Vlněna
Jedinou stále stojící připomínkou Vlněny zůstává Bochnerův palác, při jehož rekonstrukci se podařilo objevit štukové stropy, celé schodiště a cenné nosné konstrukce v přízemí. Budova je výrazným prvkem areálu, který je dnes využíván pro administrativní a komerční účely. Foto: Studio acht/Tomáš Slavík
36—37
Vlněna, přádelny a tkalcovny, n. p., Brno vznikla rozdělením původní samostatné Mosilany. Měla tři závody – v Brně, Alexovicích a v Prostějově. V 50. letech procházela Vlněna majetkovými změnami a její podoba se ustálila až v letech šedesátých. V roce 1963 měla šest závodů: 01 – Brno, Přízova, 02 – Brno, Tkalcovská, další pak v Brněnci, Svitávce či Bystrém.
Vlněna se specializovala na tkaniny z mykané příze a na výrobu pletacích přízí pro domácí trh. Vyráběla také nábytkové tkaniny, stejnokrojové látky, pánské a dámské tkaniny. Její výrobky úspěšně soutěžily na výstavách. Dosáhly ocenění např. na Mezinárodním veletrhu spotřebního zboží, Jihočeských textilních výstavních trzích, na veletrhu Trenčín – město módy aj. Se zdokonalováním výroby umělých vláken se její sortiment rozšířil o druhy tkanin a pletenin ze směsí. Unikátní výrobu měla Vlněna v Bystrém u Poličky, kde se vykupovala a zpracovávala králičí srst. Světový věhlas přinesl Vlněně její ateliér Art protis při závodě 2 na ul. Tkalcovská.
Neuskutečněné plány šesté pětiletky Oba podniky (jak Vlněna, tak Mosilana) byly oprávněny označovat své výrobky mezinárodní ochrannou značkou WOOLMARK – vlněná pečeť. Ta zaručovala spotřebiteli, že výrobek je zhotoven z čisté střižní vlny. V 80.
letech 20. stol. bylo v Brně soustředěno 16 % všech pracovníků vlnařského průmyslu. V návrhu 6. pětiletého plánu byla začleněna výstavba Vlnařského kombinátu, nejprve přádelny česané příze. Cílem výstavby kombinátu bylo přesunutí veškeré výroby na jedno místo. Bylo očekáváno, že vzroste výroba vlněných tkanin o 100 %, výroba česaných přízí se zvýší o 166 % a výroba PES česanců se zvýší o 191 % a dojde k úspoře počtu zaměstnanců. Sametová revoluce přinesla výrazný útlum. Definitivní konec výroby v areálu Vlněny nastal kolem roku 1997 a budovy se rozprodaly. Dnes je vlastníkem bývalého továrního komplexu developerská společnost, která v roce 2016 zahájila demolici objektů (kromě správní budovy na Přízově č. 1). Na jejich místě je nová administrativní a bytová zástavba.
