Jak vítr se přihnala
tak manie nastala
nablízku bohu
tak popsat to mohu
Jsem posel boží
svět u nohou leží
tam na dotek
Za pobyt ve výšinách
skončil jsem v hlubinách
světla tam není
jen zaživa tlení
skončit tak vše
bol ukrutný je
tam dole na dotek
Znavený z oblak slét zraněný drak
Již na zlatu neleží Je světu přítěží
Ač obklopen dráčaty se v samotě utápí.
Otázka zbývá jen zda ze sloje vyjde
Šel jsem s duší ke zpovědi
hledat mnohé odpovědi
Možná najít rozhřešení
pro činy jichž dávno není
Ve svém nitru tápati
pravdu svatou hledati
Duše praví tenkým hlasem
Vrať se milý vrať se na zem
Já jsem láska
Žiju v tobě
Že tě nikdy neopustím
Pochybnosti nedopustím
Po smrti
Budu vědět
Do té doby
Budu žít
V té nádheře
A divit se
Krásně naivně
Jako malé dítě
A hlavně
Nemyslet
Jen se těšit
Až jednou
Jednou
Znám ji
jednou přijde
Možná dnes
Možná zítra
Až budu děd
Až budu praděd
Jednou přijde
Vezme mi Tělo
Duši
Duši?
Duši tu ne
Miluju Vesmír
Miluju Zemi
Miluju světlo, miluju tmu
Miluju svítání, miluju západ
Miluju přírodu, miluju města
Miluju oheň, miluju vodu
Miluju
Miluju lidi
Miluju vás
Smutek
Žal
Úzkost
Strach
Velké, černé, těžké mraky
ale nad mraky
je
čekej
prosím čekej
moc prosím
čekej
Vítr je rozfouká
a on je rozfouká
čekej
Slunce na Tebe