Skrz naskrz 1. číslo by Skrz naskrz

Studentský multioborový

časopis

vydávaný pod záštitou PdF a FF UHK

1. ČÍSLO ROČNÍK 1. LISTOPAD 2015

Obsah Úvodník Časová osa uprchlické krize a reakce EU Rozhovor o uprchlické krizi Československý exil po únoru 1948 Hlavní osobnosti emigrace a emigrantská org. Československý exil po 21. srpnu 1968 Neutuchající krize. Vydrží EU další test? Věcné zamyšlení nad migrací Migrace z pohledu médií Jak se s tématem migrace popasovat ve škole? Slovníček pojmů Kalendárium Představení oboru – sociologie Představení klubu – historie Z pedagogiky a psychologie Z Erasmu Představení klubu – politologie Do Evropy Představení klubu – sociologie Z kultury Představení klubu – archivnictví Stalo se Představení oboru – archivnictví S. O. S. Zábava Pozvánka Redakční rada

1 2 5 8 9 11 13 16 21 26 29 32 33 34 36 38 39 41 44 47 49 51 53 55 57 58

ÚVODNÍK Vážené čtenářky, Vážení čtenáři, právě čtete první číslo studentského multioborového časopisu, který si klade za cíl představení aktuálních světových témat z pohledu jednotlivých oborů naší univerzity. Tématem pro aktuální číslo je migrace. Pevně věřím, že vaši oblibu si získá i některá z pravidelných rubrik, kterou budou připravovat studenti jednotlivých oborů. Nejeden student naší univerzity jistě ocení harmonogram akademického roku spolu s důležitými termíny jako je například datum odevzdání přihlášek a témat bakalářských či diplomových prací. Pozornost čtenářů jistě zaujme také závěrečný kvíz, složený z článků uvedených v časopise, po jehož zdárném vyluštění můžete vyhrát hodnotnou cenu.

Věřím, že si časopis tohoto typu, který dle mého soudu na naší univerzitě chyběl, oblíbíte a s chutí a zájmem otevřete také speciální číslo, které vyjde před Vánoci. Jakékoliv podněty či připomínky můžete zaslat na naši emailovou adresu: skrz.naskrz@seznam.cz. Za všechny podněty i případné připomínky budeme velice rádi. Na závěr mi dovolte poděkovat Filozofické a Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové za podporu při vzniku a fungování časopisu. Za redakční radu Bc. Jakub Sofka

TÉMA Časová osa uprchlické krize a reakce EU Uvést přesné datum, kdy uprchlická, respektive migrační krize začala, je velmi obtížné. Lze ovšem uvést některé její příčiny. První z nich jsou bezesporu války v muslimském světě. Vše začalo v roce 2001 válkou v Afghánistánu, což byla reakce USA (za asistence Spojeného království) na teroristické útoky v New Yorku z 11. 09. Následovala válka v Iráku (2003-2011) a arabské jaro (od konce roku 2010). Nejpostiženější zemí v muslimské oblasti se stala bezesporu Sýrie, kde proti sobě bojují armáda hlavy státu Bašára Asada, různé povstalecké skupiny a Kurdové. Proti všem pak bojuje Islámský stát. Do války se postupně začaly

angažovat světové a regionální velmoci (USA, Spojené království, Francie, Turecko, Irák, Čína a odnedávna i Rusko). Zatímco západní koalice podporuje opoziční skupiny; Rusko, Čína a Irák stojí za vládními silami. Všichni ovšem považují za nepřítele Islámský stát. Počet syrských uprchlíků, který se objevil na území států EU, se vyšplhal na více než 300 000. EU navíc čelí od roku 2013 rusko-ukrajinské krizi. V následujících řádcích se pokusím zachytit nejdůležitější události, které se uprchlické krize týkají. podzim 2013: ve válce v Sýrii již padlo více než 115 000 lidí 2013 – dosud: hromadných úprků na lodích směrem k evropským břehům rapidně přibývá

TÉMA 04. 03. 2015: Turecko žádá o pomoc EU proti neřízeným lodím s uprchlíky 17. 06. 2015: Maďarsko chce reagovat na uprchlickou krizi stavbou čtyřmetrového plotu 23. 06. 2015: Česká republika, Slovensko či Maďarsko reagují negativně na výsledek summitu EU (ten otevřel možnost přerozdělování uprchlíků na principu kvót) 20. 07. 2015: Česká republika překvapila špičky EU; nabídla se, že přijme 1 500 uprchlíků 18. 08. 2015: hranice EU překročilo za poslední měsíc více než 100 000 běženců (původní počty pro přerozdělování uprchlíků tak ztratily smysl)

30. 08. 2015: papež František vyzval k zabránění násilí, které se podle něj na běžencích páchá 04. 09. 2015: premiéři zemí Visegrádské 4 (České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska) se dohodli na podpoře zachování Schengenského prostoru září 2015: vzrůstá počet míst s železnými ploty a jinými zátarasy namířených proti uprchlíkům 11. 09. 2015: ani další kolo vyjednávání nepřesvědčilo lídry Visegrádu, aby přijalo kvótní princip 14. 09. 2015: jednání ministrů vnitra EU v Bruselu opět neskončilo dohodou, proti přijetí 160 000 uprchlíků byla Česká republika, Slovensko i další země

TÉMA 22. 09. 2015: ministři vnitra EU nakonec přeci jen prosadili kvóty, proti byla Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko (Finsko se zdrželo), Polsko se od zemí Visegrádu odklonilo a hlasovalo pro; slovenský premiér Robert Fico se následně rozhodl podat proti tomuto přijetí kvót žalobu u soudu EU

říjen 2015: poslední čísla hovoří o více než 700 000 běžencích, kteří za letošní rok do Evropy dorazili Bc. Tomáš Rell

Převzato z: www.tydeniky.cz 2 Převzato z: www.ec.europa.eu

TÉMA Rozhovor o uprchlické krizi (odpovídá Mgr. Martin Paleček, Ph.D.) Dobrý den, pane doktore. Hlavním tématem letošního léta se stala uprchlická krize. Považujete současnou imigrační vlnu za enormní, anebo ji podle Vás společnost a média démonizují? Obojí zároveň. Pokud oficiální čísla nelžou, tak jsme skutečně svědky největší uprchlické vlny, které Západ čelí od dob Druhé světové války. Zároveň se mi zdá, že většina českých médií situaci vyhrotila. Ne, že by snad chtěla šířit paniku záměrně (alespoň doufám), ale chtěla zvýšit prodej a sledovanost. Spoluvytvořila tak situaci, která rozhodně není klidná.

Uprchlická krize je od začátku polarizační záležitostí. Na jedné straně stojí zarytí odpůrci imigrace, na straně druhé její příznivci. Daří se podle Vás médiím objektivně popisovat vzniklou situaci, anebo ke zmíněné polarizaci rovněž přispívají? Média nejsou jednolitou masou. Některá si za svůj cíl kladou informovat, jiná jsou postavena spíše jako hodnotící a analyzující. Co je ovšem spojuje, je pochopitelná snaha prodat výsledky své činnosti. Naše noviny bohužel nemají zahraniční zpravodaje. Tato místa jsou první, která se ruší. Celkový obsah se tak pomalu mění ve spotřebitelský servis. Chybí silné zpravodajství z „naší širší vlasti“, z Evropské unie a unijních orgánů.

TÉMA Častým argumentem odpůrců imigrace je neslučitelnost křesťanské kultury s islámem. Jaká je vlastně podstata islámu a její návaznost na křesťanství? To je složitá otázka, ale o ni vůbec nejde. Nejde o střet civilizací. Naše společnost není ani v nejmenším křesťanskou. Patříme k nejsekulárnějším zemím světa a není to tak dávno, co se lidé cítili pobouřeni církevními restitucemi. Tím, co je pro EU klíčové, jsou liberální hodnoty a liberální demokracie. Náboženství je soukromou záležitostí a nesmí ve veřejném prostoru hrát výraznou roli. Pak teprve by bylo ohroženo to, čeho si ceníme. Může podle Vás uprchlická krize vyvolat v EU výrazné zvýšení kriminality?

Pochopitelně, že může. Záleží na tom, jak situaci zvládneme. Jako dítě jsem prožil jedny prázdniny v uprchlickém táboře v rakouském Treiskirchenu. To nebylo hezké místo. Lidé, kteří prchají ze svých domovů, jsou na tom s psychikou bídně. Jsou-li potom nuceni trávit čas čekáním a pohromadě, pak je taková situace logicky výbušná. Lidé s kladnými postoji k imigraci naopak poukazují na problematiku uzavřenosti českého národa. Jaký je váš názor? Nejsem odborníkem na tuto oblast a mám k tomu málo informací. Intuitivně – hlavně po svých zahraničních zkušenostech – bych řekl, že česká společnost je v mentální izolaci a to může být podhoubím k netoleranci.

TÉMA Spousta českých politiků si téma uprchlické krize přivlastnila jako svou prioritu. Namátkou mohu jmenovat parlamentní hnutí Úsvit či novou stranu Tomia Okamury (SPD). Aktivní je v tomto směru rovněž prezident Miloš Zeman. Jak vnímáte rostoucí populismus Vy? Učinil bych rozdíl mezi zmiňovanými stranami a panem prezidentem. V prvním případě se jedná o odsouzeníhodná uskupení, která jsou na hranici zákona a která ohrožují více nás, než uprchlíky. Pan prezident je jiný případ. Podle mě jeho chování souvisí s jeho pro-Ruskou orientací, která je ovšem v mých očích nebezpečnější, než cokoli jiného. Čeští politici se prakticky napříč celým spektrem shodli na odmítnutí principu kvót,

který byl nakonec prosazen na summitu EU. Jsou podle Vás kvóty účinným nástrojem, jak situaci řešit a nastává podle Vás doba, kdy EU bude muset hlasovat o důležitých věcech většinovým systémem? Kvóty jsou řešením v nouzi. Jako takové jsou v pořádku. Jsou-li hraniční země EU zavaleny uprchlíky, vidím jako nanejvýš rozumné, pomoci těmto státům a odlehčit jim v jejich potížích. To dává čas vypracovat jednotnou imigrační politiku EU, kterou nutně potřebujeme. Řešením není podle mě méně, ale více Evropy. Většinové hlasování a celoevropské politické strany nejsou ničím, čeho bych se obával. Spíš bych je přivítal. Děkuji Vám za rozhovor. Bc. Tomáš Rell

TÉMA Československý exil po únoru 1948 Údělem historiků byl, je a vždy bude zájem o co nejobjektivnější zachycení dějin vybraného národa, skupiny či společnosti. O přiblížení problematiky čs. exilu po únoru 1948 se zasloužil především Karel Kaplan, jehož citát z knihy Poúnorový exil 1948–1949 každému čtenáři téma emigrace přiblížil tímto způsobem: „Emigrace je ve světové historii staletý jev. Její motivy byly a stále jsou různé: politické, hospodářské, sociální, útěky před zákonem ad. Český a slovenský národ postihlo v posledních desetiletích několik vln hromadné emigrace. K hromadné emigraci docházelo vždy po událostech pro osud národů významných a pro život občanů i osudových. V

případě Československa šlo konkrétně o léta 1938–1939, dále 1945, únor 1948, roky 1968 až 1969 a 1977.“3 Po 25. únoru 1948 získali absolutní kontrolu nad vládou v Československé republice komunisté vedení Klementem Gottwaldem. Veškeří odpůrci této strany a jejího totalitního způsobu vlády tak měli jasno v tom, že pro ně žádné světlé zítřky nepřichází. Jedinou možnou cestou tak byl odchod do exilu, který vedl přes spojenecké okupační zóny v Rakousku a Německu. Odchod z raně socialistického Československa, ale přinášel i svá rizika.

KAPLAN, Karel, Poúnorový exil 1948–1949, Liberec 2007, s. 6.

TÉMA Hranice se západními sousedy nebyla střežena s takovou ostražitostí jako v pozdějších letech, ale i tak StB brzy zorganizovala akci, jejímž cílem bylo zadržení a uvěznění politických emigrantů. V případě úspěšného přechodu státní hranice museli čs. emigranti čekat na výslech a propuštění z uprchlických táborů. Z nich naši emigranti směřovali především do Velké Británie, Francie, USA, Kanady a dalších zemí, ve kterých se mohli opřít o podporu krajanských hnutí a spolků. Ve všech jmenovaných státech se tak brzy rozrostlo exilové politické hnutí, které si kladlo za cíl podporu boje proti komunismu, udržování povědomí o politické situaci v rodné zemi, spolupráci s krajanskými sdruženími a upevnění

mezinárodních styků s vládou hostitelské země. V únoru 1949 tak vznikla Rada svobodného Československa, která se prezentovala jako hlavní představitel českého a slovenského národa v emigraci. Bc. Miroslav Beneš

Hlavní osobnost emigrace a emigrantská organizace JUDr. Ján Papánek (24. 10. 1896 Březová – 30. 11. 1991 New York) Za 1. sv. války bojoval v R-U armádě na italské frontě, kde byl zajat a později vstoupil do čs. legií.

Převzato z: http://zurnal.pravda.sk

TÉMA V létě 1918 byl odvolán M. R. Štefánikem do Říma, kde redigoval slovenskou část legionářského časopisu V boj! Po válce získal doktorát práv na francouzské Sorbonně a poté i na UK. V meziválečném období působil v diplomatických službách v Budapešti, Washingtonu, v Praze, Pittsburghu a Chicagu. Za 2. sv. války byl jednou z hlavních osobností čs. protinacistického odboje v USA, kde vedl čs. exilový Červený kříž. V roce 1945 byl tajemníkem čs. delegace na konferenci v San Franciscu při zakládání OSN, ve které poté několik let zastupoval ČSR. Po únoru 1948, ke kterému měl velmi odmítavý postoj, založil AFPČU, jehož prezidentem byl necelých 40 let. Stál také u vzniku Rady svobodného Československa a angažoval se v

různých hum. organizacích, jako např. Humanitas, CARE, Mezinárodní liga práv či Amnesty International. V Roce 1991 byl vyznamenán Řádem T.G.Masaryka a v r. 1997 Řádem Bílého dvojkříže. AMERICKÝ FOND PRO ČESKOSLOVENSKÉ UPRCHLÍKY (AFPČU) (AmericanFundForCzechoslovakRefugees) Jde o organizaci založenou na jaře r. 1948 JUDr. Jánem Papánkem. Velký podíl na vzniku měla i Bětka Papánková, Jan Mládek a Juraj Slávik. Fond měl původně nést jméno T. G. Masaryka, to však bylo newyorskými úřady zamítnuto, neboť v USA už pod tímto jménem několik organizací vystupovalo. Začátky fondu nebyly vůbec snadné.

TÉMA Bylo třeba získat různá povolení a hlavně finance, které byly potřebné pro převoz utečenců. Fond pomáhal primárně utečencům z Československa, ale také Bulharům, Rumunům, Maďarům, Polákům, Kurdům, Indům či utečencům z Indočíny. Jeho cílem nebyla pouze pomoc při útěcích do ciziny, ale také finanční podpora po příchodu do nové vlasti, s hledáním nového zaměstnání, s ubytováním atp. Za 40 let fungování fond pomohl okolo 150000 utečencům, z nichž okolo 95 000 bylo Čechoslováků. Po rozdělení Československa byl přejmenován na Americký fond české a slovenské pomoci a zaměřuje se na pomoc České a Slovenské republice v kulturní a školské oblasti. Bc. Monika Kabešová

Československý exil po 21. srpnu 1968 Pro většinu našeho národa je 21. srpen 1968 symbolem. Symbolem zrady, útlaku, zločinu atd. Toto datum je také spojeno s vůbec největší vlnou emigrace za čtyřicetiletou vládu komunistické strany v Československu. Tento fakt potvrzují údaje o počtech lidí, jež opustili republiku po srpnové okupaci do konce následujícího roku. Údaje se pochopitelně liší dle různých zdrojů.

Převzato z: http://www.citaty-slavnych.cz

TÉMA Podle záznamu bezpečnostních složek migrační vlna dosahovala počtu přibližně 70 000 osob, pokud bychom vzali jako směrodatné demografické odhady, dostali bychom se na cifru okolo 138 000 lidí.6 Podobné číslo uvádí jeden z exulantů, publicista a 2. ministr kultury ČR Pavel Tigrid. Ten počet československých emigrantů zastavuje na počtu 127 000.7 Mezi migranty, jež opustili tehdejší Československo patří také mnohé známé osobnosti tehdejšího Československa, za všechny stačí uvést jména jako Ota Šik, Karel Kryl či Josef Škvorecký, jenž začát6

VILÍMEK, Tomáš. Exil a emigrace v letech 1968-1989. In WITTLICHOVÁ, Lucie (ed.). Vzkazy domů. Praha : Labyrint, 2012, s. 272. 7 TIGRID, Pavel. Politická emigrace v atomovém věku. Praha: Prostor, 1990, s. 92.

kem 70. let založil v Torontu známé nakladatelství 68 Publishers, ve kterém vydávali své knihy českoslovenští spisovatelé v exilu.

Pochopitelně většina migrantů nebyla ze sféry umělecké či akademické. Tito, řekněme obyčejní lidé našli v západní Evropě či USA a Kanadě poměrně rychle uplatnění, neboť tato část světa procházela konjunkturou a tedy hledala novou pracovní sílu. Bc. Jakub Sofka

Převzato z: www. ekultura.cz

TÉMA Neutuchající krize. Vydrží EU další test? Dlouhý stín, který v současnosti vrhá migrační krize na schopnost špiček členských států Evropské unie nacházet společná řešení, se může ukázat ještě mnohem rozlehlejší a tmavší. Situace je skutečně bezprecedentní, neboť nával krizí, které otřásají nejen integritou EU, ale také pozicemi národních vlád jednotlivých států, napíná struny trpělivosti základních kamenů jejich demokratické legitimity, voličů, až na únosnou mez. Těžko říci, jaký krizový okamžik lze považovat za ten prvotní, klíčový. Ovšem jedna ze zásadních podmínek existence institucí EU je schopnost nacházet efektivní řešení krizových situací. S intenzitou, ve které se na našem konti-

nentu objevuje jedna krize za druhou, se EU vypořádává mírně řečeno nesnadno. Logicky komplexnost vyvstanuvších problémů vylučuje jednoduchá opatření k zmírnění jejich negativních efektů. Pojďme si pro představu zopakovat některé nejdůležitější kritické chvíle, které prověřily integritu EU. Energetická krize z roku 2006 stimulovala evropské instituce k procesu vytváření společné energeticko-bezpečnostní strategie, dluhová krize 2010 poukázala na zásadní mezery v ekonomikách států eurozóny a prověřila ochotu svých členů k udržení koherence tohoto měnového systému, ukrajinská krize 2013 poznamenala především vnímání společné zahraniční politiky, současná migrační krize vyzdvihla na povrch tristně zanedbaný

TÉMA koncept schengenského prostoru a konečně nastolila hodnotovou krizi Evropanů jako vyspělé post-materiální společnosti. Evropská unie se s každou novou krizí vrhá do gladiátorské arény, ve které soutěží o svou legitimitu jako instituce. Kuriózní na tom je to, že v této aréně proti sobě bojují jednotlivé členské státy. Oběťmi v této aréně pak bývají delikventní postoje. To je přirozené, tedy v demokratické mezinárodní instituci je třeba přizpůsobovat národní stanoviska stanoviskům nadnárodního celku, taková jsou pravidla členství. Nicméně mnohost odlišných postojů v těchto pokračujících krizích zpochybňuje většinový názor jako takový. A zde nastupuje jistý obrácený neofunkcionalistický trend, u kterého je třeba se na chvíli zastavit.

Teorie neofunkcionalismu je teorie vysvětlující integraci v mezinárodních institucích. Pracuje především s termínem „spillover“ efekt.9 Velice zjednodušeně je to proces přelévání se úspěšné spolupráce z jednoho sektoru do druhého. Výhodnost spolupráce oproti konfliktu se pak ukazuje na efektivním řešení společných problémů. Co ovšem signalizuje stále konfliktnější povaha procesu vytváření onoho společného řešení? Jistě to k integraci nepřispívá, ba naopak. S trochou nadsázky se dá mluvit o dezintegraci, státy, jejichž ideje se střetávají v jednom řešení, pak nabývají tendence nehledat společné stanovisko 9

Více o neofunkcionalismu viz stěžejní vědecké dílo: Haas, Ernst B. 1958. TheUnitingofEurope. Stanford: Stanford Univ. Press.

TÉMA i při řešení dalších potíží. Hodnotová krize způsobená rozrůzněním přístupů k migrační krizi ukazuje na slabiny těžce budované evropské identity. Nejenže ztěžuje mezinárodní pozici Evropské unie, ale také zpochybňuje její vnitřní integritu a v některých případech hrozí radikalizací částí společnosti v jednotlivých státech.10

Bc. Matyáš Strnad

Viz např. článek Iana Bremmera, ImmigrationDividesEurope. 2015. Dostupné online:http://time.com/4065961/e urope-divided/

11 12

Převzato z: www.europa.eu Tamtéž.

TÉMA Věcné zamyšlení nad migrací… Téma migrace je dnes a denně probíranou záležitostí zejména v médiích, a jelikož dobře víme, že mediální svět ovlivňuje nepochybně nejednoho a nejednu z nás, chtě nechtě se nás tato záležitost dotýká, tu ve větší či menší míře. V českém mediálním světě se dle mého názoru objevuje mnoho zpráv, které spíše šíří paniku a vyvolávají v lidech nejistotu a strach z „neznámého“. Dále nepochybně přilévají „olej do ohně“ také mnozí čeští politici, v čele s prezidentem Zemanem, který se obává „neposlušných“ hord sociologicky řečeno nekonformních lidí, kteří nehledí na zákony a pravidla naší země. To je samozřejmě značně zjednodušený

pohled na věc, neboť patologické jednání se vyskytuje ve všech typech společností a nemyslím si, že imigranti, kteří přicházejí a kteří jsou do značné míry dokonce vysokoškolsky vzdělaní (zejména Syřané), jdou do Evropy „loupit, sekat ruce, znásilňovat naše ženy a drancovat“. Samozřejmě je zapotřebí rozlišovat mezi uprchlíky, kteří přicházejí z důvodu humanitární katastrofy a z oblastí zmítaných válečným stavem, a těmi, kteří do Evropy jdou primárně z důvodu ekonomického, tedy takzvaně „za lepším“. Myslím, že si nemůžeme dovolit přijmout všechny uprchlíky, ale zároveň vím, že je třeba, a z morálního hlediska je to naprosto žádoucí, a pro společnost prospěšné,

TÉMA přijmout a integrovat jedince, kterým v opačném případě hrozí smrt či jiné ohrožení spojené s válkou. Navíc je nepochybné, že mnoho konfliktů a problémů jsme způsobili my sami. Evropané kolonizovali státy, spravovali je, následná dekolonizace, která proběhla po druhé světové válce, doslova „za každou cenu“, způsobila a vytvořila státy slabé a nestabilní, které byly přehlíženy a ve kterých se postupem času generovaly problémy, které často vedly ke zhroucení těchto států. Jinými slovy, a to je dle mého soudu i případ Sýrie, vládci, kterým byla svěřena veškerá moc, tuto moc pochopitelně uchopili, zneužili ji ve svůj prospěch a stát se stal hlavním zdrojem nebezpečí pro občany

samotné. Nyní se situace vyhrotila a občané si uvědomili, že je ve svých domovinách nejen nic moc pozitivního nečeká, ale že jim v nich dokonce hrozí i smrt. Samozřejmě naším primárním cílem by mělo být řešit obtížnou situaci v těchto státech, ze kterých lidé z nouze prchají, ale to je nepochybně „běh na dlouho trať“, a navíc v mnoha těchto státech mají své ekonomické a mocenské zájmy velmoci (USA, Velká Británie, Rusko, ale také Čína a do značné míry i Turecko, Írán a další). Dále je tu i jeden nový aktér mezinárodního systému, který je nepředvídatelný, a tím je Islámský stát. Ten ohrožuje stabilitu již tak křehkých a de facto nefungujících (zhroucených) států.

TÉMA Nedávno zemřel velký hrdina a zachránce mnoha lidských životů, sir Nicholas Winton. Měl by být pro nás všechny velkým vzorem. Tento skromný pán pomáhal židovským dětem, kterým by jinak hrozila téměř jistá smrt, uniknout ze svárů nacistického Německa. Pomohl jim sám, navzdory nepřízni úřadů, za své vlastní prostředky a ze všech svých sil zorganizoval několik vlakových transportů těchto Židů na západ, do bezpečí demokratického světa, zejména do jeho rodné Anglie. Ačkoli byli Židé v této době také do značné míry neoblíbeni a nikdo o ně příliš nejevil zájem, Winton nebral ohledy na veřejné mínění ani na jejich pověst a převezl je do bezpečí. Zachránil jich několik set a dodnes je tento

hrdinský čin oceňován širokou veřejností po celé Evropě. Dostál tak modernímu ideálu, ke kterému se Evropa hlásí, nebo by se alespoň hlásit měla, a to sice ideálu humanity-lidskosti. Zmíněný příběh v mnohých ohledech do jisté míry připomíná situaci dnešní. Naše země má přijmout pár stovek migrantů, ale přesto většina společnosti (uvádí se údaj okolo až 80%) odmítá uprchlíky, kvóty na ně a celkově přijímání cizích kultur. Je to důsledek nepochybně několika faktorů, naše společnost je celkově po dlouhém období socialismu spíše uzavřená a nebyli jsme zvyklí být v přílišné interakci s ostatními etniky. Dále je česká společnost značně homogenní, což také samozřejmě staví „jinakost“ do nevýhodné pozice.

TÉMA Naopak Německo, které je pokládáno za vzor multikulturalismu, což je moderní sociologický, ale také politologický termín, který by v ideálním typu měl představovat „mix národů“, který však sdílí jedno území, jedno „národní sebeurčení“, jednu kulturu a jedny zákonné normy. Multikulturalismus však dle mého soudu funguje jen při určité míře zastoupení cizinců ve společnosti a samozřejmě tento model fungování státu není úplně stabilitu podporujícím jevem, zejména pak při větším počtu různých cizinců z různých koutů světa. Metoda „tavícího kotle“ byla úspěšná ve Spojených státech, nemyslím si však, že je tato metoda vhodná a možná ve všech typech států, a že je zcela bez problémů. Dalším fakto-

rem je, že Německo určitou migraci potřebuje, neboť přirozený přírůstek Německa je záporný a bez imigrace by zemi dříve či později čekaly velké komplikace, uprchlíky proto přijímá, a dokonce je zatím i vítá. Letos má v Německu požádat o azyl až jeden milion osob. To je v porovnání s naší republikou opravdu závratné číslo, neboť, jak jsem již uvedl, my máme problémy s přijetím pár lidí, kteří by spíše mohli náš národ kulturně i jinak obohatit, než jej nějak výrazněji ohrozit.

Převzato z: www.radio.cz

TÉMA Abych v závěru téma shrnul, migrace je jistě aktuální výzva, která by samozřejmě nemělabýt podceňována, ale ani zveličována. Je to jev, který se čas od času ve světě objeví, a který, pokud bude vhodně řízen, korigován a upraven zákony, může být spíše ku prospěchu. Je samozřejmě nutné řešit konflikty ve světě, které migranty vytvářejí, je vhodné potápět lodě pašeráků lidí, kteří si z problému udělali výhodné podnikání. A je také potřeba vytvořit stabilní a funkční vlády v zemích, jako je Sýrie. Je to běh na dlouho trať, mnohé problémy jsme si zavinili sami v minulosti a nyní jen sklízíme „plody“ naší chybné politiky. Je třeba se migraci postavit, nikoli ji odmítat, protože odmítáním nic nevyřešíme. Je třeba

hledat řešení, nikoli stavět bariéry a obnovovat hranice, a je třeba informovat veřejnost nikoli stylem zastrašování a psaní varovných titulků, které sice noviny lépe a snáze prodají, ale spolu s tím prodávají i strach a zasévají nenávist v našich hlavách. A těchto společenských nálad by posléze mohly využít populistické strany, které by mohly ohrozit samotný demokratický základ naší země. Migrace je každopádně velkou výzvou a jen čas ukáže, jak si s ní státy i společnosti dokáží poradit. Filip Maťha

TÉMA Migrace z pohledu médií Když se řekne slovo migrace v současné době, hodně lidí si pod ním představí právě onu „vlnu imigrantů, která se na nás valí“, jak tuto situaci někdy popisují média. Protože je to velmi aktuální téma a média jsou předmětem zájmu v češtině i občance, rozhodla jsem se zaměřit se na onu tzv. „uprchlickou krizi“ v rámci médií. V tomto článku se budu zabývat tím, jak o této situaci píší internetová zpravodajství, ale také bulvární deníky, jaké používají prostředky při sdělování informací a podobně. Zároveň mě zajímá také diskuse českých občanů pod těmito zprávami. Je velmi důležité, jak se sdělovací prostředky rozhodnou o

těchto problémech informovat. Jsou to právě ony, které formují názory čtenářů, proto by ke své úloze podávat zprávy měly přistupovat citlivě. Je samozřejmě nezbytné, aby média informovala o veškerém dění, na druhou stranu musí pečlivě volit výrazové prostředky a co nejvíce usilovat o nestrannost a objektivnost. Další podstatnou roli pak hrají diskuse pod internetovými zprávami, ve kterých se uživatelé k tématu často vyjadřují, hádají se, sdělují si své názory. Je to prostor, kde je sice jakási svoboda vyjadřování, ale kde se takénázory lidí radikalizují a vyhrocují. Ve svém zkoumání jsem se zaměřila na Lidovky.cz, Novinky.cz a Blesk, a to zejména proto, že jsou to jedny z nejčtenějších médií.

TÉMA Rozdělila jsem si články, které jsou neutrální, články, které jsou spíše negativní a nakonec články, které jsou spíše pozitivní (podávají informace o zdárném řešení problému či alespoň o snaze nějak těmto lidem pomoci). Co se týče internetového zdroje Lidovky.cz, zde bylo nejvíce neutrálních zpráv. Lidovky se mi tedy zdály nejobjektivnější, co se týče informování o migrantské situaci. Neutrálních zpráv zde bylo zhruba 67 %, zpráv se spíše negativním nábojem bylo asi 27 % a zpráv se spíše pozitivním nábojem potom kolem 7 %. Na druhém místě v neutrálnosti podávání informací stály Novinky.cz, kde se nacházelo asi 47 % neutrálních zpráv. Z pročtených článků jich potom bylo zhruba 33 % zamě-

řených spíše negativním směrem a 20 % tím pozitivnějším směrem. Blesk byl v objektivnosti na místě posledním, což samozřejmě odpovídá povaze tohoto sdělovacího prostředku. Neutrálních zpráv se zde dalo najít asi 13 %, spíše negativních bylo nejvíce – kolem 53 %, spíše pozitivních zpráv pak asi 33 %. Blesk je jako představitel bulvárního média při informování o migraci velmi subjektivní. Často se snaží kromě sdělení informací naznačit, co si má čtenář myslet nebo co má cítit. Články v Blesku se nejvíce zaměřují na příběhy a osudy imigrantů, na katastrofy při jejich pohybu přes moře, neméně se zde objevují obrázky dětí. V jednom ze svých zpráv Blesk použil částici „jen“ s uvozovkami, což naznačuje velmi

TÉMA subjektivní pohled na věc a evokuje ve čtenáři ironii. Příkladem je tato věta: „Přitom původní odhady mluvily „jen“ o 450 tisících. Oproti minulému roku se navíc jedná o několikanásobný nárůst, v roce 2014 požádalo v Německu o azyl „jen“ 172 945 lidí.“14 Zde se dokonce tento výraz objevuje hned ve dvou větách za sebou. Média by se přitom nemělauchylovat k hodnotícím soudům, zda je počet malý nebo velký, natož knějakému zesměšňování a ironii. Co se týče Novinek.cz, ty se snaží o větší neutrálnost sdělení, ale podobně jako Blesk obsahují velkou míru fotografií, zejména ob14

http://www.blesk.cz/clanek/z pravy-uprchlickakrize/352322/400xvlastizradkyne-merkel-kvulibezencum-celi-smrstitrestnich-poznameni.html

rázky dětí ze Sýrie nebo peroucích se migrantů. Zde je diskutabilní, zda tyto fotografie pouze nezvětšují strach z imigrantů. Je otázkou, zda by nestačila samotná informace o konfliktu, neboť že k takovýmto věcem dochází, je psychologicky poměrně přirozené. Ve velkých skupinách lidí (davech) se totiž objevuje jev jako davové chování, které je zde navíc posíleno strachem či nervozitou imigrantů. Také se můžeme ptát, zda je ještě etické, že média zveřejňují fotografie mrtvých dětí. Snaží se nějakým způsobem ovlivnit čtenáře, přimět je k nějakému postoji, přičemž opět ztrácí svou úlohu být objektivní. V Lidovkách jsou zprávy zřejmě nejobjektivnější, na druhou

TÉMA stranu i zde se domnívám, že je mírně znát snaha o velkou čtenost, protože se v článcích objevují chyby a překlepy, pravděpodobně protože byly psány v rychlosti. Kromě výběru prostředků ke sdělování informací by měla média rozvážně vybírat také mezi názory politiků, neboť ty rovněž velmi ovlivňují postoje čtenářů. Nejvíce zpráv obsahujících výroky politiků, ať už českých či zahraničních, se objevovalo v Blesku. Na konec bych se ještě ráda zaměřila na diskuse pod internetovými články, neboť ty jsou také velmi důležité při utváření postojů v imigrační problematice. Většina komentářů pochází od čtenářů, kteří mají k imigraci velmi negativní postoj a kteří stroze odmítají přijímání

migrantů. V diskusích se objevuje velmi málo názorů, které by se vydaly zlatou střední cestou, či které by se stavěly k imigraci pozitivně. Objevují se zde komentáře obviňující ty, kteří imigranty neodmítají, za „vlastizrádce“ – takové výrazy se dají nalézt i u seriózních médií, kterými jsou například Lidovky. Často se čtenáři v komentářích uchylují k soudu, aniž by znali člověka, kterého odsuzují, jeho minulost a příběh, jeho podmínky atd. Proto pouze na základě nějaké fotografie o migrantovi napíší, že jistě nebude pracovat. Odsoudí ho tak k neúspěchu ještě dříve, než by mohl dostat šanci. Zároveň komentáře čtenářů směřují spíše k rasismu a nenávisti než k tomu, jak by se měla situace nejlépe řešit nebo

TÉMA co by se mělo udělat, aby se nezhoršila. Je tu také skupina lidí, kteří nazývají mladé imigranty za zbabělce, protože utíkají před válkou a nebrání svou zem. Ono vše je jednoduché odsuzovat, pokud člověk sedí v pohodlí za svým počítačem, neohrožuje ho válka a nemusí v ní dokazovat svou statečnost. Člověk by se měl občas obrátit ke svému svědomí a upřímně si říci, zda by se v takové situaci nezachoval stejně. To, co si o imigraci myslí Evropané, je důležité. Brát jejich názory na lehkou váhu může vést ke vzniku extremistických skupin. Proto tady mají důležitou roli právě média, která tomu mohou pomoci buď zabránit, nebo naopak problémy vyvolávat. Ale ani média nic nezmohou, pokud nebude situace efektivně ře-

šena. Důležité je pak důstojné zacházení s migranty a jejich rychlé začlenění do společnosti. Na druhou stranu, jak řekla Martha Issová v rozhovoru pro Reflex: „... hodně lidí, kteří do Evropy přicházejí, sem nejde proto, že by je lákala naše evropská kultura. Chtějí žít svoji kulturu tady, ale v lepších podmínkách.“15 Ono nakonec nic není tak černobílé, jak by se to mohlo zdát. A takto je třeba přistupovat i k tomu, co nám předkládají média. Bc. Tereza Kuncová

ISSOVÁ, Martha. Nevím, co dělat. Reflex. Praha: Czech News Center, 2015, XXVI(43): 25. ISSN 0862-6634. 15

TÉMA Jak se s tématem migrace popasovat ve škole? Na následujících třech stranách se pokusíme ujasnit několik zásadních bodů, kterých bychom se jako učitelé měli držet, pokud se ve škole dostaneme k tématu migrace. Způsobů, jak na téma narazit je samozřejmě hned několik. Buď ho sami zařadíme do výuky v rámci multikulturní výchovy, nebo nastane situace, kdy bude třeba se k tomuto tématu vyjádřit, anebo s ním přijdou sami žáci. To, jak bychom na otázky týkající se této problematiky měli odpovídat a jak reagovat na vzniklé situace, jsme řešily s paní magistrou Hanou Šebestovou, která má k této problematice jistě co říci, ať už jako didaktička občanské výchovy, vyučující mul-

tikulturní výchovy nebo jako dlouholetá učitelka na základní škole. Myslíme si, že právě praxe je to, co by v tomto ohledu mělo udávat krok. Naše první otázka na paní magistru Šebestovou tedy byla jasná. Jak byste Vy reagovala na dotaz: „A paní učitelko, co Vy si myslíte o těch uprchlících?“ Objasnila bych rozdíl mezi pojmy uprchlík a migrant (ekonomický migrant). Snažila bych se žáka navést k tomu, aby sám pochopil, že uprchlíkům je třeba pomoci. V tomto případě je na místě upozornit, jak je důležité dlouhodobě u žáků rozvíjet empatii a prosociálnost. Nelze ale opomenout značný vliv rodinného prostředí vzhledem k dané problematice.

TÉMA V jakých situacích je vhodné se těmto tématům věnovat a kdy naopak vůbec? Je důležité znát sám sebe tak, aby si s námi probírané téma nehrálo, ale my si mohli hrát s ním. V kolika letech je podle Vás dítě schopné problematiku pochopit? Pokud téma přizpůsobíte cílové skupině žáků, dá se řešit se všemi. Zařazujete tato témata do výuky sama nebo čekáte na podnět od dětí? Učím Výchovu k občanství a Zeměpis. Učitel uvedených předmětů by měl reagovat na aktuální situaci. Výuku v tomto školním roce jsem posílila o průřezová témata Výchova demokratického občana a Myšlení v evropských a globálních souvislostech.

Celoroční téma v tomto školním roce v rámci projektů a života školy zní „Sjednoceni v rozmanitosti“. Takže ano, tato témata je jistě vhodné do výuky zařadit. Jaké metody využívat při výuce tohoto tématu? Záleží, s jakou věkovou skupinou žáků pracujete. V deváté třídě jsme pracovali s novinovými články. Tato metoda práce s textem umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům. Ostatně, co se týká otázky migrace, tak mediální sdělení převažují nad reálnou zkušeností, kterou v drtivé většině žáci nemají. Je na místě zvážit, aby zvolené aktivity měly integrativní důsledky a vyvarovat se těch, které vyvolají naopak efekt vyloučení nebo přiřazení atributů jinakosti.

TÉMA Jak moc vyjadřovat svůj názor? Žáci očekávají vaše vyjádření. Pokud vy se jim ve zdravé míře neotevřete, těžko se otevřou oni vám. Jak moc nechat děti, aby vyjadřovaly svůj názor? Děti mají samozřejmě právo vyjádřit svůj názor, ale musí si v rámci svých postojů uvědomit, zda neohrožují práva ostatních. Taková multikulturní výchova může být obohacením z poznání, že ostatní mohou stejnou věc vnímat úplně jinak. Téma migrantů a uprchlíků je v současné době jedno z nejdiskutovanějších a nejkontroverznějších témat naší společnosti, a proto si myslíme, že je rozhodně dobré, aby si ve škole děti mohly v této pro-

blematice udělat jasno a utřídit si své myšlenky. Škola by měla být místem, kde by se dětem mělo dostat objektivních informací, a kde by měly být vyvraceny nejrůznější fámy, které se v rámci společnosti objevují. Děti by si měly uvědomit, že nemohou věřit všemu, co slyší v televizi, co si přečtou na internetu, nebo co jim poví starší sourozenec, kamarád a mnohdy i rodiče. Škola by dále měla být místem, kde by dítě mělo projevit svůj názor a kde by jeho postoje a hodnoty měly být rozvíjeny. Proto se nebojme s dětmi o těchto těžkých a složitých tématech diskutovat! Bc. Adéla Mašindová, Bc. Simona Šilhánová

TÉMA Slovníček pojmů AZYL právní ochrana uprchlého cizince, který má opodstatněné obavy z pronásledování z rasových, náboženských, národnostních či jiných důvodů ze strany svého domovského státu DŽIHÁD termín označující náboženskou povinnost muslimů usilovat o obranu a rozšiřování islámu ve vlastním srdci i ve světě; rozlišují se 4 formy džihádu: džihád srdcem (přemáhání hříchu, projev zbožnosti), džihád jazykem (podpora a šíření misijní činnosti islámu), džihád mečem (vedení válek za obranu islámu) a džihád rukou (pomoc potřebným, charita)

HIDŽÁB doslova clona či závěs; v muslimských zemích si žena zahaluje z náboženských důvodů vlasy, krk a poprsí.; zahalování je stanoveno zákonem; povinně jej ženy musejí nosit v Saúdské Arábii, Íránu a Afghánistánu ISLÁM monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století; slovo islám znamená „podrobení se“ či „odevzdání se Bohu“ (arabsky Alláh); stoupenec islámu se nazývá muslim, což znamená „ten, kdo se podřizuje Bohu“ ISLAMISMUS zastřešující pojem pro politické ideologie, které se odvolávají na islám jako základní zdroj

TÉMA politického a právního myšlení a požadují návrat muslimů ke svým náboženským kořenům; jde o kontroverzní termín, protože spousta teoretiků se vevýkladu tohoto termínu rozchází (zejména v důrazu na aplikaci islámského práva šaría) ISLÁMSKÝ STÁT radikální islámská teroristická organizace původem z Iráku, která na dobytém území na částech území států Iráku a Sýrie vyhlásila samostatný Islámský stát (ISIS); fakticky existuje od roku 1999 pod různými názvy, současný název (ISIS nebo také ISIL) existuje od 29. 06. 2014; Islámský stát operuje na území Iráku, Sýrie, Libanonu, Libye, Egypta, Nigérie, Afghánistánu a Jemenu; cílem je nárok náboženské autority nad všemi muslimy na světě

a vláda nad všemi muslimy obývaných tato území; původně byl ISIS napojen na Al-Kaidu, později ji vypověděl poslušnost MIGRANT člověk, který se z určitého důvodu (nejčastěji ekonomického nebo politického) rozhodl přestěhovat z jednoho místa na druhé (ať už v rámci jednoho státu, nebo z jedné země do druhé); rozlišujeme emigraci (odstěhování se), imigraci (přistěhovalectví) areemigraci (zahrnuje emigraci a zpětnou imigraci) SUNNITÉ jedna ze dvou základních větví islámu; rozšířena je především v severní Africe, Saudské Arábii, Malé Asii, střední Asii a Indonésii);

TÉMA sunnité jsou muslimové, kteří po Mohamedově smrti uznali za nástupce Abú Bakra a oddělili se tak od šíitů, kteří za nástupce považovali člena jeho rodiny zetě Alího ŠARÍA systém islámského náboženského práva odvozený z náboženských zásad islámu (zejména z Koránu); primárním posláním je návod, jak má muslim podle islámu správně žít ŠÍITÉ tvoří menšinovou větev islámu (asi 25 %); žijí převážně v Iráku, Íránu, Ázerbájdžánu a Bahrajnu; považují se za ně ti muslimové, kteří za legitimní vůdce islámské obce považují jen potomky Muhammadovy rodiny v linii počínající jeho bratrancem a zetěm Alím ibn Abú Tálibem

UPRCHLÍK (běženec) člověk, který nedobrovolně opustil svoji rodnou zem nebo stát, kde žil; uprchlíky lze rozlišovat na válečné (utekli kvůli válečné situaci ve své zemi) a politické (utekli kvůli politickému režimu ve své zemi) Bc. Tomáš Rell

Foto HIDŽÁB:

Převzato z: www.tyden.cz

KALENDÁRIUM Významné dny nejbližších dnech

Nemáte žádný důvod k oslavě či nevíte, jaké významné jubileum by se mohlo oslavit? Přesně pro Vás je tato rubrika, která shrne ty nejdůležitější významné dny od 15. listopadu do Vánoc. Významné dny:

2. 12. Mezinárodní den za zrušení otroctví 3. 12. Mezinárodní den zdravotně postižených 10. 12. Den lidských práv 11. 12. Světový den dětství 18. 12.Mezinárodní den migrantů

15. 11. Den vězněných spisovatelů 17. 11. Mezinárodní den studentstva, Den boje studentů za svobodu a demokracii

Bc. Jakub Sofka

21. 11. Mezinárodní den televize 25. 11. Mezinárodní den boje proti násilí na ženách 1. 12. Světový den proti AIDS

Převzato z: www.speedwayfakta.cz

PŘEDSTAVENÍ OBORU Představujeme obor…

vykládá na základě sociálních příčin.

V této krátké rubrice představíme vždy dva obory, které studujeme. Za dobu našeho studia došlo v mnohých rozhovorech či diskuzích k nedorozuměním způsobeným neznalostí oborů. Takže, co že to vlastně studujeme?

Sociologie je úzce spojena s oborem kulturní antropologie, přičemž zjednodušeně můžeme říci, že zatímco se antropologie zabývá jevy, které se nachází u jiných společností, sociologie zkoumá jevy společnosti vlastní a snaží se jim porozumět.

Úvod do sociologie Sociologie jako vědní obor vznikla v 19. století. Pokud se máme zaměřit na vlastní pojem, vznikl spojením latinského societas – společnost a řeckého logos – věda. Logicky tedy vyplývá, že sociologie by měla být a je vědou o společnosti. Zajímavostí ale je, z jakého úhlu pohledu sociologie na společnost nahlíží. Každý humanitní obor má co dočinění se společností, ale sociologie společenské jevy

Každá věda má svůj metodologický přístup, a sociologie není výjimkou. Jelikož je obor empirickou vědou, je primárně založen na sběru dat početných skupin, rozhovorech a objektivních pozorováních, které dále zpracovávají a následně vykládají společenské zákonitosti. SáraMaloušková

PŘEDSTAVENÍ KLUBU SHK UHK se představuje… SHK UHK, pod touto zkratkou se ukrývá Studentský historický klub Univerzity Hradec Králové. Je to studentská organizace úzce spolupracující s Filozofickou fakultou UHK, na jejíž půdě také sídlí, a Sdružením historiků ČR, jehož součástí tento klub je. Členy klubu jsou nejen studenti Historického ústavu FF UHK, ať již studující obor na FF či na PdF, ale také studenti, pro něž je historie koníčkem. Cílem studentského historického klubu je nabídnout svým členům, stejně tak jako široké veřejnosti nabídku mimoškolních, zájmových aktivit. V nedávné minulosti SHK vytvořilo výstavu k 45. výročí smrti Jana Palacha a k

25. výročí Sametové revoluce. Tyto výstavy byly po nějaký čas součástí expozice muzea východních Čech v Hradci Králové a následně putovaly po několika školách v Královéhradeckém kraji. Tyto výstavy byly spolu se střihovým dokumentem 1968-69 v barvě a šedi součástí Projektu 45´25´. Studentský historický klub se také každoročně účastní Studentského majálesu v Praze, sjezdu studentů historie České a Slovenské republiky a podílí se na programu Nábřeží VŠ, Noci vědců či Dne otevřených dveří na UHK. V tomto akademickém roce studentský historický klub uspořádá sérii přednášek spolu s promítnutím filmu na dané téma, již proběhla přednáška Dr. Hutečky na téma A. Lincolna.

PŘEDSTAVENÍ KLUBU Dále je chystána exkurze a v letním semestru se můžete těšit na přednášky studentů historie. Ke vstupu prvních ročníků historických oborů pochopitelně patří Beánie, které zajisté nebudou chybět ani letos a probíhají také přípravy krátkého představení knih z per akademických pracovníku Historického ústavu FF UHK. V neposlední řadě se Studentský historický klub bude podílet na přípravě a průběhu připomínek 150. výročí bitvy u Sadové, či chcete-li u Hradce Králové.

Jak můžete vidět činnost Studentského historického klubu Univerzity Hradec Králové je poměrně velká a budu se velice těšit, že se potkáme na některé z akcí nebo přímo na nějaké schůzce klubu. Datum schůzky či případné další informace, včetně pozvánek na jednotlivé akce naleznete na naší facebookové stránce.

Bc. Jakub Sofka Jednatel SHK

Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Učitelkou v dnešní době… Myslím, že každý, kdo studuje „peďák“ se někdy během svého studia setkal s názorem, že se jedná o zbytečnost, nepotřebnost a přinejmenším o obor, který se dá vystudovat levou zadní bez větší námahy. A co víc, ta práce je k ničemu, nikdo by to nechtěl dělat a dneska jsou ty děti stejně příšerné. My tento názor ale rozhodně nesdílíme, proč bychom to jinak studovaly, a proto jsme se rozhodly podělit se s vámi o zamyšlení se, proč k těmto situacím dochází a proč je dnes povolání učitele na takové pozici, na jaké je. Je možné, že doby, kdy byl učitel „vážený“ jsou dávno ty tam. Je možné, že jistý podíl na tom má i režim, který

často učitelskou profesi příliš svazoval s ideologií a nutil učitele učit, jak chce systém. Ale rozhodně není dobré současnou situaci svalovat pouze na okolní podmínky. Není to nakonec z části vina samotných učitelů a učitelek? Může si dnes doopravdy každý učitel říci, že dělá vše proto, aby tato profese měla dobré jméno, a vede své žáky tak, aby ho mohla společnost považovat za „váženého“ nositele moudrosti a vzdělanosti? Je jednání každého učitele v dnešní době na takové úrovni, aby si okolí mohlo myslet, že je učitel člověk, kterému mohou bez starosti svěřit své děti a být si jisti, že se bude snažit z nich udělat slušné a empatické lidi?

Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Není snahou tohoto článku soudit dnešní učitele, spíš se zamyslet nad tím, kde jsou opravdové kořeny nepříliš vážené pozice, na které se dnes ve skutečnosti velmi důležitá učitelská profese nachází. Jedná se však o otázky, na které si každý pedagog musí odpovědět sám a zamyslet se nad sebou samým a svým přístupem, nejen k dětem, ke svému stylu učení, ale hlavně nad svým chováním a vystupováním. Protože učitel nepřestává být učitelem poté, co zazvoní, nebo co se za ním zabouchnou dveře školy. Učitel je osobou, která má jít dětem příkladem, i když ho potkají v obchodě či na ulici.

A nakonec ještě citát Jana Ámose Komenského:

„Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou.“ Bc. Adéla Mašindová, Bc. Simona Šilhánová

Převzato z: http://agc.otevrenaskola.cz/cz/o-skole/soutez-vramci-projektu-os/jan-amoskomensky/

Z ERASMU Z Erasmu… Vítáme vás v rubrice věnované Erasmu. Pojďte s námi prožít naše zážitky a dojmy ze zahraničních výjezdů. Inspirujete se? Pobyt v Estonsku V letním semestru loňského akademického roku jsem měla možnost vycestovat na Erasmus+, přičemž mou cílovou destinací bylo Estonsko. Země, kde je možno obdivovat dochovanou středověkou architekturu, mnoho ostrovů, krásy přírody a klid i ruch města v jednom. Moje první dojmy po mém příjezdu bych shrnula asi takto. Sychravé počasí, nekomunikativní lidé, všude slyším ruštinu, nebo možná si všímám právě jen jí, jelikož estonština mi připomíná řeč z jiné planety. Během prvních týdnů se ale tento dojem

absolutně změnil a Estonsko jsem si doslova zamilovala! Prožila jsem půlrok plný zážitků. Nejen že hlavní město, kde jsem pobyt strávila, díky své strategické poloze nabízí nespočet možností k cestování, ale dění ve městě, trhy s potravinami i oděvy, dobové restaurace, historické centrum, moderní muzea a mnoho dalších aktivit mě lákalo každý den vydat se vstříc novým zážitkům. Nejen, že člověk získá nesmírnou zkušenost, ale poznáte lidi, kterým se opravdu říká přátelé, i přesto, že v mnoha případech je možné, že už se s nimi nikdy nesetkáme, oni jsou ti, kteří dělají zahraniční pobyt tím pravým! Pro ty, kteří zvažují, zda jet či ne – doufám, že už máte jasno! Sára Maloušková

PŘEDSTAVENÍ KLUBU Politologický FF UHK

klub

Dovolte nám představit klub, který nemá za cíl ze studentů automaticky tvořit „politology“ či případně angažovat členy do vlastní strany, jak si možná mnozí z vás pod názvem Politologický klub představí. Naopak dáváme lidem prostor vytvořit si své vlastní názory na jakékoliv téma. Z tohoto důvodu pořádáme nejrůznější akce, které se týkají aktuálního dění v České republice i ve světě, a to formou přednášek a diskuzí, do kterých se může zapojit i široká veřejnost. Největší akcí, kterou dosud Politologický klub pořádal, byla v minulém akademickém roce první studentská konference o energetických zájmech v Africe, se kterou nám pomáhal náš tajemník katedry a odborník na

energetickou politiku a energetickou bezpečnost Lukáš Tichý. Klub pořádá i odborné diskuze s významnými politology, jak na půdě fakulty, tak v přátelském duchu a v prostředí některých kavárenských zařízení. Velice přínosná byla beseda s politickým geografem Michaelem Romancovem, který s námi hovořil o Rusku z pohledu geopolitiky. Velká čest pro nás byla návštěva významné profesorky oboru politologie Vladimíry Dvořákové, se kterou jsme vpřátelském duchu u skleničky vína diskutovali o senátních a komunálních volbách konaných minulý rok. Asi doposud nejvášnivější diskuze byla s bývalým poslancem a nyní zástupcem veřejné ochránkyně práv Stanislavem Křečkem a europoslancem za TOP 09 Jaromírem Štětinou.

PŘEDSTAVENÍ KLUBU Debata se týkala krize na Ukrajině. Nesmím opomenout ani naše pravidelné posezení s lidmi z našeho oboru, tzv. POLPA, neboli politologická party. Tato akce slouží hlavně k utužování vztahů na půdě katedry a seznamování se s novými lidmi. Do konce semestru pro vás chystáme debatu na téma média a politika a před Vánoci by za námi měla přijet významná česká diplomatka.

Příští akademický rok bude náš klub slavit pětileté výročí a k této příležitosti chystáme jeden významný projekt, u kterého doufáme, že by mohl mít dlouhodobější rozměr. Budeme rádi, když do klubu přijdou další studenti našeho oboru s novými nápady a pomohou nám vytvářet další akce, které budou jistě přínosem nejen pro nás, studenty politologie, ale mohly by též zaujmout studenty ostatních oborů a širokou veřejnost. Za Politologický klub FF UHK Jakub Tomek

DO EVROPY Do Evropy V pravidelné rubrice s názvem Do Evropy vám postupně přiblížíme všechny členské země Evropské unie. Postupujeme chronologicky, a proto vám v prvním čísle představíme země Beneluxu.

Belgie Belgické království je federativním státem. Skládá se jednak ze tří společenství členěných dle jazykového principu (Vlámské společenství, ValonskoBruselská federace, Německojazyčné společenství) a jednak ze tří regionů členěných na principu územním (Vlámský region, Valonský region, Region Brusel – hlavní město). Hlavou státu je v současnosti král Filip Belgický. Oficiálními jazyky jsou nizozemšti-

na (hovoří jí především Vlámové), francouzština (užívají ji Valoni) a němčina. Členem dnešní Evropské unie se Belgie stala roku 1952, patří tedy k zakládajícím členům. V zemi se rovněž používá euro. Nejvýznamnějšími městy jsou vedle bruselské metropole Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych a Bruggy. Belgie je pověstná tradiční čokoládou, vaflemi, pestrou nabídkou piv a také kresleným komiksem o Šmoulech.

Nizozemsko Nizozemsko je konstituční monarchie včele s králem nebo královnou. V současnosti je jím Vilém Alexandr. Hlavním městem je sice Amsterdam, ale sídlem panovníka, vlády, parlamentu a nakonec i Mezinárodní soudního dvora je Haag.

DO EVROPY Oficiálním jazykem je nizozemština. Do Evropské unie vstoupili Nizozemci rovněž roku 1952, stejně tak se zde platí eurem. Krom proslulých větrných mlýnů a největšího evropského přístavu v Rotterdamu je Nizozemsko unikátní systémem tzv. polderů, tedy hrází, které zadržují vodu. Část nizozemského území je totiž nižší než hladina moře. Na pevnině naopak můžeme obdivovat sýrové trhy (Alkmaar, Gouda), elektroniku (Eindhoven), malebnou historii (Utrecht) či tvorbu Vincenta van Gogha (Amsterdam). Česká stopa se pak nachází v Naardenu, kde je pohřben Jan Amos Komenský. Na své si rovněž přijdou fanoušci fotbalu (Ajax Amsterdam, Feynoord Rotterdam či PSV Eindhoven).

Lucembursko Velkovévodství lucemburské je rovněž konstituční monarchií (vévoda Jindřich Lucemburský), zakládajícím členem EU a členem eurozóny. Sousedí s Belgií, Německem a Francií. Oficiálním jazyky jsou lucemburština, němčina a francouzština. Většina obyvatel je římskokatolického vyznání. Již samotný název státu (volně jej lze přeložit jako země hradů) napovídá, že půjde o zemi s dlouhou historií. Čtrnácté století je navíc spojeno s českými dějinami. Byl to Jan Lucemburský, kdo se roku 1310 stal českým králem. Za manželku pojal Elišku Přemyslovnu, jejich synem nebyl nikdo menší než Karel IV.

DO EVROPY V současné době se Lucemburčané mohou pochlubit předsedou Evropské komise Jeanem Claudem Junkerem, vysokou životní úrovní a krásnou přírodou. Mezi známější města patří metropole Lucemburk, Esch-sur-Alzette, Differgange a Dudelange. Nutno podotknout, že celkový počet obyvatel Lucemburska je zhruba o polovinu menší než počet obyvatel Prahy.

Bc. Tomáš Rell

Převzato z: www.hks.re

Převzato z: www.evropa.adam.cz 21 Převzato z: www.worldadventure.cz

PŘEDSTAVENÍ KLUBU SH1UK představuje…

Na začátku bych chtěl říci, že je mi velkou ctí být součástí našeho studentského sociologického klubu. Domnívám se, že činnost a existence klubu je přínosem nejen pro studenty našeho oboru, pro katedru sociologie, ale také pro univerzitu jako celek. Studentské kluby jsou velmi kladnou záležitostí, stmelují totiž studenty a vyučující, pořádají přednášky, plánují exkurze a celkově se snaží dělat něco navíc, něco, za čím by byly znát konkrétní činy, výsledky a přínosy. Domnívám se, že ideálním vzorem klubu by měl být pro nás všechny ten politologický, neboť pořádá objektivně vzato nejvíce přednášek, které

jsou vždy zárukou věcnosti a přínosnosti. I my v sociologickém klubu se snažíme pořádat přednášky, kupříkladu již proběhla přednáška Jana Weissera, absolventa naší katedry sociologie. S přítelem založil úspěšný projekt Fantasy league, který později prodali společnosti Seznam.cz. Další přednáška se týkala našeho národního moku piva, přednáška „Sociologie piva“ měla velký úspěch i vysokou návštěvnost a řada účastníků se přesunula na následnou ochutnávku do Pivovarské brány. Poslední přednáška se týkala cestování, navštívil nás student, který se rozhodl jet stopem do Íránu. Tato přednáška byla spíše odpočinkovou záležitostí.

PŘEDSTAVENÍ KLUBU Přednáška, která nás čeká 25. listopadu, bude jistě zajímavá, přijede historik a nakladatel Jiří Padevět s přednáškou „O problémech současného světa v návaznosti na historii Evropy“. Náš klub také pořádal dva výjezdy za poznáním. První z nich se týkal Pardubic, kde jsme navštívili sociologickou konferenci SOCIOCON, která byla v mnohém velmi zajímavá. Druhý výjezd se konal do krásné Olomouce, kde se konala podzimní sociologická konference, která trvala dva dny a během té doby se za pultíkem vystřídala řada odborníků s nejrůznějšími tématy (např. kvalita života v České republice, sociologické výzkumy voleb na Slovensku, vztah Slovák ů ke zdraví, regionální odlišnosti Hlučínska

apod.). Poslední, co bych rád zmínil, je pořádání sociologických večírků, ten poslední se konal v říjnu letošního roku, dorazil na něj rekordní počet studentů, dokonce i absolventi a celkově se posezení protáhlo do pozdních hodin a bylo velmi zdařilé. Na konci bych rád uvedl, že bych byl moc rád, kdyby jednotlivé studentské kluby, které na fakultě fungují, spolu více spolupracovaly a pořádaly společné přednášky, konference, apod. Jedním z prvních počinů a impulsů, které by tuto spolupráci mohly nastartovat a rozšířit, je právě idea vytvoření společného časopisu, jímž by právě SKRZ NASKRZ měl být.

PŘEDSTAVENÍ KLUBU Tak mi v úplném závěru dovolte popřát tomuto časopisu co nejvíce věrných čtenářů, množství zajímavých článků a ať se mu daří co nejlépe,

ostatně, totéž přeji i všem studentským klubů m i všem studentům. Přece jen, na naší fakultě panuje přátelská atmosféra, což je moc dobře! Filip Maťha, Předseda SH1UK

Z KULTURY Je libo komedii? Východočeské divadlo Pardubice nabízí spoustu žánrově různých inscenací, na které se můžete přijít podívat. V tomto čísle se zaměříme na inscenaci, která je jednou z divácky nejvíce navštěvovaných. LHÁŘI. Pokud jste příznivci komedií, při kterých se královsky baví každý, tak jsou pro Vás Lháři tím pravým. Lháři jsou komedií z období vánočních svátků, ve které dva mladí policisté musí oznámit starým manželům nešťastnou novinu o smrti jejich dcery. Oba strážníci jsou ale od počátku velmi nerozhodní, protože se obávají, že by starému páru ublížili. Využívají tak počátečního nedorozumění, díky kterému se zaplétají do

dlouhé pavučiny lží, ze které se jim daří vymanit až v úplném závěru hry. Navzdory rozvláčnému úvodu jsou Lháři skvělou konverzační komedií, kterou Vás provedou protagonisté dvou povahově odlišných mladých policistů Petr Borovec a Jan Musil. Kdy můžete na hru do VČD Pardubice zavítat? Lháři - 12. 11., 13. 11., 2. 12., 31. 12. Pokud se rozhodnete uvedenou hru navštívit, můžete se těšit na dvě a půl hodiny skvělé zábavy. Bc. Monika Kabešová 22

Převzato z: www.divadlo.cz

Klicperovo divadlo zve studenty UHK na představení Já píši Vám… Těmito slovy začíná asi nejznámější úryvek z veršovaného románu A. S. Puškina Evžen Oněgin, který na prkna Klicperova divadla letos v březnu převedla umělecká dvojice SKUTR. Do majestátního tajemného skleněného domu je umístěn poetický příběh cynického Evžena, a cituplné Taťány. Nálada představení proplouvá skrze lehký humor a nadsázku, přes snivost až k dojemnosti a mírnému sentimentu. Vše je zabaleno v magické atmosféře světoznámého romantického díla, která nám doslova dýchá do tváře. Drama v stínu kaktusů Rodinné drama T. Lettse s názvem Srpen v zemi indiánů v režii T. Karpianuse sklidilo už během prvních několika repríz silně pozitivní ohlasy u divá-

ků. Jeden dům a jedna rodina. Dvě sestry a dva manželé. Tři dcery a tři generace. A stará indiánka. Exploze emocí i černého humoru v rytmu tamtamů. Hra, která se tak nějak dotkne každého. Všechny postavy v ní mají své místo. Ne nadarmo získala v recenzi J. P. Kříže v deníku Právo plných 100%. Nenechte si ji ujít. Obě uvedená představení je možné od ledna do června 2016 navštívit se studentskou slevou za cenu 200 Kč, pokud se v divadelním předprodeji prokážete ISICem a heslem: SkrzNaskrz.

Převzato z: www.novinky.cz

PŘEDSTAVENÍ KLUBU Hradecká studentská sekce České archivní společnosti Hradecká studentská sekce České archivní společnosti (HSSČAS) působí při Katedře pomocných věd historických a archivnictví (KPVHA) Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové. Členstvo sestává zejména z řad studentů oborů archivnictví, historie a počítačové podpory v archivnictví. HSSČAS je součástí České archivní společnosti, která sdružuje hlavně odborné archiváře, historiky, pedagogy a studenty archivnictví a pomocných věd historických na celostátní úrovni. HSSČAS se snaží o propagaci archivnictví, historie a pomocných věd historických mezi studenty konáním odborných exkurzí do

archivů, muzeí, knihoven a dalších institucí. Také pořádá besedy a přednášky s významnými osobnostmi a odbornými pracovníky z oboru. Členové HSSČAS se podílí i na publikační činnosti. V letošním roce se povedlo ve spolupráci s KPVHA vydat jubilejní sborník Ad honorem VN k významnému životnímu jubileu paní doc. PhDr. Věry Němečkové, Ph.D. V současnosti je v plánu exkurze do Státního oblastního archivu v Zámrsku a návštěva České genealogické a heraldické společnosti v Praze. Členem HSSČAS se může stát každý student UHK. Uvítáme mezi sebou nové tváře! Kontaktovat nás můžete buď přímo přes KPVHA nebo na e-mailu hsscas@seznam.cz.

PŘEDSTAVENÍ KLUBU Naleznete nás i na Facebooku a další informace o naší činnosti a plánovaných akcích najdete na našich webových stránkách cesarch.cz/hsscas. Těšíme se na viděnou při našich akcích!

Mgr. Martin Janda Předseda HSSČAS

STALO SE Stalo se… Fakulty vítaly studenty

I letos se nocovalo s vědci nové

Během posledního srpnového týdne a následně v prvním týdnu v září proběhly na FIM, PDF a FF akce, jejichž cílem bylo přivítat do naší univerzitní rodiny nováčky. Každá fakulta se tohoto úkolu zhostila s vervou a každá vítání svých studentů pojala trochu jinak. Všichni ovšem doufáme, že se prváky podařilo náležitě v jejich nové životní etapě uvítat a předat jim nespočet užitečných a trefných rad, které při svém následujícím studiu jistě nejednou zužitkují.

Naše univerzita samozřejmě nemohla chybět při celorepublikové akci Noc vědců, která proběhla 25. 10. 2015 v prostorách Objektu společné výuky UHK. Do příprav a průběhu akce se zapojilo nespočet akademiků, studentů i studentských organizací univerzity. Účast byla letos opět obrovská a každý účastník akce si přišel na své. Debata Věcně o migraci V úterý 20. 10. 2015 na půdě Filozofické fakulty UHK proběhla debata na téma „Věcně o migraci.“

STALO SE Hlavním iniciátorem celé akce bylo Eurocentrum Hradec Králové, které pro tuto akci získalo podporu Ministerstva vnitra ČR, Centra pro integraci cizinců ČR, Diecézní charity Hradec Králové a FF UHK. Před zahájením samotné debaty vystoupili představitelé již zmíněných organizací a promluvili na témata – Strategie migrační politiky ČR, Činnost Centra pro integraci cizinců ČR, Naše identita a zobrazení „jiného“ v popkultuře, Mediální obraz uprchlíků v českých novinách. Setkání s Lincolnem V tomto semestru začala jedna z pravidelných akcí SHK, kterou je promítání filmů spojené s přednáškou některého vyučujícího HÚ. První setkání proběhlo 21. 10. 2015 na učebně

B9 a to s Dr. Hutečkou u filmu Lincoln. Akce byla úspěšná a zúčastnilo se jí přibližně 30 lidí. Za SHK doufáme, že takto úspěšná budou i naše další setkání. Setkání s Hamáčkem 13. října za námi přijel debatovat předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, pan Jan Hamáček. Tématem besedy byla bezpečnost a migrační krize. Celá beseda byla vedena v přátelském duchu a došlo i na otázky týkající se práce poslanců a našeho vyjednávání na mezinárodním poli. Bc. Simona Šilhánová Bc. Miroslav Beneš Jakub Tomek

PŘEDSTAVENÍ OBORU Archivnictví Archivnictví je obor patřící do oblasti historických věd. Vychovává budoucí archiváře, muzejníky, pracovníky ve státní správě a specialisty dalších oblastí. Archivnictvím dle zákona rozumíme obor lidské činnosti, která se zaměřuje na péči o archiválie. Stěžejními pojmy jsou tedy archiválie a archiv. Archiválií rozumíme takový dokument, který byl pro svoji hodnotu danou dobou vzniku, významem, obsahem aj. vybrán k trvalému uchování. Většinou se jedná o dokumenty vzniklé z činnosti nejrůznějších úřadů a institucí. Ale mezi archiválie můžeme započítat i třeba pečetidlo nebo staré fotografie. Pojem archiv pak můžeme chápat ve třech rovinách. Archiv jednak jako instituci

(úřad), která uchovává a spravuje archiválie, archiv jako soubor písemností vzniklých z činnosti nějakého úřadu, instituce nebo jednotlivce, a pak archiv jako budovu, kde jsou archiválie uloženy. S archivnictvím úzce souvisí tzv. pomocné vědy historické (PVH), které nám pomáhají správně interpretovat písemné prameny. Je jich celkem deset, zmiňme některé z nich. Královnou PVH je diplomatika, která studuje písemnosti vzešlé z činnosti úřadů. Zajímavé je, že tato věda vznikla v 17. století z praktického důvodu odhalit zfalšované středověké listiny – falza. Již ve středověku tu ovšem byla snaha o rozeznání pravých a nepravých listin. Velice důležitou pomocnou vědou je také paleografie.

PŘEDSTAVENÍ OBORU To je nauka, která nás učí poznávat, klasifikovat a především číst stará písma, která se užívala v průběhu věků. Bez paleografických znalostí si žádnou středověkou listinu nepřečteme. Z dalších jmenujme namátkou sfragistiku, což je věda o pečetích. Heraldiku, ta zase studuje erby. Epigrafika je pak vědou o nápisech na náhrobcích, morových sloupech atd. Důležitým oborem pro archiváře jsou dějiny správy, které nás učí struktuře a fungování státní (ale i církevní, městské, vrchnostenské) správy a jejích úřadů v průběhu staletí. Jelikož archiválie vznikly z činnosti těchto úřadů, jejich strukturu je třeba znát. Samozřejmostí je načerpání znalostí ze samotné archivní teorie a archivní praxe spojenou též s letní praxí v některém

archivu. Součástí studia je také osvojení si základů spisové služby. V rámci FF UHK lze studovat bakalářský obor Archivnictví - historie nebo Počítačová podpora v archivnictví, kde se snoubí klasický obor s moderními technologiemi. V navazujícím magisterském studiu pak můžete pokračovat buď v klasickém Archivnictví (modul A) nebo opět Moderní systémy v archivnictví (modul B). Od minulého akademického roku lze též na FF UHK studovat postgraduální doktorské studium archivnictví v obou zmíněných směrech. Mgr. Martin Janda

S. O. S. S. O. S. Následující rubrika byla vytvořena pro všechny, kteří občas tápou v důležitých termínech a nařízeních. Aktuálně z harmonogramu akademického roku Konec ZS: 18. 12. 2015 Zápočtový týden: 14. 12. - 18. 12. 2015 Vánoční prázdniny: 21. 12. 2015 – 1. 1. 2016 Zkouškové období: 4. 1. – 5. 2. 2016 Změny ve zkušebním a studijním řádu Od 1. 9. 2015 vešel v platnost nový Studijní a zkušební řád UHK, ve kterém došlo k několika úpravám a změnám. První změna se týká studentů prvních

ročníků. Po absolvování prvního semestru je třeba mít splněno 10 kreditů, aby student mohl postoupit do semestru druhého. Druhou významnou změnou, která v řádu nastala, je změna klasifikační stupnice. Univerzita přešla z klasické škály 1 – 4 na stupnici ECTS (celoevropská stupnice). Tedy se nedivte, až se vám v lednu místo jedničky objeví v systému „áčko“. Termíny pro odevzdání přihlášek k BP /DP KČJL 31. 1. 2016 KPP 30. 11. 2015 KSPSOC 11. 12. 2015 KSOCP 27. 11. 2015 HIU 30. 11. 2015 KFSV 30. 11. 2015 KSOC 5. 12. 2015 KPOL 3. dubnový týden KAJL není určeno, po domluvě sved. práce

S. O. S. KPVHA 30. 11. 2015 HUDK 30. 11. 2015 ARCH Konec dubna KKNS 30. 11. 2015 KNJL Začátek února KSLA 1. 12. 2015 VVKTT 30. 11. 2015

CSc. = kandidát/ka věd (nepoužívá se při oslovení) Vyšší titul má vždy přednost! Přednost má také funkce (např. děkan) před titulem!

Oslovování… Kam psát? Jedním z problémů, se kterým se minimálně na začátku svého studia budete potýkat, budou tituly akademických pracovníků. Z tohoto důvodu je pro vás připraven krátký přehled, s kým se na univerzitě vlastně můžete setkat. Bc., BcA. = bakalář/ka Mgr., MgA. = magistr/ra Ing. = inženýr/ka RNDr., PhDr., ThDr., PaedDr. = doktor/ka Ph.D. = doktor/ka Doc. = docent/ka Prof. = profesor/ka

Další otázka, se kterou se můžete při svém studiu setkat, je ta, kam vlastně posílat své žádosti, přihlášky a veškeré písemnosti, které se týkají studia na naší univerzitě. Je dobré si zapamatovat univerzální adresu Univerzity Hradec Králové. Univerzita Hradec Králové Rokitanského 62, Hradec Králové, 500 03 Bc. Simona Šilhánová

ZÁBAVA Kvíz Odpovězte správně na 5 otázek a vyhrajte hodnotnou cenu. Správné odpovědi posílejte na adresu skrz.naskrz@seznam.c z Losovat budeme vždy jednoho výherce. 1. Kterou zemi navštívila v rámci projektu Erasmus Sára Maloušková? a) Estonsko b) Lotyšsko c) Litvu 2. Heraldika je nauka o… a) pečetích b) listinách c) erbech 3. Která z uvedených zemí EU hlasoval proti kvótám? a) Bulhaři b) Chorvaté c) Rumuni

4. Který americký prezident se stal předmětem přednášky Mgr. Jiřího Hutečky, PhD. dne 21. 10. 2015? a) A. Lincoln b) J. F. Kennedy c) F. D. Roosevelt 5. Na které datum připadá významný Den lidských práv? a) na 11. listopad b) na 10. prosinec c) na 29. prosinec Hodně štěstí! Bc. Tomáš Rell

POZVÁNKA Vánoce na Hrádku u Nechanic Pro všechny příznivce zámků, předvánoční pohody a příjemného posezení u sklenky anglického punče se od soboty 28. listopadu 2015 otevře řada zajímavých příležitostí. Počínaje výše zmíněnou sobotou správa státního zámku Hrádek u Nechanic zpřístupňuje speciální prohlídky vánočně upravených zámeckých interiérů, v jejichž průběhu se návštěvník seznámí s vánočními zvyky a tradicemi, které se každoročně odehrávaly v zámeckém i venkovském prostředí druhé poloviny 19. století. Nedílnou součástí těchto vánočních prohlídek bude zpřístupnění zámecké kuchyně, ve které Vám kuchařky v dobových kostýmech

připraví pravý anglický punč, čaj, kávu i řadu dalších pochutin a cukroví. Vedle speciálních prohlídek a zámecké kuchyně na zámku Hrádek u Nechanic v letošním roce proběhnou i tři vánoční koncerty, na kterých svůj repertoár postupně představí skupiny Tomáš Kočko & ORCHESTR, Muzika souboru Kvítek a Cimbálová muzika Soláň. Více informací o zámku i prohlídkách a akcích na http://www.hradekunech anic.cz Bc. Miroslav Beneš

Redakční rada Šéfredaktor Archivnictví Český jazyk a literatura Historie Kultura Pedagogika a psychologie Politologie Sociologie Stálé rubriky

Bc. Jakub Sofka Mgr. Martin Janda Bc. Tereza Kuncová Bc. Miroslav Beneš Bc. Jaroslav Sogel Bc. Simona Šilhánová Jakub Tomek Filip Maťha Bc. Tomáš Rell

Odborní poradci Mgr. et Mgr. Lenka Kašparová (FF UHK) Mgr. Václav Víška, Ph. D. (PdF UHK)

Redaktoři Bc. Adéla Mašindová Bc. Matyáš Strnad Sára Maloušková Bc. Monika Kabešová Jiří Šubrt (grafika)