Architektura průmyslového Brna
Pohled z míst dnešní Fakultní nemocnice u sv. Anny na ulici Anenskou a Pekařskou v roce 1907. Foto: Archiv města Brna
Ludwig von Förster
Theophil von Hansen
Heinrich von Ferstel
Josef Arnold
August Prokop
Ferdinand Fellner ml.
Hermann Helmer
Josef Nebehosteny
1797—1863
1813—1891
1828—1883
1824—1887
1838—1915
1847—1916
1849—1919
1852—1921
Rozšíření Brna a následný stavební boom na počátku 60. let 19. století vtiskl městu specifickou tvář, nápadně podobnou nedaleké Vídni. Období historismu, typické hledáním stylu, tak v průběhu „dlouhého století“ zformovalo nezaměnitelný architektonický výraz Brna, podmíněný především jeho hospodářským rozvojem a také sociálními a národnostními aspekty.
1861
42—43
zahájena výstavba okružní třídy
Právě v tomto období se definitivně formuje architektonická tvář Brna jako typického města 19. století. Převažovalo německé a německo-židovské obyvatelstvo a také kapitál, město se stalo významnou průmyslovou metropolí rakousko-uherské monarchie. Po vzoru Vídně je v roce 1861 zahájena výstavba zdejší okružní třídy. V 60. letech také vzniká nad lužáneckým parkem mezi dnešními ulicemi Drobného a Černopolní první vilová kolonie v Brně.
Činžáky, dělnické kasárny i nouzové kolonie Není pochyb, že i průmyslové Brno vždy mělo v základních etapách procesu industrializace charakteristické rysy utváření obecných podmínek rozvoje
