Řekni mi, co čteš, já ti řeknu odkud jsi by Vetrne mlyny

Řekni mi, co čteš, já ti řeknu odkud jsi Nakladatelství Větrné mlýny

Ediční nabídka nakladatelství Větrné mlýny — devět próz z Evropy

Datho Turašvili Džínová generace Únik ze SSSR

Gega byl herec, a i když mu bylo pouhých dvaadvacet, měl za sebou mnoho zkušeností. V onom domovním vchodu mluvil naprosto vyrovnaným hlasem — jako někdo, kdo si je jistý sám sebou. Tímto svým postojem byl nejvíc překvapený on sám. Nikdy se totiž nepovažoval za hrdinu; dobře věděl, že v Tbilisi nebylo v té době nijak neobvyklé, když někoho přepadli kvůli džínám, a jako mnozí jiní i on přemýšlel nad tím, jak by se v takové situaci zachoval. Vždycky měl za to, že by se nenechal zabít, protože neuznával nesmyslné hrdinství, zvláš’ v situaci, kdy ho nebylo zapotřebí. Na jiném místě a v jiný čas by jim nejspíš beze slova a s úsměvem dal, co chtěli. Ten den se ale zachoval jinak — snad že bunda nebyla jeho, ale dost možná i proto, že šel na první rande s dívkou, kterou sice osobně neznal, ale která měla nádherný hlas. Dva ze tří mladíků měli nože, a než z místa utekli, stihli Gegu pobodat. V Tbilisi v té době mířily útoky nožem především na nohy a hýždě, dokonce i když došlo na rvačku. Gega však byl kromě nohou zraněný i na břiše. Mladíci mu nejspíš chtěli bundu strhnout a přitom ho nechtěně pobodali.

Datho Turašvili Narozen 1966, patří mezi nejznámější gruzínské spisovatele současnosti. Do veřejného prostoru vstoupil jako jeden z vůdců studentského hnutí za svobodu a nezávislost na konci osmdesátých let minulého století. Studoval dějiny literatury, filmu a umění na univerzitách v Tbilisi, Madridu a Londýně. Dosud vydal na dvacet knižních titulů: romány, povídky, divadelní hry a velmi oblíbené cestopisy ((Amerika známá a neznámá, 1993; Káthmándú, 1998; Tibet není daleko, 2001 aj.). Faktografický román Džínová generace. Únik ze SSSR (2008) je jeho nejpopulárnějším dílem, zatím byl přeložen do sedmi světových jazyků a existuje i v divadelní a filmové verzi. Přeložil Filip Krajník Filip Krajník, narozen 1982, vystudoval anglistiku a bohemistiku, v současné době působí jako literární a divadelní historik na Katedře anglistiky a amerikanistiky a Katedře divadelních studií FF MU v Brně. Překladu z angličtiny se věnuje od roku 2007 (přeložil a k vydání připravil např. báseň Geoffreyho Chaucer Ptačí sněm, Argo 2017), pro Větrné mlýny přeložil faktograficky laděný román Datha Turašviliho Džínová generace (2019). V současné době se věnuje zejména překladu staršího anglického dramatu, je redaktorem plánované třísvazkové antologie anglického divadla po r. 1660, která vyjde ve Větrných mlýnech v roce 2022.

Džínová generace Únik ze SSSR Faktograficky laděný román Džínová generace vypráví o tragické události ne tak dávné gruzínské historie. Dne 18. listopadu 1983 se skupina mladých lidí pokusila unést letadlo společnosti Aeroflot mířící z Tbilisi do Leningradu. Jejich cílem bylo vynutit si přistání v Turecku a uniknout tak bezvýchodnému životu v Sovětském svazu. Únos se nezdařil, vyžádal si několik nevinných obětí a jeho organizátoři neušli exemplárním trestům. Názor na jejich čin dodnes rozděluje gruzínskou společnost, podobně jako je tomu u nás v případě útěku bratrů Mašínových. Příběh únosců v džínách v podání Datha Turašviliho se však těší ohromnému čtenářskému zájmu nejen v Gruzii, ale i v řadě západních zemí.

faktografickou prózu přeložil Filip Krajník 84 stran, brožovaná 299 Kč 249 Kč při objednávce na www.vetrnemlyny.cz 149 Kč jako e-kniha Knihu žádejte u svých knihkupců, nebo objednávejte na internetových stránkách nakladatelství Větrné mlýny. Uvedete-li do poznámky heslo „sample“, získáte knihu za zvýhodněnou cenu 199 Kč. Poštovné a balné neúčtujeme.

Veronika Šikulová Mezerovitý plod

V aktovkách to vonělo zeleninou a vínem a zbrusu novými plastovými obaly. Prvního září večer se u nich rýsovaly okraje a máma zavařovala švestky. Prvního září se i u Gábinky Šebové, Mariky Kadlečíkové, Eleny Zvěřinové dělaly okraje a jejich mámy zavařovaly jablka nebo švestky. Jejich táta chodíval na houby a přinášel plné koše václavek, holubinek a klouzků, máma je nestačila zavařovat, anebo smažit bedle, které v koši na ostatních houbách ležely jako klobouky. Nakonec je nabízeli sousedům a příbuzným a táta jen chodil a chodil na ty houby, někdy je po vyučování vzal do lesa s sebou, nosily bílé podkolenky a na ty se jim lepily všelijaké travičky a bobulky, trička měly od ostružin, a teprve večer, když v posteli usínaly, si vzpomněly, že měly nějakou úlohu. V září hrávaly kuličky. Modranští jim říkávali ramorky. Cvrnkaná, šoulaná, vyrážená, pravidla byla jasná, anebo box habana, kdy nebyla pravidla žádná, kdy platilo právo silnějšího, starších kluků, kteří si prostě vzali, co zrovna bylo v jamce. Stávali v houfech okolo jamek vyhloubených patou a vyplácaných do hladka, jako bývají kropenky v kostele. Okolní zem byla udupaná a zametená, vypadala jako hliněná podlaha ve starých kuchyních. Stávali kolem, i ti, kdo nehráli a jen kibicovali, podobně jako staří chlapi ve Francii na nábřeží Seiny či Rhôny při pétanque. Nejcennější byly skleněnky. Ty byly tak cenné, že se s nimi obvykle nehrálo, ty byly jen k chlubení, dokud jim tu skleněnku někdo neukradl a nevychloubal se s ní o kus dál u jiné jamky. Hrávalo se do tmy a všechny mámy křičely na děti z oken: — Večeřéééét.

Veronika Šikulová Slovenská novinářka a spisovatelka. Narodila se v Modře, vinařském městě na svazích Malých Karpat, v rodině spisovatele a psychiatričky. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Komenského v Bratislavě, působila jako novinářka v kulturních časopisech, dnes pracuje v Malokarpatské knihovně v Pezinku. Debutovala sbírkou krátkých próz Odtiene (1997), za kterou získala Cenu Ivana Kraska. Následovaly knihy Z obloka, Mesačná dúha, Domček jedným tahom, Miesta v sieti a jiné. Pro děti — nejen ty svoje — napsala vtipnou knížku To mlieko má horúčku. Autobiografická próza Medzerový plod (2014) jí vynesla ocenění Anasoft litera za nejlepší knihu roku. Sama laureátka o svém psaní říká: „Myslím, že jsem ženská autorka, už jen tím, že jsem žena. Většinou píšu o sobě, o světě, který znám, a téměř nikdy nefabuluji. (…) V mých knihách možná není výrazný příběh, texty stojí na drobnostech, na tom, jak jsou vyprávěné. Těší mě, když se samo vyprávění stává příběhem.“ Přeložila Kateřina Tučková je jednou z nejpopulárnějších českých spisovatelek současnosti. Její romány (Vyhnání Gerty Schnirch, Žítkovské bohyně) patří mezi knižní bestsellery a úspěch sklízejí i jejich divadelní adaptace. Autorka se profesionálně věnuje také kunsthistorii a kurátorství, veřejně se angažuje, je spoluzakladatelkou multižánrového festivalu Meeting Brno. Pro edici Česi, čítajte již přeložila román Moniky Kompaníkové Pátá loď (2012).

Mezerovitý plod „Mezerovitý plod“ je prvním příznakem nákazy včelstva. Napadený úl, domov, do nějž se vkrádá nemoc a smrt. Sama hrdinka stejnojmenné prózy Veroniky Šikulové jako by čelila nákaze: její milovaná matka umírá, manžel se proměnil v cizího podivína, dospívající syn se od ní odpoutává. Ona stárne a neví, jak dál. Přesto je její vyprávění plné barev a zemitého humoru; vzpomíná na dětství a mladá léta, přidává příběhy postav z široké rodiny i sousedů z rodné Modry. Vzniká tak kniha, v níž jsou představeny všechny podoby citu, čistý a hluboký proud vyprávění o ničem menším, než je lidský život.

prózu, která představuje všechny podoby citu, přeložila Kateřina Tučková 212 stran, vázaná 249 Kč 199 Kč při objednávce na www.vetrnemlyny.cz 129 Kč jako e-kniha Knihu žádejte u svých knihkupců, nebo objednávejte na internetových stránkách nakladatelství Větrné mlýny. Uvedete-li do poznámky heslo „sample“, získáte knihu za zvýhodněnou cenu 149 Kč. Poštovné a balné neúčtujeme.

Ivana Dobrakovová Toxo

Ale my taky máme žehličku, bránila se Blanka, já přece vím, co je to žehlička, i v mojí zemi… Rosa blahosklonně přitakávala, jistě, jistě, i v tvojí zemi, samozřejmě, máte žehličku, a teď se podívej sem, Lucie, toto je železo, pálí, pálí, vidíš? na to nikdy nesahej, dobré na žehlení, špatné na tvou kůži. Luigi na sobě nedal nic znát, když té tanečnici vyklouzlo prso z podprsenky, Luigi se dál nevzrušeně díval na svůj oblíbený večerní pořad, tanečnice se pýřila, chichotala, omluvně klopila zrak a rychlým pohybem si prso zastrčila, ve studiu po tomto incidentu zavládla povznesená nálada, oba moderátoři rozhazují rukama, zaklonění ve svých křeslech, no tohle, no to snad ne, ale jistěže ano, scénu pustí pro diváky ještě jednou, obě tanečnice tančí na dlouhém stole, u kterého sedí moderátoři v oblecích, když vtom jedné z nich při prudkém pohybu vyklouzne prso z podprsenky, i šipka na to místo směřuje, aby ten detail nikomu neunikl, zpomalený záběr, střih zpět do studia, moderátoři utěšují polonahou tanečnici, která se už nepýří, už se jen usmívá, v naučené póze na stole, zrcadlově proti své družce, Blanka v záři televizní obrazovky nenápadně pohlédne na Luigiho, opravdu na něm není vidět žádné pohnutí, po chvíli se natáhne pro ovladač, aby zjistil, co dávají na sedmičce. Tak ale zhasni, proboha, zhasni.

Ivana Dobrakovová Slovenská spisovatelka a překladatelka, autorka psychologických, existenciálně laděných próz. Ještě před třicítkou stačila vydat dvě knihy, za něž získala nominace na prestižní cenu Anasoft litera: povídkový soubor Prvá smrť v rodine (2009) a román Bellevue (2010). Podobný úspěch zopakovala také s další sbírkou povídek — Toxo (2013). Domovem Ivany Dobrakovové je italský Turín a její profesí překládání francouzských románů do slovenštiny. Svoji tvorbu tak přirozeně obohacuje tématem současného exilu, italskými reáliemi a francouzským literárním švihem. Připočteme-li k tomu fakt, že její knihy byly přeloženy do šesti evropských jazyků, smíme se odvážit tvrdit, že tato autorka patří k nejúspěšnějším a nejpozoruhodnějším píšícím osobnostem na Slovensku. Přeložila Lenka Brodecká Narozena 1972, nakladatelská redaktorka a literátka. Dosud publikovala tři knihy pro děti, a to soubor scénářů Děti hrají divadlo (2003), povídkovou knihu Pišťucha má problémy (2008), která byla oceněna druhým místem v soutěži Nejkrásnější česká kniha, a pohádkovou detektivku Hledá se hvězda (2015). Autorsky spolupracuje s Českým rozhlasem. Napsala pro něj také několik komedií a detektivek (Mopslík, Zadek jako Kylie Minogue, Pomalu zavřít dveře, Tři Tři u jezera u jezera). Žije a pracuje v Brně.

Toxo Toxoplasma gondii je parazit, který zvolna a velmi nenápadně mění povahu svého hostitele. Zpomaluje jeho reakce, posouvá jeho vnímání, působí, že se chová vyšinutě, vlastně proti svým zájmům. Mladé hrdinky próz Ivany Dobrakovové jako by byly toxoplazmózou nakaženy. Jsou citlivé a nadmíru zranitelné. Životní události, které prožívají — soužití s vysněným mužem, těhotenství, mateřství —, jim nepřinášejí očekávané ukotvení, ale dezorientují je a ničí. Dráždivost autorčina přístupu spočívá v tom, že tuto „nemocnou“ skutečnost staví před čtenáře jako výchozí a normální. A protože k tomu používá jazyk deformovaný toxo gramatikou, daří se jí vytvářet komplexní toxo fikci, jejíž spodní proudy vás vtáhnou až do temné říše pudů.

sedm parazitních povídek přeložila Lenka Brodecká 200 stran, vázaná 249 Kč 199 Kč při objednávce na www.vetrnemlyny.cz 99 Kč jako e-kniha Knihu žádejte u svých knihkupců, nebo objednávejte na internetových stránkách nakladatelství Větrné mlýny. Uvedete-li do poznámky heslo „sample“, získáte knihu za zvýhodněnou cenu 129 Kč. Poštovné a balné neúčtujeme.

Immanuel Mifsud Ve jménu Otce (i Syna)

Já, Ġużeppi Marija Mifsud z Valetty, syn Salvua a Pawly, proletář a přesvědčený socialista, i když rudé knížky jsem nikdy nečetl (protože jsou na seznamu četby zakázané naší Matkou apoštolskou římskokatolickou církví a protože já na ty těžké, zlé knihy stejně nemám moc hlavu, i když trochu číst umím), voják druhé světové války přiřazený k protiletecké obraně, abych bránil svou vlast před leteckými útoky italských fašounských hovad a nacistických sviní, abych nasazoval život pro vlast, pro rodinu, která mi byla z milosti Boží svěřena do péče, s tetováním na pažích, protože jsem přece proletář a voják (nejdřív desátník, pak četař u Králova maltského pluku a u Maltského královského dělostřelectva v Bigi a Tignè), s puchýři na rukou od ocele rozžhavené do běla; celý život dřu, už od dětství, kdy matka podruhé ovdověla a já běhal po ulicích vždy jen v jedné botě, aby mi pár déle vydržel, kdy jsem bral jakoukoli práci, co byla k mání, abych přispěl na živobytí matce a mladším sourozencům, kdy jsem se učil strastem života na ulici, kdy jsem ve vesnických hospodách smýval z talířů a sklenic sliny, omáčku a smažený žloutek, kdy jsem v autobusech štípal jízdenky a dřel jako kůň v továrnách v Marse, tělo pokryté sazemi a odštěpky uhlí, kdy jsem se stal přesně takovým mužem, jakým mají muži být, ódou na bosou lidskost a inspirací dělnického hnutí, kdy jsem žil a umíral a mířil na nepřítele, který se v letadlech vznášel nad námi a netoužil po ničem jiném, než aby mi ustřelil hlavu, kdy jsem byl, vznikal jsem a existoval.

Immanuel Mifsud Uznávaný maltský básník, prozaik a překladatel. Autorsky se věnuje také experimentálnímu divadlu a dětské literatuře. Za své knihy je opakovaně vyznamenáván národními literárními cenami. Za autobiografickou prózu Ve jménu Otce (i Syna) získal Cenu Evropské unie za literaturu za rok 2011. Mifsud přednáší na Maltské univerzitě maltskou literaturu a literární teorii. Přeložila Barbora Lyčková Působí jako překladatelka a tlumočnice mezi anglickým a českým jazykem. Převážnou část dětství strávila v Dánsku a ve Švédsku, později žila ve Skotsku; překladatelství vystudovala na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se zejména titulkování, tlumočení a překladu odborných textů, přeložila ale i několik knih pro mladé čtenáře (Děti víl, Dutý drahokam drahokam) a dlouhodobě spolupracovala s literárním festivalem Měsíc autorského čtení. V roce 2014 se zúčastnila literární rezidence ve Spojených státech, o tři roky později převedla do angličtiny rozhlasovou hru Zadejte cíl, která byla realizována v rámci projektu Play for Voices. Žije s rodinou (a jedním kocourem) v Praze.

Ve jménu Otce (i Syna) Zmrzačený veterán druhé světové války přichází s nejmladším synem na matčin hrob. Syn si znenadání povšimne, že otci kane po tváři slza, a svět se mu obrátí vzhůru nohama. Náhle si uvědomí, že ani vojáci nejsou ukuti z oceli — že i oni pláčou. Ve jménu Otce (i Syna) je ladné a harmonické prozaické dílo s občasnými záblesky poezie, prostoupené odkazy na deník autorova otce z období války. Na pozadí synovského zamyšlení nad mužností se v něm vypravěč pokouší rozkrýt, co je pravda a co mýtus. Mifsudova tvorba se vždy noří hluboko do lidské duše a prozkoumává její nejtemnější zákoutí. Tentokrát se rozhodl, že se ponoří hluboko do myšlenek vlastních. Alex Vella Gregory, The Sunday Times (Malta)

ladnou prózu se záblesky poezie přeložila Barbora Lyčková 84 stran, brožovaná 199 Kč 159 Kč při objednávce na www.vetrnemlyny.cz 99 Kč jako e-kniha Knihu žádejte u svých knihkupců, nebo objednávejte na internetových stránkách nakladatelství Větrné mlýny. Uvedete-li do poznámky heslo „sample“, získáte knihu za zvýhodněnou cenu 119 Kč. Poštovné a balné neúčtujeme.

Jasmin B. Frelih Na/Půl

Stiskl tlačítko, tác zmizel. Sebral noviny. Listoval. Stiskl tlačítko. Konzola věděla, co chce. Hodně cukru, hodně mléka, černá zrna. Ze šálku se kouřilo. Přiložil si dlaň na hrudní koš. Ticho. Odložil noviny. Zapomněl na ně. Pod stolem ležela taška. Otevřel ji a sáhl do ní. Závitek z fólie. Vyjmul ho a zavřel tašku. Přenosný telefon se nabíjel. Přerušil spojení. Modrá jiskra. Mačkal tlačítka. Už nemám, oběd dnes? Otazník smazal a napsal tečku. Nikdy se mu to nepodaří bez zásahu do světa. To je taková zasraná tragédie. Hodil telefon na postel. Rozmotal závitek. Černý prach. Láska. Přeložil fólii v polovině a vytřepal prach do kávy, opatrně ťukal prsty, zadržoval dech, dával starostlivě pozor, aby ani drobeček nepřišel nazmar. Neměl lžičku. Nikdy ji nedávají. Kroužil šálkem, míchal vzduch. Otočil tlačítkem. Okna se zprůsvitněla. Padesát procent. Rozhled byl snesitelný. Ještě jedno slunce. Dusná koule (sedmdesát procent) kolem okrajů nabobtnala jako voda v přeplněné sklenici (devadesát), konečně se rozlila. Otevřel dveře na balkón a přivřel oči před skalpely paprsků. Se šálkem v ruce vstoupil do řídkého vzduchu. Téměř se zavřenýma očima usedl do křesla, nohy si dal na zábradlí. Rty zkusil teplotu. Vypil to naráz.

Jasmin B. Frelih Slovinský spisovatel a překladatel, narozen 1986 v Kranji. Na lublaňské univerzitě vystudoval srovnávací literaturu a literární teorii a historii. Debutoval románem Na/půl (Na/pol, 2013), vzápětí za něj získal slovinskou cenu za nejlepší prvotinu a v roce 2016 i Cenu Evropské unie za literaturu. Krom toho je autorem povídkové knihy Ideoluze (Ideoluzije, 2015) a sbírky esejů Bledá svoboda (Bleda svoboda, 2015). Ke své tvorbě poznamenal: „Neustále se snažím dostat do čtenářovy hlavy a pořádně mu zatopit. Asi proto, že totéž dělají všichni spisovatelé, kteří mě kdy přitahovali.“ Přeložil Libor Doležán Narozen 1976, na Masarykově univerzitě v Brně vystudoval slovenistiku a etnologii. Do češtiny dosud přeložil díla slovinských autorů Dušana Čatera, Draga Jančara, Dragy Potočnjakové, Milana Deklevy, Štefana Kardoše, Žarka Petana, Marka Švabiće a Jasmina B. Freliha.

Na/Půl Ocitáme se v nepříliš vzdálené budoucnosti, čtvrt století po Velkém řezu, který zničil globální komunikační síť. Svět stále ještě stojí pevně spojený s naší současností, lidská civilizace však funguje jen jaksi napůl. Román dokonalého stylisty, „Murakamiho Slovinska“, Jasmina B. Freliha, sleduje příběhy tří hrdinů, kteří se z různých důvodů ocitají na konci sil. Svět, rozdělen trhlinami a průrvami, někam padá a tito tři cestují na Šev, do nárazníkové zóny. Tam se jejich životy opět protnou, prázdno se plní, střípky a střepy minulosti překrývají. Mezi tím vším čtenář prostupuje ohromující krajinou myšlenek, řeči a slov, která se v proudu odněkud snášejí a pak všechno skončí v půli, uprostřed věty… Kdo, nebo co zachrání svět?

román z budoucnosti přeložil Libor Doležán 446 stran, brožovaná 299 Kč 249 Kč při objednávce na www.vetrnemlyny.cz 179 Kč jako e-kniha Knihu žádejte u svých knihkupců, nebo objednávejte na internetových stránkách nakladatelství Větrné mlýny. Uvedete-li do poznámky heslo „sample“, získáte knihu za zvýhodněnou cenu 199 Kč. Poštovné a balné neúčtujeme.

Christophe Van Gerrewey Abys věděla

Zrovna se nacházím v domě, který dobře znáš, v kromobyčejné společnosti někoho, s kým jsi důvěrně žila, možná ne moc dlouho, ale přesto dostatečně dlouho. Jak dobře může člověk poznat kočku? Kolik času, kolik událostí musí uplynout, než člověk dobře pozná nějaké zvíře, a co si z té důvěrnosti odnese poté, co se rozloučí? Následující měsíc tu budu bydlet. V tomhle domě, jenž není můj, ale patří přátelům, kteří jsou čtyři týdny na dovolené. Protože nemohou vzít Myšáka s sebou, protože jsou v domě květiny, které potřebují vodu, protože rybičky v akváriu nepřežijí bez šupinek umělé potravy a čerstvé vody, protože by se hromadila pošta a mohla by se ucpat schránka, takže pošťák by musel vracet dopisy odesílateli, protože mi nevadí bydlet na chvíli jinde, byť je to v okrajové části Gentu, na periferii města, jehož centrum obývám – ze všech těchto důvodů bydlím v srpnu tady, stejně jako jsem tu bydlel i minulý srpen, spolu s Myšákem a také s tebou, v tomhle domě, v těchto pokojích. Jistě si na to ještě pamatuješ.

Christophe Van Gerrewey Belgický spisovatel a architekt. Vystudoval architekturu na univerzitě v Gentu a literární vědu v Lovani. Od roku 2015 působí jako odborný asistent teorie architektury ve Švýcarském federálním technologickém institutu (EPFL) v Lausanne. Publikuje odbornou i krásnou literaturu a v obou těchto žánrech dosahuje úspěchů a ocenění. Jeho beletristickou prvotinou je právě novela Abys věděla (Op de hoogte, 2012), za kterou obdržel mj. cenu Antverpského knižního veletrhu za nejlepší debut a Cenu Evropské unie za literaturu (2016). Následoval román Vlak má zpoždění (Trein met vertraging, 2013) a sbírka esejů O všem a pro každého (Over alles en voor iedereen, 2015). Na českém knižním trhu se Van Gerrewey objevuje poprvé. Přeložila Adéla Elbel Narozena 1981, nederlandistka, překladatelka, textařka, moderátorka, stand-up komička. Nizozemský jazyk a literaturu vystudovala na Masarykově univerzitě v Brně. Z nizozemštiny přeložila např. prózy Esther Gerritsenové, Pietera De Buyssera, Griety Op de Beeckové a dalších vlámských autorů. Do češtiny mj. převedla několik knih pro děti, dvě z nich s LGBT tematikou: Princ & princ a Král & král & rodina. Spoluzakladatelka sarkastického rapového uskupení Čokovoko. Žije v Brně a nevadí jí to.

Abys věděla Seznámili se na dovolené u moře. Léta k sobě patřili, nebo si to aspoň mysleli. Pendlovali mezi Gentem, kde žil on, a Antverpami, kde bydlela ona. Pak to skončilo. Uplynul rok a oba jsou stále sami. On sedne a píše jí dlouhý dopis-nedopis. Chce pochopit, co se stalo, vše dovysvětlit, svěřit se a možná i zachránit, co se dá. Je to však jejich společný příběh, co vypráví? Dokáže vykročit z kruhu své pravdy? Dá se vůbec o milostném vztahu dvou lidí sdělit něco platného? Novela belgického spisovatele Christopha Van Gerreweye překvapivě není romantická ani dojemná. Trochu nervózně a trochu komicky skicuje obraz moderního partnerství v blahobytné západní Evropě.

milostnou novelu v dopisech přeložila Adéla Elbel 164 stran, brožovaná 249 Kč 199 Kč při objednávce na www.vetrnemlyny.cz 129 Kč jako e-kniha Knihu žádejte u svých knihkupců, nebo objednávejte na internetových stránkách nakladatelství Větrné mlýny. Uvedete-li do poznámky heslo „sample“, získáte knihu za zvýhodněnou cenu 149 Kč. Poštovné a balné neúčtujeme.

Cristian Crusat Stručná teorie cestování a poušť

Vzepřel se o úchytku nad bočním okénkem a hlavou mu proběhly všechny možné interpretace této scény. Skrze oblaka hliněného prachu a drobného štěrku, která víří rychlost čtyř kol, a skrze nemnohá místa porostlá křovinami, tymiánem nebo anýzem nebo prostě jen plevelem, zpozoruje Ben svýma rozžhavenýma očima mezi stonky křovin velké a dokonale zachované zubařské křeslo, poněkud ohnuté a stojící na lehce rezavém podstavci. Je bíle smaltované a září v dál, což je poněkud groteskně zdůrazněno dvěma červenými skalisky, jež onen obraz rámují. Majestátní sluneční svit brzkého odpoledne vytváří dojem, že se v pacientových ústech rozsvítila žárovka. Křeslo ohraničují hliníkové okraje a pod koženým opěradlem je ostře zahnutá lampa, spojená s malilinkatým odtokem, v němž mizí krev po trhání zubů (Benovi se vybaví fotografie: Marilyn Manson, jeho vulgární široký úsměv s rovnátky složenými z háčků a hřebíčků, některými zoxidovanými, a k tomu čepice sadomasochistického příslušníka nacistického letectva.). Je to tak mnohovýznamový element, že se na něj Ben nemůže přestat dívat, i když jej už dávno minuli (vypadá, jako by byl na slunečnicovém poli), a může jej pořádně vidět jen ve zpětném zrcátku. Dívá se na něj, dokud se jeho očím nevnutí modré pole moře (s myšlenkou, že tu vždycky bude něco, co vyprovokuje určitý distanc, nevyváženost mezi ním a jí).

Cristian Crusat Narozen 1983 v andaluské Marbelle, otec Španěl, matka Holanďanka. Vystudoval literaturu v Madridu, lingvistiku v Santanderu, komparatistiku v Amsterodamu. Publikoval nepřeberné množství článků a esejů pro různá periodika ve Španělsku a Latinské Americe, je autorem prozaických knih Estatuas (2006), Tranquilos en tiempo de guerra (2010), Breve teoría del viaje y el desierto (2011), Europa Automatiek (2019). Přeložil Jan Mlčoch Narozen 1985, studoval španělštinu a hudební výchovu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, kde od roku 2010 přednáší dějiny španělské a latinskoamerické literatury. Dizertační práci obhájil v roce 2015 na Univerzitě Adama Mickiewicze v polské Poznani. Je autorem řady odborných textů o současné španělsky psané literatuře. Pro nakladatelství Větrné Mlýny přeložil texty Pilar Adón a Jordiho Llobregata. V roce 2016 se podílel na ostravské části Měsíce autorského čtení, v jehož rámci připravil přes dvacet komponovaných večerů. Je uznávaným sbormistrem.

Stručná teorie cestování a poušť Duše každého z nás touží po změně a nehybnost je pomalá smrt, která číhá kdekoliv: za další odbočkou, na opuštěných parkovištích nebo v hotelích přeplněných turisty. Cristian Crusat, po otci Španěl, po matce Holanďan, do šesti krátkých příběhů zaklel všechny sny světa. Za Stručnou Stručnou teorii cestování a poušť získal v roce 2013 Cenu Evropské unie za literaturu. Porota knihu ocenila jako „neobyčejně univerzální a stylově pestrou prózu, v níž autor své postavy provádí nad propastí obav, pochybností a tužeb, z nichž je utkán současný svět.“

uhrančivou povídkovou knihu přeložil Jan Mlčoch 104 stran, brožovaná 299 Kč 249 Kč při objednávce na www.vetrnemlyny.cz 179 Kč jako e-kniha Knihu žádejte u svých knihkupců, nebo objednávejte na internetových stránkách nakladatelství Větrné mlýny. Uvedete-li do poznámky heslo „sample“, získáte knihu za zvýhodněnou cenu 199 Kč. Poštovné a balné neúčtujeme.

Judith Hermannová Lettipark

Dopoledne jsme strávili přehazováním uhlí z louky do chlívku. Sedm tun uhlí, měli jsme lopaty a vidle, ze začátku jsme udělali řetěz, pak nám to ale přišlo zbytečné a každý dál pracoval sám. Mlha se rozptýlila a vyšlo slunce, na holých haluzích keřů se opatrně objevovali ptáci. Kolem poledne jsme si dali pauzu. Uvařili jsme si kávu a sedli si na práh dveří od chlívku, byl úplně sešlapaný od lidí, kteří se před desítkami let chodili dívat na svá zvířata. Pili jsme kávu a mluvili o tom, na jak dlouho tato zásoba uhlí vystačí. Sedm tun — sedm zim? Říkali jsme, že záleží na zimě, a vzpomínali na tu poslední, která byla neskutečně chladná a dlouhá, ledová zima se sněhem až do května. Srovnávali jsme nynější zimu s těmi předcházejícími a mluvili o možných předzvěstech: kůra stromů byla letos obzvlášť tlustá a bylo také víc ořechů než v předešlých letech. Říkali jsme, že tahle zima bude možná ještě chladnější než ta minulá. S takovou zásobou uhlí se nám ale nemůže nic stát. Se sedmi tunami uhlí v chlívku jsme byli v bezpečí.

Judith Hermannová Judith Hermannová se narodila v roce 1970 v Berlíně. Její debut Letní dům, později (1998) vyvolal mimořádný ohlas. V roce 2003 následoval soubor povídek Nic než přízraky přízraky. Jednotlivé povídky byly v roce 2007 zfilmovány. V roce 2009 vyšla Alice, kniha pěti mezinárodně proslavených povídek. O pět let později vydala Judith Hermannová svůj první román, Počátek veškeré lásky. Za své dílo získala řadu ocenění, mimo lásky jiné Kleistovu cenu a Cenu Friedricha Hölderlina. Autorka žije a píše v Berlíně. Přeložil Petr Štědroň Narozen 1976 v Brně, vystudoval germanistiku a dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Během magisterského a doktorského studia absolvoval několik studijních pobytů na univerzitách v Regensburgu, Lipsku a Vídni. Průběžně publikuje odborné teatrologické a germanistické texty, působí jako šéfdramaturg Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Z němčiny překládá dramatické texty (Tabori, Loher, Schimmelpfennig, Handke, Fassbinder, Strauss, Turrini, Lotz aj.) i prózu (Hermannová, Pollack, Genazino, LangeMüller a další). Za překlad románu Deštník pro tento den Wilhelma Genazina byl nominován na Cenu J. Jungmanna. V současné době je ředitelem Divadla Na zábradlí.

Lettipark Jak blízko můžeme být lidem, které milujeme? Fotograf sleduje svého adoptivního syna, se zájmem i odstupem zároveň, jeho žena ten pohled vidí, a tím by se to mohlo celé pokazit. Starý muž vzpomíná na cestu na ostrov Nantucket, poslední společnou výpravu s přáteli a do domu, který je zatím jen nahrubo postavený, slovy se kreslí do vzduchu. Žena vypráví o jednom dni u jezera, o jednom neštěstí a možná i o jedné velké lásce. Dítě poprvé v životě spálí věc, která pro něj byla dlouho důležitá. Postavy Judith Hermannové jsou někdy úplně bezbranné. O to intenzivnější jsou jejich setkání s jinými, milovanými nebo cizími lidmi. Tyto momenty nastávají bezděčně, bez vzruchu a pod povrchem vyvolávají existenciální tíhu. Judith Hermannová používá málo slov, ale mezi nimi se odehrávají neuchopitelné věci.

sedmnáct povídek femme fatale světové literatury přeložil Petr Štědroň 160 stran, vázaná 269 Kč 219 Kč při objednávce na www.vetrnemlyny.cz 129 Kč jako e-kniha Knihu žádejte u svých knihkupců, nebo objednávejte na internetových stránkách nakladatelství Větrné mlýny. Uvedete-li do poznámky heslo „sample“, získáte knihu za zvýhodněnou cenu 149 Kč. Poštovné a balné neúčtujeme.

Alexandra Salmela Antihrdina

V dobách, kdy špinaví spekulanti útočili na čistý sever, rvali mu vnitřnosti z těla a zadupávali jeho duši do bláta, kdy v panenských řekách proudila zčernalá krev, kdy se do mysli hrdinského přírodního národa zákeřně vkrádala beznaděj a odboj pomalu slábl, objevil se na hranici vody a nebe hrdina. Byl nejkrásnější a nejsilnější na celém světě. A také ze všech nejmoudřejší. Znal tajemství Matky Země a dokázal hovořit řečí stromů a zvířat. Neměl sobě rovného — nazýval se Směrodárce. Neochvějně stanul na vrcholku hořícího kopce a pravil: „Tvrdí, že rozvoj je změna a změna že je dobrá a nevyhnutelná. Ale ta, kterou přinášejí oni, znamená vykořisťování a smrt. Tvrdí, že není jiné cesty, ale já tu pěšinu vidím zřetelně: vede do lůna Matky přírody. Vysmívají se nám, že stavíme vzdušné zámky, poroučejí, abychom vyšplhali zpět na stromy. Ale my jsme realisté. Bojujeme za nemožné a zvítězíme. Naše země se stane tou nejspravedlivější na světě: všichni lidé, zvířata i rostliny v ní budou žít v harmonii, s hlubokou úctou k Velké matce. Naše země bude předsunutá bašta v boji proti celosvětovému kořistnickému kapitalismu. V naší zemi se Utopie stane skutečností.“

Alexandra Salmela Slovensky a finsky píšící spisovatelka, narozena 1980 v Bratislavě, na Vysokej škole múzických umení vystudovala dramaturgii, na Karlově univerzitě v Praze finštinu a finskou literaturu, žije ve Finsku v Tampere. Románovou prvotinu 27 aneb Smrt vás proslaví napsala ve finštině a kniha byla v roce 2010 vyhlášena jako Nejlepší finský debut. Následoval Antihrdina, rozsáhlá futuristicky laděná románová freska, za niž byla autorka nominována na prestižní slovenskou cenu Anasoft litera. „Takmer každá strana niečím prekvapí,“ napsala kritička Gabriela Rakúsová. Alexandra Salmela je též autorkou mnoha básní, divadelních her a několika knih pro děti: Mimi a Líza, Žirafia mama a iné príšery príšery, Princezná opica, Lodníci na Mississippi a Severnejšie Severnejšie ako na sever na sever. Drží se rady: „Ak chceš, aby ti ľudia rozumeli, nebuď ironická.“ Přeložil Michal Švec Narozen 1984, vystudoval finštinu a klasickou archeologii na FF UK. Překládá finskou prózu (S. Ahava, E. Itäranta, P. Saarikoski, H. Sinervo, J. Valtonen aj.), poezii, literaturu pro děti, filmy i seriály, příležitostně přednáší o finské literatuře a kultuře. Pro Větrné mlýny přeložil formálně experimentální dystopický román Alexandry Salmely Antihrdina. Působí také jako předseda Skandinávského domu a ve výboru spolku Překladatelé Severu. Kromě toho se živí jako lektor finštiny a turistický průvodce. V roce 2017 obdržel za překlad Dopisu pro mou ženu Penttiho Saarikoskiho Prémii Tomáše Hrácha. V témže roce mu byl finským prezidentem udělen Řád finského lva ve třídě rytíř za výjimečné zásluhy o šíření povědomí o finské kultuře.

Antihrdina Sedmadvacetiletý Antti Hrdina přijíždí do konzumního KoroNova ze severní země zvané Utopie, která je založená na ideologických heslech a obrovských obětech, díky nimž mohou lidé, zvířata i rostliny žít v náručí Matky přírody. Tato země stojí jako pevnost v první linii boje proti dravému globálnímu kapitalismu. Místní legendy pateticky opěvují statečnou zakladatelku Směrodárkyni, hrdinku, díky níž se utopie stala skutečností. Ale nechová se tato společnost spíš jako diktatura? A nakolik jsou legendy pravdivé? Antihrdina je kniha o cynismu i naději, o ztrátě ideálů i slepé důvěře, o zvrácené mateřské lásce a hledání ztraceného syna, o cestě, stromech, ale zejména o hrdinech. Existuje ještě hrdinství a má vůbec nějaký smysl? Události viděné pohledem několika vypravěčů se v experimentální textové koláži překypující brilantním jazykovým humorem postupně splétají do podobně strhujícího proudu jako koroNovské řeky Véna a Aorta a vytvářejí temně děsivou vizi světa, možná ne tak vzdáleného tomu našemu.

Distopický román přeložil Michal Švec 444 stran, šitá, měkké desky 499 Kč 419 Kč při objednávce na www.vetrnemlyny.cz 199 Kč jako e-kniha Knihu žádejte u svých knihkupců, nebo objednávejte na internetových stránkách nakladatelství Větrné mlýny. Uvedete-li do poznámky heslo „sample“, získáte knihu za zvýhodněnou cenu 300 Kč. Poštovné a balné neúčtujeme. 37

Tyto publikace byly realizovány za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení) odpovídá výlučně autor a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

Datho Turašvili Džínová generace Únik ze SSSR 3—5 Veronika Šikulová Mezerovitý plod 7—9 Ivana Dobrakovová Toxo 11—13 Immanuel Mifsud Ve jménu Otce (i Syna) 15—17 Jasmin B. Frelih Na/Pul 19—21

Christophe Van Gerrewey Abys vedela 23—25 Cristian Crusat Strucná teorie cestování a poušt 27—29 Judith Hermannová Lettipark 31—33 Alexandra Salmela Antihrdina 35—37