VĚTRNÉ MLÝNY
MILAN UHDE
NANEBEVZETÍ DOKTORA FAUSTA
© Milan Uhde, 2024
Photography © David Konečný, 2024
© Větrné mlýny, 2024
ISBN 978-80-7443-529-4
Veškerá práva k provozování a jakémukoliv veřejnému užití her uvedených v této knize udílí
Aura-Pont s. r. o., Divadelní a literární agentura
Vychází s podporou Nadace Český literární fond.
HRA O DVOU DÍLECH A DVACETI ŠESTI OBRAZECH
NANEBEVZETÍ DOKTORA FAUSTA
Památce
Alfréda Radoka,který mi v roce 1967 vyložil Fausta jako prvního pachatele pokusů na lidech
OSOBY
BOŽÍ HLAS
MEFISTOFELES
JINDŘICH JINDRA, ZVANÝ DOKTOR FAUST MARKÉTA
MARTA
SBOR ANDĚLŮ 1 — JINDROVÁ
MAREK
VALENTA, MARKÉTIN BRATR
PSYCHIATR
MEDIK
JINÝ MEDIK
SBOR ANDĚLŮ 2 — LÉKAŘ
GENERÁL VASCO PAVEZ
OTEC CARLOS
HLAS LIDU
MANUEL BARCAS COSA
JEŠTĚ JINÝ MEDIK
ANDĚL PSYCHIATR:
PRVNÍ OBRAZ V nebiPěkně vás vítám, milé dámy, páni, v nebi a v divadle. Pane, buď s námi.
BOŽÍ HLAS:
Slyším vás, andělé. Jsme všichni?
ANDĚL PSYCHIATR: Všichni.
BOŽÍ HLAS:
Tak začnem. Jak je dneska na tom svět?
ANDĚL PSYCHIATR:
Nic nového. Vteřinu po vteřině sta, tisíce a miliony lidí volají o pomoc.
BOŽÍ HLAS:
A dostanou ji.
ANDĚL PSYCHIATR:
Ó Pane, bez výjimky.
BOŽÍ HLAS: V pořádku.
Chce někdo něco říct?
MEFISTOFELES:
Já, Pane Bože.
Především díky za to, žes mě pozval.
BOŽÍ HLAS: To dělám pokaždé. Vždyť patříš k nám.
MEFISTOFELES:
I za to díky. Ale k věci. Pane, máš pravdu, spoustu lidí zachráníte. Mnozí však bloudí. Padají a hynou.
ANDĚL PSYCHIATR:
Proč? Nevolají nás.
MEFISTOFELES:
A příčina?
Nevěří na vás. Na Tebe. Jsou blázni, myslí, že jsou svobodní, a jsou mí.
BOŽÍ HLAS:
Věčný spor. Opakuju: Nedostaneš z těch nešťastníků ani jednoho.
MEFISTOFELES:
Zkusme to. Jestli mi dáš vybrat koně, dojedu na něm k impozantním koncům.
BOŽÍ HLAS:
Souhlasím. Vyber si.
MEFISTOFELES:
Je polyhistor.
Studenti mu říkají Doktor Faust.
BOŽÍ HLAS:
Znám ho. Vyrazil vzhůru, ale umdlel.
Nasaď mu ostruhy a připomeň mu báj o koních, kterým narostla křídla. A připrav se, že ho přivedeš ke mně.
MEFISTOFELES:
Jen mi ho svěř a zacvičím s ním zkrátka jak v cirkuse.
BOŽÍ HLAS:
Co je svět světem, nikdy se ti to nezdařilo. Tak, a konec porady. Hrajem starý příběh o zlu.
MEFISTOFELES:
Zvítězí Mefistofeles, král kozlů.
SBOR ANDĚLŮ 2: (zpěv)
Vstaň! Temný oblak na tvůj domov padá.
Jde falešný a temný anděl Páně a úředníci v černém, jeho vláda, tvou duši v hrsti, vybírají daně.
SBOR ANDĚLŮ 1:
Odpověz, Pane: Kdo nás vydal zlému?
Zač máme platit, když nám všecko vzali?
Prý máme věřit, ale poraď, čemu a kde je svět, kde budou vládnout malí.
DRUHÝ OBRAZ
Faustův dům
Vchází Lékař
JINDROVÁ:
Doktorka Jindrová. Je na půdě.
LÉKAŘ:
Dobrý den.
JINDROVÁ:
Manžel. Prosím za mnou. Dobrý den.
LÉKAŘ:
Doktor Jindřich Jindra?
JINDROVÁ:
Ano. Je mu
jedenasedmdesát. Anamnéza: ze zatížené rodiny. On nejdřív vypadal jako psychopat a sobec.
Jedináček, co musí ovládat.
Něco mě varovalo: Neber si ho. Žadonil. Kámen by se slitoval.
Přemluvil mě. A potom, po svatbě… Nepůjdu samozřejmě do detailů.
Povídám: Zajdi k sexuologovi.
Slíbil, a nešel. Ptám se: Proč ses ženil?
Měls vědět, že tě vzrušujou jen knihy. Pak mně to došlo. Manželství mu bylo experimentem. On mi sugeroval, že trpím psychózou a na klinice mi bude nejlíp. Chtěl mě totiž zničit a zbavit se mě. Naštěstí se vyznám
v psychologii mnohem líp. Je narcis.
Léta psal dizertaci z botaniky, úplně špatnou. Doktorát, a na nic.
Ovládá deset jazyků, a přitom v životě — trouba — nikdy nikde nebyl. Studentům pro smích. Chudák.
LÉKAŘ: Učí?
JINDROVÁ: Tady
na zdejším gymplu. Plat, no, jako všude žebráckej. Přitom prej že píše knihu o fi lozofii. Nic nedokončí.
Devatero řemesel. Zabýval se antropologií a historií, teologií, naučil se řecky a hebrejsky, naposledy se pustil do medicíny. Byly z toho čtyři článečky do novin. A dneska tohle.
(Stanou u dveří na půdu, Jindrová zalomcuje klikou)
Jindřichu, proč se zamykáš? Pan doktor se podívá. Otevři. — V tom se vyznám taky.
Drátkem vystrká klíč z protější strany zámku a svým klíčem odemkne. Ocitnou se na půdě. V trámu je upevněná skoba a na ní navlečený provaz zakončený smyčkou. Vedle na zemi sedí Doktor Faust.
Sebevražedná obsese, říká Freud. Jindrův další experiment na mně. Leč podle Junga je to nejspíš monomania necrophylis. Primář navrhl hospitalizaci. Manžel odmítl.
LÉKAŘ:
Stačí, paní kolegyně.
Napíšu převoz.
JINDROVÁ:
LÉKAŘ:
Bude řvát. A hnusně.
Něco mu píchnu. Uklidní se. Usne.
Injekce. Odcházejí.
DOKTOR FAUST: (vystupuje na stoličku, navléká si smyčku)
MEFISTOFELES:
Doktore, dám ti jinou perspektivu.
DOKTOR FAUST:
Kdo sakra seš?
MEFISTOFELES:
Tvůj zavržený anděl.
DOKTOR FAUST:
Běž do pr…
MEFISTOFELES: (Čaruje) Hned to sundej. Polez dolů!
DOKTOR FAUST:
Kruci. Ty existuješ?
MEFISTOFELES:
DOKTOR FAUST:
Tobě k službám.
To jsem měl vědět před třiceti lety.
Teď už je pozdě.
MEFISTOFELES: Času pořád dost.
DOKTOR FAUST:
Víš, kolik je mi? Málem Metuzalém.
MEFISTOFELES:
Věk není na překážku. Jedem. Jedem.
DOKTOR FAUST:
Jsem utahanej. Spát.
MEFISTOFELES:
A probudit se v blázinci? Žádný problém. Hned tam budeš.
DOKTOR FAUST:
Chci do pekla.
MEFISTOFELES:
To zní líp. Dále. Říkej.
DOKTOR FAUST:
Pryč.
MEFISTOFELES:
Výborně. Spi. Přelet bude tichej.
Mefi stofeles Doktora popadne a oba vzlétnou.
SBOR ANDĚLŮ 2:
Tvůj člověk, Pane, na cestu se dává smrtelně ohrožen. Ví, kam ho vede?
Je mnoho cest, a žádná není pravá.
Černá a bílá splývají mu v šedé.
SBOR ANDĚLŮ 1:
Andělům dovol, ať ho smějí chránit. Proč jsi ho vydal pokušení světa?
Dej, ať se vrátí, třeba holý na nit a ve Tvé dlani spočine a vzkvétá.
TŘETÍ OBRAZ
Let v oblacích
DOKTOR FAUST:
Kam míříme?
MEFISTOFELES: Kam, doktore, si řekneš.
DOKTOR FAUST:
Mně je to fuk.
MEFISTOFELES:
Zpět k ženě psycholožce?
DOKTOR FAUST: Proboha!
MEFISTOFELES:
Či do jú es ej?
DOKTOR FAUST: Co tam?
MEFISTOFELES:
Prachy a kariéra. Moc a sláva.
DOKTOR FAUST: Fuj.
MEFISTOFELES:
Tak co věhlas? Nobelova cena?
DOKTOR FAUST: To taky zvládneš?
MEFISTOFELES:
DOKTOR FAUST:
Levou zadní. Promluv.
Dožít a zemřít v pokoji.
MEFISTOFELES:
Tak málo?
Jen abys na hřbitově nelitoval.
DOKTOR FAUST:
Nenabízej, co nedokážeš splnit.
MEFISTOFELES:
Zkus to a vymysli si něco.
DOKTOR FAUST:
Dokaž, že naše zatracené plahočení z babského klína do hrobu má smysl.
MEFISTOFELES:
Jestli je Bůh? Na to se spolehni: je.
DOKTOR FAUST:
Protože existuje ďábel? To je důkaz?
MEFISTOFELES:
Předložím ti ho.
DOKTOR FAUST:
Znám to. Jedna a jedna, to je ta tvá moudrost. Zbytek je podvod.
MEFISTOFELES:
Dám ti prožít okamžik, že budeš prosit: Čase, stůj a prodli.
DOKTOR FAUST:
Nedám se opít rohlíkem. Chci vidět, pochopit, zažít, k čemu je můj život a život vůbec, stvořit dílo, které se potká s nekonečnem, najít něco jak kámen mudrců. To neumíš.
MEFISTOFELES:
Pak jsem ti sloužil gratis. Ale jestli ti splním, co jsi žádal, budeš platit.
DOKTOR FAUST:
Čím? Duší? Paráda. Nic neriskuju.
MEFISTOFELES:
Máš o duši dost nízké mínění.
DOKTOR FAUST:
Ověřené. A potvrdím to krví?
MEFISTOFELES:
Podáním ruky.
DOKTOR FAUST:
Tady je.
MEFISTOFELES: A kde si přeje tvá milost přistát?
DOKTOR FAUST: Tady dole.
Mám hlad.
MEFISTOFELES: Tak rovnou při prostřeném stole.
SBOR ANDĚLŮ 2:
Strašlivě, Pane, svádí muže ďábel.
Pošle mu ženu k uzoufání krásnou. Varoval před ní právem svatý Pavel, že šíří tmu, v níž světla ducha hasnou.
SBOR ANDĚLŮ 1:
Naopak, Pane, dals nám dar, a spásný: milovat, doufat v zázrak zvaný změna ze zlého v dobré, bezmoc měnit na sny a poznat štěstí, když nás potká žena.
ČTVRTÝ OBRAZ
Zahrádka v letní restauraci
MEFISTOFELES:
Městečko v podhůří. Ráj. Mír a klídek.
Vyhovuje? A krásná Markéta.
DOKTOR FAUST:
Dej pokoj s literárním jménem. Znáš ji?
MEFISTOFELES:
Na levém ňadru nosí jmenovku.
MARKÉTA:
Dobrý den, vítáme vás. Máte přání?
MEFISTOFELES:
Bon jour, Marguerite. Víno. Le meilleur.
MARKÉTA:
Bílé? Nabídnu Ruland, Chardonnay.
Či červené?
MEFISTOFELES:
Markéto, přineste nám
nejlepší víno světa: Chateau Palmer.
MARKÉTA: Lituju.
MEFISTOFELES: Není? Jste si jistá?
MARKÉTA: Ovšem.
MEFISTOFELES:
Zajděte do sklepa, tam pod větrákem, poslední regál dole. Chateau Palmer, Troisième Grand Cru Classé Margaux Bordeaux. A uvidíte.