Silverius 2–3/2021

Silverius NA STARTU 2–3/2021

UJEP

Univerzita si připomíná 30 let od svého vzniku

Hned dva zástupce měla UJEP na olympijských hrách v Tokiu

Komunitní zahrady jsou místem pro pěstování plodin i sousedských vztahů UJEP

1

Silverius 2–3/2021 Časopis, který pro vás připravujeme na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Adresa redakce:

Obsah Ve znamení oslav

Pasteurova 1, 400 96 Ústí nad Labem Jsme registrováni na Ministerstvu kultury ČR pod číslem E 22417.

Redakce Pavel Doulík hlava Silveria

Jiří Škoda redaktor

Jana Kasaničová jazykový korektor

Josef Růžička grafik, fotograf a ten, který na to v závěru vždycky ještě hodí očko

4

Jak vidí stav univerzity její rektor, děkanka a děkani fakult filozofické, sociálně ekonomické, životního prostředí a strojního inženýrství?

26

Kontakt e-mail: redakce@ujep.cz telefon: +420 475 286 280 web: www.ujep.cz

Titulní fotografie Rok narozeninových oslav dospěl do finále, vše vyvrcholí koncem září velkou oslavou přímo v areálu univerzitního kampusu. Jaká ta tři desetiletí byla a co nás čeká do budoucna? Dočtete se na následujících stranách.

14

Kristýna Horská a Tadeáš Strašík reprezentovali na letošních olympijských a paralympijských hrách nejen svou zemi, ale i naši univerzitu.

Grafika: Jáchym Moravec

22

Komunitní zahrady jsou místem pro

2

Silverius

pěstování plodin i sousedských vztahů.

Nová kolekce oblečení UJEP je na světě

Slovo prorektora Vážené kolegyně, vážení kolegové, milé studentky, milí studenti, a je to tady, slavíme! V těchto dnech si připomínáme nejvýznamnější okamžik v historii naší univerzity. Před 30 lety došlo k završení úsilí mnoha významných osobností našeho kraje – zákonem České národní rady č. 314/1991 Sb. ze dne 28. 9. 1991 vznikla první univerzita se sídlem v severních Čechách, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Z dnešního pohledu se existence univerzity v Ústeckém kraji jeví jako samozřejmost, ale za jejím vznikem stálo mnoho jednání a přesvědčování, že si náš strukturálně postižený region vlastní univerzitu zaslouží. Když jsem jako student nastupoval na naši univerzitu v roce 1996, slavila pouhých pět let a měla jen tři fakulty. Dnes, kdy slavíme 30 let její existence, má fakult již osm a stala se přirozeným centrem vzdělanosti v Ústeckém kraji. Už se v Ústí nad Labem nestuduje na „peďáku“, jak se říkalo dříve, ale na „ujepu“, protože univerzita k tomuto městu neodmyslitelně patří.

Stále se nacházíme v době, kterou výrazně ovlivňuje pandemie nemoci covid-19. Už více než rok a půl se s ní učíme žít a alespoň částečně fungovat normálně. Přes stávající omezení jsme se rozhodli významné jubileum naší univerzity pořádně oslavit. A protože slavíme třicítku, zvolili jsme pro konání oslav příznačné datum 30. 9. 2021 (snad bychom tím udělali radost Járovi Cimrmanovi).

Oslavy budou mít dvě části. Nejprve tu formálnější, akademickou, v rámci které budou za účasti významných hostů předány pamětní medaile rektora osobnostem, které se zásadně zasloužily o rozvoj univerzity. No, a jelikož jsme ve 30 letech stále mladí, bude druhá část oslav v trochu svižnějším stylu. A bude o to zajímavější, že poprvé využijeme k pořádání takové akce nový prostor v našem kampusu – „náměstíčko“ před budovou CPTO. Pevně věříme, že kampus po půldruhém roce nuceného klidu zase ožije.

A na co se můžete těšit? Hlavní stage nabídne spoustu zajímavých hudebních vystoupení – Houpací koně, Endru, Lake Malawi, to vše zakončené afterparty v podání DJ Hrusha. Vedle toho poběží

Dále:

30 let si připomíná nejen UJEP, ale i dvě z fakult 4 Na startu s knihou 18 Virtuální prohlídky 20 Jak vyzrát na lokality s neúrodnou a znečištěnou půdou?

S chytrou rostlinou!

28 Průmyslové dědictví Ústeckého kraje očima institucí 30 Večery autorské tvorby 32 Čtení 33 Ve zkratce 34 Poprvé na Ústecku? 36

od dopoledne zábavný program plný soutěží a her v režii Studentské unie UJEP a spolku ESN Ústí. A kdybyste se chtěli během oslav malinko něco dozvědět, navštivte prezentaci ICUK v amfiteátru nebo se nechte nalákat na studium v zahraničí při představení programu Erasmus+.

Pevně věřím, že Vás program oslav zaujme a že dorazíte v hojném počtu. Dvě věci však neumíme ovlivnit – epidemickou situaci a počasí. A proto společně doufejme, že nám obě tyto vyšší moci dopřejí pohodový průběh oslav.

Přeji tímto naší univerzitě spoustu dalších úspěšných let jejího působení a jen samé pozitivní zprávy. Nám všem pak to, aby nadcházející akademický rok 2021/2022 byl ve všech směrech příznivější než ten minulý, abychom se opět mohli potkávat na přednáškách a seminářích, protože studovat vysokou školu skrze obrazovku monitoru prostě není ono. Jsem přesvědčen, že vše společně zvládneme a oslavíme společně jak 30 let naší univerzity, tak se úspěšně vypořádáme i s dalšími výzvami, které na nás nyní čekají.

Tak tedy jen to nejlepší, naše UNIVERZITO!

Pavel Doulík, prorektor pro vnější vztahy

Ve znamení oslav Slaví nejen univerzita, ale i některé fakulty

Martin Balej: Vnímám hrdost, kterou k naší univerzitě lidé cítí

str. 6

Ondřej Moc: Daří se zvyšovat konkurenceschopnost kraje?

str. 8

Pavel Kuráň: Nové sídlo FŽP v kampusu nám umožňuje flexibilní spolupráci napříč univerzitou

str. 9

Michaela Hrubá: 15 let filozofické fakulty

str. 10

Štefan Michna: 15 let strojního inženýrství

str. 12

4

Silverius

ilustrace: Patrik Antczak

UJEP

5

30 let UJEP

Silverius

6

ptal se: Jiří Škoda

foto: Josef Růžička

Vnímám hrdost, kterou k naší univerzitě lidé cítí Rozhovor s rektorem Martinem Balejem Těžko říci. Každá univerzita u nás vznikla za různých podmínek, v různém geografickém prostoru. S námi například slaví třicítku Jihočeská univerzita, která navazuje na silná biologická a ekologická témata, Západočeská univerzita, jež je z velké části postavená na technických fakultách, Ostravská univerzita a Slezská univerzita, které jsou nám podobné svojí lokalizací do strukturálně postiženého kraje, avšak každá z nich je velmi rozdílně zaměřená. Spíše považuji za klíčové, nikoliv jak dlouhou má univerzita historii, ale nakolik se zaměřuje na současné problémy, témata dotýkající se každého z nás, a to na lokální, regionální i globální úrovni, nebo nakolik je dynamická, flexibilní, a tudíž i aktuální. To je, dle mého, podstatnější.

Jakého z úspěchů univerzity si nejvíce vážíte?

Je opravdu nemožné odpovědět jedním konkrétním příkladem. Avšak jedno téma za skutečně zásadní považuji: vnímám, že za těch téměř sedm let, co jsem ve funkci rektora, začala řada akademiků, neakademiků, ale i studentů daleko více pociťovat hrdost na svou univerzitu, snad i větší semknutost jednotlivých fakult mezi sebou. Univerzita vždy byla a bude o lidech, kteří ji nabíjejí svojí energií, entuziasmem a kreativitou. Jsem velmi rád, že přese všechno, co se kolem nás děje, tuto atmosféru zde cítím čím dál intenzivněji.

Největší viditelnou změnou posledních let je nový kampus. Máte v něm nějaké oblíbené místo?

Nejprve bych chtěl říci, že kampus je především dílem velké spousty lidí z univerzity, kteří všichni zaslouží obrovské poděkování.

Konkrétní oblíbené místo nemám, ale v čase, kdy se mi starosti nakupí, se spíše rád procházím celým univerzitním městečkem a snažím se v něm vnímat jeho optimismus a dívat se dopředu, přemýšlet, co by se ještě mohlo vylepšit. Hlavně se ale těším, až už náš kampus ožije všemi studenty, včetně studentů Univerzity třetího věku a dětské univerzity, prozáří úsměvy a dalšími nápaditými akcemi.

Univerzita nedávno přijala nový strategický záměr pro období 2021+, ve kterém se mimo jiné mluví o tom, že má být aktivní nositelkou a šiřitelkou vzdělanosti, morálních a společenských hodnot. Co si pod tím představit?

Velmi dobře se to ukázalo právě v poslední době, v období koronavirové pandemie, a jsem přesvědčen, že se bude společenská potřeba univerzit takovým způsobem projevovat čím dál silněji. Jde prakticky o to, že aktivně vstupujeme do společenského dění, do diskusí, kulatých stolů, nabízíme široké spektrum akcí, seminářů, platforem pro veřejnost, kde se diskutují aktuální témata, nabízíme tak možný „návod“, jak si dnes informace ověřovat, kde hledat tu domnělou „pravdu“. Svět se globalizoval, digitalizoval, a takzvaně zaručeně pravdivých mediálních nositelů je široká škála. V nich se nutně normální člověk musí ztrácet. Univerzity by

proto měly nejen hrát klíčovou roli jakýchsi orientačních majáků pro takového člověka, ale také přijímat za tuto roli i plnou odpovědnost.

Odpovědnost univerzita v posledních letech stále více přebírá také za osud a budoucnost našeho kraje. V poslední době zde nejvíce rezonuje téma čerpání financí z operačního fondu Spravedlivá transformace a příprava strategických záměrů pro tento nový fond. Již není tajemstvím, že univerzita připravila projekty ovlivňující vývoj regionu na dobu daleko přesahující dalších třicet let. Můžete je přiblížit?

Tento nový fond je velkou příležitostí pro náš kraj, jak se stát z uhelného kreativním, jak zamezit negativním dopadům transformace ekonomiky, která se neodvratně blíží.

Je třeba ale říci, že je to jen jeden z fondů, který je dobré komplexně propojit s dalšími zdroji z EU a velmi efektivně a systémově, společně s klíčovými regionálními partnery, je využít. Již nyní máme za sebou desítky diskusí s hlavními aktéry jak v regionu, tak i mimo něj, a na stole je nyní desítka hlavních strategických projektových záměrů. Z toho univerzita vede 2 záměry (ve výši více než 2 mld. korun) a hodlá participovat na dalších čtyřech záměrech. Ale o tom více až v některém z následujících čísel Silveria.

Nechybí vám učení? Plánujete se k němu někdy vrátit?

Popravdě musím říci, že jsem za dobu rektorování vypadl z odborné problematiky. A jestli se vrátím k učení, či mě situace zavede jinam, to opravdu ukáže až čas. Co bude pro moji volbu následného směřování nejdůležitější, je, abych se mohl něčím nadchnout, na něčem pracovat... a v závěru si při pohledu zpět říci: „Není to tak špatný, co za mnou zůstalo.“ UJEP

7

30 let UJEP

Třicet let. Je to málo nebo hodně v životě univerzity?

text: Ondřej Moc

foto: Josef Růžička

30 let FSE

Ondřej Moc: Daří se zvyšovat konkurenceschopnost kraje?

V roce 2021 slaví Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a s ní i Fakulta sociálně ekonomická UJEP, jako zakládající fakulta této univerzity, 30 let od svého vzniku. Vývoj FSE je dobře zdokumentován v množství pub­ likací, a tak se s jeho využitím mohu zamyslet nad tím, zda se fakultě daří plnit poslání, se kterým byla před 30 lety založena.

Smyslem založení vysokoškolského vzdělávání v ústeckém kraji bylo pomoci tomuto regionu při řešení místních problémů. V 50. letech se jednalo zejména o nedostatek vysokoškolsky vzdělaných obyvatel způsobený odsunem sudetských Němců. V devadesátých letech pak bylo zapotřebí vychovat místní odborníky, kteří pomohou kraji zdevastovanému těžkým průmyslem, zejména těžbou uhlí a energetikou. Od počátku tak bylo posláním FSE přispívat svou vzdělávací a tvůrčí činností ke zvýšení konkurenceschopnosti Ústeckého kraje a zlepšení zdejší kvality života. Tato mise je pro nás stále platná a fakulta si ji vetkla i do svého statutu.

Daří se fakultě toto poslání naplňovat? Jsem přesvědčen, že odpověď je kladná. FSE UJEP

v současnosti nabízí kvalitní vzdělání ve všech třech stupních vysokoškolského studia. V rámci bakalářského a navazujícího magisterského stupně fakulta zajišťuje studium vždy ve třech studijních programech.

Absolventi těchto studií nemají významné problémy s uplatněním na trhu práce.

Fakulta tak dlouhodobě přispívá ke zvyšování kvalifikační úrovně zejména ústeckého regionu stovkami nově vysokoškolsky vzdělaných odborníků. Na doktorském stupni pak fakulta uskutečňuje dva studijní programy. Je skoro symbolické, že první absolventy doktorského studia fakulta získala při završení 30 let své existence. Úspěšné akreditace studijních programů přitom nejsou samozřejmostí. Fakulta se o tom přesvědčila v minulosti, kdy se i jí nevyhnuly problémy při evaluaci studijních oborů ze strany akreditační komise. Velkou výzvou, se kterou se při tom potýkala, byl nedostatek kvalifikovaných odborníků mezi akademickými pracovníky. V tomto pohledu oceňuji, že zejména v posledním desetiletí se na FSE UJEP podařilo vytvořit stabilní jádro erudovaných odborníků složené z mladých

(v širším významu tohoto slova) habilitovaných pracovníků, kteří jsou uznávanými autoritami ve svých oborech. Důležité přitom je, že tito pracovníci získali habilitace na nejuznávanějších vysokých školách v ČR již jako stálí pracovníci ústecké fakulty, a potvrzuje se tím fakt, že fakulta motivuje své pracovníky ke kariérnímu růstu a současně jim poskytuje potřebnou podporu.

Stejně tak se podařilo významně zvýšit počet akademických pracovníků s úspěšně dokončeným doktorským studiem, a vývoj fakulty míří do stavu, kdy minimálním standardem pro působení na fakultě v roli akademického pracovníka bude získání titulu Ph.D. či titulu analogického s tímto.

Takto kvalifikovaní akademici pak ve spolupráci se studenty řeší výzkumná témata, která velice úzce souvisejí s ekonomickou či sociální situací ústeckého regionu. Fakulta je úspěšná v získávání grantů ze strany významných českých i mezinárodních agentur a díky této finanční podpoře se daří řešit aktuální témata, z nichž mnoho najde uplatnění při zvyšování kvality života v našem kraji. Samostatnou kapitolou pak může být smluvní výzkum, kde za zmínku stojí například nedávno ukončená spolupráce s firmou Valeo. Tento projekt zapojil desítky studentů a dalších mladých lidí z kraje do problematiky autonomní mobility a přitáhl zájem špičkové firmy o využití Ústeckého kraje k rozvoji tohoto perspektivního odvětví. Podobně by se daly zmínit další a další příklady.

Z tohoto pohledu jsem přesvědčen, že se Fakultě sociálně ekonomické UJEP daří plnit poslání, se kterým byla založena. Věřím, že ji čekají ještě dlouhá léta úspěšné činnosti. Je možné, že základní mise, se kterou byla fakulta založena, pozbyde platnosti z důvodu jejího naplnění, tj. z důvodu, že se Ústecký kraj stane vyhledávaným a úspěšným regionem, a původní poslání bude možné nahradit jiným, aktuálnějším. Vlastně by mi to vůbec nevadilo…

Mgr. Ondřej Moc, Ph.D., děkan FSE

8

Silverius

text: Pavel Kuráň

foto: Radek Timoftej

Pavel Kuráň: Nové sídlo FŽP v kampusu nám umožňuje flexibilní spolupráci napříč univerzitou Fakulta životního prostředí, jako jedna ze zakládajících fakult UJEP, byla založena za účelem vzdělávání a výzkumu v široké oblasti ekologie a ochrany životního prostředí a záro­ veň pro výchovu odborníků schopných řešit především regionální problémy životního prostředí. Ochrana životního prostředí ve všech jejích aspektech je jednou ze základních priorit současné společnosti, což potvrzuje i ambiciózní vize Evropské Komise z prosince 2019 o uhlíkově neutrální, environmentálně zodpovědné a prosperující Evropě („Zelená dohoda pro Evropu“).

Při svém vzniku v roce 1991 si fakulta vytýčila tyto cíle: 1. prioritně se orientovat na aplikovaný výzkum, vzdělávání a publikační činnost v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí s důrazem na studium příčin narušení základních složek životního prostředí, na možnosti a způsoby jeho ozdravení, 2. promítnout environmentální, ekonomické a sociální aspekty trvale udržitelného rozvoje do veškeré činnosti fakulty, 3. ve studijních programech a výzkumných aktivitách uplatňovat zásadu multidisciplinarity a flexibility

s vyváženým podílem přírodovědných, technických, ekonomických a geoinformačních disciplín.

Reakreditace studijních programů FŽP v roce 2019 ukázaly, že ne všechny cíle se fakultě podařilo naplnit. Z toho důvodu realizovalo nové vedení fakulty v roce 2019 rozsáhlé organizační změny s cílem posílit lidské zdroje a zlepšit podporu výzkumu na fakultě, a tím i vědeckou a pedagogickou erudovanost akademických pracovníků.

Výsledkem je zcela nová struktura fakulty sestávajíc ze tří kateder (katedra environmentální chemie a technologie, katedra životního prostředí, katedra geoinformatiky) a jednoho pracoviště (Pracoviště vědecko-technické podpory). K podpoře kvalitní pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti významně přispělo i stěhování fakulty v roce 2020 do nových prostor v budově CPTO s moderním laboratorním, pedagogickým i kancelářským zázemím.

Navíc, poloha CPTO přímo v kampusu

UJEP umožňuje pracovníkům fakulty flexibilní komunikaci s kolegy z jiných fakult, což má synergický efekt z hlediska propojování výzkumných aktivit i týmů a sdílení přístrojového vybavení v rámci UJEP. Do dalších let přeji fakultě, aby se jí v nastoleném kurzu dařilo a aby v rámci UJEP došlo ještě k těsnějšímu propojování výzkumných kapacit jednotlivých fakult.

Takový směr zajistí FŽP, jako nedílné součásti UJEP, pozici partnera číslo 1 pro subjekty z aplikační sféry a orgány státní správy v oblasti problematiky životního prostředí. To také bylo základním cílem fakulty při jejím založení. doc. Dr. Ing. Pavel Kuráň, děkan FŽP

30 let FŽP

Posláním Fakulty životního prostředí UJEP je naplňovat tuto vizi v rámci regionu severních Čech, který svou variabilitou krajiny představuje ideální modelové území k postulaci klíčových problémů ochrany životního prostředí a postojů k nim z hlediska jejich komplexního řešení. Pro naplnění tohoto poslání fakulta musí uskutečňovat a kontinuálně rozvíjet vysokoškolské vzdělávání v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech a v programech celoživotního vzdělávání, a současně rozvíjet vědecko-výzkumné, inovační a další tvůrčí činnosti v oblasti ochrany životního prostředí a v interdisciplinárních oblastech příbuzných oborů.

UJEP

9

15 let FF

15 let filozofické fakulty Rozhovor s děkankou Michaelou Hrubou FF si letos připomíná 15 let od svého vzniku. Jak budou oslavy vypadat?

Filozofická fakulta byla založena v roce 2006 z ústavu humanitních studií, který vznikl v rámci transformace Pedagogické fakulty UJEP v roce 2005. Dnes po patnácti letech má fakulta pět kateder, ústav a další pracoviště. Na 23. září 2021 plánujeme společné slavnostní zasedání Akademického senátu a Vědecké rady FF v Císařském sále Muzea města Ústí nad Labem. Zde budou také předány Ceny děkanky. Na podzim potom, v rámci pravidelných celofakultních přednášek, představíme jednotlivá pracoviště. Chceme našim současným 10 Silverius

studentům a spolupracovníkům připomenout jejich vývoj, významné dlouholeté kolegy, a zejména chceme představit nejvýznamnější výzkumné směry, vědecké výsledky, další plány a směřování.

Jste ve vedení FF od samého začátku.

Jakými největšími změnami za tu dobu podle vás prošla?

Za největší mezníky považuji přestěhování do nových budov, které poskytly výborné zázemí pro všechny naše aktivity, přechod na studijní programy, které nahradily studijní obory po novele zákona o VŠ, kdy se všem katedrám

podařilo akreditovat všechny zamýšlené programy, včetně velkého úspěchu historických věd, které získaly institucionální akreditaci včetně doktorského studia, které je jediné doktorské institucionálně akreditované studium na UJEP vůbec. Na základě těchto akreditací jsme pak v posledním roce rozšířili strukturu fakulty, což považuji za podstatný krok pro její další rozvoj. Za důležitý signál, i když ne změnu, považuji výsledek hodnocení fakulty v rámci Mezinárodního evaluačního panelu, kdy jsme získali velmi dobré hodnocení. Názor zahraničních expertů v podstatě potvrdil, že fakulta funguje dobře a některá

ptal se: Jiří Škoda

Všechny humanitní, ale i společensko-vědní obory mají jedno společné – učí kritickému myšlení. Jejich absolventi jsou vybaveni schopností komunikace, umí kreativně řešit různorodé problémy a výzvy. A to je zjevně to, co mladé lidí, kteří chtějí poznávat svět, na filozofické fakulty táhne. Jsou si také vědomi toho, že se s takovým vzděláním neztratí.

FF je velmi aktivní v pořádání akcí pro ústeckou veřejnost. Proč?

Odpověď na tuto otázku souvisí tak trochu s otázkou předcházející. Obory, které realizujeme na fakultě, jsou nejen určené našim studentům, ale jejich posláním je též promlouvat do veřejného prostoru, informovat, vzdělávat a kultivovat společnost obecně. Proto pořádáme výstavy k historickým výročím či významným památkám. Aktuálně budeme např. prezentovat společný výzkum s Národním památkovým ústavem, jehož cílem je dokumentace staveb pro zpracování chmele v našem regionu. Má podpořit nominaci žateckého chmele na seznam světového dědictví UNESCO. To se nám v minulosti podařilo díky dlouholetému výzkumu Krušnohoří, kde byla nominace nakonec

Co byste popřála fakultě do další patnáctiletky?

Přeji nám všem především to, aby již byla za námi komplikovaná doba ovlivněná celosvětovou pandemií a abychom co nejlépe překonaly její dopady. Přála bych fakultě, aby dále prosperovala jako v předcházejících patnácti letech a aby co nejlépe zvládla současné nepříznivé období, kdy i přes nárůst počtu studentů v rámci univerzitního rozpočtu klesly její finance. Především bych ale naší fakultě přála, aby zůstala otevřeným a inspirativním prostředím pro své studenty i všechny pracovníky a abychom všechny naše úspěchy, problémy i prohry dokázali brát a řešit s nadhledem, rozumem a úspěchem. Přeji tedy: Quod bonum, felix, faustum, fortunatumque sit !

2006

2021

15 let FF

Proč by měl člověk studovat humanitní obory?

úspěšná. Pořádáme přednášky, diskuse, naši politologové pravidelně komentují průběh voleb či jiné konkrétní dění v kraji související třeba s nárůstem extremismu.

Naši germanisté se v rámci česko-německého projektu podíleli např. na překladu her současných německých autorů, které byly pak inscenovány v Činoherním studiu.

Pro všechny naše obory i většinu výzkumných témat je veřejný prostor přirozeným prostředím a bez interakce s ním a zpětné vazby nemůžeme dobře fungovat. Veřejný prostor je naší aplikační sférou.

SLAVÍME 15

doporučení, která zazněla, jsou pro nás velmi užitečná budoucna.

foto: archiv FF

historie / archivnictví / dokumentace památek /

germanistika / losoe / humanitní studia / politologie / slovansko-germánská studia

www.ff.ujep.cz

UJEP

11

text: Štěpán Michna

foto: Josef Růžička

15 let strojního inženýrství Rozhovor s děkanem Štefanem Michnou FSI si letos připomíná 15 let od svého vzniku. Jakými největšími změnami za dobu své existence prošla?

15 let FSI

Při svém „startu“ měla v oblasti studia pouze po jednom bakalářském a magisterském studijním programu. Po stránce materiálového a prostorového zabezpečení čítala prakticky pouze čtyři laboratoře a pět učeben s minimálním technickým a přístrojovým vybavením, a musela si prostory pro výuku a laboratoře pronajímat na středních školách. Během posledních 15 let lze za zásadní úspěch považovat od roku 2008 akreditovaný doktorský studijní program v oboru Strojírenská technologie. V následujících letech fakulta úspěšné akreditovala další dva bakalářské a dva magisterské studijní programy. V roce 2014 získala dokonce habilitační i jmenovací řízení v oboru Strojírenská technologie, a to až do roku 2024. Dynamický vývoj v akreditaci studijních programů se projevil velice úspěšně v roce 2020, kdy se fakultě podařilo akreditovat hned sedm nových programů.

Významný milník v oblasti prostorového zabezpečení fakulty představuje získání budovy H v kampusu, jejíž postupnou rekonstrukcí získala celkovou užitnou plochu 1 470 m2. Neméně důležitým krokem byla i rekonstrukce objektu Za Válcovnou poskytujícího nyní výzkumné a vzdělávací zázemí v oblasti mechaniky, částí a stavby strojů, automatizace, robotizace a diagnostiky. Došlo také k vybudování laboratoří pro virtuální prototypování, 3D tisku a aditivní technologie. Rozhodně však největším úspěchem je výstavba nové budovy fakulty, Centra mechaniky, materiálů a technologií, přímo v Kampusu UJEP, které při svém dokončení (prosinec 2021) zajistí pro FSI nové laboratoře, učebny, zasedací místnosti apod., a vyřeší tak veškeré její současné prostorové potřeby.

Absolventi technicky zaměřených oborů jsou vysoce cenění na trhu práce, ve 12 Silverius

skutečnosti jich je však jako šafránu. Jaké aktivity FSI vyvíjí, aby oslovila mládež pro techniku a zároveň zajistila propojení studia s praxí?

Myslím si, že na středních školách není studium technických směrů dostatečně propagováno a obecně spíše převládá názor, že technika je ze studijního hlediska oborem „těžkým“ a neskýtá „čisté“ pracovní prostředí.

Velkým kamenem úrazu je matematika, která v současnosti ani není u státních maturitních zkoušek povinným předmětem, přitom právě ona tvoří základ pro další předměty technického zaměření.

Fakulta tak zejména v posledních letech propaguje techniku mládeži formou vysvětlování, přibližování a odbourávání jejích předsudků o tomto oboru. Propagace se cíleně zaměřuje na oblast nových technik a technologií. Zcela konkrétním příkladem propagace oboru je projekt „Život pro 3D tisk, 3D tisk pro život“, který zabezpečuje zajímavou výuku tohoto zaměření pro střední školy a gymnázia přímo

na fakultě. Fakulta má zároveň vybudovanou síť prioritních středních „fakultních škol“, kde je v tuto chvíli uzavřeno osm smluv. FSI také logicky systematicky propojuje studium s praxí. Spolupracuje s řadou průmyslových podniků, přičemž je zároveň mezi studenty i propaguje, a to jak formou nabídek pracovních pozic pro absolventy fakulty, tak i školení, kurzů a praxí pro studenty.

Co byste popřál fakultě do dalších 15 let?

Fakultě přeji, aby vedení mělo dlouhodobé vize jejího rozvoje, dokázalo reflektovat nové trendy rozvoje a vývoje společnosti, patřičně na ně reagovat a vizi v jejich kontextu realizovat. Já osobně doporučuji se v budoucnu zaměřit na obnovitelné zdroje energetiky, vodíkové technologie, bezuhlíkové zdroje energie, nové dopravní pohony, robotizaci a 3D tisk. V neposlední řadě bych jí popřál i dostatečný počet studentů, kvalitní pedagogy, výzkumné pracovníky a zázemí pro zaměstnance tak dobré, aby jí chtěli zasvětit celý svůj profesní život.

Oslavy 30 let UJEP KDY? 30. 9. 2021 od 16.00 KDE? Kampus UJEP Pasteurova 3544/ 1 Ústí nad Labem

pribeh.ujep.cz

TĚŠTE SE NA LAKE MALAWI, ENDRU, DJ Hrusha, Houpací koně, Public Fusion, ICUK Lunch MEET Stories

MODERUJE ENDRU www.ujep.cz

UJEP

13

text: Jiří Škoda

foto: archiv Kristýny Horské, Luděk Šipla/Český Parasport, Josef Růžička

olympijské hry

Pod pěti kruhy

Na startu olympijských a paralympijských her se úspěšně představili i dva studenti UJEP, plavci Kristýna Horská a Tadeáš Strašík Oba sportovci jsou členy Victoria Vysoko­ školského sportovního centra na UJEP, které zastřešuje studenty univerzity, kteří jsou aktiv­ ními sportovci a potřebují skloubit vrcholový sport se vzděláváním. Těmto studentům se univerzita snaží zajistit zejména individuální přístup k plnění studijních povinností a adek­ vátní zdravotní a regenerační služby. Kromě

14 Silverius

tvrdých sportovních tréninků tak oba mladí lidé současně zdárně zvládají studium na vysoké škole. Kristýna Horská dokonce obdržela za rok 2020 Cenu rektora spojenou s prvním místem, která se uděluje studentům za nejlepší sportovní výsledky. Nastal pro ně někdy okamžik, kdy se museli rozhodovat mezi studiem a sportem?

A jaké jsou jejich dojmy z tokijských her?

„Kvůli sportu jsem odložila státnice, protože jsem nechtěla dělat státnice a soustředit se na olympiádu ve stejném roce.

Kvůli covidu to ale přesně takhle dopadlo,“ vysvětluje s úsměvem Kristýna, plavkyně, které se představila na olympijských hrách. Státnice nakonec úspěšně složila v červnu a jen pár týdnů na to odcestovala

Velká část paraplavců má sport spojený zejména s nutnou rehabilitací, kterou jejich handicap vyžaduje

Kristýna zaplavila potřebný limit včas, kvůli podvodům ze strany organizátorů závodů však musela čekat, než její kvalifikaci potvrdí plavecká federace FINA do Japonska. „Nakonec jsem za to ráda, protože jsem se nesoustředila jen na jedno a myslím si, že mi to prospělo. Obojí dopadlo úspěšně.“ Letošní absolventka bakalářského studijního programu Tělesná výchova a sport tak může v září nastoupit do navazujícího magisterského studijního programu Sport a zdraví na Pedagogické fakultě UJEP.

Paralympionik a student politologie na filozofické fakultě Tadeáš Strašík dle svých slov o ideálním sladění sportu a studia přemýšlí neustále. „Už výběr vysoké školy byl ovlivněn tím, že jsem chtěl kvůli plavání zůstat v Ústí, kde mám vynikající podmínky a jsem na místní prostředí zvyklý.

Vzhledem k tomu, že jsem zvolil prezenční výuku a vzdělání beru rovnocenně s plaváním, což znamená, že se snažím být na co nejvíce hodinách přítomen, se stává, že mi hodina do tréninku zasahuje. Musel jsem takto oželet i několik výběrových kurzů, protože už bych neměl čas na trénování.“ I jemu nakonec odložení her o rok ale vyhovovalo. „Pro mě osobně to bylo štěstí, že se hry konaly o rok později, protože mě v roce 2020 čekala maturita a do toho jsem ještě neměl zaplavané limity. Plán byl původně takový, že bych během maturitního období odjel i na pár závodů. Pro mě

naštěstí tohle zhatil covid. Přestože jsem byl tehdy odhodlán udělat pro Tokio vše, s odstupem času, když se dívám zpětně, si nejsem úplně jistý, zda bych byl schopný přijet na tak velké závody s čistou hlavou a koncentrovat se pouze na výsledek.

Naštěstí to nedopadlo a já měl příhodnější možnosti, jak limity splnit. Online výuka mi dala možnost nejen být maximálně efektivní s časem, který jsem měl možnost využít na trénink, ale také si snadněji zvyknout na vysokoškolské prostředí a celkově

se lépe připravit.“ O účasti Tadeáše, který se vypořádává s následky dětské mozkové obrny, se rozhodlo 30. června, nominaci na Tokio si vybojoval na letošních závodech v italském Lignan.

Pro Kristýnu to v kvalifikaci chvilku vypadalo hodně zle. Objevily se totiž nečekané problémy s podvody s časy závodníků.

Tokio si zajistila zaplaváním předepsaného limitu na trati 200 m prsa na mezinárodním mítinku v Taškentu. V květnu ale UJEP

15

olympijské hry

Všechno zlé je pro něco dobré?

olympijské hry přišla šokující zpráva, uzbečtí organizátoři byli nařčeni, že manipulují s časomírou ve snaze pomoci domácím plavcům k olympijské nominaci. „Zjistilo se, že dvěma plavcům zrychlili ve výsledcích časy tak, aby byli pod limitem, který je potřeba pro účast na olympijských hrách. Všechny výsledky ze závodů byly překontrolovávány a my jsme se začali o moji účast bát. Tohle zjištění bylo navíc špatně načasované, protože jsem se to dozvěděla tři dny před odjezdem na mistrovství Evropy, a kvůli tomu jsem tam nepodala takové výsledky, na které jsem měla natrénováno. Nakonec nám plavecká federace FINA naše časy na základě videí schválila, a já tak mohla odletět do Tokia,“ vysvětluje Kristýna.

Konečně v Tokiu „Byla jsem příjemně překvapená,“ odpovídá Kristýna na otázku, jaký zážitek pro 16 Silverius

ni hry byly. „Kvůli covidu jsem čekala, že vše bude mnohem přísnější. Testovali nás každý den ze slin, to ano, ale žádné jiné velké restrikce tak nebyly. Jenom byla škoda, že jsme nemohli chodit fandit na jiné sporty, když jsme se se všemi sportovci potkávali ve vesnici a v jídelně.“ Tadeáš prý raději svoje představy krotil, aby se nedočkal zklamání. „Vzhledem k tomu, že toto byla moje první paralympiáda, tak jsem nějaké vyloženě přehnané představy neměl. Někteří kolegové, kteří byli v Riu, moje předešlé představy mírnili, a tak jsem do Tokia odjel pouze s tím, že jsem se těšil

až si zaplavu v olympijském bazénu, který na fotkách vypadal výborně,“ říká. Po hrách byl ale optimisticky naladěný: „Když už teď mohu hodnotit, tak paralympiáda v Tokiu byla skvělá. Nejen tím, že jsme odjeli jako výborná parta paraplavců, kde vládla dobrá nálada. Zázemí, které nám Japonci poskytli, bylo fajn. I když bylo zrovna tou dobou v Tokiu vedro, tak Japonci byli připravení, všechny prostory byly klimatizované, neustále jsme měli po ruce pití a venkovní nástupiště byla chráněna před sluncem. Výborně bych hodnotil i jídlo.

Vzhledem k tomu, že dodržuji přísnou

Tadeáš Strašík postoupil do finále závodu na 200 m, kde si podruhé v jednom dni vylepšil osobní rekord dietu kvůli Crohnově chorobě, která je kombinací vícero diet, byl jsem až překvapen, kolik možností jsem měl. Překvapili mě rovněž dobrovolníci, kteří byli neskutečně milí. Po celou dobu měly hry takovou pozitivní energii. Pro Japonce jsme byli hrdinové a oni se snažili, abychom se tu cítili co nejlépe. Hry tak překonaly všechna moje očekávání a byla to moc příjemná zkušenost, kterou si doufám zopakuji.“ S tím souhlasí i Kristýna Horská, kterou jen mrzí, že hrám chyběla kvůli absenci diváků atmosféra, a doufá, že to v Paříži za tři roky bude lepší. „Japonci byli každopádně skvělí. Měli vše perfektně zorganizované.

Ta hromada papíru, co jsme museli před vstupem do Japonska a pak po vstupu do Japonska vyplňovat, byla šílená, ale na nich bylo hrozně vidět, že si to organizování užívají,“ doplňuje.

Splněné sny

Kristýna. A Tadeáš také nemá důvody ke smutku: „Se sportovním výkonem jsem spokojený. Finále na 100 m prsa sice ovlivnil problém s ramenem, kvůli kterému jsem v závodě udělal několik chyb a výsledný čas patřil k pomalejším v sezoně, ale v závodě na 200 m jsem si spravil chuť, kdy jsem se z 13. místa dostal na 7. a proklouzl do finále, kde jsem si podruhé za den zlepšil osobní rekord. Ten den se povedlo vše, co mohlo. Díky tomu jsem odjel z Tokia se skvělým pocitem. Nejen, že se mi podařilo si splnit sen, na který jsem celé roky dřel, ale také jsem zde dosáhl dalšího milníku a překonal sám sebe.“

V Tokiu zaplavala Kristýna Horská nový český rekord v polohovém závodě na 200 metrů UJEP

17

olympijské hry

Účast je jedna věc, ale našim olympionikům se dařilo i sportovně. „Vůbec jsem nečekala, že bych mohla zaplavat takhle dobře, a že mi to přinese semifinále. Myslím si, že český rekord a konečné 16. místo je úspěch a se svým výstupem na olympiádě mohu být jedině spokojená,“ hodnotí své působení

text: Michaela Sobotová

Na startu s knihou Na pomyslném startu se člověk během svého života ocitne hned několikrát.

A nemusí jít vždy nutně o půlmaraton nebo třeba závod ve sjezdovém lyžování. 

První den na střední škole, první semestr na univerzitě, první zaměstnání na plný úvazek, první samostatné bydlení…

Knih, brožur a nejrůznějších rádců o tom, jak dosáhnout v životě úspěchu, jak onen pomyslný start odstartovat co nejšťastněji, je na knižním trhu spousta (a na dalších už se pracuje).

knihovna

Z titulů dostupných u nás v knihovně jmenujme například: LUKAVEC, Tomáš. Od vize k zisku: proměňte nápad v ziskové podnikání!; ŠTRUNC, Adam a Pavel ŠTRUNC. Podnikání z lavice; ŠAFROVÁ DRÁŠILOVÁ, Alena. Základy úspěšného podnikání: průvodce začínajícího podnikatele; MUNTEAN, Cristina. Vy jako značka: osobní branding pro kariérní růst.

Představují nové strategie prezentování, prodávání, přesvědčování a jednání. Doporučují, co je třeba k produktivní spolupráci s kolegy a jak si získat jejich respekt. Řeší, jak hodnotit ostatní, jak posoudit a rozvíjet jejich talent.

Pravdou ale je, že začátky nejsou nikdy snadné a bez tvrdé práce, odhodlání, tréninku a určité dávky houževnatosti to zkrátka nejde. Ať už jde o zmíněný půlmaraton, nebo kariéru.

Abyste v tom, co děláte, mohli být opravdu dobří, měli byste to dělat rádi.

Někdy stačí ke správnému startu pár jednoduchých pravidel. Alespoň podle autorů těchto knih 18 Silverius

Může to znít jako klišé, ale není od věci zamyslet se, co by vás v pracovním životě opravdu naplňovalo, po jakém typu práce toužíte, zkrátka ujasnit si, kam vás srdce táhne:

CANTWELL, Marianne. Vydělávejte na tom, co vás baví, a žijte podle svého: zbavte se pracovní klece! : pracujte, kdy chcete, kde chcete a jak chcete; REED, James. 12 kroků k vysněné kariéře: začněte svou prací žít a užívat si ji; WILLIAMS, John. Začni vydělávat na tom, co tě baví: do 30 dnů krok za krokem.

A nesmíme zapomenout ani na štěstí.

Pokud jde o úspěch, má své nezastupitelné místo. Být ve správný čas na správném místě je někdy to nejdůležitější.

GLADWELL, Malcolm. Mimo řadu: anatomie úspěchu Autor knihy se zaobírá fenoménem úspěchu. Proč někteří lidé v životě uspějí,

foto: Vítězslava Bobková

proslaví se a zbohatnou, zatímco jiní, třeba stejně inteligentní, snaživí a pracovití, nikoli?

Gladwell odhaluje, že ve společnosti existuje celá řada okolností, které faktor úspěchu zásadně ovlivňují. Lehkým a čtivým stylem proniká k podstatě problému a dívá se na něj z úhlů, o nichž většina z nás nemá tušení.

HASTINGS, Reed a Erin MEYER. Pravidlo žádných pravidel: převratná firemní kultura, díky níž Netflix dobyl svět Kniha představuje firemní kulturu Netflixu. Společnost, která v roce 1998 fungovala jako služba online půjčování DVD, je dnes fenoménem. Generuje roční příjmy v miliardách dolarů a svým programem upoutává pozornost stovek milionů lidí po celém světě.

Spoluzakladatel společnosti Reed Hastings poodhaluje, jaká pravidla v Netflixu platí: váží si zde lidí více než procesu, upřednostňují inovace nad efektivitou, zaměstnance

Proč někteří lidé v životě uspějí, proslaví se a zbohatnou, zatímco jiní, třeba stejně pracovití a inteligentní, nikoli? nekontrolují. Neexistují zde žádná pravidla pro dovolenou, ani výdaje. V Netflixu se zaměstnanci nesnaží potěšit svého šéfa, místo toho mu poskytují upřímnou zpětnou vazbu.

Nastavená pravidla mohou podle autora na někoho působit až příliš radikálně a protichůdně, ale jak vidno, fungují…

SINEK, Simon. Začněte s proč: jak vůdčí osobnosti inspirují k činům Když už jsme zmínili společnost Netflix, pojďme se nechat inspirovat i od dalších velikánů!

Autor knihy Začněte s proč, Simon Sinek, řeší, co společného mají úspěšné osobnosti ve vedení firem i mimo ně. V jeho hledáčku

se ocitá např. Martin Luther King Jr., Steve Jobs či bratři Wrightové.

Nyní, o pár let později, stojí mnozí z vás na dalším pomyslném startu – kariérním.

Při studiu vůdčích osobností a organizací, které velkou měrou ovlivnily svět, Sinek zjistil, že všichni uvažovali, jednali a komunikovali stejným způsobem – vždy si položili otázku PROČ, a až poté řešili, JAK a CO zrealizovat. Autor tento model nazývá zlatým kruhem. Fungují podle něj společnosti jako Apple, Southwest Airlines nebo Harley-Davidson. Začněte s proč je kniha pro čtenáře, kteří sami podnikají, budují, vedou či teprve plánují, že se do něčeho pustí.

Možná cítíte úzkost, že tentokrát to musíte zvládnout sami bez rodičů. A proto sáhněte raději po nějaké užitečné, inspirující příručce z naší knihovny. Věříme, že vám bude stejně dobrým pomocníkem a rádcem jako oni!

Když jsme jako malé děti stály na startu povinné školní docházky, měly jsme po svém boku rodiče připravené nám se vším pomoct (a v ruce držely další podporu v podobě kornoutu plného sladkostí).

UJEP

19

Virtuální prohlídky Víte, že se můžete projít budovami univerzity i z pohodlí domova? Slouží k tomu virtuální prohlídky, které jsou k dispozici na webových stránkách univerzity i jednotlivých fakut (zatím FŽP, PřF a FSE).

Po úspěšném pilotním naskenování probíhá nyní snímkování přímo v naší režii.

Pohled na podlaží Takto vypadají všechna podlaží CPTO z pohledu shora.

infografika Filtr Praktičtější je vybrat si jedno podlaží, které vás zajímá, v tomto případě čtvrté.

Pohled chodce U všech významných bodů jsou popisky, přibývají odkazy na jednotlivé kanceláře. Za zamčené dveře se ale ani ve virtuální prohlídce nedostanete.

Další funkce V tomto pohledu si můžete vybrat další funkce, třeba měření vzdálenosti. Schválně, jak daleko je konec chodby? Svůj tip si můžete ověřit přímo v aplikaci na webu.

20 Silverius

Noc vědců 2020 3D skenování budovy CPTO proběhlo v rámci loňského ročníku Noci vědců.

CPTO Nové sídlo přírodovědecké fakulty a fakulty životního prostředí zvenku a zevnitř.

Kam dál?

Z celkového náhledu si snadno vyberete podlaží, jednotlivou místnost, nebo aktivujete animovanou virtuální prohlídku.

Odkazy na všechny virtuální prohlídky naleznete ve fotogalerii na stránkách univerzity: www.ujep.cz/cs/fotogalerie

Budova FSE Naskenována je i budova fakulty sociálně ekonomické v Moskevské ulici.

Budova VIKS

infografika

A také tzv. VIKS. Další jsou na řadě.

UJEP

21

text: Jan Macháč

foto: Jan Macháč, Marek Hekrle, Jiří Škoda

Komunitní zahrady Místo pro pěstování plodin i sousedských vztahů

komunity

Dříve bylo městské zemědělství a zahradničení zcela běžnou aktivitou. Po významném porevolučním útlumu nyní zažívá v České republice renesanci a opětovný zájem ze strany obyvatel. Na jeho popularitě má vliv nejen tradice, ale i narůstající zájem o zdravý životní styl a stravu, udržitelnost a ekologicky šetrné přístupy. Vedle tradičních zahrad a zahrádek u domů, zahrádkových osad, pěstování na balkoně, na chatě nebo u babiček se v posledních 5 letech stále častěji můžeme setkat i s komunitními zahradami, které v často hustě zastavěném městě poskytují sdílený prostor pro pěstování plodin. Zkoumání fenoménu komunitních zahrad z různých perspektiv se věnuje na Fakultě sociálně ekonomické UJEP (FSE) již několik let tým výzkumníků okolo Jana Macháče. Téma je oblíbené i u studentů, kteří si ho stále častěji volí za téma své bakalářské nebo diplomové práce.

Od května tohoto roku pak řeší na FSE nový výzkumný projekt podpořený Technologickou agenturou ČR, který má pomoci s rozvojem zahrad i do menších měst a zároveň i ověřit dopad pandemie covid-19 na jejich fungování.

Co se skrývá pod pojmem komunitní zahrada?

Komunitní zahrady jsou místem, kde lidé z různých rodin pěstují vlastní plodiny v rámci pozemku, který sdílí s ostatními.

Základ komunity obvykle tvoří obyvatelé měst, kteří nemají možnost pěstovat na vlastním pozemku. Zahradu ale navštěvují často i lidé, kteří zde sami nepěstují, ale chodí sem trávit čas nebo pomáhat ostatním členům komunity s fungováním zahrady a její údržbou. Pěstování a produkce jsou sice primární funkcí, která členy spojuje a do zahrady obvykle přivádí,

důležitější však obvykle bývá samotný společenský aspekt setkávání se a nalezení prostoru pro trávení volného času. Část členů tvoří rodiny s malými dětmi, které zde nachází možnost nejen pěstovat a trávit volný čas, ale zároveň ukázat dětem, že potraviny (zejména ovoce a zelenina) nerostou v supermarketu.

Na rozdíl od zahrádkových osad nemá každý člen komunitní zahrady vyhrazenou a oplocenou vlastní parcelu pro pěstování, ale naopak se jedná o jedno sdílené území s jednotlivými záhonky všech členů. Členové si navzájem pomáhají například

Rozsah sdílení je u každé zahrady jiný. Obvyklé bývá u nářadí, méně časté u výsledků práce

22 Silverius

se zálivkou záhonků v době dovolených.

Zahrady se také vyskytují zpravidla blíže domovům jejich členů oproti zahrádkovým osadám, které se rozkládají často až na okrajích měst. Členové si pěstují vlastní plodiny za členský poplatek, nejčastěji na vlastním či společném záhonku. Dále mají možnost si pro svou spotřebu natrhat společně pěstované bylinky. V řadě zahrad pak nechybí ani ovocné stromy a keře, o jejichž úrodu se členové taktéž dělí. Vedle pěstování jsou zde organizovány workshopy, dny otevřených dveří či jiné akce pro širokou veřejnost, nebo naopak úzce zaměřené akce pro školy a školky.

Většina obyvatel si uvědomuje přínosy komunitní zahrady, i když ji sama neužívá

Jaké jsou motivace stát se členem komunitní zahrady? radost ze zahradničení

18,2 %

Komunitní zahrady začal zkoumat 18,3 % 15,7 % výzkumný tým UJEP jako jedno z možspolečenská interakce 19,4 % ných adaptačních opatření na změnu kli12,7 % trávení volného času matu ve městě. Nyní se o nich už i vyučuje, 16,1 % například v rámci předmětu Management předání znalostí a dovedností 12,5% dětem o pěstování 4,3 % životního prostředí. Jak uvádí Jiří Louda, 11 % relaxace environmentální ekonom z FSE, komu20,4 % nitní zahrady poskytují městu řadu pří8,6 % známý původ plodin nosů, které se označují jako ekosystémové 6,5 % 8,6 % kvalita potravin služby. Jedná se o služby, které zeleň na 6,5 % pozemku zahrady přináší obyvatelům měst 7,6 % nedostatečný prostor pro a které mají za následek zvyšování kvalita pěstování na balkonu 2,2 % 4,3 % potravinová soběstačnost života ve městě. Vedle produkce plodin se 4,3 % jedná o zadržování dešťové vody, snižování finanční úspora za nákup 0,4 % efektu tepelného ostrova, zachytávání škodplodin 0 % livých látek nebo o podporu biodiverzity. jiné 0,4 % 2,2 % Nemalý význam má i výše zmíněné vzdělávání i vytvoření místa pro relaxaci a odpos předchozí zkušeností bez předchozí zkušenosti činek. Zahrady také pomáhají zlepšovat UJEP

23

komunity

Přínosy komunitní zahrady nejen pro komunitu, ale i pro celé město

Oslovování veřejnosti během plánování nově budované zahrady v ústecké čtvrti Krásné Březno

komunity vzhled měst. Často jsou totiž zakládány na místech, která do té doby byla zanedbaná.

Na počátku výzkumu si tým dal za cíl co nejvíce těchto ekosystémových služeb identifikovat, analyzovat a vyhodnotit z pohledu ekonomie. Nejprve se hodnotily zavedené

pražské komunitní zahrady, později neunikly pozornosti ani ty dvě současné v Ústí.

Jak se ukázalo, z pohledu celé společnosti se jedná o ekonomicky velmi efektivní opatření. Pokud se provede finanční ocenění poskytovaných přínosů a nákladů na vznik a provoz, návratnost vynaložených prostředků z pohledu společnosti může být dokonce již po druhém roce fungování.

Protože řada ze zmiňovaných služeb není vidět a nemá přímý finanční dopad, může ekonomické hodnocení vést k jejich zviditelnění a ukázání, že opatření, jako jsou komunitní zahrady, mají přínos pro všechny, nejen pro své členy. Jak vyplývá z čerstvě obhájené diplomové práce Zuzany Štorkové zaměřené na vnímání komunitní zahrady na Severní Terase, mnoho obyvatel z okolí zahrad, kteří nejsou členy, si přínosy uvědomuje. Většina obyvatel, respektive respondentů výzkumu (73 %), dokonce podporuje vznik dalších zahrad v Ústí.

Skoro nikdo nepěstuje na komunitní zahradě zeleninu kvůli úsporám 24 Silverius

Motivace stát se členem komunitní zahrady Od přínosů a nákladů zahrad už byl jen krůček k tomu zkoumat, co vede obyvatele měst stát se členy komunitní zahrady.

Pro zjištění motivací členů bylo v letech 2018 a 2019 dotazováno přes 200 z nich z 28 komunitních zahrad napříč Českou republikou. Nejčastější motivací pro členy je radost ze zahradničení, společenská interakce, trávení volného času, předávání zkušeností ze zahradničení dětem a relaxace. Naopak méně významným faktorem je kvalita potravin, známost jejich původu, nedostatek jiného prostoru pro pěstování a potravinová soběstačnost. Zcela nejméně významná pak byla úspora financí za nákup vypěstovaných plodin.

Motivace se lišily nejen dle pohlaví, ale také dle toho, zda mají respondenti děti.

Podle Lenky Dubové z FSE má na motivace významný vliv předchozí zkušenost s pěstováním. Lidé bez zkušeností (oproti těm se zkušenostmi) považují ve větší míře za významný motivátor relaxaci a společenskou interakci. Naopak lidé s předchozími zkušenostmi oproti těm bez nich jsou častěji motivování předávat znalosti a dovednosti dětem. Pro všechny členy je velmi významná samotná radost z pěstování.

Další směřování výzkumu komunitních zahrad velmi výrazně ovlivnila pandemie covid-19 a obava z další možné hospodářské krize. Jelikož jsou komunitní zahrady venkovní aktivitou, protiepidemická opatření návštěvám zahrad jejich členům fakticky nebránila. V některých obdobích to tak byla jedna z mála míst, kam se dalo vyrazit mimo domov. Jak se ukazuje z ak­tuál­ ního šetření, přesto byl provoz zahrad utlumen a veškeré komunitní aktivity (brigády na údržbu společných částí, slavnosti, workshopy apod.) byly nahrazeny individuálními návštěvami zahrad a zde prováděnými činnostmi. V řadě komunit došlo k vzájemné solidaritě a pomoci (šití roušek pro ostatní členy i obyvatele z okolí, zajišťování nákupů starším obyvatelům apod.).

Na komunitní zahrady tak najednou mohlo být nahlíženo i trochu jinak. Navíc výzkumný tým díky odborným článkům věděl, že v Portugalsku i v jiných zemích během hospodářské krize (2008–2015)

úspěšně města zakládala obecní komunitní zahrady pro své obyvatele, které postihla vlivem krize nezaměstnanost.

Takto dotčení obyvatelé si na zahradách byli schopni vypěstovat plodiny nejen pro sebe, ale třeba si i jejich prodejem přivydělat. O zahrady byl v řadě měst neobvyklý zájem, i proto města tyto zahrady pro pěstování nabízí obyvatelům jako jednu z forem nefinanční sociální pomoci až do současnosti.

Covid-19 a využití zahrad pro podporu krizí postižených obyvatel se tak staly novými směry ve výzkumu, který zastřešuje projekt s název „PotravSOS: Zvýšením potra­ vinové soběstačnosti k odolnosti společnosti vůči dopadům krize“ řešený od počátku května na FSE. Ve spolupráci se společností KOKOZA se v prvním roce řešení zkoumá dopad pandemie na komunitní zahrady a jejich komunity napříč ČR z pohledu koordinátorů i členů samotných.

Za pomoci členů se také prostřednictvím pěstebních deníků sleduje produkce na záhoncích v komunitních zahradách. Jak vysvětluje Marek Hekrle z FSE, cílem je empiricky ověřit, kolik je běžně možné na

záhonku vypěstovat. Následně pak bude možné říci, jaké výdaje na potraviny lze díky samopěstování na 1 m2 na komunitní zahradě ušetřit.

V dalších dvou letech se projekt zaměří na několik pilotních měst a jeho obyvatele. Budou zkoumány možné bariéry pro zakládání zahrad, zároveň budou sestavena doporučení, jak města mohou najít pozemky vhodné pro založení nových obecních komunitních zahrad. Současně dojde i k ověření zájmu obyvatel o případné založení komunitní zahrady na nejvhodnějších vytipovaných pozemcích v každém z pilotních měst. Významnou roli má v každé komunitě její koordinátor, proto budou zkoumány i podmínky, které motivují koordinátory vykonávat funkci dlouhodobě. Cílem týmu je pak během projektu pomoci v několika městech nové komunitní zahrady založit.

Zaujala vás tato forma pěstování? Zkuste to taky a najděte si nejbližší komunitní zahradu ve Vašem bydlišti na mapko.cz nebo rozšiřte řady studentů, kteří se rozhodli studovat tento fenomén ve své absolventské práci.

Zahrady mohou být skutečnými oázami klidu a relaxace mezi zástavbou ve městech. Během pandemie ale i tak většina komunit utlumila svoji činnost, komunitní akce nebyly žádoucí UJEP

25

komunity

Komunitní zahrady, COVID a zvyšování odolnosti společnosti vůči dopadům krize

Nová kolekce je na světě #mysjmeujep

Univerzita si k třicetiletému výročí nadělila, mimo jiné, i novou kolekci univerzitního oblečení. Dostupné bude v univerzálních i fakultních variantách, a to již během září. Jednotlivé kusy můžete objednávat na webových stránkách www.ujep.cz. Ať vám slouží!

26 Silverius

#myjsmeujep

foto: School United

UJEP

27

text: Diana Nebeská

foto: Radek Timoftej

Jak vyzrát na lokality s neúrodnou a znečištěnou půdou?

S chytrou rostlinou! věda

Asi se nenajde země, která by se nepotýkala s tím, že má na svém území plochy půdy, se kterými si neví rady. Důvody můžou být různé… pro stavbu budov má plocha nevhodné umístění, pro pěstování rostlin zase špatné složení. Někde nás trápí dokonce znečištění z průmyslu, havárií nebo těžby. Ale co s tím?

Jedním z řešení mohou být chytré rostliny, které si i s takovými zhoršenými podmínkami hravě poradí. A ještě na tom vyděláme my i příroda.

Fytomanagement je poměrně nový přístup k hospodaření v krajině, kdy využíváme rostliny pro získání užitečné biomasy a zároveň zlepšujeme vlastnosti půdy.

K tomu je samozřejmě potřeba vybrat vhodné rostliny. Ne každá rostlina totiž dokáže růst v půdě s problematickým složením nebo dokonce kontaminací, vyprodukuje dostatečné množství biomasy, aby se nám ji vyplatilo pěstovat a zpracovávat, a ještě navíc dokáže půdě přinášet něco navíc. Naštěstí pro nás ale i takové rostliny najdeme.

využití jako potravina. Je to rostlina vytrvalá, takže ji stačí vysadit jen jednou a pak už jen každý rok sklízet biomasu. Tu pak můžeme využít pro výrobu peletek na topení, papíru, stavebních materiálů a izolací, vláken, naplnit s ní bioplynovou stanici nebo vyrobit bioethanol. Kořeny, které zůstávají po sklizni pod zemí, půdu zpevňují a zabraňují jejímu odnosu vodou nebo větrem, tzv. erozí. Navíc toho k životu moc nepotřebuje. Stačí jí i půda s poměrně nízkou zásobou živin, vydrží i kratší období sucha a není potřeba ji chemicky ošetřovat jako některé jiné zemědělské plodiny.

Výhodu oproti tradičním „C3“ rostlinám jí přináší i vylepšená „C4“ forma fotosyntézy, díky které efektivněji využívá oxid uhličitý ze vzduchu.

Mezinárodní tým výzkumníků, mezi které patřili i vědci z naší fakulty životního prostředí a katedry biologie přírodovědecké fakulty, si mezi nimi vybral rostlinu ozdobnici obrovskou. Jejímu zkoumání se věnoval pět let v rámci projektu programu NATO Science for Peace and Security, kde se zaměřili na obnovu lokalit kontaminovaných historickou vojenskou činností.

U ozdobnice obrovské (Miscanthus x gigan­ teus) na rozdíl od jejích rodičů, ozdobnice čínské (Miscanthus sinensis) a ozdobnice cukrové (Miscanthus sacchariflorus), a dalších druhů ozdobnic navíc nehrozí riziko nekontrolovaného šíření v krajině, které známe u jiných nepůvodních plodin, např křídlatky nebo bolševníku. Ozdobnice u nás také není domácí, pochází z jichovýchodní Asie. Sterilní hybrid Miscanthus x giganteus ale není schopen pohlavního rozmnožování semeny, takže se nemusíme bát jeho rozšíření za hranice vybraného pozemku. Množí se pouze podzemními oddenky, které vytváří klony původní rostliny.

A proč padla volba zrovna na ozdobnici?

Inu, je prostě chytrá a svým chováním dost nahrává záměru projektu.

Jedním z hlavních záměrů projektu bylo ale zjistit, jestli ozdobnice dokáže v nekvalitní půdě nejen růst, ale dokonce její stav

Ozdobnice obrovská je vysoká tráva, kterou řadíme mezi energetické plodiny druhé generace. Na rozdíl od řepky, slunečnice nebo kukuřice tak nemá konkurenční 28 Silverius

zlepšit. A ukázalo se, že může! Výzkumníci se zaměřili nejdříve na znečištění těžkými kovy. Ty rostlina postupně ukládá ve svém kořenovém systému při procesu tzv. fytostabilizace. Kovy tak zůstanou uzamčené v rostlině a nemohou se dál šířit v prostředí. Jen malá část jich přitom přechází do stonků a listů, takže biomasa není znehodnocená a je možné ji bez problému zpracovávat. Kromě kovů se výzkum zabýval i ropnými látkami a pesticidy.

Pro ty není hotových závěrů zatím tolik, ale první výsledky ukazují, že ozdobnice urychluje odbourávání těchto látek v půdě.

Nejpravděpodobnějším mechanismem je podpora půdních mikroorganismů, které využívají znečištění jako zdroj energie.

Tento proces se obecně nazývá fytodegradace. Jako bonus rostlina obohacuje půdu o důležitý organický uhlík a podporuje půdní mikrobní společenstva, jejichž činnost je klíčová pro zdraví půdy a správný běh přirozených půdních procesů.

Projekt NATO sice skončil, ale ve výzkumu ozdobnice se pokračuje na UJEP dál v různých navazujících projektech a možná se do budoucna zaměříme i na jiné slibné chytré rostliny.

Další informace o výzkumu ozdobnice na UJEP jsou dostupné na odkazu www.fzp.ujep.cz/miscanthus.

věda UJEP

29

text: Jana Kasaničová

Průmyslové dědictví

foto: Pixabay.com

Ústeckého kraje očima institucí Je sousloví „průmyslové dědictví“ absurdní a máme vůbec představu, co to znamená?

V Ústeckém kraji hraje průmysl více než století důležitou roli. Jak jeho odkaz vnímají insti­ tuce, které zde sídlí?

Průmysl je historicky provázaný s rozvojem Ústeckého kraje, s jeho postavením v české, ale i zahraniční společnosti, ekonomice a dalších odvětvích. Tvaruje okolní krajinu, ovlivňuje život místních obyvatel a přispívá k místní image a identitě. Průmyslové dědictví je možné využít jako podnět pro zvýšení zaměstnanosti či zkvalitnění veřejného prostoru, nicméně tyto změny jsou závislé na hodnotách společnosti, ekonomické soběstačnosti, vzdělanosti a dalších předpokladech rozvíjejících společnost. „Toto břímě neleží pouze na občanech, ale také na jednotlivých institucích, které mají prostor přetavit průmyslové dědictví v uchopitelnou podporu pozitivně rozvíjející region. Důležitý je samotný postoj a přístup k průmyslu a jeho dědictví. Je možné jej považovat za podporu pro znovuvytváření pozitivní image, nebo naopak jako bariéru rozvoje,“ uvádí vedoucí výzkumného týmu Vladan Hruška z katedry geografie Přírodovědecké fakulty UJEP.

průmysl

Ústecký kraj byl jedním z hlavních center rozvoje průmyslové revoluce v Česku, zejména v polovině 19. století odstartoval výrazný ekonomický růst. V současné době se však region potýká s vážnými sociálními a ekonomickými problémy, a s potřebou reagovat na výsledek neblahého vývoje kraje od 2. světové války dodnes. „Abychom dokázali popsat, co je v Ústeckém kraji nejčastěji považováno za průmyslové dědictví, ve 30 rozhovorech jsme oslovili vedení měst, kraje a další regionální instituce či organizace a také vedení 30 Silverius

tradičních regionálních průmyslových společností,“ vysvětluje členka týmu Michaela Štěbetáková, doktorandka Fakulty sociálně ekonomické UJEP. Z rozhovorů vyplynulo, že vnímání průmyslového dědictví se velmi liší napříč institucemi, které byly osloveny v tomto výzkumu v rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community.

Pouze negativa?

V kraji symbolickém údolími s komíny je překvapující, že častěji zmiňované jsou nehmotné prvky, jako například původní značky, firemní jména či know how, než existující industriální architektura, tovární budovy nebo areály. Dále, již méně překvapující, že často bývají zdůrazňovány také negativní aspekty. Těmi jsou zejména brownfieldy, narušená krajina a nepříznivá sociální skladba.

Výsledky shrnují vedoucí výzkumného týmu Vladan Hruška a Michaela Štěbetáková: „Zatímco existující tradiční firmy

zdůrazňovaly jejich příspěvek k lokální image, rozvoji ekonomiky a vytváření pracovních míst, představitelé veřejné správy se spíše zaměřovaly na problémy způsobené transformací průmyslu především v 90. letech, na revitalizace brownfieldů, současnou sociální a fyzickou strukturu měst v regionu. Oproti tomu nevládní a kulturní organizace připouštěly možnou pozitivní roli průmyslového dědictví v regionálním rozvoji – změna image, nově vzniklý turismus či rozvíjející se kreativní průmysl.“ Poznání průmyslového dědictví slouží zejména k pochopení sounáležitosti průmyslového dědictví s krajinou i lidmi samotnými. Během minulého století měl průmysl v Ústeckém kraji důležitou roli.

Jeho dědictví může být výhodou v současném rozvoji. Nicméně aby mohlo hrát pozitivní roli v regionálním rozvoji, je nutné vyšší zapojení tradičních průmyslových firem do veřejného života v tomto regionu.

STARTUP GO! PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR

Program pro začínající podnikatele a lidi s nápadem a chutí podnikat. Pomůžeme vám z nápadu vybudovat životaschopnou firmu anebo ze začínající firmy nadějný startup.

Z workshopu Martina Šafaříka na generování (podnikatelských) nápadů

… KDYŽ MÁŠ NÁPAD A CHUŤ PODNIKAT! OZVI SE HONZOVI: INKUBATOR@ICUK.CZ

→ icuk.cz/zacinam-podnikat UJEP

31

text a foto: Lucie Zušťáková

Večery autorské tvorby Setkání uměleckých duší, šuplíkových pisálků, hudebníků, fotografů, brnkálistů, zhrzených básníků, výtvarníků, laiků i profesionálů, alko­ holiků i abstinentů, posluchačů i performerů…

Tímto příspěvkem bych ráda oslovila všechny, kteří se alespoň částečně identifikovali s uvedeným výčtem, protože večery autorské tvorby jsou přesně tou akcí, na níž byste měli dorazit, ať už jste úplnými začátečníky na poli múzických sfér, ostřílenými umělci, nebo prostě jen máte rádi zábavu na úrovni.

Jedná se o projekt, který vznikl před dvěma roky, a to spojeným úsilím studovny KBO (katedry bohemistiky) a studovny PF (pedagogické fakulty). Večery věnované poezii a autorskému čtení jsme na bohemistice plánovali už nějakou dobu, ale stále jsme se nemohli dopracovat k realizaci, neměli jsme vhodné prostory a nejspíš ani potřebnou motivaci. Všechno změnila až výborná spolupráce se studovnou PF, v níž pracují neuvěřitelně podnikavé studentky.

V souvislosti s tímto projektem musím jednoznačně jmenovat Lenku Portovou, Danielu Kalinovou a samozřejmě vedoucí studovny Dagmar Hladíkovou, které nejen zvládly uskutečnit dlouho plánovanou akci, ale také pomohly stvořit její koncept jako takový.

Ze zamýšlených večerů autorského čtení se zrodil projekt, v němž je prostor pro všechny druhy umění. Na večerech

literatura Vítaný je každý, kdo má zájem posedět s lidmi s tvůrčí duší a užít si příjemný večer (snímek z prvního večera 12. 12. 2019) 32 Silverius

autorské tvorby je možno prezentovat nejenom svoje básně a povídky, případně úryvky z budoucího románu, ale také třeba svoji hudbu, grafiku, fotografie nebo ilustrace, zkrátka cokoli vás napadne. Na jednom z našich setkání jsme dokonce uskutečnili výstavu fotografií realizovanou na monitorech počítačů.

Běžně se scházíme ve studovně PF, která je dostatečně prostorná, a navíc v ní lze vystavovat zejména výtvarná díla. Jedno setkání však proběhlo také v poněkud bohémském duchu na schodech ve staré budově PF tak jako (podle vyprávění doktora J. Kotena) před třiceti lety. Setkání jsou zpravidla provázená uvolněnou atmosférou, vítaný je každý, kdo má zájem posedět s lidmi s tvůrčí duší a užít si příjemný večer. Není nutné se na akci předem hlásit, a představit vlastní tvorbu rozhodně není povinností. Velmi si zakládáme na přátelském a bezpečném prostředí, v němž se nemusí nikdo bát vystoupit. Také je možné přijít a zkrátka jenom poslouchat, nechat se inspirovat a strávit kulturní večer jako divák s čajem či skleničkou vína (v zimních měsících se svařákem).

Takových setkání během akademického roku 2019/20 proběhlo několik, poté, bohužel, pandemie zastavila všechny společenské akce. V letošním akademickém roce však hodláme navázat tam, kde jsme skončili. S mou kolegyní – Marií Paráskovou – chceme zrealizovat další večer autorské tvorby v říjnu 2021 a doufáme, že návštěvnost bude stále stejně vysoká. Tyto večery se totiž staly oblíbenou zábavou, a to nejenom studentů katedry bohemistiky. Navíc se každé takové setkání snažíme obohatit tím, že pozveme někoho, kdo má už s autorským čtením bohaté zkušenosti.

Mezi hosty na minulých setkáních patřili například doktor Jiří Koten a doktor Ivo Harák, oba jsou vynikající básníci a mají opravdu působivý přednes, také nezkazí žádnou legraci.

Pokud vás tento projekt oslovil a chtěli byste se stát jeho součástí, případně se podílet i na vydání plánovaného sborníku z večerů autorské tvorby, rádi vás uvidíme na následujícím setkání. Termín bude upřesněn, stačí sledovat facebook studovny PF a studovny katedry bohemistiky. Těšíme se na vás!

Káva

Vlakem do Tater

Deprese všedního dne se svou nudností už číhá za rohem,

Jak český socky na slovenských drahách,

včera jsem stála před Bohem a vařila mu kávu,

stojíme v uličce a honoračně popíjíme

jen v tu chvíli mě poslouchá,

kafe z automatu za euro třicet.

když vařím a když se svlíkám,

Po všech těch marných snahách

nejspíš v tom trochu lítám… a nerada chodím ke zpovědi.

vzdáváme se aspirace na zdolání Tater

Líp se mi mluví, když tu sedí,

a zdoláváme raději jen Tatranky.

čtení

text: Lucie Zušťáková (studentka PF UJEP)

poklidně u mě v kuchyni, a snad nebudu tu za svini, že chlubím se vám konexemi,

Ve vlaku je dusno, nejdou otevřít okna

všichni skončíme v stejné zemi.

a klimatizace si nejspíš vzala dovolenou, lahev mám plnou.

A On pije vždy jen turka z malého hrnku s prasklinou

The next stop is: Hranice na Moravě.

a je to – dámy prominou – docela humus,

Všechny prostory jsou nekuřácký,

když dá si tři cukry (za sebe, otce a za syna)

tak radši kouřím zdravě.

a zapálí si balenou cigaretu, řekne nějakou moudrou větu, usměje se a pije dál, a kdyby nade mnou stál, možná z něj budu mít i strach, jenže to nejde, vždyť utírá mi prach ze zašedlých lišt u stropu, protože tam já nedosáhnu.

Lucie Zušťáková Studentka druhého ročníku doktorského studia na katedře bohemistiky Pedagogické fakulty UJEP.

UJEP

33

kalendářním roce zasáhla pandemie koronaviru stejně jako do ostatních aktivit napříč celou společností. Ochrana zdraví byla na prvním místě, a tak oficiální ocenění nejlepších pracovníků a studentů za rok 2020 muselo být odloženo. Ve třech dnech a po třech skupinách předal rektor UJEP v červnu 15 Cen rektora za významný přínos, úspěch, ocenění či vědecké, výzkumné i umělecké aktivity v roce 2020.

PŘEDÁVÁNÍ CEN REKTORA SE ZPOŽDĚNÍM ve zkratce

S půlročním zpožděním způsobeným epidemiologickou situací předal rektor UJEP doc. Martin Balej Ceny rektora UJEP za rok 2020. Oceněné, kteří loni přišli o každoroční slavnostní ceremoniál, přivítal v náhradním prostoru své kanceláře.

Do 19. ročníku předávání Cen rektora akademickým pracovníkům a studentům za mimořádné aktivity a výsledky dosažené v daném

Cenami rektora hlava univerzity motivuje a podporuje také mladé začínající vědce a umělce UJEP k další práci. Za tím účelem uděluje Ceny pro akademické pracovníky do 35 let. Za rok 2020 byli oceněni mladí vědci za vynikající výsledky v oblasti přípravy nových typů nanomateriálů i jejich kompozitů pro environmetální aplikace či využití v medicínských oborech, v oblasti environmentální ekonomie nebo za veřejné streamování přednášek (projekt FUD STREAMU) okamžitě po nástupu virové epidemie.

Ceny rektora získávají také nadaní studenti místní alma mater, kteří jsou výjimeční nejen ve studiu, ale také ve vědecké, umělecké či sportovní činnosti.

VÝZKUMNÍCI Z UJEP OBSADÍ PŘESTANOV Série přednášek akademických pracovníků Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem v obci Přestanov je připravena na podzimní až adventní čtvrtkové večery. Vědci z UJEP zde představí výzkum na univerzitě a témata související se společností 21. století.

Komunitní centrum Zastávka obce Přestanov je od 9. září do 16. prosince místem neformálního setkávání veřejnosti, nejen přestanovské, s výzkumníky dvou fakult UJEP, životního prostředí a přírodovědecké, v rámci série populárněnaučných přednášek ozřejmujících výzkum na ústecké univerzitě v oblastech, kam tyto dvě fakulty zaměřují svoje výzkumné a vědecké aktivity.

PRVNÍ SVĚTLO OBSERVATOŘE PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY UJEP V noci z 27. na 28. 4. 2021 byly pořízeny první snímky dalekohledem Přírodovědecké fakulty (PřF) UJEP umístěným v kopuli na střeše nové budovy Centra přírodovědných a technických oborů (CPTO).

Prvním objektem, na který ústečtí přírodovědci zamířili svůj dalekohled, byl Měsíc v úplňku. Ten dobře posloužil jako testovací objekt pro prvotní snímky pořízené třiceticentimetrovým dalekohledem typu Schmidt Cassegrain. Kopule umístěná na střeše budovy CPTO je určena k ochraně dalekohledu před povětrnostními vlivy. Umožňuje zafixovat dalekohled stabilně na jedné pozici, díky čemuž odpadá nutnost opakovaného ustavení montáže, které je nezbytné při jakémkoliv jeho přemístění. Z důvodu úsporných rozměrů kopule není, bohužel, možné zpřístupnit dalekohled veřejnosti, o zajímavé fotografie má ale PřF UJEP v úmyslu se veřejně podělit.

34 Silverius

Přednášky se budou v obci Přestanov konat každý čtvrtek od 18:00−19:00 h (ve čtrnáctidenní periodě) v novém Komunitním centru Zastávka (Přestanov 18, u zastávky).

UJEP

35

Poprvé v okolí?

Kam vyrazit, když jste na Ústecku noví Na startu neboli na začátku cesty to je pro kaž­ dého poutníka, tuláka anebo turistu vždy kou­ zelné, všechny možnosti jsou otevřené a nikdy nevíme, co nebo kdo nás na cestě čeká. Pokud prvně vyrážíme do neznámého prostředí, je to stejné. Pro ty, kteří se chystají prvně poznávat okolí Ústí nad Labem, pak přinášíme několik základních cílů, které by neměli minout.

výlety

Vysoký Ostrý Tenhle vršek trochu straší svým názvem, přitom zdaleka není nedosažitelný. Tyčí se nad údolím Labe mezi městskými částmi Střekov a Brná a měří pouhých 587 metrů.

Na vrcholu je vyhlídková plošina, ze které je nádherný výhled na malebné údolí Labe, kopečky Českého středohoří a hřeben Krušných hor. Pro orientaci je po obvodu vyhlídky panoramatická mapka, která vám prozradí, čím že se právě kocháte. Zdolat

36 Silverius

Vysoký Ostrý se vyplatí v každém ročním období, startovat lze hned z několika míst. Nejpohodlnější a nejkratší je značená stezka z Nové Vsi, informacemi nabitá je naučná stezka od kapličky sv. Anny v Brné a fyzicky nejnáročnější pak stoupání z hradu Střekov.

Vrkoč Přímo naproti Vysokému Ostrý přes Labe je další cíl, který by žádný poutník při objevování okolí Ústí neměl minout, a to národní přírodní památka Vrkoč. Uprostřed zalesněné stráně je nápadný skalní útvar, který má ve svém středu vynikající ukázku sloupcovitého rozpadu čediče.

Pro negeology – čedičové sloupce, které znáte z pohádky o pyšné princezně. Pěti až šestiboké hranoly jsou poskládány do tvarů obrácených vějířů připomínajících

vlasy. Tento zvláštní skalní útvar byl odkryt v 19. století v rámci práce na trati Praha – Drážďany a vyhlášen přírodní památkou v roce 1966. Roste zde zajímavá flora v čele s velmi vzácným lomikámenem trsnatým vlnatým a vlhká místa v zástinu jsou domovem hojné populace mloka skvrnitého.

K Vrkoči se nejlépe dostanete asi 4 km dlouhou zeleně značenou Juliinou stezkou z Větruše, která vás zavede i k Vaňovskému vodopádu. Druhou možností je dojet do ústecké čtvrti Vaňov a vydat se ke skalnímu masivu zespodu.

Milešovka Zdolat Milešovku je pro každého turistu v severních Čechách téměř povinnost. Ještě v 18. století byla považována za nejvyšší horu České republiky. Dnes je sice pouze nejvyšší horou Českého středohoří, přesto

text: Pavla Růžičková foto: Wikimedia Commons. pixabay

Vrkoč je nádhernou ukázkou sloupcové odlučnosti čediče. Skála byla odkryta během budování železniční trati

Dnes na vrcholu Milešovky stojí kromě meteorologické stanice a rozhledny horská chata a bufet. Milešovka převyšuje okolní krajinu o více než 350 m, a nabízí tak ideální rozhledové místo. Nádherné panoramatické pohledy do všech světových stran jsou

z rozhledny u meteorologické stanice. Vidět lze běžně celé České středohoří s bezpočtem hradů a hrádků na vrcholcích kopců, Krušné hory, Říp, Doupovské hory, za dobré viditelnosti Ještěd v Jizerských horách, Sněžku a další vrcholky Krkonoš, Bezděz, Brdy, za ojedinělých situací Šumavu a výjimečně až na 300 km vzdálené vrcholky Alp. Ideálních startovních míst na Milešovku je hned několik, značené turistické trasy vedou z Velemína, Bílky, Černčic a Milešova.

Počátkem listopadu pořádá UJEP každoročně noční turistický pochod na Milešovku „Memoriál Hany Vocáskové“.

Startuje se od Sportovní haly UJEP v Ústí nad Labem mezi 14. a 16. hodinou. V cíli, kterým je restaurace ve Rtyni nad Bílinou, účastníky očekávají do 23:00 h a zpět je veze autobus. Na cestě je několik kontrol, včetně té na vrcholu Milešovky, základní délka pochodu je 25 km. A kdo byla Hana Vocásková? Nadšená turistka a neúnavná organizátorka, která dokázala ukázat cestu k turistice, horolezectví a aktivnímu pobytu v přírodě nejen studentům Pedagogické fakulty UJEP. Nakléřovský průsmyk Okolí Ústí nad Labem ale netvoří jen České středohoří, na sever směrem ke státní hranici se zdvihá majestátný hřeben Krušných hor. Za jejich začátek nebo start lze považovat třeba Nakléřovský průsmyk, dnes spíše nenápadné místo s pohnutou historií. Toto horské sedlo s nadmořskou výškou 679 metrů leží pouhých 10 kilometrů od Ústí. V minulosti poskytoval průsmyk strategický přístup do Čech a vedla zde obchodní cesta zvaná srbská

Výhled na údolí Labe z vrcholu kopce Vysoký Ostrý UJEP

37

výlety

je naprosto jedinečná. Je například největrnějším místem v České republice, vítr zde nefouká jen asi 8 dní v roce. Nejstarší česká horská meteorologická stanice na jejím vrcholu každoročně zaznamenává nejvíce bouřek. Vrchol Milešovka lákal naše předky již v neolitu (asi 5600–4200 př. n. l.), jak dokazují nálezy kamenných seker. Byla zde ale nalezena i keramika z mladší a pozdní doby bronzové, Keltové ji pravděpodobně využívali jako signální nebo kultovní místo. Milešovku popsal ve svém díle i jezuita Bohuslav Balbín, který na horu v roce 1679 vystoupal hned několikrát. Horským výstupem si lázeňský pobyt v nedalekých Teplicích zpestřili Johann Wolfgang Geoethe, ale i pruský král Fridrich Vilém III. či Alexander von Humboldt.

Majestátní hora lákala i další literáty jako Heinricha von Kleista, Karla Hynka Máchu nebo Jaroslava Vrchlického.

Skalní město v Tisé je rájem dětí a horolezců.

Lezeckých cest jsou tu desítky a prostoru dost pro všechny i Tiské stěny vznikly v období druhohor na dně moře. Skalní města a skalní věže jsou pak výsledkem erozní činnosti větru, Slunce, stromů a deště. Ve své knize Chvály Zadní země popsal Miloslav Nevrlý Tiské stěny jako „miniaturní labyrint, krásný jak skalní loutkové divadlo.“ Ve skalních útvarech lze se zapojením fantazie objevit celý nový svět. Přitom až do rozkvětu pěší turistiky na konci 18. století místní usedlíci věřili, že skalní útvary jsou výtvory ďábla, a do celé oblasti se proto báli vkročit. Svůj postoj přehodnotili, když do Tiských stěn začali pronikat turisté, a na pískovcovém městu začali záhy vydělávat.

výlety

stezka. Nedaleko průsmyku byla prosperující horská obec Nakléřov, ze které dnes zbylo jen několik domů. Přes extrémní klimatické podmínky zde bylo rozvinuté zemědělství a řemeslná výroba (vyhlášené byly nakléřovské kovové knoflíky).

Během význačných evropských válečných konfliktů tudy procházely celé armády do Čech nebo opačným směrem. Během napoleonských válek se v Nakléřově usadil sám císař Napoleon Bonaparte a z věže místního kostela sledoval porážku svých vojsk v bitvě u Chlumce. Jeho protivník, pruský generál Kleist, za zásluhy dokonce získal šlechtický přídomek „von Nollendorf“ tedy z Nakléřova. Za druhé světové války využila německá armáda Nakléřovský průsmyk k obsazení Sudet, v roce 1945 tudy prošla Ruská osvobozenecká armáda. Místní obyvatelé byli po válce odsunuti, vysídlená ves zchátrala. Poslední armádou, která překročila Nakléřovský průsmyk, byla okupační vojska Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

V dubnu 1975 pak okresní národní výbor nechal odstřelit kostel svatého Josefa, na jehož místě měla vyrůst monumentální skulptura připomínající vítězství Rudé armády. K tomu, naštěstí, nedošlo, a tak dnes Nakléřovský průsmyk nabízí kousíček od města krásnou horskou přírodu, úžasné výhledy do kraje a důležitý orientační bod 38 Silverius

pro tažné ptáky. Je ideálním místem startu pro objevování drsné krásy Krušných hor.

Tiské stěny Posledním „povinným“ startovacím místem v cestě za poznáváním okolí Ústí je pískovcové skalní město Tisá. Zde začínají Děčínská vrchovina a romantické Labské pískovce.

Nejvyšší bod Tiských stěn je 613 metrů nad mořem, jednotlivé vrcholky se tyčí do výšky 70 metrů. Stejně jako celé Labské pískovce

Na Nakléřově „končí“ Krušné hory.

Za Nakléřovským průsmykem začínají Labské pískovce

Nejkratší cesta mezi mohutné černošedé stěny skalního města tyčícího se přímo nad Tisou vede z centra obce od barokního kostela Svaté Anny. Na skalním náměstí se stezky rozdělují na okruh po Malých nebo Velkých stěnách, případně se nabízí červená turistická stezka po hřebenech Velkých stěn. Je jedno, kterou variantu zvolíte, Tiské stěny jsou okouzlující celé, ze všech stran a úhlů a v kteroukoliv denní či roční dobu. Bizarní pískovcové útvary lákají turisty, horolezce (první sportovní výstup se uskutečnil v roce 1907) i filmaře.

Posledním známým filmovým dílem, které se zde natáčelo, byl film Letopisy Narnie.

Kam za námi?

21. 9. Ústecký kraj: #je to nano Pojďme si společně ukázat, co všechno se, nejenom na naší univerzitě, ale i v našem kraji v oblasti nanotechnologií děje.

Jaké tu máme firmy a výzkumné týmy?

Co mají za sebou a co plánují? A najdeme mezi tím vším prostor pro nové spolupráce a nápady?

CPTO, 8:30 h

21.–23. 9.

Studentská vědecká konference 2021 Prezentace výsledků projektů v rámci grantové soutěže.

21. 9. Humanitní sekce, MFC, 9:00 h 22. 9. Polytechnická sekce, MFC, 8:00 h 23. 9. Behaviorální a didaktická sekce, MFC, 8:00 h

22. 9.

Co je to etika?

Přednáška zaměřená na široce sdílený předpoklad a obecné vnímání etiky, jako souboru předem připravených odpovědí, návodů a pravidel, pokoušející se tento předpoklad vyvrátit a nabídnout vhodnější definici etiky.

Purpurová aula v MFC, 10:00 h

24. 9.

Noc vědců Tajemná, nedostižná a komplikovaná. I tak na vás může věda působit, ale ne, když je Noc vědců. Noc, kdy vám věda a vědci ukážou svou pravou tvář.

Kampus UJEP, 17:00 h

30.9.

Oslavy 30 let UJEP Do diáře si zapište na tento den volno, neboť vás budeme čekat u nás v Kampusu, kde to pořádně rozjedeme!

A my doufáme, že i vy s námi!

16:00–24:00 h

FB: www.facebook.com/ujep.cz IG: @ujepul YT: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) LinkedIn: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Weby: ujep.cz pribeh.ujep.cz univerzitaseveru.cz

kalendář akcí

FESTUP STARTUP FESTIVAL

ICUK PODCAST ICUK PODCAST #NOVÝ START ICUK PODCAST #NOVÝ START

#NOVÝ START

19. ŘÍJNA 2021, 9.00–16.00 ICUK SPACE HRADEBNÍ, ÚSTÍ NAD LABEM Oslava podnikání, inovativních nápadů a příběhů úspěšných lidí, kteří se nebojí realizovat své sny. Poprvé na ICUK SPACE HRADEBNÍ, v sídle Inovačního centra Ústeckého kraje, zapojíme firmy a instituce v budově.

T V U

podnikatelské příběhy

L

Nový start je začátek a každý začátek je příležitost - dělat věci workshopy nově, lépe, s energií a zápalem. A právě takové hosty si zveme do

Nový start je začátek nového a každýformátu začátek rozhovorů je příležitost Nový start - dělat je věci začátek a každý ICUK Podcast #Nový start začátek a ptámeje sepříležitost -

nově, lépe, s energií ajich, zápalem. právě takové nově, hosty lépe, si zveme s podniká, energií do a bádá, zápalem.

A právě takové host jak seAjim v našem regionu žije, studuje...

HR rande

konzultace s experty

nového formátu rozhovorůstudio ICUK Podcast #Nový nového startformátu a Registrace: ptámerozhovorů se ICUK Podcast #Nový sta podcastové Sledujte nás na jich, jak se jim v našem regionu žije, podniká,jich, bádá, jakstuduje... sefestup.cz jim v našem regionu žije, podniká, bádá, → https://icuk.cz/podcast icuk.cz Sledujte nás na Sledujte nás na → https://icuk.cz/podcast

→ https://icuk.cz/podcast