Vinařský obzor č. 01/2014 by Časopis Vinařský obzor

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem

ročník 107/2014, cena 67 Kč (předplatné 49 Kč) vydává Svaz vinařů České republiky

Mezinárodní

Téma:

Jak na velká terroirová vína včetně praktických poznatků

přednesou vinaři a vinařští odborníci z Rakouska, Německa, Francie, ČR a dalších zemí

Znojmo, 19. června 2014 Loucký klášter Cena konference: Cena konference pro člena SV ČR: 490 Kč konference, tlumočení do českého jazyka, odborné materiály, občerstvení marketing@svcr.cz

Konference probíhá za podpory:

Vinařský obzor 1/2014

Obsah Editorial 4

Zimní řez, první krok pro dobrý rok

Spolkové informace

Miloš Michlovský

František Mádl

Ti nejlepší budou v Popicích bojovat o zlaté nůžky

Renata Hlavačková, Martin Chlad

Mobilní aplikace webu Potraviny na pranýři pro iPhone

Vinařský obzor

Vinařství

Abeceda začínajícího vinaře: síření a školení

Petr Ptáček

Kvalita hroznů pro výrobu bílých vín v ročníku 2013

Pavel Pavloušek

Vinohradnictví

Nový systém řezu révy vinné v evropských vinicích

Pavel Pavloušek

Stanislav Škrobák: Začíná to péčí o nůžky

Zbyněk Vičar

Povětrnostní podmínky ve vinařské oblasti Morava v roce 2013

RNDr. Tomáš Litschmann

Moderní nářadí pro vyvazování réví

Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.

Zajímavá bezsemenná odrůda Remaily Seedless

Pavel Pavloušek

Vlastnosti a klasifikace půd vinohradů: (1) Definice půdy

Ing. Jiří Jandák, Ph.D.

Mikrobiální terroir

doc. Mgr. Jiří Drábek, Ph.D.

Výsevní dny 2014 i pro vinaře (a nejen biodynamické)

Richard Stávek

Systém Boisselet kypří a likviduje plevel ve vinici, a to bez herbicidů

Petr Ilgner

Fenomén víno

Na Masarykově univerzitě o historii vinařství

Richard Stávek

Vzpomínky na Somló

Jitka Matuszková

Vinařův topinamburový zimní salát

Milan Magni

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Richard Stávek

Jak to vidí Válkovi z Nosislavi

Richard Stávek

Co je nového v ostravském K.A.H.A.N.u?

Richard Stávek

Lodenitzer Granat a Melniker Vorlauf

Miloslav Richter

Marketing & ekonomika

V Bruselu letos podvacáté

Ing. Martin Půček

Richard Stávek

52 Střípky ze světa

Richard Stávek

Vinařský obzor

Kalendář vinařských akcí na únor 2014

Editorial

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 1, ročník 107 (2014) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel.: 773 838 685 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 602 470 345 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Obchodní oddělení a inzerce Martin Chlad e-mail: martin.chlad@svcr.cz tel.: 774 778 817 Redakční rada Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. (petr.ackermann@srs.cz) Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) RNDr. Zdeněk Habrovanský (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Petr Ptáček (ptacek@zameckevinarstvi.cz) JUDr. Tibor Nyitray (tibor.nyitray@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Redakce Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) PhDr. Martin Chlad (martin.chlad@svcr.cz) Mgr. Filip Cvetler (filip.cvetler@fcpr.cz) Mgr. Zbyněk Vičar (zbynek.vicar@xproduction.cz) Ing. Tomáš Prek (tom@xproduction.cz) Grafická úprava X Production, s. r. o., www.xproduction.cz Jazykový poradce Pavel Tahovský Tisk Grafico, s. r. o., Opava Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla — 67 Kč, dvojčísla 7/8 — 110 Kč (včetně 15% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., Mediaprint & Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2013 V redakci: 1 číslo — 49 Kč, dvojčíslo 7/8 — 84 Kč (vč. 15% DPH), celý ročník 569 Kč (vč. 15% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel.: 773 838 685 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Toto číslo vychází 27. 1. 2014 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele. Foto na titulní straně © kiva.cz

Zimní řez, první krok pro dobrý rok

enku panuje zima, i když zatím jen velmi mírně. Pro vinaře je toto obdo bí velmi důležité ze dvou důvodů. Na vinicích je třeba udělat zimní řez. A ve sklepě je čeká školení a síření mladých vín. To jsou také dvě hlavní témata, kterým se věnuje lednový Vinařský obzor. Na řez jsme se podívali ze všech stran. Z té teoretické s předním odborníkem Pavlem Pavlouškem i přímo ve vinohradu, s mistrem v této disciplíně Stanislavem Škrobákem. Pro téma finalizace vín představil první díl své „kuchařky“ Petr Ptáček. Ale ak tuální číslo našeho magazínu se věnuje také celé řadě dalších zajímavých témat z domova i ze světa: Jak spolu souvisejí terroir a mikroorganismy, které žijí ve vinici? Jaký vliv mělo na úrodu loňského roku počasí? Jaké druhy půdy mohou ve vinohradu být? Podíváte se s námi do Nosislavi, Ostravy i maďarského Somló. A dozvíte se toho ještě mnohem víc. Naštěstí je pro řadu vinařů na zimní řez čas až do jara, takže se můžete v klidu začíst. Přejeme hodně inspirativních a zajímavých pod nětů. Ing. Martin Půček šéfredaktor

Kroj: Strážnice Děvčica: Barbora G. Hair & Styling: Jarmila Kučerová Photo: kiva.cz Za zapůjčení kroje děkujeme Táni Pálenské

Vinařský obzor 1/2014

Předplatné

Předplatné Vinařského obzoru Předplatné Vinařského obzoru na rok 2014 Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2014 ve volném prodeji Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2014 pro předplatitele Cena letního dvojčísla 2014 ve volném prodeji Cena letního dvojčísla 2014 pro předplatitele Jako předplatitel ušetříte za rok

569 Kč / € 25,00 67 Kč / € 02,70 49 Kč / € 01,98 110 Kč / € 04,27 84 Kč / € 03,85 206 Kč / € 07,62

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru:

Spolkové informace

Co vám přineseme příště?

□ od čísla nejbližšího do čísla

Vážení čtenáři,

□ ročníku 2014 □ od začátku roku 2014 (1/2014) na dva roky – do 12/2015 i minulé ročníky jednotlivě □ 1999 (20 Kč) □ 2003 (30 Kč) □ 2007 (45 Kč)

□ 2000 (20 Kč) □ 2004 (30 Kč) □ 2008 (50 Kč)

□ 2001 (20 Kč) □ 2005 (37 Kč) □ 2009 (50 Kč)

□ 2002 (30 Kč) □ 2006 (39 Kč) □ 2010 (50 Kč)

□ 2001 (333 Kč) □ 2005 (494 Kč) □ 2009 (595 Kč)

□ 2002 (383 Kč) □ 2006 (524 Kč) □ 2010 (595 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě □ 1999 (292 Kč) □ 2003 (424 Kč) □ 2007 (565 Kč)

□ 2000 (333 Kč) □ 2004 (454 Kč) □ 2008 (595 Kč)

další starší výtisky (pouze jednotlivě) □ 7–8/1998

□ 9–10/1998

□ 11–12/1998 (à 50 Kč)

□ další požadavky □ platit budu složenkou

□ platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací:

ks ks ks ks ks ks

Adresa plátce: Jméno, firma Adresa Místo PSČ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) Telefon, e-mail (není podmínkou) Adresa adresáta: (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu) Jméno, firma Adresa Místo PSČ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) Telefon, e-mail (není podmínkou)

už teď pro vás chystáme další zajímavá témata do únorového vydání Vinařského obzoru. Ma teriál o sklizni moštových hroznů jako každo ročně připravila autorská dvojice Jiří Sedlo a Martin Půček. Zpracovali podrobné statis tiky ze 107 podniků, které jsou členy Svazu vinařů České republiky. Něco můžeme prozra dit už nyní. Hroznů se loni urodilo více než v předchozím roce, cukernatost ale byla nižší a hrozny se prodávaly levněji. Jak moc se v mi nulém roce dařilo škůdcům révy vinné, to vám podrobně popíše Petr Ackermann. Nachystal si i velmi bohatou fotodokumentaci. A Miloš Michlovský se zase zamyslel nad vztahem vína a chemie. Petr Ptáček popíše v dalším díle své „ku chařky“, jaké kroky je ještě třeba udělat před lahvováním vín. Těšit se samozřejmě můžete na celou řadu dalších zajímavých a praktických příspěvků. (red)

Erratum: Ekovín není členem svazu PRO-BIO Ve VO12 bylo na straně 647 v závěru článku „Biozemědělci odmítají povinné členství v AK ČR“ nesprávně uvedeno, že členem svazu PRO -BIO je také svaz Ekovín. Správně mělo být jen uvedeno, že členy jsou někteří z vinařů. Ekovín členem svazu PRO-BIO nikdy nebyl a ani není. Omlouvám se tímto svazu Ekovín a uveřejnění neověřené informace. Richard Stávek, autor článku

Spolkové informace

Miloš Michlovský Dne 21. prosince 2013 oslavil významné životní jubileum 60 let jeden z nejvýraznějších moravských vinařů, rodák z Rakvic Miloš Michlovský.

řipomeňme si jeho dosavadní ži votní etapy, které ovlivnily ne jenom jeho samotného, ale bez nadsázky i vývoj vinařství v našich vino rodých krajích. Miloš – vinař: Volba tohoto oboru se podobá příběhu mnoha jeho starších i mladších souputníků, kdy ho k vinaření společně s bratrem přivedl jejich otec Ol dřich. Při práci na rodinné vinici se učil poznávat život révy a v rodinném sklepě taje výroby vína. Není pak s podivem, že se vinařství začal věnovat cíleně, „aka demicky“. Nejdříve v letech 1969–1974 na Vinařské škole ve Valticích a poté, po osudovém rozhodnutí a k údivu svých pedagogů i okolí, studiu na Timirjazevo vě zemědělské akademii v Moskvě. Dodnes se mnozí podivují nad tím, jak mohl tak výrazný vinař studovat ten to obor v končinách pro révu vinnou kli maticky ne zcela vhodných, a navíc ještě v cizím jazyce? V tehdejším Sovětském svazu byla organizace výuky pro zahra niční studenty soustředěna především do hlavního města. Studenti pak byli podle své specializace vysíláni na stáže po celé zemi. Miloš se tak seznámil s vinařstvím nejenom dnešního Ruska, ale také Gruzie, Moldavska a Ukrajiny, na Jaltě pak převáž ně s výrobou dezertních vín, jimiž se chtěl v budoucnosti také zabývat. Po studiích se v roce 1979 nakrátko vrátil domů. Pra coval jako praktikant na tehdejší Okresní zemědělské správě v Břeclavi, kde se sezna moval s vinařstvím na okrese. V té době však nasměroval své snahy ke šlechtění révy vinné a vrátil se k doktorskému stu diu, tentokráte do Kišiněva v Moldavsku. Tam úspěšně zakončil doktorské studium hodnocením rezistentních novošlechtění, vhodných pro pěstitelskou praxi. V roce 1986 zakládá vědecko-výrobní sdružení Re sistant, kde zavádí a také šlechtí společně s Vilémem Krausem rezistentní révu vin nou v tehdejších zemědělských družstvech a státních statcích. V roce 1991 je povolán

jako vedoucí na Mendeleum v Lednici, na pracoviště Vysoké školy zemědělské Brno. Zde zakládá pro účely šlechtění vinici – ge nofond, který slouží až do dnešních dnů. Společně s organizační a výzkumnou čin ností se také věnuje výuce studentů. V roce 1994 odchází do soukromého sektoru a rok nato zakládá vlastní vi nařskou firmu Vinselekt, kterou aktivně vede a rozvíjí dodnes. Miloš – organizátor: Není snad v po sledních letech vinařské události, kde by nebyl iniciátorem nebo alespoň aktivním účastníkem. Již na studiích v Moskvě za ložil Slovácký krúžek, při příležitosti ex

kurze moravských vinařů po Moldavsku a Ukrajině zakládal Neuburg klub, přímé ho předchůdce Moravínu. Následuje již zmiňované sdružení Re sistant a v roce 1993 obnova dnešního Svazu vinařů. Zapojuje se také při tvor bě aktuálního vinařského zákona, v roce 1999 přichází Salon vín, dále Sdružení šlechtitelů, Sauvignonforum a další čin nosti. Působí v mnoha komisích spoje ných vždy s vinařstvím. Miloš – pedagog a kolega: V roce 2001 byl habilitován docentem v oboru Za hradnictví a v roce 2005 obhájil Velkou doktorskou práci opět v Moskvě se za

Text: František Mádl Foto: archiv

měřením na bioagrotechniku révy vinné. Jeho pedagogická činnost je však založena především na výchově desítek spolupra covníků a studentů, kterým předává svoje pracně nabyté zkušenosti a vědomosti. Snad každý vinař se neustále zajímá o no vinky a pokusy, které většinou jako první zkoušel nebo zkouší náš jubilant. Od svých studií stále udržuje vztahy se svou „alma mater“ v Moskvě, kde pří ležitostně přednáší o svých nejnovějších poznatcích. Často je zván jako poradce při řešení dalšího vývoje vinařských provozů v Moldavsku, Rusku a Gruzii. Udržuje vel mi dobré vztahy se šlechtiteli révy vinné ve zmíněných zemích a také v Maďarsku, především pak s Kozmo Palem. Často je také navštěvován kolegy ze Slovenska. Miloš – „vinař-vizionář“: Množství a časová náročnost jeho činností by ne byla uskutečnitelná bez náležitých vizí a také silné vůle, kterou dominuje nad námi ostatními. Pokud se nadchne pro nějakou myšlenku, jde za svým cílem vel

Vinařský obzor 1/2014

mi tvrdě a od svých spolupracovníků vy žaduje stejné nasazení. Zde je třeba říci, že Miloš uléhá velmi pozdě po půlnoci a dny volna vůbec neuznává. Není divu, že takové nasazení vydrží jen málokdo, a proto je nutné vyzvednout i tým spolu pracovníků, kteří stojí po Milošově boku, a to mnohdy již notnou řádku let. Jeho odhodlanost každou činnost úspěšně dokončit však nese své ovoce. Během relativně krátké doby vybudo val moderní vinařský podnik vybavený nejmodernější současnou technologií a disponující rozsáhlým zázemím vinic. Na vinicích uplatňuje zásady udržitel nosti života v půdě, šetrnou agrotechni ku a použití ochranných přípravků. Jako jeden z prvních ověřuje již v provozních podmínkách celou řadu novošlechtění, intenzivní výsadby keřů a portálovou techniku s důrazem na terroir. Ve sklepě se zaměřuje také na využití dřevěných nádob pro získání komplex nosti a špičkové kvality vín. V poslední

Spolkové informace

době se zabývá možností vyrábět kvalitní nealkoholická vína jako vhodný doplněk ke gastronomii. Novátorství a důslednost, vůle a hlu boké znalosti oboru byly a jsou zhodno covány ziskem mnoha nejvyšších oce nění, Championů výstav a kolekcí vín a zcela zaslouženě také prvním titulem „Vinařství roku“ v naší republice. Miloš – člověk: Jako pravověrný vinař má rád společnost, kde je vždy středem pozornosti. Témata se, jak jinak, vždy „stočí“ na víno a vinařství, a pak není nouze o bouřlivé diskuse. Nejlépe se však cítí tam, kde má posluchače i posluchač ky u pohárku vína a při moravské pís ničce. Miloš je výborný vypravěč a s při bývajícími pohárky přidá často velmi originální historku nebo vtip. Přejeme mu do dalších let především pevné zdraví, hodně dobrých ročníků a taky dávku nezbytného štěstí. Věřím, že o ostatní se vzhledem ke svému natu relu postará Miloš sám. ↙ inzerce

Autor: Renata Hlavačková, BS Vinařské potřeby, Martin Chlad, SVČR

Spolkové informace

Ti nejlepší budou v Popicích bojovat o zlaté nůžky V pořadí již podesáté se v březnu uskuteční další ročník celostátní Soutěže v řezu révy vinné. Tato tradiční soutěž proběhne v pátek 7. března 2014 a místem konání bude stejně jako v loňském roce vinařství Sonberk v Popicích.

outěž pořádá Svaz vinařů České republiky ve spolupráci s firmou BS vinařské potřeby, s. r. o., která i letos zastřešuje organizaci samotné sou těže. Letošní jubilejní ročník přinese řadu novinek, které soutěžícím i divákům jistě zpříjemní soutěžní klání v chladném zim ním počasí. Mimo jiné se účastníci akce mohou těšit na bohaté občerstvení, jehož součástí budou tradiční zabijačkové hody a ochutnávka vybraných moravských vín. V rámci doprovodného programu bude možné aktivně vyzkoušet produkty spo lečností Bahco, Ford nebo například HM Hodonín. Soutěžit se bude jako každý rok o hod notné ceny, hlavní výhrou budou nejen zlaté vinohradnické nůžky, ale vítěz v ka tegorii ELITE letos získá navíc cenu v po době týdenního zapůjčení automobilu Ford Ranger. Motivací pro soutěžící bude řada dal ších zajímavých cen, jako např. vinohrad nické nářadí, odborná literatura, kvalitní vína a další. Připravujeme také podpůrnou auto busovou dopravu, která by minimálně ze dvou směrů zajišťovala příjezd a odjezd soutěžících i diváků. Soutěž v řezu révy vinné letos slaví 10 let svého vzniku. Vznikla v roce 1993 jako neformální setkání vinařů, kteří měli chuť ukázat svůj um v řezu révy vinné. Po stupně se z amatérské akce stala seriózní a vyhledávaná celostátní soutěž těch nej lepších řezáčů révy vinné, která má dob rý zvuk jak mezi vinaři, tak i odborníky z oboru vinohradnictví. Soutěž bude, stejně jako v předcho zích ročnících, zahájena společným řezem všech soutěžících, a to ve dvou kategoriích (kategorie JUNIOR – žáci a studenti odborných škol a mládež do

architekturu keře a počet oček. Doplňko vým kritériem hodnocení bude v případě nerozhodných výsledků čas řezu. Réví nebudou soutěžící vytahovat z drátěnky, ale zůstane na keřích, aby odborní hod notitelé měli možnost zjistit, jaké bylo postavení letorostů a zda volené řeše ní řezu bylo skutečně to nejvhodnější. Samotnému startu soutěže bude před cházet krátká instruktáž vzorného řezu a upřesnění pravidel soutěže. Maximální počet soutěžících je stano ven na 70 účastníků celkem za obě kate gorie. Zájemci jsou proto žádáni o včasné přihlášky, což je možné učinit zasláním jména a příjmení, případně zastoupeného vinařství, roku narození, soutěžní kate gorie, telefonu a adresy na e-mail marke ting@vinarskepotreby.cz,a to nejpozději do čtvrtka 6. 3. 2014 do 12 hod. Bližší informace o soutěži podá Mgr. Renata Hlavačková: tel. 774 576 923, e-mail: marketing@vinarskepotreby.cz 21 let; ELITE – soutěžící starší 21 let), soutěž bude zahájena v 8.30 hod., při čemž prezentace soutěžících bude pro bíhat do osmé hodiny. Hodnoticí krité ria soutěže jsou stanovena tak, aby byla pravidla i systém hodnocení srovnatelné s mezinárodními standardy v zahrani čí. Porota sestavená z řad vinohradníků i odborné veřejnosti bude klást důraz nejen na kvalitu a čistotu řezu, ale také

SOUTĚŽ V ŘEZU RÉVY VINNÉ 2014 Pořadatel:

Generální partner a organizátor:

Mediální partner:

Partneři:

Text: Vinařský obzor

Vinařský obzor 1/2014

Spolkové informace

Mobilní aplikace webu Potraviny na pranýři pro iPhone Dne 2. 12. 2013 spustila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) mobilní aplikaci k webovým stránkám Potraviny na pranýři pro chytré telefony Apple iPhone. Již dříve SZPI aplikaci zpřístupnila ve verzích pro telefony s operačním systémem Android a Windows Phone, které si dosud nainstalovalo přes 11 000 uživatelů. Nyní je tedy mobilní aplikace k dispozici pro chytré telefony s nejvíce využívanými operačními systémy na trhu v České republice.

rostřednictvím svého mobilní ho telefonu nyní mohou spo třebitelé podat podnět – např. pokud zjistí nedostatek v prodejně po travin – na nejbližší inspektorát SZPI, který se jím bude zabývat. V aplikaci stačí vstoupit do sekce podání podně tu, stručně popsat prohřešek, označit prodejnu a případně závadný výrobek vyfotografovat, a aplikace podnět ode

šle na místně příslušný inspektorát SZPI. Pro spotřebitele se jedná o nej komfortnější a nejrychlejší způsob po dání podnětu, který doplňuje stávající možnosti, tedy telefonicky, e-mailem, písemně nebo osobně. Od spuštění apli kace v září 2013 se SZPI dosud zabývala více než padesáti podněty, které spotře bitelé podali prostřednictvím mobilních telefonů.

Na webových stránkách Potraviny na pranýři naleznou spotřebitelé průběžně doplňovanou databázi nebezpečných, falšo vaných a nejakostních potravin, které SZPI zjistila úřední kontrolou u provozovatelů potravinářských podniků. Od spuštění pro jektu v červenci 2012 se v databázi objevilo přes 1 300 šarží závadných potravin. Zdroj: SZPI

Vinařství

Abeceda začínajícího vinaře:

síření a školení

Vážení vinaři a vinařky. Během úvahy, jaká témata mohou být do Vinařského obzoru nově zařazena, se zrodila myšlenka poradit a upozornit nové vinaře na pár tipů a postupů, jak je možné některé fáze výroby vína řešit. Jsem dalek toho tvrdit, že tyto návody budou jediné správné a že neexistují jiné, pro mnoho zkušených vinařů lépe vyhovující technologické kroky. To je právě na vinařství krásné, že si každý může najít svou cestu, a tak začínají ty vinařské rozpravy u poháru vína. Dostáváme se k nosné myšlence připravovaného cyklu článků. Jestliže se rozhodnete, že váš cíl je vytvářet vína, za která se nebudete muset stydět, doporučuji, vám nováčkům, ale i dalším, kteří se domnívají, že zlepšit se lze a zlepšit se chtějí, že nejprve je potřeba zvládnout elementární postupy a až následně komplikovanější kroky. Stejně jako ve škole. Nejprve se naučit abecedu, potom číst a psát a až tyto věci zvládnete, můžete pokračovat dále ve studiu. Síření vína Vzhledem k tomu, že se blíží období za hrádkářských koštů a výstav vín, chtěl bych se pokusit ještě ovlivnit největší bolest těchto akcí. Přesířené víno. Kvali ta vín na těchto akcích rok od roku roste, stále ale nalézáme zhruba 25 % přesíře ných vín. Dle mého názoru dochází k pře síření převážně ze dvou důvodů: 1. nesprávné pracování s látkou, kterou používáme k zasíření, jinými slovy ne správné spočítání její dávky, 2. neznalost aktuální hodnoty obsahu SO2 ve víně a následné dosíření. Pokusím se rozvinout první bod. K za síření se používají K2S205 (pyrosulfit dra selný), kapalný roztok oxidu siřičitého (SO2), zkapalněný oxid siřičitý v tlakových lahvích a plynný SO2, jenž vzniká spalová ním síry na nosiči ve formě plátku. Pyrosulfit draselný se počítá s účin ností 50 %, takže pokud potřebuji zasířit víno a chci zvednout hladinu dejme tomu o 20 mg/l volného SO2 (čili slangově o 20), musím výslednou hodnotu vynásobit dvě ma. Příklad: Chceme dosířit víno o 15 mg/l a objem vína je 500 litrů.

500 (objem vína) × 15 (zvýšení SO2) × 2 = 15 000 mg = 15 g K2S205

Pokud používáme kapalný SO2 ze zásobní tlakové lahve, odměříme nejprve spočítanou dávku v gramech, poté nadávkujeme do vína probubláním a následně dobře a pečlivě promícháme. Dalším způsobem je použít kapalný roztok SO2. V současné době je na trhu několik koncentrací, např. 20, 30, 40 nebo 50 %. Počet procent udává účinnost.

Opět si dáme příklad použití: budeme sířit stejné víno jako v předchozím případě a máme tentokrát k dispozici 40% roztok. Počet procent dělíme stem a dosadíme do jmenovatele, v našem případě to bude 0,4: 500 (objem vína) × 15 (zvýšení SO2) / 0,4 = 18 750 µl (mikrolitrů) = 18,75 ml 40% roz toku SO2 Pokud používáme kapalný SO2 ze zá sobní tlakové lahve, odměříme nejprve spočítanou dávku v gramech, poté nadáv kujeme do vína probubláním a následně dobře a pečlivě promícháme. Je potřeba si důkladně prohlédnout, zda má dávko vač jednotky v gramech nebo mililitrech. V případě, že jsou to mililitry, dochází k přepočtu na gramy, a to tak, že 1 ml SO2 do 100 litrů vína zasíří na 14,3 mg/l vol ného SO2. Většinou se však již vyskytují dávkovače se stupnicí v gramech. V případě, že používáte plátky, musíte mít na mysli několik zásadních pravidel. Pokud používáte například velký plátek, který obsahuje přibližně 2 g síry, zasíříte 100 litrů o 20 mg/l. Aby tento výpočet pla til, je potřeba počkat, až dojde ke zchlazení shořelé síry. Jinak řečeno, bílý dým musí být čirý. Dobře je to pozorovatelné v demižonu. Doba zchlazení trvá přibližně 2–3 hodiny.

Text a foto: Petr Ptáček

Demižon ihned po zasíření plátkovou sírou

Druhá možná příčina přesíření prame ní z neznalosti aktuální hodnoty volného SO2 ve víně. Zde doporučuji nechat si po prvním zasíření vína změřit SO2 v některé z laboratoří. Cena není vysoká a je to lep ší, než mít přesířené víno. Určitě se nabí zí i možnost měřit si SO2 sám. Vyplatí se to, pokud máte více vzorků a potřebujete větší množství chemikálií. Ty bezpochyby seženete v laboratořích. Pozor, pokud si ale zvolíte tuto cestu, pamatujte na bez pečnost práce a na postupy.

Školení vína Ke školení vína patří hlavně bílkovinná stabilita a senzorické doladění. Co se týče senzorického doladění, záleží na citlivosti každého vinaře. Jestliže mají vína polyfe noly, což se projevuje trpknutím na dásních a na vnitřní straně rtu, používejte PVPP v dávce do 10 g/hl. Jestliže cítíte hořčinu, dávka želatiny kolem 5 ml/hl tomu většinou pomůže. Všechny dávky želatiny doporučují vyzkoušet zkušebním roztokem např. v lit ru vína, abyste předešli přeškolení. Na závěr

Vinařský obzor 1/2014

Vinařství

...a ten samý demižon po 3 hodinách

jsem si nechal školení termolabilních bílko vin. Je mnoho způsobů, já jsem ale zastánce

Ke školení vína patří hlavně bílkovinná stabilita a senzorické doladění. tepelného testu, při kterém zahřejete víno po dobu 2,5 hodiny na teplotu 65 °C a ne cháme úplně vychladnout. Pro tepelný test můžete využít vaše vybavení kuchyně. Vět šina z vás již doma má troubu, ať už plyno vou nebo elektrickou, na které si můžete nastavit teplotu pečení. Jen použijte varné sklo, aby jste neměli plnou troubu vína. Při vysrážení bílkovin doškoluji víno dávkou od 20 do 80 g/hl bentonitu, abych zabránil přeškolení vína. Následuje opět kontrolní tepelný test, zda je víno vyškolené. Pokud

ne, pokračuji ve školení. Samozřejmě, že existuje varianta dát do vína dávku 150 g/hl bentonitu a nemusíte se již zdržovat tepel nými testy, ale pokud to víno nebude potře bovat, tak jej přeškolíte.

Tip Pravděpodobně již máte všichni po prvním síření, ale pokud máte vizi nízkého celkového SO2, je vhodné zvažovat první síření na hladinu 45–50 volného SO2. Tato hodnota volného SO2 klesne na 2 8–20 mg/l, což je většinou dostatečné a není potřeba přisiřovat 2–3 měsíce. Pokud se provádí první síření „opatrně“ na nižší hodnoty, například na hladinu 20 mg/l volného SO2, musí se víno velmi často opět dosířit, a právě toto dosiřování vede k zvednutí celkového SO2. Velmi nápomocné je také míchání na kvasnicích po dokončení kvašení před prvním zasířením. Například tři dny v jednom týdnu 5–10 minut. Do celé problematiky síření vína vstupuje ještě pH vína a obsah kyselin ve víně, ale o tom někdy jindy.

Vinařství

Kvalita hroznů pro výrobu bílých vín v ročníku 2013 V tomto článku bych se chtěl zamyslet nad kvalitou hroznů pro výrobu bílých vín především z pohledu vinohradníka. Kvalitu hroznů by měli bilancovat především vinohradníci a vinaři. Nedávno jsem v novinách četl článek, kde byla hodnocena kvalita hroznů. Jako vždy vynikající ročník. Autor také psal, že celý rok, byl špatný, ale slunečné a teplé počasí v září a říjnu vše vynahradilo. Jenom teď nevím, o kterém ročníku psal nebo jestli vůbec psal o vinařích na Moravě?

yl jsem od srpna do října neustá le ve vinicích, abych viděl, jak se kvalita skutečně vyvíjí. Teplého a slunečného počasí, ale bylo bohužel po málu. Pokusil jsem se také proto zbilan covat ročníky, které si pamatuji a poskyt nout krátký přehled, jak se v jednotlivých ročnících vyvíjela cukernatost, titrovatel né kyseliny a hodnota pH (viz tabulka 1).

Zaměřme se ale nyní na vývoj révy vin né a kvalitativních parametrů v aktuálním ročníku. V letošním roce se přímo ukáz kovým způsobem projevilo, jak funguje fyziologie révy vinné a biochemie bobule. Vývoj bílých odrůd révy vinné byl bě hem celé vegetace opožděný. K největšímu zpoždění došlo paradoxně v nejteplejším období roku na přelomu července a srp

Tabulka 1

Souhrnný pohled na kvalitu hroznů pro výrobu bílých vín v letech 1996–2013 Ročník

Cukernatost

Obsah kyselin

Hodnota pH

1996

nízká

vysoký

nízká

1997

střední

1998

nízká

vysoký

nízká

1999

střední

vysoký

střední

2000

vysoká

střední

vysoká

2001

nízká

vysoký

nízká

2002

vysoká

nízký

vysoká

2003

velmi vysoká

nízký

velmi vysoká

2004

střední

2005

střední

vysoká

2006

vysoká

střední

vysoká

2007

střední

2008

střední

vysoká

střední

2009

vysoká

střední

vysoká

2010

nízká

velmi vysoký

nízká

2011

vysoká

nízký

velmi vysoká

2012

vysoká

střední

2013

střední

vysoký

nízká až střední

Cukernatost: nízká (17–19 °NM), střední (19–22 °NM), vysoká (22–24 °NM), velmi vysoká (nad 24 °NM). Hodnota pH: nízká (2,9–3,1), střední (3,1–3,4), vysoká (3,4–3,6), velmi vysoká (nad 3,6). Obsah kyselin: nízký, střední, vysoký, velmi vysoký

na. Klíčovým dějem, který ovlivňuje vývoj révy vinné je fotosyntéza. Průběh a vý konnost fotosyntézy jsou závislé na tep lotě, slunečním záření a dostupnosti vody pro révu vinnou. Teplota má však vliv velmi významný. Optimální teplota listů pro maximální výkonnost fotosyntézy je 25–30 °C. Teplota listů může být odlišná od teploty vzduchu. Zastíněný list může mít teplotu pouze o málo vyšší, než je ak tuální teplota vzduchu. Naproti tomu tep lota osluněného listu může být o 10–15 °C vyšší, než je aktuální teplota vzduchu. Teploty na přelomu července a srpna byly velmi vysoké a výrazně překonávaly op timální hodnoty pro průběh fotosyntézy a vývoj révy. Je proto možné konstatovat, že aktuální průběh teplot vzduchu v čer venci a začátkem srpna 2013 výrazně zpo malil průběh a výkonnost fotosyntézy. Vývoj révy byl přirozeně ovlivněn také suchem, které rovněž snižuje výkonnost fotosyntézy. Révové keře jsou schopné přijímat, ale také „ztrácet“ vodu. Hlavním zdrojem vody pro révu vinnou je srážko vá voda, přijímaná kořenovým systémem z půdy. Jakmile půda postupně vysychá, stává se pro révu vinnou velmi obtížné získávat vodu z půdy. Kritickým oka mžikem je bod vadnutí, kdy již není réva schopná přijímat vodu z půdy a projevují se u ní příznaky sucha. Réva vinná regulu je svoje hospodaření s vodou prostřednic tvím transpirace (výdej vody z rostliny). Transpirace probíhá v listech a bobulích, ale díky velikosti listové plochy u révy vinné je transpirace prostřednictvím listů nejdůležitější. Úroveň transpirace je rov něž ovlivňovaná podmínkami prostředí. Transpirace reguluje hospodaření révy

Text a foto: Pavel Pavloušek Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

kde se ukládají jako zásobní látky. V le tošním roce tento přirozený proces neměl šanci. Zásobních látek proto může být méně. Tato skutečnost se může negativně projevit na přezimování révy, ale také na růstu révy po rašení v roce 2014. Zásobní látky totiž slouží pro výživu révy vinné mezi rašením a kvetením, tzn. v době, kdy réva vinná většinově nepřijímá živi ny kořeny. Z pohledu biochemie bobule byl v le tošním roce přímo ukázkový vývoj kyselin. Trend vývojových změn kyselin při tom plně odpovídá fyziologii révy vinné a biochemickým změnám v bobulích. Ty pickou vývojovou křivku ukazuje většina analyzovaných moštů. Diagram 1 ukazuje vývoj kyselin v hroznech Tramínu ze Slo vácké podoblasti analyzovaný v BS Vinař ské potřeby, Velké Bílovice. Obsah kyseliny vinné (žlutá křivka) je již od začátku září téměř stabilní a mění se pouze minimálně. Kyselinou, která se

Optimální teplota listů pro maximální výkonnost fotosyntézy je 25–30 °C. Teplota listů může být odlišná od teploty vzduchu. může negativně projevit na přezimová ní révy vinné. Listy během zrání hroznů slouží také k tvorbě zásobních látek. Část vyprodukovaných asimilátů přechází do hroznů a část do starého dřeva a kořenů,

Diagram 1

Vývojové změny kyselin v hroznech u Tramínu ve slovácké vinařské podoblasti 22,0

obsah kyselin (g/l)

vinné s vodou a zabraňuje přehřívání lis tů. V období sucha a vysokých teplot je tato regulace stále obtížnější. Transpirace se proto podílí na dobrém průběhu fo tosyntézy. Kombinace sucha a vysokých teplot proto ovlivnila vývoj révy vinné spíše negativním způsobem, protože do šlo ke značnému oddálení začátku zamě kání bobulí. Toto zpoždění začátku zaměkání před stavovalo u bílých odrůd 10–14 dnů. Vý raznější zpoždění bylo u raných odrůd (Müller Thurgau, Muškát moravský, Irsai Oliver). Časová ztráta ve vývoji révy se u těchto odrůd velmi negativně projevila na cukernatosti hroznů. Odrůdám jako jsou Müller Thurgau, Muškát mo ravský, ale také Pálava chybělo delší ob dobí pro zrání hroznů při teplotách oko lo 20 °C. Cukernatost hroznů byla proto výrazně nižší a v průměru se pohybovala mezi 17–19 °NM. Velmi markantní byl ten to vývoj u odrůdy Pálava, která je ještě nyní (8. 11.), v mnoha vinicích. Nárůst cu kernatosti byl velmi pozvolný a nyní se už prakticky cukernatost mění pouze na základě odpařování vody z bobulí. Na druhé straně byla velká skupina bílých odrůd, u kterých se cukernatost vyvíjela velmi dobře. Hrozny prakticky velmi dobře dozrály do kvality pozdního sběru. Jedná se o odrůdy Sauvignon blanc, Chardonnay, Rulandské šedé, Rulandské bílé a Tramín. Tyto odrůdy neměly tak vý raznou ztrátu v nástupu zaměkání bobulí, a i to málo slunečných dnů dostačovalo pro optimální vývoj cukernatosti. Poslední skupinu potom tvoří pozdní odrůdy jako Ryzlink rýnský, Ryzlink vlaš ský nebo Veltlínské zelené. Do zrání těch to pozdních odrůd negativně vstoupily nízké noční teploty na přelomu září a říj na. K výraznému negativnímu ovlivnění asimilace révy dochází při déle trvajícím poklesu teplot pod 10 °C. Tato změna se negativně projeví na ukládání cukrů v bo bulích a na tvorbě zásobních látek. Jelikož se na začátku října objevily velmi chladné noci, mohlo dojít k výraznému omezení asimilační činnosti révy vinné. Postupně jsou listy potom výrazně poškozené už při teplotě −1 až 3 °C. Také u těchto odrůd je proto zvyšování cukernatosti závislé pře devším na odpařování vody z bobulí. V některých viničních tratích došlo velmi brzy k úplnému poškození listové plochy keřů (viz obrázek 1). Brzká ztrá ta asimilační činnosti listové plochy se

Vinařství

Vinařský obzor 1/2014

20,0

titrovatelné kyseliny

18,0

kyselina jablečná

16,0

kyselina vinná

14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 4. 8.

21. 8.

30. 8.

4. 9.

11. 9.

19. 9.

26. 9.

datum

Datum

Titrovatelné kyseliny

Kyselina jablečná

Kyselina vinná

14. 8.

19,7

12,3

11,1

2,74

21. 8.

13,1

7,7

9,5

2,96

30. 8.

8,6

5,1

7,6

3,22

4. 9.

9,1

5,7

7,9

3,19

11. 9.

6,7

3,7

7,5

3,34

19. 9.

5,4

3,4

6,6

3,48

26. 9.

6,2

3,2

7,3

3,32

Zdroj: BS Vinařské potřeby

Vinařství

Kvalita hroznů pro výrobu...

Obrázek 1: Listová plocha zničená nízkými teplotami na začátku října 2013

Obrázek 2: Optimální aromatická zralost u Tramínu

Diagram 2

Vývojové změny kyselin v hroznech u Chardonnay v Perné v mikulovské vinařské podoblasti 26,0 24,0

titrovatelné kyseliny

22,0

kyselina jablečná

obsah kyselin (g/l)

20,0 kyselina vinná

18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 22. 8.

30. 8.

3. 9.

13. 9.

23. 9.

27. 9.

2. 10.

datum

Datum

Titrovatelné kyseliny

Kyselina vinná

Kyselina jablečná

22. 8.

23,6

10,3

17,1

2,83

30. 8.

15,4

9,6

10,3

2,98

3. 9.

14,4

9,2

9,8

3,02

13. 9.

11,0

8,3

7,2

3,16

23. 9.

9,6

8,1

6,5

3,24

27. 9.

10,2

8,0

6,5

3,17

2. 10.

10,1

8,3

7,0

3,22

Zdroj: BS Vinařské potřeby

Obrázek 3: Hrozny při sklizni u varianty odlistění 15. 7. 2013

mění výrazněji je kyselina jablečná (růžo vá křivka) a tato změna přesně korespon duje se změnou obsahu titrovatelných kyselin (fialová křivka). Vývoj kyselin je proto přímo učebni covým případem, jak se kyseliny během vegetačního období mění. Zásadní změna oproti několika minulým ročníkům spo čívá v celkově vyšším obsahu kyseliny vinné, která se během zrání změnila pou ze velmi málo. Faktor, který způsobuje změnu kyseliny vinné, je především dras lík. Hrozny po zaměkání jsou hlavním příjemcem draslíku, který se do hroznů transportuje zejména z listů a kořenové ho systému. Vývoj počasí během vegetace proto rozhodujícím způsobem ovlivnil vý voj kyselin v hroznech. Kořeny přijímají nejlépe živiny z vlhké a „teplé“ půdy. Bě hem vegetace se však střídaly deštivé pe riody s obdobími úplného sucha. Všech ny tyto faktory zhoršovaly právě příjem draslíku, a tím také vývoj kyselin. Ke změně obsahu kyseliny vinné proto do cházelo pouze minimálně a během měsíce září téměř vůbec. Dalším problémem bylo chladné a má lo slunečné počasí během září a října, kte ré negativně působí na změnu obsahu kyseliny jablečné. Pro změnu obsahu ky seliny jablečné, respektive jeho pokles, je třeba teplota okolo 20 °C a slunečné po časí, které dokáže ohřívat bobule na op timální teplotu pro enzymatické změny.

Vinařský obzor 1/2014

Vinařství

Obrázek 4: Detail bobule u varianty odlistění 15. 7. 2013

Obrázek 5: neodlistěná kontrola

Obrázek 6: kontrola– detail bobule

Potřeba slunce pro pokles kyseliny jab lečné je dobře vidět na hroznech z lokali ty Perná. Terroir této oblasti jsou typická tím, že dlouhý teplý a slunečný podzim zde produkuje hrozny a vína nejvyšší kva lity. Absence tohoto průběhu počasí způ sobila velmi vysoký obsah kyseliny jableč né a opět typicky pro letošní ročník velmi vysoký obsah kyseliny vinné. Na obou grafech je také velmi dobře vidět, že během září se obsah kyseliny jablečné měnil pouze minimálně. V roč nících 2011 a 2012 docházelo k velmi dy namické změně kyseliny jablečné, která klesala během září o 2–3 g/l týdně. Dů vodem těchto minimálních změn v roce 2013 je velmi chladné počasí během noci. I když během dne svítí slunce, noc je vel mi chladná a bobule se výrazně ochladí a tato změna zastaví činnost malátdehyd rogenázy, která odpovídá za snižování ob sahu kyseliny jablečné. Průběh vinifikace ukazuje, že kyselina vinná dobře „vypadává“ už při odkalení moštu a následně kvašení. Ve víně pro to zůstává vyšší podíl kyseliny jablečné, který je v průměru o 2–4 g/l vyšší než v ročnících 2011 a 2012. Obsah kyseliny jablečné vyšší než 4 g/l se může u bílých vín projevit senzoricky. V letošním roce proto může být pozitivní delší zrání vína na kvasničných kalech nebo obecně delší zrání vín, které pozitivně přispěje k har monizaci kyselin.

Nicméně vývoj kyselin je podobný roč níku 1999, který byl nakonec z pohledu kvality bílých vín velmi dobrý. Podobně i v roce 2013 lze očekávat i přes vyšší obsah kyselin velmi dobrou až vynikající kvalitu bílých vín. Vyšší kyseliny pozitivně ovlivni ly hodnotu pH, která je velmi důležitá pro aromatický vývoj bílých vín. Hodnota pH se u většiny bílých odrůd pohybovala v roz mezí 3,1–3,3. Tento parametr je zcela opti mální pro čistý průběh kvašení a výrazně pozitivní vývoj aromatických látek ve víně. Dalo by se totiž říci, že letos došlo ke zcela optimální souhře aromatické zralosti bobulí a hodnoty pH. Aromatickou kvalitu bílých vín lze proto očekávat velmi vysokou a rozmanitou. Již během vegeta ce bylo možné ve vinicích pozorovat velmi kvalitní vývoj aromatické zralosti bobulí. Zejména při optimálním odlistění zóny hroznů byla aromatická kvalita bobulí vel mi vysoká. Pokusy s odlistěním jsem měl založené u odrůd Sauvignon blanc, Tramín a Hibernal a bylo možné velmi dobře po zorovat kvalitní aromatický vývoj bobulí. Optimální aromatickou vyzrálost bobulí bylo možné pozorovat u odrůd Sauvignon blanc, Chardonnay, Rulandské šedé, Rulandské bílé, Tramín a Veltlínské zelené (viz obrázek 2). Kvalita aromatických lá tek se velmi dynamicky vyvíjela již po za měkání bobulí. Prakticky kolem 20. září již bylo možné u všech těchto odrůd pozoro vat vynikající aromatickou zralost bobulí.

Vliv odlistění zóny hroznů na vývoj arom atického složení bobule se dobře projevil v pokusu se Sauvignonem blanc. Z pohledu aromatické vyzrálosti se ukazuje jako nejperspektivnější varian ta 3 [odlistění zóny hroznů – 15. 7. 2013 (viz obrázek 3 a 4)], která zachovává ovocné a jemně „zelené“ tóny (viz obrázek 5 a 6). Je zde proto velmi dobrý potenciál pro výrobu typu vína, který má v oblibě konzument Sauvignonu blanc v České republice. Naproti tomu varian ta bez odlistění ukázala výrazně „zelený“ typ Sauvignonu blanc. Z pohledu kvality lze proto očekávat velmi dobrá bílá vína s výrazným aromatic kým charakterem a svěží kyselinou, které jsou typické pro české a moravské vinice. Aby bylo možné hodnotit zralost hroz nů kvalitně, je třeba chodit pravidelně do vinice a už od konce srpna pravidelně ana lyzovat hrozny. Jedině ve vinici je možné pochopit a komplexně ohodnotit kvalitu hroznů. Se studenty chodím během před nášek také pravidelně do vinice, protože tam se naučí skutečně nejvíce. S oblibou říkám, že „sezením v kanceláři“ se zkuše nosti nevysedí, a právě díky tomu se pak často dovídáme ony překvapivé informace o kvalitě, které jsou daleko od reality. Každý ročník je přínosný, protože uká že něco nového. Takto získané poznatky je potom třeba správným způsobem využívat při ošetřování vinice v dalších ročnících.

Vinohradnictví

Nový systém řezu révy vinné v evropských vinicích V posledních několika letech se v evropských vinicích, a také v České republice, stále častěji objevují příznaky chřadnutí a odumírání révy, označované též termínem ESCA.

když je ESCA způsobovaná komple xem houbových patogenů, nelze proti tomuto onemocnění využívat fungi cidní ochranu. Přestože je ve vývoji něko lik fungicidů i biologických přípravků, je ochrana založená především na komplexu preventivních opatření, která souvisejí ze jména se zimním řezem révy vinné. Chřadnutí a odumírání révy je způso bené několika houbovými patogeny. Tato choroba se označuje také termínem ESCA. Jako hlavní původci chřadnutí a odumírá ní révy se uvádějí houby Phaeomoniella chlamydospora (Pch), Phaeoacremonium aleophilum (Pal) a také Fomitiporia mediterranea (Fmed). Poškození chřadnutím a odumíráním révy, které se vyskytuje ve starých výsadbách, se označuje nejčastěji termínem ESCA, zatímco poškození v no vých výsadbách se označuje jako chřad nutí mladých keřů révy nebo také Petriho choroba révy. Velmi významné příznaky ESCA se ob jevují na průřezu dřevem (Obrázek 1). Na řezu se objevují různé příznaky nekrotiza ce dřeva, hnědé nebo černé tečky, skvrny nebo trouchnivění dřeva. Poškození dřeva

se obvykle rozšiřuje od místa, kudy pro nikla do révového keře infekce. V tomto místě je většinou poškození dřeva nejsil nější. Přirozeným vstupním místem pro hou bové patogeny jsou nejčastěji velké řezné rány (Obrázek 2) nebo i velmi velký počet malých řezných ran (Obrázek 3). V České republice se ESCA nejčastěji objevuje ve starších vinicích. Velký výskyt poškození chřadnutím a odumíráním révy je možné pozorovat na kordonových tvarech. Na kordonových ramenech je velký počet řezných ran, které jednak oslabují révový keř, a také umožňují vstup patogenů. Vel ké škody lze proto v našich vinicích pozo rovat na jednoduché zácloně. Aktuální fyziologické poznatky ze světového výzkumu vnášejí nových po hled na způsob zacelení řezných ran po zimním řezu. Zatímco u ovocných dřevin dochází poměrně velmi dobře k tvorbě kalusu a uzavření řezných ran, u révy vinné, jako teplomilné dřeviny, je tomu naopak. K optimálnímu uzavření ran a tvorbě kalusu dochází při teplotách okolo 25 °C. Takové teploty se však v ob

dobí zimního řezu v našich vinicích ne vyskytují. Zejména u velkých řezných ran proto nedochází k přirozenému zacelení, ale kuželovitému vysychání řezné rány. Vysy chání může poškodit také vodivá pletiva v rostlině a omezit nebo úplně zastavit tok živin a vody do plodné části keře (Obrázek 4 a 5). Velikost poškozené vnitřní části dřeva je přímo úměrná velikosti řez né rány. Cévní svazky vysychají ve tvaru kužele. Tento kužel zasahuje také do sta rého dřeva. Čím větší je řezná rána a čím starší je dřevo, tím rychleji se síří vysychá ní a poškození do šířky a hloubky rostliny. Jelikož může být na vrcholu kmínku poměrně velký počet řezných ran, mohou být díky vysychání poškozené také cévní svazky, které směřují i do jiné části keře. Révový keř proto není schopný dokonale využívat živiny, vodu a zásobovat nad zemní část keře. Kromě rizika vysokého napadení ESCA, hrozí také oslabení révo vých keřů a zhoršení výnosu a kvality. Cílem vinohradníka je však zajistit op timální zásobování révy vinné vodou a ži vinami. Vodivá pletiva proto musejí být

ESCA – významnější poškození dřeva ve vrcholové části kmínku

Velké řezné rány představují vysoké riziko

Vysoký počet řezných ran na vrcholu kmínku

Text a foto: Pavel Pavloušek Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Velká řezná rána na starém dřevě

mezi kořenovým systémem a mezi hrozny a listy nepřerušená. Každé přerušení sni žuje výkonnost révových keřů. Nové vý zkumy také ukazují, že u révy vinné není rozhodující získat pěstitelský tvar s co největším podílem starého dřeva, ale na opak minimalizovat řezné rány do kmín ku, případně kordonových ramen. Ideální pěstitelský tvar je proto takový, kdy jsou vodivá pletiva plynulá a nepřerušená. Malé řezné rány, především na jednole tém nebo dvouletém řezu mají schopnost se poměrně dobře zacelit (Obrázek 6). K úplnému zacelení malých řezných ran však přesto dochází u révy vinné velmi

Staré dřevo před řezem

Vinařský obzor 1/2014

Průřez velkou řeznou ránou a kuželovité vysychání dřeva

Vinohradnictví

Ideální řezné rány na dvouletém dřevě

pomalu a často k němu dojde až třeba po roce. Z pohledu minimalizace vstupu

houbových patogenů a výkonnosti révo vého keře jsou proto nejlepší co nejmenší zásahy. Mezi vinaři se také často vedou dis kuse, jak vlastně provádět řez prakticky. Nové poznatky o poškození dřeva v mís tě řezných ran mění pohled i na způsob řezu. Tady mnoho vinohradníků nebude chtít věřit. Stačí však vzít nůžky a pilku, vyrazit podobně jako já do vinice a na ně kolika keřích se prakticky přesvědčit, jaký je skutečný stav. Jelikož je intenzita vysy chání dřeva rozdílná je třeba prozkoumat více keřů a nikoliv první, na který nara zím. Systém zacelování řezných ran nebo

Staré dřevo po řezu – správný způsob

Staré dřevo po řezu – nesprávný způsob

Rozhodně je třeba provádět řez takovým způsobem, aby byla plocha řezné rány co nejmenší.

Vinohradnictví

Nový systém řezu

Révový keř před řezem

Nový způsob řezu

vysychání dřeva může postupně probíhat i několik roků po řezu. K poškození však dojde vždy a je negativní. Rozhodně je třeba provádět řez tako vým způsobem, aby byla plocha řezné rány co nejmenší. Zejména při řezu do starého dřeva se často řeže dřevo šikmo a řezná rána je potom velmi velká. Řez proto musí být vždy proveden kolmo na kmínek nebo letorost (Obrázek 7 a 8). Čím větší řezná rána, tím je vyšší riziko nákazy houbovými patogeny způsobu jícími ESCA. Dlouhé a velké řezné rány jsou proto negativní (Obrázek 9). Dal ším tématem je jak kvalitně má být „za čištěna“ řezná rána. Poznatky s vysychá ním dřeva ukazují, že čím je řezná rána kvalitněji začištěná, tím více může vysy chání postupovat dovnitř dřeva. Dřevo na každé, i malé řezné ráně vysychá do hloubky 2–3 mm. Malý přesah řezné rány je proto výhodnější než dokonalé „začiš tění“. Vodivá pletiva v řezných ranách uzavírají tzv. thyly. Thyly jsou kulovité až vejčité vychlípeniny protoplastu pa renchymatických buněk, které vyrůsta jí do lumenu cév a za spoluúčasti gelů, klejopryskyřic a polyfenolů rány účinně zacelují. Všechny tyto poznatky vedou k novým systémům řezu s minimálním podílem řezných ran. Italové Marco Simonit a Pierpalo Sirch (www.simonitesirch.it) vytvořili nový sys tém řezu révy vinné s minimalizací řez

ných ran do starého dřeva. Tento systém se aplikuje ve vinicích s Guyotovým ře zem na čípek a tažeň. Základem celého systému je správné zapěstování pěstitel ského tvaru. Při zimním řezu se potom pracuje pouze s jednoletým a dvouletým dřevem. Systém také představuje návrat k zá sobnímu čípku. Základem nového systé mu řezu je řez na jednooký zásobní čípek a tažeň přímo na vrcholu kmínku (Obrázek 10 a 11). Velmi důležitá je zásada, aby čípek a tažeň byly vždy na opačné straně kmínku. Klíčovou podmínkou to

Zatírání řezných ran

hoto systému je správné tvarování taž ně. Tažeň se vždy ohýbá přes vrcholovou část kmínku na protilehlou stranu, tzn. na stranu, kde je jednooký čípek. Tažeň potom může být tvarovaný vodorovně nebo do mírného oblouku. Díky tomuto systému tvarování plodného dřeva raší bazální očka na tažni velmi dobře. Z ba zálních oček se proto vyvíjejí kvalitní, vi tální letorosty, které je možné v následu jícím roce využívat k řezu. Díky tomuto systému lze využívat jako plodné dřevo letorosty, které jsou umístěné co nejblíže vrcholové části kmínku. Díky tomu se vy tváří základní předpoklad minimalizace řezných ran i tvorby malých řezných ran. Malé řezné rány do jednoletého a dvou letého dřeva jsou významnou prevencí proti vniknutí houbových patogenů do dřeva. Zimní řez by tak měl znamenat dvě řezné rány. Podrobnosti k systému řezu budou následovat v dalších číslech Vinařského obzoru. Velké řezné rány v rizikových vý sadbách, tzn. tam, kde je pozorovaný výskyt ESCA, by se měly bezpodmínečně po řezu ošetřit, podobně jako velké řez né rány u ovocných dřevin (Obrázek 12). Spory houbových patogenů jsou přenáše né větrem a následným deštěm přicházejí do kontaktu s vodivými pletivy révového keře. Vysoké riziko existuje během celého zimního období díky velkému množství řezných ran a výskytu srážek. Infekční tlak je vysoký v lokalitách, kde se vysky tuje velké množství napadených keřů a tím také zdroj infekce.

Text: Zbyněk Vičar Foto: Zbyněk Vičar a archiv Stanislava Škrobáka

Vinařský obzor 1/2014

Vinohradnictví

Šampion v zimním řezu Stanislav Škrobák: Začíná to péčí o nůžky Stanislav Škrobák ovládá ve svých třiadvaceti letech zimní řez opravdu bezvadně. Dvakrát se umístil na první příčce v soutěži, kde v této dovednosti měřili síly ti nejlepší z České republiky. A v roce 2011 vyhrál neoficiální mistrovství světa ve Francii, kde porazil ostatní zahraniční účastníky. S rodinou se stará asi o deset hektarů vinic v Čejkovicích a zaměřuje se na produkci špičkových vín. V rozhovoru pro Vinařský obzor popsal důležité zásady i nejčastější chyby při zimním řezu. Poradil také, jak si práci v zimním vinohradu ulehčit a podělil se o zkušenosti z Nového Zélandu. Jak byste začínajícímu vinaři vysvětlil, proč je zimní řez důležitý? Je to jedna z nejdůležitějších prací ve vini ci vůbec. Odstraňujeme devadesát procent dřeva, udržujeme architekturu keře, ovliv ňujeme kvalitu hroznů, a tedy i budoucí sklizeň. Po sklizni je to ve vinici také nej víc časově náročná operace. Kdy by se mělo s řezem začít? Nejlíp na jaře, i když se mu říká zimní. Před tím, než začne proudit míza. Ale

samozřejmě velké podniky s desítkami hektarů vinic musí začínat někdy kolem vánoc, aby to do jara stihly.

Existuje ale také vedení na záclonu, kor donové vedení a tomu se musí řez přizpů sobit. Ale jsou to spíš minoritní věci.

Kdy začínáte vy? Zhruba kolem Vánoc nebo po Novém roce.

Experimentoval jste s tím někdy? Měli jsme starou vinici s vedením na zá clonu, tam jsme to museli dělat jinak. Ale nejvíc se nám skutečně osvědčuje střední vedení a Guyotův řez. Hrozny mají nej lepší kvalitu. A vinice se dobře obdělává a ošetřuje proti houbovým chorobám.

Jaké jsou druhy zimního řezu? U nás je to nejčastější Guyotův. Používá se na nejrozšířenější střední vedení. Vět šinou je na jeden tažeň, jen méně plodné odrůdy bývají zastřiženy na dva tažně.

Jaká jsou důležitá kritéria dobře provedeného řezu? Začíná se očištěním starého dřeva. Nemě ly by na něm být žádné nežádoucí výrůst ky. Pak je to postavení tažně. Dodržujeme pravidlo, že ponechaný tažeň musí být jednoletý, vyrůstající z dvouletého. Nesmí růst ze starého dřeva, byl by méně plodný. Jaké úpravy je třeba udělat u tažně? Je ho třeba taky očistit. Na jaře by si při vyvazování mohl někdo o nějaký špatně zastřižený zálistek poranit ruku. A samo zřejmě správně zastřihnout. Když za očkem bude málo dřeva, bude vysychat. Naopak moc starého, mrtvého dřeva je také chyba.

Stanislav Škrobák předvedl zásady dobrého zimního řezu na zhruba dvanáct let staré vinici v Čejkovicích, konkrétně na odrůdě Chardonnay

Kolik by tedy za očkem mělo tažně zůstat? Centimetr až dva. A nakonec je třeba za krátit staré dřevo za tažněm. Je důležité, aby řez byl co nejčistší.

Vinohradnictví

Začíná to péčí o nůžky

Je třeba vybrat nejvhodněji postavený, nepoškozený a vyzrálý tažeň

Jaké jsou nejčastější chyby v řezu? Někdy si v Čejkovicích projdu některé vinice. I když jejich majitelé nejsou za čátečníci, občas to vypadá hodně špatně. Mezi nejčastější chyby patří nečistý řez, lidé tam nechávají hodně takzvaných vě šáků, tedy starého dřeva, které vůbec není potřeba. Bývá tam hodně zbytečných číp ků. Viděl jsem vinice, kde byl třeba tažeň a navíc ještě pět dvouokých čípků. Úplně zbytečně to zahušťuje keř. Měl by být ma ximálně jeden. Nechávám ho tam osobně jen v případě, že je třeba hlavu snížit.

Za očkem by měl zůstat centimetr až dva

Kde jste se naučil stříhat? Poprvé jsem stříhal, když mi bylo deset. Děda mě vzal do vinohradu, bylo to ta kové stříhání, nestříhání. Hodně mi dala Střední vinařská škola Valtice, kde jsem se naučil hlavní zásady. A pak už trénink ve vinici. Máte už za tu dobu nějaké speciální „fígly“, jak na to? V poslední době hodně stříhám elektric kými nůžkami. Nejdřív s nimi udělám velké řezy a zbytek dodělám malými nůž

Pokud za očkem zůstane málo dřeva, hrozí jeho vysychání

kami. Velmi důležitá je údržba nástroje. Pokaždé, když se vrátím z vinohradu, tak nůžky čistím, mažu a brousím. Mám je už pět let a vypadají skoro jako nové. A to stříhám dost. Letos jsem stříhal i v létě, protože jsem byl na Novém Zélandě. Sbíral jste tam zkušenosti? Ano, vypravil jsem se tam soukromě. A jaké jsou rozdíly v řezu ve srovnání s námi? Jsou tam obří podniky, které mají stovky hektarů. Mají často vedení na kordonové rameno a stříhají na krátké čípky. Pomá hají si mechanizací, projedou vinohrad předřezem a zůstanou jim jenom pár cen timetrů dlouhé letorosty, které pak zakrá tí na dvouoké čípky. Byl jsem ale u malého vinaře, který měl jen čtyři hektary. Stříhali jsme tam Guyotovým řezem. Trochu od lišné bylo, že jsem většinou pečoval o od růdu Syrah. Bylo to na severu ostrova, kde je hodně teplo, v oblasti Hawke’s Bay. Réva vinná tam rostla hodně bujně, ne chávali jsme tam dva tažně a klidně deset, patnáct oček na jednom. Jaké zkušenosti jste zúročil tady? Mně se líbilo, že tam tažeň obtáčejí kolem drátu. Je tam pevně zafixovaný, všechna očka raší rovnoměrně, protože drát je rov ný. Všechny hrozny jsou v jedné rovině. Je to u oceánu, v létě je tam větrno a ve vi nici jsou navíc ovce, které můžou do keře vrazit, takže vše musí být zafixováno. U nás se většinou ohýbá do oblouku. Ale chci novozélandskou zkušenost s obtáče ním tažně využít v novém vinohradu.

Vinařský obzor 1/2014

Častá chyba, takzvaný věšák. Za tažněm zůstalo zbytečně moc starého dřeva

Jak dlouho dokážete v kuse řezat? Chodím tak na devět a vydržím tak do čtyř, než přijde tma. A co ruka? Není unavená? Díky elektrickým nůžkám ani ne. Ale na Novém Zélandu jsem s tím měl problém. Přes den tam bylo déle světla, dělali jsme od půl osmé do pěti a ruka už mě hodně bolela, musel jsem si dát i pauzu. Máte za sebou řadu soutěží. Co se tam hodnotí? Stejná kritéria, která jsem už vyjmenoval. Jak vypadala soutěž ve Francii? Bylo tam asi dvě stě účastníků. Většinou to byli Francouzi, kteří měli vlastní ka tegorii. Museli dělat navíc vědomostní test, který by byl pro účastníky z jiných zemí moc těžký. Je tam totiž samozřej mě jazyková bariéra a otázky se navíc zaměřovaly na jejich oblasti. Zahranič ních účastníků bylo asi dvanáct. Kromě nás Slováci, Španělé, Ital, Bělorus a Či lan.

Jaké máte plány s vinařstvím? Chceme rozšiřovat plochu vinic, snažíme se shánět pozemky. Ale není to jednodu ché, vinařů je hodně a všichni by chtěli dobré tratě. Zájem pořád roste, málokdo chce prodat. Potřebujeme velké a pěkné pozemky. Na jaká vína se zaměřujete? Děláme hodně bílá, tak tři čtvrtiny naší produkce. V Čejkovicích se hodně daří burgundským odrůdám, takže Rulandské šedé, Rulandské bílé, Chardonnay a Ru landské modré. Určitě Tramín, ten do Čejkovic patří, to hodně prosazoval můj děda, spolu s Rulandským modrým. Drží

Vinohradnictví

Správně oříznuté staré dřevo. Čistě a co nejblíže za tažněm

me se toho. Také Aurelius, lidi ho zatím neznají, ale sklízíme s ním velké úspěchy. V roce 2009 byl v Salonu vín. A Modrý Portugal, ten je lehčí v kontrastu s Ru landským modrým. Co nabízíte zákazníkům? Děláme spíš přívlastky a do lahví. Máme tři řady, zemská vína, jednodušší na pití, míň alkoholu, suchá. Přívlastková vína děláme nejvíc, většinou jsou suchá, ale v roce 2011/2012 jsme měli některá se zbytkovým cukrem. A nejvyšší řada je Scarabeus, kam zařazujeme jen Rulandské modré a Rulandské šedé, ta zrají v sudech barrique.

Co jste říkal na řez soupeřů? Nebyli jsme u sebe, takže jsem jejich práci neviděl. Stříhal jsem mezi Francouzi, kteří si to vyloženě užívali. I když bylo dopole dne, tak už se něčím posilnili. Razili heslo, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Kolik keřů jste musel ořezat? Dvacet za půl hodiny. Takže spousta času, nad každým keřem jsem se mohl opravdu zamyslet.

Stanislav Škrobák na praxi na Novém Zélandu. Vinice je ve svahu, což je tam ojedinělé. V pozadí jedna z nejslavnějších vinic Hawke‘s Bay – Gimblett Gravels

Vinohradnictví

Minimální řez 1 Jaký máte názor na systém minimálního řezu?

Miloš Michlovský Vinselekt Michlovský 1. Systém minimálního řezu je sice schopen částečně snížit náklady na produkci 1kg hroznů, ale určitě to není cesta ke zvýšení jeho kvality a tím i kvality vína. Především kvůli nevyrovnanému vyzrávání hroznů na keři a rovněž i bobulí v hroznu. Naše filozofie jde přesně opačným směrem. Je postavena na precizním řezu, důkladnosti zelených prací a maximální péči o keř a hrozen. Otázku intenzifikace, tj. zvýšení produkce řešíme zahuštěnými výsadbami (10tis.keřů na 1ha), kdy při produkci 1,2–1,5 kg z keře získáváme více hroznů, ale při zachování tolik potřebné kvality právě díky hospodárnějšímu využití půdy a vyvážené harmonii hormonální sféry. Tyto zásady se snížením kmínku na 30–40 cm jsou rovněž schopny podstatně lépe „odzrcadlit“ tolik diskutované terroir. Mikroklima v zóně hroznů je úplně jiné než na širokých 2,4–

Vlastimil Pospíšil Veritas

ší plochu vinice ve stáří cca 35–40 roků. Na části z ní jsme provedli řez tradičním způsobem. Na zbylé části, cca 4 ha (Svatovavřinecké), jsme se snažili zavést systém minimálního řezu. Uvedený způsob řezu pochází z Kalifornie a Austrálie. V Evropě se s jejich zaváděním – respektive zkoušením, začalo v 80. letech minulého století. Hlavním důvodem uvedení minimálního řezu do praxe jsou stále se zvyšující náklady na 1 ha vinic oproti tlaku na snižování cen hroznů. Dalším důvodem je drahá pracovní síla, sílící tlak dovozců vín, snižování rentability vinohradnictví, zvětšování vinohradnických podniků a hlavně ušetření času ve vinicích pro výrobu běžných vín, což umožňuje věnovat více času vinicím pro výrobu vín vyšší jakostní kategorie. Uvedený způsob řezu bude podstatnou záležitostí pěstování révy vinné až na základě několikaletých výsledků z pokusných vinic. Musíme si ale uvědomit, že před zavedením minimálního řezu ve vinicích do provozu je třeba vyřešit několik základních podmínek: � K přebudování vinic by mělo docházet kolem 15. roku stáří vinic, kdy je dostatečně vyvinutý kořenový systém a vinice jsou v plné síle. � Šířka meziřadí vinic 3 m, aby nedocházelo ke spojení letorostů sousedních řádků a byl možný průjezd traktorů s mechanizací. � Pevná drátěnka – vzhledem k vysokému počtu letorostů a hroznů musí být pevná a krajové sloupky kvalitně ukotvené. � D ůsledná chemická ochrana s vyšší dávkou vody na ha (700–800 l) s použitím vhodných postřikovačů schopných aplikovat postřik dovnitř keře. � Případná redukce hroznů, od které je závislá kvalita vína. Zvláště je to důležité u modrých odrůd, kdy jsou vína z důvodu vysokých výnosů tenká a s nižší barvou. Redukce lze provádět chemicky nebo upraveným odlisťovačem, popřípadě použitím kombajnu na sklizeň hroznů. � V zhledem k velkému počtu malých hroznů je hlavní podmínkou při využívání uvedeného systému řezu provádět mechanizovanou sklizeň.

Naše společnost, VERITAS, spol. s r. o., Bošovice, získala v roce 2004 do nájmu vět-

Závěrem lze konstatovat, že v budoucnosti bude nutné se zavedením

2 Setkal jste se někdy s tímto systémem v praxi?

3,5m sponech a tvarech s výškou kmínku 80–120cm. Kořeny, díky hustotě výsadby, směřují podstatně rychleji dolů, do oblastí s minimem živin a zpravidla i minimem vody, což jsou základní atributy vysoké kvality vína. Vždyť převážná většina velkých vín Bordeaux, Burgundska, Champagne aj. pochází právě z těchto sponů a naši předci ještě nedávno takto révu vinnou pěstovali. 2. Setkal jsem se několikrát se systémem minimálního řezu v praxi – v Německu a Rakousku. Kvalita vína je sice dobrá, vyhovuje současným trendům jednodušších (monovrstevnatých) ovocitých vín, avšak ta musí být vypita co nejrychleji. Významnější zastoupení „rostlinných“ látek vede mimo jiné k rychlejšímu stárnutí vína. Potenciál zrání vícevrstevnatých „velkých“ vín jim prostě chybí. Náš názor je, že podřízení se traktoru Zetor v šedesátých letech bylo vystřídáno podřízením se traktorům jiným – viz spony 2,2–2,4–2,6 m. V poslední době dochází bohužel i k určitému podřízení se tzv. ekologizaci, „vysoké vzdušné tvary se širokými meziřadími“, kdy vinaři mluví více o druhovém zastoupení pokryvu půdy než o špičkové kvalitě hroznů. Bohužel obojí je do určité míry na úkor kvality vína. Stále platí, že pro dokonalé „velké“ víno je potřebný dokonale vyzrálý a dokonale vyvinutý a zdravý hrozen.

Vinařský obzor 1/2014

tohoto systému řezu do vinohradnické praxe počítat. Bude ale třeba ještě několikaleté ověřování v našich klimatických podmínkách včetně ověření našich odrůd. K tomu nám mohou posloužit ještě zbývající plochy vinic pěstované na zácloně.

Vinohradnictví

během celého vegetačního období až na 25–30 % ve srovnání s klasickým způsobem. Pěstování révy vinné bez řezu nebo s minimálním řezem jsem viděl u vinařů v Německu a také v sousedním Rakousku. Tam jsem se přesvědčil, že tato pěstitelská metoda je možná a přináší ekonomický efekt při zachování kvalitativních i kvantitativních parametrů hroznů i vína. Na základě těchto poznatků jsem na bývalém pracovišti založil provozní pokus na ploše 15 ha u odrůdy RV, VZ a RR. Pětileté pěstování těchto odrůd bez řezu v našich podmínkách potvrdilo, že tato metoda je metodou perspektivní a konkurenceschopnou.

Jiří Janulík firma Ostratický

Ing. Václav Hlaváček, CSc. předseda představenstva Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Systém minimálního řezu je jednou z možností, jak udržet konkurenceschopnost vinohradnictví. Tento systém umožňuje snížení potřeby ruční práce

S tzv. bezřezovým systémem pěstování révy jsem se setkal ve Weingut Schmitt v oblasti Franky (Německo). Tento způsob bývá praktikován až ve starších výsadbách (cca 20letých) a jednou z podmínek je zpevnění nosné konstrukce kvůli zvýšenému zatížení drátěnky nárůstem dřevní hmoty. Porost je tvarován pomocí nožových osečkovačů a asi v tříletých cyklech se provádí ruční řez. Dále dochází k zahuštění porostu během vegetace, což nese zvýšené nároky na ochranu proti houbovým chorobám. Hrozny i bobule

jsou drobnější a sklizeň je možná pouze kombajnem. K tomuto způsobu pěstování jsou vhodné jenom některé odrůdy, u p. Schmitta to je Ryzlink rýnský, ale pouze na části výměry vinic. Podle mého názoru se v Evropě tento způsob zavánějící „tovární výrobou“ prozatím nedočká většího rozšíření, možná v budoucnosti. ↙ inzerce

INTRIS, s.r.o. Prusinky 1260, 763 61 Napajedla tel/fax: +420 577 941 546 GSM: +420 602 529 298, +420 603 892 442 e-mail: intris@intris.cz www.vazacimaterial-vinohrad.cz, www.intris.cz

vytlačování plastů, výroba vázacího materiálu pro vinohrady a sady

Vázací bužírky INTRISFLEX

Typ PRAKTIK - pro běžné vázání Typ ROBUST - pro vázání se zvýšenými nároky na pevnost úvazku Náviny v síťce 0,75 kg a 1 kg a v kotouči 1 kg a 2 kg

Vázací plastové pásky s drátkem 0,43 mm VitisMatic

do ovazovačů Pellenc AP 25 a Fixion kotoučky pásky jsou rozměrově uzpůsobeny podávacímu zařízení a zásobníkům ovazovačů Pellenc

Speciální odvíjecí cívky do vázacích kleští BELI a uvazovačů INFACO A3M

pozinkovaný měkký vázací drát i plastové cívky jsou shodné s originálním výrobkem dodáváme cívky s drátkem 0,40 mm, 0,45 mm a 0,50 mm

Cívky s náhradním drátkem do vázacích kleští BELI a INFACO A3M

pro možnost opakovaného naplnění již vyprázdněných cívek dodáváme drátky i na cívkách o hmotnosti 6 kg

Právě probíhá naše cenová akce na vázací materiál Jaro na vinici 2014 Více informací na našich stránkách

Vinohradnictví

Povětrnostní podmínky ve vinařské oblasti Morava v roce 2013 Klimatologové nás na základě výsledků globálních cirkulačních modelů neustále upozorňují, že již téměř nic nebude tak jako dříve a že průběh povětrnosti se může v současnosti a zejména pak v budoucnu vyznačovat rysy, s nimiž jsme se doposud nesetkali, anebo pokud setkali, tak jen velmi zřídka. Zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu, již pátá, která vyšla loni na podzim, upřesňuje vliv lidské činnosti na tento stav a tvrdí, že s pravděpodobností větší než 95 % nejméně za polovinu těchto změn může opravdu člověk. Povětrnostní podmínky v loňském roce lze ve stručnosti charakterizovat poměrně dlouhou zimou, avšak bez výrazných mrazivých period (jak tomu bylo v únoru roku 2012), vlhkým jarem, které bylo vystřídáno sušším obdobím v létě a chladným obdobím před sklizní. V průměru byl rok 2013 opět výrazně teplotně nadnormální ve srovnání s obdobím 1961–1990. Teploty ve vinařské oblasti Morava se pohybovaly od 10 do 10,5 oC a přesahovaly dlouhodobý průměr přibližně o 1,3 oC.

tále větší počet vinohradníků si uvě domuje význam meteorologických měření přímo ve vinohradu a k zís kání naměřených hodnot používají větši nou automatické meteorologické stanice

s přenosem údajů na internet. Ve vinařské oblasti Morava takových zařízení můžeme v současnosti napočítat kolem dvaceti, což je již poměrně dostatečný zdroj dat ke zhodnocení průběhu povětrnostních pod

Obrázek 1

Teplotní poměry

Porovnání průměrných týdenních teplot a teplot v roce 2013 pro Velké Pavlovice – šlechtitelská stanice 30 25

rok 2013 průměr

teplota [°C]

20 15 10 5

17.12.13

31.12.13

19.11.13

03.12.13

05.11.13

22.10.13

24.09.13

08.10.13

27.08.13

10.09.13

13.08.13

16.07.13

datum

30.07.13

02.07.13

18.06.13

21.05.13

04.06.13

07.05.13

23.04.13

09.04.13

12.03.13

26.03.13

26.02.13

29.01.13

12.02.13

15.01.13

–10

01.01.13

0 –5

mínek v loňském roce a snad i v letech ná sledujících. Tyto údaje umožňují nahradit data z oficiálních meteorologických stanic ČHMÚ, která jsme používali v předešlých letech, a lépe tak charakterizovat poměry přímo ve vinohradech.

Pro získání prvotního přehledu využije me měření teplot na stanici ve Velkých Pavlovicích, která je umístěna přibližně na stejném místě, kde v minulosti stávala meteorologická stanice ČHMÚ (od roku 1927, avšak po smrti dlouholetého pozo rovatele, známého vinařského odborníka pana Jana Havlíka, byla přenesena na dno kobylského údolí s výrazně odlišnými tep lotními poměry). Lze tak alespoň částečně navázat na dřívější měření a srovnávat ně které vybrané charakteristiky s minulými ročníky, popřípadě dlouhodobými průmě ry. Na obrázku 1 jsou průměrné týdenní teploty a je z něj vidět, že během zimního období se teploty nijak neodlišovaly od normálu. Na začátku března přišlo vý

Text: RNDr. Tomáš Litschmann AMET Velké Bílovice

Obrázek 2

Průběh teplot vzduchu ve Velkých Bílovicích 50 průměrná teplota minimální teplota maximální teplota

teplota [°C]

30 20 10

17.12.13

31.12.13

19.11.13

03.12.13

05.11.13

22.10.13

24.09.13

08.10.13

27.08.13

10.09.13

13.08.13

16.07.13

30.07.13

02.07.13

18.06.13

21.05.13

04.06.13

07.05.13

23.04.13

09.04.13

12.03.13

26.03.13

26.02.13

29.01.13

12.02.13

15.01.13

–10

01.01.13

datum

–20

Z hlediska vývoje vinné révy jsou dů ležité i teplotní sumy naakumulované v průběhu roku, pro srovnání jednotli vých let zde každoročně uvádíme hodnoty aktivních sum nad 10 ºC pro Lednici. Na obrázku 3 jsou tyto sumy doplněné o hod notu loňského roku. Na první pohled je zřejmé, že tato suma byla výrazně nižší než v předchozích dvou letech. V uplynu lém desetiletí však bylo možné zazname nat čtyři roky s ještě nižší hodnotou, tak že se z dlouhodobějšího hlediska nejedná o žádný výrazný pokles. Srovnáme-li tyto sumy s hodnotami do počátku 90. let, mu síme konstatovat, že v tomto období by se jednalo o ty nejlepší ročníky. Zajímavé je

proto i srovnání velikosti dosažené sumy aktivních teplot s kvalitou ročníku. Po kud by bylo možné považovat hodnocení kvality ročníků prezentované na serveru Znalecvín za objektivní, pak lze takové srovnání nalézt na obrázku 4. K dosažení názornějšího efektu jsme ročníky seřadili podle velikosti sumy teplot od nejnižších k nejvyšším. Z pohledu na obrázek lze do spět k závěru, že v intervalu od 2 500 do 2 900 ºC lze s velkou pravděpodobností očekávat slabší a průměrnou kvalitu vín, od 2 900 do přibližně 3 200 ºC se situa ce zlepšuje a převažují průměrné a občas i vynikající ročníky, těch slabších je mini mum, a od 3 200 ºC lze již v drtivé většině

Obrázek 3

Sumy aktivních teplot nad 10 ºC pro jednotlivé roky k 31. 12. 3 600 3 500 3 400

y = 10,043x + 2801,5 R2 = 0,44549

3 300 3 200 3 100 3 000 2 900 2 800 2 700 2 600 2 500 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

SAT [°C]

raznější oteplení, jež mělo signalizovat nástup jara, avšak následující vpád stude ného vzduchu jeho skutečný příchod od dálil až do poloviny dubna. Další období již bylo teplotně nadprůměrné, přerušené na přelomu května a června výraznějším ochlazením, během nějž se průměrné denní teploty pohybovaly jen velmi málo nad 10 ºC. Obdobná situace se pak opa kovala o měsíc později. Aby se tyto po klesy alespoň částečně vykompenzovaly, byli jsme v loňském roce svědky několika velmi teplých dnů zejména na začátku srpna, kdy 8. 8. se maximální teploty na většině míst přibližovaly k hranici 40 ºC. Na stanici ČHMÚ v Brodě nad Dyjí byla ten den naměřena doposud historicky nejvyšší teplota na Moravě, 39,7 ºC. Dal ší chladnější období se vyskytlo ve druhé polovině září a trvalo až do počátku října; pro vyzrávání hroznů nebylo zřejmě příliš příznivé. Naopak neobvykle vysoké teplo ty jsme mohli zaznamenat koncem října a prakticky až do konce roku s výrazným „vánočním oteplením“, s ohledem na ter mín vinobraní však tyto teploty již zřejmě neměly ve větší míře na kvalitu hroznů vliv. Jak vypadal průběh teplot den po dni ve Velkých Bílovicích včetně maximální a minimální teploty lze sledovat z obráz ku 2. K vyvrcholení zimy došlo 27. led na, kdy teplota klesla na minus 13,3 ºC. Poslední mrazový den byl zaznamenán již 8. 4. a bezmrazové období trvalo až do 3. 10. Většinou však v naší oblasti přicházejí první podzimní mrazíky až o dva týdny později, v prvních říjnových dnech jsme je mohli naposledy zazname nat v roce 1983. Nejvyšší teplota 38,3 ºC byla ve V. Bílovicích naměřena hned ve dvou dnech, 3. 8. a pak již zmíněného 8. 8. Byla tedy o něco nižší než oficiál ně uváděné maximum v Brodu nad Dyjí pro tento den. Mikroklimatické podmín ky v některých viničních tratích však způsobily, že ze zpracovaného souboru stanic jsme podobné anebo i vyšší tep loty dne 8. 8. naměřili např. ve Vel. Pav lovicích 39,6 ºC, ve Stošíkovicích 40,6 ºC a v Novosedlích dokonce 43,0 ºC. Za po všimnutí stojí ještě výskyt nejchladnější noci loňského podzimu dne 28. listopa du. Na většině míst však tato teplota ne klesla pod požadovaných minus 7 ºC, pár desetin ºC pod tuto hodnotu se dostala např. ve Stošíkovicích a v oblasti Bzence a Blatničky.

Vinohradnictví

Vinařský obzor 1/2014

rok

Vinohradnictví

Povětrnostní podmínky

a nejchladnější lokalitou v hodnotách ef. sum činí kolem 100 ºC.

Obrázek 4

Zjištění výskytu SAT10 a kvalita vína

Srážkové poměry

3 700 slabší kvalita průměrná kvalita dobrá velmi dobrá vynikající

3 500

SAT10 [°C]

3 300 3 100

1965 1980 1962 1978 1972 1984 1974 1979 1970 1977 1985 1964 1973 1986 1991 1987 1971 1975 1990 1982 1969 1976 1997 1967 1996 1989 1981 1988 1968 1995 1998 1963 2010 2001 2002 2005 1961 1996 2004 1993 1983 1992 2007 2008 2004 1999 1994 2006 2011 2009 2003 2000 2012

2 900 2 700 2 500

očekávat vynikající ročníky. Dá se proto očekávat, že i loňský ročník, jelikož dosáhl sumy aktivních teplot nad 3 200 ºC, bude patřit k těm lepším. K tomuto obrázku lze mít samozřejmě mnoho výhrad, jeli kož v posledních letech se kromě zvýšení teplotních sum zlepšila i technologie pěs tování hroznů a výroby vína, přesto vliv průběhu povětrnosti na kvalitu hroznů je zřejmě stále ještě dominujícím faktorem. Jak se vyvíjela suma efektivních tep lot nad 10 ºC, o níž jsme pravidelně in formovali v minulých letech, v jednot livých viničních tratích, je znázorněno na obrázku 5. Opožděný nástup jara se projevil mj. tím, že se tyto sumy začaly

50 p [%]

100

načítat až v první polovině dubna, při čemž velmi pěkně se na všech lokalitách projevila zastavením vzestupu již popi sovaná ochlazení na konci května (vý razněji) a na konci června. Od konce září již teplotní sumy nerostly, k menšímu vzestupu došlo v teplém období ke konci října. Dosažené teplotní sumy ke kon ci vegetačního období názorně ukazují teplotní podmínky jednotlivých vinic. Nejvyšší suma ef. teplot byla naměřena ve V. Pavlovicích na šlechtitelské stanici, o něco menší pak ve V. Bílovicích, Popi cích a v Novosedlích. Nejchladnějšími lokalitami z tohoto výběru stanic byly Bzenec a Lipov. Rozdíl mezi nejteplejší

Obrázek 5

Průběh sum efektivních teplot nad 10 ºC 1 600 1 400

1 000

datum

02.09.13

19.08.13

05.08.13

22.07.13

08.07.13

24.06.13

10.06.13

27.05.13

13.05.13

29.04.13

01.04.13

15.04.13

200

28.10.13

400

14.10.13

600

30.09.13

Bzenec Novosedly Velké Bílovice Popice – Sonberk Stošíkovice Lipov Nové Bránice Velké Pavlovice

800

16.09.13

suma ET10 [°C]

1 200

Pro rok 2013 bylo z hlediska vývoje sráž kových a vláhových poměrů charakte ristické střídání déle trvajících period s častějšími a vyššími úhrny srážek s ob dobími, opět delšího trvání, v nichž bylo srážek nedostatek. Oproti předcházejí címu roku 2012 byly zimní měsíce vod nější a docházelo postupně k doplňování zásob vláhy v půdním profilu. Průběh srážek na jednotlivých stanicích přímo ve vinohradech anebo v jejich blízkém okolí lze sledovat na obrázku 6. Na něm lze pozorovat několik vodorovných úse ků, charakterizujících období beze srážek anebo s jejich minimálními úhrny, která jsou vystřídána vodnějšími úseky, v nichž křivky vzrůstají. První ze sušších období v průběhu vegetace se vyskytlo hned na jejím začátku v dubnu a umožnilo zdárný průběh většiny opožděných jarních prací, především na polích. Od počátku května až do poloviny června převládalo vlhčí ob dobí, přičemž na přelomu května a června se srážková činnost zvýšila, což zejména v Čechách vyvolalo povodně. Po kratším období beze srážek se opět ke konci červ na vyskytly výraznější deště, které zasáhly i do průběhu kvetení révy na většině loka lit. Dosytily půdní profil před nadcháze jícím sušším období, v němž převažovala evapotranspirace nad srážkami, a zásoby půdní vláhy se snižovaly. Od první dekády srpna až do poloviny září se vyskytovaly občasné deště, nepříliš vydatné, konec roku byl na srážky opět většinou skoupý. Nižší celoroční úhrny srážek byly namě řeny již v tradičně sušších oblastech, mezi něž patří oblast Novosedel, Stošíkovic a i Velkých Bílovic. Vyšší úhrny se vyskyt ly v Nových Bránicích a Lipově, nejvíce srážek však naměřili v Popicích. Na tom se však do značné míry podepsaly vydatné bouřky, které zasáhly toto území z 21. na 22. 6., v širším okolí se však neprojevily. Z hlediska zásobení vinohradu vlá hou nemusí být až tak rozhodující, kolik srážek spadne na jeho povrch, jako to, kolik srážek vsákne do půdy a je k dis pozici rostlinám. Díky měřením půdních vlhkostí, prováděných svazem Ekovín na několika místech ve vinohradech až do hloubky 150 cm, je možné si učinit představu o zásobách půdní vláhy a její

Vinohradnictví

Vinařský obzor 1/2014

800 Bzenec Novosedly Popice – Sonberk Stošíkovice Lipov Nové Bránice Velké Bílovice Velké Pavlovice

700 600 srážky [mm]

500 400 300 200 100

17.12.13

31.12.13

19.11.13

03.12.13

05.11.13

22.10.13

24.09.13

08.10.13

27.08.13

10.09.13

13.08.13

16.07.13

30.07.13

02.07.13

18.06.13

21.05.13

04.06.13

07.05.13

09.01.13

23.04.13

12.03.13

26.03.13

26.02.13

29.01.13

12.02.13

15.01.13

01.01.13

datum

Obrázek 7

Průběh půdních vlhkostí ve vinohradu v Novosedlích v roce 2013 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16

–40 –60 –80 –100 –120 –140 20.1. 9.2. 1.3. 21.3. 10.4. 30.4. 20.5. 9.6. 29.6. 19.7. 8.8. 28.8. 19.9. 7.10. 27.10.16.11. 6.12.

Obrázek 8

2011

2013

2009

2007

2005

2003

1999

2001

1997

1995

1991

1993

1989

1987

1985

1983

1981

1977

1979

1975

1973

1971

1967

1969

1965

3.1. 29.12. 24.12. 19.12. 14.12. 9.12. 4.12. 29.11. 24.11. 19.11. 14.11. 9.11. 4.11. 30.10. 25.10. 20.10. 15.10. 10.10.

1963

Výskyt prvního dne s minimální teplotou pod –7 oC v Lednici

1961

Teplé období v závěru roku vzalo na ději těm pěstitelům, kteří si nechali část hroznů na výrobu ledového vína. Ti si budou muset zřejmě počkat na začátek letošního roku. V roce 2012 se příznivé minimální teploty vyskytly již 7. 12., avšak jak vyplývá z obrázku 8, v posledních le tech se zvyšuje počet případů, kdy do konce roku teploty neklesly pod −7 ºC. Jak upozorňují klimatologové, glo bální změny klimatu doposud nikdo nezrušil, a tak lze očekávat, že i v letoš ním roce budeme svědky některých za jímavých situací, které mohou příznivě či nepříznivě ovlivnit produkci hroznů. Pokud jde o srážkové poměry, dopady těch méně příznivých situací lze do jisté míry ovlivnit správnou péčí o celý eko systém vinice včetně péče o půdu, která je pak schopna přijímat a následně uvol ňovat větší množství vody z přívalových dešťů.

Kumulativní úhrny srážek

hloubka [cm]

Teplé období v závěru roku vzalo naději těm pěstitelům, kteří si nechali část hroznů na výrobu ledového vína.

Obrázek 6

datum

dynamice v kořenové zóně vinice. Na obrázku 7 je zpracování těchto měření v objemových procentech pro Novosedly, tj. oblast, která patřila v roce 2013 spíše k těm sušším. Z tohoto obrázku lze vy číst, že v podstatě od počátku března byly zásoby v celém měřeném profilu na do statečně vysoké úrovni a srážky na konci června jej dosytily na hodnoty blízké pol ní vodní kapacitě. V následujícím suchém a teplém období se půdní vlhkost začala pozvolna od povrchu snižovat, v hlubších vrstvách kolem 1 metru v tomto případě však ještě byl dostatek vláhy, nevysta vující révu stresovým situacím. Občasné deště, vyskytující se v podzimním období, dosycovaly spíše svrchní mělké vrstvy, na nasycení celého profilu bude zapotřebí spoléhat na vydatnější srážky v následu jícím období.

rok

Vinohradnictví

Moderní nářadí pro vyvazování réví Vedle zimního řezu révy vinné představuje poměrně pracnou operaci také vyvazování tažňů k vodícímu drátu opěrné konstrukce. Tato operace je charakteristická pro vrcholové tvary vedení. V současnosti mohou pěstitelé využívat pro usnadnění této pracovní operace celou řadu ručního nebo mechanizovaného nářadí.

radiční způsob představuje ruční vázání tzv. vázacími drátky. Vázací drátky (obr. 1), většinou v papíro vém obalu, jsou 100 až 120 mm dlouhé (po dle průměru tažně) a dodávají se ve svazku po 1 000 ks. Úvazek se vytvoří ručně kolem tažně a vodícího drátu. Při tomto způsobu lze dosáhnout výkonnosti 1 00–150 keřů za hodinu podle zručnosti pracovníka a sta vu vinice i opěrné konstrukce. To odpovídá pracnosti 35–40 h.ha–1. Pro usnadnění této operace a pro sní žení pracnosti jsou vyvíjeny různé typy ručních vázacích kleští. Poměrně rozšíře ná je varianta vázacích kleští, která k vá zání tažňů k vodícímu drátu využívá plo ché PVC pásky a kovové sponky (obr. 2). Vytvoření úvazku zabezpečí pohyblivý prst kleští, oko z ploché pásky je sevřeno

Obr. 2: Ruční vázací kleště (úvazek – kombinace PVC pásky a kovové sponky)

Obr. 1: Vázací drátky

a sepnuto kovovou sponkou. Následuje oddělení příslušné délky pásky. Pásky jsou dodávány v různých šířkách i tloušťkách, na zásobním kotouči kleští je navinuto 40 m pásky. Při použití vázacích kleští to hoto typu je možné dosáhnout výkonnos ti 150–180 keřů za hodinu, takže pracnost je 20– 25 h.ha–1. Jiný princip uplatňují ruční vázací kleště využívající k vázání tažňů kovo vých sponek (obr. 3). Vázací hlava zajišťu

je sevření drátěné spony tvaru zúženého U v místě úvazku. Při sevření rukojetí kleští dojde k oddělení jedné spony v zá sobníku (princip kancelářských sponek) a jejímu sevření. Tento způsob je pro ruku o něco namáhavější než vázání páskou a je vhodnější pro vázání vodorovných tažňů, protože při vázání tažňě do oblou ku dochází často k vyvlečení tažně z úvaz ku. Směnová výkonnost je obdobná jako při vyvazování páskou.

Text a foto: Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Zahradnická fakulta v Lednici Ústav zahradnické techniky

Vinařský obzor 1/2014

Vinohradnictví

Obr. 3: Ruční vázací kleště (úvazek – drátěná spona)

Další konstrukční variantu představují ruční vázací kleště využívající pro tvorbu úvazku tenký drát odvíjený ze zásobní cívky (obr. 4). Čelisti kleští svým pohy bem vytvoří drátěný úvazek (smyčku), při zpětném pohybu rukojeti dojde k jejímu utažení vlivem otáčení čelistí. Otočný po hyb čelistí je vyvozen šroubovitou dráž kou v těle rukojeti (princip „svidříku“). Po utažení smyčky je konec drátu stiskem rukojeti odstřižen. Usnadnění této operace umožňuje po užití elektrických vyvazovačů (obr. 5), využívajících drátu obaleného PVC pás kou. Vazač má tvar pistole spojené s aku mulátorem pomocí kabelu. Do její rukojeti je veden vázací drát ze zásobníku. Úvazek je vytvořen tak, že vázací drát je přiveden k vázací kladce, pomocí které obtočí ta žeň a vodící drát. Následně dojde k utaže

Obr. 4: Ruční vázací kleště (úvazek – ocelový drát)

ní drátu vrtulovým kotoučem a současně je konec drátu ustřižen. Rychlost pohybu vázací kladky lze regulovat. Některé kon strukce vazačů pracují s otáčením celé vá zací hlavy (obr. 6). Akumulátor vazače je upevněn na opaskovém závěsu, pod ním je uložen zá sobník vázacího drátu, v jeho kotouči je zásoba 800 m, ze kterých je možné vytvo řit až 1 500 úvazků. S využitím elektric kého vazače lze standardně dosáhnout výkonnosti 200–250 keřů za hodinu, to představuje pracnost 16–20 h.ha –1. Mezi nejznámější výrobce tohoto mechanizo

vaného nářadí patří např. firma PELLENC nebo INFACO. Řez vinic bude pro svou vysokou pracnost operací, u které budou i na dále vyvíjeny snahy o ulehčení tradiční ruční práce a o snížení pracnosti. Ruční nářadí se odlehčuje, používají se ana tomické tvary rukojetí, ruční i pákové nůžky jsou vyráběny s trvanlivějším ostřím, pákové nůžky mají teleskopické rukojeti apod. U stávajících výsadeb se stále více rozšiřuje používání mechani zovaného nářadí s pneumatickým nebo elektrickým akumulátorovým pohonem. Větší uplatnění strojů pro mechanizo vaný předřez v podmínkách ČR bude podmíněno především připraveností výsadeb a dá se očekávat postupně až u nově vysazovaných vinic, zejména na větších plochách. Kontaktní adresa: doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice

Obr. 5: Elektrický vyvazovač

Obr. 6: Elektrický vyvazovač s otočnou hlavou

Vinohradnictví

Zajímavá bezsemenná odrůda Remaily Seedless V kolekci genových zdrojů révy vinné, kterou na Zahradnické fakultě v Lednici od roku 1996 hodnotím, se díky důkladnému dlouhodobému hodnocení objevují pěstitelsky zajímavé odrůdy. Jednou z nich je Remaily Seedless.

emaily Seedless pochází z New York State Agricultural Experi ment Station v USA. Vznikla kří žením odrůd Lady Patricia × NY 33979, které bylo provedeno v roce 1965. Tato odrůda je kombinací francouzských hyb ridů Seyve Villarda, které jsou zastoupené u odrůdy Lady Patricia a Vitis labrusca.

Ampelografická charakteristika List je středně velký až velký, nejčastěji trojlaločný, se středně hlubokými až hlu bokými výkrojky. Listová čepel je pevná, mohutná. Řapíkový výkrojek je otevřený ve tvarů písmene V. Hrozen je velký, s třa

pinou rozvětvenou u základu. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté. Bobule jsou střední, oválné, zelenožluté až žluté. Bobule jsou na osluněné straně mírně na zlátlé až narůžovělé. Konzistence dužniny je pevná. Chuť bobule je svěží, příjemná, ovocná, s jemnými tóny lesních jahod, které připomínají rodičovský druh Vitis labrusca.

Pěstitelské vlastnosti Odrůda má střední požadavky na stanoviš tě. V nevinařských oblastech je vhodné její pěstování ve sklenících, zejména z pohledu dosažení kvalitní vyzrálosti hroznů. Vhod né jsou hlinité, výživnější půdy s dobrým vodním hospodařením. Remaily Seedless zraje do kvalitní úrody ve 2. polovině září a optimální je postupná sklizeň probírkou.

Odrůda disponuje tolerancí k révokazu. Bylo by proto možné pěstování této odrůdy jako pravokořenné. Odrůda disponuje tolerancí k révoka zu. Bylo by proto možné pěstování této odrůdy jako pravokořenné. Odolnost k zimním mrazům je dobrá až velmi dob rá. V sortimentu v Lednici bylo možné pozorovat poškození zimními mrazy

Text a foto: Pavel Pavloušek

pouze na přelomu let 1996/1997. Odol nost k plísni révy je velmi dobrá a k padlí révy je dobrá. Volnější uspořádání bobulí v hroznu je předpokladem dobré odolnos ti k šedé hnilobě hroznů révy. Remaily Seedless má poměrně vysokou násadu hroznů. Během kvetení se však

Vinařský obzor 1/2014

může objevit také sprchávání květenství, i když se nevyskytuje pravidelně. Z po hledu vývoje kvalitních hroznů je proto vhodná redukce násady hroznů. Optimál ní je redukce na jeden, maximálně dva hrozny na letorostu. Násada hroznů často představuje i 3 hrozny na letorost.

Vinohradnictví

Jako bezsemenná odrůda bude pozitiv ně reagovat na ošetření gibereliny. Gibe reliny jsou růstové hormony, které způ sobují prodlužovaní růstu. Jejich aplikace proto může způsobit prodloužení stopek i třapiny a zvětšení velikosti bobule. Ke zvětšení bobule však dochází pouze při aplikaci na bezsemenné odrůdy. U odrůd semenných většinou dochází pouze k pro dloužení třapiny. Případná doplňková závlaha je velmi vhodná po odkvětu, kdy dochází k in tenzivnímu růstu bobule. Dodávka vody v tomto období může u stolních odrůd pozitivně ovlivnit zvětšení velikosti bo bule. Jelikož má Remaily Seedless poměr ně velké listy, postačuje odlistění pouze jednoho listu na letorost, které může být optimální pro provzdušnění zóny hroznů.

Využití odrůdy I když má Remaily Seedless pouze střed ně velké bobule, může být vzhled hroznu a chuťové vlastnosti výrazným zpestře ním sortimentu stolních odrůd, zejména u malovinařů a zahrádkářů. Díky zvyšující se oblibě „labruskových“ odrůd jsou chu ťové vlastnosti bobule atraktivní.

Vinohradnictví

Vlastnosti a klasifikace půd vinohradů 1 Definice půdy: Půdu lze definovat jako samostatný přírodní útvar vzniklý z povrchových zvětralin zemské kůry a z organických zbytků za působení půdotvorných faktorů. Je životním prostředím půdních organismů, stanovištěm planě rostoucí vegetace a slouží k pěstování kulturních rostlin. Je regulátorem koloběhu látek a může fungovat jako úložiště, ale i zdroj potenciálně rizikových látek.

ůda je dynamický, stále se vyví jející živý systém. Přežití a pro sperita všech suchozemských biologických společenstev, přirozených i umělých, závisí na tenké vrchní vrstvě Země. Půda je proto bezesporu nejcen nější přírodní bohatství. Je přirozenou součástí národního bohatství každého státu. Půdu je proto nutné chránit ne jen pro současnou dobu, ale se značným výhledem do budoucna (www.mzp.cz/ …/cz/definice…/OOHPP-Definice_pudy20080820.pdf). Z hlediska ekonomického se půda chá pala a chápe jako základní výrobní prostředek v zemědělské a lesnické výrobě, který se v procesu výroby mění. Půda se tak stává od určitého stupně vývoje lidské společnosti nejen objektem, ale také pro duktem lidské práce.

2 Mechanické (zrnitostní) složení půd 2.1 Zrnitostní frakce Půda vzniká rozrušováním pevné hor niny během zvětrávání a půdotvorného procesu. Tvoří ji tuhá fáze (půdní části ce), kapalná fáze (půdní roztok) a plynná fáze (půdní vzduch). Tuhá fáze je složena z minerálních a organických látek různé ho tvaru a velikosti. Minerální podíl tuhé fáze půdy je složen z částic neboli zrn různé velikosti. Velikost částic charak terizujeme jejich lineárním rozměrem – průměrem. Názvy frakcí a jejich příslušné průměry jsou uvedeny v tabulce 2.1. Za účelem vymezení půdního dru hu byla zavedena frakce jílnatých částic o průměru < 0,01 mm. V Taxonomickém klasifikačním systému půd České repub

Tabulka 2.1

Zrnitostní frakce podle Komplexního průzkumu půd (Sirový, V. a kol., 1967) Skupinový název frakce

Název frakce

Průměr částic (mm)

Jemnozem

jíl jemný prach střední prach hrubý prach jemný písek střední písek

< 0,001 0.001–0,005 0,005–0,01 0,01–0,05 0,05–0,25 0,25–2,00

Skelet

hrubý písek štěrk kamení

2,00–4,00 4,00–30,00 > 30,00

liky (dále TKSP ČR) jsou frakce skeletu doplněny o balvany (průměr více než 300 mm). Vedle velikosti částic se uplatňuje i je jich tvar, který je u hrubých částic zhruba kulový, u jemných a koloidních částic pře vážně šupinkový a vláknitý. Kulové části ce se dotýkají víceméně bodově, přitažli vé síly jsou malé a půda je sypká, drobivá, propustná. Jemné šupinky a vlákna se do týkají velkým podílem povrchové plochy, soudržnost je silná, půdy jsou tuhé, ulehlé, málo propustné. Částice kamení, štěrku, písku a prachu se skládají téměř výhradně z primárních minerálů, kde převažuje křemen a pri mární hlinitokřemičitany. Tyto minerály „přešly“ do půd z matečních hornin v dů sledku fyzikálního zvětrávání. Uchovaly si původní mineralogické, a tím i chemické složení. Část z nich (živce, biotit, amfibol apod.) pozvolna chemicky zvětrává a uvol ňuje do půdy prvky, z nichž mnohé jsou živinami (Ca, Mg, K). Částice jílu obsahují především tzv. sekundární hlinitokřemiči tany, které se vyznačují schopností poutat kationty včetně živin a vodu. Sekundární hlinitokřemičitany vznikly během chemic kého zvětrávání a půdotvorných procesů. 2.2 Hodnocení mechanického složení půd 2.2.1 Skeletovitost Skeletovitost je hodnocena odděleně po dle objemového zastoupení částic skeletu (Němeček, J. a kol., 2001). Při obsahu ske letu < 50 % doplňujeme údaj o zrnitosti jemnozemě:

Text a foto: Ing. Jiří Jandák, Ph.D. AF MZLU Brno

vyplývá z jejího vlivu na téměř všechny ostatní půdní vlastnosti. Ovlivňuje poměr vody a vzduchu v půdě, množství i slože ní edafonu (organismů žijících v půdě), schopnost poutat a uvolňovat živiny, sou držnost a přilnavost půd, chemické, fy zikálně chemické i biochemické procesy v půdách.

Tabulka 2.2

Půdní druhy podle Nováka Půdní druh

Souhrnné označení

Jíl Jílovitá Jílovitohlinitá

těžká zemina

> 75 60–75 45–60

Hlinitá Písčitohlinitá

střední zemina

30–45 20–30

lehká zemina

10–20 0,1–10 0

Obrázek 2.1

Trojúhelníkový diagram zrnitostních tříd 100 10

30 jíl 40

), %

prachovitá jílovitá hlína

jílovitá hlína písčitá jílovitá hlína

), %

35 30

prachovitý jíl

písčitý jíl

5 0,0

– 02 0,0

Minimálně na dvou stranách trojúhel níkového diagramu vyhledáme bod od povídající procentnímu obsahu příslušné

NĚMEČEK, J., J. MACKŮ, J. VOKOUN, D. VAVŘÍČEK, a P. NOVÁK. Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. Praha: ČZU a VUMOP, 2001. 78 p. ISBN 80-238-8061-6. NOVÁK, V. Rukověť praktických cvičení z půdoznalství. Brno: SPZI Brno, 1950. 77 p. SIROVÝ, V., Z. FACEK, F. POSPÍŠIL, A. KULÍKOVÁ, P. JAVORSKÝ, a V. KALAŠ. Průzkum zemědělských půd: Souborná metodika. Díl třetí. Metodika laboratorních rozborů a principy hodnocení výsledků rozborů. Praha: Ministerstvo zemědělství a výživy, 1967. 92 p. www.mzp.cz/.../cz/definice.../OOHPP-Definice_pudy-20080820.pdf

h( ac Pr

2.2.3 Zrnitostní třída V TKSP ČR (Němeček, J. a kol., 2001) je do poručeno nahradit určování půdních dru hů podle Nováka určením zrnitostní třídy. Hodnocení zrnitosti je prováděno ve frak ci jemnozemě (< 2 mm) podle zastoupení jílu (< 0,002 mm), prachu (0,002–0,05 mm) a písku (0,05–2,00 mm). Podle trojúhelní kového diagramu na obrázku 2.1, a to: � v průzkumech ve velkém měřítku a při detailním hodnocení podle 12 tříd, � při zobecnění výsledků užíváme 5 sesku pených tříd: � písek, hlinitý písek – lehká zemina 1 � písčitá hlína – lehčí střední zemina 2 � hlína, prachovitá hlína, prach – střední zemina 3 � písčitá jílovitá hlína, jílovitá hlína, pra chovitá jílovitá hlína – těžká zemina 4 � písčitý jíl, prachovitý jíl, jíl – velmi těž ká zemina 5

2.2.4 Význam zrnitosti půdy Význam zrnitosti půdy jako analytické charakteristiky a morfologického znaku

,00

2.2.2 Půdní druh Půdní druh je určován na základě obsahu jílnatých částic o průměru < 0,01 mm v jem nozemi (Novák, V., 1950), viz tabulka 2.2.

frakce v jemnozemi. Z těchto bodů se vy tvoří přímky směrem do diagramu v smě ru kolmém na vytištěné číslo. Průsečík přímek se nachází v ploše označené urči tou zrnitostní třídou. Doposud se velmi často setkáváme s hodnocením mechanického (zrnitost ního) složení půd podle půdních druhů. Prosazení hodnocení podle zrnitostních tříd vyžaduje delší čas.

Při obsahu skeletu 50–80 % označuje me zeminu jako silně skeletovitou (hrubě písčitou, štěrkovitou, kamenitou, opět po dle převažující frakce) se zjednodušeným označením charakteru jemnozemě (lehká, střední, těžká). Při obsahu skeletu > 80 % označujeme zeminu jako štěrkovitou nebo kamenitou.

� 5–10 % s příměsí skeletu, � 10–25 % slabě štěrkovitá nebo kamenitá (podle převažující frakce), � 25–50 % středně štěrkovitá nebo kame nitá.

Obsah částic < 0,01 mm

Jí

Hlinitopísčitá Písčitá Písek

Vinohradnictví

Vinařský obzor 1/2014

70 73 80

hlína

prachovitá hlína

88 90

10 písek 100

písčitá hlína

hlinitý písek 90 86

prach 50

100

Písek (0,05–2 mm), %

Vinohradnictví

Mikrobiální terroir Koncept terroir je obtížné studovat vědecky (Van Leeuwen, 2006), protože se jedná o interakci vyššího řádu, interakci mezi makro/mezo/topoklimatem, půdou, révovou odrůdou, vinohradníkem a vinařem. Není možné zapomínat, že francouzské slovo terroir (rodná hrouda) začalo mít specifický enologický význam v rámci konkurenčního boje mezi vinaři. Prvotní hranice terroir byly narýsovány v Bordeaux podle kvality vína, jak je vnímali obchodníci s vínem v roce 1855 (Markham, 1997) a pak se uzákonilo pomocí AOC v roce 1935. Pokud jde o marketing, tak často účel světí prostředky a objektivní kvalita se s kvalitou, vnímanou spotřebiteli, může míjet. To bychom se však dostali do plané diskuse o významu slova kvalita, do které jsem se zde nechtěl pouštět. Chtěl jsem jen naznačit, že snahy o vědecké rozklíčování terroir nemusejí vést ke kýženému cíli. Koneckonců, návody k tvorbě terroirových vín mají stejně blízko k umění jako ke vědě a mohou je u nás podat povolanější (např. z VOC Znojmo, Mikulov, Modré hory nebo Pálava).

aujala mě však aplikace high-tech genetického vyšetření, vysoce paralelního a vysokokapacitního sekvenování na biogeografické mapování mikrobů, přítomných na hroznech v době lisování rmutu, ještě před inokulací Sac charomyces bayanus a S. cerevisiae (Bo kulich, 2013). Kalifornští výzkumníci byli schopni nalézt specifické mikrobiologické profilové kombinace korelující s odrůdou, ročníkem a klimatem. Vzorkovali 235 rmutů Cabernet Sauvignon, Chardonnay a Zinfandel z osmi ka lifornských vinařství v roce 2010 a navíc 39 rmutů z údolí Napa v roce 2012. Vzor ky okamžitě zamrazili a uchovávali při −80 °C až do dalšího kroku metody, kte rým byla izolace DNA. Po extrakci DNA byla z vysoce variabilních částí mikrobi álních genomů – z bakteriální 16S rRNA sekvence a z kvasinkové ITS sekven ce – pomocí molekulární kopírky, zvané polymerázová řetězová reakce, vytvoře na „sekvenační knihovna“. Sekvenační knihovna jsou klonálně namnožené DNA molekuly, odlišené od sebe navzájem ke konci přidanými nukleotidovými znač kami (přidanými v průběhu množení ve zkumavce). Knihovna byla podrobena sek venování na přístroji MiSeq, který přečetl přes 8,5 milionu sekvencí DNA, každou o délce plus minus 245 nukleotidů. Tyto

sekvence se bioinformaticky poskládaly na základě srovnání s mikrobiálními da tabázemi a poskytly kvalitativní a kvan titativní zastoupení bakterií, vláknitých hub a kvasinek v jednotlivých rmutech. Výsledky se pak srovnávaly s ohledem na veškeré „terroirové“ informace, které o rmutu byly známy.

Zajímavá byla další zjištění, mnohdy potvrzující očekávání: révová odrůda ovlivňuje spektrum mikrobů ve rmutu, prostředí modifikuje spektrum mikrobů v čase i v prostoru Mezi vláknitými houbami (mikro cetami) se nacházelo Cladosporium spp.

(ve 28,2% průměrné relativní četnosti), Botrytis cinerea (15,2 %), Penicillium spp. (9,5 %), Davidiella tassiana (9,2 %), Aureobasidium pullulans (7,3 %), mezi kvasinka mi Hanseniaspora uvarum (5,0 %), S. cerevisiae (4,0 %), Candida zemplinina (1,3 %), mezi bakteriemi Lactobacillales (29,7 %), Pseudomonadales (14,2 %), Enterobacteriales (13,5 %), Bacillales (12,6 %) a Rhodo spirillales (5,1 %). Na těchto nálezech není zas až tak nic překvapivého – podobná informace přicházela už dříve, ale po kap kách – snad jen ten údaj o relativním za stoupení. Zajímavá byla další zjištění, mnohdy potvrzující očekávání: révová odrůda ovlivňuje spektrum mikrobů ve rmutu, prostředí modifikuje spektrum mikrobů v čase i v prostoru, na úrovni vinohra du je zřetelný rozdíl mezi zastoupením mikrobů mezi jednotlivými ročníky, Cabernet Sauvignon má výraznější mikro cetový než bakteriální profil a projevuje se u něj geografická osa podél kaliforn ského pobřeží, kdežto u Chardonnay je výraznější bakteriální než mikrocetový profil. Přes obrovský rozsah vygenerova ných dat (bioinformatické zpracování trvalo několik týdnů přístrojového času na výkonných cloudových počítačových serverech, spolu s dlouhými hodinami

Text a foto: doc. Mgr. Jiří Drábek, Ph.D. Ústav molekulární a translační medicíny Lékařská fakulta Univerzity Palackého Olomouc

sofistikované manuální analýzy) se jedná o informace, které nemusejí být plně pře nosné mimo Kalifornii. V článku jsem nedohledal některé dů ležité detaily (zdali se opravdu při vzorko vání jednalo jen o tři odrůdy révy vinné, jaké byly použity postupy ve vinohradu, zdali stačila pro jednoznačné určení bak terií sekvence 16 S rRNA a nemusela se přidat informace z obvykle sekvenované 26 S rRNA), což nám může připomenout důležitost designu experimentu, preana lytické fáze a nezávislého opakování vý sledků. Pokud však tyto nedostatky po mineme, tak se můžeme zamyslet, k čemu mohou v budoucnu metody použité v článku sloužit. Není pochyb o tom, že postupy sek venování další generace se v budoucnu ještě více zlevní a zrychlí, takže nebude otázka „jestli vůbec“ používat tyto meto dy v enologii, ale „k čemu a proč“. Před pokládám, že v něčem budou kopírovat vývoj sekvenování lidské DNA: zde nová generace metod z jedné strany umožňu je získat informaci důležitou pro zdraví

Vinařský obzor 1/2014

člověka rychleji a účinněji než před něko lika lety (příkladem je sekvenování genů BRCA1 a BRCA2, které v případě nálezu dědičné mutace může vést k preventiv nímu odstranění prsu pro snížení rizika karcinomu, viz případ Angelina Jolie), z druhé strany generuje informaci, která je obtížně vyhodnotitelná (ne-li zmateč ná), přesto si najde svého kupce (který je však spíše za hejla než za informovaného zákazníka; například za 18 000 Kč získá radu, že má jíst více zeleniny a méně masa, nemá kouřit, zato má více sporto vat a méně se stresovat). Genetická analýza rmutného mik robiomu by teoreticky mohla rozšířit spektrum testů používaných k autenti zaci terroirového vína (Di Paola-Naran jo, 2011) nebo přispět k definici terroir, postavené na laboratorně měřitelných, „tvrdých“ datech. Může se stát jedním z testů používaných k zjištění aktuální ho stavu hroznů ve vinohradu, módním výstřelkem nebo marketingovým prv kem. Rozhodně nečekám, že by se stala definicí terroir.

Vinohradnictví

1. BOKULICH, N. A., J. H. THORNGATE, P. M. RICHARDSON, a D. A. MILLS. Microbial biogeography of wine grapes is conditioned by cultivar, vintage, and climate. Proc.Natl.Acad.Sci.U.S A, 2013, 1091–6490. 2. DI PAOLA-NARANJO, R. D., M. V. BA RONI, N. S. PODIO, H. R. RUBINSTEIN, M. P. FABANI, R. G. BADINI, M. INGA, H. A. OSTERA, M. CAGNONI, E. GAL LEGOS, E. GAUTIER, P. PERAL-GARCIA, J. HOOGEWERFF, a D. A. WUNDERLIN. F i n g e r p r i n ts fo r m a i n v a r i e t i e s o f argentinean wines: terroir differentiation by inorganic, organic, and stable isotopic analyses coupled to chemometrics. Jo u r n a l o f Ag r i c u l t u r a l a n d Fo o d Chemistry, 2011, 59(14), 7854–7865. 1520–5118. 3. MARKHAM, D. 1855: A History of the Bordeaux Classification. Harcourt: Houghton Mifflin Harcourt, 1997. 560 p. 4. VAN LEEUWEN, Cornelis a Gerard SEGUIN. The concept of terroir in viticulture. Journal of Wine Research, 2006, 17(1), 1–10. 0957–1264.

Vinohradnictví

Text: Richard Stávek

Výsevní dny 2014 i pro vinaře (a nejen biodynamické) Již po několikáté upozorňujeme na tomto místě na nové, aktuální vydání publikace Výsevní dny podle Marie Thunové. Jde o souhrn informací pro zemědělce i zahrádkáře, kteří pracují podle kosmických rytmů a biodynamicky. Že mnohé ze zásad a doporučení, jež jsou v knize popisovány, v praxi fungují, se za několik let ověřování přesvědčil nejenom autor tohoto příspěvku, ale i jiní vnímaví vinohradníci. Vždyť pokud známe a akceptujeme existenci slapových jevů, kdy měsíc hýbe s masami vod oceánů, lze těžko pochybovat o tom, že tyto síly mají vliv na révu či nakonec i víno. Řez révy LEDEN: Pro řez révy vinné se jeví jako vhodnější období od 13. 1. 12 hod. do 27. 1. 17 hod. Réva patří k plodovým rostlinám, takže úplně nejvhodnější z tohoto období jsou květové a plodové dny (14. 1. 1.00 – 16. 1. 9.00, 18. 1. 4.00 – 21. 1. 1.00, 24. 1. 19.00 – 25. 1. 12.00, 25. 1. 17.00–24.00).

ÚNOR: Pro řez révy vinné se jeví jako vhodné období od 9. 2. 18 hod. do 24. 2. 5 hod. Úplně nejvhodnější z tohoto ob dobí jsou květové a plodové dny (10. 2. 7.00 – 12. 2. 15.00, 14. 2. 10.00 – 15. 2. 23.00, 16. 2. 16.00 – 17. 2. 7.00, 20. 2. 23.00 – 21. 2. 21.00, 22. 2. 2.00–7.00). BŘEZEN: I v březnu se můžeme ří dit pro potřeby zimního řezu obdobím vhodnějším pro tento úkon, a to je 10. 3. 5.00 – 23. 3. 6.00. Také zde platí doporu čení volit květové a plodové dny.

Výsadba a podsadba vinic Tyto práce se odehrávají povětšinou v dubnu a květnu. Zde jsou nejvhodnější tato období: 5. 4. 12.00 – 17. 3. 24.00 a dále 2. 5. 20 hod. – 16. 5. 21.00 + 30. 5. 6.00 – 31. 5. 24.00.

Otvírání lahví Jistý vliv na senzorický profil vína při praveného od počátku (tedy již ve vinici) podle biodynamických principů má i ter mín otevření lahví. Pokud víno otevře me v období tzv. kořenových dní, může víno působit disharmonicky a uzavřeně. Listové dny se podílejí na nevýraznosti až neutrálnosti těchto přírodních vín. Je ověřeno, že optimálním obdobím pro ot vírání lahví jsou květové dny (víno oži je, rozkvete jeho kytka, buket), plodové dny jsou pak také dobré, oproti květo vému je ale mírně potlačena živost vína (víno se ukazuje plnějším, korpulentním,

někdy elegantnějším). Rozdělení dnů na plodové, listové, kořenové a květové je uvedeno v popisované publikaci.

Podle přírodních rytmů se doporučují provádět i další operace ve vinici či ve sklepě. Podle přírodních rytmů se doporuču jí provádět i další operace ve vinici či ve sklepě. Za všechny snad jmenujme odebí rání tažňů na očka pro štěpování, osečko vání letorostů, stáčení vína nebo lahvová ní, ale to je na samostatné pojednání. Zájemci si mohou podrobnější informace i k ostatním zemědělským plodinám a kulturám zjistit v publikaci Výsevní dny 2014 podle Marie Thunové, která je k za koupení v e-shopu na www.vinarskyobzor. cz anebo osobně, přímo v kanceláři Svazu vinařů. (www.svcr.cz).

Doporučené zdroje dalších informací: › Výsevní dny 2014 › http://www.dva-duby.cz/kalendar › osobní zkušenost autora

Text: Petr Ilgner, vinařství Špalek

Vinařský obzor 1/2014

Vinohradnictví

Systém Boisselet

kypří a likviduje plevel ve vinici, a to bez herbicidů Když jsme se v roce 1994 rozhodli pro výsadbu vlastních vinic, nechali jsme se inspirovat v Německu. Tam v té době měli velkou část vinic zatravněnou a pod keři byl herbicidní úhor. Tento model pěstování nám vyhovoval pro svoji nenáročnost. Nepotřebovali jsme moc strojů a uspořili jsme čas. Půda netr pí erozí a pod keři ani travička. Postupně jsme však dospěli k tomu, že to není ten správný způsob pěstování. Hlavně herbicidní pás pod keři se stával problémem. Proto jsme začali zjišťovat, jak to změnit. Jsme velice konzervativní, a tak nám rozho dování trvalo poměrně dlouho. Ono totiž nic nefunguje na sto procent a my jsme chtě li investovat do prověřené techniky. Vždy převážilo naše původní nahlížení na pěsto vání révy. Navíc nás kromě nějakého našeho vnitřního pocitu ke změně nic nenutilo. Vše se změnilo naším rozhodnutím při hlásit se na přechodné období k ekologic

ké produkci. Pak už nebylo nad čím váhat a zbyla jen otázka, který stroj na okopává ní si pořídíme. Uvítali jsme možnost vidět okopávačku Boisselet při práci na předváděcí akci na Mušově. Stroj se nám líbil. Půdní podmín ky na Kraví hoře u Znojma, kde máme vi nice, se však hodně liší od podmínek, kde ho předváděli. Proto jsme chtěli vidět oko pávačku při práci přímo v naší vinici. Pan Dvořák k nám ochotně přijel, stroj před vedl, a tím nás přesvědčil o jeho kvalitách. Okopávačku Boisselet jsme objednali hned v lednu, protože bylo nutné přichys tat ještě traktor pro montáž mezi nápravy. Pro první okopání jsme použili rotační okopávací ústrojí, pro další už to byl nůž na

podřezání plevelů. Zároveň s okopáváním se nám osvědčilo mulčování meziřadí. Když je potřeba porost pouze poválet, mulčovač vypneme a poválíme přítlačným válcem. Když se plevele nenechají přerůst, daří se vinici udržet v čistotě. Při citlivém nastave ní je možné okopávat i mladou vinici, kde jsou jen opěrné tyčky bez drátěnky. Musím říci, že i když zůstane sem tam nějaký plevel, vinice vypadá jako by se na dechla. (pr) Kontakt: GARDEN Studio, s. r. o. U Zoo 2, 635 00 Brno, tel.: 602 526 748 www. holder.cz, www.max-holder.com

Popis sestavy Boisselet Nosný středový sloupek s funkcí spouštění a zvedání pracovního nástroje. Včetně funkce bočního náklonu, pro správné vedení kypřiče ve ztížených podmínkách. Servomotor + čidlo má za úkol přesný a citlivý pohyb pracovního nástroje s nastavitelným konstantním přítlakem při vysunutí i zasunutí. Kypřicí pracovní nástroje – rotační systém STARMATIC a podřezávací nůž CUTMATIC. Na uvedenou sestavu lze dokoupit další čtyři typy kypřicích a odorávacích zařízení včetně sekačky. Okopávačka ve vinicích vinařství Špalek

Fenomén víno

Text a foto: Richard Stávek

Na Masarykově univerzitě o historii vinařství Mgr. Martin Markel, Ph.D., je znám nejenom tím, že stojí spolu se svojí ženou Marikou za rodinným podnikem Vinařství Markel v Jaroslavicích, ale působí také jako odborný asistent Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Svoji profesi vinaře a historika zdárně propojuje, což dokládá například to, že se v rámci své výuky zasadil o zřízení semináře Kulturní dějiny vína.

ílem semináře má být podle in formací uvedených na univer zitním webu seznámit studenty historie s dějinami vinařství coby kul turního fenoménu. Podrobnější body jsou vyčteny v osnově předmětu: vy mezení „dějin vína“ v rámci historiogra fie (odvětví kulturních dějin, definice základních pojmů, termíny víno, vino hradnictví, vinařství, vztah k hospodář ským dějinám, „dějiny vína“ v kontextu odborných zemědělských disciplín, resp. „Bodenkultur“), fenomén terroir a jeho užší a širší vymezení a pozice historio grafie mezi vědou a marketingem. Semi nář je rozčleněn na dva bloky. Prvním jsou obecné dějiny vína (počátky výroby a pěstování révy, postavení vína v kul turách Přední Asie a antiky, vinařství ve středověké Evropě, historie klartetu, sherry, portského a šampaňského, ob lasti Bordeaux, Burgundska a Porýní, klasifikace vín a trable 19. století, or ganizovanost oboru ve 20. stol.). Druhý

Posluchárna byla během semináře zcela zaplněna; k posluchačům čelem stojí Prof. Zsigmond Csoma a dr. Martin Markel

blok se soustředí na dějiny moravského vinařství v kontextu panonské oblas ti. Vymezen je tu pojem Panonie a vý klad se zabývá především zeselštěním vinařství v 18. století, postavením Mo ravy v rámci rakousko-uherského vi nařství, počátky a vývojem klasifikace vín a trhu vínem, vlivy kapitalistických imperativů na vinohradnictví a vinař ství, fenoménem vinařství jako sociál ní reprezentace, úpadkem oboru po 1. světové válce, hospodářskými systémy nacionálněsocialistických režimů a po stavením vinařství v nich jakož i zná rodněním a jeho dopady na kulturu vína. V rámci tohoto vinařského semináře pro studenty Masarykovy univerzity pro podzimní semestr 2013 pozval dr. Mar kel svého kolegu, uznávaného maďar ského odborníka na vinařskou historii, prof. Zsigmonda Csomu z Kalvínské uni verzity v Budapešti, který na sklonku listopadu přednesl posluchačům téma vinařské historie s důrazem na střetání západních a balkánských vlivů v uher ském vinohradnictví a vinařství. V stře doevropském prostoru uznávaný od borník má kromě svých akademických aktivit na starosti také vinohradnicko -vinařskou expozici v budapešťském Národním muzeu. Prof. Csoma je jedním z největších expertů na oblast Somló, o které napsal dvě knihy a je autorem expozic tamních muzeí. Je též autorem základní monografie o vinařství v Zádu nají. Prof. Csoma během semináře nastí nil počátky, vývoj a historii vinařství ve středoevropském regionu se zvlášt ním důrazem na aspekty vinohradnic

kých regionů bývalých Uher. Podle jeho slov bylo již ve středověku zavedeno zá kladní kvalitativní členění vinic v regio nech, obcích a tratích, mimo jiné i podle dosahované cukernatosti hroznů, resp. síly vína a poměru kyselin v nich. Stře dověké vinařství stavělo na bílých odrů dách; vinice byly v té době kompletně vedeny na hlavu u dřevěných akátových (v raném novověku; dub se používal mís ty též) kůlů, ale i bez nich. V maďarském vinařství až do dnešních dob přetrvaly u některých autentických producentů některé technologické postupy, jež mají původ v balkánském a srbském vinař ském vlivu – např. uzavření dokvášející ho rmutu v otevřené nádobě položením vrstvy jílové hmoty na rmutový klobouk a tím jeho utěsnění pro delší nakvášení. Tato metoda se dosud místy uplatňuje v jižních regionech země. Zásadní vliv na vývoj vinařství jak ve středověku, tak v dobách pozdějších měli na území Uher také němečtí kolonisté (Švábové), podobně jako v Čechách a na Moravě, kterými byly Uhry dosídleny v několika vlnách, zejména po úmorném drancová ní tureckými vojsky. Zajímavou kapito lou jsou svatí – patroni vinařů: maďar ským vinařům je znám podobně jako nám Martin (11. 11.), dále také Donath (Donát, 7. 8.), Vitus (Vít, 15. 6.) a Egyed (Jiljí, 1. 9.). Zajímavé bylo pro poslucha če i sdělení, že maďarské vinařství se v době révokazové kalamity vyznačovalo nebývale rozsáhlými výsadbami vinic do oblastí na tzv. imunní písky, kde vinice odolaly révokazu i na vlastních koře nech. Prof. Csoma má přijet přednášet do Brna opět v roce 2014.

Text a foto: Jitka Matuszková

Vinařský obzor 1/2014

Fenomén víno

Vzpomínky na Somló Svaz moravských vinařů Moravín bude i letos pokračovat v poznávacích zájezdech do vinařských oblastí evropských zemí. Připomeňme si proto, jak jsme ve dnech 27.–28. března 2013 zamířili sněhem zavátou krajinou, která navozovala spíše pocit Vánoc než Velikonoc, do Somló, jedné z nejmenších a nejpozoruhodnějších maďarských vinařských oblastí, asi 50 km severozápadně od jezera Balaton.

dejších 832 ha (údaje dostupné na webu se pohybují od 600 do 832 ha) viničních tratí se rozkládá na svazích vyhaslé sopky Somló-hegy, která se tyčí nad okolní nížinou do výšky 432 m n. m. Tvarem připomíná svatoštěpánskou koru nu, na jejímž vrcholu se nachází zřícenina hradu, v archivních pramenech zmiňované ho údajně k roku 1093. Jsou to jednak čedi čové a tufové svahové sutě, které se mísí se sprašemi bohatými na minerály, a také relativně teplé klima s vysokým počtem hodin slunečního svitu (cca 1 900) a ročním úhrnem srážek kolem 700 mm, jež dodáva jí místnímu výlučně bílému vínu jedinečný charakter s pikantní mineralitou a výraz nými slanými tóny v chuti, jakož i vysoký alkohol. Pěstují se zde hlavně odrůdy Ryz link vlašský, Chardonnay, Tramín, Furmint, Hárslevelű a místní odrůda Juhfark neboli ovčí ocas, nazvaná podle zahnutého tvaru hroznu při dozrávání. S těmito vstupními

Vinařství Istvána Károlyho Spiegelberga

informacemi zamířila naše výprava na jižní konec sopky, kde se po dva dny pohybova la mezi vinařskými obcemi Somlójenő na jihozápadě, Somlóvásárhely na jihu a Bor szörcső na jihovýchodě. Nejprve jsme se zastavili ve vinařství Istvána Károlyho Spiegelberga – Spiegel berg Kézműves Borpince. Zasněženým vi nohradem v trati sv. Helena (Szent Ilona dűlő), která je některými místními vinaři označována za nejlepší trať v této jižní části Somló, jsme se přebrodili k jeho nadzemnímu sklepu a pro výkonnou místopředsedkyni Moravínu Vladimíru Seidlovou nastal překládací maraton. Díky jejímu neúnavnému tlumočení z češtiny do němčiny a opačně jsme se od pana Spiegelberga dověděli plno zají mavostí o něm, jeho vinařství i o Somló obecně. Narodil se maďarským rodičům v Německu, kde až donedávna žil. Na So mló přesídlil a profesionálním vinařem se

stal teprve v roce 2003, protože zde po babičce zdědil vinohrad, jehož obdělává ní z Německa bylo příliš náročné. Patří k malým vinařům – ze svého 1 ha vinic vyrobí cca 3 tisíce litrů vína. Usiluje však o výsadbu nových vinic i koupi starších, aby hospodařil na výměře 4 ha. Ochutna li jsme 15 vzorků doprovázených pouta vým výkladem, z něhož bylo zřejmé, že pan Spiegelberg vyrábí svá vína s láskou. Nelze vyjmenovat všechny vzorky, ale jen ty, k nimž se váže nějaký příběh. Takový byl hned první vzorek, směs RV + Juh fark + Furmint, ročník 2010. Přestože to byl chladný a deštivý rok a hodně vinařů vůbec hrozny nesbíralo, jemu se podařilo vyrobit tohoto cuvée sice jen 500 l, ale na trhu byl o ně velký zájem. Tato směska patří k těm proslulým somlóským vínům, která nechyběla od 18. století na habsbur ském císařském dvoře při svatbách s ví rou, že jejich popíjení přispěje k početí

István Károly Spiegelberg představuje svá vína

Fenomén víno

Vzpomínky na Somló

Pohled od vinařství Spiegelberg k vinařství Kreinbacher

Vinař Fazekas nás provází svými vinicemi

dědice. Obecně byla vína ze Somló poklá dána za léčivá. RV 2010 doprovázela informace, že nejlepší polohy se nacházejí v rozmezí 200 až 300 m nad mořem, a právě ze čtr náctileté vinice ve výšce 200 m n. m. je i tento ryzlink místního původu. Vzorek měl výraznou slanou chuť a 13,7 % alko holu. Při Furmintu 2009 jsme se poučili o jeho technologii, která platí pro vína ze Somló obecně: Každá odrůda se zpra covává 3 dny. První den se za ranního chladu hrozny ručně sklidí, odstopkují a přesunou do kádě. Druhý den je lisuje na ručním lisu – u dobrého ročníku stáh ne samotok, nebo hrozny jen mírným tla kem vylisuje, dolisek pak používá ke ku páži. Mošt nechá 24 hodin sedimentovat v nerezovém tanku a třetí den jej stáčí do dřevěného sudu a do demižonů na dolévá ní. Teprve po roce ležení v dřevěných su dech víno lahvuje. Sudy má z maďarského dubu, nevypalované. Uvedený postup se naučil od své babičky ze Somló. Zajíma vá byla informace, že k postřikům révy vinné používá např. pečicí prášek nebo fenyklový odvar. RV 2008 získal ocenění jako 13. nejlepší v Maďarsku a 6. ve světě; vyznačuje se máslovou a kouřovou vůní a chutí. Juhfark z let 2003, 2004 a 2009, který nám nabídl, zaujal svou mineralitou a jahodovou dochutí. Nejstarší vzorek, který jsme ochutna li, byl RV z roku 2001, jeho první lahvo vané víno. Doporučuje pít je při teplotě 15–16 °C, mladé však snese 13 °C. Jak ale uvedl, teprve stárnutím získávají zdej ší vína charakteristickou mineralitu. Při

sovnou v patře. Sklep je 12 m dlouhý a je vystavěn z místního sopečného čediče. Návštěva u Spiegelbergů se protáhla, takže sklep pověstného místního vinaře Lajose Takacze jsme si prohlédli jen zdáli. O jeho vína jsme však nepřišli, protože pro nás v penzionu, kde jsme spali, při pravil řízenou degustaci vín místních vinařů i svých vlastních. Pan Takacz přesídlil na horu Somló z Budapešti, kde měl vinotéku. Lze říci, že patří mezi sta romilce, protože nám se smutným vý razem vyprávěl o historii Somló. Jeho slova z maďarštiny tlumočil spolumaji tel slovenského vinařství Strekov 1075, s. r. o., pan Zsolt Sütő. Po oba další dny pak z maďarštiny tlumočil pan Jaroslav Panocha. Zdejší vinice patřily několika šlechtic kým velkostatkům a benediktinskému opatství v Pannonhalmě (založeno roku 996). Teprve po druhé světové válce byly rozparcelovány na zahrádkářskou kolo nii. Podle pana Takacze zmizela někdejší harmonická krajina během posledních deseti let budováním cest a kanalizace i tam, kde to nebylo zapotřebí. Ztratil iluze a chystá se odejít do jiné vinařské oblasti. Představil nám např. Hárslevelű (Lipovina) 2008 a 2011 a Juhfark z let 2008, 2009 a 2011 ze svých vinic a od nestora místních vinařů Bély Feketeho. Zejména Juhfark 2008, jehož autorem je Béla Fekete, vysoce ocenil přední znalec a odborník mezi námi, amatérskými mi lovníky vína, pan Lubomír Glos. Jak nám Lajos Takacz prozradil, bylo toto víno lahvováno po dvou letech ležení v plasto

chutnání Spigelbergových vín se nám vybavila poeticky trefná charakteristika všech zdejších vín od Bogdana Trojaka: „Jakmile vnořím nos do pohárku, jako bych přičichl k pánvičce muškety, z níž právě vyšla rána. A vyvane z něj lehounce i heřmánek – doutnák muškety byl sple ten z vlasů markytánky. Popsat chuť toho to domněle prostého, selského vína není snadné. Zdá se, že nade vše vystupuje pře hluboká mineralita a prahorní kovovost, která se snoubí s dráždivou hořčinou. Jak jsem později zjistil, ona metaličnost je společná všem vínům ze Somló a odrůda zde nestojí ve středu zájmu vinařů. Bylo mi řečeno, že réva (ať už Ryzlink, Furmint či Lipovina) slouží jen jako prostředek ke „zkapalnění kopce“. „… Nepije se doušky, nýbrž sopoušky…“ Nádavkem jsme se dověděli, že nad zemní sklep, v němž sedíme, byl postaven v roce 1823. V Somló jsou vybudovány všechny sklepy na povrchu terénu, proto že tvrdé čedičové podloží, místy nadkryté sypkými sprašemi a písky, neumožňuje hloubení sklepů pod zemí. Spiegelbergův sklep je valeně klenutý z pálených cihel, omítaný, s udusanou hliněnou podlahou a uzavřený svlakovými dveřmi širokými tak, aby jimi prošel tisícilitrový sud. V roce 1930 byla nad sklepem přistavěna obytná část s arkádovou síní. Vinař zde bydlí pro nás v nepředstavitelně skromných pod mínkách, kdy např. pro vodu musí chodit ke studni vzdálené tři sta metrů. Patří mezi dvacítku rodin trvale žijících na So mló. Kromě tohoto degustačního sklepa vlastní ještě výrobní sklep z roku 1827 s li

Vinařský obzor 1/2014

Nový sklep ve vinařství Kreinbacher

Sopka Somló při pohledu od jihovýchodu

vé nádobě. On sám dává přednost nerezu, a to z toho důvodu, že v dřevěném sudu utlumuje mineralita buket a chuť odrůdy. Druhý den nás čekalo napínavé hledá ní vinařství Somloi Apátsagi Pince, které se svým jménem hlásí k původnímu ma jiteli sklepa, již zmíněnému benediktin skému opatství. Sklep i vinice koupila v roce 2001 rodina Fazekasů. Přešlapovali jsme před sklepem na větrném návrší, již jsme čekání chtěli vzdát, když jsme za hlédli mladou rodinu, brodící se k nám hlubokým sněhem. Je to majitel sklepa? Není to majitel sklepa? Byl to majitel. Nejprve byl rozpačitý, že jsme dle před chozí domluvy skutečně dorazili, byť je nevlídné počasí. Vymlouval se, že sklep přestavuje a že zde nemá žádné víno. Na konec nám nabídl čtyři vzorky a o svém vinařství se rozpovídal. Pěstuje na 3 ha odrůdy Furmint, Lipovinu (Harslevelű), Juhfark a Ryzlink vlašský. Chemické her bicidy nepoužívá, mošt nechává zkvasit bez selektované kultury kvasinek a ne doslazuje jej. Vinobraní bývá v listopadu, hrozny se sklízejí ručně, v prosinci stáčí víno do sudů a v únoru lahvuje rok stará vína. Specialitou tohoto vinařství je směs „Hilla cuvée“ složená z 60 % Lipoviny, 10 % Furmintu a 30 % Juhfarku. Víno je dobře zharmonizované a jde na odbyt. Působilo to až archetypálně, když nám pan Fazekas hrdě ukazoval své vinohrady a v náručí přitom nesl svou malou dceru. Nakonec nás čekaly dva velké vinař ské podniky. Nejprve vinařství Tornai pincészet, které ročně vyrobí 10 000 hl vína. Moderní areál se nachází v tra

ti sv. Heleny a je v něm kromě výroby a prodejny vín také muzeum místního vi nařství a vinařského domu Tornai. Vinice mají ještě v tratích Apátsagi, Aranyhedy a Grófi. I oni sbírají hrozny ručně, prů měrná sklizeň se pohybuje mezi 8–9 tu nami na hektar. V roce 2011 zavedli pro výrobu vína moderní technologie. Ochut nali jsme 12 vzorků, mezi nimi místní odrůdu Zenit Balatoni, což je kříženec odrůd Ezerier a Bouvier. Pozoruhodné bylo Rulanské šedé 2011, které mělo na růžovělou barvu a jak pravil sklepmistr, právě tato odrůda zde získává díky slože ní půdy více minerality. Poslední zastávka byla ve vinařství Kreinbacher birtok, jehož výlučným vlastníkem je Jószef Kreinbacher, bydlí cí ovšem ve městě Szombatay. Produk

Fenomén víno

ci vína podřizuje trhu, využívá moderní technologie, jako např. řízené kvašení, a zavedl na Somló pěstování révy vinné na terasách. Jako jediný vysadil modrou odrůdu Syrah, ale údajně jí nesmí být víc než 3 % z plochy osázených vinič ních tratí. Vinařství je vysoko v trati Se rétes, přímo nad vinařstvím Spiegelberg. Ochutnali jsme mimo jiné sekt z Furmin tu 2008, Juhfark 2011 vyrobený řízeným kvašením a pro srovnání stejný ročník vyrobený klasickou metodou a také vý borný RV 2009 z trati sv. Ilona, která je, jak sklepmistr zdůraznil, nejlepší tratí mezi kaplemi sv. Ilony a sv. Markéty. A pak jsme zamávali zasněženému kopci, z něhož jsme si odváželi nejen za koupené vzorky, ale především plno do jmů a nových poznatků.

Vinice v trati sv. Ilona

Text a foto: Milan Magni pro Vinařský obzor

Fenomén víno

Vinařův topinamburový zimní salát Po vydatném vánočním a novoročním hodování přichází čas redukční – přesyceni nejrůznějšími lahůdkami tuzemské i exotické provenience sáhneme s radostí po tzv. obyčejných surovinách a přemýšlíme o jejich racionální úpravě, která zase vrátí náš metabolismus do normálního režimu.

rávě v prvních měsících nového roku je pro takový návrat k jedno duchosti nejvhodnější chvíle; jsem si jistý, že nejenom u nás doma se v tom to období hledají originální „light“ recepty a pátrá se po nových surovinách. Naštěstí jsme se před několika lety pustili do pěsto vání topinamburů (slunečnice hlíznatá, syn. jeruzalémské artyčoky, židovské brambory) a ideální doba pro jejich sklizeň je právě le den–únor. Tato nenáročná rostlina, z které se koncem podzimu, v zimě a v předjaří sklízejí na pohled nevzhledné podzemní od denkové hlízy podobné bramborám, patří k nesporným zázrakům matky přírody. Už samotná výtěžnost topinamburů je obrov ská (uvádí se 4–7 kg na m2!), jsou také níz kokalorické a jejich prokazatelné léčebné účinky ocení především diabetici. Kromě zdraví prospěšných hodnot ale potěší to pinambury i náročného labužníka – jejich za syrova křehké, šťavnaté plátky chutna jí po oříškách, vařené překvapí nasládle -smetanovým vjemem a smažené nebo

gratinované aromaticky vzdáleně připomí nají srdíčka artyčoků nebo středomořskou salsifii (kozí bradu). V naší středoevropské kuchyni nemá tato exkluzivní zelenina bo hužel žádnou tradici. Je proto nutné obrá tit se pro inspiraci jinam, nejlépe k jižním národům, které topinambury kulinárně již dlouho invenčně využívají. Zvláště Italové je mají rádi jak tepelně zpracované, tak sy rové. Kdo topinambury nemá na zahrádce, může zkusit nějaký farmářský trh, tam se v poslední době docela pravidelně objevu jí. Nebo ať se zkusí dotázat v prodejnách „zdravé výživy“. Z vlastní zkušenosti vím, že pěstitelů je na venkově hodně a v pro dejnách bio produktů ochotně poskytnou kontakt. Ta trocha shánění jistě stojí zato! Pro začátek doporučuji ze syrových topi namburů připravit lehký salát. U nás doma se po období zkoušení a hledání nejlahod nějších kombinací ustálily ingredience a je jich poměry do až archetypálně nehybné podoby, kterou je nutné pro velký úspěch každou lednovou sobotu a neděli opako

vat. Takže pokud příroda dovolí a záhonky nepřikryje sníh, vybíhám každý víkend na zahradu s rýčem a vracím se s pořádným trsem, který předávám ochotným pomoc níkům. Potom rychlá vizita sklepa (tam sáhnu po osvědčených bílých suchých ví nech), v kuchyni se mezitím topinambury nakrouhají, dresink je otázkou několika mi nut a může se zasednout ke stolu. Věřím, že chuťová elegance tohoto salátu podpořená vhodným vínem si i vás získá, a topinam burový salát se stane vaším zimním hitem. Dobrou chuť.

Vinařův topinamburový zimní salát (autorský recept M. Magni)

Suroviny (pro 4–6 osob): 0,5 kg topinamburů, 1 malý pórek (zelená část), čerstvé chilli papričky, 2 lžíce slunečnicového oleje, 1 lžíce jablečného octa, špetka cukru, špetka soli

Postup: dobře oprané, kartáčem očištěné topinambury ještě nožem upravíme (odkrojíme drobnější hlíznaté výrůstky) a na struhadle je nakrouháme na tenké plátky nebo nudličky. V misce připravíme podle chuti sladkokyselý dresink, přidáme zpracované topinambury, promícháme a ozdobíme najemno nakrájeným pórkem a chilli papričkou. Servírujeme ihned v doprovodu dobře temperovaného suchého bílého vína, nejvhodnější jsou odrůdy Ryzlink vlašský nebo Veltlínské zelené.

Zdroj: Vinařský obzor, roč. 1914, č. 1 Vybral a upravil: Richard Stávek

Vinařský obzor 1/2014

Fenomén víno

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… O síření vína a sudů Antonín Markant, státní sklepní inspektor, Praha

íra byla již ve středověku důležitou konservující (chránící, opatrovací) látkou ve sklepařství. Petrus de Crescentiis se ve 13. stol. zmiňuje o „vyku řování vína“, ačkoliv bylo upotřebení síry vinaři potíráno, takže ještě ve XIV. století byly v některých vinařských zemích vy dány zákazy proti upotřebení síry ve vin ných sklepích; jak staré záznamy praví, „kdo vína sířená pije, na újmu zdraví tak činí a do nemoci se přivádí“. Postupem času byla přiznána síře moc konservující (uchovávací) i desinfekční (očišťovací), která sice pro Římany neměla valného významu vzhledem k jejich silné mu nasládlému vínu, avšak v severnějších krajích, zejména v německých vinařských krajinách, ujalo se síření nádob velmi záhy. Již v roce 1495 markrabí Krištof Bá denský vydal zemské nařízení, „že víno musí zůstati, jak narostlo, avšak ku pří pravě nádob dovoluje se plátek síry, aby víno zůstalo čerstvé, pokud to ovšem není na újmu zdraví lidského“. Kdo vína sířil, musil je jako síření na prodej označiti, čímž zaváděla se zejména v německých zemích jakási deklarace (označení) vín sí řených (viz též Dr. Jordan, Geschichte des Weinbaues). Ve Francii, kde jmenovitě červená vína se pěstovala, neměla síra pro vinné skle py takového významu jako u Němců, jeli kož Francouzové hleděli nádoby pro vína červená vypalovati lihem, kdežto Němci, zabývající se ponejvíce pěstováním od růd bílých, vystihli záhy veliký význam síry pro konservování nádob, tak i vína. V poslední době rozšířilo se upotřebení síry i ve Francii jako ve všech ostatních vinařských krajích. Koncem 18. století vě dělo se již, že spálením síry vyvinující se páry (kysličník siřičitý) zaráží kvašení a že mošt silně zasířen a nasycen těmito para mi v chladné místnosti delší dobu zůstává moštem a nekvasí.

Také dovedli výrobci sirných plátků pomocí různého koření dodávati těmto vůni, která spalováním síry měla se v ná době vytvořiti a víno vonným a kořeně ným učiniti. Dle vinného zákona z r. 1907 jest tento způsob síření zakázán. Spalováním síry vyvinuje se kysličník siřičitý, který usmrcuje zárodky různých plísní a kvasinek, konservuje nádoby tím, že ztuchlina se vytvořiti nemůže a napo máhá v nemalé míře ku zlepšení jakosti vín vadných a nemocných. Též při každém stáčení bílých vín jest slabé zasíření pro spěšným, jmenovitě u odrůd náchylných ku vláčkovatění (Sylvánské zelené) a ta kových, jež jsou chudé na kyselinu, aneb které páchnou po sirovodíku. U nádob neplných, které nelze ihned stočiti, nutno rovněž slabým sířením víno konservova ti a tak uchrániti před tvořením se křísu (šumu). Síra jest ve vinném sklepě nepo stradatelnou, avšak nesmí jí vinař zneuží vati ku přílišnému síření, neboť pak stává se jedovatou součástkou, způsobující bo lesti hlavy a obtíže v orgánech zažívacích. Dle rakouského „Codexu“ nesmí obsah volného kysličníku siřičitého (sirné páry, vyvinující se spalováním síry v nádobě, nazýváme chemicky kysličník siřičitý) pře kročiti 16 miligramů v litru vína určeného ku prodeji nebo již ve výčepu se nalézají cího. Kysličník siřičitý ve stavu vázaném na aldehyd může býti obsažen až do 200 miligramů v litru vína, jelikož vázaný ve víně na aldehyd může být zdraví lidskému velmi škodlivý. … Někteří majitelé vinných sklepů a zejména obchodníci vínem libují si v silném síření vína za tím účelem, aby mladá vína zůstávala čirá bez ohledu na to, jaké následky požíváním takových vín povstati mohou. Na pražské výstavě roku 1910 měl jsem příležitost ochutnati vína moravská, z nichž některá byla tak znač ně sířená, že nebyla schopna konsumu, ač jinak se vyznačovala velmi dobrou jakostí. Také francouzská bílá vína v lahvích bývají přesířena a nesmějí se co taková prodávati. Vinař nechť se řídí zásadně tímto pra vidlem: U vína zdravého ze zdravých hroz nů dlužno sírou šetřiti a vína jen slabě

sířiti, naproti tomu pak vína z nahnilých hroznů, vína nemocná a vadná doporu čuje se co nejvíce nasytiti kysličníkem siřičitým. Síření nádob vykonává se buď sírou plátkovou, koupenou od obchodní ků, aneb si ji vinař sám roztaví v železné nádobce a proužky papíru nebo čistého plátna v ní dvakráte protáhne. Papírové plátky sirné jsou lepší než plátěné, ježto tyto zanechávají po spálení v sudě čmoud. V poslední době vyrábějí se sirné plátky azbestové, které jsou pro vinné sklepy velmi výhodné, poněvadž nevyvinují po spálení žádného zápachu v nádobě. Kromě uvedených sířidel vyrábějí se též vonné plátky sirné tím způsobem, že se plátky ještě nevychladlé síry poprašují prášky z různých vonných květů a spa lováním těchto má se docíliti zvláštního aroma v nádobě, dociluje se však pravého opaku, jelikož zapalováním síry zničí se vonné olejíčky, v prášku květu obsažené, a vínu sdílí tento chemický pochod mnoh dy cizí nepříjemnou příchuť. Z tohoto dů vodu jest, jak již bylo uvedeno, upotřebení vonných plátků sirných dle vinného záko na (§ 3. a 6.) zakázáno. Způsob síření jest pro vinaře neméně důležitým. Dr. Seifert (ředitel v Kloster neuburku) na základě přesných pokusů dokázal, že tenké plátky síry, jmenovitě azbestové vyvinují spalováním v nádobě nejvíce sirných par (kysličník siřičitý), naproti tomu sirné plátky neshoří úplně, takže síra v podobě kapek padá ke dnu a zde stává se nebezpečnou tím, že vínu sdílí příchuť po sirovodíku (sirovodík ve víně upomíná na zápach starých vajec). U vinařů obvyklé síření nádob, které se provádí tím, že se plátek síry zavěsí na drátěný háček, zapálí a zátkou v zátkovnici připevní, jest sice nejjednodušší, ale není z důvodu shora uvedeného praktickým, nehledě ani k tomu, že zátkovnice tím trpí. Za tím účelem zhotovují závody zabý vající se výrobou sklepařských nástrojů zvláštní přístroje ku síření, ve kterých kapky síry při spalování padají na dno přístroje a nikoliv na dno sudu, takže si rovodík nemůže se ve víně tvořiti.

Fenomén víno

Jak to vidí Válkovi z Nosislavi Nosislav patří k historicky význačným vinařským obcím a i v současnosti se na jejím katastru pěstuje více než 110 ha vinic. Většina z toho jsou dnes velkovýrobní vinice spadající pod Znovín Znojmo. Je zde i množství drobných vinařů, přičemž nejznámějšími z nich jsou patrně Milada a Karel Válkovi. Historické tradice Celá lokalita Židlochovicka spadala již od roku 1379 pod horenské právo dané mar krabětem Joštem, protože vinařství naby lo díky výjimečným podmínkám místního kopce Výhonu značného rozsahu. Ro dinná tradice Válkových tak navazuje na historické tradice nosislavských vinařů, které lze vysledovat např. z názvů vinič ních tratí Přední hora, Stará hora, Vyso ké hory atp., z množství vinných sklepů a také z různých historických pramenů. Studiem starých kronik zjistíme, že obec byla povýšena na městečko již v roce 1486 králem Matyášem, který Nosislavi udělil městský znak s révovou ratolestí a vinař skými nástroji, z čehož je patrný značný

význam vinařství v Nosislavi již v tehdejší době. Jednou z důležitých historických událostí bylo udělení horenského práva, které bylo městečku dáno privilegiem krále Vladislava na den sv. Petra v oko vech (1. VIII.) roku 1497 na žádost nejvyš šího hofmistra Viléma z Pernštejna. Bylo nutné uspořádat poměry v již rozsáhlém místním vinařství. To se rozvíjelo jednak díky klášterům, které zde zakládaly vini ce, a také měšťanům, kteří napodobovali církevní vinařství rozšiřováním vinic v ob cích kolem měst.

Počátky Válkovi, jako mnozí samozásobitelé, měli nejprve pod domem malý sklípek, který

Saďme stromky pro potomky, konstatuje Karel Válka u revitalizované meze s posezením a křížkem u místní cyklostezky

sloužil pro výrobu vín pro vlastní spo třebu a pro rodinu. Karel Válka byl až do roku 2002 kantorem na zahradnické ško le v Rajhradě. V té době měli již výměru svých vinic rozšířenu na cca 2 hektary a on se rozhodl opustit zaměstnání a začal se naplno věnovat rodinné firmě. Počátky byly dle jeho slov krušné, ale za dva roky už jej doplnila manželka, protože bylo moc práce.

Vinice Válkovi hospodaří na výměře 6 hektarů. Jedná se povětšinou o menší parcely; nej větší z nich má výměru 1,2 ha. Karel Válka to sice považuje za pracnější a složitější po stránce přejezdů a řízení agrotechnic kých operací, vzápětí však dodává, že ta kový systém, který je proložen množstvím krajinných prvků a remízků, je malebnější a zkrášluje krajinu. Pozemkové úpravy v katastru obce zatím neproběhly. Býva lé JZD prošlo transformací a v současné době hospodaří na orné půdě firma pat řící do holdingu Agrofert a na bývalých družstevních vinicích Znovín Znojmo, který koupil vyčleněnou společnost od Agrofertu. Veškeré nosislavské vinice, kterých je přibližně 110 ha, jsou součástí přírodního parku Výhon, jenž se rozkládá v trojúhel níku obcí Židlochovice, Blučina a Nosislav a zaujímá rozlohu 1 700 ha. Byl zřízen v roce 2002 kvůli cenným nálezům a lo kalitám z oblasti fauny, flóry a archeo logie. Součástí parku je i naučná stezka a na samém vrcholu kopce pak Akátová rozhledna.

Text: Richard Stávek Foto: Richard Stávek, archiv Vinařství Karel Válka

Vinařský obzor 1/2014

Fenomén víno

Milada a Karel Válkovi

Karel Válka obhospodařuje vinice traktorem Landini Mistral. Dle jeho slov je to jakýsi kompromis; není to viniční speciál, ale do dvoumetrového sponu se vejde. Všechny vinice jsou zařazeny v re žimu ekologického vinohradnictví. Ve vý sadbách najdete klasickou jihomoravskou pestrou směsici odrůd: Muškát moravský, Aurelius, oba Ryzlinky, Merzling, Tramín, Svatovavřinecké, Frankovka, Cabernet Sauvignon a Cabernet Moravia, Rulandské modré a jiné. „Letošní Frankovka nám čás tečně nevyšla, byla v 10leté výsadbě trošku chycena oidiem. Dílem byla vina v pozdní aplikaci přípravků, vliv mělo podle mého názoru i to, že tvar keřů je založen po měrně nízko,“ komentuje prohlídku vinic Karel Válka a dodává: „Při výsadbě jsem chtěl modré hrozny dostat blíže k půdě, budu ale muset pěstební zónu zvednout. Svůj podíl jistě má i velmi živinami bohatá půda v kombinaci s podnoží.“ Zimní řez zahájili již na sklonku roku a vypomáhají s ním dva brigádníci, kteří mají příslib budoucího zaměstnání u Vál ků. V současné době postupně přecházejí z vedení na dva kmínky na kmínek jeden. Realizují i mladé výsadby vinic, jednou z posledních odrůd, které vysazovali, byla Pálava. Rádi by měli zpět v užívání po

zemky, které vlastní, místní velkopěstitel, ale s vydáváním neobvykle otálí a dělá značné problémy. „Příklon k ekologickému systému ve vinicích se vyvinul postupně. Více než 15 let jsme nepoužívali insekticidy, časem jsem vyzkoušel i některé postřiky pro bio produkci a od roku 2009 jsme šli s celým vinařstvím naplno do biosystému,“ vzpo míná Karel Válka a dále uvádí: „Co se týče houbových chorob, je třeba říct, že je věc trošku složitější a že se stále učíme novým věcem a postupy vyvíjíme. Každopádně se domnívám, že při dodržení souboru opat ření je bioochrana možná i na klasických evropských odrůdách.“ Ve vinicích mají zatravněno, letos po letech příkmenný pás naoral. Zatravnění je přirozeným náletem, sukcesí. Ve věci plevelů vidí velký problém s pýrem. Karel Válka nedá dopustit na odrůdu Cabernet Moravia, o které tvrdí, že je jed nak rezistent – má velký, rozvolněný hro zen – a na hladovějších půdách dodá vždy zdravé a vyzrálé hrozny.

Odpovědnou osobou je zde totiž manžel ka. „Karel je spíše na práci venku, ve vini ci, a tak víno dělám já,“ uvítala nás Milada Válková a pokračovala: „Zrovna toto víno,

Ve sklepě U Válkových je to ve sklepě jinak než ve většině jihomoravských rodinných sklepů.

Růžová Frankovka, Cuvée Bellus ze smíšené výsadby je postaveno na Tramínu a Aureliu s příměsí dalších odrůd

Fenomén víno

Jak to vidí Válkovi z Nosislavi

Obohacením sortimentu produktů jsou i želé z hroznového moštu

Cuvée Bellus, co ochutnáváme, má zajíma vý příběh. Je to mladá, asi 10letá vinice, kterou jsme původně vysazovali jako jed noodrůdovou, nicméně jak to začalo plo dit, zjistili jsme, že máme směsnou výsad bu. Školkař v tomto směru vlastně selhal. Nicméně odrůdová skladba je poměrně šikovná pro cuvée, a tak z této původně nechtěně směsné výsadby připravujeme cuvée Bellus. Zpočátku se na toto víno naši obchodní partneři dívali podezřívavě, měli obavy, že si to lidi nebudou kupovat. Kvalita a lahodnost je ovšem přesvědčila a dnes to v našem sortimentu patří k nej poptávanějším vínům.“

Milada Válková má na starosti styl vý roby vín. Ve sklepě nepoužívají selekto vané kvasinky, zákvasy si připravují sami anebo nechávají mošty spontánně kvasit. Podle jejích slov vyzkoušeli i linii selek tovaných vinných kvasinek, ale jakmile poprvé vonělo Chardonnay po banánech a ananasech, uvědomili si, že tudy cesta nevede. „Hlídám si veškeré technologic ké operace – kdy mladá vína stočit, kdy a kolik sířit atd. Na manželovi tedy je, aby mi do sklepa z našich vinic dodal hrozny v odpovídajícím množství a kvalitě. Nemá to ale jednoduché, protože kromě obdělá vání vinic ještě udržuje množství pozem

ků kolem nich, často i ty, které nejsou naše. Mnozí majitelé okolních pozemků jim věnují nedostatečnou anebo žádnou péči, což manžela znepokojuje. V zarost lých sousedních pozemcích se např. zdržu je zvěř, což může být další problém,“ svě řuje se paní Válková. Každoroční škody od zvěře totiž nemají zrovna malé a několik pokusů o jednání s myslivci dle jejich slov vyznělo vždy poněkud do ztracena. Ve sklepě využívají jak klasických dřevěných sudů, tak i nerezových nádob s dvojitým pláštěm. Ty v případě potřeby mohou chladit, k čemuž využívají bohaté ho zdroje podzemní vody. Vinifikaci čer vených vín se snaží držet zejména u odrůd Cabernet Moravia a Cabernet Sauvignon delší dobou nakvášení na slupkách a ná sledným zráním alespoň 1 rok v sudech. Síření, tvrdí Milada Válková, používají zcela minimálně: „Je to jednak dílem sna hy o co nejpřírodnější nápoj, jednak také dílem toho, že sama nemám síru ráda. Za znamenala jsem diskuse okolo síry v bio vínech, ale nejsem úplný zastánce elimi nace síry. Myslím, že nyní jsou nastaveny limity dobře. Dokázala bych si to např. představit u červeného vína, kdy se dá při kvašení místo síry použít např. tanin. U bílých si věc nedokážu dost dobře před stavit. Domnívám se, že vína by byla tako vá utahaná. Prostě asi nedokážu v tomto ohledu připravit víno bez síry. Možná by byla alternativa jít cestou oněch oranžo vých vín, ale tady je zase ten problém, že moravský milovník vín není na taková vína zvyklý a mohl by být překvapen až zaskočen.“ Za ta léta mají Válkovi se zákazníky již mnohé zkušenosti. Nikdy však nevycháze jí z úžasu nad předčasnými poznámkami některých z nich na adresu tuzemských červených vín. Paradoxně ti samí, poté co ochutnají, nakonec odcházejí s převahou lahví červených vín. Nosislavští vinaři si také dávají práci s tím, že většinu pro dukce staví na suchých vínech. Snaží se zákazníkům vysvětlit, že suché víno se nemusí nutně rovnat vínu kyselému, že kyselinky může mít vyvážené.

Rozložení portfolia

I v Nosislavi dochází k záborům půdy pro účely výstavby nevkusných obydlí

Vinařství Válkových je zapojeno do pro gramů a projektů vinařské turistiky. Část produkce díky dobrým kontaktům pro dají jako burčák či mladé víno. Vedle vína

Vinařský obzor 1/2014

Fenomén víno

počali v roce 2005 s výrobou odrůdových želé z moštů. „Nejde o žádný ekonomický trhák, spíše o doplnění produktů,“ vysvět luje Milada Válková. „U našich zákazníků máme na tyto výrobky velmi dobré ode zvy. Lidi se o podobné alternativní výrob ky zajímají. Domnívám se, že želé z moštu je chuťové jinak postavené než jiná želé, která jsou přímo z vína. V našem případě musíme vyrábět přímo během kampaně, což bývá někdy napjaté, ale zatím vše funguje. Důležitější je pro nás dělat víno,“ dodává. Válkovi odhadují, že lahvové víno dělá asi polovinu příjmů do firmy, zbytek je víno sudové a burčák. Mají snahu poměr sudového vína umenšovat a zaměřit se na vína lahvová. Podle jejich slov je morav ských vín na „sudovku“ škoda. V rámci vinařské turistiky umějí po hostit jak cykloturisty, tak i vodní turisty (řeka je nedaleko), každoročně se zapojují do lidových veselic typu vinobraní, zabi jačka apod. spolu s živou hudbou a tan cováním.

Historický sklep Vzhledem k omezeným prostorám v areá lu vinařství doma a i kvůli touze provo zovat starší, možná až historický objekt, zakoupili Válkovi starý opuštěný sklep uprostřed obce. Má rozlehlou lisovnu s vysokým stropem. Pravděpodobně pat řil kdysi k místnímu pivovaru. Sklep byl postaven tak, aby do něj (není zde šikmá šíje, ale v podstatě je v rovině) mohl zajet koňský vůz a otočit se. Byl stavěn odzadu, takže nejprve byl odkryt terén, poté vy stavěn sklep a ten ze shora zahrnut zemi nou. Válkovi se pustili do rekonstrukce za běhu – dole ve sklepě je již druhý vinařský provoz, spíše pro zrání vína. Nad sklepem je menší zahrada.

Péče o krajinu „Naši předkové se nestarali jen o vinice, ale měli obdělanou kdejakou mez, hos podařili na poli a vysazovali ovocné stro my“, uvažuje Karel Válka a dodává: „Zjistili jsme, že poblíž cyklostezky, vlastně kousek od silnice směrem na Židlochovice, měla pozemek naše babička a byl za ta léta dost neudržovaný. Tak jsme se pustili do jeho čištění. Manželka přišla s nápadem zve lebit ho osázením ovocných stromů kra jových druhů, zřídili jsme zde i posezení

U mladé výsadby Pálavy s Karlem Válkou

pro turisty s pomocí nadace Partnerství a obce. Na pozemku se nacházejí i rodinná boží muka.“ Válkovi zde vysadili oskeru ši a staré vysokokmenné odrůdy jabloní. Stromky jsou mladé, opatřené opěrnými kůly. „Ve své největší kráse se kmeny a ko runy těchto stromů a vinice naproti zjeví, až já už tu nebudu. Ne nadarmo naši před kové říkali – saďte stromky pro potomky!“ říká s úsměvem Karel Válka. Ale aktivity v této oblasti nekončí na tomto místě. Válkovi zakoupili v kop cích nad obcí pozemek se zpustlými svahy a mají v úmyslu v této lokalitě vysázet meruňkový sad a zbudovat turi stické posezení určené pro ochutnávky vín v terénu. Místo to bude pro posezení u vína lákavé, rozhledy jsou odsud až ke Znojmu. V souvislosti se zařazením všech no sislavských viničních tratí do Přírodního parku Výhon vyvstává otázka, proč i zde bují developerská výstavba vzhůru do kopců a zakrajuje se do vinic, přičemž se jedná o často diskutabilní stavby, nad nimiž musel dozorový orgán zavřít obě oči a ještě doslova i brýle. „Místní veřejná správa tuto divokou zástavbu nijak ne reguluje, spíše mám dojem, že jde někte rým kovbojům na ruku,“ kroutí hlavou

Karel Válka a dodává: „Není žádná slast být sousedem lidem, kteří si myslí, že mohou všechno, dokonce i zabírat část vašeho pozemku. Máme bohužel tako vou zkušenost. Jiní místní zase spekulují, nevědí, co by chtěli za pozemky pro vý sadbu vinic, každý si myslí, že se na jeho bude stavět.“ Válkovi se velmi příkladně stara jí i o okolí vinic. Například na několika místech podél vinic, tam, kde to vyžaduje konfigurace terénu, budují suché kamen né zídky z lokálního kamene. V sezoně pak jde o unikátní ekologické niky pro množství drobných živočichů a hmyzu, kteří tyto útvary snadno a ochotně osíd lují, a zvyšují tak biodiverzitu ekosystému vinic.

A pokračování? Válkovi mají 3 syny, přičemž žádný z nich, i když vypomáhají, se do nějaké ho velkého přebírání rodinného vinař ství nehrne, jak říká Karel Válka: „Každý z nich má svoji profesi, ale svým dílem vypomáhají všichni. Např. nejstarší má jako vystudovaný grafik na starosti es tetiku – navrhuje viněty, dělá webové stránky, fotí.“

Fenomén víno

Co je nového v ostravském K.A.H.A.N.u? K.A.H.A.N. alias Klub amatérských hodnotitelů alkoholických nápojů patří ke stálicím na scéně spolků nadšenců a milovníků vín. Nedávno měli za sebou jubilejní 50. Zasedání, a tak jsme oslovili jednoho ze zakladatelů, čtenářům VO dobře známého vínobuditele a také autora četných článků ve VO, MUDr. Martina Křístka. K.A.H.A.N. je na tuzemské vinařské scéně znám už nějaký ten pátek. Mohl byste nějak zesumírovat historii – vznik, důvod založení, pár významných letopočtů, aktuální počet členů atd.? K.A.H.A.N., což je akronym Klubu Ama térských Hodnotitelů Alkoholických Ná pojů, vznikl v roce 2002 jako ostravská reakce na všechny ty pražské kluby Rytířů dlouhých a kulatých stolů. Řekli jsme si, že si přece nebudeme dávat nějaký např. francouzsky znějící název, když pak stejně přijedeme na jih Moravy a vinaři řeknou: „Jo, vy jste z Ostravy, vy tam máte ten Kahan.“ A my odpovíme: „Kahan, to jsme my.“ Takže v první chvíli recese, ale už za tři týdny jsme posílali žádost o registra ci občanského sdružení na Ministerstvo vnitra.

Výjezdní zasedání za mladými moravskými víny

Pamatuji si, že v začátcích jste úzce spolupracovali s prof. Krausem… Ano, uplynulo doslova pár měsíců od re gistrace a pan profesor Vilém Kraus, kte rý k naší radosti přijal funkci čestného prezidenta klubu, nás na jedné z prvních řádných schůzí klubu přesvědčil, abychom do světa vína pronikali nejen my sami, ale abychom v Ostravě vinařskou kulturu šířili. A tak se už v roce 2003 konal prv ní ročník Cuvée Ostrava, dodnes jediné soutěžní přehlídky vín na severu Mora vy. Význačným letopočtem byl rok 2010, kdy jsme přijali výzvu prof. Fedora Malíka uspořádat v Ostravě 19. ročník mezinárod ního vinařského konkurzu Vinoforum. Byl to ovšem také rok, kdy se poprvé ukázalo, že ne všichni členové jsou vždy ochotni přiložit ruku k dílu. Dnes zajišťuje chod

klubu po organizační i finanční stránce pětice „více-prezidentů“, zatímco tzv. „čle nů-sympatizantů“ máme několik stovek. Jak bys shrnul vaše poslední období – např. letošní rok –po stránce vašich setkávání, výjezdních zasedání a ochutnávek vín, které pořádáte? Řekl bych, že po turbulentním období, kdy jsme mj. přesunuli výstavu vín Cuvée Ostrava na Zámek Zábřeh, nastalo obdo bí stabilizace. Všechno teď plyne daleko klidněji a v pohodě. Až se bojím, kde se to zadrhne. Byl to rok, kdy jsme tak trochu slavili. K jubilejní 50. řádné schůzi jsme si nadělili hodnocení Ryzlinků rýnských. Odrůdou Chardonnay jsme završili druhé kolo odrůdových degustací a první potřetí hodnocenou modrou odrůdou byl Caber net Sauvignon. Jako patriota mne mrzí, že ani jeden ze tří letošních šampionů nepocházel z České republiky, to se před tím, když nepočítám Slovensko, nestalo za celých deset let dohromady! Ale můžeme si za to sami, najít suchý místní Ryzlink rýnský či Chardonnay je mnohem těžší než ještě před několika lety. Bohužel mno ho mých kolegů-kardiologů prohlašuje, že už nejezdí nakupovat vína na Moravu, kde je „všechno polosladké a sladké“, ale raději o pár desítek kilometrů jižněji. Navíc jsme se v K.A.H.A.N.u rozhodli, že budeme posu zovat jen vína suchá či nejvýše polosuchá. Ano, je to u nás obecný problém, se zbytkovými cukry se roztrhl pytel… Ale zpět k vaší činnosti. Proběhly dvě mimořádné schůze. Na první z nich jsme degustovali vína ze švédského Skåne, z Ruska, Abcházie, Ázerbájdžánu, polské Zelené Hory, ale i maďarského So

Text: Richard Stávek Foto: MUDr. Petra Křístková

Vinařský obzor 1/2014

Fenomén víno

mló. Na druhé jsme se zaměřili na sekty od Belgie a Nizozemska po Champagne, jako kuriozity jsme zařadili finské rybízo vé bílé oceněné ve své domovině zlatou medailí a např. exotický Sauvignon z Keni. Výjezdní zasedání klubu nás nejprve v led nu zavedlo za mladými víny Moravy, ten tokrát zejména na Znojemsko, v červnu jsme se pak snažili zmapovat vinice na jihu Švédska a dánském ostrově Born holm s krátkou zastávkou na západě Pol ska. Sleduji, že se zdaleka nenudíte, činnost máte opravdu pestrou. Ta věc okolo problému s víny se zbytkovým cukrem – to je bohužel tvrdá realita. Zaplaťpánbůh za ty, kdo se nenechají zviklat a drží lajnu a i nadále, přes např. krátkodobé obtíže s některými klienty, stále znovu a dál produkují hlavně suchá vína. Jak vaši členové vnímají boj SZPI se švindlíři v oboru, myslíte si, že je dostatečně účinný a efektivní? Podvádí se od nepaměti a nejen u nás. Je to věčný boj, ale pokud se podvod proká že, měly by být tresty exemplární. Viník by neměl vyváznout se symbolickou po kutou, která mu umožní dále vylepovat billboardy, jak jsou jeho vína nejlepší. Vrhá to nedůvěru na celý obor a jistě ne každý konzument vnímá např. klamné označení země původu tak, že naše vína jsou vlastně lepší než maďarská. Profesně jste kardiolog. Spotřeba vína meziročně roste, nyní se pohybuje kolem dvaceti litrů na osobu a rok. Vnímáte to nějak na svých pacientech? Možná nejsem tou pravou referenční osobou, neboť pacienti o mých vínobudi

Řádná schůze klubu čili odrůdová degustace

telských aktivitách většinou dávno vědí, takže se v ambulanci téměř denně setká vám s otázkami týkajícími se vztahu kon zumace vína a kardiovaskulárních chorob. Přesto mám dojem, že před lety dominu jící dotaz: „Mohu si dát dvě deci vína?“, pomalu nahrazuje konstatování: „Ty dvě deci vína si k večeři dám.“ Jsou ty dvě deci bez výhrady nebo se to doporučené denní množství liší podle věku, případně pohlaví? Z důvodu rozdílných tělesných objemů, podílů tuků a aktivit určitých jaterních enzymů činí doporučená denní dávka 2–3 dl u žen a 3–4 dl u mužů. Pro hete rosexuální pár je tedy „sedmička“ ideál ní mírou. Existují ale i genetické rozdíly v toleranci alkoholu, viz třeba Indiáni nebo Japonci. Co se věku týče, již Hippo kratés hlásal, že chlapci do 15 let nesmějí vypít ani kapku vína. Tabu je samozřejmě alkohol v těhotenství. Pozitivní zprávou jistě je, že s přiměřenou konzumací vína bychom neměli skončit nikdy. Např. dva cet let trvající observační studie stravo vacích zvyklostí kalifornských důchodců ukázala, že nejvyšší pravděpodobnost, že

se sedmdesátník dožije devadesátky, na stane, dopřeje-li si denně sklenku vína či šálek kávy. Multivitaminy, směsi minerálů a kupodivu ani čaj neměly na délku dožití žádný vliv. Vždy je však třeba mít na mys li, což tvrdil už Paracelsus, že každý lék je jed, záleží jen na množství. To jsou velmi cenné zdravovědné informace! Ale zpět ke K.A.H.A.N.u – jaké jsou vaše plány pro nadcházející rok? Tradiční zimní víkendové putování za mladými moravskými víny a brzy poté hodnocení Tramínu. To již budou v plném proudu přípravy naší vrcholné vínobudi telské akce Cuvée Ostrava. V létě zvažuje me výjezd do Gruzie, případně do Rumun ska. Uvidíme, jak to dopadne, cesty na východ jsou přece jen hůře předvídatelné nežli na sever. Celý rok bude pokračovat seriál řádných schůzí čili odrůdových de gustací, v hledáčku máme Svatovavřinec ké či Zweigeltrebe, Sauvignon a Müller Thurgau. No a co přinesou mimořádné schůze alias večery kuriozit, není jisté ni kdy. Děkuji za rozhovor.

Výstava vín Cuvée Ostrava na Zámku Zábřeh

Text: Miloslav Richter, Praha Foto: z archivu autora

Fenomén víno

Lodenitzer Granat a Melniker Vorlauf Přiznávám, že mi ovládání moderních vynálezů jako jsou počítače, mobilní telefon nebo internet působí někdy značné obtíže. Zároveň musím uznat, že jsem díky těmto „záludným“ přístrojům získal informace, které jsem dosud neznal. Zabývám se totiž historií českého vinařství. Značnou pozornost jsem věnoval studiu materiálů, které se týkají vinice na Kněží hoře v Loděnici u Berouna. Vína z vinice založené v roce 1871 pražským hoteliérem Antonínem Cífkou získala řadu ocenění na výstavách doma (Praha, Chrudim, Smíchov, Bubeneč, Teplice) i v cizině (Vídeň, Bolzano, Londýn).

jednom z největších úspěchů in formuje časopis Hostimil, roč. 1893, č. 6, str. 53: „Vyznamenání. Pan Jindřich Cífka, dvorní dodavatel a majitel vinohradů v Loděnicích, byl na letošní hygienické výstavě v Londýně za víno vlastní sklizně ‚Loděnický granát‘ vyznamenán nejvyšší cenou, čestným diplomem a velkou zlatou medailí.“. V následujících letech se zmínky o tomto zřejmě velmi dobrém červeném

víně, které se vyrábělo z odrůdy Svato vavřinecké, objevují jen velmi málo. Na padlo mě hledat pomocí internetu. Zadal jsem hledání – LODENITZER GRANAT, tj. tehdy užívaný německý název loděnické ho vína. A výsledek byl nečekaný. V knihovně New York Public Library v USA je uložena sbírka původně 25 000 (dnes už 45 000) jídelních a nápojových lístků z celého světa. Sbírku shromáždila a v roce 1924 knihovně věnovala slečna Frank E. Buttolph (1850–1924). Ve sbírce je i vinný lístek z hotelu TEPLER HAUS Marienbad (Mariánské Lázně) z roku 1905. V nabídce je asi 60 vín rozdělených na tu zemská (inländische, tj. rakousko-uher ská) a zahraniční (ausländische). Uveďme alespoň původ některých: Vöslau, Kloster neuburg, Gumpoldskirchen, Nierstein, Ho chheim nebo Villány. Dále Chateau Mar gaux, Lafitte, Medoc, Heidsieck Monopol, G. H. Mumm extra dry, Asti Spumante aj. Mezi těmito víny jsou dvě česká červená vína: MELNIKER VORLAUF (Mělnický sa motok) a LODENITZER GRANAT (Lodě nický granát). Domnívám se, že obě tato vína byla kvalitní. Hoteliér Franz Stöhr by je jinak asi v takové konkurenci nenabízel. Zkusil jsem další hledání – tentokrát MELNIKER VORLAUF. Ocitl jsem se na stránkách knihy s ná zvem: ÜBER DIE NÜTZLICHKEIT UND SCHÄDLICHKEIT DES WEINTRINKENS ZUM MORGENTRUNKT (O prospěšnosti a škodlivosti pití vína jako ranního nápo je). Autorem je Dr. Jos. Adolph BOEDE

KER, knihu vydal nakladatel Carl Kupffer ve Vídni v roce 1832. První polovina z padesátistránkové publikace se ve shodě s názvem zabývá působením vína na zdravý nebo nemoc ný lidský organismus. V druhé části jsou informace o vinařských oblastech, resp. obcích tehdejšího Rakouska. Najdeme tu vína z Čech (Mělník, Ústí nad Labem), z Moravy (Znojmo, Mikulov, Hustopeče, Popice aj.), dále vína z Tyrolska, Štýrska, Maďarska, Prešpurku, Zemplínska, Chor vatska, Itálie apod. Možná, že by některý lékař-vinař znalý němčiny našel v knize zkušenosti zajímavé i dnes.

Text a foto: Richard Stávek

Vinařský obzor 1/2014

Marketing & ekonomika

V Bruselu letos podvacáté Ve dnech 2. až 4. května 2014 se uskuteční jubilejní, již 20. ročník jedné z nejprestižnějších světových soutěží vín, Concours Mondial de Bruxelles (CMB). V Bruselu byla tradice této soutěže založena, postupně se od roku 2006 stala putovní a nyní, ve 20. ročníku svého trvání, se sem, do své kolébky, zase vrací.

rganizátoři hned od prvních led nových dní zahájili příjem přihlá šek vín do soutěže; jejich přihlašo vání končí 7. března. CMB má od počátku jasné ambice – stát se důležitým vodítkem pro spotřebitele a obchodníky orientující se na trhu vín, být jakýmsi garantem kvali ty úspěšných vín a ukázat milovníkům vín celou škálu vín nejrůznějšího geografické ho původu, odrůd i cenového rozpětí. Or ganizátoři spokojeně kvitují stále rostoucí účast vín s původem ze střední, východní a jihovýchodní Evropy, která byla zavr šena velmi úspěšným 19. ročníkem CMB organizovaným v roce 2013 ve slovenské metropoli, což bylo poprvé, kdy se CMB odehrála v zemích bývalého východního bloku. Stovky degustátorů z celého světa byly příjemně překvapeny kvalitou vín z těchto nových účastnických zemí, což i vyjádřily ve svém pozitivním hodnocení. Pozadu ale nezůstaly, a ani nezůstanou, vína z velkých vinařských zemí, jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Chile, Již ní Afrika, USA nebo Austrálie. Kupříkladu loni na CMB v Bratislavě získali slovenští

Jednu z úvodních řečí pronesl k degustátorům také slovenský premiér Robert Fico

V jedné z komisí zasedl také finský degustátor a odborný žurnalista Timo Jokinen

vinaři 60 medailí, z čehož byly 3 velké zla té. Slováci se doma přihlásili s 214 vzorky vín a byli 6. nejvíce zastoupenou zemí. Řecko zaslalo 168 vín, sousedé z Moravy a Čech pak 124 vín a byli 11. v pořadí; ná sledovalo Rumunsko (96), Bulharsko (47), Turecko (43), Gruzie (34), Maďarsko (28), Slovinsko (16), Moldávie (11) a další. Organizátoři očekávají účast více než 8 tisíc vzorků z desítek zemí světa, které v první květnové dny ohodnotí v Bruse lu 320 zkušených degustátorů. Dvacet let zkušeností přivedlo CMB do pozice vzoru mezi světovými konkurzy vín. Prestiž této soutěže je dána i kladením důrazu na vý běr hodnotitelů, kteří mají ve svém oboru vysokou reputaci. Organizace samotného senzorického hodnocení v jednotlivých po rotách podle kategorií vín má ty nejvyšší standardy a přísná pravidla. Organizátoři dokonce během vývoje soutěže zaved li institut kontrolních analýz soutěžních vzorků, aby předešly možným přešlapům a jiným nešvarům způsobených omylem anebo jinými faktory, např. ze strany výrob

ců. Medailová nálepka se zkratkou CMB na lahvi přece jenom zavazuje. Zákazníci, kteří pak budou otvírat láhev s takovou nálep kou, si mohou být jisti, že se nespletli. Více informací a přihlášky do soutěže na www.concoursmondial.com Společnou účast tuzemských vín bude i letos tradičně zajišťovat NVC Valtice, po drobnosti budou během ledna uvedeny na www.wineofczechrepublic.cz v sekci Aktua lity > Pro odborníky.

Marketing & ekonomika

Střípky ze světa OIV má nového generálního ředitele

ean-Marie Aurand, který byl zvolen loni v červenci generál ním ředitelem OIV, na přelomu roku oficiálně převzal úřad a s ním spojené povinnosti, v čemž vystřídal

svého předchůdce, Federica Castellu cciho. Ve zprávě adresované zástupcům členských států potvrdil pan Aurand svůj závazek a odhodlání k zajištění hladkého a efektivního fungování OIV

a krom toho také posílení pozice OIV jako vedoucí vinařské světové instituce v oblasti výzkumu a technické organi zace sektoru vinohradnictví a enologie. V duchu otevřenosti a dialogu, nový generální ředitel sdělil, že bude s pod porou sekretariátu OIV prosazovat jas nou čitelnost všech aktivit a postojů Organizace. Kromě toho také J. M. Au rand vyzval reprezentanty členských zemí a ostatní spolupracující odborníky k aktivní a konstruktivní účasti v při spívání k zvýšení vlivu OIV v silně se globalizujícím světě vína, kde prokáza né a osvědčené poznatky jsou základem a kde každý ze zúčastněných by měl být připraven reflektovat očekávání jak skupiny producentů, tak skupiny kon zumentů vína. Jean-Marie Aurand je původním vzdě láním inženýr-agronom (Institut Natio nal Agronomique Paris), působil v mnoha funkcích v rámci francouzských země dělských institucí i pro státní sektor na národní i mezinárodní úrovni. Z devade sátých let má zkušenosti i s prací v OIV. Dohovoří se francouzsky, anglicky a špa nělsky.

5 milionů EUR z EU na podporu argentinského vinařství

vropská unie podpořila v rámci projektu na vytvoření konsorcia malých argentinských vinařství zá mořské vinaře částkou 5 000 000 eur. Zdá se vám to podivné, v době, kdy se Evropa potýká se ztrátou pozic na světovém trhu s vínem? Nicméně je to faktem. Program Evropské unie AL Invest je hlavním mezinárodním programem spolu práce pro Latinskou Ameriku a na sklonku loňského roku investoval částku pět milio nů eur pro vytvoření nového zemědělské ho společenství, které zahrnuje producenty

vína a olivového oleje. Celkem má sdruže ní 4 členy z regionů Luján, Cuyo a Maipú a nese název „Los buenos, de vides y oli vos“ (volně přel.: to dobré z révy a oliv). Ji hoamerická zpravodajská agentura Télam potvrdila, že tento projekt byl prezentován v rámci společného projektu Argentiny a Evropské unie na podporu vinařské pro dukce. Částka z programu AL Invest byla vyplacena Argentinské průmyslové asoci aci (UIA), která jej bude dále přerozdělo vat. Podle zúčastněných má být podpořeno dalších 19 sdružení výrobců v marketingu

jejich exportních aktivit, přičemž 8 z nich bude z vinařského sektoru. Aby celý pro jekt opravdu pracoval, navázala UIA úzkou spolupráci se sdružením Civiar and Bode gas of Argentina, které zastupuje vinař ské firmy včetně družstev a soukromých vlastníků. Každé vzniklé sdružení výrobců obdrží v rámci projektu manažera na plný úvazek a fixní sumu prostředků pro rozvoj svých podpůrně-propagačních aktivit. Pro jekt je zaměřen na vznik, rozvoj a udržení všech činností souvisejících s propagací výrobků členů sdružení.

Z médií vybral a připravil Richard Stávek

Vinařský obzor 1/2014

Marketing & ekonomika

Vinařská tragédie na jihozápadě Francie

eka Dordogne blízko města Li bourne dává po staletí jméno samotné vinařské oblasti. Pár dní před Vánocemi 2013 se její vody staly svědkem nebývalé tragédie čtyř lidských životů, jež souvisely s vinařstvím. Den plný sváteční předvánoční atmosféry za čal poklidně; obchodník James Grégoire ze společnosti Vintex et Grégoire Vigno bles slavnostně předal klíče od jednoho z vlastněných vinařství novému čínské mu majiteli, investoru Kok Lamovi ze

společnosti Brilliant Group. Oba pánové předchozí den po dlouhých jednáních se psali kupní smlouvu a transakce převodu měla být uskutečněna právě osudného 20. prosince. Počasí bylo slibné a J. Gré goire nabídl svému čínskému partnerovi vyhlídkový let nad areálem vinic a vinař ství v jeho vlastní a jím pilotované he likoptéře, jak obvykle pravidelně činíval. Navzdory pilotovým zkušenostem a na létaným hodinám (700) se stroj zřítil do vod Dordogne. Spolu s oběma obchodní

mi partnery letěli i Číňanův syn a kolega z Brilliant Group Wang Peng, ředitel fran couzsko-čínských vztahů společnosti. Při vyšetřování nehody pracují vyšetřující orgány zatím s hypotézou mechanické závady na stroji. Bývalý majitel vinař ství James Grégoire vlastnil vinařství od roku 2003. Investoval tehdy prostředky z prodeje společnosti Grégoire group, jenž proběhl v roce 2000. Společnost se zabývá vývojem a výrobou samojízdných sklízečů hroznů.

Švýcarské půtky o pravidla v označování vína podle původu

e Švýcarsku v loňském roce probíhala v širokých odbor ných kruzích rozsáhlá debata o pravidlech označování AOC vín (ob doba tuzemského VOC). Od letoška už nebude více možné uvádět na vína stolní a zemská údaje o roku sklizně a odrů dovém složení. Legislativní komise tak svým krokem přiblížila švýcarský systém označování tomu, co je obecně respekto váno v Evropské unii, a vyšla tak vstříc zejména požadavkům ze strany výrob ců vín z regionů Vaud a Geneva. Oproti tomu kanton Neuchatel kritizoval tyto právní úpravy jako špatné a vyjádřil oba vy, že by tento krok mohl oslabit pozici všech kategorií vín země helvetského kříže. A nebyli jediní. Z širokých vinař ských kruhů zazněly i názory požadující zachování status quo; někteří tvrdili, že tímto krokem se dále ublíží kategoriím AOC a IGP. Argumenty poukazovaly na to, že například množství vinařů vy sazuje naprosto anarchisticky odrůdy jako Syrah, Petit Arvine, ale i Chrupky či Pinot noir, které by měly podléhat ur čitým regulacím, což v důsledku snižuje důvěryhodnost i ostatních producentů, kteří se pravidly řídí. Zastánci přijatých opatření jsou spokojeni a vyjádřili víru v důslednější vymezení se švýcarských vín vůči importům ze zahraničí, které stále narůstají.

Spolkové informace

Kalendář vinařských akcí na únor 2014 Datum

Akce

Místo

Kontakt

1. 2. 2014

Výstava vín | Křepice (okr. Břeclav)

sál kulturního domu

Ing. Václav Novotný – 602 745 876

4. 2. 2014

Těšínská karafa | Český Těšín

Albrechtová střední škola, Frýdecká 32

Ing. Alena Lacková – 558 746 149, Alena.Lackova@seznam.cz

4. 2. 2014

Úvod do degustace vína | Valtice

Národní vinařské centrum, Zámek 1

Šárka Nádvorníková, Iveta Brachtlová – 519 352 072, 602 769 743, seminare@vinarskecentrum.cz

8. 2. 2014

Valentýnská výstava vín | Kudlovice

sál Kulturního domu

Michal Hruška – 732 675 924, vinohruska@seznam.cz

10. 2.–14. 2. 2014

Kurz Sommelier (II. část) | Valtice

učebna Vinařské akademie Valtice, Nám. Svobody 13

Ing. Martina Bartošová – 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

11. 2.–13. 2. 2014

Vinohradnicko-vinařský seminář v Hustopečích | Hustopeče

Hotel CENTRO

Moravín, svaz moravských vinařů o.s., Vladimíra Seidlová – 602 559 226, vseidlova@iol.cz

15. 2. 2014

Degustace vín pro veřejnost | Bukovany

Bukovanský mlýn

Bukovanský mlýn – 518 618 011, 775 700 114, info@bukovansky-mlyn.cz

15. 2. 2014

Košt vín Míkovice | Uherské Hradiště

Míkovice, kulturní dům

Zd. Hlaváček / KPV Míkovice o.s. – 603 154 662, pmacku@atlas.cz

15. 2. 2014

Putování po dobšických sklípcích | Dobšice

sklepní uličky

Sdružení dobšických vinařů, Ing. Kamil Piálek – předseda – 602 485 993, kamil.pialek@seznam.cz

15. 2. 2014

Tour de Sklep Popice | Popice

sklepní ulice

Ing. Miriam Sedláčková – 606 737 841, 602 737 841, Miriam.Sedlackova@seznam.cz

19. 2. 2014

Vinum Juvenale 2013 | Brno

OREA HOTEL Voroněž

Miroslav Karbula – 545 234 507, info@mika.cz

22. 2. 2014

Školení degustátorů s doc. Ing. Josefem Balíkem, Ph.D. | Kyjov

sál u Vodičků v Bohuslavicích

Vojtěch Kölbel – 774 346 165, v.kolbel@seznam.cz

22. 2. 2014

50. jubilejní výstava vín Žabčice | Žabčice

Lidový dům, U rybníka

Vladimír Kelbl – 720 612 308, zk.zab@selfnet.cz

22. 2. 2014

7. Koštování vína v Jalubí | Jalubí

místní kulturní zařízení

Dušan Ondráš – 603 545 742, jadusan@centrum.cz

22. 2. 2014

Josefský košt vín Vracov (bez Josefa) | Vracov

sokolovna

ČZS Vracov – 603 905 335, zahradkarvracov@tiscali.cz

22. 2. 2014

Košt vína | Žeravice

sokolovna

ČZS Žeravice – 518 626 022, podatelna@obeczeravice.cz

22. 2. 2014

Místní výstava vín | Tvrdonice 15. 2. 2014 Hodnocení vín

Dělnický dům

Miroslav Paulík – 777 360 001, PaulinoM@seznam.cz

22. 2. 2014

Sud za sudem | Slaný

Vinařství Kvíc

Petr Rychtařík – 606 620 682, 723 860 217, petr.rychtarik@vinarstvikvic.cz

22. 2.–23. 2. 2014

Vinařský ples | Hluk

sportovní hala

VÍNO Zlomek & Vávra – 572 599 537, info@vinozlomekvavra.cz

25. 2.–28. 2. 2014

VINEX | Brno

výstaviště, pavilon A

Dušan Pelikán – 541 152 745, dpelikan@bvv.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line, například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz

Vinařský obzor 1/2014

Inzerce

Nabídka Vinařského obzoru

Zásilkový obchod vinařských publikací. Více na www.vinarskyobzor.cz/e-shop Vazba ročníku – komplet 1999

294 Kč

2000

294 Kč

2001

336 Kč

2002

336 Kč

2003

386 Kč

2004

427 Kč

2005

458 Kč

2006

498 Kč

2007

528 Kč

2008

570 Kč

2009

570 Kč

2010

600 Kč

2011

650 Kč

2012

650 Kč

(v černé deskové vazbě s raženým písmem)

Vinařský marketing NSV Podle poznatku, že doba od uvedení pro duktu na trh až po jeho vymizení trvá zhruba tři roky, by měla tato kniha být především v souvislosti s kulturou sto lování velkou realizační pomůckou při všech strategických marketinkových opatřeních pro žáky a studenty, ale hlavně pak pro praktické vinaře. Všechny oblasti průzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velkým zaměře ním na praxi. Autor: Franz Gosch 218 Kč

↙ řádková inzerce

ZD Němčičky hledá obchodního zástupce pro celou ČR. Požadujeme zkušenosti s prodejem vína, praxi v oboru, spolehlivost, samostatnost, zodpovědnost, flexibilitu. Kontakty vítány. Strukturovaný životopis zašlete na e-mail: zdnemcicky@quick.cz, tel.: 519 430 786

Velký vinařský slovník Publikace navazuje na koncepci předcho zího Vinařského slovníku, který se setkal s velmi příznivým přijetím a vyšel v něko lika vydáních. Také tento nový slovník plní funkci slovníku výkladového (v češtině) i jazykového (němčina, angličtina, francouz ština). Příslušná hesla jsou však inovována a podstatně se zvýšil jejich počet. Výběr he sel i výklad reagují na nejnovější poznatky ve vinohradnictví, ochraně a pěstování révy vinné i rozšiřování nových technologií při výrobě vín a naše i evropské právní normy, kterými je působení v oboru vymezeno. Slovník poskytuje relativně ucelený pře hled o vývoji a stavu oboru u nás a základ ní informace o vinařství ve světě. V reakci na vzrůstající zájem a znalosti obchodníků a milovníků vína byla oproti minulému slov níku posílena i hesla týkající se zatřiďování vín, posuzování jejich kvality a konzumace. Autor: kolektiv autorů 396 stran + 36 stran barevná příloha, váz., formát 200 × 225 mm, ISBN 978-80-86031--70-5

646 Kč

Encyklopedie degustace vína Vázaná plnobarevná kniha formátu B5 „En cyklopedie degustace vína“ našeho předního vinařského odborníka doc. Ing. Miloše Mich lovského, DrSc., je určena producentům, so melierům, degustátorům, ale i milovníkům vína. Kniha je zpracována na vysoké profesní úrovni a podává ucelený přehled o podstatě a metodách degustace ve vícero souvislos tech. Vysvětluje mimo jiné i podstatu vzniku jednotlivých aromatických látek, dále obsa huje podrobný slovní popis možného cha rakteru vín a příklady vhodných kombinací vín s pokrmy. Autor: Miloš Michlovský Vydavatel: Vinselekt Michlovský, a. s. Vydání první, 2013. 179 stran, 24 obr., 23 tab. ISBN 978-80-905319-1-8 499 Kč V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel.: 773 838 685, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, www.vinarskyobzor.cz

20. - 21. června 2014, Loucký klášter, Znojmo

SVAZ VINAŘŮ

České republiky

si dovoluje pozvat k účasti na této výjimečné události všechny výrobce a prodejce vína Základní pokyny: Statut soutěže naleznete na stránkách www.oenoforum.cz. Přihlášení do soutěže přes www.elwis.cz. Soutěž je otevřená všem vínům. Zvláštní cena se uděluje pro víno z odrůd Sauvignon Blanc a Cabernet Sauvignon. Přihlašovací poplatek za vzorek je 1600 Kč (65 €) + 21 % DPH. Podpora ze strany VF na přihlašovací poplatek za maximálně dvě přihlášená vína je ve výši 50 %. Vystavovatel, který uhradí přihlašovací poplatek za každé čtyři vzorky, má možnost přihlásit vždy dva vzorky navíc zdarma. Důležité termíny: Uzávěrka přihlášek - 19. 5. 2014 Uzávěrka příjmu soutěžních vzorků - 9. 6. 2014 Konání soutěže - 20. – 21. 6. 2014 Slavnostní galavečer - 21. 6. 2014 Oficiální zveřejnění výsledků - 30. 6. 2014 soutěž proběhne pod patronací

za podpory

Projekt s podporou Vinařského Projektfondu s podporou Vinařského fondu