Spiritor

Partnerem tohoto vydání je spole!nost Stock Plze" – Božkov Více na str. 6

80 K! Fernet Stock má za sebou n#kolik let ve stejném kabátu. Není snad obnošený, ani rukávy nemá prod$ené, ale vyžadoval obm#nu. Stejn#, jako se m#ní móda, m#ní se i vzez$ení lihovin a Fernet Stock i Fernet Stock Citrus se p$izp%sobují.

Nekompromisn# stejní ovšem z%stávají v jiné v#ci, ve svém charakteru – tedy v tom, co láhve nesou uvnit$ a pro! jsou tak vyhledávanými spole!níky. Kabát nekabát, Fernet Stock je tu od roku 1927.

MISS ICE PÁTRÁ PSHIT PÁTRÁ V PRODUKTECH: V PRODUKTECH: Arabica vs. Robusta Slivovice – zlato českých švestkových sadů SOUBOJ CHARAKTERŮ: Analfabet vs.

Profesor

O p$evlékání si p$e!t#te na str. 6

FERNET STOCK 01_titulka-IV.indd 1

SPIRITOR PÁTRÁ V PRODUKTECH: Černý švihák se vyšvihl na bar a už nechce dolů PROFIL ŠTAMGAST Trucker

STŘETNUTÍ: Pavel Chrást: zahraniční vína nastavují zrcadlo těm našim

No13

Zima 2009

V NOVÉM KABÁTĚ 9.12.09 13:11

TT_INZERCE_BARMANI_HORECA.indd 2

25.11.2009 10:57:03

Spam jako znak charakteru doby EDITORIAL Je to paradoxní situace. Bary vyhlašované jako nejlepší v rámci jedné nejmenované sout"že zasílají v p#edváno!ním období nabídkové maily s možností uspo#ádat to !i ono. P#ejd"me skute!nost, podle jakých kritérií se asi hodnotí v n"kterých sout"žích, když pak ocen"né podniky nemají dostatek klientely tak #íkajíc spontánn" a musí provád"t slepý direct mailing. Podstatn"jší je povšimnout si, jak se vyvíjí ekonomická krize, protože ono „spamování“ poukazuje na zajímavý fakt.

Na první pohled by se mohlo zdát, že situace na trhu je ješt" horší než p#ed rokem, jelikož tehdy výše uvedené podniky nemusely lovit hosty takovým zp$sobem nebo alespo% ne tak intenzivn". Na druhou stranu si p#edstavme, jak smýšlí manažer baru. P#ed lo%ským koncem roku se o krizi hovo#ilo jako o n"!em, co sice trvá pár m"síc$, málokdo ji ale výrazn"ji poci&uje a že odezní b"hem dalších pár m"síc$. Uvažování je jednoduché – pro! d"lat n"jaké harakiri, když se zdá, že se nic ned"je? Máme rok a více krize za sebou, a pokud jsme nemuseli bar zav#ít, lze #íci, že jsme se s ní nau!ili žít. A k tomu nau!ili žít pat#í – na rozdíl od minulosti – pracovat více za mén". Být více vid"t, chtít prodat, a když ne vyd"lat, tak alespo% udržet byznys. V takové situaci jsou ony „spamy“ jen charakteristickým znakem doby a nikoliv projevem prohlubující se krize. Na zotavení, které je nyní vid"t nap#íklad v hotelové branži v USA, si ur!it" budeme muset po!kat a 2010 ješt" p#e!kat se spamy (na stran" odesílatel$ i p#íjemc$), zlepšení je ale za dve#mi.

Abychom se však neza#adili do dlouhé #ady t"ch v"rozv"st$ vzestup$ !i pád$ ekonomiky, kte#í va#í výhradn" z vody, rád bych na záv"r dodal, že k výše uvedenému konstatování nemáme žádná tzv. tvrdá data. Natvrdlost t"ch prezentovaných, jejichž „tv$rci“ !asto jen opisují od sebe navzájem, nazna!uje, že v !ase krize je velmi dobré využít „m"kkých“ dovedností a schopností. A t"mi jsou intuice !i schopnost „vy!uchat“ správný nápad. A to vám p#ejeme do nového roku.

REALIZA&NÍ TÝM

Vydává: ATOZ Marketing Services, spol. s r. o.

Holečkova 29 150 00 Praha 5 IČ: 48117706 Tel.: +420 246 007 217 Fax: +420 246 007 201 www.atoz.cz E-mail: info@atoz.cz Vzor e-mailu: jmeno.prijmeni@atoz.cz

03_Editorial_2.indd 1

Zakladatel: Christian Beraud-Letz Generální ředitel: Jeffrey Osterroth Šéfredaktor: Stanislav D. Břeň Autorka příspěvků: Kateřina Hanibalová Layout: Bruno Marquette

9.12.09 16:18

RESUMÉ:

DE E V R BA Ý D Ž R KA A B R A B Ý N Ž N(

a už n a ba yšv h v e s hák Č n e do ů c nech

hák kabá ý šv Čern ocku měn t S e z

í úrovn" t C nejvyšš segmen ovny cenov" ) a cenový úrovn" (provoz

V PROD

9.12.09

dd 17 va-3.indd kava-3.in patra_ka

11:37

eani násl y, proto k výrazextrém vat dva charaktery nija nadržohu porovná oba y obtížné opadlo pro e Spiritor troc hnout jej Je vžd vytá nání ned P#estož moci dující srov o plichtou. v jeho n!il ylo sko neb , n" a esorovi val prof

16

iss Ice 16_18_M

16

va-3.indd patra_ka

STÍ

NÍ HA PŘÁ

A STÍŽNO

KNI

et Analfab

TERŮ

SOUBOJ

CHARAK

19 ........... . . . . . . . . . . ...... ) 20 tí ........ ofesor s r o p n . ž s í 2 t v s ....... 2 lfabet . řání a . a . . p n . . a . a ( . . h . i Kn 24 kterů ......... ......... . j chara .................... . . . o . . b . . u . . o S 26 .... ...... t) ....... ........... oskop . s . d . á i . r . e . l h . . a .

C .

K vel ...... utí (Pa cker) . u r t ( a Střetn t s tamga Profil š

vés jak p$i 7 tip%,

t klie

p$ivés baru a ntelu do

jako ní vína Zahraentričnašich vín m baro

12:58

í extrakc akce s Extra

tším s nejv# Zrnka ením zastoup

Cifry na

kávě:

39

vycelkově on-trade šálků kávy nů Na trhu 39 milio pije asi c. za měsí

41 %

59 %

zaujímá v on-trade bě kávy zrnková, % káva vé spotře Na celko postavení z 59 % káva instantní. dominantní káva mletá a 18 % přes 22

OSKOP zpráva,

nii že v Britáza-

stiky ální a dají zitu medi policejní stati – lidé si ávat nervo že tam"jší svobod to zná a bar$ v tom, lidská skla mohla vyvol ysl spo!ívá el$ restaurací ký pr$m ímky a tví !i výrobzac$plast. D$vodprovo zovat pivovarnic v tom, že vé kel pc$ pivovarnic na diskutér$.stojící mimo tkví vý!epechro!n". V"tši rého z Plasto zástu . Potíž hlouposti, ale ní – sklo ve í n"kte lahví ví ník$ piva, ni ostat zm"nit vané libují

ých, kvalitu česk kvalitahodnotíte Čím jsou kteristik tichých vín? h chara ních na vinoy? rodit již Podle jakých a zahranič výraz začíná způsoben moravskýcy mezi víny že chuť vína se že francouzský jeho vitivní rozdíl vědně říci, Znalci vín vědí, áhají vínu získat poloha

sklen"noukon!í šitím obo!i by ji všich ch si ostro opravdové#etnost, zdra e U milov dnává návrh útok$ y jde o mohl obez který dob# se proje n"kolik tisíc ovor o politice zprávu, ednost, ve ale. N"kdbezpe!nost, ým takovým a vytrv tlivec znamenajínásledný rozh lo o izolovanou za výst# odob" jako vyšší a!uje, že každznání a jedno ného a jedna ovat spíše h život$ dlouh je s d$vody nazn pár piv by se k nepo celku) jednostran ušeny Pokud – pracu Ca – považ do našic unie jako kty obro není obhajoba zpe!né ent HoRe zy vstupují Toto lášt" nebe ne Evropskédní lidské instin nebo segm zy a p#íka život. jsou obzvnie (když už záka jsou zákla ost za sv$j oty, – !ímž plíživé Britá návrh$ la, v níž hodn odpov"dn P#íklad v"tšina nejvyšší izujeme le atd. se roztá!í spiráopnosti nést jako ebite pod# ody spot# é svob pravidlem upadá do nesch ybností ž lidsk tak mín"ným bez poch u, nýbr !nosti život kdo prosa ve spole euroskepticism když sv$j nebo totiž o podle lajnyzájmy, musí podl dan" a tupéh u zapomínáme,. r všechno zuj že p$llit zuje své spot#ební runu na na ktero j ím na#ízením kdo má rád dojít, neroZvýšení ol o p$lko na litr zá záhy j zn"jš mu vlivnému, nejr$ sob" hlavu odách N"ko na alkoh a až b$ra sá sám o v hosp á piva alkoholu A tak p$llitr me možn zbíjí zbí . rocentního projedch bude nad plasb !ty#icetip z výsledk$ ku. a bare nejen m s rosed"t tova balí! éje jední ale také jednou ntzv. Jano z konkr kelímky, h a neko návání o jeden tovými ekonomické povolenýc ru.

Jde také zpisem témat k hovo dopad$ tak bukteré tních bary, (iktních na zalepení recese t p#isp"t k dou muse ím rozpo!tu. státn d"r ve

zodpo půdy, Mohu pěstováno. y, které napom vín musí kvalita kde je tři faktor . Těmi jsou kvality hradu, návání pochází. zahrnuje „osobnost“ se při porov odkud víno „terroir“ ostí u, Proto ěnitelnou vyšší ovocn své sti terroir nezam a jeho klima. ze znalo vína vyznačují vybírám pro nohradu zet právě ská která kategorií, vždy vychá se ale tuzem nkou. Vína, lit do dvou . nou kyseli třeba rozdě světa Všeobecně z Nového strukturova je pak a vína á a dobře v zahraničí, kontinentu ena česk zákazníky vína starého ení oblíburují zahrana ozaříz a sice gastr konk u hostů v podnicích jim zoven podle vás kách provo e. TiJak jsou a do jaké míry nabíd v tradic sud tichá vína vína? cen a takése na světě nás dopo niční tichá tichá vína u jejich příznivých ob“ pití, ská odu nejčastěji „dlouhému Tuzem a to z dův určena k si je také provozovatelé podniků převažují, která jsou a hosté jen dobře, když h tuzemským vín, je chých nejvíce kartác vyrobí názoru zase dobře vinných ku obecně Podle mého na svých ce podni jednávají. ní poskytnou vína v nabíd Konkurence . gastrozaříze r. Zahraniční lo kvality zrcad prosto vínům vínům našim nastavují

l lepí Alkoho tu rozpo! díry v

z obsahu &ísla be

jeme e a sleduí, reušet#eny, i !tem lnictv z$stávají kde paou chvíl t hote poradennašt"stí našt entu, jde? Každá celá oblas t"ch é Bary tohosou!ástí ás segm uje. O co upad ch všech od druh fung jedna jí obrovsky "ji po !ísle ale jsou aná !ísly !ís už u, jak opisují – reprezentu hloub na íte, že e-li se nás ního proud nika vyvol st#ední u. Pídít idla zjist – nejen u ly, denní bary ích vního ruch !ností, zprav jež ovšem v médi cestovníh é hote a ací, v"zdi!kov ú#ad$ níc spole pc$ asoci staurací , p"tih ulta!ních stických ý ú#ad zástu urace a konz stati #e #ení el$. ských vyjád sní resta zovat národních ý statistick jiných mediální entu (luxu nt všech provoe po datech pro 'esk íše do sledují o segm porovl celéh šest proce p#ípad" sáhn ech hoteliér$ že je jen p#ep n" p"t pro* pují úzký ená, o v lepším aná – o výkaz vždy správ a narazí n e b idla znam nebo zastu ká“ *rma možné údaje deformov která to zprav dva trhy není hledá jiné jezera), !i „poradens bu) jen ale i tak ze. De facto “ a zjišt"ní, o rma Máchova ní * jší, umná á ích jinéh národ vlast esn" „výzk b#ez analý je n"co , pak takov pak vydá za kují jednotlivá z jedTaková jsou sice nejp# sekundární ú#ad sledu é ukazatele ací. Ty y, jež publi pocházejí bije na statu (ta která podrobí statistický ních asoci , která zpráv srovnateln !i ý !i Euro legendy), . Ovšem každ í vzájemn" r$zných národvydají tiskové to!í !ísla asná krize ) se ší#í dokola istuj cí sou! dn" !i graf$ a neex než statistiky ti násle m"síce se pak je !i vyvra tabulek oduše t#eb spole!nos . Celé í (spíše zd$vod%u o. nat. Jedn na prohlášen é *rmy. Tyto je na sv"t" !ísly se pak nic spole!néh nap#íklad jiné poradensk alita jako hrom dy. T"mito tou to nemá nere ými odha $. S reali p#eberou– a mediální pouh zájm a t#ebas stických ní médi je a jsou í lobbi noho zdro prosazován p#i poplach

u zoven najdo 41 % provo zrnkovou kávu, e Téměř ve nabízejí kávy pouz milovníci 2 % provozoven kávu. tní v necelých elé pouze instan objednat provozovat varianty si lze . tři zoven Všechny 4,2 % provo pouze ve

9.12.09

11:37

18

iss Ice 18_Miss 16_18_M 16

a-3.indd va-3.indd patra_kav patra_ka

18

11:37

atu o kvan ík pro deb nep#espole!n et p#íjemn" i na dobrý lfab $ pro prác e být sicenepat#í. Ana l“. M$ž dpoklad e ých !íse bar spíš žství p#e z „!erven hanice, ale za To malé mno i. al. )te sam tové mec ani nezklam slní. Posu ale vdu neo kvapil, opra n"j baru u

sor v. Profe

rakter

Cha

4/5 4/5

Přístup mužů

3/5 3/5

3/5 3/5

P up žen Příst

2/5 2/5

2/5 2/5

Smysl or pro hum

3/5 3/5

1/5 1/5

t Rychlos servisu

0/5 0/5

3/5 3/5

Výrazové ky prostřed

3/5 3/5

1/5 1/5

Sex

rating

1/5 1/5

3/5 3/5

ilustrace:

Matoush

Liesler

21

Spropitné

3/5 3/5

1/5 1/5 40 17/40 17/

12:19

9.12.09

uboj_cha 20-21_So

rakteru-2

.indd

9.12.09

20

PROFIL

ratéři lístek restaupozici vá na vinný iku zastá aktivně ení vína iku. Zařaz jejich podn je hostům e podn , zda víno v nebo jestli specializac také tomu ky v nabídce podřizují é“ polož spíše „nutn jí v českých urací vyzna nabízeno. kteří mají hosté resta ají. podniků, podle vás h? že hostů ve vínech i vyzn ím, vínec Jak se ích zjištěn že se i zahraničn potěšujícím více a zdá se, mne dál Je pro bě, je čím víno v obli

ké, resp. rů o čes jí restauraté domost opět odvíje podniků či zda víno otíte pově Jak hodn produkci? ve většině gastro aktivně nutníkům se ě pak je zahraniční í víno zákaz ním případ zásadní restauratérů

Znalosti zda zařízení nabíz jší roli. V prv hy a neméně přitom vedle obslu musí od toho, naniku spíše vín ze strany nabízející víno nál rozhodnutí hraje v pod alá znalost nout. Perso měl při svém ností dokoní víno nabíd aby host je její uměn nodušší tak,dobře.

Miss Ice nejjed být co , že zvolil u jistotu prosto

ASTA:

ŠTAMG

:

r Trucke

t Pít, jís a řídit

k, manžele h svých u!eni od i hosty ve všec ích, sí&, odlo ným za#ízen dálni!ní rozhodn" víta k#ižují u takových od nich Celé dny povyrazit. Jso decibel$. V jí a v"dí, co baru? život. í #e zna na 120 t"žký as mus vašeho se ob! orhead !e tirák$ dob e práv" do #i mají jí Mot Trucke ps$, a proto d" hra d pubem, #idi ž trucker vlez a ob" nek p#i mile p#e ravit, kdy ovišt" ch, kde podnicí hektary park se ovšem p#ip co s dv"ma kávat. Na . o!e mohou Spiritor poradí i: To vám Radost

pis Životo

ení:

.indd tretnuti-3 24_25_S

S vínem žádná. do p$lo tom piva#i, te-li bur!ákh objeví #i jsou Trucke snad jen, podává v novinác te tam se lze #íci, že pivko usp"je i, když sem ným úsp"litru. I nadraném tirákov “. Zaru!e Když jsou o službu zpráva pivko.

– takže jen „mimo nealko si dají samoz#ejm" haldu energie !as zelený chem je m, pot#ebují , kafe, te jídlo, za volante energy drinky podává steak, ují Pokud konzum trucke#i). tý hov"zí a š&avna covanou seka(dharm si ur!it" dá , propra grilu, a& už je r bagetu trucke z rger !i a cokoliv hambu é koleno nou, ovarov!i nikoliv. to k jídlu

foto: archiv

a škol vina#sko4: SZTŠ 1980–198 á ve Valticích d"lskozem" šky: -ovocná#sk8: St#ední RM ice ké zkou DIN, ÖNO 1984–198 škola, Ivan! senzoricn"ní podle norem anstalt und -technická5: Mendelova Platné slehr univerzita rské opráv erneuburg, re Bunde 1990–199 á a lesnická Degustáto záštitou Höhe Obstbau, Klost vín pod - und zem"d"lsk hodnocení um na v Brn" a ISO für Wein %ující k á#ské studi ké univerzit" v Brn" Bundesamt Zkouška oprav 4: bakal é a lesnic 2001–200 zem"d"lsk ici) Rakousko. ných v Ledn i EU. Mendelov" ká fakulta hodnoce v rámc sout#ží (Zahradnic seznam vských nta!ní í praxe: technik v Mora ch: Orie náln vín lých lete Profesio6: vina#, vina#ský"ji Vinium Velké vských v minu (pozd é ých a mora 1984–199 závodech zem"d"lsk - Festwine lopedie !esk Státní vina#ských encyk val vín - Malá ktor vína Pavlovice) sud: inspe bický festi - Pardu vín 'R kce eliér 1996–dopo ské inspe 77 kých "#ice - TOP viná# r a somm spole!ens a potra ské Litom degustáto , ve!írk$, - Vina# - nezávislý r degustací orum - Vinof destiláty izáto vín - organ ích setkání & prezentér tikou - Víno i *remn publicista a Mikulov Juvenale skou tema - Vinum vín šampion$ - nezávislý knih s vina# Bártou pro 2009: - Výstava autor komisích Lubošem - spolu né v roce– Srbsko práci s á v odborných ni!ních ve spolu hodnoce rad rných a zahra deln" zased domácích ú!astní se odbo Sout#že Challenge, B"leh - pravi í vín na ch a l Wine hodnocen a p#ehlídká - Roya wine trophy Chile aj. na destiláty Itálii, e vína Pragu sout"žích ve Francii, Víno & val podá pohár ských vín menu a salon$ - O zlatý ní 15 evrop Mikulov voval vinné#i p#i setká - Festwinevín šampion$ - sesta ve!e Malé val vín slavnostní $ - Výstava projektu h vín po t#ech bický festi prezident : práce na - Pardu vskýc 2006 vín ých a moraKrál Vín 'R - Král od roku Styl ie !esk na roku Víno & aného - Vina# encykloped pisem ity v oboru p#ejmenov s !aso Wienna aktiv - AWC edicích í spolupráce obchodní sejících ství: liky Intenzivn1995 dosud: služeb souvi ství a nální !len $ 'eské repub Cru od roku marketingu sommeliér Profesio iace sommeliér oblasti !nosti Grand asociace vina#ství,p#edevším v Asoc via národní - !len , tel spole rady !asopisu s vínem 1999: jedna Food Mora konvinia mezi k!ní po#adu - Slow kého od roku 2003: !len reda pracovník pražs - !len 'R rný spolu vín od roku a odbo Slow Food ikátu noviná#$ zat#i)ování ka pro SommelierPrima va#e! spolupracovník pozici !len Synd se expert$ v rní oma ing, exte Tesc Komi 2005: Dios Trad výb"r vín - !len za od roku odu s nápoji ov"dný ti velkoobch eliéra zodp u spole!nos chief sommh do sortiment za#azenýc

í tabák žvýkac !epu, race pro vašem restau zdce pifka na drive-thru spoluje Další zna!ka ího menu, na na míst" poledn blondý v cen" y, povolná t. kamion za dvanác a nafta

né Oblíbe : nápoje

ást Pavel Chr Kurzy

12:19

21

20

.indd -2.indd rakteru-2 harakteru uboj_cha 0 21 Souboj_c 20-21_So 11:45

9.12.09

40 17/40 17/

Total

19

UTÍ

KALEID

ch ze provozovná České de V tolika ce trhu on-tra 100 na které mají v nabíd republiky, konzumenti y. mohou lihoviny, ici jakékoliv značk najít slivov

9.12.09

STŘETN

vín. u nabídkudem na t rozli!no s ohle í hosté nají si zákazníci snouben y, mohou v rámci egaller ozoven ale také vína. osti Win kých prov á nápoje, ích !es meliéra spole!n ostatného !ní tich sam ých lístc i zahrani !eská Na vinn a Chrásta, som ití vína jako vají dná obje Podle Pavl možnosti využ v"tšinou ální univerz itami podniku se special

67

dd 14 indd ovice-4.in vovice-4. ktech_sliv ktech_sli _v_produ hit_patra 11-14_Ps

1/5 1/5

extázi t ji k

dd 19 i-2.indd nosti-2.in _stiznost ni_a_stiz _prani_a kniha_pra 19 19_kniha

vice pose slivo segmentu procenty Tolika kategorie na dílí jako rámci celé ČR. v lihovin

cosi v nich najdete rovnici ho pultu, í dojmem, že i barové h odlesk ň na vás působ objednávkam ajícího nemá v očíc 2 . Zárove dopad mezi dvěma na baru e E=mc n stačí pouliční lampy Brain man přesná profesora ění rovnic Tento barma aticky svitu Náš typ ě úhlu e. Matem kové ztvárn ji vymyslel. základ konvic jako duhov í, ale také baru na rychlovarné životě. u hostů na nejen rozum v praktickém lného odpor věk všech spočítat u desku a tepe ud těžkopádně na barovo působí poněk mysl ovšem m roce v jaké okem acích typu,nout levým všem po inform zahléd trun. V tom lopedie vysloveně lačníkolik hvězd lze supers ných vydání í, ní encyk která do teorie Gándh Příruč zapadá nepublikova narodil část mužů, z ještě Existuje reinkarnace se či zda velký třesk informace aktuální své třetí pravou rukou vysoce zakrytým or poskytne re. jim profes Science a Natu časopisů veškerému vý jejímuž povída . Žena, roztomile gamu, omegu zpravidla u nohou. ů tí za betu, Profesor bývá mu bude ležet ých rukáv jej hodno lky, ráda. klotov alfa samce rozbor, bude rukávy a motý Vášeň ávající slovní cvikr, klotové Ženy vyhled ází dlouhý oceňuje předch konání Žena, která za a empatický. považuje humor s ním anovský hosté si Takže proto cimrm . publika. humor, mobilu aného ovaný z papa r zfetov ící disting Mor humovelmi jemný ený potleskemna osobu mávaj u uje prováz Uplatň pohled jako při vulgárností proud srandy stejně užijí asi něj tedy i Host od k část pohyby. t se sune a pomalé ovat, kdy je dalších dvace jméno chůze e, ná vysled druhé rozváž dnávc musí je jeho patří e. Spíše tost k obje Pomalost u projevu (re)akc rychlé šká-li příleži K důstojném nějaké e prome e čekat sedí, protož nemůž právě baru, kde suchu. minut na n osti, snad lé vědom í? Tento barma u, , rozsáh a textu hostů rozum ného objem dbě věty tak málo y nestej tekutin technicus t teorií o skla Proč mu ale mísí bí. znalos Jazykus nýbrž zásoba, rozhodně nechy koktejl, dávku.

Slovní ravuje nost mu je, nepřip uje konstantní i výřeč odměř ový řečníké nýbrž destilu tribun nevaří, panáka, nýbrž Žádný rie obecn vá za katego na nenalé může být oči narazí vo nižší ně výrazi nesedne, host a na nic mezi ušimaa mžourající á výhrad zející se mu to nách se neptá vše OK. použív nachá nic Když áze je a na mi po knihov na větu. cáš í datab dobrý den, jen nalévá neodpovídá, Když má no neoke k a vědomostn zchátralé hodina vulgarismem Dokud Všech úsude Ale tělo peal. proloženéhráz ignorance. češtiny u Pronikavýokolností sexy. avý sex-ap h neprostupno určitýc nevěstí pronik limity Jasné tito většinou bí říje bývají hosta e o nic je to pro zvěře v obdo nepůjd u Pokud říci, zda tíme průměrem. divoké u vodko stavem at. Těžko vášnivých. ní vypito úspěch. objedn Proto hodno popsatelné neukojitelně kátou posled na dobře naději stí světlanež si host stačí spropitným. osob nátuře rychlo čený několi odchodem Počty rychleji, to ocení vyšším Díky své předmětem zájmu vztah ohrani ým ranním spočítá hoši a brzk Útratu a těžko říci, zda má takový jiného, í výhoda, nemrz mě , to í, Co nevím příliš neosln ování neumí že si to jeho vystup at. mentů á v tom, spočít konzu u a spočív , že většin Jeho výhod em k tomu na štíru.

Vzhled em spíše bude s dýšk

se p#i nižší zájem domá s rokem 2008 Asociace hotely s tím, že zalepí díru tržby ný provedla srovnání stra nižší á se ani zvýše stra race a 35 % ve 'eské republiky a Silve a Silve ve ekáv Restau tržeb Vánoce nižší a neo! j (RevPAR) až Vánoce celé pokles na t"šil na území ávají na

ace – inform

prosazovat tím více se ztotožčím dál . S tím být začínají u u nás speciálními sirupy čným může ným výjime dní dobo ené nzova také posle miny ochuc f Voltr. Něčím ádou, konde lasko kávové Pavelková i Jose např. čokol také ňují Jana ozvláštněná či grappou. u, také kávalikéry, koňakem bez kofein mlékem, ost kávě To pozítřky í předn varianty. u za lepší kteří dávaj feinové způsobů, Bez kofeinprovozoven, také její bezko uje několik uvést tzv. „Exist kávy me říká: Pro hosty utoři může který od metodě distrib Chovítek, nabízejí jednu z met je při této přitom i Ladislav u. Jako á káva .“ Zrna tvrzuje kávu kofeinmetodu. Surovvyšším tlakem zbaví kofeijak zbavit se pak mokrou u vodou pod nicích roztok pak v pod vzniklý švýcarskou na ohřáto lav kofeinu kofein, uje Ladis h a uvolní uhlí. Kávu bez tné ženy. proplachová kofeipovaž vodu bez jejic presa r$ o kávu vé a kaabsorbují ltry z aktivního i problémy a těho !eského u restauraté fi kdy t zájmu nu přes se zdravotním mírný nárůs tší zájem hotelo Podle u kávy, b"“ tzv. chyb uje P#i „výro za nejv"tší o velkého hrnk "nou exzařízení. ocení lidé ková potvrz í o ni mají nejvě lními kánomická Chovítek dosažení plnéh li, nechají spušt vaných Jana Pavelle jejích zjištěn ostatní gastro zaujmout cereá jsou po i á doporu!o dosáh „Tyto kávy touhu nu. A pod provozy, ale hosty též i déle než Chodítka takov aby toho možné a kávovin.í potraviny, které dloupro to, pákovém stroj várenské Chovítka je lava ké kávy ávajíc a kv$li í klasic na slov Ladis aroma Ladislava jsou směs trakci bitele vyhled ivé látd. Podle to pravé i škodl styl.“ vami, kteréhlavně pro spotře 30 sekun nebude mít e dostanou životní uratér vní ivní resta a akti atrakt d si runa trh káva nikdykci se do nápoj zdravý #íká: „Poku preso, dopo ké utoři kávy jsou podporují hé extra lav Chovítek klasic oji m velké vě, jako ítek ázejí distrib lungo, ky přich né přípra nými nástr Chov ky. Ladis vat svým host$ spíše tzv.

Se správkomplexní nabíd k její správ í. Ladislav koncept podá rovat náčin bným p#eje náš V rámci mu serví ou vodou. ím potře „kávové“ i je spojen např. s náčin a potřebné !ujeme é hork cky, jako dokterým také se dolit ary pomů m, ické espreso Pavelková arů např. kávovkovým strojů různé barist A Jana kávov íme y atd.“ vedle informaříká: „K pá a konvikávy, nabízmisky, džezv tujeme potřebné li svým přípravy a atelům m posky nerezové tácky nápojů předa odklepové latté ekvilibristik svým odběr podniků ch informací odběratelů temper, dále mléčenky, přípravu „Našim Informační kávy poskytují zovatelé gastro šálky, y pro kou ještě letní produktový h přípravy plňuje: utoři také např.mléka, džezv jsou s nabíd je provo tupec „Vedle na Distrib aby nků říká: se v pos jem komp a mlý ě tak, ítek níky jak zpěňování ří distributoři např. proná orientující ce o káv Ladislav Chov informace na naše zákaz Distributoři m také ery.“ Někte zovatele hostům. e vzdělávat a poservisu.“ a temp tují provozovná kávy. ují provo írovat ném snažím Miss Ice zahrn vu se ve správ vovat a serv možnositalsku“ a posky pro přípra kávy, tak vovanou „po u kávu připra modelu. Další technologie opravdové kávu připra pty, jak italskoku k italskému nálu. Pro izují kratší cemi a rece u kávy v Česzaškolení perso také organ í z moží kultur utoři „Dalš sunout lístky, poskytován sionály distrib ková říká: Pavel nápojové infortí je také kávy či profe Jana také vy kávy. ovat, jsou h‘ každé kávy,ch klimilovníky kurzy přípra ost inform ,příbě či delší o kávě veřejn podniků najít ží pochází, v jakýa, jakýtován ností, jak h mohou hosté vých plantáh byla vypěs ch světo jen na kterýc , z jaký podmínkác “ vě kávoprovozovenporumace o toma geografických čuje apod. jí k přípra např.

40,8 % mohou i se vyzna zovatele vybízeoblíbené patří nabízí matických nebo m$ trhu mletou si hosté u a instantní kteristikam často provoítek říká: „Mezilatté macchiato rňuje: u mi chara mleto Podle výzku utoři kávy upozo kávu, pouze na pouze lav Chov cappuccino, jen mleto Distrib Chovítek alit. Ladis zrnkovou % podnik$, je záklanapř. opodnik$, a jen inLadislav h těchto káv 22,1 vých speci ality, jako tyto % gastr restaurací zení. variace. !it ve speci u všec stroji jsou #edí 13,7 mléčné í 10,2 % % gastroza#í ochucené uvědomit, že pákovém aby perso é se soust kávu nabíz v 1,7 jejich různě telé si musí na klasickém vu. Je třeba, vou mléčn u hosté a a zrnko vu tzv. Podle přípra „Provozovaní espreso kávu najdo nější na at přípra stantní dem tradičpoměrně nároč správně ovlád iky latté artu.“ doe kávy speciality vující kávu uměl speciální techn ající variac nejen také ě vypad spotřebitele se nál připra a ovládal vují tyto efektn specialit mikropěnylava Chovítka hodnotu a oslo mléčných ou Vedle Ladis přidan em. slov nápojům ivním vzhled dávají též atrakt chutí, ale

ňonce kroma livce, Výraz jednot do sit všeobecně e zabrou e reprezentuje tedy musím toho jedinc šířkách ních rysů V charakteru isných koliv, co ch zeměp popis základ a o čem ná. ování opice.vou, debat . Pro je zbyteč abet“ v naši sousta či „analf vývojovém stupni na baru, rnění napřim signální lítaček analfabet cké znázo nižším uje pohyb rní grafi na podněty první Označení pohybuje na přesah populá reaguje jenž se a hledat biologie ě živočišného, učebnic brutáln je cosi si najde Parťáka propadá nstva ho osaze pokecá ožratý barové . nejlépe á část nostem mužsk třetí ranní obřím společ jak po S tím, pak proti nem si vysmíván. nosti. Nic společ zpočátku S naším barma ritě. bývá muži nadnárodní er obří barman získává na popula manaž Takový lu, alkoho temnotě zlato Mlčeti ženám některým na ice, může mluvit, může rt. řené popelnvečer nepro ý introve výraz nedovpokusí celý obit jako tajemn li Odmyslíme- n-analfabetvé ženy zapůs barma rukama. ou živí Když se méně chápa se většin á postava. se Nezdá stavěn Analfabet dobře projevem, imponovat na svým maso“ typ barma „Ema má . baviče pravdy tuje tento í posky první životní až překvapivé lí ných situac může činit Lidé nezna tví humor množs existencí. svět. To z nich pouhou nost, že em na jen skuteč “ pohled snad Přejděme , mluvou či to chtěl? neotřelým „A cos poznačit, ováním pí svým vystup překva u si neumí někdy protože rychlosti servis ale kuje. drak, iska diskvalifi uje jako . To jej z hled poněkud sice pohyb vracet stoly se musí se často a mezi chtěl, barem Za host co který

estraen pot"š oce a Silv z#ejm" lo%ském atné“ Váncelého roku, jako v zenosti Do konce roku ují na „šp v pr$b"hu #í t$. p$iprav po propadu tržebnebo stejné obsa . Tak hovo cích turis

y také poko Kdo se Hotely o!ek za#ízení stejné tržb budou disponibilní urací na ovacích uracích a resta em jeden nebude. s lo%sk hotel$ y v resta orie strav 2009. ách na spíše zovateli z kateg é. Ve srovnání let 2008 a v tržb roce. Tržb tají na obmu ndent$ propad mezi provobliky. e h se chys % respo y budou stejn než na p#elo dosáhne ankety, již é repu ých letec svátcích klesn než 50 tržb horší ních výsledek restaurací 'esk lika tu!n ává více domnívá, že í, že budou a ích o!ek se, ale dních n"ko ívá, že o váno! na se % soud hotel$ 0 %. ská rece entu ních svátcP#ibližn" t#eti ndent$, 43 horší. Po posle ení se domn o 10–3 . hospodá# O váno! v segm za#íz ješt" % respo zenosti nejen evším podnicích nech dá 37 zdá být ubytovacích pokles obsa tržeb svých cit p#ed el$ u, v regio p#edpoklá ovatel$ se pokládá o!ním propadem nár$st kapa éna Prah Silvestra sektoru ubyt 46 % provozovatz nich p#ed ový zejm celor v hlo % za raket posti Tém"# evším Nálada než 40 urací stojí let. To období. u, více izuje p#ed dních a resta hubené oproti lo%sk hotel$ charakter "hu posle sazenost pc$ Asociaceprost#edí. To došlo v pr$b cit. ní kterému ovacích kapa Podle zástukonkuren! l$, ke ubyt také siln" i!kových hotepot#ebných vypráv"t !ty#hv"zd k „dopln"ní“ s, si o vás spíše došlo Budou awakenesse "jí spát. " budujete nesm že záhy vámi samoz#ejmskute!nost, jim skon!í ch nad dou si níci v patre o meto nem$žete ani rmách, když a. Tout t, nájem enit v unifo být v"d" kruhy pod o!im ka. Podc " d"lali hoši dna paná mají o vás musí toto pravi z#ejm Na ulici o zeptá, pro!

Povyšte y nahradíte spíše zajde co by samo hlu!ní. !iníte? že spát, h v okolí. A Bu'te jich n"kd tak už automatick "ch. kde se Navíc kdo nem$ te. Že h prosp t#etinu služebnác všude, ejních domí. lidé, p#ipravujeajete decáka, esného v jejic , vždy& které tedy pov" v"d"t na polic panáka. nep# $, e p#ihr doby ana ka, zní na šrajto( barm míru drinkn"kdo paná i provo o vás bude ou k vám se na více jako na konc jinam? Otev#ená v$bec.

Zajd dná si amená neocení sm"na?

Nedívejte . Obje lo p#ijít chodili hosté To nezn velkorysí. stižnou metu k$. Nic musíte. znovu. Pro! by kasírku nem" !ty#icet Bu'te #í opravdu už osma seliv" nedo n" do tuplá ci by na vlastní jen, když p#ijdou nazít P#ed Váno a vy jste lo na zdán pivo jde zásad ávejte t ráno že více než o neustále del, vala. vynd dev" rem, pravi v vóz%o to á, p$llit bude ím t"ch jít dom$ , jenž pozn Kasírtašku jen zner ), váš hrob hosty št#d$í. hli dodržován Nechce by vaše Bu'te ná spolu ut. n"ho? rožen" dál. Host í (mož vy pro nikoliv jste p#itá ým s!ítáním meno mlad neoh er, nebo zapo které ete ní partn u a fr!ím když zem# vás nemohou pro vás, en" trapn ostírat ý život I s vylož na Je tu host energii v plech á dobr m"lo rozpr ného , které neopustí. jader je možn mostí by se chápaví. nu další , vás už i slzami dav$ zaúložiš& ml!ení, Bu'te h v"do ali. Prásk jeho blaho pnost nných bob#íka "tí vašic skráp"ným vbu hlubi se snoubí scho t o telesi plní hodin nespu vám jde o v"!n" vostí. Rozp , p#es výsta an, jenž ana i kv"ty su deba slovním bezáchov $í. Barm hrazujte žvani ch na baru výkladu barm v náno !erstvým a chyt skryta ním a hraným sm"sí obložen vtipní však nena t"ch používaný h text$. Ve ce z$stává ktních uvnost ckýc p#edstírá áln" funk výmluvní, Bu'te vník baru. Výml er$, minim jních obrozene t" poslední h „to“ je a za na výrobu perfe polym Zvláš anec st"že vém ale pracoy základních profíkem lávat. citace , že v barm nejen a vzd" dlí v baronení, od výrob po schopnostsprávné v"ci My ovšem víme se pro hosty a hlava tak až ve tace velí, Pokud tomu za bulváru. nosti. Sta%te odpadu "d!it gravi ech cestou p#esv jak jim !i žvást ní osob natáhnout. znaveného ujmout, ládn", seriálech ají renesan! chodí musli pohodln" poutníka visí bezv vizních at se lze , ruce bar, kam se skrýv slov. y. Nech provozuje na nohy cem, kde balastem í, ale také host už dva metr i když ál s kaval kohoutem $že váš u kumb álním rozm"ru ého k#es&ana, ingredienc kluk s í. Nem e vzad y? Vleze azí dve#e pohostinn máte n"kd !ky o minim ností každ ? Rozr , co leští lustr vdu se Bu'te é seda ? Jist" li je povin Opra drobných na pár po#ádným !íremfeministka“? popelníku do baru vkusn vlastní poste stojí za ve á šacujete ale s lidmi po#i)te tou prospat kde to kterého na hlav" vy, s nápisem „Hrd"d!te se, že m, s, u špiritusali možná a p#esv vným míste lehký santu v tri!k e na bar , kterého máte ví se dáma s nimi do #e!i pestrým a zába mové. . P#ijd se Obje stane decentním krava&ák? tolerantní opak, dejte se váš bar iv tím ntní Bu'te – nikol ejte pravý Jen tak d aroga na hlav" první pohle nikovat? Ud"l én" cokoliv. na vícem ce komu dovnit# d"lají nimi nech #íkají nebo vám s t, a& už hosty. to mluvi vás i vaše bude bavit

Servis Zdroj: Data

silným říká: „K ‘ me ,těžké Josef Voltr namletá. to, doporučujekávám jako ená a ristret ným ,lehké‘ jak je upraž je např. k lehce praže navrhnout na tom, kávám, jako a naopak ro můžeme praženým moučníky, legge nebo lungo čokoládové leggero sorbety.“ espresso dorty nebo ovocné

12:58

iss Ice

(provoz

T

doporučepodle jehoém kávovavěc“, je pákov ku „na kteroha podni kávu v klasickém ších chara nejlep ile jde obslu dosahuje připravovat A jakm odnější „Taková káva Pavelková. i Jana ěratelům ní nejvh dodává: souhlasí jejích říká: „Odb ru. Dále ostí.“ S tím u škálu čnosti, t vých vlastn této spoleale i také široko u také koupi jednatelka Arabiky, ale moho výběru mají u nás osti velková, nejen 100% mentu níci si Velké možn ale i v seg nabízíme Robustou, zákaz ou alitami, a Robusty. s nou drážk vi Arabiky espreso speci kávy.“ směsí ové hosto zvln" é se inten šálek i jednodruhníci nejen mezi překapávan žera voňavý podlouhlé bobu. Mají chu& vu Ca mana personál ou iky jsou dolní !ásti naši zákazých pro přípra ze které Theissiga, HoReespresa striktou kulat ocáskem.

Boby Arab sm"rem k káv určen o typ kávy, a sladk m Davida e na bázi jde říká: „Z na uprost#ed novou v$ni a karamelový ch výšPokud nelze podle slov že by se nápoj Theissig e caffé l, říci, nadmo#ský $ nad zivní kv"ti kyselinkou tové. David veškeré variac hlavně připraví, internationa či robus ají mnou vysokých do 1800 metr populární , které chutn Le patio na arabikové s p#íje prospívá ve 0,9 do pak velmi od 1000 ucené buje od veně dělily Arabica p"stována Voltra, h káv jsou ené či neoch se pohy napovídá, je je Josefa bídky našichiato ochuc o sné dvou kách a Obsah kofeinu od jmén nabízí podle v souča ch lic macc její kům latté výšká elé Repub jak již mo#em. $) nad Czech .“ o#ských firmy, podni provozovat Robusta, ženám v nadm až do 800 metrv poloNespresso managera 1,7 %. nou jejich ca. e ou á a roste h nalez é Společnostdevelopment u drážk náve kterýc 100% kávy Arabi např. mléčn lice odoln set metr$ (n"kd s rovno silný ho#ký business druhů směsí, t#í druhy chutnají kulaté na nápomá á. set do době pět Robusty, a dvadnes stále více ty se začínají Davida Boby jsouKáva Robusta a málo vo%av % rádi obslov vá varian mo#em. max. 5 gastropodniků bobu. venicích ná, svíra dochucené ovat. Podle ích připra retto, vin" výšky !asto výraz Hostům jejichž různě častěji objev si v pod vou ve směs je jí kávu persoi kávy cino, rist o, tluje: „Tako dech a čím dál speciality, e oceňu ig vysvě sionalitu vůni a přilístcích ních Milovníc preso, cappuc nejvíc profe h Theiss méh livou vě jovýc zná dnes hostéArabica. David chuť, přitaž naprostou ování základ a, jí při přípra : její ka“ vyžaduje paměti dodrž ný tlak, teplot Theissiga i starého j náva jed rádi pro ková konstatuje usty a říká na 100% z kávy vy kávy ků mají ného „tur nno, ale resa správ ných ze y a Rob s přípra Pavel musí mít vším podni u esp rica míje Proce Jana Arabik který přede lava ku, opo ame a je např. mletí. kávu hosté ré se kofeinu.“ hu obliby mixu Arabiky, a to slov Ladis nálu podnipřípravy, jako ost trochu obsah převa tky, kte vých je podle ruhovým cukž a hrub její jatelný o 100% potěšení d s již dne zásad zájem jsou v přepochou ce, gramá přípravy kávy o- či dvoud nkou vody. kávového neustále sílí a restauracích.“ že přes den h$ kávo kávové s jedn doba extrakím správné hodinách . Podle oládě a skle hostovi „Nicméně h kavárnách ých dru a další jsme také, ve večerních sm"sí.

Vyvrcholenjejí předložení ), mandlí v čok ání také mléko jen proamenali e latté, jí z r$zn v trendovýcříká: „Zazn ávat kávových Chovítka m a třtinovým ccina a caff vi na požádvovat a pod zapomínat Voltr p#ipravu také a hosto cappu Josef to.“ la za připra návky rem (řepnýmůže podat po ristret nemě odr$d utratí lidéých kávu měl uha by sile objed espreso nebo ostředně rické Obsluha Pavelkové by měsíčně nál. „Obslby měla bezpr presa i se a senzo to je pak miliardu údajů získan se ný perso s Robustou trochu a u es chuťové kávu áslov Jany ace ek Podle ivova jednu tácku spíše různé mii. podáv venou naven a mot Přes – inform miliotové trono nejen se také speciality školený správně připra vi na nerezovém espresa pak 39 Data Servis cně robus příkávu v gas i smetany bázi že Mléčné ch odrůd majíjejich přípravy t hosto vypije asi čnosti slov na to, ality na říká: „Obe hu vají pro kávy, cukru při přípodle celkově vě donés od spole é speci Kávy různýale v průbě y šálku it by obsluha Chovítek – in. Přitom ě hojně využí ejší a Roon-trade její přípra vody. Mléčn ní značk Ladislav důvodu se na trhu kávy za měsíc Data Servis Naraz vlastnosti, vání špatn ca kysel záleží na sklenkou bez vody.“ Sladě sionality. chovají. ohoto při použí pro použív on-trade ředitelky vě je Arabi velmi profe nů šálků odlišně la např. tvrzení způsopění a i z t alit. Chuťo dného me vždy ovat za znak Šimkové, spotřebě kávy% káva zrne nemě může při a jakým speci vé u nevho Podle jeho kávy více Marcely chaobsluha m kávy lze považ ho životabudič také mlýnk na celko postavení z 59 % káva inmléčných hořkost.“ káva namixována chuťovým „Také a pravu formace, a 18 zase vyšší které pravě černékávovaru nebo ková říká: ým upěchování ých rezrn je dodávají Podle Josef dominantníkáva mletá kapsle, Pavel busta má ch kávových faktory totiž alitu. kávov zaujímá 22 % seřízeného kávy. Jana tvaru zrn. ují i tzv. pod půl pronapř. špatn tyto ržením a origin z jaký – mu přes Oba objev vat tom, nedod čnost , různé fi se kavé ková, pouze vaný druh kávy chybo pražena. její speci odlišit i díky šedé až zelen Na trhu tého šálku kt.“ k bem je zaujímají m kávy stantní. produ v 61 podávání žitím nahřá em ale Robusty tvaru, světle má naopa mohou rakteristikáArabiku od e, nepou mem o výsledný Robusta velmi uhlého svým objem vou, m on-trade. si podle dat ní v pác lze kem, zrnko podlo kávy „něče praže je či nezáj po Voltra itým povla která při Arabica ceptur centa trhu provozoven nat kávu zatoužit tní a na blíbena zub Zatímco potažena stříbř ou barvu , gastro usrkávání u nás k nejo lav sta objed kávu instan í pouze podle Hosté hněd icích zná též ch ze vždy něco u při jejím ítka patří . Ladis naraz barvy a je a má melem Ke kávě ve 26 podn í zákazníci chutí a je zrnka kávy rozpo provozovná kávy moho lava Chov le v čoy s kara druhy mletou, jemnou kulat á kapsl být ější slov Ladis Konzumenti ové dortík kávy jsou mand ka.“ tyto dva se vyznačuje Arabica má v 52 kávu vovanou z tzv. sta.

Podle é má nejsiln ztma vne. konzument ní ze např. ořech doplňkem elová sušen na zub“. „Arabica od ovocn kterou Šimkové a kvalit tradičkávu připra zákuskům dardním Vnímavý provozovněací Marcely a Jihlavanka, nebo karam u škálu Voltr říká: sta. Správná nuancemi chuti vyznačuje nějším v jedné Marcela říká: „Stan v čokoládě návat široko pak značk více chuti. Josef než Robu Podle inform sta se y v chuti jako ch ze sta. se také zrnko na trhu objed Chovítek hosté kávové si též mohou delikátnější lá, vyznačuje distribuci v 18 provozovnáza ní mohou zaové.“ Robu rozdíl koládě, í nanakys kávy ke květin á tak jemné Arabica vždy bnost „Hned až lze najít jemně menti je kávy, říká: ěpodo ovou a nem JaKonzu Voltra Šimková s velkou pravd Segafredo, nou chuť u. přes citrusspálenou chutí Josefa výsled Podle až sílu a barv Nescafé, udává podniků hořkou je tzv. plošší. ává mixu ově a značku rts a Tchibo.“ ilové trefit na částí a dod Arabica, ve směsi většin e Egbe zoven si kávom ých malou provo cobs, Douw v necel stoupenaji doplňuje velmi ve 41 % pouze zrnkovou, Téměř Robusta nabízejí kávu dát pouze provozoven ty, tzn. dát mohou ntech tři varian si možné dvou proce a všechny tní, je kávu instantní mletou i instan .

Jany ky. Podle dou zrnkovou, % provozoven nité zákus být náhra ve 4,2 pouze a či rozma obsluha em může h provozovsi o pečiv kterýc ým snack si mohou v nebo st“ i smě odrůdám, ze m kávové orso s mal neobvykléh menti ky, toasty výbělav ým ního i „Odrůdovo např. espremenu. Konzu é baget při svým hostů zuje Ladis m kávov Ca ené čerstv Josefa Voltra Pavelkové K oblíbenýniků připravuje usta. To potvr obědovéhonapř. oblož ování kávy, slov ger HoRe lehkého bu zprac nat také gastropod Arabica a Rob ting mana Foods, jejímž zziny. Podle se marke či trame hlavně na způso i AG nách objed gie, patří ne kávu paniny ku nabíd Chovítek, ing společnost kávy gastroprovo záleží úro17 ciabatty, kávy is nál podni styl a také káva ků ke kávě & Vend při nabízení e i serv rozdělení jim perso ku, jeho ru zákus niku zájmem ovšem není kávy. Ladislav Kompetencků potěší, kdyžující na typ podni se v pod ku. y si podni že to, jak záměrech podni zovnám odkaz či odrůd odběratelé ívá, Hosty ality, kých origin se domn Arapodle druhuříká: „Naši špetkou lav Chovítek na podnikatels 9.12.09 t jak 100% ých Chovítek mohou vybra veň. Ladis je závislé také mixy kávov nau nás vuje, také ku připra biku, tak bnou nabíd u firzrn.“ Podo zovatelé také Pajdou provo ven. Jana Darbo my J. J.

16_18_M

ice ba slivov

2,3

2,4

2,3

), cenový í úrovn" t C nejvyšš segmen ovny cenov" ) a cenový úrovn" (provoz

tA í cenové segmen ) ovny st#edn Pozn. Cenový t B (provoz í cenové úrovn" segmen ovny nejnižš

Špatné

ovací Vyjad$ osti: schopn

tii #ídit " dvacet ješt" ve utují z výrazn cht"jí Jala nerekr prost#edí.

Kluci, co pozpravid ého rák, se o rodinn v"ku jim tuálníh raném Leem nebo intelek vysp"lost v pors Bruce u ní pak zykovo ní *lm$ sledová em, v dospívá ané na cizí skytlo muži m Norris azety p$j!ov bývají Chucke a, to pak cké videok nogra* V dosp"losti ho výraziv u. do peprné ové. Inu, ob!ank ní co ní nemluv p#eci tuze výmluv extrém „majlí“, že vacími tolik nebo naopak v kabin" ani vylézat, plombo si s n"stráví la a jít z ní at. nout svodid nemá smysl i p#eštíp tak popovíd klešt"m dálnici jen kým mimo

:

návyky

na na zem, , plive nejen e spouš& hrub", n"m z$stan v dohleMluví pohlaví ch po u pistoaletá každé n"žné plynovo na troubí vozí alespo%spirant, když du, v kabin" ívá antiper tak jen Iron toli, nepouž vyslechne, ským nožem, se už n"koho , když se kuchy% , holí obalem do uje i s Maiden kdy zpátky konzum e, neví, panáky rozjed na baru . kabiny

.

PÁTRÁ

a Arabic nejsou

2,3

SE B

SE A

CZ Tržní podíl slivovice

14

9.12.09

indd 12 vovice-4. ktech_sli _v_produ hit_patra 11-14_Ps

usta a Robkurenti kon

UKTECH

MISS ICE

ěrná spotře ní prům je měsíč ji nalévají.

Taková zovnu, kde na provo

é trhu &esk vice na cenových podíl slivo otlivých Tržní jedn y a v en (v %) republik ch provozov SE C segmente

2,3 %

tr y 1,5 – 2 li

ale !ast" gastroza#í é podob", !ím dál tím vice syrov Hosté vá v její se použí #íká: „Slivo ích. nejlépe mix$m, Šrachtová ných nápoj která p#eje !ek. Hana a !erch mícha mícha v horký ice, tuzemáku ji i do Martina místo nap#. mix slivov Podle že je má své vodou.“ látem, oblíbený horkou htilým desti Velice n"j spíše ušlec vína dolitý je podle ítá: „To veného je slivovice tak diencemi p#em Žufánka s dalšími ingre in Žufánek h mén" poji t Mart . barec mícha m !inem slivovice na ny.“ barbarský , pro! je láty a lihovi je asi d$vodostatní desti než pulární

bobek Bob a

r e láv Spirito rá v produkt h (kávy c e t t k á u p prod Pshit átrá v p e c I Miss

sí i Hana S tím souhla ání drinapod.“ ti při podáv lní pití či koláče omáčka ratéry k větší hravos nce, originá říká: švestková kého utope Holubová naje např. která pobízí restau u ou. Hana např. Valašs podávat u sušenou švestk a přidá na párátkpo vyHolubová, ce cí, oručuje ků a dop slivovice s malo panáka slivovi přiťuknou slivovi “ menti si ovou tečku. z Jelínkovydo skleničky nalije u, konzu sladkou švestk aby se za toto „Barman sušenou švestk radí, pití. Říká: zakousnou ice na baru tou ci vské píchnu a pak slivovi h slivov obyčejné venko te na bar pro úspěc z ní pití panák ici vystav Žufánek děli a nedělali Hrdě slivov Martin ě není. ni nesty pití barma ice jednoznačn oručujte ji.“ a dop v„Tím slivovvé alkoholy tší poptá nejvě mezi světo kovou A mls znač zcela určitě výrobců. t slivky chtějí ice je dnes ovaných mohou vybíra Milovníci utorů slivov icích od renom distributorů distrib slivov ídce Podle ových si v nab jící slívy ka po značk y vzýva né jazýčk

lijte Slivovici h mix% slivovici lýc dob", do tep zení si rádi vychuvtnají dnešní -

12

9.12.09

(provoz

či též podávat vice se výtečn běžné, možné „Slivo více než slivovici ová říká: Moravě je to od bové je tivem. ě na Hana Holub slivovici účelům. drink, kdy zvlášt vhodným diges čejí hlavně její historii též h porou díky welcome iv.“ Slivka je si na barec to především slivovic říká: „Ze jako aperit páleného ovoce ová říká: „Je í slivovi Žufánek A vyznavači a. Hana Holub pálení.“ Martin jší ta nejklasičtějšmaci zlaJelínk jejího ulárně konzu Rudolfa v přímé postupům je nejpop minimální. a tradičním na našem trhuinformací je podíl ých v sudech, ic stařen dostupných Podle jeho čirá.“ tudíž slivov ce, tedy ních slivovic, tých archiv

gastronov české ána slivovice být nazýv vice ka má m může a Žufán la práve říká: „Slivo jako slov Martin vení a zce se Žufánek Také podle čné posta dem. Martin japoužívala jedine álního, situace, mii své národním pokla něco speci výjimečné k Česku za se pro prostě m českým považována uchovávala y.“ Slivovice je s Řeckeice byla vždy či úplatek, dy či pohřb říká: „Jako je slivov apoděkovánísvatby, rozvo potvrzuje a em saké, to svou mnoh a s Japonsk pro kými byly Holubová a právě či valaštequil patří. Hana s Mexikem kou republikou moravským ouzo, ale též s Čes spjaté spojená nejen českým, stihli zaicky jistě je histor i.“ A h zemí, í roli pijáků letou tradic ním nápojem. ve své životn ějí v řadě dalšíc A při již rsko. se vyráb cko či Švýca ským národ slivovičky zachutnal pálenky menti é Něme určitě Konzu že ovocn Rakousko, m jim niční paza zahra registrovat, Maďarsko, páleným ovoce říká: „Oboznačit např. ech s jako je který lze Žufánek, který Sloiment ve dos, i Martin grappa či např. jejich exper uzský calva souhlasí italská např. francoice. S tím být též .“ ralelu slivov slivovice může williamsovka naší populární o dobou nesmírně k pití mnoh je něm vinsku barů nabízí Šrachtové jídlem i po slívy před m návštěvníků slov Hany dních let Podávejte eným zraků nápojů, podle trendem posle od přezamlž ch značným říká: „Zhruba Ač se u se alkoholický zcela jedno oblibo tová jí ch Šrach různý “A s je gastronomii ice. Hana Hany Holuzvyšuje. v české ance slivov slivovice stále nalévat. Podle é slivku právě renes tí se obliba je možn lomu tisícile osti, kdy i možn rozšiřují

slivovici . , kde za měsíc zoven provozovnu 1,5–2 litry ezí ch provo – pov rozm h český ionů na Na barec údajů cifršp značky ě pak podle o jednotlivé jednoznačn kud jde de – ibuce u i distr trhu on-tra do objem k, kterou vede co Rudolf Jelíne inež polov slivovice u ve více jí lihoviny. najdo nabíze hosté slivoviků, které ně podni objemu se pak ami ém i značk Na celkov 80 %. Dalším Slivovice de jsou téměř ice ce podílí se na trhu on-tra lent, Slivov Excel atd. A za objevujícími ice Stock Jelínek zaplatí Rudolf Slivov l, Kosher Stock, u 0,05 V ceSlivovice o objem korun.

Prostějov, ice, většinou ěru 45–50 slivovici slivov v prům i pořídí cenové ovoce“ panáka cenam nejnižší „pálenéhos nejvyššími gmentu nostňumilovník segmentu korun a v se Ti, kteří upřed mníků novém za 60–70 35–40 korun. í podle výzku u. ěru asi od Stock v prům za cenu kolem Jelínek, zaplat slivovice 14 % ze lf kategorie Kosher Rudo v asi je pak panák ejí ici nější vé nabíz Nejlev jí Slivov ovou vícenejvíce. ly Šimko m prémi a a v 6 % na čísla od Marce elé hostů Jelínk Podle údajů ků provozovat ají Rudolfa k. podni % nalév lf Jelíne všech ici, v 60 r Rudo letou slivov značky Koshe ice ioře slivov jede slivov é podp kami při marketingov způsoby od POSe. i se hosty švest že a akc – Zasypte oblíbené slivkymenty všemožným po soutě až Plzeň utoři Distrib zaujmout konzumíchané drinky čnosti Stock zaměřuce snaží a receptur na manažerka spole slivovice se preprezentacispolečnosti Žusy materiálů tová, brand tingové Ve Hana Šrach „Při marke de sektor.“ říká: 11 on-tra Božkov, vším na přede jeme

tA í cenové segmen ) ovny st#edn Pozn. Cenový t B (provoz í cenové úrovn" segmen ovny nejnižš

e drink, jako welcom iv. hodí nap#.též jako aperit výte!n" !i ice se b"žné, ým více než ová: Slivov " je to společensk Hana Holub " na Morav ke všem hodí např. jako téměř kdy zvlášt ě

stereotypech

indd 11 vovice-4. ktech_sli _v_produ hit_patra 11-14_Ps

a neibutor$ livostí slov distr ou trvan . Proto je je podle a dlouh ování alkoholu Slivovice b sklad chladném obsahem y na zp$som, tmavém a kte#í to sokým é nárok suché oslovení, vaklade vysok ovat na všichni nek ješt" ji sklad i vhodné tím se ztotož%ují Martin Žufá m slunc S na p#ímé up#ímn". míst". m$že být slivovice slivovicí .“ konzumaci myslí se vystavováním delnou ne v mrazni!ce ruje p#ed „Pro pravi však : u!uje nikdy a dopor i v ledni!ce, slivovi!ka

Letmý : pohled

é ka, upocen y á kšiltov upocen rozhalenky, lenonk pana ob#í vaná košile, lezoucí z žerdi a mén" á kostko lní svetr na p$l Druhá, Upocen naturá ka&ata lásky. týpka vlas$, zbytky i v noci, kožená a vnady první standardního é nejasn na o!ích vané jméno u p#edstavujeích a tri!ku vyteto a v"tšino panto( zou#e pruhy, í“ variant „luxusn ch se t#emi v tepláká barvy.

ornějších

odPodle na borníků spočíslice, osti lečn – Data servis mace infor lky a její ředite Šimko Marcely ice svůj íci slivov najít u milovn liv značky moho vé, nápoj jakéko na trhu on-tra v naoblíbený provozoven sta které mají říká: v 67 ze republiky, la Šimková ice de České y. Marce má slivovi cebídce lihovinzastoupení yšším „Nejsilnější segmentu s nejvv 75 provov cenovém bychom ji našli segmentu nami, kdeze sta, v cenovémsi ji její vykategorie pouze asi zovnách é cenov nat nejnižší mohou objed typu.“ tohoto – znavači provozoven Data Servis v polovině výzkumu firmy slivovice se že Oddělení též uvádí, ci celé ČR poinformace tegorie v rám ách 2,3 %, pojako subka vých lihovin enty, tento pocelko h se segm dílí na o jednotlivéneliší. Na tržbác 2,6 %. kud jde pak téměř republice podílíje tento díl se v České entech slivovice tlivých segm také uvá. Data na ice A v jedno srovnatelný slivov spotřeba podíl opět průměrná dějí, že

a temno t# Chlad ší úto!iš destilátem s vy– nejlep

těch nejodp

03 ........... . . . . . . . . . . ...... .. 04 ........... ........... . . . . . . . . . . . . . . . .

6 . . . . . ........ 0 ........... l ........ . . . . a . . i . . . r . . . . o . . . t . i . . . ....

Ed 08 ...... kve) .. é ....... Fernet Stock a m r u a s n e R a: (lak . 11 e Them produktech ........... . . . . . ) a Grand k 16 pátrá v a) ..... ch (sliv

gasvatelé Provozo í pro ení maj baru troza#íz ty na své hos a% t"žkého zbr v záloze vici. Slivka má , slivo kého kalibru st !es ech pov" ré umí na bar o zlata, kte n"kdy národníh , povzbudit a kému probudit ale také !es p#í, nahodit p#ipomene jeho Honzovi k !eské kotlin". je slušnost nalévají,

archiv

staví na

ilustrace:

vysloveně

V PROD

noce e a Vá Velikonoc e švestkami prolévejt

em ým původ ě určen společnosti r s jasn l jako solité a spolumajite ch i restautel slivovici v bare na slováckou Žufánek, jedna ice si najde Jelínek sázejí lf zentují tinií. Martin e, že naše slivov čnosti Rudo ová, marke a histor „Věřím A ve spole Hana Holub „Počátky palíŽusy, říká: stálé místo.“ a na historii. říká: slivosvé Jelínek, a proto ice u nás racích Rudolf století, nápoj pití slivov společnosti 16. a 17. ntujeme jako ice je tradici žerka í až do preze že slivov gová manaVizovicích sahajspolečnosti, dennívědět, ve loď naší je také dobré há jejímu každo renství vou A vici, vlajko elou mysl. tradicí.“ která pomá oletou vodou“, í, kondici a ves s dlouh také „živou t zdrav mimo jiné mentovi udrže ice povanápoj mu konzu ů je slivov potvrzuje národní To ch nápoj oblíbený alkoholický destilát. že řada Slivka jako konzumentů ní barvy hájící dokládá i fakt, tního z vlas že U českých oblíbený, národ skutečnost cí‘ slivovici uvádí, za : „Tuto ‚domá žována tová a říkánechává pálit Hana Šrachtováje mnohem si “ ice Hana Šrach slivovice pálenicích. že trh slivovž je podle jejího milovníků pěstitelských sí i fakt, a tudí než např. v ou souvi enty lihovin; y nižší se kvasu ou výrob segm ice logick jejích slov s pěstitelsk ový než jiné značek slivov éně podle zují především st méně značk ánní znalo vodek. Nicm staodě prosa tování spont či ů oobch garan tvrzení áků, fernet mii a mal a to z důvodu u tuzem e v gastrono ců, ch výrob i u slivovic renomovaný y značk výrobků. bilní kvality

rubrika

PÁTRÁ

y. Švestk bez a v

Šrachtová „sil“. Hana ici s obice podle svých níci najít slivov ice a také u naši zákaz l s 45 %.“ Slivovníky e slivov í mode liu moho í své milov„Tato podle voltáž a potěš šem portfo ale také silnějš tluje: říká: „V na olu 40 %, u Nepomuk tová vysvě alkoh Prádlo ínající koňak sahem u z pálenice Hana Šrach i připom nejméně provedení. ou barvu a vůn h po dobu od Stock řádnou „zlatém“ zlatov sudec m mimo rní nátaké ve získává svou dubových konzumentů solité í slivovice ve speciálních ě jako „Skut nápoj nabíz barů hlavn nejen klasickouji skleničkác a „zmrazí“ Slivovice si h zrání že říká: épe díky ženýc teplot tová vyzrá a nejl ů.“ Proto osazenstvu m destilátů v namra kádích příliš nízká e. Hana Šrach u teplotou na teplotu šesti měsícprezentován ejí ctitelů v dubových je nápoj všaka aroma nápoj při at za nízko azenou ů nabíz také kvalitu, sí skrýv mírně nachl ovat slivovici gy u Jelínk slivovici, ale nou chuť ice se nemu Také jen servír s kole poj. tyřicítku litní slivov níci vychutnají ek doporučuje °C) a souhlasí se rečirou pětač45% slivovici. ice 18 Žufán její milov ím slivov ě (kolem patří o C.“ Martin lou zlatou ové teplot či namražován y, ke kterým 5–10 nesmí vyšší, pokoj zováním její neduh profíků o něco ice podle maskovat e, že vychla z branž pouze snaží . Dobrá slivov short-glass " stauratéři „řezání“ lihem ani jako teplá. at v tzv. ice stejn její podáv nožce moc nesev krku hlavně jích. uje slivov slivovici škrábat A pokud ice na r$ vykaz výkyvy v prode ice do sklen buje stabilitu.“ konzumenta ek doporučuje užit ibuto např. slivov prodlo Žufán slov distr ny sezonní Martin !asem „Slivovice pití, které potře o slivovici a !např.

Podle a říká: ní lihovi ské‘ hosta nabídnout „Nejlepším se stává tradiNa sklenici jako ostat htová #íká: kdy spíše ,chlap ořit zájemk panáku slivky maso. ce.“ onoce, dí, je to ratér podp může také VánoMartina či uzené Hana Šrac zna!n" Velik a dále chce restau ný na baru, sy, sušené slov stráve koledník$, ová. Podle jsou jedno ky, klobá roku konjeho čas št"ním ji podle sýra, škvar pr$b"hu ou mohou Hana ním poho Hana Holub kostky že by v vuje i jako diví, by. y ochutnávk slivovici to p#iky však nelze #íci, ínali. i způso byli po švestkomil a různým teplý či studeici zapom Žufánka jako Nalákejte restaurací a barů tivnit mnoh izoslivov out na zorgan zatrak Aby hosté ů podniky např. nabídn u podniku, zumenti uspořádat ji může budík my v men asty či slov výrobcříká: „Barman s názvem l ubit ji s pokr c pro štamg ze švestek, jako ální láhvi objemech 0,5 lit Šrachtová nápoj, zasno slivovi h origin v ný různýc v naší u najít ních specia ný mícha ochutnávku „Nově bílé i zlaté menti moho kradkou tradič ová říká: t slivovice vat slepou ové dny s nabí a dále konzu plechových Hana Holub lfa Jelínk v originálních r zlatou 50%. tříletý destilá např. švestk é u Rudo nabízíme 50% koshe prefeV sortiment r slivovici slivovici obecně trhu &esk i 0,7 l.“ tou koshe ) či desetiletou ké gastronomii níky na slivových vice na u také pětile zákaz i bílou v čes ých ceno ce slivo ové je (zlatou láká své střeďuje na výrob – bicích Distribu a v jednotliv (v %) Žufánek Hany Holub nesou jen jedna m y en firma se Podle slov ice bílá. Martin slivovice republik ch provozov a slivov % a říká: „ Naše je na světě nabídnout hostů rován é nás ží 50 možn SE C segmente vici s voltá h slivovic, podle jeho slov je archivní.

Pshit SE B různorodýc špatná.“ Podle, a to slivovici SE A CZ 53 dobrá nebo„povolený druh“ 70 jen jediný Distribuce 75 67 slivovice ), cenový

m “ ým sviste v pokojíčku s ledov tento tě „jako českých barů odborníků na ovocu o při teplo Servírujte přilétá na mnoh h. Podle názortaké specifickou ečně kva-

e Nejlép pecek v lah i

UKTECH

PSHIT

14 %

99 %

rnění: Tato Upozo

20 %

9.12.09

13:02

26

25 .indd a-2.indd mgasta-2 stamgast 26_profil_ 26 profil_sta

9.12.09

26

12:05

25

24

9.12.09

13:13

22

ndd 22 op-2.indd oskop-2.i kaleidosk 22 22_kaleid

Korektury: Martina Čechová Fotografie: Martin Mašín, archiv Kresba: Matoush Liesler Obchodní oddělení: Tomáš Postránecký

04_Resume ndd 4

Produkce: Lucie Drábková Finance, administrativa: Bohumila Vaněčková Jana Nerudová Předplatné a distribuce: Anton Antonov DTP: AdAm studio, s. r. o.

Tiskárna: Tiskárna Horák Distribuce: A.L.L. Production, s. r. o.

E-mail: predplatne@atoz.cz Registrační značka: ISSN 1802-1654

9 12 09 16 47

12:58

dát pití spirit

Dostanu i tvůj bar

Objednávka předplatného časopisu Spiritor za speciální cenu 224 Kč včetně DPH (4 výtisky) Jméno a příjmení: Pozice: Název, adresa: IČ, DIČ: Obor činnosti: Korespondenční adresa: Tel., fax: E-mail, www:

Kupón zašlete zpět na adresu: ATOZ Marketing Services, spol. s r. o., Holečkova 29, 150 00 Praha 5 nebo faxem: +420 246 007 201 nebo e-mailem: predplatne@atoz.cz S uvedenými údaji bude zacházeno v souladu se Zákonem o ochraně osobních údajů.

GRANDE THEME

Černý švihák ze Stocku mění kabát Fernety ze spole!nosti Stock Plze% – Božkov po p"ti letech m"ní šatník a na p#edváno!ní trh vyrážejí v novém kabát" s nášivkou „exclusive“.

Obal se mění k lepšímu, vnitřek zůstává. To je hlavní motto změny láhví, kterou přichystala značka Fernet Stock. Na rozdíl od jiných produktů si Stock může dovolit takové tvrzení. Jen si vzpomeňte na nejrůznější reklamy, kterým vévodí informace o tom, jak se zlepšuje obal a zkvalitňuje receptura. Zákazníci, kteří vyhledávají Fernet Stock, žádná změna receptury nezajímá, za „svým“ fernetem stojí jako jen málokterá skupina spotřebitelů za jiným produktem.

Výrazná přestavba Předvánoční trh zažívá velkou premiéru, kterou obstarávají fernety značky Stock. Fernet Stock a Fernet Stock Citrus, nejoblíbenější značky lihovin v Česku, se představují v novém kabátě.

Design se mění po přibližně pěti letech a týká se kompletního vzhledu počínaje tvarem lahve přes etikety a uzávěry až po kartony. „Primárním cílem, který by nová podoba měla splnit, je dále podtrhnout prestiž, již si fernety ze Stocku Plzeň u konzumentů i obchodních partnerů vybudovaly,“ říká Petr Pavlík, generální ředitel společnosti Stock Plzeň – Božkov.

Významných změn doznala podoba lahve, etiket i uzávěrů obou fernetů. Designu nyní vévodí černá a zlatá barva, což je patrné zejména u uzávěrů. Právě barevná kombinace, které si konzument povšimne nejdříve, by měla zdůraznit tradici, kvalitu a prestižní postavení, které oba fernety mají. Z etikety zcela vypadl „horní pruh“ s erbem Stocku Plzeň i embosovaný erb v prsní části lahve. Výrazný nápis Stock se ze spodní části lahve přesunul na její bok. Láhev tak získala „čitelnější“ vzhled, navzdory tomu, jaký nese obsah, působí střízlivějším

6

06_07_grande theme-3.indd 6

9.12.09 11:23

partnerská prezentace

dojmem a zbavuje se nejrůznějších „barokizujících kudrlinek“. Ochranu etiket před poškozením zajistí kónický tvar láhve. Masivní prstenec ve spodní části pak dodává láhvi větší stabilitu, což by mohlo vyhovovat především barmanům.

Jak přitáhnout nové a neztratit „staré“ zákazníky Nová láhev a etikety dlouhodobé konzumenty jistě překvapí, protože posun od původního vzhledu je poměrně značný.

Podle představ společnosti má nová láhev odrážet image a zdravé sebevědomí značky Fernet Stock. Přes výraznou změnu celkový design láhve nese rysy původních obalů, jež odkazují až k památnému roku 1927, kdy Lionello Stock dal vzniknout hořkému nápoji Stock. Právě zachování historických atributů by zákazníky mělo neomylně nasměrovat k tomu správnému regálu s lihovinami. „Inovovat balení produktu důvěrně známého většině obyvatel České republiky je mimořádně náročným a citlivým úkolem. Od počátku je nutné se na takovou změnu dívat očima lidí, kteří kupují a mají rádi fernet. A v každém kroku projektu s nimi tyto změny ,konzultovat‘,“ uvedl Petr Pavlík.

Tendru na získání zakázky na změnu šatníku se účastnily čtyři agentury, z nichž vzešla vítězně britská firma Dhandafoss*, která v zahraničí oblékla například značky Ferrero, Kellog’s, Cadbury nebo MasterCard.

Podrobení testům Dlouhé měsíce (či spíše více než rok) testů předcházely výběru finální podoby lahve. V první fázi se testovaly tři tvary lahví a celkem 25 variant etiket, což dává dohromady 75 různých kombinací. Všechny návrhy prošly náročným průzkumem, z něhož vzešla vítězná varianta, která se dále upravovala a cizelovala. Ve všech stadiích tvorby nového designu se výrazně prosazoval hlas samotných spotřebitelů.

V závěru proběhl kvantitativní test na vzorku stov-

ky zákazníků, kteří láhev téměř bez připomínek přijali „za svou“. Co vznikne v kancelářích a na sezeních s konzumenty, ovšem nemusí jednoznačně fungovat ve výrobě. Proto se od března letošního roku chystala zkušební výroba lahve, uzávěrů i etiket, aby se odladily technologické parametry vítězného návrhu. Hlavním cílem těchto testů bývá ověření, zda lze bez problému vyrábět navržený design ve velkých sériích bez nutnosti zastavovat stokrát za den výrobní linku.

Po těchto zkouškách se přistoupilo už k sériové produkci nových lahví, etiket, uzávěrů, kartonů a dárkových balení.

Komunikace různými kanály Podoba fernetů ze Stocku Plzeň se po roce 1989 měnila již několikrát, výrazně naposledy v roce 2004. V aktuálním designu se Fernet Stock a Fernet Stock Citrus představily zákazníkům počátkem října. Změna se nejprve dotýká nejprodávanějších balení 0,5 a 1 l, další litráže (především obří 2,5 l) budou následovat později.

Současně s uvedením nového balení fernetů má premiéru i zcela obměněná podoba internetových stránek příznivců Drsoně. Kreativní ztvárnění nového webu je z dílny agentury Fundaluka studio. Kromě internetu je změna designu komunikována prostřednictvím tiskové inzerce, PR prezentací a outdoorové reklamy. Hlavní ladění kampaně sleduje dnes už legendární slogan „výjimečně hořký, výjimečně dobrý“.

Fernet Stock se podle receptury Lionella Stocka vyrábí ve Stocku Plzeň od roku 1927. Základem nenapodobitelné hořké chuti je 14 bylinek dovážených z celého světa, jichž se během jednoho měsíce spotřebuje 10–14 tun. Složení Fernetu Stock i přesný výrobní postup jsou přísně tajné a znají je jen dva lidé v společnosti. V roce 1997 získal Fernet Stock „mladšího bratra“ v podobě Fernetu Stock Citrus, který kombinuje chuť fernetových bylinek s přírodními citrusovými aromaty. Obě značky jsou nyní základem popularity hořkých a bylinných lihovin v Česku.

-kp-

7

06_07_grande theme-3.indd 7

9.12.09 11:23

Penetrace v Čechách Fernet je mezi návšt"vníky restaurací a bar$ již po léta oblíbenou klasikou a vypadá to, že to bude ješt" dlouho pokra!ovat. N"kdo si dává panáka „laku na rakve“ už p#i ranním rozjezdu, jiný ho „nutn" pot#ebuje“ p#ed ob"dem a další zase miluje mixy z ferneta. 'erný švihák si prost" získal srdce i játra obyvatel !eské kotliny.

provozoven najdeme Fernet Stock 8000 a téměř v 6 % provozoven si můžete objednat Fernet Stock Orange.“

Černé tekuté byliny táhnou Tmavá hořká tekutina zvaná fernet si podmanila chuť

Fernety na trhu on-trade si podle údajů získaných od Marcely Šimkové, ředitelky společnosti Data servis – informace, udržují stále silnou pozici: „V posledním období jsou fernety na tomto trhu nejsilnější kategorií mezi lihovinami a stabilně si drží tržní podíl přes 20 %.“ Na základě průzkumu detektivů pídících se po numerech připadá z celkového objemu spotřeby fernetů na trhu on-trade na značku Stock (Fernet Stock, Fernet Stock Citrus, Fernet Stock 8000 a Fernet Stock Orange) plných 99 % realizovaných objemů spotřeby. Přitom Fernet Orange má podle údajů získaných od numerovědců dnes výrazně nízkou pozici v podílu na celkových objemech ostatních fernetů od společnosti Stock Plzeň – Božkov.

Lze tedy konstatovat, že hlavní záběr Stocku v kategorii fernetů utvářejí „drsoň“ a „jasoň“.

Fernety od firmy Stock Plzeň – Božkov představují podle informací získaných od Marcely Šimkové podíl na celkovém trhu lihovin téměř 14 %. Marcela Šimková říká: „Nejvíce se na tomto trhu podílí značka Fernet Stock, a to asi 7 %, Fernet Stock Citrus téměř 6 % a ostatní fernety, jako je Fernet Black Widow a Fernet Berentzen, už zaujímají na tomto trhu pouze necelé procento.“ Z celkové spotřeby kategorie hořkých bylinných likérů, jejíž podíl na trhu je v posledním období okolo 22 %, připadá na skupinu fernety téměř 70 %. Hořké bylinné likéry mají díky fernetům také téměř stoprocentní penetraci na trhu. Marcela Šimková říká: „Významnější distribuci na trhu on-trade mají opět pouze fernety od firmy Stock Plzeň – Božkov, klasický Fernet Stock můžeme najít dokonce v 94 % provozoven trhu on-trade. V 90 provozovnách ze sta je v nabídce Fernet Stock Citrus, asi v jedné pětině

milovníků lihovin tak, že se v polovině 90. let minulého století stala u nás téměř kulťákem a dodnes má své zapřisáhlé stoupence. Fernet spatřil světlo světa již v roce 1927, když první várku vyrobil v Plzni – Božkově italský podnikatel Lionello Stock. Recept na výrobu fernetu si jeho „vařiči“ pečlivě střeží, například ve Stocku Plzeň – Božkov si ten, kdo by se pokusil ho prozradit, vyslouží zbičování macerovanými bylinami a následné utopení v sudu fernetu. Mnoho výrobců se snažilo následovat výrobu božkovského fernetu řadou jemu podobných nápojů, u kterých se snažili co nejvěrněji vystihnout chuť a účinky fernetu „originálního“. A při své snaze namísto původního jména či značky fernetu užívali značku vlastní nebo druhové označení fernet. Jen sami konzumenti mohou posoudit, jak se jim to povedlo.

Černý švihák a jeho brácha s citronovou šálou nejrozšířenější Konzumenti tvrdšího pití už měli možnost si na baru s černým švihákem přiťuknout. To potvrzuje obchodní ředitel Stocku Plzeň – Božkov Richard Švéda, který říká: „Fernet je prostě již po léta nepřehlédnutelným fenoménem a v gastronomii se jedná o druhou a třetí nejprodávanější značku lihoviny. Můžeme tedy říci, že u nás prakticky nenajdete podnik, kde by neměli např.

Fernet Stock a Fernet Stock Citrus.“ A podle jeho slov odpovídá postavení značek fernetů v gastronomii i maloobchodě jejich vysoké spontánní znalosti u zákazníků podniků. A přestože podle slov Michala Panochy spotřeba fernetu dlouhodobě mírně klesá, těší se fernet u partiček na barech stále velké oblibě.

Při svém průzkumu v gastroprovozovnách oslovení výzkumníci zjistili, že sebranka na barech si fernet nejčastěji objednává samostatně jako panáka nebo s ledem a také v kombinaci s nealkem, kterým může být buď tonik, nebo cola apod. A nové trendové pití Fernet Stock 8000 konzumenti zkoušejí i v netradičních kombinacích – s jahodou, melounem, citronem nebo pomerančem, ale také s gumovým medvídkem, chilli papričkou, zauzeným sýrem či klovatinou.

8

08-10_Spiritor_patra_v_produktech_fernet_3.indd 8

9.12.09 16:23

infernetem roste Fernet, kam se podíváš

ilustrace: Matoush Liesler

Omračte chuťové pohárky hořkostí fernetu Ti, kteří se chtějí do studia fernetu řádně ponořit a poznat i jiné odstíny jeho chuti, mohou na českém trhu vedle dvou nejznámějších fernetů potkat i celou řadu dalších fernetů domácí i zahraniční výroby, které se pokoušejí „přeprat“ nadvládu Stocku. Při hledání varianty ke „stockům“ mohou experimentátoři v oboru lihovin ochutnat například fernety vyrobené společností Bohemia Sekt pod značkou Black Widow nebo též fernet z dílny společnosti Starorežná Prostějov, jako je např. Fernet Pocker, z hořkých specialit blízkých fernetu pak též Stomach elixír či Stomach bitter. Na českém trhu nalezneme také Fernet King Bitter od společnosti Herba Alko – Likérka Štítina či Fernet Berentzen.

Podle slov Richarda Švédy, ředitele prodeje a marketingu společnosti Stock Plzeň – Božkov, se mohou milovníci černého laku na rakve spolehnout na to, že jim výrobci v rámci televizních reklam, ale i printových a outdoorových kampaní budou „vymývat“ hlavu tak, že se fernet stane jejich každodenním zaklínadlem již při odchodu na ranní šichtu.

Ve Stocku Plzeň – Božkov podporují zájem milovníků fernetu také brnkáním na strunu jeho důležitosti coby ingredience v míchaných drincích. Richard Švéda říká: „Například v létě připomínáme našim zákazníkům na billboardech či v rozhlase, že v parnu je třeba se osvěžit Bavorákem.“ Křišťálově čistý Fernet Stock 8000 je společností Stock Plzeň – Božkov do hlav návštěvníků podniků pomalu a jistě vléván s heslem „Čistě tvoje věc“. K tomu Richard Švéda říká: „Každému je tedy jasné, že ponecháváme zcela na volbě konzumenta, jak si jej vychutná.“ A proto do panáků „osmitisícovky“ létají gumoví medvídci, chilli papričky, čokoláda, máta a s pokročilou noční hodinou i další více či méně identifikovatelné předměty. V restauracích a barech táhnou zákazníky k větším výkonům v konzumaci hlavně promotion akce.

Ve společnosti Bohemia sekt se podle slov Michala Panochy, group brand managera společnosti, v marketingové prezentaci zaměřují na to vštípit svým zákazníkům do fernetem naplněných hlav, že jejich oblíbený fernet je druhem nápoje a nikoliv samotnou značkou. Důvod je s ohledem na dominanci Stocku zcela zřejmý. Pravdou také zůstává, že fernet Black Widow může oslovit konzumenty, které „stock“ příliš neláká. Redakční test již několikrát ukázal, že černá vdova je chuťově odlišná a zpravidla vnímaná jako jemnější (to zase neosloví zaryté hořkomily). Paleta konzumentů fernetu se tedy může dále rozrůst ve prospěch kategorie jako takové. Michal Panocha dále říká: „V marketingové komunikaci se zaměřujeme spíše na představení značky fernetu, která je elegantní a sebevědomá, stejně jako jsou její konzumenti.

Naše Černá vdova představuje moderní pojetí klasického nápoje s jedinečnou chutí, která se umí lehce přizpůsobit současným trendům.“ Takový nápoj je podle něj jako stvořený pro konzumenty, kteří vědí, co chtějí, a nebojí se v životě experimentovat. Michal Panocha říká: „Konzumenti fernetu, kteří dosud znali pouze jedinou značku fernetu, při ochutnávce ztrácejí velmi rychle předsudky a zdá se, že ocení i jinou značku než tu, která je provází jejich životem na baru ode dne jejich dospělosti.“ Někdy i dříve…

Fernet v číslech

20 %

99 %

V posledním období jsou fernety nejsilnější kategorií mezi lihovinami a na tomto trhu si stabilně drží tržní podíl přes 20 %.

Tržní podíl značky Stock na realizovaných prodejích v kategorii fernetů.

14 %

Číslo vyjadřuje podíl Fernetu Stock a Fernetu Stock Citrus na celé kategorii lihovin.

9

08-10_Spiritor_patra_v_produktech_fernet_3.indd 9

9.12.09 16:23

SPIRITOR PÁTRÁ V PRODUKTECH Na barech frčí čistota i míchačky Fernet je svými milovníky považován za univerzální pití, které dokáže být skvělým partnerem jak samotný, tak i jako doprovod pokrmů v roli aperitivu i digestivu. Richard Švéda říká: „Fernety jsou rovněž nezbytnou bází pro přípravu mnoha míchaných nápojů.“ Fernet Stock je jako solitérní „shot“ doporučováno podávat dobře vychlazený na

MÍCHEJTE S FERNETEM Z HLAVY!

V zim# zah$eje, v lét# osv#ží Pokud jde o období, kdy mají návšt"vníci gastropodnik$ fernet nejrad"ji, uvádí Richard Švéda jednozna!n" vyšší zájem o !erného šviháka v zimním období. Richard Švéda #íká: „Nejvyšší odbyt fernetu tradi!n" vykazujeme v #íjnu až prosinci.“ Podle jeho slov je nár$st poptávky zp$soben nap#. p#ípravami na silvestrovské oslavy, ale také možností použití fernetu jako vhodného dárku. Richard Švéda dodává: „Zatímco ješt" p#ed n"kolika lety byla p#evaha zimní sezony naprosto z#etelná, v posledním období se nám da#í zvyšovat prodeje i v lét".“ To m$že být také zásluhou rostoucí popularity míchaných nápoj$.

Bavorák

4 cl Fernetu Stock tonic citron led

Životní pojistka

2 cl Black Widow Fernetu Citrus 2 cl Pražské vodky 2 cl pomeran!ového džusu 1 cl grenadiny

Woo-doo

kékoli levné fernety vyrobené z umělých náhražek, trestí apod.“ Restauratérům může ke zvýšení odbytu fernetu v jejich podnicích napomoci také způsob podávání fernetu. Richard Švéda říká: „Doporučuji obsluze na barech podávat fernet vždy vychlazený a pokud možno v originálních skleničkách.“ A jako lákadlo, které vždy funguje, je třeba zahrnout do nabídky alespoň několik míchaných drinků z fernetu. Podle Michala Panochy může provozovatelům odbyt v kategorii fernetu zvýšit také např. rozšíření nabídky o další značky v segmentu fernetů.

Fernet jako kategorie zažívá vrchol své slávy. Dlouhodobě lze sledovat mírný úbytek spotřeby. Stock Plzeň – Božkov to vnímá vzhledem ke své tržní síle nejcitelněji, a tak poprvé zareagoval představením nové láhve. Ta po letech poměrně výrazně mění tvar i xicht nápoje, hlavním cílem je určitě přitáhnout mladší starší 18 let (více čtěte v rubrice Grande Theme).

4 cl Fernetu Stock Bitter Lemon led

Black Widow’s Night 4 cl Black Widow Fernetu 2 cl Cinzana Bianco cola

Smyslné citrusy

2 cl Black Widow Fernetu Citrus 2 cl Cinzana Rosso 2 cl Pražské vodky

Ne že bychom necht"li zve#ejnit receptury na koktejly s použitím i ostatních zna!ek, ale jednoduše neexistují.

Je tedy p#ípadn" na vás vyzkoušet osv"d!ené receptury s použitím fernet$ jiných !rem.

foto: distributoři, výrobci

Francouzák

4 cl Fernetu Stock 1 cl citronové š&ávy 2 cl grenadiny (p#ípadn" griotky) pomeran!ový džus led

teplotu 5–7 °C. Richard Švéda navrhuje: „Fernet Stock Citrus pak podávejte dobře vychlazený, nejlépe chutná přímo na ledu.“ A stejná pravidla platí i pro fernet Černá vdova. Michal Panocha doporučuje: „Black Widow je možné nalévat načisto, ale též jej použít jako ingredienci do míchaných nápojů. Je však třeba mít na mysli, že bez správného vychlazení a ledu se fernet ,od vdovy‘ neobejde.“ V soutěži provozovatelů gastropodniků o prodání co nejvíce hektolitrů fernetu by jim podle rad distributorů fernetů mohlo pomoci několik jednoduchých fíglů. K těm můžeme počítat prodej kvality. Richard Švéda říká: „Provozovatelé by měli zavrhnout ja-

Spiritor

&ernému švihákovi sluší temnota skladu A! je fernet nenáro!ný na skladování, m"l by personál podnik$ podle slov distributor$ vyjít vst#íc jeho požadavku na uskladn"ní v suché, tmavé a chladné místnosti. P#i skladování fernetu by ur!it" nem"lo docházet k prudkým a výrazným zm"nám teplot. Zm"nu senzorických vlastností m$že zp$sobit hluboké zmrazení.

10

08-10_Spiritor_patra_v_produktech_fernet_3.indd 10

9.12.09 16:23

PSHIT PÁTRÁ V PRODUKTECH

Švestky. bez a v ilustrace: archiv

Podle odborníků na číslice, společnosti Data servis – informace a její ředitelky Marcely Šimkové, mohou milovníci slivovice svůj oblíbený nápoj jakékoliv značky najít v 67 ze sta provozoven na trhu on-trade České republiky, které mají v nabídce lihoviny. Marcela Šimková říká: „Nejsilnější zastoupení má slivovice v cenovém segmentu s nejvyššími cenami, kde bychom ji našli v 75 provozovnách ze sta, v cenovém segmentu nejnižší cenové kategorie si ji její vyznavači mohou objednat pouze asi v polovině provozoven tohoto typu.“ Oddělení výzkumu firmy Data Servis – informace též uvádí, že slivovice se jako subkategorie v rámci celé ČR podílí na celkových lihovinách 2,3 %, pokud jde o jednotlivé segmenty, tento podíl se pak téměř neliší. Na tržbách se slivovice v České republice podílí 2,6 %.

A v jednotlivých segmentech je tento podíl opět srovnatelný. Data také uvádějí, že průměrná spotřeba slivovice na

Nejlépe pecek lahvi Provozovatelé gastroza#ízení mají pro své hosty na baru v záloze zbra% t"žkého kalibru, slivovici. Slivka má na barech pov"st !eského národního zlata, které umí probudit, povzbudit a n"kdy nahodit, ale také !eskému Honzovi p#ipomene jeho p#íslušnost k !eské kotlin". provozovnu, kde slivovici nalévají, je v rozmezí 1,5–2 litry za měsíc.

Na barech českých provozoven pak podle údajů cifršpionů – pokud jde o jednotlivé značky na trhu on-trade – jednoznačně vede co do objemu i distribuce slivovice Rudolf Jelínek, kterou hosté najdou ve více než polovině podniků, které nabízejí lihoviny.

Na celkovém objemu se pak slivovice podílí téměř 80 %. Dalšími značkami objevujícími se na trhu on-trade jsou Slivovice Stock, Slivovice Stock Excellent, Slivovice Prostějov, Slivovice Kosher Rudolf Jelínek atd. A za panáka slivovice, většinou o objemu 0,05 l, zaplatí milovník „páleného ovoce“ v průměru 45–50 korun. V cenovém segmentu s nejvyššími cenami pořídí slivovici v průměru asi za 60–70 korun a v segmentu nejnižší cenové kategorie za cenu kolem 35–40 korun. Ti, kteří upřednostňují Slivovici Kosher Rudolf Jelínek, zaplatí podle výzkumníků na čísla nejvíce. Nejlevnější je pak panák slivovice od Stocku.

Podle údajů od Marcely Šimkové nabízejí v asi 14 % ze všech podniků provozovatelé hostům prémiovou víceletou slivovici, v 60 % nalévají Rudolfa Jelínka a v 6 % jede slivovice značky Kosher Rudolf Jelínek.

Zasypte hosty švestkami Distributoři oblíbené slivky se při marketingové podpoře slivovice snaží zaujmout konzumenty všemožnými způsoby od POS materiálů a receptur na míchané drinky až po soutěže a akce.

Hana Šrachtová, brand manažerka společnosti Stock Plzeň – Božkov, říká: „Při marketingové prezentaci slivovice se zaměřujeme především na on-trade sektor.“ Ve společnosti Žusy pre-

11

11-14_Pshit_patra_v_produktech_slivovice-4.indd 11

9.12.09 16:28

zentují slováckou slivovici jako solitér s jasně určeným původem a historií. Martin Žufánek, jednatel a spolumajitel společnosti Žusy, říká: „Věříme, že naše slivovice si najde v barech i restauracích své stálé místo.“ A ve společnosti Rudolf Jelínek sázejí na tradici pití slivovice u nás a na historii. Hana Holubová, marketingová manažerka společnosti Rudolf Jelínek, říká: „Počátky palírenství ve Vizovicích sahají až do 16. a 17. století, a proto slivovici, vlajkovou loď naší společnosti, prezentujeme jako nápoj s dlouholetou tradicí.“ A je také dobré vědět, že slivovice je mimo jiné také „živou vodou“, která pomáhá jejímu každodennímu konzumentovi udržet zdraví, kondici a veselou mysl.

Slivka jako oblíbený národní nápoj U českých konzumentů alkoholických nápojů je slivovice považována za oblíbený, národní barvy hájící destilát. To potvrzuje Hana Šrachtová a říká: „Tuto skutečnost dokládá i fakt, že řada milovníků slivovice si nechává pálit ‚domácí‘ slivovici z vlastního kvasu v pěstitelských pálenicích.“ Hana Šrachtová uvádí, že s pěstitelskou výrobou souvisí i fakt, že trh slivovice je mnohem méně značkový než jiné segmenty lihovin; a tudíž je podle jejího tvrzení spontánní znalost značek slivovice logicky nižší než např. u tuzemáků, fernetů či vodek. Nicméně podle jejích slov se i u slivovice v gastronomii a maloobchodě prosazují především značky renomovaných výrobců, a to z důvodu garantování stabilní kvality výrobků.

Chlad a temno – nejlepší úto!išt# Slivovice je podle slov distributor$ destilátem s vysokým obsahem alkoholu a dlouhou trvanlivostí a neklade vysoké nároky na zp$sob skladování. Proto je vhodné ji skladovat na suchém, tmavém a chladném míst". S tím se ztotož%ují všichni oslovení, kte#í to myslí se slivovicí up#ímn". Martin Žufánek ješt" varuje p#ed vystavováním slivovice na p#ímém slunci a doporu!uje: „Pro pravidelnou konzumaci m$že být slivovi!ka i v ledni!ce, nikdy však ne v mrazni!ce.“

Také podle slov Martina Žufánka má slivovice v české gastronomii své jedinečné postavení a zcela právem může být nazývána českým národním pokladem. Martin Žufánek říká: „Slivovice byla vždy považována za něco speciálního, používala se jako poděkování či úplatek, uchovávala se pro výjimečné situace, jakými byly svatby, rozvody či pohřby.“ Slivovice prostě k Česku patří. Hana Holubová to potvrzuje a říká: „Jako je s Řeckem spjaté ouzo, s Mexikem tequila a s Japonskem saké, je slivovice historicky spojená s Českou republikou právě pro svou mnohaletou tradici.“ A je nejen českým, ale též moravským či valašským národním nápojem.

Konzumenti slivovičky již ve své životní roli pijáků jistě stihli zaregistrovat, že ovocné pálenky se vyrábějí v řadě dalších zemí, jako je např. Maďarsko, Rakousko, Německo či Švýcarsko. A při jejich experimentech s páleným ovocem jim určitě zachutnal např. francouzský calvados, který lze označit za zahraniční paralelu slivovice. S tím souhlasí i Martin Žufánek, který říká: „Obdobou naší slivovice může být též italská grappa či např. ve Slovinsku nesmírně populární williamsovka.“

Podávejte slívy před jídlem i po něm Ač se zamlženým zrakům návštěvníků barů nabízí k pití mnoho různých alkoholických nápojů, podle slov Hany Šrachtové je v české gastronomii zcela jednoznačným trendem posledních let právě renesance slivovice. Hana Šrachtová říká: „Zhruba od přelomu tisíciletí se obliba slivovice stále zvyšuje. “A s její oblibou se rozšiřují i možnosti, kdy je možné slivku nalévat. Podle Hany Holu-

foto: archiv Hana Holubová: Slivovice se výte!n" hodí nap#. jako welcome drink, kdy zvlášt" na Morav" je to více než b"žné, !i též jako aperitiv.

bové je slivovici možné podávat téměř ke všem společenským účelům. Hana Holubová říká: „Slivovice se výtečně hodí např. jako welcome drink, kdy zvláště na Moravě je to více než běžné, či též jako aperitiv.“ Slivka je též vhodným digestivem.

A vyznavači páleného ovoce si na barech poroučejí hlavně slivovici od Rudolfa Jelínka. Hana Holubová říká: „Je to především díky její historii a tradičním postupům jejího pálení.“ Martin Žufánek říká: „Ze slivovic dostupných na našem trhu je nejpopulárnější ta nejklasičtější slivovice, tedy čirá.“ Podle jeho informací je podíl v přímé konzumaci zlatých archivních slivovic, tudíž slivovic stařených v sudech, minimální.

Slivovici lijte do teplých mix% Hosté gastroza#ízení si rádi vychutnají slivovici nejlépe v její syrové podob", ale v dnešní dob", která p#eje mix$m, se používá !ím dál tím !ast"ji i do mícha!ek. Hana Šrachtová #íká: „Slivovice má své místo nap#. v horkých míchaných nápojích.

Velice oblíbený je mix slivovice, tuzemáku a !erveného vína dolitý horkou vodou.“ Podle Martina Žufánka je slivovice tak ušlechtilým destilátem, že míchat ji s dalšími ingrediencemi je podle n"j spíše barbarským !inem. Martin Žufánek p#emítá: „To je asi d$vod, pro! je slivovice na barech mén" populární než ostatní destiláty a lihoviny.“

12

11-14_Pshit_patra_v_produktech_slivovice-4.indd 12

9.12.09 16:28

T

Pořadatel soutěže:

Kofola a.s.

Odborný garant soutěže:

ČESKÁ BARMANSKÁ ASOCIACE, o. s.

FREEDOM EGO EVENT BARMANSKÁ SOUTĚŽ

S K ..          T T E  F      . K         „  “.

Kategorie soutěže:

JUNIOR

: 29. 1. 2010 :  20. 1. 2010  www.cbanet.cz  : Hotel Frymburk, www.hotelfrymburk.cz  : classic  : fancy drink nealkoholický : 100,-   (  CBA, JSC)

Kategorie soutěže:

PROFI

: 29.1. -30. 1. 2010 :  20. 1. 2010  www.cbanet.cz  : Hotel Frymburk, www.hotelfrymburk.cz  : classic  : fancy drink, long drink : 100,-   (  CBA, JSC)

Podrobné informace, časový harmonogram a doplňující informace naleznete na: www.cbanet.cz, www.stayontop.eu

TT INZERCE BARMANI HORECA i dd 1 11-14_Pshit_patra_v_produktech_slivovice-4.indd 13

13

26 11 2009 13 22 9.12.0916 16:28

Servírujte při teplotě „jako v pokojíčku“ Slivovice přilétá na mnoho českých barů s ledovým svistem v namražených skleničkách. Podle názoru odborníků na tento nápoj však příliš nízká teplota „zmrazí“ také specifickou ovocnou chuť a aroma nápoje. Hana Šrachtová říká: „Skutečně kvalitní slivovice se nemusí skrývat za nízkou teplotou a nejlépe si ji její milovníci vychutnají jen mírně nachlazenou na teplotu 5–10 oC.“ Martin Žufánek doporučuje servírovat slivovici při o něco vyšší, pokojové teplotě (kolem 18 °C) a souhlasí s kolegy z branže, že vychlazováním či namražováním slivovice se restauratéři pouze snaží maskovat její neduhy, ke kterým patří hlavně její „řezání“ lihem. Dobrá slivovice podle profíků nesmí konzumenta škrábat v krku ani jako teplá.

Martin Žufánek doporučuje slivovici podávat v tzv. short-glass sklenici a říká: „Slivovice např. do sklenice na nožce moc nesedí, je to spíše ,chlapské‘ pití, které potřebuje stabilitu.“ A pokud chce restauratér podpořit zájem hosta o slivovici a prodloužit jeho čas strávený na baru, může k panáku slivky nabídnout např. kostky sýra, škvarky, klobásy, sušené či uzené maso.

Nalákejte švestkomily ochutnávkou Aby hosté restaurací a barů byli po slivovici jako diví, mohou ji podle slov výrobců podniky zatraktivnit mnoha různými způsoby. Hana Šrachtová říká: „Barman ji může např. nabídnout jako teplý či studený míchaný nápoj, zasnoubit ji s pokrmy v menu podniku, zorganizovat slepou ochutnávku různých slivovic pro štamgasty či uspořádat např. švestkové dny s nabídkou tradičních specialit ze švestek, jako

Distribuce slivovice na trhu &eské republiky a v jednotlivých cenových segmentech provozoven (v %) Distribuce slivovice

CZ

SE A

SE B

SE C

67

75

70

53

Pozn. Cenový segment A (provozovny cenov" nejvyšší úrovn"), cenový segment B (provozovny st#ední cenové úrovn") a cenový segment C (provozovny nejnižší cenové úrovn")

je např. švestková omáčka či koláče apod.“ S tím souhlasí i Hana Holubová, která pobízí restauratéry k větší hravosti při podávání drinků a doporučuje podávat např. Valašského utopence, originální pití z Jelínkovy slivovice s malou sušenou švestkou. Hana Holubová říká: „Barman do skleničky nalije panáka slivovice a přidá na párátku napíchnutou sušenou švestku, konzumenti si přiťuknou slivovicí, po vypití panáka pak slivovici zakousnou sladkou švestkovou tečku.“ Martin Žufánek pro úspěch slivovice na baru radí, aby se za toto pití barmani nestyděli a nedělali z ní obyčejné venkovské pití. Říká: „Tím slivovice jednoznačně není. Hrdě slivovici vystavte na bar mezi světové alkoholy a doporučujte ji.“

Milovníci slivky chtějí značkovou Podle distributorů slivovice je dnes zcela určitě největší poptávka po značkových slivovicích od renomovaných výrobců. A mlsné jazýčky vzývající slívy si v nabídce distributorů mohou vybírat

podle voltáže slivovice a také podle svých „sil“. Hana Šrachtová říká: „V našem portfoliu mohou naši zákazníci najít slivovici s obsahem alkoholu 40 %, ale také silnější model s 45 %.“ Slivovice od Stocku z pálenice Prádlo u Nepomuka potěší své milovníky také ve „zlatém“ provedení. Hana Šrachtová vysvětluje: „Tato slivovice získává svou zlatovou barvu a vůni připomínající koňak díky zrání ve speciálních dubových sudech po dobu nejméně šesti měsíců.“ Protože nápoj nabízí konzumentům mimořádnou kvalitu, je prezentován osazenstvu barů hlavně jako solitérní nápoj. Také u Jelínků nabízejí ctitelům destilátů nejen klasickou čirou pětačtyřicítku slivovici, ale také v dubových kádích vyzrálou zlatou 45% slivovici.

Velikonoce a Vánoce prolévejte švestkami

Podle slov distributor$ vykazuje slivovice stejn" jako ostatní lihoviny sezonní výkyvy v prodejích.

Hana Šrachtová #íká: „Nejlepším !asem slivovice jsou jednozna!n" Velikonoce, kdy se stává tradi!ním pohošt"ním koledník$, a dále také Vánoce.“ Na to p#ikyvuje i Hana Holubová. Podle slov Martina Žufánka však nelze #íci, že by v pr$b"hu roku konzumenti na slivovici zapomínali.

Hana Holubová říká: „Nově v naší originální láhvi s názvem budík nabízíme tříletý destilát slivovice bílé i zlaté v objemech 0,5 l i 0,7 l.“ V sortimentu Rudolfa Jelínka dále konzumenti mohou najít také pětiletou kosher slivovici 50% v originálních plechových krabicích (zlatou i bílou) či desetiletou slivovici kosher zlatou 50%.

Podle slov Hany Holubové je v české gastronomii obecně preferována slivovice bílá. Martin Žufánek láká své zákazníky na slivovici s voltáží 50 % a říká: „ Naše firma se nesoustřeďuje na výrobu různorodých slivovic, podle nás je na světě slivovice jen jedna – dobrá nebo špatná.“ Podle jeho slov je možné nabídnout hostům jen jediný „povolený druh“, a to slivovici archivní.

Pshit

Tržní podíl slivovice na trhu &eské republiky a v jednotlivých cenových segmentech provozoven (v %) Tržní podíl slivovice

CZ

SE A

SE B

SE C

2,3

2,3

2,4

2,3

Pozn. Cenový segment A (provozovny cenov" nejvyšší úrovn"), cenový segment B (provozovny st#ední cenové úrovn") a cenový segment C (provozovny nejnižší cenové úrovn")

Zdroj: Data Servis – informace

67 2,3 % 1,5–2 litry Taková je měsíční průměrná spotřeba slivovice na provozovnu, kde ji nalévají.

Tolika procenty se slivovice podílí jako kategorie na segmentu lihovin v rámci celé ČR.

V tolika provozovnách ze 100 na trhu on-trade České republiky, které mají v nabídce lihoviny, mohou konzumenti najít slivovici jakékoliv značky.

14

11-14_Pshit_patra_v_produktech_slivovice-4.indd 14

9.12.09 16:28

inz_bucanero_sugar_240x340.indd 1

2.12.2009 23:21:00

MISS ICE PÁTRÁ V PRODUKTECH

Arabica a Robusta nejsou konkurenti

Milovníci kávy si v podnicích rádi objjednávají preso, cappuccino, ristretto, americanno, ale i starého známého, a dnes již trochu opomíjeného „turka“ d a další kávové pochoutky, které se p#ipravují z r$zných druh$ kávových odr$d a také kávových sm"sí.

Přes jednu miliardu měsíčně utratí lidé za kávu v gastronomii. Podle údajů získaných od společnosti Data Servis – informace se na trhu on-trade celkově vypije asi 39 milionů šálků kávy za měsíc. Přitom podle slov Marcely Šimkové, ředitelky Data Servis – informace, na celkové spotřebě kávy v on-trade zaujímá dominantní postavení z 59 % káva zrnková, přes 22 % káva mletá a 18 % káva instantní. Na trhu se objevují i tzv. kapsle, které svým objemem ale zaujímají pouze pod půl procenta trhu kávy on-trade.

Hosté gastroprovozoven si podle dat mohou v 61 provozovnách ze sta objednat kávu zrnkovou, v 52 kávu mletou, ve 26 podnicích kávu instantní a na kávu připravovanou z tzv. kapslí zákazníci narazí pouze v jedné provozovně ze sta.

Podle informací Marcely Šimkové má nejsilnější distribuci na trhu značka Jihlavanka, kterou lze najít v 18 provozovnách ze sta. Marcela Šimková říká: „Hned za ní mohou hosté podniků s velkou pravděpodobností natrefit na značku Nescafé, Segafredo, Jacobs, Douwe Egberts a Tchibo.“ Téměř ve 41 % provozoven si kávomilové mohou dát pouze zrnkovou, v necelých dvou procentech provozoven nabízejí pouze instantní kávu a všechny tři varianty, tzn. kávu zrnkovou, mletou i instantní, je možné si dát pouze ve 4,2 % provozoven.

ilustrace: archiv

„Odrůdovost“ i směsi K oblíbeným kávovým odrůdám, ze kterých obsluha gastropodniků připravuje svým hostům kávové orgie, patří Arabica a Robusta. To potvrzuje Ladislav Chovítek, marketing manager HoReCa & Vending společnosti AG Foods, jejímž zájmem při nabízení kávy gastroprovozovnám ovšem není rozdělení kávy podle druhu či odrůdy kávy. Ladislav Chovítek říká: „Naši odběratelé si u nás mohou vybrat jak 100% Arabiku, tak také mixy kávových zrn.“ Podobnou nabídku najdou provozovatelé také u firmy J. J. Darboven. Jana Pa-

16

16_18_Miss Ice patra_kava-3.indd 16

9.12.09 16:33

velková, jednatelka této společnosti, říká: „Odběratelům nabízíme nejen 100% Arabiky, ale i také širokou škálu jejích směsí s Robustou, zákazníci si u nás ale mohou také koupit i jednodruhové Arabiky a Robusty. Velké možnosti výběru mají naši zákazníci nejen mezi espreso specialitami, ale i v segmentu káv určených pro přípravu překapávané kávy.“ Pokud jde o typ kávy, ze které personál voňavý šálek hostovi připraví, nelze podle slov Davida Theissiga, HoReCa manažera Le patio international, říci, že by se nápoje na bázi espresa striktně dělily na arabikové či robustové. David Theissig říká: „Z nabídky našich káv jsou pak velmi populární veškeré variace caffé latté macchiato ochucené či neochucené, které chutnají hlavně ženám.“ Společnost Nespresso Czech Republic nabízí podle Josefa Voltra, business development managera firmy, podnikům v současné době pět druhů směsí, ve kterých naleznou jejich provozovatelé max. 5 % Robusty, a dva druhy 100% kávy Arabica.

Hostům gastropodniků dnes stále více chutnají např. mléčné speciality, jejichž různě dochucené varianty se začínají na nápojových lístcích čím dál častěji objevovat. Podle slov Davida Theissiga dnes hosté nejvíce oceňují kávu ve směsích připravených ze 100% z kávy Arabica. David Theissig vysvětluje: „Takovou kávu hosté podniků mají rádi pro její chuť, přitažlivou vůni a přijatelný obsah kofeinu.“ Jana Pavelková konstatuje při přípravě kávového potěšení převahu obliby mixu Arabiky a Robusty a říká: „Nicméně neustále sílí zájem o 100% Arabiky, a to především v trendových kavárnách a restauracích.“ Josef Voltr říká: „Zaznamenali jsme také, že přes den jsou v přesile objednávky cappuccina a caffe latté, ve večerních hodinách to je pak espreso nebo ristretto.“

Mléčné speciality spíše s Robustou Kávy různých odrůd mají nejen různé chuťové a senzorické vlastnosti, ale v průběhu jejich přípravy se také navenek trochu odlišně chovají. Ladislav Chovítek říká: „Obecně robustové kávy více pění a i z tohoto důvodu se hojně využívají pro přípravu mléčných specialit. Chuťově je Arabica kyselejší a Robusta má zase vyšší hořkost.“ Podle jeho tvrzení velmi záleží na tom, z jakých kávových zrn je káva namixována a jakým způsobem je pražena. Oba tyto faktory totiž dodávají chuťovým charakteristikám kávy její specifičnost a originalitu. Podle Josefa Voltra lze Arabiku od Robusty odlišit i díky různému tvaru zrn.

Zatímco Arabica je podlouhlého tvaru, světlešedé až zelenkavé barvy a je potažena stříbřitým povlakem, Robusta má naopak kulatá zrnka a má hnědou barvu, která při pražení velmi ztmavne.

Vnímavý konzument tyto dva druhy kávy rozpozná též podle chuti. Josef Voltr říká: „Arabica se vyznačuje jemnou chutí a je delikátnější než Robusta. Správná a kvalitní Arabica má být jemně nakyslá, vyznačuje se také více nuancemi chuti od ovocné přes citrusovou až ke květinové.“ Robusta se pak vyznačuje hořkou až spálenou chutí a nemá tak jemné rozdíly v chuti jako Arabica, je tzv. plošší. Podle Josefa Voltra je Arabica vždy zastoupena ve směsi většinově a udává výslednou chuť kávy, Robusta ji doplňuje velmi malou částí a dodává mixu sílu a barvu.

A jakmile jde obsluha podniku „na věc“, je podle jeho doporučení nejvhodnější připravovat kávu v klasickém pákovém kávovaru. Dále dodává: „Taková káva dosahuje nejlepších charakterových vlastností.“ S tím souhlasí i Jana Pavelková.

Bob a bobek Boby Arabiky jsou podlouhlé se zvln"nou drážkou uprost#ed sm"rem k dolní !ásti bobu. Mají intenzivní kv"tinovou v$ni a sladkou kulatou chu& s p#íjemnou kyselinkou a karamelovým ocáskem.

Arabica prospívá ve vysokých nadmo#ských výškách a je p"stována od 1000 do 1800 metr$ nad mo#em. Obsah kofeinu se pohybuje od 0,9 do 1,7 %. Robusta, jak již její jméno napovídá, je velice odolná a roste v nadmo#ských výškách od dvou set do t#í set metr$ (n"kde až do 800 metr$) nad mo#em. Boby jsou kulaté s rovnou drážkou v polovin" výšky bobu. Káva Robusta má silný ho#ký nádech a je !asto výrazná, svíravá a málo vo%avá.

Proces přípravy kávy vyžaduje naprostou profesionalitu personálu podniku, který musí mít na paměti dodržování základních zásad její přípravy, jako je např. u espresa správný tlak, teplota, doba extrakce, gramáž a hrubost mletí.

Vyvrcholením správné přípravy kávy je podle slov Ladislava Chovítka její předložení hostovi s jedno- či dvoudruhovým cukrem (řepným a třtinovým), mandlí v čokoládě a sklenkou vody.

Obsluha může podat hostovi na požádání také mléko. Podle slov Jany Pavelkové by kávu měl připravovat a podávat jen proškolený a motivovaný personál. „Obsluha by neměla zapomínat na to, že správně připravenou kávu by měla bezprostředně po její přípravě donést hostovi na nerezovém tácku a u espresa i se sklenkou vody. Mléčné speciality na bázi espresa pak podáváme vždy bez vody.“ Sladění značky šálku kávy, cukru i smetany lze považovat za znak profesionality. Narazit by obsluha při přípravě černého životabudiče neměla např. při používání špatně seřízeného kávovaru nebo také mlýnku nevhodného pro používaný druh kávy. Jana Pavelková říká: „Také obsluha může při podávání kávy chybovat – např. špatným upěchováním kávy v páce, nepoužitím nahřátého šálku, nedodržením kávových receptur či nezájmem o výsledný produkt.“

Ke kávě vždy něco na zub Konzumenti kávy mohou při jejím usrkávání zatoužit po „něčem na zub“. Podle slov Ladislava Chovítka patří u nás k nejoblíbenějším zákuskům např. ořechové dortíky s karamelem. Ladislav Chovítek říká: „Standardním doplňkem kávy jsou mandle v čokoládě, kávové zrnko v čokoládě nebo karamelová sušenka.“ Konzumenti kávy si též mohou objednávat širokou škálu tradič-

foto: J. J. Darboven

Kompetence i servis Hosty podniků potěší, když jim personál podniku nabídne kávu se špetkou originality, odkazující na typ podniku, jeho styl a také úroveň. Ladislav Chovítek se domnívá, že to, jak se v podniku káva připravuje, je závislé také na podnikatelských záměrech podniku.

ního i neobvyklého pečiva či rozmanité zákusky. Podle Jany Pavelkové např. espreso s malým snackem může být náhradou lehkého obědového menu. Konzumenti si mohou v provozovnách objednat také např. obložené čerstvé bagetky, toasty nebo ciabatty, paniny či tramezziny. Podle slov Josefa Voltra při výběru zákusků ke kávě záleží hlavně na způsobu zpracování kávy,

17

16_18_Miss Ice patra_kava-3.indd 17

9.12.09 16:33

na tom, jak je upražená a namletá. Josef Voltr říká: „K silným praženým kávám, jako je např. ristretto, doporučujeme ,těžké‘ čokoládové moučníky, a naopak k lehce praženým kávám jako espresso leggero nebo lungo leggero můžeme navrhnout ,lehké‘ ovocné dorty nebo sorbety.“

Extra akce s extrakcí P#i „výrob"“ tzv. !eského presa považuje Ladislav Chovítek za nejv"tší chybu restauratér$ jejich touhu po dosažení plného velkého hrnku kávy, kdy pro to, aby toho dosáhli, nechají spušt"nou extrakci na pákovém stroji déle než doporu!ovaných 30 sekund. Podle slov Ladislava Chodítka taková káva nikdy nebude mít to pravé aroma a kv$li dlouhé extrakci se do nápoje dostanou i škodlivé látky. Ladislav Chovítek #íká: „Pokud si restauratér p#eje podávat svým host$m velké preso, doporu!ujeme mu servírovat spíše tzv. lungo, klasické espreso dolité horkou vodou.

také poslední dobou u nás začínají čím dál tím více prosazovat kávové laskominy ochucené speciálními sirupy. S tím se ztotožňují Jana Pavelková i Josef Voltr. Něčím výjimečným může být také káva ozvláštněná také např. čokoládou, kondenzovaným mlékem, likéry, koňakem či grappou.

Bez kofeinu za lepší zítřky Pro hosty provozoven, kteří dávají přednost kávě bez kofeinu, nabízejí distributoři kávy také její bezkofeinové varianty. To potvrzuje i Ladislav Chovítek, který říká: „Existuje několik způsobů, jak zbavit kávu kofeinu. Jako jednu z metod můžeme uvést tzv. švýcarskou mokrou metodu. Surová káva je při této metodě proplachována ohřátou vodou pod vyšším tlakem.“ Zrna přitom absorbují vodu a uvolní kofein, vzniklý roztok se pak zbaví kofeinu přes filtry z aktivního uhlí. Kávu bez kofeinu pak v podnicích ocení lidé se zdravotními problémy a těhotné ženy.

Jana Pavelková potvrzuje mírný nárůst zájmu o kávu bez kofeinu. A podle jejích zjištění o ni mají největší zájem hotelové a kavárenské provozy, ale i ostatní gastronomická zařízení. Podle Ladislava Chovítka je možné hosty též zaujmout cereálními kávami, které jsou směsí klasické kávy a kávovin. „Tyto kávy jsou atraktivní hlavně pro spotřebitele vyhledávající potraviny, které podporují zdravý a aktivní životní styl.“

Se správnými nástroji Informační ekvilibristika Distributoři kávy poskytují svým odběratelům potřebné informace o kávě tak, aby je provozovatelé gastropodniků předali svým hostům. Ladislav Chovítek říká: „Vedle produktových informací se snažíme vzdělávat naše zákazníky jak v postupech přípravy kávy, tak ve správném servisu.“ Distributoři orientující se na kávu připravovanou „po italsku“ zahrnují provozovatele informacemi a recepty, jak italskou kávu připravovat a servírovat a posunout kulturu kávy v Česku k italskému modelu. Další možností je také poskytování zaškolení personálu. Pro opravdové milovníky kávy či profesionály distributoři také organizují kratší či delší kurzy přípravy kávy. Jana Pavelková říká: „Další z možností, jak o kávě veřejnost informovat, jsou také nápojové lístky, na kterých mohou hosté podniků najít ,příběh‘ každé kávy, informace o tom, z jakých světových plantáží pochází, v jakých klimatických a geografických podmínkách byla vypěstována, jakými charakteristikami se vyznačuje apod.“ Distributoři kávy často provozovatele vybízejí k přípravě kávových specialit. Ladislav Chovítek říká: „Mezi oblíbené patří např. mléčné speciality, jako např. cappuccino, latté macchiato nebo jejich různě ochucené variace. Ladislav Chovítek upozorňuje: „Provozovatelé si musí uvědomit, že u všech těchto káv je základem tradiční espreso a na klasickém pákovém stroji jsou tyto speciality poměrně náročnější na přípravu. Je třeba, aby personál připravující kávu uměl správně ovládat přípravu tzv. mléčné mikropěny a ovládal také speciální techniky latté artu.“ Podle slov Ladislava Chovítka tyto efektně vypadající variace kávy dodávají nápojům přidanou hodnotu a oslovují spotřebitele nejen chutí, ale též atraktivním vzhledem. Vedle mléčných specialit se

V rámci komplexní nabídky přicházejí distributoři kávy na trh také s náčiním potřebným k její správné přípravě, jako jsou např. kávovary a potřebné „kávové“ náčiní. Ladislav Chovítek říká: „K pákovým strojům, se kterými je spojen náš koncept přípravy kávy, nabízíme různé baristické pomůcky, jako např. temper, odklepové misky, džezvy atd.“ A Jana Pavelková doplňuje: „Našim odběratelům poskytujeme vedle kávovarů a mlýnků také např. šálky, mléčenky, nerezové tácky a konvice na zpěňování mléka, džezvy pro přípravu latté nápojů a tempery.“ Někteří distributoři jsou s nabídkou ještě dále a poskytují provozovnám také např. pronájem kompletní technologie pro přípravu kávy.

Miss Ice

Zrnka s nejv#tším zastoupením Podle výzkum$ trhu nabízí 40,8 % provozoven jen zrnkovou kávu, pouze mletou si hosté mohou poru!it ve 22,1 % podnik$, na pouze mletou a instantní se soust#edí 13,7 % gastropodnik$, jen mletou a zrnkovou kávu nabízí 10,2 % restaurací a jen instantní kávu najdou hosté v 1,7 % gastroza#ízení.

Cifry na kávě:

39

Na trhu on-trade se celkově vypije asi 39 milionů šálků kávy za měsíc.

59 %

Na celkové spotřebě kávy v on-trade zaujímá dominantní postavení z 59 % káva zrnková, přes 22 % káva mletá a 18 % káva instantní.

41 %

Téměř ve 41 % provozoven najdou milovníci kávy pouze zrnkovou kávu, v necelých 2 % provozoven nabízejí provozovatelé pouze instantní kávu.

Všechny tři varianty si lze objednat pouze ve 4,2 % provozoven.

18

16_18_Miss Ice patra_kava-3.indd 18

9.12.09 16:33

KNIHA PŘÁNÍ A STÍŽNOSTÍ

Restaurace a hotely se p$ipravují na „špatné“ Vánoce a Silvestra

Kdo se t"šil na Vánoce a Silvestra s tím, že zalepí díru po propadu tržeb v pr$b"hu celého roku, z#ejm" pot"šen nebude. Hotely o!ekávají na Vánoce a Silvestra nižší tržby p#i nižší nebo stejné obsazenosti jako v lo%ském roce. Tržby v restauracích budou také nižší a neo!ekává se ani zvýšený zájem domácích turist$. Do konce roku dosáhne propad v tržbách na jeden disponibilní pokoj (RevPAR) až 35 % ve srovnání s rokem 2008. Tak hovo#í výsledek ankety, již mezi provozovateli hotel$ a restaurací na území celé 'eské republiky provedla Asociace hotel$ a restaurací 'eské republiky.

O váno!ních svátcích o!ekává více než 50 % respondent$ z kategorie stravovacích za#ízení pokles tržeb ve svých podnicích. P#ibližn" t#etina se domnívá, že tržby budou stejné. Ve srovnání s lo%skem stejné tržby na Silvestra p#edpokládá 37 % respondent$, 43 % soudí, že budou horší než na p#elomu let 2008 a 2009.

Nálada v sektoru ubytovatel$ se zdá být ješt" horší. Po posledních n"kolika tu!ných letech se chystají na spíše hubené období. Tém"# 46 % provozovatel$ ubytovacích za#ízení se domnívá, že o váno!ních svátcích klesne obsazenost oproti lo%sku, více než 40 % z nich p#edpokládá pokles obsazenosti o 10–30 %.

Podle zástupc$ Asociace hotel$ a restaurací stojí za celoro!ním propadem tržeb nejen hospodá#ská recese, ale také siln" konkuren!ní prost#edí. To charakterizuje p#edevším raketový nár$st kapacit p#edevším v segmentu !ty#hv"zdi!kových hotel$, ke kterému došlo v pr$b"hu posledních let. To postihlo zejména Prahu, v regionech spíše došlo k „dopln"ní“ pot#ebných ubytovacích kapacit.

7 tip%, jak p$ivést klientelu do baru a p$ivést ji k extázi Bu'te hlu!ní. Na ulici o vás musí být v"d"t, nájemníci v patrech nad vámi nesm"jí spát. Budou si o vás vypráv"t všude, kde se jich n"kdo zeptá, pro! mají kruhy pod o!ima. Touto metodou si samoz#ejm" budujete awakeness, tedy pov"domí. Navíc kdo nem$že spát, spíše zajde na panáka. Podcenit nem$žete ani skute!nost, že záhy se o vás bude v"d"t na policejních služebnách v okolí. A co by samoz#ejm" d"lali hoši v uniformách, když jim skon!í sm"na? Zajdou k vám na panáka.

Bu'te velkorysí. Nedívejte se na míru drink$, které p#ipravujete. Že tak už !iníte? Povyšte toto pravidlo na zdánliv" nedostižnou metu. Objedná si n"kdo panáka, p#ihrajete decáka, t#etinu automaticky nahradíte p$llitrem, pivo jde zásadn" do tuplák$. Nic hosté neocení více jako barmana nep#esného v jejich prosp"ch.

Bu'te št#d$í. Kasírtašku vyndávejte jen, když opravdu musíte. To neznamená na konci provozní doby, vždy& lidé, které jste p#itáhli dodržováním t"chto pravidel, p#ijdou nazít#í znovu. Pro! by chodili jinam? Otev#ená šrajto"e s vyložen" trapným s!ítáním by vaše hosty jen znervóz%ovala. P#ed Vánoci by na kasírku nem"lo p#ijít v$bec.

Bu'te chápaví. Je tu host pro vás, nebo vy pro n"ho? Nechce jít dom$ v dev"t ráno a vy jste už osma!ty#icet hodin nespali. Prásknu další energii v plechu a fr!ím neohrožen" dál. Host, jenž pozná, že více než o vlastní sebezáchovu vám jde o jeho blaho, vás už neopustí. I když zem#ete mladí (možná spolu), váš hrob bude neustále obložen !erstvými kv"ty v"!n" skráp"nými slzami dav$, které na vás nemohou zapomenout.

Bu'te výmluvní, vtipní a chyt$í. Barman, jenž si plní bob#íka ml!ení, je možná dobrý životní partner, nikoliv ale pracovník baru. Výmluvnost však nenahrazujte žvanivostí. Rozp"tí vašich v"domostí by se m"lo rozprostírat od výroby základních polymer$, minimáln" t"ch používaných na baru, p#es výstavbu hlubinných úložiš& jaderného odpadu až po schopnost citace st"žejních obrozeneckých text$. Ve výkladu barmana se snoubí schopnost zaujmout, p#esv"d!it ve správné v"ci a vzd"lávat. Zvlášt" poslední funkce z$stává skryta v nánosu debat o televizních seriálech !i žvástech bulváru. My ovšem víme, že v barmanech „to“ je a za p#edstíráním a hraným slovním balastem se skrývají renesan!ní osobnosti. Sta%te se pro hosty nejen profíkem na výrobu perfektních sm"sí ingrediencí, ale také slov.

Bu'te pohostinní. Nem$že váš host už na nohy, ruce visí bezvládn", jak jim gravitace velí, a hlava dlí v barovém popelníku? Jist" máte n"kde vzadu kumbál s kavalcem, kde se lze pohodln" natáhnout. Pokud tomu tak není, po#i)te do baru vkusné seda!ky o minimálním rozm"ru dva metry. Nechat poutníka znaveného cestou za špiritusalitou prospat ve vlastní posteli je povinností každého k#es&ana, i když provozuje bar, kam chodí muslimové.

Bu'te tolerantní. P#ijde na bar lehký santus, kterého šacujete na pár drobných? Rozrazí dve#e kluk s kohoutem na hlav" – nikoliv tím decentním, kterého máte možná na hlav" vy, ale po#ádným !írem, co leští lustry? Vleze dovnit# na první pohled arogantní krava&ák? Objeví se dáma v tri!ku s nápisem „Hrdá feministka“? Opravdu se vám s nimi nechce komunikovat? Ud"lejte pravý opak, dejte se s nimi do #e!i a p#esv"d!te se, že s lidmi stojí za to mluvit, a& už #íkají nebo d"lají vícemén" cokoliv. Jen tak se váš bar stane pestrým a zábavným místem, kde to bude bavit vás i vaše hosty.

19

19_kniha_prani_a_stiznosti-2.indd 19

9.12.09 11:45

SOUBOJ CHARAKTERŮ

Je vždy obtížné porovnávat dva extrémy, proto ani následující srovnání nedopadlo pro oba charaktery nijak výrazn" a skon!ilo plichtou. P#estože Spiritor trochu nadržoval profesorovi, nebylo v jeho moci vytáhnout jej

Analfabet

Výraz kromaňonce Označení analfabet či „analfabet“ v našich zeměpisných šířkách reprezentuje všeobecně jednotlivce, jenž se pohybuje na nižším vývojovém stupni. Pro popis základních rysů tedy musíme zabrousit do učebnic biologie a hledat populární grafické znázornění napřimování opice. V charakteru toho jedince je cosi brutálně živočišného, reaguje na podněty první signální soustavou, debata o čemkoliv, co přesahuje pohyb lítaček na baru, je zbytečná.

1/5 Parťáka si najde Takový barman bývá muži zpočátku vysmíván. S tím, jak mužská část barového osazenstva propadá temnotě alkoholu, získává na popularitě. S naším barmanem si pak po třetí ranní nejlépe pokecá ožratý manažer obří nadnárodní společnosti. Nic proti obřím společnostem.

3/5 Mlčeti zlato Analfabet se většinou živí rukama. Odmyslíme-li výraz nedovřené popelnice, může některým ženám imponovat dobře stavěná postava. Když se barman-analfabet pokusí celý večer nepromluvit, může na méně chápavé ženy zapůsobit jako tajemný introvert.

2/5 Nezdá se Přejděme skutečnost, že množství humorných situací poskytuje tento typ barmana svým projevem, vystupováním, mluvou či snad jen pouhou existencí. Lidé neznalí první životní pravdy „Ema má maso“ někdy překvapí svým neotřelým pohledem na svět. To z nich může činit až překvapivé baviče.

3/5 „A cos to chtěl?“ Za barem a mezi stoly se sice pohybuje jako drak, ale protože si neumí poznačit, co který host chtěl, musí se často vracet. To jej z hlediska rychlosti servisu poněkud diskvalifikuje.

3/5 Žádný tribunový řečník Když má dobrý den, používá výhradně výrazivo nižší kategorie obecné češtiny proložené vulgarismem na větu. Když mu to nesedne, host narazí na neprostupnou hráz ignorance. Dokud jen nalévá a na nic se neptá a na nic neodpovídá, je vše OK.

1/5 Jasné limity Díky své nátuře dobře popsatelné stavem divoké zvěře v období říje bývají tito hoši předmětem zájmu osob neukojitelně vášnivých. Pokud nepůjde o nic jiného, má takový vztah ohraničený několikátou poslední vypitou vodkou a brzkým ranním odchodem naději na úspěch.

3/5 Co nevím, to mě nemrzí Vzhledem k tomu, že většinu konzumentů jeho vystupování příliš neoslní, bude s dýškem spíše na štíru. Jeho výhoda spočívá v tom, že si to neumí spočítat.

1/5 20

20-21_Souboj_charakteru-2.indd 20

17/40

9.12.09 12:19

P

z „!ervených !ísel“. M$že být sice dobrý spole!ník pro debatu o kvantové mechanice, ale za bar spíše nepat#í. Analfabet p#íjemn" nep#ekvapil, ale ani nezklamal. To malé množství p#edpoklad$ pro práci na baru u n"j opravdu neoslní. Posu)te sami.

Charakter

1/5

v. Profesor

Brain man Náš typ profesora na baru nemá v očích odlesk barového pultu, najdete v nich cosi jako duhovkové ztvárnění rovnice E=mc2. Zároveň na vás působí dojmem, že rovnici nejen rozumí, ale také ji vymyslel. Tento barman stačí mezi dvěma objednávkami spočítat věk všech hostů na baru na základě úhlu svitu pouliční lampy dopadajícího na barovou desku a tepelného odporu rychlovarné konvice. Matematicky přesná mysl ovšem působí poněkud těžkopádně v praktickém životě.

4/5 Přístup mužů

3/5

Příruční encyklopedie Existuje část mužů, která vysloveně lační po informacích typu, v jakém roce své třetí reinkarnace se narodil Gándhí, kolik hvězd lze zahlédnout levým okem zakrytým pravou rukou či zda velký třesk zapadá do teorie superstrun. V tom všem jim profesor poskytne vysoce aktuální informace z ještě nepublikovaných vydání časopisů Science a Nature.

3/5 Přístup žen

2/5

2/5 Smysl pro humor

Mor humor Uplatňuje velmi jemný distingovaný humor, proto cimrmanovský humor považuje za proud vulgárností provázený potleskem zfetovaného publika. Takže hosté si s ním užijí asi stejně srandy jako při pohledu na osobu mávající z papamobilu.

1/5

3/5 Rychlost servisu

3/5

Pomalost je jeho druhé jméno K důstojnému projevu patří rozvážná chůze a pomalé pohyby. Host od něj tedy nemůže čekat nějaké rychlé (re)akce. Spíše musí vysledovat, kdy se sune k části baru, kde právě sedí, protože promešká-li příležitost k objednávce, je dalších dvacet minut na suchu.

0/5 Výrazové prostředky

1/5

Jazykus technicus Slovní zásoba, znalost teorií o skladbě věty a textu, rozsáhlé vědomosti, snad i výřečnost mu rozhodně nechybí. Proč mu ale tak málo hostů rozumí? Tento barman nevaří, nýbrž destiluje, nepřipravuje koktejl, nýbrž mísí tekutiny nestejného objemu, nenalévá panáka, nýbrž odměřuje konstantní dávku.

3/5 Sex rating

Všechno neokecáš Pronikavý úsudek a vědomostní databáze nacházející se mezi ušima může být za určitých okolností sexy. Ale tělo zchátralé hodinami po knihovnách a mžourající oči většinou nevěstí pronikavý sex-appeal.

1/5

3/5 Spropitné

Počty rychlostí světla Útratu spočítá rychleji, než si host stačí objednat. Těžko říci, zda je to pro hosta výhoda, a těžko říci, zda to ocení vyšším spropitným. Proto hodnotíme průměrem.

3/5

1/5

7/40

Vášeň klotových rukávů Ženy vyhledávající alfa samce jej hodnotí za betu, gamu, omegu. Žena, jejímuž veškerému konání předchází dlouhý slovní rozbor, bude ráda. Profesor bývá zpravidla roztomile povídavý a empatický. Žena, která oceňuje cvikr, klotové rukávy a motýlky, mu bude ležet u nohou.

ilustrace: Matoush Liesler

Total

17/40

20-21_Souboj_charakteru-2.indd 21

21

9.12.09 12:19

KALEIDOSKOP

Plastové kelímky a lidská svoboda

U milovník$ piva, zástupc$ pivovarnictví !i výrobc$ skla mohla vyvolávat nervozitu mediální zpráva, že v Británii se projednává návrh zm"nit sklo ve vý!epech za plast. D$vod spo!ívá v tom, že tam"jší policejní statistiky zaznamenají n"kolik tisíc útok$ sklen"nou lahví ro!n". V"tšina provozovatel$ restaurací a bar$ to zná – lidé si dají pár piv a následný rozhovor o politice kon!í šitím obo!í n"kterého z diskutér$.

Pokud by se jednalo o izolovanou zprávu, mohli by ji všichni ostatní – stojící mimo pivovarnický pr$mysl nebo segment HoReCa – považovat spíše za výst#ednost, ve kterých si ostrované libují. Potíž tkví v tom, že plíživé zákazy a p#íkazy vstupují do našich život$ dlouhodob" a vytrvale. N"kdy jde o opravdové hlouposti, ale v"tšina návrh$ – !ímž jsou obzvlášt" nebezpe!né – pracuje s d$vody jako vyšší bezpe!nost, obez#etnost, zdraví spot#ebitele atd. P#íklad Británie (když už ne Evropské unie jako celku) nazna!uje, že každým takovým dob#e mín"ným pravidlem se roztá!í spirála, v níž jsou základní lidské instinkty obroušeny k nepoznání a jednotlivec ve spole!nosti tak upadá do neschopnosti nést odpov"dnost za sv$j život. Toto není obhajoba jednostranného a tupého euroskepticismu, nýbrž lidské svobody jako nejvyšší hodnoty, na kterou zapomínáme, když sv$j život bez pochybností pod#izujeme nejr$zn"jším na#ízením. j j N"komu vlivnému, kdo má rád všechno podle podl lajny nebo kdo prosazuje zuj své zájmy, musí totiž záhy zá dojít, že p$llitr sám sá o sob" hlavu nerozbíjí. zbí A tak v hospodách Zvýšení spot#ební dan" a barech b budeme možná na alkohol o p$lkorunu na jednou jedno sed"t nejen nad plasp$llitr piva a až b$ra na litr tovými kelímky, ale také s ro!ty#icetiprocentního alkoholu zpisem povolených a nekonje jedním z výsledk$ projed"iktních témat k hovoru. návání tzv. Janotova balí!ku.

Jde také o jeden z konkrétních dopad$ ekonomické recese na bary, které tak budou muset p#isp"t k zalepení d"r ve státním rozpo!tu.

Alkohol lepí díry v rozpo!tu

&ísla be bez obsahu

Bary toho našt našt"stí z$stávají ušet#eny, ale jsou sou!ás sou!ástí segmentu, kde panika vyvolaná !ís !ísly už funguje. O co jde? Každou chvíli !teme a sledujeme v médiích st#ední st#edního proudu, jak obrovsky upadá celá oblast hotelnictví, restaurací a cestovníh cestovního ruchu. Pídíte-li se hloub"ji po !íslech všech t"ch poradenských a konzulta!ních konzulta!níc spole!ností, zpravidla zjistíte, že opisují jedna od druhé n e b o vyjád#e zástupc$ asociací, jež ovšem – nejen u nás – reprezentují sledují mediální vyjád#ení bu) jen úzký pro!l celého segmentu (luxusní restaurace, p"tihv"zdi!kové hotely, denní bary na b#ezích Máchova jezera), nebo zastupují p"t šest procent všech provozovatel$.

Taková „výzkumná“ !i „poradenská“ !rma v lepším p#ípad" sáhne po datech národních statistických ú#ad$ !i Eurostatu (ta jsou sice nejp#esn"jší, ale i tak deformovaná – o výkazech hoteliér$ pro 'eský statistický ú#ad se ší#í legendy), která podrobí sekundární analýze. De facto to zpravidla znamená, že je jen p#epíše do jiných tabulek !i graf$. Ovšem každý statistický ú#ad sleduje n"co jiného a dva trhy není možné vždy správn" porovnat. Jednoduše t#eba neexistují vzájemn" srovnatelné ukazatele, pak taková !rma hledá jiné údaje a narazí nap#íklad na prohlášení (spíše než statistiky) r$zných národních asociací. Ty pak vydá za vlastní zjišt"ní, která p#eberou jiné poradenské !rmy. Tyto spole!nosti následn" vydají tiskové zprávy, jež publikují jednotlivá národní média – a mediální nerealita jako hrom je na sv"t". Celé m"síce se pak dokola to!í !ísla, která pocházejí z jednoho zdroje a jsou t#ebas pouhými odhady. T"mito !ísly se pak zd$vod%uje !i vyvrací sou!asná krize !i bije na poplach p#i prosazování lobbistických zájm$. S realitou to nemá nic spole!ného.

22

22_kaleidoskop-2.indd 22

9.12.09 13:13

22_kaleidoskop-2.indd 23

9.12.09 14:10

STŘETNUTÍ

Zahraniční vína jako barometr našich vín

Na vinných lístcích !eských provozoven mohou hosté najít rozli!nou nabídku vín.

Podle Pavla Chrásta, sommeliéra spole!nosti Winegallery, si zákazníci s ohledem na univerzální možnosti využití vína jako samostatného nápoje, ale také v rámci snoubení se specialitami podniku v"tšinou objednávají !eská i zahrani!ní tichá vína.

Podle jakých charakteristik hodnotíte kvalitu českých, moravských a zahraničních tichých vín? Čím jsou kvalitativní rozdíly mezi víny způsobeny?

Mohu zodpovědně říci, že chuť vína se začíná rodit již na vinohradu, kde je pěstováno. Znalci vín vědí, že francouzský výraz „terroir“ zahrnuje tři faktory, které napomáhají vínu získat jeho nezaměnitelnou „osobnost“. Těmi jsou kvalita půdy, poloha vinohradu a jeho klima. Proto se při porovnávání kvality vín musí vždy vycházet právě ze znalosti terroiru, odkud víno pochází.

Všeobecně se ale tuzemská vína vyznačují vyšší ovocností a dobře strukturovanou kyselinkou. Vína, která vybírám pro své zákazníky v zahraničí, je pak třeba rozdělit do dvou kategorií, a sice na vína starého kontinentu a vína z Nového světa.

Jak jsou podle vás u hostů gastrozařízení oblíbena česká tichá vína a do jaké míry jim v podnicích konkurují zahraniční tichá vína?

Tuzemská tichá vína u nás doposud v nabídkách provozoven převažují, a to z důvodu jejich příznivých cen a také tradice. Tichých vín, která jsou určena k „dlouhému“ pití, se na světě obecně vyrobí nejvíce a hosté podniků si je také nejčastěji objednávají. Podle mého názoru je jen dobře, když provozovatelé gastrozařízení poskytnou na svých vinných kartách tuzemským vínům prostor. Zahraniční vína v nabídce podniku zase dobře nastavují našim vínům zrcadlo kvality. Konkurence v obchodu s víny je tvořena hlavně prostřednictvím ceny a roli zde také hraje zvědavost zákazníků lačnících po něčem neochutnaném.

V jakých cenových relacích se tichá vína v našich restaurací nejlépe prodávají? Jak se u českých a zahraničních vín nejčastěji určuje marže a proč je tomu právě tak?

foto: archiv

kdy na konzumační povel hosta čekají tisíce lahví ve vyrovnaných řadách. Tovární víno je určeno k masové konzumaci, nemá svou vlastní „tvář“ ani sebevědomí. Jediná jeho přednost je v tom, že je ho velké množství.

Takový příběh ale hosta, který touží po vyvážené chuti a příjemné vůni vína, pravděpodobně nezaujme. Na druhou stranu tzv. řemeslnické víno, pokud je vyrobeno rukama šikovného „řemeslníka“ – vinaře, poskytne na stůl hosta mistrovský kousek.

Zákazníka lačnícího po něčem výjimečném zaujme pak příběh uměleckého vína. Takové víno pochází z rukou opravdových vinařů „tvůrců“. A špičkové umění se setkává jak s kladnými, tak i zápornými reakcemi okolí. Jedni víno vyzdvihují a druzí zatracují. Myslím si, že každý milovník vína ocení práci vinaře, který si doslova „vyhraje“ s každým hroznem.

Ceny, za které restauratéři vína nejvíce nakupují, jsou u tuzemských jakostních vín do 60 korun, u vín s přívlastkem od 100 do 150 korun za láhev 0,75 l. Zahraniční vína mohou restauratéři pořídit od 50 korun do 250 korun. Marže je obecně určována dvojnásobkem nákupní ceny včetně DPH, a to podle mého názoru bohužel u všech kategorií vín. Bohužel proto, že to podle mne znevýhodňuje dražší vína.

Jsou zahraniční vína ve svých jednotlivých kategoriích předražená?

Rozhodují se podle vašich zkušeností hosté při výběru tichého vína podle země jeho původu, nebo také podle oblasti jeho původu?

Na tuto otázku nelze odpovědět paušálně, odpovědí je spíše ano i spíše ne. Nicméně u nejvyšší kategorie přívlastkových vín (30 %) mohu říci, že zde k podhodnocování českých vín určitě dochází.

Zákazníci podniků podle mé zkušenosti většinou pijí takové víno, které jim restauratér na vinné kartě nabídne, a příliš původ vína neřeší. Pro hosty podniků bývá většinou rozhodující jeho cena. Ale hosté podniků při objednávání vína ocení také např. jeho příběh. Tak mohou sommeliéři seznámit hosty podniku s příběhem „továrního vína“. Takové víno je vínem unifikovaným,

Podle mé zkušenosti existují na trhu extrémy v podobě jak předražených vín dovezených v lahvích, tak i velmi levných vín přivážených v cisternách.

Domníváte se, že česká tichá vína jsou ve smyslu jejich uznání v zahraničí podhodnocená?

Sledují restauratéři odlišná kritéria při zařazování domácích a zahraničních vín do svých nápojových lístků?

Restauratéři se při zapojování vín na vinné karty orientují hlavně podle cen, za které mohou vína pořídit, ale rozhodující je též

24

24_25_Stretnuti-3.indd 24

9.12.09 12:05

specializace podniku. Zařazení vína na vinný lístek restauratéři podřizují také tomu, zda víno v jejich podniku zastává pozici spíše „nutné“ položky v nabídce nebo jestli je hostům aktivně nabízeno.

Jak se podle vás hosté restaurací vyznají v českých i zahraničních vínech?

Je pro mne potěšujícím zjištěním, že hostů podniků, kteří mají víno v oblibě, je čím dál více a zdá se, že se ve vínech i vyznají.

Jak hodnotíte povědomost restauratérů o české, resp. zahraniční produkci?

Znalosti restauratérů se ve většině gastropodniků opět odvíjejí od toho, zda zařízení nabízí víno zákazníkům aktivně či zda víno hraje v podniku spíše vedlejší roli. V prvním případě pak je nutností dokonalá znalost vín ze strany obsluhy a neméně zásadní je její umění víno nabídnout. Personál nabízející víno musí přitom být co nejjednodušší tak, aby host měl při svém rozhodnutí naprostou jistotu, že zvolil dobře.

Miss Ice

Životopis Pavel Chrást Kurzy a školení:

1980–1984: SZTŠ vina#sko-ovocná#ská ve Valticích 1984–1988: St#ední zem"d"lsko-technická škola, Ivan!ice 1990–1995: Mendelova zem"d"lská a lesnická univerzita v Brn" 2001–2004: bakalá#ské studium na Mendelov" zem"d"lské a lesnické univerzit" v Brn" (Zahradnická fakulta v Lednici)

Profesionální praxe:

1984–1996: vina#, vina#ský technik v Moravských vina#ských závodech (pozd"ji Vinium Velké Pavlovice) 1996–doposud: inspektor vína Státní zem"d"lské a potraviná#ské inspekce - nezávislý degustátor a sommeliér - organizátor degustací, ve!írk$, spole!enských i !remních setkání - nezávislý publicista a prezentér vín - spoluautor knih s vina#skou tematikou ve spolupráci s Lubošem Bártou - pravideln" zasedá v odborných komisích pro hodnocení vín na domácích a zahrani!ních sout"žích a p#ehlídkách a ú!astní se odborných salon$ vín ve Francii, Itálii, Chile aj.

- sestavoval vinné menu a podával vína na slavnostní ve!e#i p#i setkání 15 evropských prezident$ od roku 2006: práce na projektu Malé encyklopedie !eských a moravských vín po t#ech edicích p#ejmenovaného na Král Vín 'R Intenzivní spolupráce s !asopisem Víno & Styl od roku 1995 dosud: obchodní aktivity v oboru vina#ství, marketingu a služeb souvisejících s vínem, p#edevším v oblasti sommeliérství od roku 1999: jednatel spole!nosti Grand Cru od roku 2003: !len redak!ní rady !asopisu Sommelier a odborný spolupracovník po#adu Tescoma Prima va#e!ka od roku 2005: externí spolupracovník velkoobchodu s nápoji Dios Trading, v pozici chief sommeliéra zodpov"dný za výb"r vín za#azených do sortimentu spole!nosti

foto: archiv

Platné senzorické zkoušky:

Degustátorské oprávn"ní podle norem DIN, ÖNORM a ISO pod záštitou Höhere Bundeslehranstalt und Bundesamt für Wein- und Obstbau, Klosterneuburg, Rakousko. Zkouška oprav%ující k hodnocení vín v rámci EU.

Orienta!ní seznam sout#ží hodnocených v minulých letech: - Festwine - Malá encyklopedie !eských a moravských vín - Pardubický festival vín - TOP 77 vín 'R - Vina#ské Litom"#ice - Vinoforum - Víno & destiláty - Vinum Juvenale - Výstava vín šampion$ Mikulov

Sout#že hodnocené v roce 2009: - Royal Wine Challenge, B"lehrad – Srbsko - Prague wine trophy - O zlatý pohár Víno & destiláty - Festwine - Výstava vín šampion$ Mikulov - Pardubický festival vín - Král vín - Vina# roku - AWC Wienna

Profesionální !lenství:

- !len Asociace sommeliér$ 'eské republiky - Slow Food Moravia - !len pražského konvinia mezinárodní asociace Slow Food - !len Syndikátu noviná#$ 'R - !len Komise expert$ pro zat#i)ování vín

25

24_25_Stretnuti-3.indd 25

9.12.09 12:05

PROFIL ŠTAMGASTA:

Trucker:

Pít, jíst a řídit

Trucke#i mají t"žký život. Celé dny k#ižují dálni!ní sí&, odlou!eni od svých manželek, milenek a ps$, a proto se ob!as musí povyrazit. Jsou rozhodn" vítanými hosty ve všech podnicích, kde p#i ob"d" hrají Motorhead na 120 decibel$. V takových za#ízeních, s dv"ma hektary parkovišt" p#ed pubem, #idi!e tirák$ dob#e znají a v"dí, co od nich mohou o!ekávat. Na co se ovšem p#ipravit, když trucker vleze práv" do vašeho baru?

To vám poradí Spiritor.

Oblíbené nápoje:

Radosti:

Vyjad$ovací schopnosti: Špatné návyky: Mluví hrub", plive nejen na zem, na toaletách po n"m z$stane spouš&, troubí na každé n"žné pohlaví v dohledu, v kabin" vozí alespo% plynovou pistoli, nepoužívá antiperspirant, když už n"koho vyslechne, tak jen Iron Maiden, holí se kuchy%ským nožem, panáky konzumuje i s obalem, když se na baru rozjede, neví, kdy zpátky do kabiny.

Letmý pohled: Upocená kostkovaná košile, upocená kšiltovka, upocené zbytky vlas$, naturální svetr lezoucí z rozhalenky, lenonky na o!ích i v noci, kožená ka&ata na p$l žerdi a na ob#í pazou#e vytetované jméno a vnady první lásky. Druhá, mén" „luxusní“ varianta v"tšinou p#edstavuje standardního týpka v teplákách se t#emi pruhy, panto"ích a tri!ku nejasné barvy.

Kluci, co cht"jí ješt" ve dvaceti #ídit tirák, se zpravidla nerekrutují z výrazn" intelektuálního rodinného prost#edí. Jazykovou vysp"lost v raném v"ku jim poskytlo sledování !lm$ s Bruce Leem nebo Chuckem Norrisem, v dospívání pak pornogra!cké videokazety p$j!ované na cizí ob!anku. V dosp"losti to pak bývají muži tuze výmluvní co do peprného výraziva, nebo naopak extrémní nemluvové. Inu, stráví v kabin" tolik „majlí“, že p#eci nemá smysl z ní ani vylézat, plombovacími klešt"mi p#eštípnout svodidla a jít si s n"kým mimo dálnici jen tak popovídat.

Upozornění: Tato rubrika vysloveně staví na těch nejodpornějších stereotypech.

Další zna!ka pifka na vašem !epu, žvýkací tabák v cen" poledního menu, drive-thru restaurace pro kamiony, povolná blondýna na míst" spolujezdce a nafta za dvanáct.

Trucke#i jsou piva#i, o tom žádná. S vínem usp"jete snad jen, podáváte-li bur!ák do p$llitru. I když sem tam se v novinách objeví zpráva o nadraném tirákovi, lze #íci, že pivko si dají jen „mimo službu“. Zaru!eným úsp"chem je samoz#ejm" nealko pivko. Když jsou za volantem, pot#ebují haldu energie – takže konzumují energy drinky, kafe, zelený !aj (dharma trucke#i). Pokud podáváte jídlo, trucker si ur!it" dá š&avnatý hov"zí steak, hamburger !i bagetu, propracovanou sekanou, ovarové koleno a cokoliv z grilu, a& už je to k jídlu !i nikoliv.

26

26_profil_stamgasta-2.indd 26

9.12.09 16:35

Výjimečná chuť, výjimečný vzhled

www.pijsrozumem.cz | www.mujfernet.cz

Fernet Stock v nové lahvi

FS_inzerce_Spiritor.indd 2

výjimečně hořký, výjimečně dobrý

11/12/09 4:35:45 PM

VODKA_sBODY_240x340.indd 1

3/31/09 10:44:21 AM