PROFIL
[ ENGLISH COCKER SPANIEL ]
n, které pozná Anglický kokršpaněl je jedno z pleme lupáč s dlouhýma každý laik. Menší, nejčastěji rezavý ch val ještě nedávno ušima a smutným pohledem, který bý , stojí dnes trochu jedním z nejrozšířenějších psích ras ů, beaglů, kavalírů. ve stínu módních novinek – parson jde o ideálního Přitom díky velikosti a milé povaze t „kousavé rodinného psa. Jenže kokr má i pověs vdu? a utíkací obludy.“ Tak kdo má tedy pra
TEXT: LUCIE KOLOUCHOVÁ
[ 24 ] listopad 2011
DM0711_24-33_profil kokr_v2.indd 24
1.11.11 13:15
FOTO: 123RF.COM DOGSMAGAZĂ?N
http://www.youtube. com/watch?v= o9i4MSWG5X8& feature=related
listopad 2011 [ 25 ]
DM0711_24-33_profil kokr_v2.indd 25
1.11.11 13:15
PROFIL
[ Lovec ze Španěl nebo Anglie? ]
„KOKR MÁ MILOU POVAHU“
Podívejme se trochu do historie. Často se tvrdí, že kokršpaněl pochází ze Španělska. Jenže v této zemi se žádná ani vzdáleně podobná rasa dnes nevyskytuje, zato v Anglii a Francii je podobných plemen hned několik. Podle historických pramenů a archeologických nálezů se v Británii psi typu španěla vyskytovali od 10. století. Slovo cocker by pak pocházelo spíš od slova woodcock – sluka lesní, tedy od druhu zvěře, kterou tito psi nejčastěji lovili. Ještě v předminulém století všechna plemena španělů v podstatě splývala, podle velikosti byla štěňata přiřazována jednou ke špringrům, podruhé ke kokrům. Plemeno bylo anglickým Kennel Clubem uznáno v roce 1895. Od roku 1933 rozlišujeme dvě základní barevné varianty – jednobarev-
[ 26 ] listopad 2011
DM0711_24-33_profil kokr_v2.indd 26
1.11.11 13:15
FOTO: 123RF.COM
né a vícebarevné kokry. U nás se černí, zlatí a vícebarevní kokři vystavují zvlášť. V roce 1946 se pak od anglického kokršpaněla oddělil jeho zaoceánský bratránek, kokršpaněl americký. Tím, že se mezi sebou kokři z obou kontinentů nekřížili a také proto, že Američané preferovali malinko jiný typ s kratší hlavou a bohatší srstí, vzniklo samostatné plemeno. U nás se angličtí kokři chovají od roku 1913, největší boom plemeno zaznamenalo v 70. letech, v současné době mají naši kokři velmi dobrou úroveň. Ročně se odchová kolem 500 štěňat. listopad 2011 [ 27 ]
DM0711_24-33_profil kokr_v2.indd 27
1.11.11 13:16
PROFIL
DM0711_24-33_profil kokr_v2.indd 28
1.11.11 13:16
[ S PP nebo bez? ] Doporučují se samozřejmě kokři s průkazem původu, u kterých je jisté, že v předchozích generacích byli jejich předky skutečně kokři. Za špatnou pověst plemene totiž mohou právě kokři bez PP. U chovu s PP se totiž dbá nejen na typický vzhled, ale i na povahu – do chovu se nedostane zvíře agresivní nebo bázlivé. Pořizovací cena kokra s PP není nijak závratná – a budete mít alespoň jistotu, že máte doma opravdu kokršpaněla, ne jakési nepříliš elegantní středně velké zlaté zvíře s dlouhýma ušima. Správný kokr má milou povahu, má rád lidi i ostatní psy – jde přece o původně lovecké plemeno, šlechtěné k snášenlivosti.
[ Současnost – mezi revírem a gaučem ]
FOTO: 123RF.COM
Dle FCI je anglický kokršpaněl zařazen do skupiny VIII. – Retrívři, slídiči a vodní psi, sekce 2 – Slídiči, s pracovní zkouškou. Oficiální zkratka pro ČR je AC. Tito psi mají za úkol zvěř v hustém porostu najít, vyhnat na střelce a po ulovení aportovat. Dnes už vedle myslivců mnoho kokrů neuvidíte, patrně kvůli náročnější péči o srst. Kokr lovecké zkoušky nepotřebuje ani k uchovnění, a je tedy na každém majiteli, čemu se se svým psem bude věnovat. Lov, zvláště pak vodní práce, ale kokry stále ještě baví a svědčí o tom i jejich hojná účast na zkouškách. Ty jsou již nepovinné a je
listopad 2011 [ 29 ]
DM0711_24-33_profil kokr_v2.indd 29
1.11.11 13:16
<<< Praktické info / Anglický kokršpaněl >>
PROFIL VÝŠKA A VÁHA Kokršpaněl patří k menším plemenům, feny měří 38 – 39 cm a psi 39 – 41 cm, váha se pohybuje mezi 12 – 15ti kilogramy. Obecně se dá říct, že dnešní kokři jsou menší než ještě před několika lety, výška se pohybuje spíše na dolní hranici.
SRST Kokr má dlouhou, hedvábnou srst. Její údržba i úprava je relativně náročná, proto má mnoho majitelů své psy ostříhané – což je ale škoda, protože právě srst je nejkrásnější ozdobou každého kokra. Udržovanou dlouhou srst je třeba minimálně jednou týdně důkladně pročesat, plus jednou za cca dva měsíce navštívit se psem salon. Ten je třeba dobře vybrat, ne každý střihač se vyzná v úpravě kokra a strojek na záda opravdu nepatří. Kokr se upravuje trimováním (záda a hlava) a efilačními nůžkami, holit se může jen krk a vršek uší. Při troše praxe, obzvlášť pokud se nechystáte na výstavy, zvládnete po čase svého kokra upravit sami.
ZDRAVÍ Kokr je jako většina loveckých plemen poměrně zdravý. V chovu s PP se hlídá DKK, větší problémy se ale s ohledem na velikost plemene nevyskytují. Zodpovědní chovatelé testují svá zvířata i na vady očí a ledvin, celkově je ale kokří populace zdravá. Problémy s ušima a očima jsou spíše mýtem, kokři na ně netrpí víc než jiná plemena, je ovšem nutné udržovat psa v čistotě. Letním problémem mohou být osiny, stejně jako u jiných dlouhosrstých plemen. Kokři se dožívají v průměru 13 – 15 let.
VÝŽIVA Kokr je obecně známý jako „rozežrané plemeno“, s jídlem tedy většinou nemívá problémy, jen je potřeba odolat smutným očím a nepřekrmovat. Zvláště u výstavních jedinců s dlouhou srstí je dobré přidávat doplňky na srst (například lososový olej nebo mořskou řasu).
ZÁBAVA Nejpůvodnějším využitím pro kokry je samozřejmě lov, jako slídiče je lze ideálně využít na honech na drobnou zvěř – bažanty, zajíce nebo kachny (vodu obzvlášť milují), uplatní se i v práci na barvě. Kokr je dnes především chován jako domácí společník. Mnoho majitelů se s nimi věnuje psím sportům, hlavně agility, které je pro jejich bouřlivý temperament ideální. Potkáte je i na závodech obedience nebo tratích dogtrekkingu. Kokr obecně miluje volný pohyb, běh a plavání – a jen dostatečně vybouřený kokr je dobrým společníkem.
„LOV A VODNÍ PRÁCE HO BAVÍ“
ZAJÍMAVOSTI • Zlatí Zlatí kokři mívají pověst kousavých psychopatů p psy chopat – nic jako syndrom Jekyll a Hyde Hyde u kokršpaněla ale neexistuje, jjsou jso u jen páníčci, kteří svého psa nezvládají. n nez vlád • V dnešní dn době se kokrům ocásky už sko skoro nekupírují, pro mnohé tak kkokr okr zztratil charakteristický veselý p ohy ocáskem. pohyb • Kok Kokršpaněl vstoupil i do lite literatury – známá spisovatelka V irgini Woolf mu věnovala svou Virginia kknihu kni hu Flush. • Ch Chovatelé anglických kkokršpanělů se v současné době kok ssdružují ve dvou klubech: Klub chovatelů loveckých slídičů – www.kchls.cz Cocker club – www.cockerclub.cz
možné na nich vidět, že připravit psa na zkoušky zvládne i laik. Kokr se obecně snadno cvičí, za pamlsek nebo míček je ochoten udělat nemožné. Mnoho kokrů se ale věnuje i psím sportům, hlavně na parkúrech agility jim to sluší. Na rozdíl od populárních ohařů ale kokr nepotřebuje nějak závratně pohybu, pokud se vám nebude chtít každý den na túru, vydrží s vámi ležet na gauči a sledovat televizi. Pravidelný pohyb ale potřebuje, vyběhaný kokr je šťastnější a netloustne. A co je hezčí než sledovat kokra, běžícího po louce? Ty vlající uši a rozzářený výraz při procházce po sídlišti neuvidíte…
[ 30 30 ] listopad lliisto stt pa pad pad a 20 2 2011 01 11 1
DM0711_24-33_profil kokr_v2.indd 30
1.11.11 13:16
FOTO: 123RF.COM INZERCE
[ Hvězda výstav ] Anglický kokršpaněl je i oblíbeným výstavním psem. Oproti době před řekněme dvaceti lety jsou dnešní kokři výrazně chlupatější a také menší. Sledovat je, jak s vlající srstí běží kruhem, je nádhera. Pro svůj efektní vzhled se často umisťují na předních místech. Asi největší úspěch zaznamenal český kokr Doubtless Black Petrs v roce 2006, kdy na světové výstavě v Poznani získal titul Světový vítěz a vyhrál celou osmou skupinu. Udržet kokra ve výstavní kondici je ovšem poněkud náročné, je třeba používat speciální kosmetiku a chránit srst před poškozením. WWW.KNIHCENTRUM.CZ
DM0711_24-33_profil kokr_v2.indd 31
1.11.11 13:17
PROFIL
[ Liší se jednotlivé barvy? ] Kokři se vyskytují v mnoha barvách: mohou být zlatí, černí, černí s pálením, hnědí, hnědí s pálením. Ale také sobolí anebo vícebarevní: modří, hnědí nebo oranžoví bělouši, zlatobílí, černobílí nebo trikoloři. U vícebarevných kokrů je kouzelné to, že žádní dva psi nejsou stejní, vždy máte originál. Obecně se říká, že „strakáči“ jsou temperamentnější a uštěkanější než jednobarevní kokři, ti mají být klidnější, ale samci zase dominantnější. Spíše je to ale pes od psa a velmi záleží také na majiteli Malinko se liší vzhledem. Jednobarevní mívají silnější kostry a zvláště pak černí psi kvalitnější srst. Donedávna se tyto dva typy barev spolu nekřížily, posledních pár let někteří chovatelé po vzoru Skandinávie a jiných zemí kříží jednobarevné a vícebarevné ve snaze sjednotit typ. Tato snaha je zatím teprve na začátku, těžko ji tedy hodnotit.
[ Pro koho se hodí? ] Anglický kokršpaněl se hodí pro toho, kdo nehledá exotiku, ale příjemného společníka. Má ideální velikost, není ani malý, ani velký. Je to skvělý pes do městského bytu i pomocník myslivce – jen se přimlouváme za ubytování v bytě či domě, jde o velmi společenské plemeno. Pokud jste ochotni obětovat čas péči o srst, budete mít po svém boku veselého, aktivního a krásného psa, co s vámi rád vyrazí do lesa, k rybníku nebo na cvičák, stejně tak ale bude mít rád vaše děti nebo lenošení na gauči. [■] [ 32 ] listopad 2011
DM0711_24-33_profil kokr_v2.indd 32
1.11.11 13:17
ALTERNATIVA [ AMERICKÝ KOKRŠPANĚLL / AMERICAN COCKER SPANIEL ]
[ Na zkouškách byli kdysi často viděni ve slušivých oblečcích chránících srst ]
[ Elegantní kalhotky a dlouhá srst jsou hlavní zvláštnosti Amerického kokršpaněla ]
O používání speciální kosmetiky, která vás přijde podstatně dráž než ta „lidská“, nemluvě. To se týká zejména psů, které chcete vystavovat, domácího mazlíčka samozřejmě můžete nechat ostříhat. Americký kokršpaněl je variantou pro ty, kdo rádi pečují o psí srst a naopak se nehodlají věnovat loveckému výcviku. I když v počátcích chovu „američanů“ u nás měli tito psi k uchovnění zkoušky povinné, dnes už je nepotřebují. To ale neznamená, že nemají lovecký pud, ten po svých loveckých předcích stále dědí a majitel by si to měl uvědomit. V zemi původu se údajně jako lovečtí psi stále používají, u nás je častěji potkáte například na parkurech agility. „Američané“ mají přátelskou, veselou povahu, šarm a jsou velmi společenští. Jsou láskyplní, se svou lidskou rodinou si budují pevné pouto a velice rychle dokáží přivyknout jakémukoliv životnímu stylu. Jejich výchovu zvládne i začátečník nebo starší dítě. K nám byli tito krasavci dovezeni v osmdesátých letech a dnes jsou plemenem poměrně rozšířeným a početným. Díky efektivní srsti a krásnému pohybu se s ním často setkáme v závěrečných soutěžích na výstavách.
FOTO: 123RF.COM
Americký kokršpaněl byl vyšlechtěn v 19. století v USA z kokršpaněla anglického. Někteří chovatelé chtěli křížit psy na práci, jiní je chtěli chovat na přehlídky u,, a výstavy. Z původního Cocker Spaniel Clubu, založeného v roce 1881 se tato část chova-čaatelů odštěpila, založili svůj vlastní klub a začaoprli chovat novou „americkou“ varietu kokra. P Poprmcher) vé byl předvedený v Manchesteru (New Hemcher) ární v roce 1883, brzy se stal mimořádně populární e emeno. a v roce 1946 byl uznán jako samostatné plemeno. eho Americký kokršpaněl je o něco menší než jeho no oanglický předek, má kratší nosní partii a mnoovvé se hem bohatší srst. Stejně jako angličtí kokrové žsství „američané“ vyskytují v nepřeberném množství ovvá barev: černá, černá s pálením, světle krémová ž že až červená, hnědá, hnědá s pálením ale může mii být i vícebarevná varianta s jasně odlišenými skvrnami, z nichž jedna musí být bílá. Srst má být bohatá, hedvábná, dlouhá a mírně zvlněná, na hlavě kratší. Péče o ni je velmi náročná. „Američánka“ je nutné denně česat a přibližně jednou za dva měsícem ho nechat profesionálně upravit.
listopad 2011 [ 33 ]
DM0711_24-33_profil kokr_v2.indd 33
1.11.11 13:18