Silverius č. 1/2023

Silverius

Spuštění kampaně Erasmus+

Časopis, který pro vás připravujeme na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Adresa redakce:

Pasteurova 1

400 96 Ústí nad Labem

Jsme registrováni na Ministerstvu kultury ČR pod číslem E 22417.

Redakce

Jan Štok grafik

Anna Hrochová redaktorka

Kristýna Fischerová redaktorka

Josef Růžička fotograf

Redakční rada

Pavel Doulík

Jana Kasaničová

Ondřej Kounovský

Kontakt

e-mail: redakce@ujep.cz

telefon: +420 475 286 280

web: www.ujep.cz

Titulní ilustrace

Archiv Přírodovědecké fakulty UJEP

Embryo ryby Danio rerio (invertovaný FL mikroskop Olympus IX71) - modelový organismus využívaný Centrem nanomateriálů a biotechnologií Přírodovědecké fakulty UJEP v experimentech pro studium vývojové toxicity nanomateriálů a testování různých druhů nanočástic (syntetického i biologického původu) pro cílenou dopravu léčiv.

Obsah

Ohlednutí za Dnem otevřených dveří a Gaudeamem 2023 22

10 LET

Vědecké knihovny UJEP

UJEP tvoří neobyčejnou turistickou trasu inspirovanou průmyslovým dědictvím

Zdena Kolečková a Ladislav Bláha Rozhovory s novými osobnostmi v čele FUD a PF UJEP 12

Slovo rektora

Vážené čtenářky a čtenáři, přátelé univerzity,

mám radost, že mohu vstupním slovem zahájit Vaše listování březnovým vydáním našeho univerzitního časopisu. Téma čísla je „Nové začátky“. Trochu přemýšlím nad tím, zdali může být začátek jiný než nový, ale to asi není v tuto chvíli úplně podstatné.

Důležitější zajisté je, že na univerzitě budeme prožívat několik pozoruhodných začátků. V tomto čísle najdete představení nových prorektorů univerzity a zároveň máme novou paní děkanku na FUD a nového děkana na PF. V následujících měsících proběhnou volby vedení několika dalších fakult univerzity. Je skvělé, že na univerzitě máme zajímavé a inspirativní osobnosti, které mají sílu a odvahu posouvat naši instituci kupředu.

Zároveň se dočtete i o startu nových projektů, vzniku nových publikací a dalších novinkách, které se na naší univerzitě v uplynulých týdnech podařily. Těší mě, že stále v sobě nacházíme energii a znovu a znovu podstupujeme složité projektové soutěže, bojujeme s drsnými posudky v zahraničních časopisech, akreditujeme nové studijní programy či před začátkem semestru připravujeme nové studijní materiály. Obtížnost naší práce, mimo jiné, spočívá v nutnosti neustálých (znovu)začátků, kdy vytoužený cíl je někdy krutě zahalen neurčitostí.

Ale i v běžném životě každý z nás zažívá mnoho nového, potkáváme nové zajímavé lidi, startujeme nové koníčky, rozjíždíme studium rozmanitých cizích jazyků či se znovu (a opět marně) pokusíme dočíst knihu, kterou již několik let máme na nočním stolku. Važme si toho, že stále můžeme zažívat nové starty i za cenu toho, že někdy vybíháme na hodně dlouhou trať, a mnohdy přímo vstupujeme do kaktusového pole.

Přeji nám, ať jsou naše všemožné začátky natolik povznášející, že budeme mít chuť zase začít znovu.

Jaroslav Koutský, rektor UJEP

Dále:

90. narozenin prof.

10 LET VĚDECKÉ KNIHOVNY UJEP

Knihovny byly odnepaměti nedílnou součástí univerzit. Díky svému knihovnímu fondu byly vždy důležitým zdrojem informací a zároveň poskytovaly prostor pro studium. V dnešní době se ale čím dál víc stávají místem kulturního vyžití, kde je možné se zúčastnit přednášek, besed nebo tvůrčích workshopů. To vše platí o Vědecké knihovně UJEP, která si po celý rok 2023 připomíná svoji desetiletou existenci v současné moderní podobě.

Historie Vědecké knihovny UJEP — od nápadu sloučení fakultních knihoven až po jeho realizaci

Objekt vědecké knihovny byl zbudován v rámci výstavby Kampusu UJEP, konkrétně Multifunkčního informačního a vzdělávacího centra (MFC). To zahrnovalo vzdělávací auly i sály, rektorát a Vědeckou knihovnu UJEP. V září 2012 došlo k logisticky náročnému přestěhování rektorátu do nového sídla univerzity z budovy v Hoření ulici na Severní Terase, zároveň také probíhalo náročné stěhování knihovních fondů z jednotlivých fakultních knihoven do nového společného pracoviště Vědecké knihovny UJEP.

Vědecká knihovna UJEP vznikla k 1. 1. 2013 sloučením pěti fakultních knihoven do jednoho efektivního celku. Svoji

činnost zahájila přesně 28. ledna 2013. V průběhu roku probíhalo vybavování, zavedení moderní technologie radiofrekvenční identifikace dokumentů včetně samoobslužných zařízení pro půjčování a vracení knih, a také stmelování pracovního kolektivu.

Za sloučení fakultních knihoven obdržela Vědecká knihovna UJEP dokonce ocenění Knihovna roku 2013 v kategorii „významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb“.

Vědecká knihovna disponuje moderně vybaveným zázemím. V roce 2013 měla jako první instituce v Ústeckém kraji technologii radiofrekvenční identifikace dokumentů včetně samoobslužných zařízení tzv. Self-Check, která umožňují čtenářům

samostatné půjčování nebo vrácení knih. V roce 2014 knihovna pořídila samoobslužný návratový automat, který je k dispozici nepřetržitě 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Další prvenství si VK UJEP připsala v roce 2015, kdy jako první knihovna v České republice zavedla půjčování 3 000 odborných elektronických knih na platformě Flexibooks integrované do knihovního katalogu. V roce 2020 byla nainstalována klimatizace ve volném výběru a v administrativní části budovy.

Knihovna jako srdce univerzity — úloha knihovny jako zdroje informací a zázemí pro studenty

Posláním Vědecké knihovny UJEP je zajišťování knihovnických a informačních služeb pro celou univerzitu. Je to místo, které akademickým pracovníkům, studentům, ale i registrované veřejnosti umožňuje přístup k širokému knihovnímu fondu, licencovaným elektronickým databázím, ale také konzultační pomoc v oblasti rešeršní a citační problematiky. Vědecká knihovna je také místo, kde čtenáři najdou studijní a relaxační zázemí. K dispozici je 212 studijních míst, 37 počítačů, 4 studovny, relaxační vaky, akustická křesla, venkovní terasa a krásný výhled nejen na kampus, ale i na město.

Významnou součástí Vědecké knihovny UJEP jsou specializované knihovny – Evropské dokumentační středisko, Rakouská knihovna a Metodicko-didaktická knihovna CEPRONIV. Evropské dokumentační středisko (EDS) nabízí

autorky: Monika Trochtová / Denisa Vrábľová

bibliografické a informační služby v rámci materiálů poskytovaných Evropskou komisí a informačních zdrojů týkajících se Evropské unie. Rakouská knihovna nabízí akademické i laické veřejnosti nejen rakouská literární díla, nýbrž i mnoho publikací k dějinám a současnosti Rakouska. Metodicko-didaktická knihovna (CEPRONIV) se zaměřuje na podporu výuky německého jazyka a česko-německé práce v regionu. Všechny tři zmíněné specializované knihovny jsou přístupné ve volném výběru Vědecké knihovny UJEP.

Součástí fondu VK UJEP se v roce 2021 stala také Knihovna globaleo. Knihovna obsahuje beletristickou literaturu v německém jazyce tematizující překračování hranic. Jedná se o díla současných autorů a autorek, kteří své právě vyšlé dílo prezentovali v daném roce na festivalu globaleo –grenzüberschreitende Literatur v Brémách.

Knihovna jako místo pro veřejnost a kulturu

Vědecká knihovna úspěšně již deset let plní funkci nejen správce informačního fondu, ale také místa pro kulturu a širší vzdělávání. Každoročně se zapojuje do celostátních akcí, jako jsou „Březen – měsíc čtenářů“ nebo „Týden knihoven“. Pravidelně pořádá autorská čtení a řadu vzdělávacích přednášek.

Za uplynulých deset let v knihovně představilo svá díla nespočet literárních osobností. Namátkou jmenujme Jiřího Křesťana, Jáchyma Topola, Radka Fridricha, Jiřího

Padevěta, Radku Denemarkovou, Josefa Formánka nebo Jiřího Imlaufa.

Díky spolupráci vědecké knihovny s katedrou germanistiky Filozofické fakulty UJEP se uskutečnila mnohá česko-německá autorská čtení. V knihovně ze svých knih předčítali autoři Stanislav Struhar, Martin Prinz, Daniel Wisser, Karosh Taha a další.

V roce 2014 se knihovna poprvé zapojila do celoevropské akce Noc literatury, kdy známé osobnosti na netradičních místech předčítají z knih současných evropských autorů. Během 10 let jsme tak měli možnost navštívit veřejná čtení v podání řady známých osobností. Pozvání přijali herci Jan Šťastný, Nataša Gáčová, Marta Vítů, Kryštof Rímský, J. A. Haidler nebo Jan Jankovský. Veřejná čtení proběhla na zajímavých místech, mnohdy nepřístupných běžné veřejnosti. Četlo se například v hudebně pedagogické fakulty, v univerzitní kapli, na terase budovy CPTO a naposledy v nové budově CEMMTECH.

Knihovna aktivně spolupracuje s celou univerzitou a příležitostně se stává prostorem, kde akademičtí pracovníci a také studenti mohou seznámit odbornou i laickou veřejnost se svojí prací nebo zážitky ze zahraničních studijních pobytů. S pravidelnými cestopisnými přednáškami knihovnu navštěvuje RNDr. Ivan Farský, CSc., z katedry geografie, odborné přednášky z oblasti zdraví zase slýcháme od Mgr. Lucie Libešové z Fakulty zdravotnických studií UJEP, uvítali jsme také Jiřího Kotena s přednáškou Jan Skácel 100, Miloslava

Kolenatého z fakulty životního prostředí na téma Trvale udržitelný rozvoj. Studenti nám zase představili Rakousko očima studentů UJEP atd.

Během uplynulých deseti let knihovnu navštívila řada významných osobností. V říjnu 2015 to byl předseda vlády Bohuslav Sobotka s ministryní školství Kateřinou Valachovou. V květnu 2022 to byla pro změnu velvyslankyně Rakouské republiky J. E. Betinna Kirnbauer.

Od roku 2015 rozšířily bohatou škálu kulturních akcí v knihovně Evropské dny na UJEP. Dvakrát ročně, v dubnu a v listopadu, představuje vědecká knihovna země předsedající Radě Evropské unie. S velmi kladným ohlasem propagovala například Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Slovensko a naposledy i Česko.

Volný výběr vědecké knihovny slouží také jako prostor pro různé výstavy. K vidění zde byly expozice ilustrací Martina Velíška „Grónské mýty a pověsti“, výstava komiksových ilustrací Lucie Lomové „Institut vzpomíná“, fotografická výstava Check-in Helsinki od MgA. Jiřího Dvořáka nebo plakáty Činoherního studia v rámci jeho 50. sezóny. Aktuální expozice je věnována 10 letům Vědecké knihovny UJEP s fotografiemi mapujícími její historii. Výstavní prostor doplňují tři menší vitríny ve volném výběru a jedna velká vitrína ve vstupní hale. V těch se nacházejí tematické mini výstavy související s knihovním fondem VK UJEP, např. Knihy s věnováním a podpisem autora, Zajímavé knižní vazby z fondu naší knihovny nebo Historické knihovnické pomůcky a tiskopisy.

Vědecká knihovna UJEP je především zdrojem informací v různých podobách. Je to srdce univerzity, které již 10 let poskytuje informační zázemí nejen pro studenty, akademiky, ale i pro veřejnost. Ač by se na první pohled mohlo zdát, že knihovna jsou hlavně knihy, už tomu tak dávno není. Přístup k elektronickým informačním zdrojům, který knihovna zajištuje, otevírá dveře k nejnovějším vědeckým poznatkům, studiím, článkům a odborným pracím.

Jaroslav Koutský:

„Každou krizi je třeba vnímat jako příležitost.“

Přinášíme zbrusu novou rubriku rozhovorů rektora Jaroslava Koutského s lidmi z univerzity o jejich práci, projektech i myšlenkách. Pravidla má jednoduchá, tazatel si své protějšky vždy sám vybere a sám vyzpovídá. Vykopává však svým zrcadlovým formátem. Jaroslav Koutský je v pozici respondenta a sám si vybral tazatele. Je jím Jaroslav Pavlík z Přírodovědecké fakulty UJEP, kterému tímto děkuje, že roli tazatele přijal. Vzhledem k tomu, že se oba pánové dlouho znají a jsou přátelé, v rozhovoru si přirozeně tykají.

Tvůj volební program obsahuje řadu osobních představ o dalším směřování naší univerzity. Přesto bych Ti rád položil i několik málo obecnějších dotazů. Blíží se další hodnocení univerzit Mezinárodním evaluačním panelem, v roce 2025. Budeme hodnoceni i v oblasti, jak univerzita naplňuje svoji třetí roli vzhledem ke společnosti a regionu. Domnívám se, že před třemi roky, v případě pandemie covidu-19, si naše univerzita vedla v tomto směru vůči regionu velmi dobře. Jak jsme doposud v současném světě nových krizí a náročných výzev obstáli a co považuješ za nejdůležitější roli univerzity v regionu v příštích letech?

Myslím, že se to velmi obtížně souhrnně hodnotí. Každá krize je samostatné téma. S nástupem covidu-19 univerzita, dle mého, zareagovala velmi operativně, zde mám na mysli např. rychlé poskytnutí dezinfekce zdravotnickým zařízením, ale některé naše reakce byly mnohdy zase pozvolnější, než by asi situace žádala. Ohledně války na Ukrajině a jejich dopadů jsem zaznamenal veskrze pozitivní aktivity jak směrem ke studentům, tak při zapojení do pomoci z úrovně kraje i města. Samostatná otázka je pak role univerzity v regionu, na kterou se přímo ptáš, a zde za hlavní smysl naší existence považuji vzdělávání a kultivaci mladých lidí tak, aby

byli dobrými občany a měli dobrou šanci se úspěšně pohybovat na trhu práce. Myslím, že nemusíme dlouze diskutovat, že region to potřebuje „jako sůl“.

S předchozí otázkou do jisté míry souvisí i následující otázka. Vztahy univerzity s magistrátem města Ústí nad Labem a krajským úřadem nebyly v minulosti leckdy optimální a nejspíše to lze říci i o současné situaci. Co plánuješ udělat, aby si magistrát i kraj plně uvědomily, že je Ústí nad Labem opravdu „univerzitním městem“? Nejen proto, že zde sídlí univerzita, ale také díky skutečnosti, že během svého univerzitního studia zde

ptal se: Jaroslav Pavlík foto: Josef Růžička

každoročně pobývá, z našeho i dalších regionů, cca 8 tisíc mladých inteligentních lidí. Je to takřka 10 % celkového počtu obyvatel města Ústí nad Labem, a to není malý podíl. Jaké vidíš další doposud nerealizované možnosti pro budoucí spolupráci s magistrátem a krajským úřadem, která by mohla tento obrovský potenciál pozitivně využít pro další rozvoj a řešení některých problémů města Ústí nad Labem?

Musíme být schopni městu, kraji a jejím zástupcům představit a vysvětlit náš potenciál a přínos. To není samo o sobě jednoduché a nesmíme být v tomto sdělování namyšlení. Je třeba si uvědomit, že některé naše aktivity jsou pro externího pozorovatele hůře uchopitelné a mohou vznikat pochybnosti o jejich smyslu. Plánuji se všemi představiteli důležitých institucí pravidelně hovořit a udělat maximum proto, aby mezi námi existoval funkční vztah a kooperativní impulsy.

Nedávno zvolený pan prezident Petr Pavel plánuje návštěvu Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje, aby diskutoval problémy těchto krajů a hledal cestu, jak je postupně řešit. Budeš mít snahu se do této diskuze zapojit a specifikovat případné oblasti, ve kterých může být univerzita nápomocna?

Ano, jednoznačně. Bez univerzity transformace regionu nemůže probíhat, neměla by smysl ani budoucnost. Již výše jsem zmínil elementární důležitost vzdělávání a kultivace obyvatelstva. To se zdá skoro jako vyprázdněný pojem, ale dnes a denně vidíme, že náš region v této oblasti ještě musí urazit velkou cestu. Další úlohou univerzity je přispět svou odborností k celkové kvalitě transformačního procesu. Regionální představitelé musí chápat, že jsme to právě my, kdo jim poskytneme nezbytné odborné a expertní zázemí pro jejich rozhodování, strategické politiky i každodenní transformační kroky.

Na začátku rozhovoru jsme se dotknuli i současných krizí a výzev. Tak jako celá společnost by měla být i univerzita připravena na případná budoucí nelehká období. Na druhé straně mohou být

krize i impulzem pro další rozvoj, vždyť dobré a důležité věci často vznikaly právě v krizích, kdy se rodily přípravy na dobu, až bude lépe. Není právě teď čas s tím začít? Jaké příležitosti z tohoto úhlu pohledu vidíš Ty?

Naprosto souhlasím s pohledem, že každou krizi je třeba vnímat i jako příležitost a zdroj dynamiky pro nové impulsy. Ostatně vidíme to i na základě mnohých historických zkušeností. Chápu, že otázka je obecnější, ale jako demonstrativní příklad bych například uvedl situaci, kdy klesající disponibilní finance nás mohou vedle nutných úsporných opatření i donutit k reflexi toho, zda skutečně všechny činnosti, které děláme, jsou nezbytné, a zda neexistuje nějaká agenda, kterou můžeme přestat dělat či ji minimalizovat. V době klidu a blahobytu většinou tyto úvahy nejsou vedeny.

Univerzita dělá maximum pro to, aby v následujícím programovém období EU byla zapojena v řadě velkých projektů. Některé z nich nejsou v plném rozsahu orientovány hlavně na vědu a výzkum. Přesto jejich řešení bude často vyžadovat i vysokou míru zapojení akademických pracovníků, kteří tak budou do určité míry vzdalováni od vědy a výzkumu, kterým by se jinak mohli věnovat více. Není to tak trochu situace, kdy nám sice tyto projekty mohou pomoci rychle finančně, ale z dlouhodobého hlediska budou spíše akademické pracovníky odpoutávat od vědy a výzkumu a orientovat je jiným směrem, než chceme?

Tato otázka je velmi těžká. Přímočará odpověď je ano, některé typy projektů skutečně vytlačují zájem o vědu a výzkum, ale i vzdělávání, na druhou kolej. Na druhou stranu, univerzita našeho typu a výkonu, bez vnějších, řekněme zjednodušeně evropských, projektů, nemůže v zásadě existovat, resp. bychom se bez nich dostali do finančně neudržitelného postavení.

Zároveň je třeba vidět, že právě evropské projekty nám poskytly infrastrukturní a laboratorní vybavení, které naši univerzitu dostávají z hlediska zázemí na špičkovou evropskou úroveň.

Jak chceš ošetřit takovou situaci, aby byl po pěti, případně více, letech, až skončí tyto projekty, minimalizován efekt případného „vytunelování“ současných personálních zdrojů ve vědě a výzkumu?

Předně věřím, že většina projektů je úzce napojena na naše „přirozené“ vzdělávací a výzkumné aktivity, a navíc probíhá pod střechou jednotlivých fakult, takže nedojde k vytunelování institucí tak, jak můžeme pozorovat na některých jiných českých institucích. Otázkou spíše bude, jak udržet personální standard v době, kdy původní projekty nebudou úplně plynule nahrazeny novými. To se do značné míry děje i teď, v roce 2023. Jsem přesvědčen, že právě na překlenutí tohoto období by, mimo jiné, měly být použity úspory naakumulované v předchozích letech.

Dosáhnout dobrých výsledků ve vědě a výzkumu není krátkodobá záležitost. Pokud se chceme vyhnout stagnaci, potřebujeme pro dlouhodobý rozvoj kromě kreativních a pracovitých akademiků a vědeckých pracovníků nejen dobré vize, ale i interní prostředí s transparentními pravidly a předvídatelnými kroky vedení, na které se fakulty budou moci spolehnout do budoucna v souvislosti s financováním vědy a výzkumu, ale také studijní oblasti a provozu fakult. To vše, samozřejmě,

úzce souvisí s pravidly MŠMT pro financování univerzit. Jak hodnotíš současnou situaci na univerzitě v této oblasti a zvažuješ nějaké zásadní změny?

Myslím, že základem je transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní prostředí i podmínky. Nejhorší je institucionální pravidla neustále měnit či je měnit podle toho, jak konkrétně pro koho vycházejí. Rádi bychom představili, prodiskutovali a zavedli do reálného života funkční systém hodnocení a podpory vědy a výzkumu. Jedním z důležitých aspektů těchto pravidel je, aby poskytovala zpětnou vazbu pro jednotlivé akademiky o tom, co je po univerzitě žádáno a i finančně podporováno z vnějšího prostředí. Nechci říci, že to je jediné dogma pro určování naší odborné práce a jejich výstupů, ale na druhou stranu to nelze ignorovat.

Univerzita přijala nedávno plán rovných příležitostí na léta 2023–2025. Děláme vše pro to, aby se kromě řady akademických pracovníků cítili i neakademičtí pracovníci a pracovnice plně součástí všeho, co se na univerzitě a fakultách děje a na čem se významnou mírou podílejí? Jak budeš chtít tuto sounáležitost výrazně posílit a zlepšit?

V posledním roce proběhla na univerzitě v tématu rovných příležitostí interní diskuse, kterou bych označil za v mnoha směrech ohromující. Myslím, že mnozí lidé byli překvapeni, jak názorově rozrůzněné prostředí univerzita představuje. Myslím, že na konci dne odcházíme z této diskuse institucionálně poučeni. Téma osobní angažovanosti pro univerzitu je pro mě velmi důležité a snažil jsem se ho explicitně zdůraznit ve volebním programu

i v rámci předvolebního vystoupení v Červené aule. Na jedné straně pro angažmá jednotlivců ve prospěch univerzity musí být vytvořeny podmínky, komunikační platformy a celkové milieux, ale zároveň každý z nás musí být připraven věnovat část svého osobního pohodlí pro toto angažmá.

Jednou ze slabších stránek naší univerzity je internacionalizace. I když se situace v poslední době zlepšuje. Jak budeš na univerzitě implementovat Tvé zkušenosti ze zahraničních pobytů, případně zkušenosti i některých Tvých prorektorů?

Naše výchozí situace skutečně poskytuje prostor pro mnohá zlepšení. Zároveň je třeba zůstat nohama na zemi a hledat nějaký průsečík mezi ideálem a realitou. Měl jsem možnost uskutečnit dlouhodobý zahraniční pobyt v Bostonu v USA, kde existují v jednom městě, ve velmi malé vzájemné vzdálenosti, Harvard, MIT, TUFTS University, Boston University a Northeastern University. Každá jedna univerzita je alespoň v nějaké své aktivitě světovou špičkou. Jejich internacionalizace je absolutní a dnes a denně potkáváte tisíce cizinců ze všech částí světa. To jsou zkušenosti, které nejsou zcela převoditelné na parametry a možnosti našeho prostředí. Ale možná je dobré se inspirovat detaily jejich každodenního fungování, způsobem vztahu ke studentům, k pracovníkům či vzorem jejich působení do vnějšího prostředí.

doc. RNDr. Jaroslav Pavlík, CSc.

V roce 1979 absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze obor Fyzika se specializací elektronika a vakuová fyzika. Habilitoval se v roce 2003 na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni v oboru Aplikovaná fyzika.

Své působení na UJEP zahájil v roce 1993 na pedagogické fakultě, kde vedl katedru fyziky, později zastával pozici proděkana pro vědu a zahraniční vztahy. Od roku 2005 působil na nově založené přírodovědecké fakultě jako proděkan pro vědu a od roku 2010 ji po dvě funkční období po sobě vedl. Do roku 2022 zde byl Jaroslav Pavlík proděkanem pro vědu a výzkum a nyní se věnuje zejména problematice fyziky plazmatu a jeho aplikací při modifikaci povrchů a depozici tenkých vrstev na tamní katedře fyziky. Jeho jméno bude také navždy spojeno s architektonickou soutěží, přípravou i zahájením stavby Centra přírodovědných a technických oborů UJEP.

Návštěva Petra Pavla

Doslova jako blesk pozitivní energie se 23. února prohnala univerzitou návštěva zvoleného prezidenta Petra Pavla. Ten dorazil na univerzitu s menším zpožděním, a tak se „hrálo“ o každou minutu. Vyplnil ji podpisem do knihy významných hostů a rychlým kafíčkem s rektorem Martinem Balejem a jeho rodinou. Svůj úhledný rukopis zanechal i v knize Generál Pavel v rozhovorech s Jolanou Voldánovou, kterou přivezl rektorovi.

Nad našlapaným programem Petra Pavla bedlivě dohlížel jeho usměvavý mladý tým. Ten si pana prezidenta na chvíli univerzitě ukradl pro krátké setkání se členy HSR-ÚK, aby se pak s minimálním zpožděním mohl sejít se studenty v největší aule univerzity.

V 17:00 h ho bouřlivým aplausem ve venkovním amfiteátru vítali hosté setkání, kteří se nedostali do hlavní auly. Nekončící aplaus přivítal Petra Pavla i v Červené aule, která doslova praskala ve švech. Stále svěží a usměvavý prezident odpovídal na otázky studentů i veřejnosti s otevřeností a moudrostí, se kterou ho bylo možné sledovat po celou dobu prezidentské kampaně i během

voleb. Potlesk a jásot mladých lidí v aule sklidila pozitivní starší dáma, které při pokládání dotazu na rozumný způsob rozdělování sociálních dávek ubezpečila Petra Pavla, že dnešní důchodci se mají dobře a celá společnost by měla svoji pozornost nevěnovat jim, ale právě smysluplnému rozdělování sociální podpory.

Během cenného a tolik krátkého času, který měl pan prezident do 17:45 h vyhrazen pro diskusi v aule, utekl jako voda. Vystřídala ho tisková konference, které mohla veřejnost na místě přihlížet. Krátce po 18. hodině již pan prezident odjížděl z kampusu za dalšími povinnostmi svého ještě nekončícího denního programu a nikdo z přítomných ho nechtěl nechat odjet. „Pro mě i pro členy mé rodiny bylo povídání si s nově zvoleným prezidentem nezapomenutelným příjemným zážitkem. Díky za něj,“ říká rektor Martin Balej.

Univerzita děkuje všem návštěvníkům diskuse s Petrem Pavlem, kteří se již z bezpečnostních důvodů nedostali do Červené auly, že v klidu a s rozvahou přijali skutečnost, že se s Petrem Pavlem

nesetkají osobně, a využili možností, které univerzita mohla poskytnout, aby setkání prožili alespoň zprostředkovaně ve všech přilehlých sálech, aulách a venkovním amfiteátru, kam byla diskuse přenášena.

Univerzita děkuje také všem svým zaměstnancům, kteří se doslova v potu tváře postarali o to, aby zajistili bezpečné naplnění Červené auly a uvádění veřejnosti do dalších sálů.

Těšíme se na další návštěvu u nás, pane prezidente!

návštěva

Nové tváře VE VEDENÍ UJEP

Začínajícího rektora doc. Jaroslava Koutského představil úvodní rozhovor Silveria. Ve vedení univerzity se ale od 18. března 2023 objeví i další nové tváře. Zde jsou jejich mini portréty.

doc. Ing. Jan Slavík, Ph.D.

nový prorektor pro vědu a výzkum

Bývalý proděkan pro vědu a doktorské studium míří na rektorát ze sociálně ekonomické fakulty naší univerzity. Amatérský bubeník a vášnivý běžec zároveň zůstává kmenovým hráčem katedry ekonomie a managementu FSE UJEP.

Jan Slavík vystudoval environmentální ekonomii a hospodářskou politiku na VŠE v Praze (Ing. a Ph.D.). Před třemi lety pak úspěšně dokončil habilitační řízení v oboru Veřejná ekonomie na Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 2022 je garantem magisterského programu Ekonomika a management veřejného sektoru na FSE UJEP.

Mimo ústecký kampus můžete tohoto milovníka kinosálů najít ve Vědecké radě Fakulty podnikohospodářské VŠE Praha a Oborové radě Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy Univerzity v Brně pro doktorské studijní programy Veřejná ekonomie a Public Economics. Za hranicemi naší republiky je od roku 2019 rovněž členem IWWG (International Waste Working Group), kde působí jako vedoucí pracovní skupiny „Economics of Waste“; současně je členem „Scientific Advisory Board“.

Hlavním tématem jeho vědeckých prací je ekonomie nakládání s odpady („economics of waste“), efektivnost veřejných služeb nebo behaviorální aspekty rozhodování domácností o spotřebě veřejných služeb. Zajímá ho však i širší komplex socio-ekonomických otázek týkajících se přechodu ekonomiky Evropské unie na ekonomiku, která je v souladu s principy oběhového hospodářství („circular economy“). Pokud se s ním ale nechcete bavit o práci, pak za ním můžete přijít s fantasy literaturou, jejíž je velkým fanouškem.

„Jako prorektor se budu soustředit na vytvoření administrativně jednoduchého, ale uživatelsky přátelského prostředí pro podporu (nejen) excelentních vědeckých týmů. Rád se zasadím o takové prostředí, které na jedné straně přispívá ke zvyšování vědecko-výzkumné reputace univerzity v národní, ale zejména mezinárodní komunitě vědců, a které na straně druhé motivuje akademické pracovníky a studenty doktorských studijních programů ke kvalifikačnímu a odbornému růstu.“

autor: Jana Kasaničová medailonky

doc. Mgr. Pavel Raška, Ph.D.

nový prorektor pro internacionalizaci

Na rektorát přichází z Přírodovědecké fakulty UJEP, kde zastával pozici vedoucího katedry geografie.

Vystudoval Učitelství historie a geografie na UJEP, doktorát získal na Masarykově univerzitě a v roce 2017 se habilitoval na Univerzitě Karlově. Na UJEP působí od roku 2005, v současnosti je garantem navazujícího magisterského a doktorského studijního programu. Jako expertní konzultant spolupracuje s praxí na problematice regenerace urbánních prostor, ochraně přírody a krajiny či rozvoji místních společenství v regionu severozápadních Čech.

Ve své výzkumné práci se zabývá historickými a společenskými aspekty zmírňování přírodních rizik a otázkami adaptace společnosti na regionální environmentální změnu. Tento výzkum rozvíjel jako hlavní řešitel několika projektů GA ČR a člen řídícího výboru dvou evropských akcí COST. Aktuálně působí jako předseda hodnotícího panelu konsolidačních grantů Evropské výzkumné rady pro oblast lidská mobilita, životní prostředí a prostor.

Nejraději poslouchá hudbu, čte knihy, chodí po horách a usíná pod stromy. Své kolegy nejčastěji trápí tím, že je nutí ke hře na hudební nástroje.

doc. PhDr. Vlastimil Chytrý, Ph.D.

nový prorektor pro rozvoj a digitalizaci

Na rektorát přichází z Pedagogické fakulty UJEP, konkrétně katedry preprimárního a primárního vzdělávání.

Vystudoval Učitelství pro základní školy na UJEP (Mgr.), doktorský studijní program Obecné otázky matematiky na UJEP (Ph.D.) a Učitelství matematiky pro 2. stupeň základních škol na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích (PhDr.). V roce 2021 získal titul docent na Univerzitě Karlově v oboru Didaktika matematiky, když obhájil habilitační práci s názvem Srovnání preferovaných strategií řízení učebních činností v hodinách matematiky na 1. stupni ZŠ z hlediska úspěšnosti v didaktických testech a úrovně dosažených metakognitivních znalostí žáků.

Ve své odborné práci se věnuje didaktice matematiky a statistice ve smyslu analýzy dat pro kvantitativní výzkum, díky čemuž na UJEP spolupracoval na takových výzkumech, jako byly například TA ČR – Venkovní výuka v době krize: Reflexe distančního vzdělávání na 1. stupni ZŠ v průběhu pandemie covid-19 a doporučení pro edukační realitu, REM – Rozvoj esenciálních myšlenkových dovedností v demokratické společnosti, Smart City – Smart Region – Smart Community či PRIM – Podpora rozvíjení informatického myšlení aj. Mimo UJEP to pak byly např. projekty TA ČR – Analýza a podpora rozvoje kompetencí dětí v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví nebo projekt Učitelské porozumění příčinám školní neúspěšnosti a efektivita pedagogických intervencí.

Ve volném čase se nejraději věnuje rodině a sportu (jízda na kole, běh, plavání).

„Do pozice vstupuji s představou moderní, informačně otevřené a digitálně propojené univerzity.“

„UJEP skýtá jedinečné a krásné společenství. Jen se nesmíme bát hledat nové úhly pohledu dovnitř i ven.“

Zdena Kolečková je novou děkankou fakulty umění a designu

Můžete přiblížit vaše vize a popsat, kam by se měla fakulta pod vaším vedením ubírat?

Přání, naděje i konkrétnější představy dělím do několika časových rovin. V té nejbližší mi jde především o zachování kontinuity mezi dvěma funkčními obdobími, o postupnou, nikoli skokovou výměnu postů proděkanů a vedoucích kateder, a to s přesným zacílením na manažerské schopnosti každé z oslovených osobností. V tomto ohledu jsem sestavila operativní tým složený ze zkušených kolegů znalých akademických funkcí, ale i z mladších, neokoukaných generačních nástupců, kteří v širším časovém horizontu sami vytvoří potenciál kompetencí, jak školu v budoucnu vést.

Rámcové představy o sestavení nejužšího pracovního týmu jsem konzultovala s novým panem rektorem, abych si dokázala představit, jak nejlépe „zesouladit“ naše záměry a „spárovat“ pozice prorektorů s příslušnými proděkany.

V dalším plánu mi na fakultě půjde o přenastavení komunikačních toků a o rozprostření řídících mechanismů hned v několika úrovních, respektive o navýšení kompetencí vedoucích kateder. Základního členění školy na jednotlivé ateliéry se ovšem tyto změny nijak nedotknou. V období covidových lockdownů jsme čelili četným komunikačním bariérám, ve kterých jsme se částečně „zabydleli“ a kterých se jen s obtížemi zbavujeme. Tato část vize tedy usiluje o opětovné zprůchodnění

informačních kanálů a přenastavení koordinačních mechanismů.

Významná část mých institucionálních projekcí potom směřuje k upevnění postavení Fakulty umění a designu v oborovém profilu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a ke zviditelnění jejího přínosu v rámci excelentních mezifakultních týmů. Jednou z možností, kterou bych ráda tento dialog posunula do fáze reálné kooperující výzkumné platformy, je tzv. artistic research. V jeho rámci využívá umění specifické „nazírání“ světa prostřednictvím metodologie převzaté z „tvrdých“ i „měkkých“ věd takovým způsobem, aby generovalo nový typ tvůrčích výstupů reagujících na složitost a komplexnost vnějšího prostředí.

Další klíčovou úlohou nastávajícího období bude redefinice našeho vztahu k tradici, řemeslu, klasickým polohám designu, a to v souvislosti s pozitivními i negativními výzvami, kterým čelíme. I z tohoto důvodu se fakulta umění a designu odhodlala ke zcela novému, dosud neodzkoušenému kroku: k přípravě akreditace praktického studijního programu orientovaného na oblast kulturních a kreativních oblastí, a to v koordinaci s příbuzně koncipovaným navazujícím studijním programem na fakultě sociálně ekonomické.

V oblasti digitálních technologií aktuálně dochází k akcelerovanému, místy až nekoordinovanému vývoji a k postupnému prolínání jejich impaktu do našich životů, způsobů komunikace s vnějším světem,

do nových forem výtvarného umění, a prostřednictvím umělé inteligence i do zcela nových způsobů procesu tvorby. Současné umění a design, respektive grafický design, musí na tento fakt bezprostředně reagovat, další vývoj predikovat, a to zejména s ohledem na předpoklady uplatnění a konkurenceschopnost našich absolventů. Z tohoto důvodu musíme průběžně analyzovat zájem uchazečů o studium našich ateliérů.

I když jsem v dosavadním výčtu strategických kroků dosud akcentovala především

autor: Anna Hrochová foto: archiv UJEP rozhovor

nutnost reakcí na dynamickou proměnu dílčích oblastí spadajících do portfolia segmentu umění, musím zároveň ubezpečit i tu část obce, která se orientuje na klasické umělecké vyjadřovací formy a technologické postupy, že ctím tradici a řemeslo, a zároveň vnímám vzrůstající hmatatelnou potřebu nejmladší generace tvůrců vracet se k historickým technikám a technologiím, uchopovat je inovativním způsobem usazujícím současnou vizuální kulturu do potřebného mezigeneračního dialogu.

Má vaše fakulta nějaké citlivé téma, které je pro ni specifické?

Říká se, a mnohé případy tomu nasvědčují, že kreativní lidé – a umělci obzvlášť – bývají senzitivní, až přecitlivělí. Jejich tvůrčí aktivity bývají hodnoceny podle jiných, pro někoho nesrozumitelných parametrů, než v případě kolegů a kolegyň z ostatních fakult. Při pohledu zvenčí mohou být nazíráni jako zvláštní a v kontextu společenské relevance méně užiteční jedinci než třeba absolventi technických oborů. Ale tak tomu rozhodně není!

Otázka „potřebnosti“ či „zbytnosti“ uměleckých studijních programů obsažená v předešlých řádcích ovšem ve veřejném diskurzu (a to i v tom akademickém) zaznívá poměrně často, ostatně ji v minulosti opakovaně artikulovali i bývalý prezident Miloš Zeman nebo bývalý premiér Andrej Babiš. Negativní odpověď na potřebnost tvůrčích oborů ovšem znamená zásadní nepochopení společenských změn, k nimž dochází od počátku 21. století. Zatímco

v dřívějších epochách vládlo slovo a mělo takřka neomezenou moc, v hektické, roztěkané, informacemi překompenzované době čerpáme víc a víc poznatků z obrazů. Úlohou vizuálních oborů potom je, jak tento transfer komunikovat, usměrňovat a filtrovat, jak obrazovou informaci distribuovat. Naším základním posláním tedy musí být profesionálně připravit své posluchače a vypěstovat v nich schopnost rezistence a adaptability, ale především inovačního potenciálu na tyto typy podnětů.

Co vnímáte jako silnou stránku vaší fakulty?

Bez nadsázky si mohu stát za přesvědčením, že silných stránek má naše fakulta celou řadu, jen se o nich ve veřejném prostoru dosud úplně neví…

Začnu tím, že profil tvůrčích (výzkumných, kurátorských, uměleckých) aktivit členů a členek její akademické obce je natolik aktuální, že se fakulta umění a designu může stát viditelným hráčem na poli restrukturalizace poslání univerzitního vzdělání i potřeb naší společnosti, našeho regionu. Fakulta má silné portfolio nabízených studijních programů napříč všemi stupni vzdělávání, a to s poměrně čerstvě udělenými akreditacemi vždy na maximální možnou délku, tedy na dobu deseti let. Na této skutečnosti jsme v uplynulých dvou cyklech ve vedení fakulty intenzivně pracovali, a tento fakt (i pozitivní zpětná vazba ze strany NAÚ v podobě udělených akreditací a doprovodných komentářů)

byl pro mne jednou z motivací, proč do procesu děkanské volby vstupovat. Další silnou stránku představuje nadstandardní institucionální a produkční zázemí umožňující profesionální prezentaci uměleckých a kurátorských tvůrčích výstupů, ať už v oblasti volného umění, designu, anebo grafického designu, ale i v naplňování tzv. třetí role univerzity. V tomto ohledu nám naše Keramické centrum v Dubí i Dům umění Ústí nad Labem „závidí“ celý segment českého vysokého uměleckého školství.

Nesmím zapomenout také na dlouhodobé, kontinuální a systematické rozvíjení zahraničních kontaktů a různorodost forem vysoce prestižní mezinárodní spolupráce. V souvislosti s našimi aspiracemi vykazujeme i nadstandardní grantovou činnost s možností zajištění vícezdrojového financování takovýchto aktivit. I když jsme si vědomi přirozenosti a potřebnosti příhraničních kulturních výměn, dbáme na paralelní rozvoj kontaktů se vzdělávacími a galerijními institucemi po celém světě. Naši pedagogové vystavovali v nejvýznamnějších výstavních institucích, ať už v MoMA v New Yorku, nebo v Centre Pompidou v Paříži, účastnili se nejprestižnějších přehlídek umění, mezi které patří Benátské bienále, anebo Documenta Kassel, ale bezesporu nejcennější devízou naší fakulty je týmový duch, existence mezigeneračně rozkročeného pevného jádra členů a členek akademické obce, kteří a které dohromady vytvářejí značku „FUD“.

prof. Mgr. Zdena Kolečková, Ph.D.,

je profesorkou na FUD UJEP a vedoucí ateliéru Fine Art. Její multimediálně rozkročená tvorba je úzce spjata s reflektováním témat formujících složitou společenskou, environmentální i kulturní situaci charakteristickou pro strukturálně postižené oblasti českého příhraničí – bývalé Sudety.

Je členkou odborného orgánu hodnotitelů RVVI vlády ČR, členkou Komise vysokých uměleckých škol a fakult RVŠ, členkou odborného orgánu hodnotitelů Slovenské akreditační agentury pro vysoké školství, členkou RVH AMU Praha a předsedkyní Kulturní komise Rady města Ústí nad Labem.

rozhovor

Novým děkanem pedagogické fakulty se stal Ladislav Bláha

úroveň. To lze jedině komplexem dosahování dílčích cílů na úrovni personálního zajištění, tvůrčí činnosti (věda, umělecká činnost, další výstupy), grantové politiky a kvality řídících, rozhodovacích a evaluačních procesů.

Pokud se mě ptáte na vize, rád bych sjednotil a směřoval akademickou obec k dosahování těchto cílů, které budou podstatné pro další akreditační období, pomohou zlepšit mediální obraz a také atraktivitu fakulty v regionu. Mým přáním je, aby se naše fakulta stala místem první volby studenta v rozhodování, kam má směřovat jeho profesní příprava a kariéra.

Můžete přiblížit vaše vize a popsat, kam by se měla fakulta pod vaším vedením ubírat?

Vždy je diskutabilní a někdy až úsměvné stavět si vzdušné zámky. Takže pokud vize, tak snad jen takové, které se mohou opírat o realistické zhodnocení situace. Musím ale přiznat, že jsem si před mnoha lety, v době vzniku UJEP, nedokázal představit tak velký rozvoj celé univerzity ve smyslu oprav a vzniku budov, prostor, zázemí pro výuku a expanzivního nárůstu skladby studijních programů, počtu a složení pracovníků i studentů. A jsem rád, že ani PF nezůstala zcela stranou, byť právě úspěšné dokončení rekonstrukce budovy kateder a sestěhování pracovišť do kampusu je jeden ze základních bodů, který

bych rád v průběhu mého volebního období odškrtnul…

Ale činnost fakulty neurčují vždy budovy, byť jsou výrazným limitujícím faktorem v naplňování jejího poslání. Fakulta byla a je nejdůležitějším poskytovatelem vzdělávání v oblastech Učitelství, Neučitelské pedagogiky a Tělesné výchovy a sportu, kinantropologie v regionu Severozápadní Čechy. Pokud se podíváte na jakékoli statistiky, zprávy, vyplývá z nich, jak velké úkoly v rámci těchto oblastí před námi v rozvoji tohoto regionu stojí. Můj záměr je udělat maximum pro zajištění kvalitního vysokoškolského vzdělávání v těchto oblastech, tj. vytvořit předpoklady pro opětovné akreditování již tak široké skladby studijních programů, u některých až po doktorskou

Jakožto „tělocvikář“ si dovolím připojit ještě jednu poznámku. Umím si představit vyšší zapojení studentů – zájemců do provozování pohybových aktivit jako prostředku kultivace životního stylu.

Má vaše fakulta nějaké citlivé téma, které je pro ni specifické?

UJEP dokončila budování kampusu, přičemž na jeho podobu slyšíme velmi pochvalná stanoviska. Tento naprosto jedinečný „projekt“ významně přispěl ke zlepšení podoby města a pomohl akcelerovat spektrum činností akademických pracovišť. Bohužel, myslím, že naše fakulta v tomto směru zůstala poněkud upozaděna a v současné době se velmi citlivým tématem stala skutečnost, že naše pracoviště sídlí na třech od sebe vzdálených místech ve městě, přičemž řada akademiků a studentů výrazně pociťuje snížený komfort ve své práci a studiu.

text: Anna Hrochová foto: Josef Růžička

Vedle zázemí jsou citlivým problémem soustavné přesuny a také absence nutných nebo vzájemně obohacujících kontaktů a izolovanost pracovišť. S tím je spojen i problém stravování, který pociťují zejména studenti kombinované formy studia, a daří se jej řešit jen obtížně. Vzájemná izolovanost pracovišť je logicky pociťována v omezené komunikaci, obtížnějším chápáním potřeb a možností jiných pracovišť, provázaností jejich činností a přes možnost využívání sociálních sítí diskomfortem při potřebném společném jednání.

Co vnímáte jako silnou stránku vaší fakulty?

Nezbytnou podmínkou úspěšného růstu každého pracoviště jsou dobří zaměstnanci. Já měl to štěstí, že mé „mateřské pracoviště“ na ně bylo a je bohaté. Podle mého názoru jsou na celé fakultě tvořiví, šikovní a pro věc v dobrém slova smyslu „zapálení“ lidé. Myslím, že každá podobná instituce si musí hýčkat mladší pracovníky, kteří budou jednou formovat činnost fakulty a převezmou povinnosti a práci těch, kteří budou odcházet nebo z objektivních důvodů tlumí své zapojení do činnosti pracovišť. Tady je však vhodné také vyzvednout roli a působení starších kolegů, kteří nejen disponují potřebnými zkušenostmi, ale také mají vhled do celé řady problémů, které s sebou práce vysokoškolského učitele nese. Proto bychom měli respektovat akademiky, kteří působí v roli mentorů, umí poradit a vést dobrou radou a názorem své mladší kolegy.

Nesmírně rychlý vývoj, který nás provází, poskytuje řadu výhod mladým nadějným kolegům. Těm je vhodné poskytnout prostor ke zdravému růstu, nikoli však cestou úlev a ústupků od nezbytných kroků, které s sebou nese optimálně nastavená akademická kariéra a vyzrávání. Myslím, že v základní skladbě akademiků spočívá to důležité, co fakulta potřebuje pro svůj rozvoj. Druhým pilířem či silnou stránkou jsou studenti různých programů, kteří jsou v dobrém slova smyslu „vidět a slyšet“ a mnohdy jsou skutečnými reprezentanty školy a také odrazem práce kolegů.

doc. PaedDr. Ladislav Bláha, Ph.D.,

je absolventem oboru Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů tělesná výchova – německý jazyk a literatura. Doktorát získal v oboru Teorie a didaktika tělesné výchovy na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem, doktorské studium pak završil v oboru kinantropologie na FTVS UK s disertační prací na téma Vybrané efekty působení goalballu u zrakově postižených dětí, v habilitační práci se věnoval tématu Pohybové aktivity osob se zrakovým postižením. Jeho oborovým zaměřením je teorie a didaktika vybraných pohybových her, pohybové aktivity osob se zrakovým postižením, pohybové aktivity jako součást zdravého životního stylu. Je členem VR FTK UP Olomouc,VR PF UJEP v Ústí nad Labem, reprezentantem Federation Internationale de Tchoukball (F.I.T.B.) pro Českou republiku, členem výkonného výboru České asociace tchoukballu a Grémia vedoucích tělovýchovných pracovišť na VŠ v ČR. Dále je členem redakčních rad časopisů Acta Gymnica, Acta Universitatis Carolinae Kinanthropologica, Česká kinantropologie, Journal of Outdoor Activities, Slovak Journal of Sports Science, Tělesná výchova a sport mládeže a časopisu Aplikované pohybové aktivity v teorii a praxi.

Ač původem Východočech, v Ústí díky akademické práci a rodině zakotvil. Prostřednictvím své práce si plní řadu snů, setkává se se skvělými lidmi a snaží se hledat správné cesty v řešení problémů. Únavu vyhání intenzivnějším pohybem v přírodě či lépe v průběhu nějaké hry.

Program Horizon Europe představuje excelentní vědecký výzkum, přičemž úspěšnost získání projektu je kolem 5–10 % v celoevropském měřítku. Na UJEP se jedná o třetí úspěšné získání tohoto projektu, pro fakultu sociálně ekonomickou to je první takový úspěch. FSE UJEP jako spoluřešitel hlavního partnera, německé TU Dortmund, bude na projektu LAND4CLIMATE pracovat od května 2023 do května 2026. Jeho cílem je vývoj inovativních řešení v oblasti dopadů a adaptací na změny klimatu. Zabývá se tematikou zvyšování odolnosti především v oblastech, kde se vyskytují extrémní hydrometeorologické jevy, jako jsou povodně, sucha nebo extrémní teploty ve městech. „Pro mě osobně je to završení více než desetileté snahy, kdy jsme v roli partnera připravili a podali minimálně 30 projektů tohoto typu na různá témata,“ uvádí doc. Slavíková. Celkový rozpočet projektu je 12 mil. euro, pro UJEP je k dispozici 271 tis. euro.

ZAHAJUJEME VĚDECKÉ PROJEKTY PRO OBDOBÍ 2023 – 2028

V roce 2023 budou na UJEP zahájeny realizace zatím osmi projektů, které byly úspěšné v programu Horizon Europe a soutěžích Grantové agentury České republiky (GA ČR) i Technologické agentury České republiky (TA ČR). V letech 2023–2028 tak bude podpořena výzkumná činnost na UJEP téměř 55 miliony korun.

V největší grantové soutěži GA ČR uspěl na univerzitě jeden projekt Filozofické fakulty UJEP Psaní a překládání na přelomu 19. a 20. století v Praze a Českých zemích Zaměřuje se na popsání a konceptualizaci ženského psaní a překladatelství německojazyčných žen židovského původu ve vícejazyčném prostředí Prahy a českých zemí na přelomu 19. a 20. století. Konkrétně budou zkoumána díla a životopisy německy píšících spisovatelek, novinářek a překladatelek židovského původu v kontextu literárních a sociálních dějin, a to v období, kdy se ženy významně podílely na literární tvorbě, publicistice a překladu. Projekt bude řešen v letech 2023–2025 s rozpočtem 1 728 000 Kč.

Na Fakultě sociálně ekonomické UJEP bude v rámci GA ČR řešen mezinárodní projekt. Konsorcium s hlavním partnerem, Univerzitou v Lublani, připravilo výzkum Hodnocení hybridní infrastruktury

pro zmírňování hazardů s ohledem na scénáře klimatické změny . Projekt se zaměří na studium povodní, erozí půdy, svahových pohybů a komplexních ohrožení pro lidskou společnost, což umožní identifikovat možná zmírňující opatření těchto vícečetných procesů. Efekty hybridní infrastruktury budou vyhodnoceny environmentálním modelováním v podmínkách různých scénářů klimatické změny. Zároveň vznikne dokumentace a standardizace hybridní infrastruktury poskytující srovnávací rámec pro její další hodnocení a implementaci v mezinárodním prostředí. Projekt bude realizován v období 2023–2025 s celkovým rozpočtem 14 805 026 Kč, z nichž je pro UJEP určena alokace cca 4,6 mil. Kč.

V případě TA ČR se jedná o 2. veřejnou soutěž programu Národní centra kompetence. Program podporuje dlouhodobé spolupráce mezi výzkumnou a aplikační

text: Magdalena Zelená, Jana Kasaničová foto: archiv UJEP

sférou, a tím posiluje institucionální základny aplikovaného výzkumu. Jeho nástrojem je podpora budování dostatečně stabilních a dlouhodobých základen aplikovaného výzkumu právě v podobě národních center kompetence, kde jsou koncentrovány výzkumné kapacity silně orientované na aplikaci výsledků jejich výzkumu v praxi.

Na UJEP budou v rámci této veřejné soutěže v letech 2023–2028 podpořeny dva spoluřešitelské projekty.

Jeden z nich řeší Fakulta životního prostředí UJEP. V konsorciu s hlavním partnerem tohoto projektu, Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, bude fakulta řešit problematiku charakterizace produktů chemické a termické transformace plastů jako nedílné součásti vývoje technologií na recyklaci plastů pro potřeby oběhového hospodářství ČR. Projekt nese název Národní centrum kompetence polymerních materiálů a technologií pro 21. století. Rozpočet centra je 286 290 000 Kč a pro UJEP je určena alokace cca 27 mil. Kč (včetně partnerů).

Druhým úspěšným předkladatelem projektu TA ČR je Přírodovědecká fakulta UJEP. I ona je zapojena do konsorcia, s hlavním partnerem Univerzitou Palackého v Olomouci. Společně budou realizovat projekt Rekombinantní technologie pro medicínu. Plánované centrum kompetence bude výzkumnou platformou

pro rozvoj českého biotechnologického a farmaceutického průmyslu a obnovu Ústavu sér a očkovacích látek. Konkrétně bude vývoj směřovat k produkci vakcín a terapeutik při léčbě a prevenci infekčních onemocnění, alergií, cerebrovaskulárních a zánětlivých onemocnění, včetně vývoje pokročilých analytických a diagnostických metod s využitím nanomateriálů. Projekt zahrnuje i vývoj komplexního kontejnerového mobilního systému pro produkci vakcín v emergentních případech. Rozpočet centra je 351 679 413 Kč, pro UJEP je určena alokace cca 4,5 mil. Kč.

Další tři úspěšné spoluřešitelské projekty UJEP budou v letech 2023–2026 podpořeny TA ČR z programu Théta, jehož hlavním cílem je přispět k naplnění vize transformace a modernizace energetického sektoru.

První projekt s názvem Technologie pro akumulaci tepla na bázi PCM Glauberovy soli je zaměřen na využití vlastností fázové přeměny čisté nebo dopované Glauberovy soli pro akumulaci nízkopotencionálního tepla pro následné využití v agroprůmyslu, kterým se bude zabývat tým na Fakultě životního prostředí UJEP spolu s hlavním řešitelem konsoricia společností Glanzstoff – Bohemia, s. r. o. Rozpočet projektu je 31 332 000 Kč, na UJEP připadne alokace 3 mil. korun.

Přírodovědecká fakulta se bude podílet v konsorciu hlavního řešitele Euro Support

Manufacturing Czechia, s. r. o., na projektu Katalytický rozklad odpadní biomasy vyvíjejícím katalyzátory pro rozklad biomasy z pyrolýzy s pevným reaktorem. Zároveň bude vyvíjena funkcionalizovaná nanovlákenná membrána pro zachycování a zpětné využití vodíku pro vícestupňovou separační jednotku pyrolýzních plynů. Katalyzátory umožní využití odpadního obnovitelného zdroje pro výrobu biopaliva a vodíku jako paliva např. pro autobusy. Celkový rozpočet projektu je 43 780 898 Kč a pro UJEP je alokace téměř 5 mil. Kč.

Na posledním podpořeném projektu programu Théta bude spolupracovat tým výzkumníků Fakulty strojního inženýrství UJEP v konsorciu hlavního uchazeče ČVUT v Praze. Výzkum pod hlavičkou projektu Optimalizace PAT s proměnnými otáčkami reaguje na existenci řady lokalit přivaděčů vody pro vodárenské, energetické a jiné účely, se středním spádem, jejichž hydroenergetický potenciál není plně využit nebo je využíván málo efektivně. Jejich společným znakem je relativně nízký hydroenergetický potenciál, který neumožňuje ekonomicky efektivní využití dostupných technologií vodních elektráren. Cílem projektu je vyvinout technologii vhodnou pro mikro zdroje na středních spádech (8–50 m), a to ve dvou typových větvích. Celkový rozpočet je 11 430 000 Kč, pro UJEP je vyčleněno necelých 2,5 mil. Kč.

Cílem projektu řešeného na FSI UJEP je vyvinutí technologie pro zvýšení hydroenergetického potenciálu přivaděčů vody se středním spádem

Laboratoř přípravy a testování nanovlákenných materiálů na PřF UJEP

Koupit či nekoupit jízdenku, to je oč tu běží…

Město Ústí nad Labem se dlouhodobě potýká s problematikou černých pasažérů v MHD. V roce 2021 bylo bez jízdenky přistiženo více než 11 000 cestujících. Zároveň je nutné zmínit, že tento počet vyjadřuje pouze černé pasažéry, které se podařilo odhalit. Jejich reálný počet je s velkou pravděpodobností mnohem vyšší. Od roku 2000 do 30. 4. 2021 činil celkový dluh černých pasažérů v Ústí nad Labem více než 283 milionů Kč a vymahatelnost těchto pohledávek je obrovský problém.

A právě touto problematikou se ve svojí práci zabývaly studentky Fakulty sociálně ekonomické UJEP Pavlína Studničková, Michaela Kvapilová a Sára Laníková. „Zaměřovaly jsme se na vhodná alternativní řešení daného problému, a to i na konkrétních příkladech z jiných měst,“ shodly se studentky, které mimo jiné vypíchly kampaně proti černým pasažérům v Praze nebo Plzni.

V hlavním městě se cestující mohou setkat s hesly jako například „Vymysli si lepší způsob, jak utratit osm stovek“. Plzeň pak apelovala na svědomí a slušné chování pasažérů a oslovovala je slogany typu „Jezdil jsem načerno a s dovolenou to teď vidím černě!“ nebo „Cvakají vám zuby strachy?Cvakněte si lístek, ušetříte prachy!“.

„S poměrně inovativním přístupem přišla Ostrava, která zavedla službu asistentů přepravy,“ uvedly studentky. Asistenti působí preventivně a na rozdíl od revizorů nerozdávají pokuty. Jejich úkolem je pomoc cestujícím vč. poskytování informací a ve spolupráci s policií mají dohlížet na dodržování přepravních podmínek. Podobnou funkci plní v Ústí nad Labem tzv. preventisté, avšak jejich počet je nedostatečný.

Dalším bodem práce byla i výše jízdného. Zatímco ta se v současnosti pohybuje

v desítkách korun, jízda na černo stojí hříšníka patnáct set. „V tomto ohledu bylo překvapivým zjištěním nejen to, že výše pokuty je v Ústí nad Labem téměř dvojnásobně vyšší než v Praze, ale také to, že z pohledu ekonomických teorií se jízda načerno již nyní vůbec nevyplatí,“ uzavřely studentky.

Na základě výše uvedeného je pravděpodobné, že mnoho cestujících aktuální výši pokuty ani nezná. Podle závěrů práce by tak, obdobně jako v Praze, mohlo být účinné využití trefných sloganů a hesel upozorňujících na danou problematiku a výši pokuty. Je zřejmé, že černí pasažéři nikdy nevymizí, ale Dopravní podnik se alespoň těmito způsoby může snažit počet černých pasažérů dále snižovat, a zamezit tak únikům financí.

text: Pavlína Studničková, Michaela Kvapilová a Sára Laníková foto: archiv UJEP

text: Barbora Medunová

Jazykové předsevzetí

Už dávno je za námi Nový rok (tedy 1. leden), ale podstatná část nového roku (roku 2023) je stále před námi! Patříte mezi ty, kteří si dávají předsevzetí? Možná jste se rozhodli, že už nebudete kouřit, že budete žít zdravě, že budete cvičit… Vsadím se ale, že na jazyk nikdo z vás nemyslel! Kdybyste se přece jen právě teď rozhodli, že jedním z vašich letošních cílů je zlepšit své jazykové schopnosti – v psané i mluvené formě – jste tu správně. Pojďme se podívat na ty nejjednodušší kroky, které můžete udělat klidně hned, a zlepšit tak svůj projev. Nezapomínejme totiž, že je naší vizitkou.

Kdo chce působit jako mistr řečník, měl by se v první řadě zbavit vycpávkových nebo parazitních slov. Většina z nás je používá – vlastně, jakoby, prostě, v podstatě,

takže… Pokud víte, které slovo je to vaše, bude to jednodušší. Někdy pomůže, když si svůj projev nahrajete, záhy zjistíte, co je potřeba odstranit.

Kapacity našich mozků jsou omezené, a tak není třeba se stydět za to, že se některá pravidla a poučky během let z hlav vykouřily. Důležité je umět si poradit. Já se nejčastěji radím s Internetovou jazykovou příručkou, protože obsahuje jak slovníkovou část (tam mrknete, když si nebudete jisti významem slova nebo jeho pravopisem), tak část výkladovou (tam se dočtete, jak je to sakra s tou čárkou před a).

Jestli chcete dobře psát, musíte se také občas věnovat čtení. To nutně neznamená, že byste měli z knihovny okamžitě vytáhnout ruské realisty. Naopak – čtěte to, co

vás baví. A nemusí to být ani kniha, stačí pár článků denně. Občas přes to nekonečné chatování, které je plné zkratek, nedokončených vět, nevětných výpovědí a emotikonů, zapomínáme, jak by měl vypadat souvislý text. Což může být problém, když vás třeba čeká psaní závěrečné práce.

Nezapomeňte, že vzdělávat se v oblasti mateřského jazyka můžete i na sociálních sítích. Na Instagramu najdete několik profilů, které vám připomenout to, co jste kdysi perfektně ovládali při školních diktátech, zábavnou a nenásilnou formou. Konkrétní tipy na sebevzdělávání „po škole“ najdete v Silveriu 2022/04!

cestina_na_pohodu

Zeptali jsme se vás na Instagramu

Pokud nás ještě nesledujete na Instagramu, měli byste! Najdete nás tam jako @ujepul. Kromě žhavých novinek získáte i možnost zapojit se do našich anket, a podílet se tak na obsahu Silveria. Tentokrát nás zajímalo, jak jste si letos užili akce, které pro vás na UJEP připravujeme. Jsou pro vás výsledky překvapivé, nebo nikoli? Dejte nám vědět!

Zažili jste už v roce 2023 něco, na co budete rádi vzpomínat?

Znamená pro vás nový rok nový začátek?

Dáváte si nějaká předsevzetí?

Daří se vám předsevzetí dodržet?

Pokud ano, jaká jste si pro letošek dali?

Průmyslové dědictví může být šancí pro rozvoj regionu Poukazuje na to nová publikace UJEP

ateliéru aplikovaná a reklamní fotografie Jiřího Dvořáka. „Výzvu k prozkoumávání pojímaných staveb považuji za silnou zkušenost. Cílené mapování prostoru našeho kraje je zásadní pro revizi nebo aktualizaci vztahu obyvatel vůči svému okolí a historickému kontextu. Dokumentované fabriky, vily nebo osady jsem se proto snažil přenést čtenáři s citlivou romantikou příslibů lepších dní, ke kterým v tomto kraji všichni, přirozeně, vzhlížíme,” přidává Jiří Dvořák.

Brownfieldy nejsou jen trpkou připomínkou průmyslové minulosti regionu. Mohou být novou šancí pro jeho rozvoj. Nejen o tom vypovídá nová publikace Průmyslová minulost, kreativní budoucnost? Perspektivy průmyslového dědictví Podkrušnohoří kolektivu autorů v čele s Vladanem Hruškou z katedry geografie Přírodovědecké fakulty UJEP. Čtenáře zaujme grafickým zpracováním i fotodokumentací z objektivu Jiřího Dvořáka.

„Cílem naší publikace není jen zevrubný popis stávající situace, ale také hledání

východisek a možností, jak na bohaté industriální minulosti kraje postavit i jeho perspektivní budoucnost,” uvádí Vladan Hruška, který koordinoval tým dalších spoluautorů z Fakulty sociálně ekonomické, Fakulty umění a designu, Filozofické fakulty UJEP a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Stylovou grafickou úpravu knihy zajistil absolvent ústecké Fakulty umění a designu Jiří Toman, text knihy doprovází bohatý a efektní fotografický materiál dalšího zástupce této fakulty, odborného asistenta

Kniha je složena z několika částí, kdy první velmi podrobně představuje procesy, které stojí za vznikem fenoménu dnes označovaného jako průmyslové dědictví. Předkládá popis silné industrializace i následného zániku (či zefektivnění) průmyslových provozů a s tím spojených hmotných i nehmotných pozůstatků. „Zkoumali jsme také, do jaké míry lze pozůstatky industrializační vlny využít pro rozvoj regionu. Jeho průmyslová identita totiž může být na jedné straně bariérou rozvoje, ale pokud je kreativně ztvárněna a udržitelně využívá místní zdroje, jež ji podporují, může být zároveň i prvkem, který učiní region unikátním a atraktivním pro nové investice či nové obyvatele. Aby však tyto artefakty byly uznány jako cenné a užitečné pro rozvoj regionu, je nutné, aby jim regionální společnost připsala určitou hodnotu a učinila z nich průmyslové dědictví,” upozorňuje Vladan Hruška.

text: Anna Hrochová foto: Jiří Dvořák

V rámci výzkumu bylo proto na území Podkrušnohoří zjištěno více než 200 objektů, které lze označit za architektonické průmyslové dědictví regionu. Objekty se však nacházejí v různém technickém stavu – od citlivě opravených průmyslových objektů po objekty se závažnými statickými problémy, které pravděpodobně brzy podlehnou demolici.

„Na základě rozhovorů s různými aktéry Podkrušnohoří jsme definovali čtyři základní postoje, jakým způsobem regionální rozvojoví aktéři nakládají s průmyslovým dědictvím. Někteří až idylicky poukazují na bohatou předválečnou průmyslovou historii kraje, avšak nezvažují její význam pro současnost. Především pak zástupci místních firem zdůrazňují roli průmyslového dědictví jako zdroje ekonomické prosperity, která vyplývá z výsledků regionálních firem. Zástupci veřejné správy se často zaměřují především na infrastrukturu vytvořenou průmyslovou érou a průmyslovou architekturu, které jsou však často vnímány jako rozvojové problémy měst bez výrazné historické hodnoty,” zdůrazňuje Vladan Hruška a dodává, že pozitivním vnímáním průmyslového dědictví i jeho potenciálu pro rozvoj regionu a změnu jeho image se vyznačují především zástupci neziskových a kulturních organizací.

Vnímání průmyslových artefaktů jako dědictví může být signifikantně formováno i médii, proto tým autorů provedl také mediální analýzu obrazu průmyslu v Podkrušnohoří. „Zjistili jsme, že jen málo článků se věnuje využití průmyslových objektů pro nové účely tak, aby byla zachována jejich historická hodnota. Dominantně jsou prezentovány především nejrůznější problémové kauzy a nehody,” dodává Vladan Hruška. Na základě

dotazníkového šetření bylo dále zjištěno, že mezi obyvateli Podkrušnohoří průmyslové dědictví zcela jistě nefiguruje jako zdroj regionální identity. V tomto ohledu se ve výzkumu konstitutivních zdrojů regionální identity odkaz na průmysl objevoval jen výjimečně a pokud ano, pak spíše jen s odkazem na nápravu environmentálních škod způsobených průmyslovou výrobou především za socialismu (rekultivace ploch po těžbě hnědého uhlí a zlepšení životního prostředí v Ústeckém kraji obecně).

V poslední části knihy proto kolektiv autorů věnuje pozornost přístupům k revitalizaci průmyslového dědictví. Je zdůrazněna jeho významná role především při rozvoji starých průmyslových regionů a společenské, ekonomické i environmentální přínosy využití brownfieldů. Nechybí příklady z praxe v regionu Podkrušnohoří i mimo něj, které lze hodnotit jak pozitivně, tak i negativně.

Vydání této knihy bylo podpořeno Evropskou unií, Evropským sociálním fondem a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt Smart City – Smart Region – Smart Community – CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435).

Více o projektu & kniha ke stažení

GAUDEAMUS

Naše univerzita nemohla chybět na klasickém Evropském veletrhu

pomaturitního a celoživotního

vzdělávání Gaudeamus Praha

2023 ve dnech 24.–26. 1. 2023

v PVA Expo Praha Letňany.

Zájemci o studium UJEP nás

našli na stánku č. 36.

2023

UJEP LÁKALA STUDENTY

Den otevřených dveří na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem proběhl dne 9. 2. 2023 od 8:00 do 15:00 h. Léty prověřená „náborová“ akce přivítala stovky uchazečů o studium na vysoké škole v Ústí nad Labem.

„Koncept Dne otevřených dveří jsme připravili tak, aby návštěvníci univerzity nejdříve dorazili do Info pointu, kde byly k dispozici souhrnné informace o studiu na UJEP a jakýsi návod, jak se orientovat v univerzitním kampusu a vyhledat tu svoji konkrétní fakultu,“ uvádí prorektor pro vnější vztahy prof. Pavel Doulík.

Tímto centrálním bodem bylo lobby Multifunkčního informačního a vzdělávacího centra UJEP, kde byl připravený také doprovodný program v podobě dalších dvou pointů, na kterých hosté UJEP získali informace o možnostech výjezdů do zahraniční v rámci programu Erasmus+ a o možnostech sportování na UJEP. Stánek Erasmus+ představil novou celouniverzitní komunikační kampaň. V lobby byla k dispozici také odpočinková zóna s občerstvením a foto koutek.

text: Jana Kasaničová foto: archiv UJEP

Součástí doprovodného programu byly prohlídky kampusem s již ostřílenými studenty UJEP, kteří svým budoucím kolegům dle vlastních zkušeností poradili, jaká místa pro ně budou důležitá, zajímavá, a která si rozhodně nemají nechat ujít. „Zároveň byl pro uchazeče o studium na naší zdravotnické fakultě připraven shuttle mini bus, který jezdil mezi zastávkami Kampus UJEP – FZS UJEP v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem,“ říká vedoucí oddělení marketingu a propagace Ing. Ondřej Kounovský.

Každá z osmi fakult univerzity měla připraven svůj vlastní zajímavý individuální program odpovídající potřebám uchazečů, kteří se právě o ni zajímají. „Uchazeči o studium na UJEP mohou vyhledávat svoji budoucí fakultu na přehledné www stránce šité jim přímo na míru. Tomu, kdo chce studovat na UJEP a neví si rady s výběrem nejvhodnějšího studijního programu, tato stránka jistě pomůže,“ uvádí prorektorka pro studium dr. Alena Chvátalová.

Na Konfigurátoru studijních programů si uchazeči mohou vybírat buď podle zájmu o konkrétní fakultu, nebo podle toho, jaký druh studia je zajímá.

Pro uchazeče o studium na UJEP letos univerzita připravila také ucelenou publikaci Poznejte UJEP, která byla k dispozici v Info pointu včetně fakultních vsádek. Publikace obecně představuje univerzitu, její fakulty a další součásti UJEP, univerzitní aktivity i její okolí. Fakultní vsádky pak komunikují již fakulty samotné, jejich studijní programy a úspěchy

text: Jana Kasaničová foto: archiv UJEP

UJEP tvoří neobyčejnou turistickou trasu inspirovanou průmyslovým dědictvím

Průmyslová historie našeho regionu si zaslouží pozornost. Na tuto skutečnost poukazují svou spoluprací fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v rámci projektu Smart city – Smart region – Smart community. Společně hledaly možnost, jak s dědictvím průmyslu v Ústeckém kraji zacházet tak, aby i nadále přinášelo společnosti užitek. Výsledkem je unikátní turistická trasa.

„Studenti fakulty umění a designu se společně se svými školiteli svého úkolu zhostili s vervou a jedním z výsledků byl návrh s pracovním názvem Vodobraní autorek Jany Babické, Katrin Bittnerové a Martiny Shořovské. Jeho nosnou myšlenkou

je vyznačení stezky podél vodovodu a následné každoroční pořádání pochodu,“ zmiňuje Mgr. Zdeňka Smutná, odborná asistentka Přírodovědecké fakulty UJEP, jež na projektu participuje.

Čím je zmíněný objekt vodovodu tak atraktivní? Jedná se o 27 kilometrů dlouhý průmyslový vodovod, který od doby svého vzniku v roce 1942 dodnes slouží svému účelu – původně přiváděl vodu z Dolních Zálezel do chemické továrny v Záluží (chemičky v Litvínově), v současnosti zásobuje vodou elektrárnu v Ledvicích.

Po představení prvotního návrhu projektu v rámci kolektivu spolupracovníků převzala pomyslnou štafetu právě katedra geografie Přírodovědecké fakulty UJEP s cílem přenést tento nápad do reality – tedy především dosáhnout vyznačení trasy v terénu. „Jednalo se o doplnění turistického značení v úsecích mezi Elektrárnou Ledvice a obcí Bořislav a dále mezi čerpací stanicí v Dolních Zálezlech a stávající trasou, která vede na Dubický kopec,“ upřesňuje Zdeňka Smutná.

Pro zhotovení značení bylo třeba oslovit zástupce obcí v dotčených katastrálních územích, stejně jako všechny vlastníky parcel, a získat od nich svolení s vedením trasy na jejich pozemcích. Klíčovou roli v tomto procesu sehráli samozřejmě členové Klubu českých turistů, s nimiž tým UJEP konzultoval vedení trasy, a byli to právě oni, kteří uskutečnili samotné značení.

Nyní lze tedy vyrazit na turistickou trasu o délce téměř 29 km vedoucí od infocentra Elektrárny Ledvice až k čerpací stanici v Dolních Zálezlech, odkud se do vodovodu čerpá voda z Labe, nebo můžete jít na výlet „po proudu“ v opačném směru. Turistická trasa z velké části kopíruje vedení průmyslového vodovodu, někde se však z důvodu nepřítomnosti paralelních komunikací od něj odklání. Přestože naprostá část vodovodu vede podzemím, v některých částech lze vidět

důležité součásti vystupující na povrch. Příkladem je třeba tzv. přelivná věž na Dubickém kopci, kam je voda čerpána z Labe a odkud vlivem gravitace proudí samospádem až do Ledvic. Jediné místo, kde je možné spatřit malou část vodovodu, se nachází v lese nad obcí Ohníč. Vodovod byl také svého času napojen na památkově chráněný vodojem v areálu továrny AGC Automotive Czech v Bílině-Chudeřicích, který je zajímavostí pro milovníky industriální architektury.

„Pro turistu by možná mohlo být zklamáním, že jsou viditelné jen minimální části vodovodu, ale toto je kompenzováno fantastickými výhledy na Podkrušnohoří, hřeben Krušných hor či špičaté vrcholy Českého středohoří,“ upozorňuje Zdeňka Smutná.

Právě toto bylo druhým klíčovým důvodem pro vyznačení trasy – nalákaní turistů do území, jež má co nabídnout, avšak bylo z velké části turistickými trasami míjeno. Kromě toho je pěší výlet možno spojit s návštěvou nejvyšší rozhledny v Česku položené na 140 m vysoké kotelně elektrárny.

Důležitým atributem trasy by měla být naučnost, a protože zhotovení a instalace informačních tabulí přesahuje rámec projektu, je připravován podklad v elektronické podobě, který zájemce upozorní

na zajímavá místa a atraktivity, které lze spatřit na trase. „Jsme velmi rádi, že nám zástupci ČEZ z ledvické elektrárny vycházejí vstříc a nabídli pro náš projekt jak fyzický prostor v jejich infocentru, tak i možnost informovat o něm prostřednictvím jejich webových stránek. Díky tomu můžeme alespoň na webu infocentra Elektrárny Ledvice umístit dokument ke stažení a každý, kdo bude mít zájem projít si trasu, si jej bude moci stáhnout a případně vzít i s sebou,“ doplňuje za katedru geografie Mgr. Vladan Hruška, Ph.D.

V informačním materiálu bylo snahou nejen představit samotný vodovod a okolnosti jeho vzniku, ale také demonstrovat provázanost průmyslových aktivit s regionem. „Chtěli jsme ukázat, jak průmysl ovlivnil rozvoj zdejších obcí, komunit a jak působil na zdejší krajinu a její utváření. Zároveň se k tomu váží i smutné lidské příběhy spojené zejména s obdobím 2. světové války, které by neměly být zapomenuty,“ uzavírá Zdeňka Smutná a dodává, že finální text byl opět výsledkem širší spolupráce, kdy historická fakta zajistil historik z Filozofické fakulty UJEP a Národního památkového úřadu Martin Zubík. Celou řadu informací k vodovodu poskytli také zástupci elektrárny v Ledvicích. Právě mezioborová spolupráce a propojení univerzity s lidmi z praxe je důležitá přidaná hodnota celého projektu.

Tato aktivita je na UJEP prováděna v rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community (CZ.02.1.01 /0.0/0.0/17_048/0007435), realizovaného v rámci OP Výzkum, vývoj a vzdělávání a spolufinancovaného Evropskou unií, jehož cílem je vytváření kvalitní infrastruktury pro život člověka a poskytování kvalitních veřejných služeb.

UJEP přijala plán rovných příležitostí na léta 2023–2025

Plán rovných příležitostí je nově přijatým dokumentem UJEP, který přispěje k posilování v oblasti bezpečného prostředí pro všechny osoby zaměstnané na UJEP.

Plánem rovných příležitostí chce UJEP zajistit pro všechny pracovní pozice rovné příležitosti a podmínky v oblasti pracovněprávní, včetně odměňování. Současně je v rámci zdravého vnitřního prostředí a konsenzuálních vztahů na UJEP kladen důraz na specifické problémy a potřeby zaměstnanců a zaměstnankyň v různých fázích profesní kariéry od juniorských po seniorské posty.

Přírodovědecká fakulta UJEP spojuje svou cestu s Botanickou zahradou Teplice

Podpisem smlouvy začala spolu s novým rokem 2023 oficiální spolupráce Přírodovědecké fakulty UJEP a Botanické zahrady Teplice.

„Naším posláním je nejen vzdělávat studenty v oblasti přírodních věd a vytvářet jim špičkové zázemí pro studium, ale také rozvíjet výzkumné aktivity. Spolupráce s botanickou zahradou našim studentům nabídne další nové příležitosti a motivaci k vědecké práci. V neposlední řadě jim poskytne tolik potřebný kontakt s praxí,“ vysvětluje děkan Přírodovědecké fakulty UJEP doc. RNDr. Michal Varady, Ph.D.

Základní formy spolupráce směřují do možností řešení společných výzkumných projektů, přípravy vzdělávacích akcí a kampaní, předávání a sdílení informací, a tím zvyšování kvalifikace pracovníků i studentů.

MATLAB - nová celouniverzitní licence na UJEP

Od podzimu 2022 vlastní univerzita celouniverzitní MATLAB Campus-Wide licenci. Díky ní mají všichni zaměstnanci a studenti UJEP příležitost využívat rozsáhlé možnosti sofistikovaného výpočetního systému včetně řady dalších služeb.

MATLAB, integrované prostředí pro vědecké a inženýrské výpočty, modelování a simulace, lze využít ke zpracování a analýze dat, ke zpracování signálů, obrazů a videosekvencí, dále k modelování fyzikálních soustav aj. MATLAB také zahrnuje metody strojového učení či umělou inteligenci včetně hlubokých neuronových sítí. Obsahuje vlastní programovací jazyk, umožňuje však využití celé řady grafických uživatelských rozhraní. Nejčastěji se využívá v technických, přírodovědných a ekonomických oblastech.

Licence MATLAB umožňuje instalaci zaměstnancům i studentům univerzity i na svůj soukromý domácí počítač – lze jej tak využívat ke studiu, výuce či nekomerčnímu akademickému výzkumu. Součástí licence je také přístup k interaktivním online kurzům, v jejichž nabídce jsou různá témata, od strojového učení až po statistiku.

Návod k využití této celouniverzitní licence MATLAB lze najít na stránkách Centra informatiky UJEP.

Geografie na UJEP vydává novou knihu. Zabývá se dětským chápáním vizuálií v učebnicích

Mgr. Petr Trahorsch, Ph.D., z katedry geografie Přírodovědecké fakulty UJEP je autorem nové knihy „Vizuálie v učebnicích geografie: analýza a vliv na dětská pojetí”. Publikace vhodně doplňuje snahy fakultních geografů přinášet podněty, jak lépe učit geografi i. Petr Trahorsch se zaměřil na dětská hodnocení vizuálií.

„Kniha je do jisté míry specifická. Věnuje se vnějším faktorům utváření dětských pojetí vizualizací, nezaměřuje se tedy jen na jejich popis. Přináší příklady nejčastějších chybných pojetí geografických fenoménů i doporučení pro pedagogickou praxi, jak zefektivnit učení z vizualizací,“ přibližuje autor.

Severočeský veletrh fiktivních firem na ústecké univerzitě

V polovině ledna se konal na UJEP již 2. ročník akce Veletrh fiktivních firem, jejímž hlavním organizátorem byla letos ústecká Obchodní akademie a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Žáci severočeských středních obchodních škol díky ní dostávají příležitost vyzkoušet si podnikání „nanečisto“.

„Cílem akce je nejen podpořit zájem mezi mládeží v oblasti podnikání, ale také jí dát prostor pro kreativní myšlení a možnost vyzkoušet si na vlastní kůži spuštění soukromého podnikání,“ říká Alena Jonáková z obchodní akademie, která měla celý veletrh na starosti.

Akce se zúčastnily týmy ze středních škol z Ústí nad Labem, Teplic, Mostu, Dalovic a Kolína – celkem se představilo 22 fiktivních firem. Žáci měli možnost prezentovat své vybudované firmy, propagační materiály, bannery a stánky, kde vystavovali své produkty a nabízeli služby. Nechyběli ani zákazníci v podobě žáků 8. a 9. tříd z Ústí nad Labem a okolí, kteří nejen nakupovali, ale také volili nejsympatičtější firmu.

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP)

ZAPIŠ SE NĚKOMU DO ŽIVOTA: ZAPIŠ SE DO REGISTRU DÁRCŮ KOSTNÍ DŘENĚ

Darovat naději na život či dokonce život zachránit není nic běžného. Jednak se obvykle do podobných situací nedostáváme, jednak je k tomu potřeba trocha odvahy. Takový ostrůvek naděje na záchranu života vznikl 22. února 2023 na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Krajská zdravotní, a. s., ve spolupráci s ústeckou univerzitou společně připravily náborovou akci do Českého národního registru dárců dřeně. Přímo v Kampusu UJEP proběhl nábor s mottem „Zapiš se někomu do života!“. Od 10:00 do 14:00 h zde zástupci dárcovského centra z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem informovali příchozí o možnostech záchrany života poskytnutím kostní dřeně. Propojení univerzitního prostředí s akcí tohoto charakteru bylo nasnadě. Vhodný dárce kostní dřeně totiž musí splňovat podmínku věku mezi 18–35 lety.

„Jednak je univerzita centem převážně mladých lidí v požadovaném věku, jednak také v tomto období probíhají náborové akce pro naše uchazeče. Na Dnu otevřených dveří, který se konal 9. února, jsme stovkám středoškoláků rozdali kromě informací o studiu také letáčky o možnostech registrace v dárcovské databázi,“ vysvětluje vedoucí oddělení marketingu a propagace UJEP Ing. Ondřej Kounovský.

Dlouholetá organizátorka náborů do registru a také této náborové akce v Krajské zdravotní, a. s., Edita Žďánská vysvětluje, co je potřeba pro vstup do databáze dárců kostní dřeně: „Jak již bylo zmíněno, je to věková hranice mezi 18 až 35 roky, dále pak, samozřejmě, dobrý zdravotní stav bez trvalé medikace a váha nad 50 kilogramů. Vstup do registru však automaticky

text: Jana Kasaničová foto: Josef Růžička

neznamená samotné dárcovství, může ale být někdy jedinou nadějí pro nemocného.“

Rozhodnutí uspořádat nábor přímo v Kampusu UJEP se ukázalo jako velmi dobrý nápad. Do Registru dárců dřeně vstoupilo 22. 2. 2023 hned 30 studentů UJEP, přičemž 5 dalších bylo nutné kvůli nevyhovujícímu zdravotnímu stavu odmítnout.

V ČR onemocní každoročně stovky obyvatel včetně mladých lidí i malých dětí chorobami krvetvorby, které vážně ohrožují jejich život. Nejznámější a nejčastější mezi těmito nemocemi je leukémie. Následují ji zhoubné nádory krvetvorby, těžké útlumy krvetvorby nebo imunity. Bohužel pro každého čtvrtého pacienta se jeho vhodný dárce kostní dřeně nenajde.

Co vlastně taková registrace obnáší?

Během maximálně 10 minut dobrovolník vyplní dotazník a je mu proveden stěr z ústní dutiny. Pro zápis do registru je také potřeba kartička zdravotní pojišťovny a občanský průkaz.

Dobrovolník zapsáním do registru vlastně říká, že pokud onemocní někdo, kdo má shodné transplantační znaky, je mu k dispozici. Skutečným dárcem se však stane jen cca jedno procento ze všech zapsaných, a proto je každý dobrovolník velice cenný. Jak doplňuje Edita Žďánská: „Stigma

odběru kostní dřeně jako nesmírně bolestivého zákroku je již dávno minulostí. Odběry kostní dřeně probíhají buď v narkóze z kosti pánevní, nebo pomocí separátoru, který je vyfiltrován z krve.“

Ústecký kraj s Českým národním registrem dárců dřeně a ústeckou Masarykovou

nemocnicí spolupracuje v rámci náborů do registru již několik let. Poprvé je to ale na půdě ústecké univerzity. Poukazovat na skutečné hodnoty, vytvářet prostor pro aktivity, které mají smysl, to je jedna z rolí univerzit ve veřejném prostoru. Nechte se nadchnout pro smysluplnou věc a staňte se součástí něčeho většího!

Více informací veřejnost nalezne na registr.kostnidren.cz/zakladni-informace

XIV. Reprezentační ples UJEP

Studentské unie UJEP uspořádala XIV. Reprezentační ples UJEP. Konal se 4. března 2023 v Kulturním domě v Ústí nad Labem.

„Na tuto krásnou tradici jsme navázali po dlouhé covidové pauze, a to tentokrát s tématem plesu MOŘSKÝ SVĚT,” říká Barbora Barnatová, prezidentka SU UJEP. Mořský svět byl vybrán tak, aby se hodil do tématu akcí v zimním semestru (většina z nich se ladila do zvířecího tématu), a také proto, že nabízel velkou rozmanitost.

Součástí programu byla bohatá tombola, taneční vystoupení nejen světélkující skupiny Ilusias, projevy prezidentky SU UJEP, ale také rektora doc. Martina Baleje, a další zábava v podobě půlnočního překvapení. Nechyběla ani after party v Tyršovce.

„Největší úspěch? Rozhodně půlnoční překvapení a atmosféra celého plesu. Ples byl celkově vyprodán, velmi se vydařil a slyšíme zpětně samou chválu,” dodává Anna Pauzová, členka SU UJEP.

foto: Jana Häuslerová

Vinařské slavnosti na severu provedou celým rokem

Ústecký kraj se proměnil před očima a do popředí se znovu dostává obor vinařství, který má v regionu mnohasetletou historii. Nejde jen o údolí Labe a Bránu Čech, ale také okolí Roudnice nad Labem, Mostu, Loun nebo Kadaně. Pro vínomilce toužící poznat vína ze severu a z mimořádných poloh Českého středohoří vznikla postupně celá řada zajímavých vinařských akcí. Ty provedou nejen víny, ale také zajímavými místy kraje.

Jde například o historická sklepení, hrady, zámky, vinice s neuvěřitelnými výhledy, ale i sály v malých městech. Akce jsou většinou navázány na železniční dopravu, například známou Švestkovou dráhu.

Série vinařských akcí je naplánována tak, aby každý měsíc bylo možné setkat se s vinaři v regionu alespoň jednou. Už v lednu proběhla akce Zimní košt ve Pfannschmidtově vile v Lovosicích.

V rozsáhlém sklepení kdysi honosné vily významného lovosického rodu, který se mimo jiné věnoval vinařství, svá vína představilo 16 vinařů. V únoru navázal Třebenický košt v městečku pod zříceninou Košťálov.

Jednou z nejzajímavějších akcí roku je Jarní košt vín na zámku Pátek. Jde o méně známý malý zámek na hranici mezi Litoměřickem a Lounskem. Samotný zámek je postavený na skále nad řekou Ohře. Každoročně se sem sjíždějí vinaři z Českého středohoří a Podkrušnohoří, jejichž vína

lze objevovat přímo v komnatách zámku. Návštěvníci tady tak ochutnají vína od Loun, ze svahů pod Nechranickou přehradou, ale i ze Žernosek a dalších míst, a přitom zažijí velmi netradiční prohlídku zámku. Akci doplňují soutěže pro děti v zahradě zámku. Tato akce se uskuteční 25. března. Železniční stanice Pátek se nachází na trati Lovosice – Louny.

Na spojení historických objektů a vína navazuje 29. dubna akce Košt vín z okolí na zámku Skalka u Vlastislavi. Opět jeden z méně známých objektů, který je však nepřehlédnutelnou dominantou krajiny v okolí Vlastislavi. Zámek byl zestátněn původním majitelům a za socialismu sloužil jako archiv. Nyní je v majetku obce, která se pustila do postupné rekonstrukce.

text: Michal Závada foto: Anna Hrochová

Vinařská akce tu probíhá tradičně na běžně uzavřeném nádvoří zámku s výhledem na Milešovku, v horším počasí se vinaři a milovníci vína setkávají v útrobách zámku. Také tato akce je dopravně navázána na vlaky Švestkové dráhy, konkrétně na zastávku Třebenice město, a následně vede trasa pěšky přibližně 40 minut lesem podél potoka, rybníku a úbočím Košťálova. Pod zmíněnou zříceninou Košťálova se o měsíc později, 27. května, uskuteční další zdejší akce, menší putování po vinicích na jižním svahu pod touto zříceninou. Své vinohrady tady otevřou dva místní vinaři, kteří na vínomilce budou čekat s tím nejlepším, co jim navštívené vinice daly. Vlaky Švestkové dráhy zastavují těsně pod vinohrady.

V květnu se uskuteční také jedna z nejstarších vinařských akcí v regionu, Žernosecký košt. Tradiční akce v kulturním středisku ve Velkých Žernosekách nabídne 13. května jak vína větších vinařů, tak menší méně známé vinaře – zahrádkáře. Výstavu tradičně doplňuje soutěž vín.

V červnu je možné potkat vinaře na severu hned na několika akcích. V úvodu měsíce, tedy 3. června, je to Litoměřický hrozen v prostorách konferenčního centra – kdysi gotického hradu v Litoměřicích, o týden později (10. června) Roudnický košt v prostorách zahrady zámku v Roudnici nad Labem, 17. června se pak uskuteční oblíbené Putování po vinicích Malých Žernosek. Čtyři zdejší vinaři budou čekat na milovníky vína ve vinicích, kde jim nejen nabídnou to, co zde vytvořili, ale popovídají si také o způsobu pěstování vinné révy a péči o keře.

Na tuto akci navazuje o dva týdny později, 1. července, Putování po vinicích Velkých Žernosek. Tato akce je rozsahem větší než v Malých Žernosekách. Trasa zavede milovníky vína také do obce Malíč a na katastr Žalhostic. Účastníci si projdou rozsáhlé, běžně nepřístupné vinice, na trase potkají šest vinařů.

V srpnu se uskuteční druhý ročník akce Zarážení hory v Třebenicích – symbolické uzavření vinic v době dozrávání hroznů.

Více než o ochutnávku jde o folklorní akt, i když ani zde víno a vinaři nebudou chybět.

Letní prázdniny uzavírají Otevřené sklepy v obcích Velké a Malé Žernoseky, Žalhostice a Litoměřice. Všechny obce spojuje kyvadlová autobusová doprava, tzv. Vínobusy, a převoznická loď mezi žernoseckými břehy. Akce se v roce 2023 uskuteční 2. září. Vinaři na ní tradičně otevřou své sklepy a nabídnou nejen vína, ale také první burčák z hroznů raných odrůd.

Září je tradičně měsícem vinobraní. Uskuteční se v Roudnici nad Labem, Litoměřicích, Velkých Žernosekách, Třebívlicích

a poslední 30. září také na vinicích v Třebenicích.

Říjen je ve vinařském roce pravděpodobně nejnáročnějším měsícem, vrcholí sklizeň a zpracování hroznů a zároveň vinaři pracují na mladých vínech. Ta představí na dvou akcích v listopadu. 11. listopadu na akci Otevřené sklepy na Podřipsku a 18.11. na akci Košt nejen mladých vín v Třebenicích v sále radnice. Otevřené sklepy na Podřipsku zavedou návštěvníky například do vinařství v Jeviněvsi nebo na vinici pod vrchem Sovice, několik vinařů z Podřipska se představí také v sále Kulturního střediska Říp v Roudnici nad Labem.

Spuštění kampaně k programu Erasmus+

Ve spolupráci s Oddělením vnějších vztahů byla na konci ledna 2023 spuštěna celoroční kampaň na podporu studentských mobilit. V rámci ní se budou prezentovat skuteční účastníci programu Erasmus+ s jejich autentickými příběhy a texty. Chceme studentům přiblížit reálné příběhy a přesvědčit je, že se nemusí bát vycestovat.

foto: Josef Růžička

Snídaně s Erasmem

V rámci kampaně byla uskutečněna univerzitní akce Snídaně s Erasmem, která proběhla 15. 2. 2023 v prostorách MENZY UJEP. měla za cíl představit možnosti studentské mobility odlehčenou formou, prostřednictvím kulatých stolů spolu se snídaní, která byla pro návštěvníky připravena. Jak lépe začít den než skvělou snídaní s možností vycestovat za hranice?

KONCERT U PŘÍLEŽITOSTI NEDOŽITÝCH

90. NAROZENIN PROF. TOMÁŠE FIALY

FACEBOOK: KHVPFUJEP

ÚČINKUJÍ STUDENTI, ABSOLVENTI, A PEDAGOGOVÉ

KATEDRY HUDEBNÍ VÝCHOVY

PF UJEP

KDE

SEVEROČESKÉ DIVADLO

V ÚSTÍ NAD LABEM

22/4/2023 v 16.00

text a foto: Inovační centrum Ústeckého kraje

Najdi si job nebo brigádu za 5 minut

Přiznej se, jak dlouho ti trvá se připravit na pracovní pohovor? Ty přípravy doma od výběru outfitu po učesání si ofiny. A když do toho započítáme samotnou cestu na pohovor, tak jsme na slušné porci času. A to vše pro jednu schůzku, kam to možná někdy jdete jen tak zkusit. My pro vás nemáme tip, jak tyto přípravy zkrátit. Máme ale tip, jak tu přípravu a cestu lépe zužitkovat. Máme pro vás HR Rande, rychlé rande s více zaměstnavateli najednou!

Na první dobrou uvidíš v místnosti několik stolů obsazených zástupci z firem hledajících uchazeče na různé pozice. U každého stolu a tím pádem u každého zaměstnavatele strávíte 5 minut a poté BANG! Zazvoní zvonec a přesouváte se k dalšímu. Pomoc ti může dobře připravený strukturovaný životopis, úsměv, originálně zodpovězené dotazy nebo trénink před zrcadlem. Během HR rande tak můžeš absolvovat až 15 pohovorů! A to už stojí za námahu s přípravou, ne?

SPEED DATING S FIRMOU

I když se kvůli časovému omezení jde rovnou k věci, pořád je to rande a záleží taky na

vzájemné „chemii”, jak si sednete. Pokud se vaše pohledy na věc s firmou nepotkají, nemusíte nijak zoufat. Za pár minut vás čeká další pohovor, který začíná nanovo a štěstěna se může obrátit. Každopádně to není škrobený a stresující pracovní pohovor, ale uvolněná a dynamická hra, která překvapivě funguje pro uchazeče i firmy.

„Od firem máme super zpětnou vazbu. Během chvíle si promluví s desítkami různých uchazečů. A i když zrovna nenajdou vhodného kandidáta na nabízenou pozici, často je

napadnou jiné formy spolupráce nebo získají CV na pozici, kterou bude firma poptávat za nějaký čas. HR Rande je pro studenty především efektivní, ale zábavná investice do jejich budoucnosti,” říká moderátor akce Ondřej Klein, markeťák z Inovačního centra Ústeckého kraje, které HR Rande pořádá.

NASTARTUJ SVOU KARIÉRU

A jaké pozice a brigády můžete v nabídce firem čekat? Určitě NE noční rovnání zboží v Makru, roznášení letáků v „roztomilém” převleku ani přihazování na stavbě… Spíše pozice v administrativě, marketingu, IT… „Firmy mezi studenty VŠ hledají své budoucí zaměstnance, kolegy… a tomu odpovídá i nabídka. Samozřejmě, pokud má uchazeč svářečské zkoušky a programuje CNC stroje, tak ho chtějí všechny firmy,” doplňuje s nadsázkou Ondřej Klein.

Jdeš do toho? S přípravou ti nepomůžeme, zajistíme ale zajímavé firmy a vše nachystáme na 19. 4. 2023 od 9:00 h ve VŠ klubu Fakulty sociálně ekonomické UJEP ve 4. patře (Moskevská 54, Ústí nad Labem), kde událost proběhne. Tak skoč na web icuk.cz, kde událost najdeš, a registruj se! Těšíme se na tebe!

Najdi si džob ! při studiu

HR Rande

19. 4. od 9.00 do 11.00

Kariérní dny, Fse UJEP, VŠ Klub, 4. P.

Hledáš brigádu, anebo job při studiu? Vem to jedním vrzem, uvolněnou

formou rychlého rande s několika zaměstnavateli najednou. Za dvě hodinky

máš jasno a třeba skvělou brigádu, anebo aspoň své CV u místních

zaměstnavatelů pro příští příležitost! Registruj