Partyzánské přepadení četnické stanice v Doloplazech na Prostějovsku Petr Jirák
Zavádějící informace o přepadení četnické stanice Dne 9. 2. 1945 byla četnická stanice Doloplazy přepadena partyzány, přičemž se v literatuře o protinacistickém odboji uvádí, že se jednalo o Doloplazy v okrese Olomouc. Na základě toho bývá akce připisována partyzánské skupině z Velké Bystřice. Tyto informace jsou obsaženy i v jinak velmi kvalitní práci Odboj proti nacistickým okupantům na Olomoucku v letech 1939–1945 od Josefa Bartoše (vydáno roku 1997 v Olomouci). Problém spočívá v tom, že v této obci se za okupace nenacházela žádná četnická stanice. „Olomoucké“ Doloplazy patřily do obvodu četnické stanice Velká Bystřice. Je celkem s podivem, že na to zřejmě nikdy nepřišel ani tak renomovaný historik, jakým Josef Bartoš (1931–2005) bezpochyby byl. Četnická stanice se totiž nacházela v jiných Doloplazech, o poznání menší obci, která byla za války součástí politického okresu Přerov a soudního okresu Kojetín. A právě stanice v těchto Doloplazech byla 9. 2. 1945 přepadena skupinou partyzánů, což prokazatelně dokládají archiválie uložené v Moravském zemském archivu v Brně (fond Inspektor uniformované protektorátní policie na Moravě, č. j. I a 1432/45). Železniční diverze poblíž Nezamyslic Závěr devátého únorového dne roku 1945 byl pro osazenstvo četnické stanice Doloplazy vůbec rušný. Stanice pamatovala projevy protinacistického odporu (mj. odcizení říšskoněmecké vlajky ze školy v Dobromilicích 5. 10. 1939, přeřezávání brzdových hadic u železničních vagónů na nádraží v Nezamyslicích, mj. 4. 6. 1944), avšak s partyzánským způsobem odboje se ještě nesetkala. Inspektor Šafařík, přednosta železniční stanice v Nezamyslicích, ve 20:45 hodin četníkům telefonicky ohlásil výbuch na železniční trati mezi Nezamyslicemi a Němči-
cemi nad Hanou. Vrchní strážmistr Karel Lešenský, velitel četnické stanice, vydal rozkaz, aby se s ním ostatní (Josef Havránek, Václav Mlčák, Ludvík Fuksa) vydali na kolech na místo činu, zatímco na stanici měl zůstat jen strážmistr Jaroslav Gold. Dobová hlášení konstatují následující: okolo 20:30 hodin explodovala pod nákladním vlakem (č. 90.923) výbušnina, místo výbuchu se nacházelo kilometr od nezamyslického nádraží. Výbuch vyrval kus pravé kolejnice v délce asi 35 cm a přetrhl několik drátů telefonního vedení. Nákladní vlak s 20 vagóny zůstal stát na místě, avšak vykolejen nebyl. Nebyl nalezen vyrvaný kus kolejnice, na rozdíl od kousku obalu, v němž byla výbušnina. Výbuchem nebyl nikdo ani zabit, ani zraněn. Provoz na železnici mezi Nezamyslicemi a Němčicemi nad Hanou byl přerušen do 10. 2. 1945 2:20 hodin. „Pachatelé“ činu zřejmě utekli ve směru na Doloplazy, což vyšetřovatelé konstatovali na základě následující události. Přepadení četnické stanice Doloplazy Lešenský neučinil před odchodem žádné hlášení o diverzní akci – neuvědomil okresní četnické velitelství v Přerově, ani nezalarmoval četníky z okolních stanic, ani nedal Goldovi žádný rozkaz v tomto směru. Po prohlídce místa diverze se četníci vydali na železniční stanici do Nezamyslic, odkud Lešenský nahlásil případ mj. okolním četnickým stanicím. Podřízené poslal na různá místa obvodu, aby pátrali po původcích diverzního činu. Jaroslav Gold, jenž zůstal na stanici sám, se chtěl se svým nadřízeným spojit, avšak nebyl schopný se někam dovolat. Krátce po půl desáté hodině večer se proto vydal do pár desítek metrů vzdálené strážnice cukrovaru (zrušen v roce 1956, pozn. autora), kde byl i telefon. Když vyšel 59
