VÝLETY
GEO C
a k z á h c o Pr
se psem hrou A CO ŽE TO VLASTNĚ JE TEN „GEOCACHING“? Geocaching je turistická, navigační i trochu internetová hra. Všechno najednou. Spočívá v tom, že někdo na neznámé místo kdekoli na světě ukryje schránku, které se v angličtině říká cache, česky už se
dnes všeobecně používá označení „keš“. Na internetu zveřejní její souřadnice, plus různé doplňující informace a ostatní potom tuto schránku pomocí GPS navigačních přístrojů hledají. Pokud jsou úspěšní a schránku objeví, zapíšou se do zde uloženého sešitu,
případně si vyberou něco z obsahu a výměnou do keše vloží něco svého. Po návratu svůj nález anebo i neúspěch zaznamenají na speciální internetové adrese www.geocaching.com, která shromažďuje údaje o všech světových keškách a kačerech.
[ 30 ] únor 2012
DM0212_30-33_Ulli_v2.indd 30
27.1.12 13:42
O CACHING
http://www.youtube. com/watch?v=A8m A5LppZK4&ob=av3e
PROČ TO DĚLÁME A CO Z TOHO MÁME? Několik geocachingem dosud nepoznamenaných lidí se mě ptalo, proč to vlastně dělám? Co mám z toho, že někde najdu skrytou krabici se sešitkem, zapíšu do něj svoji přezdívku a případně vyměním pár
bezcenných věcí v ní uložených? A to většinou až po náročné cestě na nějaký kopec, po prodírání se trním a vysokou trávou, přeskakování potoků, překonávání bažin, lezení po stromech či prolézání nejrůznějších úzkých otvorů a skulin plných pavučin. Myslím, že odpověď vyja-
dřuje také pocity ostatních kačerů: je to radost z pokoření určité výzvy. Víte totiž, že vás na určitém místě čeká „poklad“ a vy ho chcete najít. Vycházky dostanou vyšší smysl, mají konkrétnější cíl. Díky geocachingu se navíc dostanete na zajímavá místa, o jejichž existenci jste neměli ani
FOTO: DIPA & ULLI
vně odiivn ali ppod otkkal írodděě ppot ppřříro ce vv p ázzce chá o ro p pro p a n na e t s j jste že lo, sta již to ám v vám e s se á n ž žná o M Mo ed střřed proost ruccee uupr m vv ru rojeem říssttroj lým ppřís alý terrýý s mal ěkaa,, kkte lovvěk le se chovajícího ččlo řele dezzře poode aa p an. alvvan stllýý bbal broost hem oobr meecche ebo m m nneb trom s stro ý n e ený c á r rác v y v vyv , z e ez, pař ý jak kde el ház obc a s e le lesa ás yž vvás kddyž vá? AA k inaavá ššppin rnáá aa š dpoorn stt oodp dost i do asttoo i d vá, ččas jímaavá ezaajím ed nnez led ohle rvnníí ppoh a ppprv ísttaa nna M Mís cellaa ěco zzce lížeett nněc rohhlíž la ppro ačaala u zzač dnoou jeedn a n naj i s si m e em m j á z zájm e s se , a l la, d é l léd h a z zah a b ba o s o oso a t ta m o om t o ppot u čellu uttoo úúče mu ttom tě kk to rčiitě terréé uurč zení,, kkte aříízen vánníí zzee zzař onoová eleffon rala ttele stííral ředdst ebo ppře inéhhoo nneb jjiné kollí.í. muu ooko vém čnoouu ssvé zpeečn ebeezp u nneb lkoou chyylk í úúch c cí í p r t trpí y b o oby s o o z z os o t to y l y yly b e n neb , e t j o ojte b e N Neb . í ž ží. u o l lou s e nnes ingg.. achhin eoccac vannéé ggeo ře zzva adllyy hhře roppad terréé ppro y, kkte sobby, eboolili ooso eřii““ nneb kaččeř geooka yli ttoo „„ge BByl TEXT: DIPA & ULLI
únor 2012 [ 31 ]
DM0212_30-33_Ulli_v2.indd 31
27.1.12 13:42
VÝ VÝLETY ÝLETY tušení. Schránky jsou, nebo alespoň mají být, ukryty tam, kde to má nějaký smysl, kde můžete něco zajímavého vidět. Zakladatel skrýše vám tak chce něco ukázat. Samotná keš je už potom spíš taková ta „třešnička na dortu.“
JAK ZAČÍT Jestliže vás toto povídání nalákalo a chtěli byste si to také zkusit, dám vám pár prvních rad, co všechno je zapotřebí k tomu, stát se oficiálně geokačerem. Nejprve je nutné strávit chvilku na internetu, kde si na stránkách www.geocaching.com musíte vytvořit svůj profil. Není to nic složité-
ho. Stačí si vymyslet nějakou vaší charakteristickou přezdívku, samozřejmě že takovou, jakou ještě nikdo na světě nemá, zadat umístění domácích souřadnic, vyplnit pár všeobecných informací a tím jste zaregistrováni. To vám umožní přístup k mapám a seznamu keší, které se nacházejí ve vašem okolí nebo v místech, kam se chystáte na výpravu. Bohužel jako všude, i tady tak trochu peníze vládnou světu, a je vám nabídnuta možnost zakoupit si placené „členství“. To vám přinese trochu větší pohodlí při získávání seznamů keší, informací o nich a další drobné výhody. Ale pro začátek se určitě bez placení poplatku obejdete, a pokud vás geocaching chytne, příspěvek můžete zaplatit dodatečně. Dále je nutné si pořídit GPS přístroj. Samozřejmě nejlepší jsou různé typy turistických navigací a to hlavně pro jejich výdrž a dobu provozu v terénu, ale navigace je dnes skoro v každém trochu chytrém telefonu. Znám i kačery, kteří své první úlovky zvládli bez přístroje, jen pomocí mapy a informací o umístění skrýše. Nyní jste konečně připraveni vyrazit do terénu za svým prvním úlovkem. Geocaching byl pro nás před několika lety činnost zcela neznámá.
[ 32 ] únor 2012
DM0212_30-33_Ulli_v2.indd 32
27.1.12 13:42
DIPA&ULLI Postupně jsme do tajů GPS a geocachingu pronikli a vše vyvrcholilo nákupem první skutečné turistické GPS navigace. A tak vznikla naše „rodinná“ zkratka DiPa&Ulli. Hned při dalším výletu na Hrádek u Nechanic jsme našli naší první krabičku. Z dnešního pohledu se musím usmívat jaké úsilí a nachozené vzdálenosti mě tenhle první nález stál, ale znáte to … učení z nebe nepadají. Navigační přístroj a hledání ukrytých krabiček se stalo nedílnou součástí našich výle-
tů. Z některých našich kamarádů se postupně stali také lovci a ti ostatní nás statečně a trpělivě tolerují.
DRAČÍ JESKYNĚ Takové to opravdové propadnutí geokešingu přišlo až po odlovení takové té “pravé“ kešky, kde bylo potřeba překonat překážky a své vlastní fobie. Pro nás se tímto mezníkem stala keška Dračí doupě ukrytá v hezkém Radotínském údolí jižně od Prahy. Udělali jsme si tam malý zimní výlet po krásně zasněžené krajině a po krátké procházce údolím a chvilce hledání té správné přístupové cesty dorazili až ke vchodu do jeskyně. Nebojte, nečekejte jeskyni velikostí vhodnou pro známé pohádkové draky, tohle je spíše taková jeskyňka pro malého dráčka, ale o to hůře. Je potřeba se vmáčknout do malého prostoru. Sázel jsem na to, že když mám s sebou našeho statečného psa,
není se čeho bát. Ale tady to nezabralo. Ulli hned u vchodu zaujala jasné stanovisko, že není žádný jezevčík a do té nory ji nedostaneme ani náhodou a dobrovolně se ujala funkce: „Hlídám u vchodu“. Vyzbrojen svoji novou čelovkou jsem se tedy vypravil do nitra jeskyně sám. Podrobnosti nebudu prozrazovat, věřím, že si to někdy vyzkoušíte sami, ale zvítězil jsem. Nejprve sám nad sebou, protože tak úplně nemám rád těsné tmavé prostory a nakonec i nad úkrytem krabičky. Trochu upocený, trochu špinavý, ale o to více nadšený z úspěchu. Myslím, že to byl pro mě ten zlomový okamžik, kdy jsem se začal cítit, že už o sobě mohu bez ostychu prohlásit, že jsem „kačer“. A Ulla ta byla nadšená z toho, že jsem z té díry vylezl a vítala mě, jako by mě neviděla celý týden. No, co by chudák pes, dělala, kdyby mě musela z té jeskyně tahat ven. A možná si teď budete říkat: „Proč o nějakém hledání krabiček v lese píšeme v časopise o psech?“ „Geokešing“ je totiž ideální doplněk našich procházek se psem do přírody. A není to jen můj osobní názor. Potvrdí mi to mnoho mých kolegů kačerů a jejich geotýmů, ve kterých je čtyřnohý miláček neodmyslitelným členem. Sice zatím nevím, že by někdo dokázal využívat svého psa na úspěšné dohledávání ukrytých krabiček (to by tam musely být schované buřtíky ), ale neznám psa, kterého by nebavily procházky s páníčkem v přírodě a prolézání nejrůznějších úkrytů. Náš malý rodinný geotým DiPa & Ulli, tj. Dita a Pavel a naše labradorka Ulli to může jen potvrdit. [■] Pokračování příště…
FOTO: DIPA & ULLI
A to až do jednoho výletu s kamarády, kde někdo vytáhl svůj nejnovější zázrak techniky – mobilní telefon s navigací a začal nás, technicky zaostalé, poučovat o GPS a o tajemstvích navigace. Přiznávám, že již dávno nejsem nadšencem pro vše nové a často zůstávám konzervativně u starých vyzkoušených věcí a postupů. Ale podobně jako jsem odložil staré gramofonové desky a kazeťák, do skříně uložil kinofilmový fotoaparát, na půdu dal zvětšovák a zbavil se analogové televize, tak jsem postupně pečlivě uklidil své zamilované tištěné mapy a propadl kouzlu satelitní navigace. Ten den jsme jen zpovzdálí přihlíželi odlovení kešky a jen matně jsme tušili, co že to tam vlastně hledají.
únor 2012 [ 33 ]
DM0212_30-33_Ulli_v2.indd 33
27.1.12 13:43