo první architektonické ankety a v letech 1910 a 1913 soutěže o architektonický návrh divadla. Souhrou okolností se stalo, že reálná možnost začít stavět vznikla vždy na prahu světové války. První i druhá světová válka (další architektonické soutěže proběhly v letech 1936 a 1937) stavbu znemožnily a válečné škody na stávajících budovách a vybavení si vyžádaly nákladné opravy.

Stavba hlediště (1961)

historie

Janáčkova divadla

↰ Půdorys přízemí

↰ Stavba Janáčkova divadla (1962)

Situace se zásadně změnila po roce 1948, kdy Národní divadlo v Brně přešlo do správy státu. V roce 1956 byla vypsána nová architektonická soutěž, v níž zvítězil návrh kolektivu architektů Jana Víška, Viléma Zavřela a Libuše Žáčkové-Pokorové. Pro vlastní práci byl vytvořen samostatný ateliér pod vedením ing. arch. Otakara Oplatka a návrh byl upraven pro konečnou realizaci. Základním kompozičním faktorem byl střídmý, ale monumentální soudobý architektonický výraz a důraz na nejmodernější technické vybavení. Projekční práce začaly úvodním projektem v roce 1958; komplexní prováděcí projekt byl dokončen v roce 1963 a vedle hlavního inženýra Viléma Zavřela a Libuše Žáčkové-Pokorové se na konečných návrzích podíleli architekti Ivan Ruller (společenské prostory) a Boleslav Písařík (provozní části). Mezitím již začala vlastní stavba.

Prvního ledna 1960 byly zahájeny práce spojené s přípravou staveniště. Oproti dřívějším návrhům, které situovaly novou divadelní budovu převážně do míst divadla na Veveří, bylo zvoleno staveniště v parku na Kolišti. K jeho zajištění bylo třeba vykácet stromy, přeložit

vodovodní řady, kanalizaci, kabelové rozvody, vybudovat kryté sklady, dílny, ohýbárnu železa a trafostanici. Výkop zeminy pro stavbu divadla a pro oválnou komunikaci jeřábové dráhy započal 1. července 1960.

I když byly před zahájením prací provedeny četné sondy, postupné odkrývání zeminy přinášelo neplánovaná překvapení jako podzemní chodby, hradební příkop, základy vybombardovaných domů a bombu z druhé světové války.

Hrubá stavba byla dokončena v létě 1962. Hlavní nosnou konstrukci budovy tvoří železobetonový monolitický skelet s výplňovým zdivem, nosnou konstrukci střechy nad hledištěm a jevišti ocelové příhradové nebo plnostěnné nosníky. S dokončováním hrubé stavby začalo být montováno jevištní strojní zařízení – jevištní část byla dokončena v lednu 1965, celá budova pak o 6 měsíců později.

12–13

→

Čísla spojená se stavbou budovy jsou zajímavá: při stavbě bylo použito například 910 000 kusů různých druhů cihel, 5 500 tun cementu, 250 tun sádry, 50 tun bílého cementu, 930 tun betonářské oceli, 2 540 m2 skleněné mozaiky, 6 345 m2 podlahové krytiny a 4 850 m2 skla. Na stavbě denně pracovalo průměrně 100 pracovníků, montáž technologického zařízení provádělo 60 odborníků. Konečné náklady na stavbu byly spočteny na 98 334 533 Kčs.

Na povrchy exteriéru a interiérů byly použity přírodní a technické materiály, zejména kámen, dřevo, ocel, sklo a hliník. Obklady a dlažby nejčastěji tvoří šluknovský černý syenit (např. hlavní schodiště), žula (boční schodiště, dlažba v přízemí), kubánský mramor (dlažba v 1. pořadí), rumunský mramor (meziokenní pilíře), leštěný íránský jilm (obklady ve vestibulu a foyeru), dýhovaný leštěný turecký ořech (obklady stěn hlediště) a bulharský mušlovitý vápenec (vnější obklady).

Budova s přilehlými terasami zabírá plochu 6 300 m2 a obestavěný prostor 137 230 m3. V době otevření byla určena pro 1 383 diváků a 300 návštěvníků restauračních zařízení. Vstupní a společenské prostory byly oproti běžné praxi chodeb a oddělených prostor realizovány jako otevřený prostor, architektonicky členěný jen vnitřním zařízením, a patří k nejzdařilejším stránkám divadla.

Objemově nejvýznamnější je jevištní a provozní část, která se prolíná všemi podlažími. Vedle desítek šaten, kanceláří a skladů zde najdeme zkušebny sboru, sólistů a orchestru, baletní sál, zkušební jeviště, strojovny, dílny a také střešní dvorek, původně určený k větrání kostýmů a koberců. Vlastní jevištní prostor na ploše 1 545 m2 zabírá 30 860 m3 a zahrnuje hlavní jeviště, pravé a levé boční jeviště a zadní jeviště.

Generálním projektantem výstavby divadla byl Krajský projektový ústav, Stavoprojekt Brno, generálním dodavatelem stavebních prací Pozemní stavby Brno. Návrh na strojní zařízení jevišť a orchestřiště vypracovala Stavební akademie v Berlíně pod vedením K. Hämmerlinga a H. Grussmanna, prováděcí plány a výrobu provedly závody v Drážďanech a Lipsku a podílely se také na jejich montáži.

1 / Primátorský salonek (1965) 2 / Zkušebna sboru (1965) 3 / Bohéma – kavárna (1965) 4 / Bohéma – klub umělců (1965)

1

2

3

4

↰ Společenské prostory – bufet v prvním pořadí (1965)

historie

↰ Hlediště divadla po rekonstrukci (fotografováno 2011)

Realizace stavby si vyžádala spolupráci desítek československých podniků, které se buď přímo zapojily do montáží, nebo vyráběly a dodávaly potřebné části vybavení, další firmy a ústavy spolupracovaly jako konzultanti.

V době dokončení budovy nebyla ještě cele realizována její umělecká výzdoba, jednotlivé prvky byly doplňovány i během následujících let. Ve vestibulu budovy byl instalován gobelín s motivem lišky Bystroušky od Aloise Fišárka a busta Leoše Janáčka od Miloše Axmana, výtvarnou součástí architektury se staly výplně z barevného hutního skla, které v oknech na podestách obou bočních schodišť provedli Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová, a zábradlí z tepaného měděného plechu od Evy Zoubkové-Kmentové a Olbrama Zoubka na balkonech hlavního průčelí. Nad technickým vstupem do budovy bylo instalováno sousoší bratří Mrštíků, jehož definitivní podobu podle modelu Vincence Makovského s částečným uplatněním vlastního pojetí vytvořil Stanislav Hanzík, a vedle žulového schodiště před hlavním průčelím kamenná skulptura moravské orlice od Olbrama Zoubka. V roce 1975 uměleckou výzdobu doplnil bronzový pomník Leoše Janáčka od Stanislava Hanzla, instalovaný na levém okraji prostranství před hlavním průčelím.

Součástí budovy byly rozsáhlé prostory pro restaurační provoz, které zahrnovaly kuchyň, jídelnu, kavárnu, šatnu a dnes již neexistující klub umělců. Na jeho místě později vznikly obchodní prostory, keramický reliéf autorů Idy a Vladislava Vaculkových, instalovaný na čelní stěně klubu umělců, však zůstal na svém místě dodnes.

Janáčkovo divadlo bylo vystavěno jako reprezentativní divadlo opery a baletu a po otevření se stalo sídlem opery NdB. Z 376 premiér, které byly dosud v budově uvedeny, nastudoval většinu právě soubor opery, jemuž patřilo také slavnostní zahajovací představení a současně první premiéra v budově – Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka (2. 10.1965). Balet svou první premiéru v Janáčkově divadle – Ravelova Dafnise a Chloé a Stravinského Petrušku – uvedl o šest dní později (8. 10. 1965). Od roku 1967 v budově pravidelně vystupoval i soubor zpěvohry, který zde uváděl velké výpravné operety a muzikály, a v letech 1971–78, když bylo rekonstruováno Mahenovo divadlo, také soubor činohry. Nejčastěji uváděným autorem na scéně Janáčkova divadla v uplynulých padesáti letech byl skladatel, jehož jméno budova nese, Leoš Janáček. Nejvíce nastudování se však dočkalo dílo jiného autora – Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany. ×

Oslavte s námi padesátiny Janáčkova divadla 2. 10. 2015 17.00 vernisáž výstavy

6. 11. 2015 18.00–22.00 7. 11. 2015 10.00–13.00

Janáčkovo divadlo 1960–65

Otevřený dům

Výstava unikátních fotografií ze stavby Janáčkova divadla, která probíhala v letech 1960–65, bude k vidění ve společenských prostorách budovy do 7. 11. 2015.

V rámci zcela netradiční akce v prostorách Janáčkova divadla vystoupí sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB, Balet NdB, Ištvan kvartet, Brněnský akademický sbor, Dětský sbor Brno, o architektuře JD bude přednášet Rostislav Koryčánek a nebude chybět ani Mini Fashion market.

2. 10. 2015 19.00 premiéra opery Leoše Janáčka

Její pastorkyňa

14 –15

Igor Bareš Vždycky

budu Moravákem

host NdB

text: Martin Sládeček foto: Ivan Pinkava

Igor Bareš se narodil 15. dubna 1966 v Olomouci. Úrodné roviny Hané, na kterých se děj filmu i Františákovy inscenace Je třeba zabít Sekala odehrává, má tedy takříkajíc v krvi.

Miluje volnost otevřené přírody a do rodného kraje jezdí s rodinou dodnes. Přestože už nějakou dobu pobývá spíš v Praze, prohlašuje: Vždycky budu Moravákem. Vystudoval zootechniku na střední zemědělské škole.

Zároveň hrál už za studií amatérské divadlo a věnoval se historickému šermu.

Na JAMU ho sice vzali napoprvé, samotné studium se ale zkomplikovalo. Přechod do Brna jsem nesl velmi těžce. Přišel jsem jako nepoznamenaný kluk a nenašel si žádné kamarády. Začal jsem pít. Sám jsem se pak rozhodl, že nastoupím do černovické léčebny, kde jsem strávil tři měsíce. Propadl pak do ročníku ke Stanislavu Mošovi a Jiřímu Tomkovi a měl tak štěstí v neštěstí. Právě díky tomu totiž dostal nabídku do svého prvního angažmá v Divadle bratří Mrštíků, dnešním Městském divadle Brno.

V roce 1991 pak přestoupil do Národního divadla Brno, které tehdy vnímal jako další pomyslný stupeň na „cestě ke slávě“, a setrval tam deset let, dokud po čtyřletém intermezzu na volné noze nevstoupil v roce 2005 do pražského Národního divadla. To v následující sezoně po dohodě s novým uměleckým šéfem Danielem Špinarem opouští. Je snad právě to důvodem jeho sekalovského návratu na brněnskou scénu, jejíž jeviště si v minulosti nesčetněkrát ošlapal?

Vůbec ne. Souvisí to s mým vztahem k činohře Národního divadla Brno. Oněch deset let v Mahenově divadle bylo nejkrásnějším obdobím mého dosavadního pracovního

života. Nikdy dřív ani později už mi u divadla nebylo tak dobře.

Při pohledu do divadelního archivu se zdá, jako by ho v Brně malé role obcházely.

Od samého počátku mu byly svěřovány ty nejnáročnější úlohy světového dramatického repertoáru. Nejčastěji v režii Zdeňka Kaloče.

Ten mě takříkajíc „udělal“. Takřka pod vším, co jsem na prknech dokázal, je podepsán právě on. Pod vedením tohoto režiséra vytvořil celou galerii komplikovaných postav, zmítaných vnitřními rozpory. Ztvárnil třeba Astrova v Čechovově Strýčku Váňovi (1996), Shakespearova Merkucia z Romea a Julie (1991) či Hamleta (1999). Velmi vděčný je za trilogii z Dostojevského díla: V Běsech hrál Ivana Šatova (1992), v Bratrech Karamazových Ivana (1995) a ve Zločinu a trestu Raskolnikova (1997). Jako „specialistu“ na Dostojevského jej František Derfler obsadil do monodramatu Sen směšného člověka (2001).

Také v režiích Zbyňka Srby okouzloval brněnské publikum přirozenou sugestivitou, se kterou dovedl klást sobě i jemu ty nejzákladnější existenciální otázky člověka.

Jaký je ale jeho vztah k městu Brnu mnoho let poté, co přesídlil do Prahy a jako herec se díky svému působení v rozhlase a televizi stal známým po celé zemi? Když jsem v Brně byl, nemohl jsem si na město zvyknout, ani nevím proč. Teď se tam naopak vyskytuji rád. Pro herce je příjemné, že všechna důležitá místa – divadla, rozhlas, televizi – obejde pěšky. Na hostování v Brně se tedy těší? Hostuji rád. Snad je to tím, že

16–17

↰

f o t o : Jana Hallová

Jeden z nejzajímavějších herců své generace s pověstí introvertního a náročného profesionála. Je pracovně neobyčejně vytížený a říká se o něm, že si své projekty velmi pečlivě vybírá. Překvapilo mě proto, že na nabídku hostovat v inscenaci Je třeba zabít Sekala režiséra a uměleckého šéfa činohry NdB Martina Františáka kývl bez dlouhého rozmýšlení.

Igor Bareš jako Vávra v dramatu Maryša bratří Mrštíků (2001), vpravo Zuzana Slavíková v titulní roli

je ve mně kus cestovatele. Baví mě jezdit za projekty, ve kterých vidím smysl. Patří k takovým projektům i inscenace Je třeba zabít Sekala, která bude mít premiéru 9. října 2015 v Mahenově divadle? Ano. Víte, miluju Michálkův film natočený podle scénáře Jiřího Křižana. Pamatuju si, jak jsem sledoval udílení Českých lvů a s každým dalším Lvem, který film získal, křičel radostí, že je tento skvělý film právem oceňován. Mám velkou radost, že si teď budu moci v takto silném příběhu zahrát.

Zdá se, že důvodů pro okamžité přijetí nabídky účinkovat v inscenaci Je třeba zabít Sekala měl Igor Bareš mnoho, a nezbývá proto, než se na první premiéru sezony v Mahenově divadle těšit. Ponese se ve znamení návratu herce – Moraváka, kterého Brno pustilo z angažmá, ale nikdy ne z dohledu. ×

→

Theater Bremen: Višňový sad

CO JE LEPŠÍ NEŽ DIVADLO?

JEŠTĚ VÍCE DIVADLA! 17. 10.

Divadlo Drak: Poslední trik Georgese Mélièse

Divadlo bratří Formanů: 14 a 17 h

ALADIN

Divadlo Husa na provázku

Rodinné představení, v němž se mísí vyprávění o statečné Šeherezádě a nelítostném králi Šahriarovi s vyprávěním o Aladinovi a kouzelné lampě.

Divadlo Drak:

POSLEDNÍ TRIK GEORGESE MÉLIÈSE

15 a 18 h

Městské divadlo Brno, činoherní scéna

Inscenace, která je inspirována pozoruhodným životním příběhem a dílem průkopníka kinematografie Georgese Mélièse, zavede diváky do lákavého prostředí kouzelníků, triků a magie.

Menagerie (Velká Británie): 16 a 20 h

BLOOMINAUSCHWITZ

Divadlo na Orlí

Leopold Bloom, hlavní hrdina Joyceova románu Odysseus, vystupuje ze stránek slavné knihy, aby čelil nástrahám své budoucnosti. Inscenace získala ocenění Nejlepší nová hra na Brighton Fringe Festival.

Mestno Gledališče Ljubljansko (Slovinsko): 19 h

LIZISTRATA

Městské divadlo Brno, hudební scéna

Muzikál na motivy klasické starověké komedie o ženách bojujících proti válce všemi ženskými zbraněmi.

BAYERISCHES STAATSBALLETT II (Německo) 20 h

Janáčkovo divadlo

Jedinečný komponovaný večer s choreografiemi významných světových tvůrců – Georgese Balanchina, Nacha Duata, Hanse van Manena a dalších.

Maxim Gorki Theater (Německo): 20 h

VZPOURA

HaDivadlo

Monodrama podle románu spisovatelky Mely Kiyak popisuje autentické zážitky očitého svědka protestů v soudobém Turecku.

Divadlo bratří Formanů: Aladin

18–19

→

18. 10.

Divadlo v Dlouhé: 16 h

Teatr Biuro Podróży: Macbeth

O LÍNÉ BABIČCE

Městské divadlo Brno, činoherní scéna

Babička z této inscenace si plní všechna svá dávná přání. Zalétat si balónem? Prima!

Naučit se potápět? Proč ne! Vylézt na osmitisícovku? Skvělé!!

Činoherák Ústí: 17 h

KOPANEC

HaDivadlo

Tři mladí náckové, jedna bezbranná oběť a 450 lhostejných vesničanů. Hra podle skutečné události.

Tragédie, která v roce 2002 otřásla celým Německem.

Slovenské národné divadlo (Slovensko): 18 h

LÁSKAVÉ BOHYNE

Mahenovo divadlo

Fiktivní memoáry vzdělaného a kultivovaného důstojníka SS. Temná freska o právníkovi, který se drobnými kompromisy s vlastním svědomím stane převodovým kolečkem v soukolí masového vyvražďování.

Slovácké divadlo: 19 h

FRAŠKA À LA KRAB (KRABARET)

Divadlo Radost

Původní konverzační kabaret o milostném trojúhelníku, jehož tři vrcholy tvoří žena, muž a mluvící krab!

Národní divadlo Brno: 19 h

DUCHOVNÍ SMRT V BENÁTKÁCH

Reduta

Příběh neodolatelně extravagantního Baroneta, který v životě žádá jen to, co ještě neměl.

Jaká proměna čeká na toho, kdo se odhodlá vstoupit do manželství?

Dramatická mortalita o zániku maskulinity je mrazivě zábavnou odpovědí na tuto otázku.

Teatr Biuro Podróży (Polsko): 20 h

MACBETH

Brněnské Výstaviště

Tragický příběh vzestupu a pádu skotského krále Macbetha v neobvykle podmanivé výpravě, za řevu motorek a ve světle ohňů pod otevřeným nočním nebem.

Činoherák Ústí: 20 h

KLUB RVÁČŮ

Divadlo Husa na provázku

Příběh mladého muže odkojeného televizí a opuštěného Bohem, který má slušnou práci, dobře vydělává, jen trpí nejhorší formou nespavosti. Jednoho dne se potká s jistým Tylerem, který mu nabídne příbytek pod podmínkou, že mu jednu pořádnou vrazí...

Slovenské národné divadlo: Láskavé bohyne

19. 10.

Laterna magika: 18 h

Laterna Magika: Human Locomotion

HUMAN LOCOMOTION

Městské divadlo Brno, hudební scéna

Vizuálně pohybová inscenace nechává diváky za pomoci principů Laterny magiky nahlédnout životní příběh Eadwearda Muybridge, světově známého fotografa. V hlavní roli Marek Daniel.

Slovenské národné divadlo (Slovensko): 18 h

MOJMÍR II.

Divadlo na Orlí

Komorní hra je postavená na konfliktu dvou význačných historických osobností – knížete Rostislava a knížete Svatopluka –, jenž spočívá v nesmiřitelnosti dvou zcela odlišných koncepcí národního bytí. Světlo versus temnota...

Divadlo Husa na provázku: 19 h

ROMEO, JULIE A JÁ

Divadlo Husa na provázku

Co všechno lze ještě říci o lásce, Jiřím Jelínkovi a jeho milencích a Shakespearovi? Inscenace pojatá s typickým „jelínkovským“ humorem, hravostí a jedinečnou schopností navázat bezprostřední kontakt s publikem...

Jihočeské divadlo: 19 h

JOB INTERVIEWS

Reduta

Sonda do hlubin zábavního průmyslu a cynické doby, která pokrytecky hlásá, že cynismus již není v módě.

Přichází čas, kdy se každý ke každému bude chovat hezky. Kdo tomu uvěří, dopadne opravdu špatně.

Divadlo U stolu: 19.30 h

AUDIENCE – KATASTROFA

Divadlo U stolu

Nejznámější „Vaňkovka“ Audience, k níž byl Václav Havel inspirován svým zaměstnáním v trutnovském pivovaře, poprvé inscenovaná společně s jednoaktovkou Katastrofa, kterou Samuel Beckett dedikoval v roce 1982 dlouhodobě vězněnému a vážně nemocnému Havlovi.

Vígszínház (Maďarsko): 20 h

JULIUS CAESAR

Mahenovo divadlo

Shakespearovo drama inspirované tragickým osudem jedné z největších osobností starověkého Říma, Julia Caesara.

Politika, moc, zrada, smrt, to vše v kulisách dnešní doby.

Volkstheater Wien (Rakousko): 20 h

SEDM SMRTELNÝCH HŘÍCHŮ

Městské divadlo Brno, činoherní scéna

Pýcha, lakomství, závist, hněv, smilstvo, obžerství a lenost… sedm smrtelných hříchů v podání Bertolta Brechta s žánrově rozrůzněnými písněmi Kurta Weilla.

Balet se zpěvy o tom, jak bychom neměli žít.

Vígszínház: Julius Caesar

Slovenské národné divadlo: Mojmír II.

20–21

→

20. 10.

Théâtre de la Massue, Compagnie Ezéquiel Garcia-Romeu (Francie): 17 a 19.30 h

BANQUET SHAKESPEARE

HaDivadlo

Slavné Shakespearovy tragédie v podání jedné herečky a jedné loutky.

Magické představení o vině a trestu.

Divadlo Aréna (Slovensko): 17.30 h

KAPITÁL

Reduta

Autorská hra Petra Lomnického vytvořená přímo pro Divadlo Aréna, inspirovaná vybranými myšlenkami Karla Marxe. „Táto verzia sveta je skutočne neskutočne provizórna.“ (Peter Lomnický)

Národní divadlo Brno: 19 h

BLACK AND WHITE

Mahenovo divadlo

Labutí jezero s novým libretem a v moderní choreografii uměleckého šéfa Baletu NdB Mária Radačovského. Slavný příběh vyprávěný z perspektivy prince Siegfrieda, který prochází složitou životní situací spojenou s léčbou těžkého onemocnění – rakoviny. Někdy stačí vteřina a život se převrátí naruby.

Městské divadlo Kladno: 19 h

NOČNÍ MOTÝL

Městské divadlo Brno, činoherní scéna

Příběh nešťastné lásky, která stáhla slušnou dívku do bahna nevěstince.

Inscenaci inspirovanou slavným filmem nastudoval Daniel Špinar, režisér razantního scénického gesta.

Divadlo Husa na provázku: 19 h

DVOJÍ PROMĚNA ANEB CO JE BLBĚJŠÍHO NEŽ DIVADLO?

Divadlo Husa na provázku, alžbětinská scéna

Jak daleko jsme ochotni zajít? V touze po úspěchu. V bažení po moci. Ve strachu z bezmoci. Tvůrce omalovánek nazýváme umělci.

Pitvořící se masky nazýváme herci. Naduté blbce nazýváme vůdci. Vyznavače ideálů nazýváme pitomci. A bestie ... se smějí dál.

Divadlo Radost: 19 h

KOUZELNÁ FLÉTNA

Divadlo Radost

Hra se zpěvy. Slavné dílo Wolfganga Amadea Mozarta v dramaturgické úpravě Divadla Radost.

Pohádkový příběh s dramatickými zvraty a odlehčenými komickými prvky. Představení pro diváky každého věku.

Theater Bremen (Německo): 19.30 h

VIŠŇOVÝ SAD

Janáčkovo divadlo

Čechovova tragikomedie o zániku starých řádů a příchodu nové doby. Příběh točící se kolem prodeje jednoho zanedbaného panství a zmarněných a současně tak komických osudů jeho obyvatel.

Švandovo divadlo: 20 h

MOŽNÁ ŽE ODCHÁZÍME

Divadlo U stolu

Otcové, synové, lásky a nelásky v inscenaci podle oceňovaných próz ostravského spisovatele Jana Balabána.

Divadlo Husa na provázku: 22 h

HRAJ KOMEDII (scénické čtení)

Divadlo Husa na provázku, zkušebna

Derniéra scénického čtení textů Karla Steigerwalda v režii Břetislava Rychlíka.

Slovácké divadlo: Cena facky aneb Gottwaldovy boty

21. 10.

DOK.TRIN:

DOK.TRIN: Zpráva o zázraku (Josef Toufar)

ZPRÁVA O ZÁZRAKU (JOSEF TOUFAR)

16. 30 a 19.30 h

Divadlo U stolu

Hluboký příběh o životě a umučení faráře Josefa Toufara je hrou politickou, náboženskou, propagandistickou i bytostně intimní. Je existenciálním dramatem, hrůzou s děsivým finále i surrealistickou tragikomedií.

Jsme schopni uvěřit v zázrak?

Theater Bremen (Německo): 17 h

VELKÝ SEŠIT

Divadlo na Orlí

Dvě děti, odložené matkou během války na venkov k babičce, poznávají krutost syrového života i bezmeznou lásku.

Barbershopera (Velká Británie): 17 a 20 h

TŘI MUŠKETÝŘI

Městské divadlo Brno, činoherní scéna

Všichni pro zábavu, zábava pro všechny. Kvarteto herců, v jejichž podání získává Dumasovo dílo nový, čtvrtý rozměr.

Tři mušketýři jako muzikál a capella!

HaDivadlo:

ZÁMEK

19 h

HaDivadlo

Autorská inscenační analýza „nové“ totality dneška inspirovaná posledním románem Franze Kafky Zámek.

Tichá exploze individualizmu. Touha po jedinečnosti se mění na noční můru každého z tisíce možných Já.

Bitevní pole boje se rozšiřuje: revoluce se přesouvá z ulic do naší každodennosti - za hranice jeviště.

Slovácké divadlo: 19 h

CENA FACKY ANEB GOTTWALDOVY BOTY

Mahenovo divadlo

„Cimbálmuzikál“ na motivy povídkové knihy Josefa Holcmana Cena facky. Slovácko padesátých let minulého století a Slovácko dnes. Násilná kolektivizace a proklamovaný antikomunismus současnosti. Viníci a soudci. Odsouzení i nepotrestaní.

Theater Bremen (Německo): 19.30 h

I’M YOUR MAN

Reduta

Představení je poctou kanadskému zpěvákovi a básníkovi Leonardu Cohenovi. Až budete někomu vysvětlovat, co je to opravdová láska, ušetřete slova a pusťte mu některou z Cohenových písní.

V nich je obsaženo vše, co je o lásce potřeba vědět.

Činoherní produkce zahraničních hostujících souborů budou doplněny titulky.

Změna programu vyhrazena.

Theater Bremen: I’m Your Man

22–23

×

panorama

Tosca

Giacomo Puccini hudební nastudování: Jakub Klecker dirigenti: Jakub Klecker, Ondrej Olos režie: Jiří Heřman foto: Marek k Olbrzymek lb k

Pucciniho Tosca – pátá nejhranější opera na světě – je zaručený tahák. Díky režii nového brněnského šéfa opery Jiřího Heřmana a protagonistům však nikoli tahák tuctový. Pod dohledem Anděla smrti toto východisko otevřelo Heřmanovi cestu k tomu, že se protagonisté nechovají jako odtažité historické postavy, ale jako životní lidé. / Helena Havlíková, Lidové noviny 21. 5. 2015 /

Tenorista Mickael Spadaccini byl stejně osvěžujícím Cavaradossim jako představitelka jeho Toscy Maida Hundeling. Vypadal sympaticky současně, pohyboval se naprosto přirozeně, zpíval temperamentně a plně. Oba měli v sobě jevištní tvárnost, vášnivost i kapku smyslu pro humor, jejich postavy byly plnokrevné, což se ostatně dá říci o všech postavách, které se pohybovaly v hracím prostoru. (…) Pestrý rejstřík postav kouzelně doplnil rtuťovitý Kostelník nestárnoucího pana Richarda Nováka. V kombinaci s tím uličnickým klučinou, co si jen tak pro sebe kouzelně zazpíval Pasáčka, byli neodolatelným protikladem všech těch tragických osob, potácejících se mezi otázkami života a smrti. / Olga Janáčková, www.operaplus.cz, 17. 5. 2015 /

24 –25 25

Ani pod svícnem

nesmí být tma

divadelní zákulisí osvětlovač Národní divadlo Brno disponuje třemi budovami a v každé z nich vládne jiný tým osvětlovačů, zvukařů a techniků.

O práci osvětlovače jsme si vyprávěli s mistrem osvětlení Petrem Kozumplíkem, působícím v největší budově NdB, Janáčkově divadle.

text: Lenka Gregorová foto: Jakub Jíra

Které inscenace jsou tedy z těch, které máte na repertoáru, nejnáročnější?

Poměrně náročné jsou Čarokraj, Věc Makropulos, také většina moderních baletů.

Na těchto pracujeme téměř všichni. Jsme raději, když je nás na představení víc a máme vše rychleji hotové, než abychom tam byli v menším počtu celý den a například nestíhali přípravu. Proto jsem moc rád, že náš tým šlape, všichni jsme nekonfliktní a jde nám o to, aby bylo představení co nejlepší.

↵

Kolik je osvětlovačů v Janáčkově divadle a jak funguje váš tým po organizační stránce? Specializuje se třeba některých z vašich kolegů na operu a jiný na balet?

Já zastávám pozici mistra osvětlení a v týmu je nás deset a půl, jednu kolegyňku máme na půl úvazku. Žánrově rozděleni nejsme, všichni svítí všechno. Vlastně se nerozdělujeme ani po jednotlivých inscenacích, ale spíše po pracovištích. Někteří kolegové jsou u ovládání, nastavují světla, jiní sledují sledovacími reflektory herce. Kolik je nás u daného kusu potřeba, závisí na náročnosti jednotlivých představení, u složitějších je to klidně i dvanáct, tam potom býváme všichni, méně náročné inscenace zvládáme v pěti až šesti, nikdy na to ale člověk není sám. Minimum nás bývá obvykle na zájezdech, kam jezdíme ve třech až pěti lidech, jinak v divadle samotném je zmíněných pět lidí opravdu minimum. Podle náročnosti se řídí také doba, kdy do divadla přicházíme, obvykle jsou to tak dvě až tři hodiny před začátkem představení, u těch komplikovanějších věcí ale nastupujeme hned ráno, nebo jakmile skončí dopolední zkouška.

Petr Kozumplík, mistr osvětlení Janáčkova divadla.

Zmínil jste, že máte v týmu i kolegyně?

Ano, máme. Není to nic neobvyklého. Když jsem nastupoval do Janáčkova divadla, tak osvětlovačům šéfovala žena, jiná kolegyně zde pracovala spoustu let. Takže opravdu nic nezvyklého, alespoň v Janáčkově divadle ne.

A jak hledáte kolegy? Na školách, nebo sledujete konkurenci…

Jaké předpoklady musí splňovat člověk, aby se mohl stát osvětlovačem?

Dnes to již není nestandardní povolání, zvláště poté, co je na JAMU, tuším zhruba třináct let, otevřený obor jevištní technologie. Absolventů je spousta a šikovných, ale ti se velmi často zrovna nehrnou do divadel, obzvláště ne do velkých, kamenných, spíše nastupují do firem, které se soustřeďují na komerční záležitosti, koncerty, eventy a podobně. Ale ideální je, když daný uchazeč o místo osvětlovače má alespoň zku-

26–27

šenosti s elektrikou a má představu, jak vše funguje… A jinak jde spíš o to, jestli je schopen přistoupit na časový plán a časové vytížení. Většina představení se odehrává večer a o víkendech, proto se naše profese těžko kloubí s rodinou či nějakými koníčky.

Například volný víkend máme tak jednou za dva měsíce. Taky ho nesmí hned tak něco rozhodit a samozřejmě musí mít rád divadlo.

Budu mít možná hloupou otázku, ale kdybych se nyní rozhodla a chtěla být osvětlovačem, měla bych jako ryze humanitní typ vůbec nějakou šanci se řemeslo naučit?

I u nás v týmu máme několik absolventů humanitních oborů, například religionistiky, byť se střední školou technického oboru, ale manuálně a technicky jsou zruční. Hlavní je chuť a nasazení, a když to ve vás je, za čas se můžete stát dobrým osvětlovačem.

→

f o t o : Marek Olbrzymek

↳

↳

Se světly lze čarovat především v rámci scénografie, velikost divadelního jeviště nehraje zásadní roli.

Jak dlouho trvá, než se nový kolega zapracuje?

Pokud je šikovný, tak během tří měsíců je schopen dělat většinu práce co ostatní. Náročnější je zvyknout si na to, jak to všechno funguje, na ten rytmus divadla. To trvá déle.

Ale myslím si, že tak dvě sezony stačí, aby z člověka byl plnohodnotný osvětlovač.

Zmínil jste, že také jezdíte na zájezdová představení.

Kde nejdál jste se soubory byl a jak to na zájezdech probíhá?

Několikrát jsme byli například v Japonsku.

Konkrétně tam je organizace taková, že se představení nachystá v hale, kde je na něj čas, sjede se generálka a inscenaci si přeberou místní osvětlovači. Ti pak už jezdí s námi celé turné a vše z velké části chystají oni.

Jsem tam vlastně takový supervizor. Jinak na většině zájezdů to funguje tak, že vše obstaráme my a tamní osvětlovači nám pomáhají jen technicky.

Jak Vám vyhovuje velká budova Janáčkova divadla a má nějaká specifika oproti těm menším, jako je například Reduta?

Vzhledem k tomu, že jsem v Janáčkově divadle začínal a zvykl jsem si na něj, tak mně osobně vyhovují spíše větší divadla než ta menší. Ale co se týče přípravy představe-

ní, nehraje velikost jeviště zásadní roli, je to spíše věc scénografie, toho, jak scéna vypadá, a až v rámci ní lze nějak čarovat se světly. Pro mě je nejhorší, když je celé jeviště z boku i zezadu obestaveno kulisami…

Osobně mám rád vzdušné scény, na kterých není mnoho dekorace. Rozdíl mezi velkým a malým jevištěm příliš velký není, ten tkví hlavně v množství světel.

čtyři velké veletrhy, které se týkají vyloženě světla a zvuku, a tam se předvádí všechny nové technologie. A také je poměrně štěstí, že jeden z velkých výrobců, nebo spíše největších výrobců, světel, je z Valašského Meziříčí a patří k těm, kteří udávají tempo a směr v trendech v osvětlení. Je skvělé, že máme možnost se tam přijet podívat, co je zrovna aktuální a kam se ubírá trh.

Vaše profese je technického ražení, jak rychlý je pokrok v technologiích?

Určitě musíte neustále sledovat nové trendy a být „v obraze“.

Samozřejmě. Co se týče samotného svícení, myslím tím pojetí prostoru světlem, je to spíše o tom sledovat různé inscenace, na kterých pracoval někdo, kdo se profesi věnuje déle než třeba my samotní, a nechat se inspirovat A co se týká technologií, tak každý rok jsou na světě minimálně tři až

A jaké jsou tedy trendy?

Teď vše hodně směřuje k ledkovým světlům, protože se nemusí měnit žárovky, mají menší spotřebu, jsou lehčí, méně náročné na elektriku, tudíž můžeme na jednu zásuvku připojit světel mnohem víc a už i svítí dostatečně, takže je možné použít je třeba i v Janáčkově divadle. Dříve byla tato světla spíše do malých klubů, na diskotéky, zkrátka tam, kde byl požadavek, aby to především blikalo. Teď už ale umí ledková světla svítit i pořádně.

↳

Hlavní je chuť a nasazení, a když to ve vás je, za čas se můžete stát dobrým osvětlovačem.

↳

divadelní zákulisí osvětlovač

Práce s moderními technologiemi je nedílnou součástí profese osvětlovače.

Znamená to pro vás ulehčení práce?

Není nutná taková údržba jako u výbojkových světel, takže ve své podstatě je to usnadnění. A hlavně je to také ulehčení fyzické, když člověk musí světlo uchopit do rukou a má vzít šedesátikilovou výbojkovou hlavu, nebo může vzít do rukou dvanáctikilové ledkové světlo, které svítí skoro stejně, tak ten rozdíl je opravdu pořádný. Takže je to ulehčení velké, a to doslova i hmatatelně.

Jaká je vaše oblíbená inscenace z repertoáru Janáčkova divadla, ať již operního či baletního?

Záleží na tom, jestli myslíte oblíbenou jako divák, nebo oblíbenou jako osvětlovač.

Profesně nejoblíbenější jsou pro nás samozřejmě ty nejméně náročné, ale divácky se mi velice líbí třeba Hry o Marii, které ovšem z hlediska svícení úplně nenáročné nejsou, nebo třeba nově Tosca.

Byla práce v divadle vaše vysněné povolání? A táhlo vás to k opeře a baletu?

Byla to spíše náhoda, nastupoval jsem vcelku nahodile po jazykové škole a neměl žádnou zkušenost s operou ani baletem, na baletu jsem předtím byl asi dvakrát. Ale zkrátka přišla tato příležitost a já jsem si říkal, že by to mohlo jít. A pak mě to začalo bavit, takže jsem se přihlásil na JAMU, vystudoval jevištní technologii a pokračoval už ne jako řadový osvětlovač, ale jako mistr osvětlení. Takže u mě vlastně bylo nejdříve divadlo a až potom JAMU.

Míváte po sedmnácti letech u divadla vůbec ještě trému?

Po těch letech jak kdy. Někdy větší, někdy menší, někdy vůbec. Tentokrát u Toscy spíše menší. U nás je právě hlavně důležité, aby byl klid, protože člověk pak méně zapomíná na věci, které by měl udělat, než když nějaká ta nervozita panuje. Ale většinou před premiérou už není důvod být nervózní, protože je samozřejmě všechno nachystané a v pořádku. Nevzpomínám si, že by na nějaké z posledních premiér byl, co se týká světel, jakýkoliv problém a stalo by se něco, co by se stát nemělo. ×

28–29

Ivona Špičková: členka operního sboru Janáčkovy opery f o t o: Ivan Pinkava

premiéra balet hudba: P. I. Čajkovskij, W. A. Mozart choreografie: George Balanchine, Olivier Wevers, Moses Pendleton dirigent: Robert Kružík

Serenade Sofa Lunar Sea – Noire Blanc

Made in USA Podzimní baletní premiéra láká diváky na dosud neochutnané taneční lahůdky. Rozšíření nabídky krátkometrážních baletů přinese neoklasický repertoár zámořské provenience v té nejvyšší kvalitě. Jde o historicky první a jedinečnou příležitost představit v repertoáru našeho divadla vrcholná americká choreografická díla. Premiéra je věnovaná choreografům, jejichž uměleckým domovem byly nebo jsou Spojené státy americké a jejichž umělecká pověst daleko přesahuje hranice kontinentu.

Kontrastně sestavený večer nabídne mimořádná díla tří skvělých osobností – George Balanchina, Oliviera Weverse a skupiny MOMIX choreografa Mosese Pendletona.

Dílo Serenade George Balanchina (1904– 1983) je považováno za první neoklasický balet vůbec. Bylo také prvním baletem, který slavný choreograf v Americe uvedl. Premiéra se uskutečnila v roce 1934 a od té doby byl balet několikrát přepracován. Balanchinovi říkají otec baletní neoklasiky a jeho dílo je pro vývoj baletního umění v Severní Americe 20. století zásadní. Kromě absolutní čistoty techniky a stylu byla pro jeho práce typická precizní muzikalita. Jeho studium hry na klavír na petrohradské konzervatoři se odrazilo ve vztahu jeho choreografií k hudbě.

Spolupracoval například úzce s Igorem Stravinským a vytvořil choreografie jak k jeho již hotovým baletům, tak k baletům, které vznikly v jejich spolupráci – Orpheus, Agon a další. V Serenádě pro smyčcový orchestr C Dur na hudbu P. I. Čajkovského nás choreograf ohromí svým typickým stylem, ušlechtilou krásou pohybu, čistotou linií a techniky, půvabem a elegancí, s jakou si pro svůj úmysl půjčuje těla tanečníků. Serenáda bude slavnostní poctou Balanchinovi a zařadí náš soubor do vybrané společnosti padesáti divadel světa, která smějí mít mistrovu choreografii na repertoáru.

Olivier Wevers je naopak současný tvůrce, výjimečný choreograf své generace a bývalý první sólista významných severoamerických baletních souborů – Pacific Northwest Ballet a Royal Winnipeg Ballet.

Premiéra 29. října 2015 v Janáčkově divadle

V současnosti je uměleckým ředitelem vlastního souboru Whim W’Him – platformy soustředěné na tanec, choreografii a výkonné umělce, zabývající se inovacemi a vzájemnou tvůrčí spoluprací. V jeho choreografii Sofa na hudbu klavírního koncertu W. A. Mozarta č. 9 se tento kus nábytku stává na jevišti dalším, jakoby třináctým tanečníkem a doslova i obrazně nese tíhu mezilidských vztahů.

Poslední část večera slibuje úžasnou a v Čechách dosud neviděnou podívanou, vizuálně taneční iluze Lunar Sea – Noire Blanc světoznámého souboru MOMIX. Tito taneční mágové a mistři tanečně pohybových iluzí, pod uměleckým vedením Mosese Pendletona, kteří jsou v posledních třiceti letech jedním z nejpopulárnějších, nejžádanějších a nejvíce viditelných tanečních souborů na světě, nastudují choreografii s našimi tanečníky. Kromě vlastních produkcí vytváří MOMIX i originální reklamní projekty pro takové firmy, jako jsou třeba Mercedes, Fiat nebo BMW. Získat licenci k uvádění těchto tří děl není samozřejmostí a taneční soubor, který je získá, musí splňovat přísná profesionální kritéria nejvyšší umělecké kvality. Podmínkou je nastudování a kontinuální práce na stylu s repetitory schválenými Balanchine Trust respektive Olivierem Weversem a MOMIX/ Mosesem Pendletonem. To bude přínosem také pro tanečníky Baletu NdB, kdy společná práce s americkými umělci garantuje nejvyšší kvalitu a stylovost tanečních děl. × / Karel Littera /

Serenade

George Balanchine (1904–1983) byl jedním z nejvýznamnějších a nejplodnějších choreografů 20. století. Je otcem neoklasického baletního stylu, nazývaného též někdy americkým baletem.

Spolu s Jeromem Robbinsem a Lincolnem Kirsteinem založil v roce 1948 slavný New York City Ballet, pro který vytvořil na 150 choreografií.

Sofa

Olivier Wevers je mimořádným mladým choreografem tvořícím ve stylu současného neoklasického tance. Je uměleckým vedoucím vlastního souboru Whim W’Him, sídlícího v Seattlu.

Lunar Sea – Noire Blanc

Moses Pendleton je choreograf, tanečník a umělecký ředitel souboru MOMIX, taneční společnosti, která vznikla v roce 1981. Jevištní kouzlo jeho tvorby je založeno na pohybové akrobacii oživených tanečních soch v luminiscentních kostýmech, důmyslném použití světel, projekce a vizuálních iluzí, popírajících gravitační zákony.

30–31

Rozhovor se sólistou Baletu NdB Ivanem Popovem

Tady v Brně jsem

doma

rozhovor

f o t o : soukromý archiv Ivana Popova

Určitě jej na ulici poznáte. Svou výškou je nepřehlédnutelný, svým baletně „vytočeným“ krokem také. V ústech donedávna pro něj typickou cigaretu. I když po mém soudu by k němu lépe pasovala dýmka. Má v sobě totiž něco rusky aristokratického.

Ivan Popov, sólista Baletu NdB. Hovoří lépe česky než já rusky, takže domluvit se na rozhovoru nebyl problém.

text: Karel Littera foto: Pavel Hejný

↳ Dvouletý Ivan. Na zadní straně fotografie komentář sestry: „Je pružnější než já.“

Odkud přesně pocházíš, Rusko je přeci jen velké. Studoval jsi v některé z prestižních škol?

Pocházím z Voroněže, mimochodem je to partnerské město Brna, kolébka ruského námořnictva. Studoval jsem na baletních akademiích v Moskvě a Voroněži a studium završil v Petrohradu. Tam jsem absolvoval pod vedením věhlasného profesora Borise Bregvadzeho, u kterého studoval i můj otec.

Tvůj otec byl tanečníkem?

Takže jsi divadelní dítě…

Ano, to určitě jsem. Táta byl dvacet pět let sólistou ve Voroněžském státním divadle, maminka byla inspicientkou tamtéž. Jak říkají všichni naši známí, narodil jsem se v divadle. Když mámu po mém narození pustili z nemocnice, její první kroky nevedly domů, ale do divadla, kde měl táta právě představení. Takže jsem byl v divadle vlastně dřív než doma. Ale v rodině jsem nepřevzal divadelní štafetu jen já. Moje starší sestra byla sólist-

kou Kremelského baletu v Moskvě, ta už ale kariéru ukončila.

Svůj dosavadní taneční život jsi prožil v mnoha divadlech. Kde všude jsi byl v angažmá?

Začínal jsem po škole jako sborista v Mariinském divadle v Petrohradě, záhy jsem se stal sólistou. Krásných pět let, s Mariinkou jsem se dostal do celého světa, zatančil si první velké role. Solora v Bajadéře jsem dokonce tančil poprvé na zájezdě v londýnské Covent Garden. Pak jsem byl tři roky sólistou Vídeňské státní opery, kde jsem se dostal k repertoáru, který byl pro mě nový – balety Cranka, Eifmana, MacMillana…

Poprvé jsem se dostal do angažmá v zámoří v roce 2008, sezonu jsem tančil jako první sólista v San Francisco Balletu. Vrátil jsem se do Evropy na jednu sezonu do Maďarské-

32–33

ho národního divadla v Budapešti a pak opět do Spojených států amerických, tentokrát do Columbia Classical Balletu. Tam jsem měl možnost pracovat pro soubor také jako choreograf a nastudoval jsem premiéry Labutího jezera a Korzára. No a od roku 2012 jsem v Brně.

Tvoje angažmá dávají tušit, že ses při práci setkal se skvělým repertoárem, jevištními partnerkami, choreografy…

Odtančil jsem jak v repertoáru souborů, tak na různých galapředstaveních ve svém oboru v podstatě celý klasický repertoár, ale pochopitelně i řadu choreografií neoklasických a současných. Nejhlouběji pod kůži se mi dostaly role jako Des Grieux v MacMillanově Manon, Crankův Oněgin nebo Mladý muž a smrt Rolanda Petita. Osobně jsem pracoval s choreografy jako John Neumeier, William

→

Mohu se pyšnit, že mými partnerkami na jevišti byly takové hvězdy jako Světlana Zacharova, Uljana Lopatkina, Julia Machalina, Diana Višněva, Agnes Letestu, Aurelie Dupont. f o t o : Patrik Borecký

↳

↳

↳

f o t o : Jana Hallová

Bajadéra, s Ivonou Jeličovou jako Solor a Gamzatti.

Jaké je mít klasickou ruskou baletní školu a přijít na Západ, kde taneční tradice je jiná, repertoár z ruského pohledu hodně moderní… Vím, že spousta dobrých tanečníků z Východu pro svou „klasickou“ jednostrannost pohořela…

Já si myslím, že to není jen ve školení tanečníků, v tom, že jsou zvyklí na něco jiného.

Všude jsou dobří i špatní tanečníci. Ten problém je především v hlavě. Musíš být otevřený, učit se něco nového a přijmout to za své. Nesmíš vycházet z pozice, že jsem doposud dělal něco tak, a to je ten jediný možný a správný způsob. Musíš být jako plastelína, nechat se tvarovat. Pak nemáš problém.

A který oceánský proud tě zavál do Brna?

Měl jsem několik nabídek, ale vybral jsem si z více důvodů Brno. Líbil se mi repertoár a divadla, je to blízko do Vídně, kde jsem žil několik let a dobře to tam znám, a v neposlední řadě jsem dal na doporučení svého otce. V roce 1983 tu hostoval s Voroněžským baletem s představením Tisíc a jedna noc a moc se mu v Brně líbilo.

Labutí jezero, Princ Siegfried.

f o t o : archiv Ivana Popova

Forsythe, David Dawson, Renato Zanella, Alexej Ratmanskij nebo Boris Eifman. Mohu se pyšnit, že mými partnerkami na jevišti byly takové hvězdy jako Světlana Zacharova, Uljana Lopatkina, Julia Machalina, Diana Višněva, Agnes Letestu, Aurelie Dupont. Nemohu si vůbec stěžovat, ve své kariéře mám štěstí na skvělou práci i na výjimečné lidi, se kterými se setkávám.

↳ Raymonda, se Světlanou Lunkinou, primabalerínou Velkého divadla v Moskvě, při hostování v Římě.

Žil jsi na dvou kontinentech, na různých místech.

Kde to bylo nejpříjemnější?

Na tuhle otázku mám jedinou odpověď. Miluji moře! Takže tam, kde je moře, je to pro mne nádhera. Například v San Francisku jsem bydlel přímo na pláži, dvacet metrů od moře.

K tomu není třeba nic dodávat.

Existuje místo nebo země, kde bys chtěl ideálně žít?

Jsem doma tady, v Brně. Tady je moje rodina, můj život. I když rád cestuji, vždy se budu chtít vracet sem. Nic jiného nehledám, jiný ideál nemám.

Málokdo ví, že jsi také úspěšný trenér moderních gymnastek.

Jak ses k tomu dostal?

No, trenér doufám již brzy budu, ale zatím jsem jen asistent a choreograf. Privátně jsem trénoval jednu malou dívku, rodiče byli spokojeni a doporučili mě hlavní trenérce klubu SK Tart Moravská Slávia. Po prvním tréninku jsem dostal nabídku uplatnit se také jako choreograf. No a postupně jsem pracoval na nových choreografiích, upravoval sestavy reprezentantkám a piloval je s nimi.

Pohybová práce je mi vlastní, ale například studium pravidel mi zabralo hodně dní a nocí. Úspěchy mě ale těší. Na mistrovství

rozhovor

↳

f o t o : Jana Hallová

Romeo a Julie, Balkonový duet s manželkou Andreou.

ČR v roce 2015 obhájily obě moje svěřenkyně svoje tituly a získaly deset medailí!

Monika Míčková pět zlatých, Anna Šebková pět stříbrných. Jsou to skvělé sportovkyně! Doufám, že se v létě 2016 dostaneme na olympijské hry v Riu de Janeiru.

f o t o : Vít Omelka

Jak je to u tebe s volným časem?

Pokud nějaký je, tak ho nejraději trávím s rodinou, se ženou Andrejkou. A vlastně nemám ani koníčky, kterými bych ten čas vyplnil.

I když… dřív jsem maloval.

Maloval?

Jojo, akvarely. Ale po návštěvě výstavy Gustava Klimta jsem toho nechal. Dostal mě. Řekl jsem si, škoda papíru.

A jak se ti žije v Česku?

Jsi tu už tři roky, oženil ses…

V Čechách jsem moc spokojený, cítím se tu být doma, mám tu rodinu. Musel jsem procestovat celý svět, abych tu potkal svou životní lásku, mou dokonalou manželku.

A Brno je moc krásné město.

A co se ti třeba na Češích líbí nebo co ti vadí?

Myslím, že Češi jsou vstřícnější a milejší než lidé v mnoha evropských státech, to je aspoň moje zkušenost. A nesmím opomenout, že

Ivan Popov je absolventem Baletní akademie A. J. Vaganovové v Sankt Petěrburgu.

Po ukončení studia byl přijat do Mariinského divadla, kde působil pět let jako sólista. Jeho další angažmá jej přivedla do Vídeňského státního baletu, Maďarského národního baletu v Budapešti, Baletu San Francisco a Klasického baletu Columbia v USA. Od sezony 2012/2013 je sólistou Baletu Národního divadla Brno. Zde ztvárnil role jako Princ nebo Rotbart v Labutím jezeře, Princ a Sněhový kavalír v Louskáčkovi, Notář v Lucidorovi a Arabelle,

34 –35

mám rád českou kuchyni a pivo a becherovku a… to už jsem ale někde říkal. No a trochu mi vadí přehnaný hokejový fanatismus – třeba Kometa forever? Myslím, že je tu mnohem víc zajímavých věcí k obdivování…

A nakonec, co tvoje sny, přání a cíle?

Sen? Stát se baletním dirigentem, abych sám sobě mohl hrát „pod nohy“ ve správném tempu. Spousta dirigentů balet jako žánr moc neuznává. Ale hrát tanečníkům vyžaduje jistou znalost baletu a velký pohybový cit, to rozhodně nemá každý dirigent. Přání? Aby tanečníci po ukončení kariéry dostávali opět částečnou penzi nebo podporu státu na životní restart, tak, jak tomu bylo dřív a jak je to dnes samozřejmé v mnoha jiných zemích.

A cíle? No, to ještě uvidíte… (smích). ×

Sólo ve Stvoření, Albrecht v Giselle, Solor v Bajadéře, Rotbart v Black and White a další.

Byl oceněn jako nejlepší tanečník Etoile de Ballet 2000 v Cannes, je držitelem stříbrné medaile z mezinárodní baletní soutěže Premio Roma 2007 (Itálie) a Ceny Isadory Duncanové za interpretaci Stravinského houslového koncertu v choreografii George Balanchina (San Francisco 2009).

V červenci 2014 se oženil se sólistkou Baletu NdB Andreou Smejkalovou.

Dido i Carmen Od sezony 2015/16 se soubor Janáčkovy opery rozroste o vynikající mezzosopranistku Václavu Krejčí Houskovou.

Na jevišti brněnské opery však není úplným nováčkem.

medailon opera

Václava Krejčí Housková

↳

f o t o : Jana Hallová

text: Patricie Částková foto: Ilona Sochorová

Matka, Bohuslav Martinů: Slzy nože, NdB 2009

Václava Krejčí Housková pochází z Českých Budějovic. Absolvovala českobudějovickou konzervatoř a Akademii múzických umění v Praze.

Již v době studií navázala spolupráci s Komorní operou Praha a v rámci zahraničních turné zpívala Mozartova Cherubína a Marcelinu (Figarova svatba) nebo Třetí dámu a Třetího génia (Kouzelná flétna). V roce 2008 se představila na prestižním operním festivalu v irském Wexfordu jako Marianna (Rossini: Il Signor Bruschino) a Učitelka novicek (Puccini: Suor Angelica). Od roku 2010 působila v Moravském divadle Olomouc, na jehož scéně ztvárnila řadu rolí, například Dorabellu (Cosi fan tutte) Olgu (Evžen Oněgin), Káču (Čert a Káča), Fennenu (Nabucco), Quickly (Falstaff) nebo Bizetovu Carmen. V roce 2014 byla za svůj výkon v roli Smetona v opeře Gaetana Donizettiho Anna Bolena, jíž nastudovala v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, zařazena do širší nominace na Cenu Thálie. V sezoně 2014/15 debutovala v pražském Národním divadle v titulní roli Bizetovy Carmen.

Věnuje se také koncertní tvorbě a pod taktovkou dirigenta Tomáše Braunera za doprovodu Symfonického orchestru českého rozhlasu vystoupila v koncertním provedení opery Bohuslava Martinů Veselohra na mostě, kde zpívala roli Evy. Koncert zaznamenal Český rozhlas a v přímém přenosu byl vysílán do evropské vysílací unie EBU. Dále spolupracovala s Českou filharmonií, Plzeňskou filharmonií, Komorní filharmonií Pardubice, Moravskou filharmonií Olomouc a s Filharmonií Bohuslava Martinů. Václava Krejčí Housková spolupracovala s mnohými renomovanými dirigenty, mezi jinými například s Liborem Peškem, Tomášem Netopilem, Leošem Svárovským, Oliverem Dohnányim.

Pravidelně vystupuje v rámci festivalu Smetanova Litomyšl.

Ani spolupráci s brněnskou operou nikdy úplně nepřerušila, v dalších sezonách tu nastudovala např. Tisbe v Rossiniho Popelce a jako Třetí žínka se představila s brněnským souborem při turné s Dvořákovou Rusalkou v Královské opeře v Muscatu v arabském Ománu.

Co tě v Brně čeká v příští sezoně a na co se nejvíc těšíš?

Mou první inscenací bude Dvořákova Rusalka, kde vstoupím do role Ježibaby. Dále mě čekají vstupy do Prodané nevěsty (Háta) a do Traviaty (Flora). Těším se na novou inscenaci Bizetovy Carmen v režii Tomáše Pilaře a stejně tak, nebo ještě i víc, na Purcellovu Dido a na to, jak tento silný příběh tragické lásky zachytí režisér Jiří Heřman.

Nejen role v operních inscenacích čekají na Václavu Krejčí Houskovou v Janáčkově opeře. Poprvé v této sezoně vystoupí 2. září v rámci zahajovacího koncertu sezony 2015/2016 na piazzetě před Janáčkovým divadlem. A těšit se na ni můžete i v dalších koncertech, které operní soubor připravuje. 12. prosince 2015 bude hostem galakoncertu tenoristy Pavla Černocha a určitě se s ní setkáte i 26. února 2016 na preview koncertu k sezoně 2016/2017. × f o t o : Jana Hallová

Kdy jsi v Národním divadle Brno vystoupila poprvé?

Bylo to v roce 2009, bylo mi 25 let a byla jsem ve čtvrtém ročníku na Akademii múzických umění v Praze. Zpívala jsem roli Matky v jednoaktové dadaistické opeře Slzy nože skladatele Bohuslava Martinů.

V srdci mám stále vzpomínky na příjemné setkání s panem režisérem Jiřím Srncem a skvělou spolupráci s dirigentem Jakubem Kleckerem.

↳ Tisbe, Gioacchino Rossini: Popelka, NdB 2010

36–37

Simona Jaššová: uklízečka Mahenova divadla f o t o: Ivan Pinkava

Je třeba zabít Sekala

Vévodkyně a kuchařka

Saturnin

9. října 2015 v Mahenově divadle

5. listopadu 2015 v divadle Reduta

27. listopadu 2015 v Mahenově divadle

Běsi

Spílání Brnu

Petrolejové lampy

17. prosince 2015 v divadle Reduta

18. února 2016 v divadle Reduta

26. února 2016 v Mahenově divadle

Kdyby, tak, a co pak

Otvírání studánek Alfréda Radoka

Don Juan

7. dubna 2016 v divadle Reduta

29. dubna 2016 v Mahenově divadle

17. června 2016 v Mahenově divadle

nová sezona činohra Co vás v sezoně 2015/2016 čeká?

Stůl prohýbající se pod divadelními laskominami a zážitky.

Nechte se k němu pozvat!

Činohra zve k bohatě prostřenému stolu text: Martin Sládeček

Předkrmem bude premiéra inscenace Veroničin pokoj autora Iry Levina a režiséra Doda Gombára, kterou jsme byli v minulé sezoně nuceni posunout. Věříme přitom, že tím jen vyzrála a že vás tento rafinovaný horor už 10. 9. 2015 nejen příjemně vyděsí, ale především pobaví.

V říjnu se pak umělecký šéf činohry režisér Martin Františák vrátí ke Křižanovu a Michálkovu oceňovanému filmovému příběhu Je třeba zabít Sekala, ke kterému již jednou přičichl jako autor jeho dramatizace pro Městské divadlo Zlín. V titulní roli se na jevišti Mahenova divadla zároveň po letech objeví populární herec Igor Bareš. 9. 10. 2015 vás spolu poprvé zavedou do roku 1943 a rozehrají drama morálky jednotlivce a vesnického společenství v existenčně mezní situaci.

První redutní premiéra se uskuteční 5. 11. 2015 a bude něčím zcela novým. Půjde o divadlo à la zážitek, který potěší všechny smysly. Režisérka Kamila Polívková bude lahůdku, kterou Fuksův velký román Vévodkyně a kuchařka nepochybně je, servírovat v Mozartově sále v rámci opulentní hostiny a zajistí tak, že jako diváci odejdete nasyceni duševně i tělesně.

Protože sladká tečka nesmí chybět, připravili jsme pro vás o chvíli později a o kousek dál mísu plnou koblih. Poprvé ji Saturnin na jeviště Mahenova divadla přinese 27. 11. 2015. Hlavním tvůrcem inscenace, vzniklé podle slavného humoristického románu Zdeňka Jirotky, bude hravý slovenský režisér Jakub Nvota. Těšit se můžete na inteligentní zábavu i fantastickou odvahu vzít všednost útokem.

A kdyby snad někoho přepadl hlad po přesahu, utiší ho jistě Běsi.

Na jeviště divadla Reduta je ve stejnojmenné inscenaci podle slavného Dostojevského románu vypustí 17. 12. 2015 režisér silného interpretačního gesta Martin Čičvák. Půjde o divadlo velkých témat a strhujících hereckých výkonů. Co jiného si přát pod vánoční stromeček?

Po vánočním a silvestrovském běsnění prostor divadla Reduta v únoru alespoň na chvíli vystřízliví a zamete si před vlastním prahem. Martin Františák bude podruhé v této sezoně režírovat a 18. 2. 2016 uvede lehkonohý divadelní exorcismus s názvem Spílání Brnu. Tato autorská inscenace bude v autentickém prostoru původně

německého divadla hravou hudební formou zpracovávat archivní materiály týkající se nejen soužití německých a českých herců v Brně.

Brzy nato, přesněji 26. 2. 2016, si ředitel NdB Martin Glaser ve zlatě a sametu Mahenova divadla posvítí na Štěpku Kyliánovou, hrdinku psychologického románu Jaroslava Havlíčka Petrolejové lampy.

Její příběh, který jste mohli vidět i jako film Juraje Herze s Ivou Janžurovou a Petrem Čepkem v hlavních rolích, je stále působivou výpovědí o tom, že tou největší odvahou je přijmout vlastní osud.

7. 4. 2016 bude následovat česká premiéra komedie známého německého dramatika Rolanda Schimmelpfenniga s názvem Kdyby, tak, a co pak, která se pro vás právě překládá. Bavit se můžete partou zedníků dumajících nad dírou ve zdi. Pod taktovkou česko-německého režiséra Thomase Zielinského dokáží, že i Němci mají smysl pro humor – a jaký!

Otvírání studánek Alfréda Radoka v režii básníka jeviště Jana Antonína Pitínského pak nemůže přijít jindy než na jaře, konkrétně 29. 4. 2016. Hrát se bude o jednom z nejvýznamnějších evropských režisérů Alfrédu Radokovi. Jeho jméno znají lidé po celém světě, méně známý je jeho pozoruhodný osud, do kterého tvrdě zasáhly oba totalitní režimy minulého století. Inscenace spojí ojedinělým způsobem Radokův životní příběh s motivy a hudbou Martinů slavné kantáty. Bude vyprávět nejen o Radokovi, ale také o touze po domově a o tom, že kapku z jeho studánky nenahradí všechna moře světa.

Víc volnomyšlenkářem než prvoplánovým donchuanem bude titulní postava inscenace Don Juan slovenského režiséra Rastislava Balleka, který touto prací v Mahenově divadle v červnu naváže na svého Othella. O vaši přízeň se přesto bude ucházet horlivě a z pomyslného divadelního stolu bude od 17. 6. 2016 sklízet s pompou sobě vlastní. ×

38–39

Mecenášem může být každý!

Na začátek nové divadelní sezony 2015/2016 máme pro vás, naše diváky, kromě skvělých inscenací a zajímavých projektů také speciální dárky „za věrnost“. Věrnostní karty s výhodami jsme pro vás připravili jako dík za to, že nám důvěřujete a je vám s námi dobře – Karta věrného diváka a zbrusu nový produkt Klub přátel NdB. Vedle karet věrnostních pro vás máme také připraveny karty Klubu mecenášů – Karty mecenáše v jednotlivých kategoriích. Těšíme se na další krásnou sezonu spolu s vámi a věříme, že si z naší nabídky pro sebe vytáhnete tu správnou kartu!

↳

f o t o : Vít Vaněk

Karta věrného diváka

Uvítání na jevišti Mahenova divadla herci Janem Grygarem a Klárou Apolenářovou. Event pro společnost VARS Brno a. s.

Karta věrného diváka je služba Národního divadla Brno, vycházející vstříc divákům, kteří preferují flexibilní způsob navštěvování divadla, a přitom chtějí využít výhody slev. Už při prvním zakoupení vstupenek má divák nárok na slevu. Čím častěji zákazník navštěvuje naše divadlo, tím větší slevy jsou mu poskytovány – až do výše 60 %.

Na jedno představení si lze zakoupit jen dvě vstupenky. Karta má platnost jeden rok ode dne zakoupení, poté si ji divák může nechat zdarma znovu zaktivovat. Karta je přenosná, může se darovat či půjčit.

Poskytované slevy: Počet představení

sleva

1, 2 3, 4 5, 6 7, 8 9 10, 11 12, 13…

5% 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 %

kumulovaná sleva 5,0 % 7,5 % 11,7 % 16,3 % 18,9 % 24,6 % 30,0 %

f o t o : Vít Vaněk

Kartu věrného diváka lze zakoupit za manipulační poplatek 60,– Kč na pokladnách Národního divadla Brno, Dvořákova 11.

↳ Prohlídka zákulisí, aneb kde se dělá divadlo...

klub mecenášů NdB

Klub přátel NdB

Karty mecenáše

Národní divadlo Brno jako novinku dále nabízí možnost zaregistrovat se do Klubu přátel NdB a získat tím další výhody.

Za nákup vstupenek v hodnotě 3 000 Kč obdrží členové dárkový kupon v hodnotě 300 Kč. Jednotlivé nákupy se sčítají.

Mecenáš NdB finanční příspěvek od 5.000 do 20.000 Kč základní členský balíček: magazín Diva do schránky certifikát Mecenáše NdB členská karta Mecenáše přednostně dostává pravidelné informace o akcích NdB na email pravidelně obdrží pozvánky na speciální akce NdB

Jak program funguje? /

před nákupem vstupenek má divák možnost zaregistrovat se do Klubu na pokladně NdB v Předprodeji na Dvořákově 11, nebo napsat na emailovou adresu: obchodni@ndbrno.cz, popřípadě zavolat: +420 542 158 120

/

po překročení určité částky (3 000 Kč) za zakoupené vstupenky, obdrží dárkový poukaz, který může uplatnit jako slevu při dalším nákupu vstupenek

/

program lze využít při nákupu uskutečněném online na www.ndbrno.cz, osobně v předprodeji vstupenek na Dvořákově 11 nebo na večerních pokladnách v divadlech

/

Platinový Mecenáš NdB finanční příspěvek od 15.000 do 50.000 Kč základní členský balíček + soukromá prohlídka vybraného divadla přednostní rezervace vstupenek program na představení zdarma dárkový balíček NdB pravidelné pozvánky na společenská setkání pořádané NDB

Diamantový Mecenáš NdB finanční příspěvek od 50.000 Kč a více veškerá předcházející nabídka + vstupenky na vybrané premiéry během sezony a pozvání na následná společenská setkání osobní asistence při výběru představení osobní asistence při návštěvě divadla

jeden člen může využít maximálně 10 vstupenek na jedno představení

f o t o : Vít Vaněk

Platnost poukazu od vydání je 2 měsíce

Je pro nás důležité, aby naši mecenáši měli přehled o tom, na co konkrétně přispěli. Jednotlivé dary jsou proto využity na konkrétní projekty, vybrané premiéry, takzvané „lahůdky sezony“, na které jsou potom naši mecenáši pozváni, aby zhlédli, na čem se spolu s námi podílejí. Během divadelní sezony budeme také v rámci mecenášského klubu pořádat pro naše členy speciální akce, aby měli možnost nahlédnout „za oponu“, do zákulisí divadla. Díky členství v klubu můžete být svému divadlu a oblíbenému souboru nablízku a stát se z diváka i spolutvůrcem a partnerem.

Jak se stát mecenášem Národního divadla Brno

↳

Pro více informací prosím kontaktujte: Michaela Cvetlerová sponzoring/fundraising tel.: +420 724 910 308, 542 158 266 email: cvetlerova@ndbrno.cz

Přípitek na jevišti Mahenova divadla s protagonisty nové činoherní komedie Figarova svatba

40– 41

sociální sítě

Národní divadlo Brno na sociálních sítích!

Věděli jste, že NdB aktivně využívá posledních trendů v online komunikaci a sociálních sítích? Naši práci můžete sledovat hned na několika místech. Prvním takovým místem je sociální síť Facebook. Najdete zde nejaktuálnější informace, fotografie, trailery a soutěže ze všech souborů Národního divadlo Brno. Pokud nastane neočekávaná událost, změna v programu nebo speciální akce, Facebook je prvním médiem, které využíváme k tomu, aby se k vám tyto informace dostaly co nejrychleji a zcela zdarma.

Prostřednictvím Facebooku nás také můžete kdykoliv kontaktovat. Výhodou je mnohem vyšší rychlost, se kterou na vaše dotazy odpovídáme. Na sociálních sítích se s námi také můžete kdykoliv podělit o své zážitky z našich představení a akcí.

Celodivadelní profil http://facebook.com/ndbrno Jednotlivé soubory na Facebooku najdete pod těmito odkazy:

Činohra Mahenova činohra – http://facebook.com/cinohrandb Divadlo Reduta – http://facebook.com/divadloreduta

Opera Janáčkova opera – http://facebook.com/janacekopera

Balet Balet NdB – http://facebook.com/baletndb

Dalším médiem, které jsme teprve před nedávnem začali aktivně používat, je Instagram. Takřka každý den přidáváme fotografie ze zajímavých akcí nebo událostí, které se v našem divadle konají. Najdete zde fotografie ze zkoušek, z hostování v jiných městech nebo třeba foto pana ředitele na velké provozní poradě. Pokud tedy vlastníte chytrý telefon, neváhejte a začněte nás na Instagramu sledovat. Náš profil najdete pod odkazem: http://instagram.com/ndbrno

Herec NdB Martin Siničák ...

... v roli krále Oidipa

We bring you style We bring you emotions

Sólistka opery NdB Tereza Merklová Kyzlinková ...

... v roli Mariken

VELVET VOLUME MASCARA Promeˇnˇte svu˚j vzhled se smyslnými rˇasami. Nový kartácˇek pro bohatý objem rˇas spolecˇneˇ s nadýchanou krémovou formulí vytvorˇí sametoveˇ hebké, tmavé a ješteˇ plneˇjší rˇasy.

Velvet Volume Mascara skveˇle doplní kourˇové lícˇení ocˇí. #MAKEGLAMOURHAPPEN

Hledáte nové možnosti venkovní reklamy v Brně?

Využijte reklamních ploch na sloupech veřejného osvětlení a panelů světelné reklamy v centru Brna.

Kontakt: +420 545 215 205 | reklama@tsb.cz | www.tsb.cz

#.8 ฤ BEZ (SBO 5PVSFS

XXX SFOPDBS CNX D[

3BEPTU [ Kยญ[EZ

/07ย #.8 ฤ "%: (3"/% 5063&3 /&1-"ฤ 5& ",0/5"$* " 6ฤ ย 7&+5& 4* za

7 555 ,ร CF[ %1) Nร Tยญร Oร BLPOUBDF ,ร

$IDFUF QP[OBU LWBMJUZ UPIPUP #.8 PTPCOร 7 #.8 3FOPDBS 7ยกN SยกEJ QPTLZUOFNF Wฤ [ L UFTUPWBDยญ Kยญ[Eร 7ยญDF TF EP[WยญUF OB XXX SFOPDBS CNX D[ B V OBฤ JDI QSPEFKDฤ

,ร CF[ %1) UK ,ร Wร FUOร %1) /BCยญELB PQFSBUJWOยญIP MFBTJOHV KF LBMLVMPWBOยก OB Wฤ [ #.8 J (SBO 5PVSFS Qฤ J EPCร TQMยกDFOยญ Nร TยญDฤ SPร OยญN OยกKF[EV LN PCTBIVKF QPWJOOยฉ SVร FOยญ IBWBSJKOยญ QPKJฤ Uร Oยญ ("1 QPKJฤ Uร Oยญ TLFM TFSWJTOยญ QSPIMยญELZ QP EPCV MFU OFCP VKFUยญ LN

3FOPDBS 1SBIB Lipovรก 280, 1SBIB ร FTUMJDF % &9*5 UFM JOGP!SFOPDBS D[ 3FOPDBS #SOP ฤ ยญQTLยก $ #SOP 4MBUJOB % &9*5 UFM JOGP!SFOPDBS D[ 0UFWฤ FOP EOยญ W UยฝEOV ,PNCJOPWBOยก TQPUฤ FCB QBMJWB B FNJTF $02 OPWยฉIP #.8 ฤ BEZ (SBO 5PVSFS ัญ M LN ัญ H LN

mediรกlnรญ partneล i

NdB dฤ kuje ฤ eskรฉmu rozhlasu Brno za celoroฤ nรญ spoluprรกci

partneล i

MD Mahenovo divadlo JD Janáčkovo divadlo DR Divadlo Reduta

↗l

září 2015 opera st

2. 9.

17.00

činohra

Zahájení sezony 2015/16

so 26. 9. 17.00 Čaj o páté

| prostranství před JD |

pá

4. 9.

19.00

Veroničin pokoj

veřejná generálka

| DR |

| restaurace Bohéma |

so

5. 9.

19.00

Veroničin pokoj

předpremiéra

| DR |

čt

10. 9.

19.00

Veroničin pokoj

premiéra

| DR |

so

12. 9.

10.00

Brněnské pověsti

| DR |

| prostranství před JD |

so

12. 9.

14.00

Brněnské pověsti

| DR |

T | MD |

so

12. 9.

19.00

Hostina dravců

| MD |

Setkání s inscenátory k opeře Její pastorkyňa

balet st

2. 9.

17.00

Zahájení sezony 2015/16

po 21. 9. 19.00 Game Over čt

24. 9.

19.00

Labutí jezero

lektorský úvod – začátek půl hodiny před představením ve foyer divadla

↗l ↗l

ZK, ZOK | JD |

so 26. 9. 15.00 Labutí jezero

| JD |

ne 13. 9. 19.00 Králova řeč

| MD |

po 14. 9. 17.00 Figarova svatba

KO 1, 2 | MD |

út

15. 9.

19.00

Král Oidipús

út

15. 9.

19.00

Jak chutná moc

st

16. 9.

19.00

Figarova svatba

čt

17. 9.

19.00

Alžběta a Salomena

A | MD | | DR |

↗l

B | MD | | DR |

pá 18. 9. 19.00 Bůh masakru

| MD |

pá 18. 9. 19.00 Improvozovna

| DR |

so

19. 9.

10.00

Kvak a Žbluňk

so

19. 9.

19.00

Králova řeč

ne

20.9.

17.00

Rozbitý džbán

| DR | ZČ | MD |

↗l

F | MD |

ne 20. 9. 19.00 Nora po 21. 9. 19.00 Černá labuť

Labutí jezero

f o t o : Patrik Borecký

út

22. 9. 20.00 Loupežníci

čt

24. 9.

19.00

| DR |

↗l

UČ | DR |

↗l

| DR |

Jak je důležité míti Filipa

pá 25. 9. 19.00 Scapinova šibalství

| MD | | MD |

ne

27. 9.

17.00

Ostrov pokladů

| MD |

st

30. 9.

19.00

Ďáblice

| DR |

hosté ne 13. 9. 20.30 Listování s Lukášem Hejlíkem st

23. 9. 20.00 Didone abbandonata

| DR | | DR |

barokní opera Improvozovna

f o t o : Jakub Jíra

čt

24. 9. 20.00 Didone abbandonata

| DR |

barokní opera

so 26. 9. 18.00 Bratránek z Batávie

premiéra

| DR |

Nové operetní studio

ne

27. 9.

18.00

Bratránek z Batávie

| DR |

Nové operetní studio

út

29. 9.

19.00

Ensemble Opera Diversa Labské horrorroperry

www.ndbrno.cz

| DR |

program

pá 9. 10. 19.00 Je třeba zabít Sekala

prem. MD prem 1, 2, 3 | MD |

so 10. 10. 17.00 Je třeba zabít Sekala

D 1, 2, 3 | MD |

ne 11. 10. 17.00 Černá labuť

říjen

2015

F | DR |

po 12. 10. 19.00 Je třeba zabít Sekala

ČP 1, 2, 3, 4 | MD |

út 13. 10. 18.00 Je třeba zabít Sekala

SPČ 1, 2, 3, 4 | MD |

st 1 4. 10. 19.00 Král Oidipús

opera pá 2. 10. 19.00 Její pastorkyňa

premiéra

čt 15. 10. 19.00 Ostře sledované vlaky

| MD |

so 17. 10. 10.00 Kvak a Žbluňk

| DR |

ne 18. 10. 19.00 Duchovní smrt v Benátkách

| DR |

JD prem 1, 2 | JD |

role Jenůfa – Maida Hundeling / Pavla Vykopalová

ne 4. 10. 19.00 Její pastorkyňa

Divadelní svět Brno 2015

E 1, 2 | JD |

role Laco – Peter Berger / Jaroslav Březina

ne 11. 10. 19.00 Tosca

ZK | MD |

↗l

PS, ZOA | JD |

čt 22. 10. 19.00 Alžběta a Salomena

| DR |

pá 23. 10. 10.00 Ostrov pokladů

| MD |

pá 23. 10. 19.00 Scapinova šibalství

| MD |

role Tosca – Maida Hundeling

út 13. 10. 17.00 Její pastorkyňa

KO 1, 2 | JD | pá 23. 10. 19.00 Ďáblice

role Kostelnička – Szilvia Rálik

čt 15. 10. 19.00 Prodaná nevěsta

ZOK | JD |

↗l

RED | DR |

so 24. 10. 19.00 Jak je důležité míti Filipa

| MD |

ne 25. 10. 10.00 Zlatovláska

| MD |

role Jeník – Peter Berger

pá 16. 10. 19.00 Alice in bed

| DR |

út 20. 10. 11.00 Krok za oponu s operou Její pastorkyňa

| JD |

so 24. 10. 18.00 Rusalka

| JD |

ne 25. 10. 15.00 Brněnské pověsti ne 25. 10. 19.00 Rozbitý džbán

↗l

↗l

po 26. 10. 19.00 Figarova svatba

role Rusalka – Maria Kobielska

ne 25. 10. 18.00 Nabucco

| JD |

DV | DR |

↗l

| MD | S | MD |

st 28. 10. 19.00 Králova řeč

| MD |

čt 29. 10. 19.00 Mandragora

| MD |

čt 29. 10. 19.00 Nora

| DR |

pá 30. 10. 19.00 Romeo a Julie

| MD |

so 31. 10. 10.00 Brněnské pověsti

| DR |

so 31. 10. 17.00 Ostrov pokladů

| MD |

role Nabucco – Jakub Kettner

út 27. 10. 19.00 Alice in bed

SPO | DR |

balet so 10. 10. 17.00 Labutí jezero

↗l

C, J | JD |

st 14. 10. 19.00 Labutí jezero

| JD |

pá 16. 10. 19.00 Game Over

| MD |

út 20. 10. 19.00 Black and White

| MD | so

Divadelní svět Brno 2015

čt 29. 10. 19.00 Made in USA

premiéra

hosté 3. 10.

18.45

↗l

Trubadúr

JD prem 1, 2 | JD |

ne 4. 10. 19.00 Kylián pá 30. 10. 19.00 Made in USA so 31. 10. 19.00 Made in USA

Unikátní dokument zachycující poslední představení choreografa Jiřího Kyliána v Nederlands Dans Theater v Haagu.

A, B | JD |

↗l

E 1, 2 | JD |

so 10. 10. 11.15 a 15.00

činohra

| DR |

Přímý přenos Metropolitní opery

Na tý louce zelený

| DR |

| DR |

Nové operetní studio

ne 11. 10. 19.00 Radůza s kapelou

čt

1. 10.

19.00

Králova řeč

| MD |

čt

1. 10.

19.00

Veroničin pokoj

| DR |

| MD |

Koncert

út 13. 10. 19.00 Reality show

| DR |

Divadelní spolek Frída

pá 2. 10. 19.00 Lysistrata/Aiás

↗l

W 2 | MD | so 17. 10. 18.45 Otello

so

3. 10.

19.00

Hostina dravců

Dárek 2 | MD |

ne 4. 10. 10.00 Pohádka o miminku, které umělo létat

| MD |

čt 22. 10. 18.00 a 21.00

| DR |

Macbeth

| MD |

Exkluzivní filmová premiéra

(aneb Životní příběh mimina s velkou hlavou)

ne 4. 10. 14.00 Brněnské pověsti

↗l

Přímý přenos Metropolitní opery

| DR |

po 26. 10. 19.00 Rošáda

premiéra

| DR |

Divadelní spolek Frída

ne 4. 10. 19.00 A pak už tam nezbyl ani jeden aneb

| MD | st 28. 10. 17.00 Bratránek z Batávie

deset malých černoušků

| DR |

Nové operetní studio

po 5. 10. 19.00 Bůh masakru

| MD | so 31. 10. 16.45 Tannhäuser

st

7. 10.

10.00

Brněnské pověsti

| DR |

st

7. 10.

19.00

Improvozovna

| DR |

čt

8. 10.

19.00

Jak chutná moc

↗l

UČ | DR |

↗l

Přímý přenos Metropolitní opery

46– 47

| DR |

Jídlo

R E S TA U R A N T

jako zážitek Přijďte a zapojte všechny

Své smysly.

Tým zkušených profesionálů Jezuitská 6, Brno 602 00 Po - So: 11:00 - 23:00 Ne: 11:00 - 22:00 +420 541 213 497 +420 607 005 905

v čele s šéfkuchařem Janem Kaplanem, svým kuchařským uměním nenechá nikoho bez emocí.

jsme i na www.facebook.com/restaurant.pavillon.brno

www.restaurant-pavillon.cz