Víme, za kolik tiskneme? 34 Koronavirus a spotřeba PET 36 Jak pohnout věcmi kupředu

Víme, za kolik tiskneme? Od dodavatelů jsem již mnohokrát slyšel, že nabízejí-li majiteli fi rmy svoje výrobní stroje a snaží se jim vysvětlit, jak jim nový stroj pomůže zvýšit zisk, často narážejí na základní neznalost cenotvorby. A stává se, že čím víc tiskárna tiskne, tím větší má ztrátu. A je to proto, že mají špatně postavené ceny. Obrátil jsem se na Ing. Antonína Svobodu, emeritního majitele turnovské tiskárny Unipress, aby poučil nejen mne, ale především naše čtenáře. A omlouvám se všem, kteří to mají takřečeno již „zmáknuté“, pro ně to bude ztráta času – i když, možná, kdoví.

ROZHOVOR VEDL JIŘÍ RICHTR

Ing. Svoboda se zhluboka nadechl a začal: Tvorba cen v polygrafi ckém průmyslu je značně složitá, protože většina tiskových zakázek je originálních. To znamená, že na jejich zhotovení jsou rozdílné spotřeby materiálů i rozdílné výkony, a to vše vyžaduje individuální ocenění. Výjimku tvoří jen zakázky, které se opakují, ale i pro ty bylo nutno na počátku výroby samozřejmě stanovit cenu.

Tvorbu cen můžeme rozdělit do dvou etap Prvá, složitější, spočívá v tvorbě cenových normativů, kterými se oceňují jednotlivé výrobní operace. Ceníky, obsahující tyto normativy, mají platnost delší období a změny jednotlivých sazeb se uskutečňují jen v případě významných pohybů v režijních nákladech nebo produktivitě práce. Druhá, jednodušší, je výpočet ceny pomocí těchto normativů a informací o cenách nakoupených jednicových materiálů (tj. materiálů koupených pro konkrétní zakázku). Kalkulant (cenař) musí být zároveň technologem, který musí znát a dokáže popsat všechny výrobní operace potřebné k výrobě konkrétní zakázky, ocení je prostřednictvím normativů, připočte k nim cenu jednicových materiálů a náklady na případné externí kooperace, a tak vytvoří souhrnnou nákladovou cenu zakázky.

Kdo vytváří cenové normativy To je ta složitější část. Za bývalého režimu existovala cenová komise, která pod hlavičkou GŘ PP soustředila skupinu nejkvalifi kovanějších cenařů v republice a ti v pětiletých cyklech přepočítávali ceny za jednotlivé operace. Dnes si to ovšem musí vytvářet každý podnik sám. Záleží na velikosti podniku, do jakých podrobností je schopen zajít, čím větší podnik, tím víc potřebuje podrobnější zpracování. U malých tiskáren je to díky vysoké pracnosti problematičtější, a proto je třeba zjednodušení. K tomu, aby mohli ekonomové i kalkulanti zpracovat cenové normativy, musí mít podnik zavedeno sledování a evidenci výkonu jednotlivých zařízení i pracovníků. Máme-li stanovit cenu za jednotlivou operaci, např. za tisk, který dále ještě rozdělíme do podrobnějších operací, jako tisk, příprava, mytí stroje apod., musíme znát nejen hodinové náklady na provádění příslušné operace, ale také čas, který je potřebný na její provedení.

Lze vycházet z prospektových časů? Výrobce stroje nám žádné normativy neposkytuje, ale při nákupu stroje by měl uvádět stroj do provozu a zaškolovat personál kvalifi kovaný pracovník výrobce, a toho je možno využít pro stanovení normativních časů pro jednotlivé operace. Někdy je ovšem problém v tom, že dodavatel stroje pošle jako školitele nedostatečně zkušeného pracovníka. Naproti tomu je možno získat obrázek o zpravidla nejlepších výkonech, které je možno na stroji dosáhnout, a to při předvádění stroje u výrobce ještě před jeho koupí. Pro stanovení ceny musíme spočítat hodinové náklady příslušného stroje, který by měl být proto veden ve vnitropodnikovém účetnictví jako samostatné nákladové středisko. Ze spotřeby času na výrobní operaci

a hodinových nákladů získáme nákladovou cenu.

Jak jsou vypočítány hodinové náklady na provoz stroje? Toto je nejsložitější problematika při výpočtu cenových normativů. V nich musíme mít zahrnuty veškeré náklady, i ty, které známe pouze jako celkové, společné pro celou fi rmu. K jejich přiřazení jednotlivým nákladovým střediskům musíme použít rozvrhové základny, které volíme tak, aby co nejlépe vyjadřovaly závislost na nákladech příslušného střediska. Například hodnotu nemovitostí a náklady spojené s jejich údržbou, případně náklady na jejich pronájem, můžeme rozúčtovat jednotlivým nákladovým střediskům podle m 2 plochy, kterou jim v rámci fi rmy přiřadíme. Pro rozpočítání ceny elektrické energie příkony strojů a m 2 osvětlených ploch, vytápění podle ploch s přihlédnutím k tepelným ztrátám strojů (některé topí sobě i okolí). Osobní náklady administrativního aparátu můžeme rozpočítat podle osobních nákladů pracovníků příslušného střediska a tak podobně.

Stanovení nákladů pomocných materiálů i pracovníků Vedle nákladových středisek, které zhotovují kalkulované operace (strojů), je třeba vytvořit i nákladová střediska souhrnná, jako je dílna (strojovna – tiskový sál), knihárna apod., kam se zahrnují náklady, které nelze připočíst přímo k jednotlivým strojům. Jsou to pomocní pracovníci, mistři, ale i náklady spojené s vybavením dílny, tzn. vlhčení vzduchu, úprava vody pro tiskové stroje a podobně. Náklady tohoto střediska se pak připočítají podle váhy na jednotlivé tiskové stroje. Váhu (tedy podíl nákladů) odhaduje a přiděluje ke strojům ekonom.

Kdo má vlastně na starosti vnitropodnikovou ekonomiku? Musí to být pracovník s vysokou kvalifi kací se znalostí podnikové ekonomie i technologických procesů. Takový člověk může zabezpečit tvorbu cenových normativů i postupu výpočtu konečných cen. Tam, kde si s touto problematikou nevědí rady, často vycházejí z cen konkurence a snaží se získávat zakázky podbízením se při

nabídkách. Ovšem i podniku, ve kterém zpracujete podrobné výpočty nákladů výroby, ke kterým připočtete přiměřenou míru zisku, se dostanete do situace, že nebudete konkurenceschopní. Potom začínáte zpytovat svědomí. Zkoumáte, zda dosahujete na pracovištích dostatečně vysoké výkony, zda nejste zatíženi zbytečnými neproduktivními náklady (např. nadbytečnou administrativou), zda nakupujete materiály za dobré ceny, zda k výrobě zakázky používáte optimální technologické vybavení, postupy a podobně. Když dospějete k závěru, že nižší cenové nabídky konkurence nezpůsobují tyto faktory a ani dotace, které se vám na rozdíl od ní nepodařilo získat, dospějete k závěru, že nabídka polygrafi ckých služeb na trhu převyšuje poptávku a tiskárny nabízejí své kapacity pod úrovní nákladů. Pro velkou fi rmu, která má široce diverzifi kovanou výrobu je řešení jednoduché. Zavře neproduktivní provoz. V polygrafi i je situace složitější. Jedná se o relativně malé fi rmy, zpravidla zaměřené jednostranně a zavřít tiskárnu znamená tedy zavřít celou fi rmu. Zbývají dvě cesty. Prodat fi rmu anebo pustit se do boje o přežití. Firma v době, kdy není vysoce rentabilní, se prodává za rozumnou cenu dost obtížně, a tak zbývá druhá cesta, bojovat na cenovém trhu. A zde se objevuje opět nutnost znát velikost a strukturu nákladů na poptávanou zakázku. Tiskárna může nějakou dobu pracovat bez zisku, a dokonce i se ztrátou. Obojí je cesta do pekel, ale velice záleží na tom, jakým tempem. Lze zapomenout na odpisy, odložit některé plánované opravy, odložit investice do nových strojů. Nezapočítání ostatních nákladů do cen vede k rychlému nástupu insolvence. Obzvláště nyní, v době koronavirové krize, je možné pozorovat u některých fi rem, že jejich ceny nepokrývají ani ceny spotřebovaných materiálů, energií a náklady na mzdy.

Lze věřit internetovým kalkulátorům? Samozřejmě existují pro tiskárny programy, které lze koupit, do kterých se zadají parametry zakázky, jako např. formát, náklad, barevnost, papír, zušlechtění atd. , a do nichž tiskárna zanese příslušné cenové sazby. Pak je kalkulace rychlá a snazší. Ale u složitých zakázek je třeba spočítat cenu individuálně, málokterý program umí například vyhodnotit spotřebu zlaticí fólie. Jsou programy, které jsou variabilní a vy si je sami můžete přizpůsobit pro vaše potřeby podle toho, jaké strojní vybavení máte. Nicméně, kalkulátory, které jsou dostupné pro zákazníky a nejsou uzpůsobeny pro konkrétní tiskárnu, jsou značně nespolehlivé, protože nezohledňují strojní vybavení ani další parametry toho kterého provozu. I u kalkulátorů, které nabízejí samy tiskárny, je na webu dovětek ve smyslu, že pokud se bude zakázka jevit jako zajímavá, pak se s vámi tiskárna spojí a cenu upřesní (samozřejmě směrem dolů).

Jak vidno z rozhovoru s Ing. Antonínem Svobodou, tvorba cen v polygrafi i (a jistě nejen tam), je složitá, ale nadmíru důležitá. V podstatě existenčně ovlivňuje fi rmu. Takže na nějaké amatérské stanovování ceny není prostor, může se to vymstít. Příště navštívíme některého výrobce obalů, aby nám pověděl něco více o záludnostech ekonomiky podnikání v tomto oboru.