GRAMATIKA
španělštiny
A1/A2/B1
Joanna Fernandez, Raúl Fernández Jódar, Xavier Pascual LópezŠpanělská abeceda:
Velké písmeno Malé písmeno Výslovnost Příklad
A a /a/ a jako Andorra
B b /b/ be jako Bélgica
C c /Θ/ ce jako Ceilán
/k/ ce jako Colombia
Ch ch /t∫/ che jako Chile
D d /d/ de jako Dinamarca
E e /e/ e jako Ecuador
F f /f/ efe jako Finlandia
G g /x/ ge jako Gerona
/g/ ge jako Guatemala
H h - hache jako Honduras
I i /i/ i jako India
J j /x/ jota jako Japón
K k /k/ ka jako Kiev
L l /l/ ele jako Lisboa
Ll ll /λ/ elle jako Llafranc
Psaní a výslovnost:
Názvy písmen mají ve španělštině ženský rod: la a, la be, la ce
M m /m/ eme jako Malta
N n /n/ ene jako Nicaragua
Ñ ñ /ɲ/ eñe jako España
O o /o/ o jako Oviedo
P p /p/ pe jako Panamá
Q q /k/ cu jako Quito
R r /r/ erre jako Nicaragua /rr/ erre jako Rusia erre doble jako Marruecos
S s /s/ ese jako Suecia
T t /t/ te jako Tenerife
U u /u/ u jako Ucrania
V v /b/ uve jako Valencia
W w /w/ uve doble jako Washington
X x /ks/ equis jako Extremadura
Y y /j/ y griega jako Yucatán /i/ y griega jako Uruguay
Z z /Θ/ zeta jako Zaragoza
Písmeno b (be) a v (uve) odpovídají stejné hlásce, takže obě tato písmena čteme stejně.
V Latinské Americe a také v části jižního Španělska a na Kanárských ostrovech se místo hlásky /Θ/ vyslovuje /s/
Dvojité rr (erre doble) píšeme vždy, pokud je hláska /rr/ na začátku slabiky. To ale neplatí v případě, že je hláska /rr/ na začátku slova, např. Marruecos (Ma-rrue-cos).
Hlásky /Θ/ a /k/ se zapisují několika různými způsoby v závislosti na tom, jaká po nich následuje samohláska.
Viz tabulka A
Ve spojeních qu+e a qu+i se písmeno u nevyslovuje.
Písmeno k se používá v některých slovech cizího původu, jako např.: karaoke, kétchup.
Písmeno z před samohláskou /e/ nebo /i/ (ze, zi) se vyskytuje jen v několika málo případech: zinc, zeta, zelandés
Hlásky /ch/ a /g/ se zapisují několika různými způsoby v závislosti na tom, jaká po nich následuje samohláska.
Viz tabulka B
Ve spojení gu+e a gu+i se písmeno u nevyslovuje.
Ve spojení gü+e a gü+i se písmeno u vyslovuje, např: pingüino, bilingüe.
Hláska /ch/ se v některých slovech zapisuje písmenem x, např.: Texas, México, mexicano
Hláska /ch/ se v některých slovech zapisuje písmenem h, např: hockey, Hawái.
Písmeno j se v některých slovech cizího původu vyslovuje jako /dž/, např.: jazz, judo.
A
/Θ/ /k/ za ca ce que ci qui zo co zu cu /ch/ /g/ ja ga ge / je gue gi / ji gui jo go ju gu
Sestav z názvů písmen názvy měst, napiš je a přečti je nahlas.
1. pe erre a ge a :
Praga
2. ese e uve i elle a :
3. hache e ele ese i ene ka i :
4. ese o erre i a :
5. ge i ene e be erre a :
Která skupina názvů písmen odpovídá danému slovu? 7
Haya
1. hache, a, i, a
2. hache, a, elle, a
3. hache, a, i griega, a Vizcaya
1. uve, i, zeta, a, i griega, a 2. uve, i, zeta, Ce, a, elle, a
3. uve, i, zeta, Ce, a, i griega, a Azucena
1. a, zeta, u, zeta, e, ene, a
2. a, zeta, u, ce, ene, a
3. a, zeta, u, ce, e, ene, a
7
Přiřaď ke každé řadě názvů písmen to jméno, které označuje.
1. Eme i ge u e ele
a. Felipe
2. A ge a te a b. Alena
3. Efe e ele i pe e
6. be a erre ce e ele o ene a :
7. ele o ene de erre e ese :
8. zeta a erre a ge o zeta a :
9. ce erre a ce o uve i a :
10. eme a de erre i de :
Héctor
1. hache, e, ce, te, o, erre doble
2. hache, e, ce, te, o, erre
3. hache, zeta, te, o, erre
Guadalquivir
1. ge, u, a, de, a, ele, cu, i, uve, i, erre,
2. ge, u, a, de, a, ele, cu, u, i, uve, i, erre,
3. jota, u, a, de, a, ele, cu, u, i, uve, i, erre
7 4
Sestav z uvedených písmen tři názvy latinskoamerických států.
C R V O G N L B T M I A U
c. Miguel
4. Ce a erre eme e ene d. Ágata
5. A ele e ene a
e. Carmen
Přečti si příklady:
DÓMINO (domino)
DOMINO (dominuji)
DOMINÓ (dominoval) 1
Jak se používá: 2
Slabika je část slova, kterou může tvořit samohláska nebo skupina samohlásek a souhlásek vyslovovaných jako jeden celek. V každém slově se jedna slabika vyslovuje silněji než ostatní. Tato slabika se nazývá přízvučná (sílaba tónica) a ve španělštině může být na různém místě slova. Přízvučná slabika se v některých případech označuje čárkou nad samohláskou přízvučné slabiky (tilde). Přečti si příklady z bodu 1.
Slova, která mají přízvuk na poslední slabice, se španělsky nazývají palabras agudas.
Pokud má takové slovo na konci souhlásku s výjimkou n a s, přízvuk se neoznačuje. a bril (duben) di fi cul tad (problém) ha blar (mluvit)
Pokud má takové slovo na konci samohlásku nebo souhlásku n či s, přízvuk musí být označen. ca fé (káva) co ra zón (srdce) es tás (jsi)
Slova, která mají přízvuk na předposlední slabice, se španělsky nazývají palabras llanas
Pokud je slovo s přízvukem na předposlední slabice zakončeno samohláskou nebo souhláskou n či s, přízvuk se neoznačuje. ma ña na (zítra) o ri gen (původ) chi cos (chlapci)
Pokud je slovo s přízvukem na předposlední slabice zakončeno souhláskou (s výjimkou n a s), přízvuk se označuje. ám bar (jantar) di fí cil (obtížný) a zú car (cukr)
Slova s přízvukem na třetí slabice od konce se španělsky nazývají palabras esdrújulas. U těchto slov se vždy označuje přízvuk. más ca ra (maska) mú si ca (hudba) te lé fo no (telefon)
Slova s přízvukem na čtvrté slabice od konce se ve španělštině nazývají palabras sobresdrújulas. Takových slov je velmi málo. U všech se označuje přízvuk.
pró xi ma men te (brzy) rá pi da men te (rychle)
Dělení slov na slabiky Španělština má pět samohlásek, které se dělí na otevřené (silné): a, e, o a zavřené (slabé): u, i Dvě samohlásky vedle sebe, které společně tvoří jednu slabiku, se nazývají dvojhláska (diptongo). Dvojhláska může být tvořena jednou otevřenou (silnou) a jednou nebo dvěma zavřenými (slabými) samohláskami.
Eu ro pa (Evropa) cuan do (kdy) bai lar (tančit)
Tři samohlásky vystupující vedle sebe a tvořící jednu slabiku se nazývají trojhláska (triptongo). Trojhláska je tvořena jednou otevřenou a dvěma zavřenými samohláskami.
es tu diáis (studujete)
Dvě otevřené samohlásky vedle sebe, které tvoří dvě samostatné slabiky, se nazývají hiát (hiato) eu ro pe o (evropský)
U jednoslabičných slov zpravidla přízvuk neoznačujeme. Výjimkou jsou slova, která se píší a vyslovují stejně, ale patří do odlišných gramatických kategorií. el (artículo) / (člen určitý)
≠ él (pronombre personal) / (osobní zájmeno) mi (posesivo) / (přivlastňovací zájmeno)
≠ mí (pronombre personal) / (osobní zájmeno) se (pronombre reflexivo) / (zvratné zájmeno) ≠ sé (verbo “saber”) / (sloveso„vědět“) te (pronombre personal) / (osobní zájmeno) ≠ té (sustantivo) / (podstatné jméno) tu (posesivo) / (přivlastňovací zájmeno)
≠ tú (pronombre personal) / (osobní zájmeno) de (preposición) / (předložka)
≠ dé (verbo “dar”) / (sloveso „dát“)
Podtrhni přízvučné slabiky.
Palabras agudas profesor hotel español cantar universidad
Palabras llanas coche hombre turista libro primavera
Palabras esdrújulas médico simpático sábado página rápido
kde je třeba, označ přízvuk.
Palabras agudas café autobus mujer frances escribir
Palabras llanas futbol fiesta movil momento arbol
Palabras esdrújulas maquina automatico boligrafo tecnologico ecologico
7
Zapiš slova do správného řádku v tabulce.
agudas llanas esdrújulas mano mano • plátano • zapato • habitación • pequeño • sofá • micrófono • bailar • barato • azul • teléfono • caro • melón • inteligente • cocinar • negro • moderno • fácil • nacionalidad • difícil • lápiz • moda • perro • copa • gueto • espejo • léxico
7
Napiš zeměpisné názvy odpovídající uvedeným definicím. Nezapomeň označit přízvuk tam, kde je to potřeba. Používej slovník.
AGUDAS
• Capital de España.
• País hispanoamericano (capital: Lima).
• País europeo (capital: Lisboa).
• Capital de Francia.
LLANAS
• País hispanoamericano (capital: Buenos Aires).
• Capital de la República Checa.
• Capital de Italia.
• País africano (capital: El Cairo).
ESDRÚJULAS
• Mar en la costa de Polonia.
• Continente situado al sur de Europa.
• País hispanoamericano de Norteamérica.
• Océano en la costa de Brasil.
Madrid
EL GÉNERO DEL SUSTANTIVO (I)
Přečti si příklady:
Jak se tvoří:
Použití: el chico la silla el profesor la mujer
ROD
mužský ženský
el chico la chica el profesor la profesora
Informaci o rodu podstatného jména nese ve španělštině člen.
el chico, la taxista, la estudiante, el profesor, el periodista
Podstatná jména zakončená na samohlásku -o jsou ve většině případů rodu mužského.
el gato, el vestido, el libro
Výjimky: la mano, la radio, la foto(grafía), la moto(cicleta)…
Podstatná jména zakončená na samohlásku -a jsou ve většině případů rodu ženského.
la mesa, la casa, la película
Výjimky: el día, el problema, el tema, el mapa, el sofá, el pijama, el clima, el poeta…
Od podstatných jmen rodu mužského zakončeného na -o tvoříme podstatná jména rodu ženského tak, že -o na konci změníme na -a.
el chico la chica el gato la gata
Od podstatných jmen rodu mužského zakončeného na samohlásku tvoříme podstatná jména rodu ženského přidáním koncovky -a el profesor la profesora
Podstatná jména zakončená na souhlásku nebo na samohlásku -e mohou být rodu mužského i ženského. el cine, el restaurante, el coche el hotel, el pan, el color la noche, la clase, la leche la nariz, la sal, la flor
Podstatná jména zakončená na -ista a téměř všechna podstatná jména zakončená na -nte mají stejný tvar pro mužský i ženský rod.
el / la periodista, el / la taxista, el / la estudiante
Výjimky: el dependiente la dependienta, el cliente la clienta.
U podstatných jmen označujících osoby a zvířata se rod shoduje s pohlavím dané osoby nebo zvířete.
el hombre la mujer (muž žena) el padre la madre (otec matka) el marido la esposa (muž žena) el rey la reina (král královna)
Doplň ženský rod podstatných jmen.
1. hombre
2. taxista
3. estudiante
4. futbolista
5. periodista
6. señor
7. director
8. artista
9. doctor
10. niño
mujer
11. chico
12. rey
13. escritor
14. turista
15. psicólogo
16. fotógrafo
17. padre
18. pintor
19. alumno
20. hijo
Označ rod níže uvedených podstatných jmen: mužský rod – M, ženský rod – Ž, slova, která mohou mít oba rody – M/Ž.
1. marido =
2. hotel =
3. periodista =
4. noche =
5. dependienta = 6. cine = 7. tenista = 8. nariz = 9. deportista = 10. clase =
Napiš slova do správné kolonky v tabulce. 7 3
Ukazovací zájmena a přídavná jména
Přečti si příklady:
Psaní a výslovnost: 2
–¿Compramos esta silla? – Koupíme tu židli?
–Aquella es más barata. – Tamta je levnější.
–¿Quién es aquella señora? – Kdo je ta paní?
MUŽSKÝ ROD
(přídavná jména a zájmena)
ŽENSKÝ ROD (přídavná jména a zájmena)
STŘEDNÍ ROD (pouze zájmena)
jednotné číslo este ese aquel esta esa aquella esto eso aquello
množné číslo estos esos aquellos estas esas aquellas
! Pozor!
Přídavná jména ve funkci ukazovacích zájmen (v češtině odpovídají ukazovacím zájmenům) mají ve španělštině stejné číslo a rod jako podstatné jméno, se kterým se pojí.
Me gusta esta camisa Líbí se mi ta košile.
Aquellos coches son modelos antiguos. Tamta auta jsou staré modely.
Ukazovací zájmena zastupují podstatné jméno, se kterým mají podobně jako přídavná jména stejné číslo a rod.
–¿Cuánto cuestan estos zapatos? – Kolik stojí ty boty? –30 euros. – 30 euro.
–¿Y aquellos? – A tamty?
Ukazovací zájmena středního rodu mají pouze tvar jednotného čísla.
Použití: 3
Este / esta / estos / estas se používají k ukazování předmětů nebo osob, které se nacházejí v nejblížším okolí mluvčího.
Este libro de gramática es muy útil. Tato učebnice gramatiky je velmi užitečná.
Ese / esa / esos / esas se používají k označení předmětů nebo osob, které se nacházejí v okolí posluchače, o něco dále od mluvčího, ale poměrně blízko posluchače. V češtině můžeme k vyjádření rozdílu mezi těmito zájmeny použít např. zájmena tento, tehnle, ten –tamten, onen.
Este bolígrafo no funciona. ¿Me dejas ese? Tahle (=tady) propiska nefunguje. Půjčíš mi tamtu (=tam)?
Aquel / aquella / aquellos / aquellas se používají k ukazování předmětů nebo osob, které se nacházejí mimo nejbližší okolí mluvčího a posluchače.
Aquella chica del fondo se llama Antonia. Tamta dívka vzadu se jmenuje Antonia.
Esto / eso / aquello se používají ve vztahu k věcem, jejichž počet ani rod nejsou uvedeny buď proto, že nejsou známé, nebo proto, že to není důležité.
–¿Qué es eso? – Co to je?
–Un regalo para ti. – Dárek pro tebe.
–¿Dónde puedo poner esto? – Kam to můžu dát?
–En la mesa. – Na stůl.
Esto / eso / aquello je možné používat také ve vztahu k situaci nebo části výpovědi.
Mi coche está estropeado, el autobús no viene, el tranvía no funciona. ¡Esto es increíble!
Moje auto je rozbité, autobus nepřijíždí, tramvaj nefunguje. To je neuvěřitelné!
–Tengo un coche nuevo, un Ferrari. Mám nové auto, Ferrari.
–Eso no es verdad. To není pravda.
7 2
Doplň chybějící písmena podle příkladu.
1. Mi casa es aqu
2. Est alumna es muy inteligente.
3. Es árbol tiene seiscientos años.
4. Aqu gato es muy viejo.
5. Es tiendas abren a las diez.
6. Est sillón es muy cómodo.
7. Es señora mayor es la directora.
8. Est manzanas están podridas.
9. Aqu hombre es mi padre.
10. Es libros son muy caros.
Napiš, ke kterému slovu v rámečku se vztahují zájmena ukazovací ve větách.
sofá
libros
1. Estos son muy interesantes.
2. Este es muy cómodo.
3. Aquella me encanta. Tiene cuatro habitaciones.
4. En ese la comida es muy mala.
5. El mío es aquel, el rojo.
Sestav věty z rozházených slov. 7
1. ¿Cómo / aquel / se / llama / chico?
2. Esa / es / muy / falda / corta.
3. Este / tiene / pocas / libro / páginas.
4. Aquel / es / chico / simpático. / muy
5. edificio / Aquel / es / alto.
6. aquella / rubia. / es / Paula / chica
7. Esos / practican / chicos / deporte.
8. Este / Mario / es / y / Silvia / aquella. / es
9. flor / me / Esta / encanta.
10. Ese / es / color / de / coche / azul.
Přiřaď k situacím odpovídající reakci. 47
7 5 ella
• Señalas tu coche nuevo a un amigo.
• En una tienda de ropa aconsejas a una amiga.
• No sabes el nombre de un objeto.
• Te dan una caja envuelta.
• Pides un libro que está lejos.
6. Este no escribe.
7. Me llevo esta. Es preciosa.
8. Estos son bonitos, pero son pequeños.
9. Esas no cortan.
10. Estos son de chocolate y esos de nata.
¿Cómo se llama aquel chico?
Doplň do vět vhodné ukazovací zájmeno nebo přídavné jméno.
• ¿Cómo se llama eso?
• Es ese.
• ¿Puedes acercarme ese libro?
• Esta falda es preciosa.
• ¿Qué es esto?
1. ¡Señoras y señores! ¡ botella de vino que tengo en mis manos es excelente!
2. ¿Quién es chica que está hablando con Carlos?
3. Perdón, ¿está libre silla?
4. Hola, Julián. Te presento a mi hermana, y es su novio.
5. Perdón, ¿puede acercarme camisa? Esta
Přečti si příklady:
Jak se tvoří: 2
–Suiza es el país más caro del mundo. –Švýcarsko je nejdražší země na světě. –Sí, es carísimo. –Ano, je velmi drahé.
3. STUPEŇ PŘÍDAVNÝCH JMEN – NEJVYŠŠÍ NEBO NEJNIŽŠÍ MÍRA VLASTNOSTI
Člen určitý + (podstatné jméno) + más / menos + přídavné jméno
Mi hermano es el (chico) más alto de la clase. El curling es el deporte olímpico menos popular del mundo.
Tento tvar nemá v češtině přesný ekvivalent. Obvykle ho překládáme pomocí příslovce velmi, velice, moc apod. před přídavným jménem nebo použitím předpony zesilující vlastnost přídavného jména: amabilísimo – velmi milý, nejmilejší. ! Pozor!
Pro vyčlenění jedné osoby nebo věci ze skupiny používáme předložku de + skupina, ke které se vztahujeme, nebo spojku que + věta.
Mi hermano es el chico más alto de la clase. Můj bratr je nejvyšší chlapec ze třídy.
Mi hermano es el chico más alto que hay en la clase. Můj bratr je nejvyšší chlapec, který je ve třídě.
El curling es el deporte olímpico menos popular del mundo. Curling je nejméně populární olympijský sport na světě.
Podstatné jméno v této konstrukci můžeme vynechat, pokud se vztahuje k obsahu, který je již znám.
Mi hermano es el más alto de la clase. Můj bratr je největší ze třídy.
ABSOLUTNÍ SUPERLATIV – VYJÁDŘENÍ VELKÉ/ MALÉ MÍRY VLASTNOSTI
přídavná jména -ísimo / -ísima / -ísimos / -ísimas Mi hermano es altísimo příslovce -ísimo Marta siempre llega tardísimo.
! Pozor!
Koncovka -ísimo přidaná k přídavnému jménu má stejné číslo a rod jako podstatné jméno, ke kterému se toto přídavné jméno pojí.
Un coche modernísimo / Una casa nuevísima / Unos libros aburridísimos / Unas amigas buenísimas
Přídavná jména a příslovce zakončená na souhlásku přibírají koncovku -ísimo. U přídavných jmen a příslovcí zakončených na samohlásku koncovka -ísimo nahradí koncovou samohlásku. difícil dificilísimo/a divertido/a divertidísimo/a fácil facilísimo/a temprano tempranísimo
Přídavná jména zakončená na -ble mění koncovku na -bilísimo/a amable amabilísimo/a
Superlativ absolutní příslovcí zakončených na -mente tvoříme přidáním -ísima- před koncovku -mente rápidamente rapidísimamente amablemente amabilísimamente
Nepravidelné tvary
PŘÍDAVNÁ JMÉNA:
PŘÍSLOVCE: joven jovencísimo/a cerca cerquísima nuevo/a novísimo/a, nuevísimo/a lejos lejísimos fuerte fortísimo/a, fuertísimo/a antiguo/a antiquísimo/a
Mejor / peor / mayor / menor (viz 28. KAPITOLA) netvoří absolutní superlativ.
Použití: 3
Třetí stupeň přídavných jmen, vyjadřující nejvyšší nebo nejnižší míru vlastnosti, slouží k vyčlenění vlastnosti jedné osoby nebo věci ve srovnání s ostatními.
Juan es el (estudiante) más inteligente de la clase. Juan je nejchytřejší (student) ve třídě.
Marta es la (persona) menos trabajadora de todo el equipo. Marta je nejméně pracovitá (osoba) v týmu.
Absolutní superlativ slouží ke zdůraznění intenzity dané vlastnosti, aniž bychom ji srovnávali s jinými členy téže skupiny osob nebo věcí.
Juan es inteligentísimo Juan je mimořádně inteligentní.
7
Doplň absolutní superlativ od těchto přídavných jmen.
frágil antipáticas secos joven amables
7
Napiš absolutní superlativ od těchto příslovcí.
tontos aburrida agradable útil gordo fragilísimo cerca lejos pronto rápidamente tranquilamente difícilmente cerquísima
7 3
Sestav věty obsahující výrazy z každého sloupečku.
• “Las Meninas” es
• La cocina es
• Carmen es
• Suiza es
• El viernes es
• Sevilla es
• Praga es
• El agua es
• La juventud es
• El Tajo es
• la chica más alta
• la ciudad más calurosa
• el cuadro más famoso
• la bebida más sana
• la habitación más ruidosa
• el país más montañoso
• el mejor día
• la ciudad más grande
• el río más largo
• la mejor etapa
“Las Meninas” es el cuadro más famoso de Velázquez.
• de Velázquez.
• de Europa.
• de la semana.
• que conozco.
• de España.
• que podemos beber.
• de la casa.
• de nuestra vida.
• de la península ibérica.
• de la República Checa.
7
Doplň dialogy podle příkladu.
1. –Mi vecina es muy amable. –Sí, es
2. –Esta chaqueta me parece muy fea. ¿Qué os parece a vosotros? –Sí, es
3. –Su casa está muy lejos. –Sí, vive
4. –En verano siempre como mucho. –Yo también como
5. –La comida mexicana es muy picante. –Sí, es
6. –No me gusta Felipe. Es muy antipático. –Es verdad. Es
10. –El último libro de Carlos Ruiz Zafón es muy interesante. –Es verdad. Es amabilísima.
7. –La familia de Mercedes es muy rica. –Sí, es
8. –El nuevo diccionario es muy útil. –Es verdad. Es
9. –El profesor de matemáticas explica todo muy claramente. –Sí, . Pero no entiendo nada.
Přečti si příklady: Si podemos, normalmente comemos juntos. Pokud můžeme, obvykle jíme společně.
Si puedo, esta noche ceno contigo. Pokud budu moct, dám si s tebou dnes večeři.
Jak se tvoří: 2
skutečná podmínka
jistý nebo možný důsledek si + přítomný čas (presente), přítomný čas (presente)
Použití: 3
Pokud hovoříme o reálné situaci, která se může nebo bude moci uskutečnit v přítomnosti nebo budoucnosti (= bude splněna skutečná podmínka), použijeme tvar si + přítomný čas (presente)
Si hace buen tiempo, podemos pasear por el parque.
Když bude hezké počasí, můžeme se projít po parku. (Je možné, že bude hezké počasí.)
Účinek vyjádřený časem presente de indicativo se může vztahovat také k následujícímu:
– univerzálním pravidlům, která jsou autonomní, tj. vždy existují a působí,
Si la temperatura es inferior a 0 grados, el agua se congela.
Pokud teplota klesne pod 0 stupňů, voda zmrzne. (Vždycky se to stane.)
– situacím, které se obvykle stanou, pokud nastanou určité podmínky,
Si hace frío, me pongo un abrigo.
Když je chladno, nosím kabát. (Vždycky to dělám, když je zima.)
– budoucí situaci, která je vyjádřena jako jistá,
Si te esperas un momento, te doy el pañuelo de tu madre.
Když chvilku počkáš, dám ti šátek tvé matky. (Hned ti ho dám.)
– budoucí situaci, která je vyjádřena jako velmi pravděpodobná v případě splnění podmínky.
Si todo va bien, este fin de semana vamos de excursión a Brno.
Pokud všechno půjde dobře, pojedeme o víkendu do Brno. (Je to plán, který se velmi pravděpodobně uskuteční.)
Věta vedlejší (podmínka) může stát na začátku nebo na konci souvětí. Pokud je věta vedlejší na začátku věty, píšeme mezi ni a hlavní větu čárku. V opačném případě se čárka nepíše.
Si me dejas tu tableta, te dejo mi ordenador. Když mi půjčíš svůj tablet, půjčím ti svůj počítač. Te dejo mi ordenador si me dejas tu tableta. Půjčím ti svůj počítač, když mi půjčíš svůj tablet.
Vytvoř podmínkové věty s použitím přítomného času (presente).
1. (Tú) esperarte un momento (Yo) Contarte qué pasó ayer.
Si te esperas un momento, te cuento qué pasó ayer.
2. (Vosotros) aprender idiomas (Vosotros) poder viajar a otros países.
3. (Tú) ayudar a tu hermano con los deberes (Yo) regalarte mi pulsera.
4. (Nosotras) no tener dinero (Nosotras) quedarse en casa.
5. (A Jaime) no gustarle el brócoli (Yo) prepararle otra cosa para comer.
6. (Yo) saber qué problema tiene (Yo) siempre intentar ayudarle.
Sestav rozházené části vět a vytvoř podmínkové věty se spojkou si. 7
1. esta noche / no os importa / a casa / vuelvo con vosotros
Si no os importa, esta noche vuelvo con vosotros a casa.
2. lo mejor es / estáis cansados / enseguida / volver a casa
3. puedes apuntarte / francés / quieres aprender / a un curso
4. la carne / podemos pedirle / no está bien / otra cosa al camarero
5. los bailes típicos / espectáculos cada noche / en este local hay / os gustan
6. puedo pagar / dinero en metálico / no tienes suficiente / con tarjeta
7
Urči, které věty jsou v podmínkových větách vedlejší (podmínka) a které hlavní (důsledek) a doplň na správné místo spojku si. Věnuj pozornost interpunkci.
1. Esta noche os enseñamos las fotos de nuestra boda os apetece verlas.
2. me dejas tu reloj, te dejo mi móvil.
3. me ayudas, yo te ayudo luego a ti.
4. mis nietos vienen a verme pasan por la ciudad. X si
7 4
5. no nieva, las Navidades no me gustan tanto.
6. os gusta el marisco, esta noche os preparo gambas al ajillo.
Co obvykle děláš v následujících situacích? Doplň k vedlejším větám věty hlavní, které vyjadřují důsledek podle tvého vlastního výběru.
1. Si no tengo comida en casa,
2. Si mis vecinos hacen mucho ruido,
3. Si encuentro una cartera en la calle,
4. Si tengo un día libre,
5. Si un desconocido me habla por la calle,
7 5
V jaké situaci zareaguješ uvedeným způsobem? Doplň do vět větu vedlejší vyjadřující důsledek podle tvého výběru.
1. , llamo a la policía.
2. , voy en taxi.
3. , grito muy fuerte.
4. , me pongo una chaqueta.
5. , sonrío y me siento feliz.
Přečti si příklady:
Použití: 2
Uvádí příčinu nebo důvod.
La casa de Jaime está por este barrio. Jakubův dům je v téhle čtvrti. Jaime viene para este barrio. Jakub přijíždí do téhle čtvrti.
Han cancelado el vuelo por el mal tiempo.
Byl zrušen let kvůli špatnému počasí. Gracias por la información.
Děkuji za informaci.
Ve výše uvedeném významu se používá v otázkách:
¿Por qué? (Proč?)
¿Por qué estás triste? Proč jsi smutný?
Uvádí způsob, jak byla daná činnost provedena.
Te he enviado un mensaje por internet. Poslal jsem ti zprávu přes internet.
Když se vztahuje k místu, označuje:
– místo, přes které probíhá nějaký pohyb, něco nebo někdo přejíždí nebo přechází,
Este autobús pasa por la Plaza de España.
Ten autobus přejíždí přes Španělské náměstí.
– nedaleké místo.
Creo que la oficina de correos está por esta calle. Myslím, že pošta je v té ulici (ale nejsem si jistý).
Pokud se vztahuje k času, používá se ve spojení s některými částmi dne.
por la mañana / tarde / noche
Pokud se vztahuje k osobám, označuje nezájem (ve významu „je mi to jedno“, „nezajímá mě to“).
Por mí, puedes quedarte en casa de Maribel. Pokud jde o mě, můžeš zůstat u Maribel.
Uvádí číslo nebo relativní množství.
Tenemos que pagar cinco euros por persona. Musíme zaplatit 5 eur na osobu.
Iba a más de cien kilómetros por hora.
Jel rychlostí víc než sto kilometrů za hodinu.
Uvádí záměnu jedné věci za druhou nebo osobu, která obsadila místo jiné osoby.
He cambiado esa falda por otra.
Vyměnila jsem si tu sukni za jinou.
He ido a la reunión por Juan, porque él no podía asistir.
Šel jsem na schůzi místo Juana, protože on nemohl jít.
Informuje o ceně.
He comprado esa falda por cincuenta euros.
Koupil jsem tu sukni za padesát eur.
Uvádí cíl, určení nebo záměr.
Esta copa es para vino.
Ta sklenička je na víno. Luis estudia para arquitecto. Luis studuje, aby se stal architektem.
Ve výše uvedeném významu se používá v otázkách:
¿Para qué? (Proč?/ Na co? K čemu?)
¿Para qué sirve esta máquina?
K čemu slouží ten stroj?
Uvádí osobu adresáta nebo někoho, kdo má ve vztahu k dané situaci určité pocity.
Ha llegado una carta para ti.
Přišel pro tebe dopis.
Es una situación difícil para Marta.
To je pro Martu těžká situace.
Pokud se vztahuje k místu, označuje cíl nebo směr. V tom případě se může používat místo předložky také hacia.
Me voy para casa.
Jdu domů.
Este autobús va para la Plaza de España
Ten autobus jede na Španělské náměstí.
¿Es este el tren para Granada?
Je to vlak do Granady?
Když se vztahuje k času, označuje termín provedení nějaké činnosti nebo ukončení něčeho v daném období.
Tenéis que hacer este ejercicio para el lunes.
Musíte to cvičení udělat na pondělí.
Pokud se vztahuje k osobám, používáme ho, abychom vyjádřili názor.
Para mí, todo es culpa de Carlos.
Podle mě je to všechno Carlosova vina.
V porovnáních uvádí rozdíl mezi tím, co je, a nečekanou okolností.
Para tener cinco años, lee muy bien.
Na pět let čte velice dobře.
Tiene mucha energía para su edad.
Na svůj věk má hodně energie.
Doplň do vět předložku por nebo para.
1. Perdone, ¿este tren va Brno?
2. El ladrón salió de la casa la ventana.
3. ti, ¿quién es el mejor escritor checo?
4. Me parece que con diez euros persona tendremos suficiente hacer la fiesta.
5. Tengo que terminar el informe el lunes la mañana.
6. ¿ quién son estos paquetes?
Spoj části vět z obou sloupečků vhodnou předložkou. 7
1. He comprado esta bufanda
2. Seguro que todo va a estar preparado
3. Por favor, envíame esa foto
4. Quiero hablar contigo
5. Cuando estaban de excursión con sus padres, los niños se perdieron
6. Se ha comprado un coche
7. ¿ cuándo son estas magdalenas? ¿Puedo comerme una?
8. El cine Apolo está la zona universitaria, ¿no?
9. Ir carretera es más barato que ir autopista.
10. saber siempre qué ocurre, Ana habla todos los días teléfono con su hermana. para por para
7. He decidido dejar mi trabajo
8. Ha decidido dejar su trabajo
Doplň do vět předložku por nebo para a výrazy z rámečku. 7
a. dedicarme a lo que realmente me apasiona: viajar.
b. el bosque y los encontraron dos días después.
c. Facebook o Whastapp. Quiero imprimirla y enmarcarla.
d. Julia. ¿Te gusta?
e. las condiciones que tenía, que no eran muy buenas.
f. mañana, así que tranquilízate, por favor.
g. muy poco dinero.
h. saber qué opinas.
el parque? • ellos, que son muy mayores. • la espalda? • la mañana.
• ser director financiero de una multinacional. • un niño de diez años.
1. Me cuesta mucho levantarme
2. El señor Ramírez es una persona muy sencilla
3. ¿Te importa ponerme crema
Označ správný význam vět uvedených příkladech. 7
a. Fue por el puente.
b. Fue para el puente.
a. Van en coche por Chequia.
b. Van en coche para Chequia.
a. Lo hizo por Carmen.
b. Lo hizo para Carmen.
a He visto unas cortinas por la ventana.
b. He visto unas cortinas para la ventana.
a. Para mí, al menos.
b. Por mí, al menos.
4. ¿Te apetece venir a correr mañana
5. Ha vuelto a casa de sus padres
6. Este libro puede ser un poco aburrido
i. En el puente tenía una cita.
ii. El puente estaba en el camino a su destino.
i. El viaje empezó en otro país.
ii. No van a salir de Chequia.
i. Dejó su trabajo porque a Carmen no le gustaba.
ii. Hizo un jersey de lana y Carmen lo recibirá.
i. Las cortinas estaban en la tienda.
ii. Las cortinas estaban en la calle.
i. Considero que puedes ir al cine con tus amigos, pero pregunta antes a tu madre también.
ii. Considero que es muy importante hacer cosas con los amigos.
Přečti si příklady: 1
Nuestra vida sería muy diferente sin Internet. Náš život by byl úplně jiný bez internetu.
¿Te imaginas tener un millón de euros? ¡Viajaríamos por todo el mundo! Umíš si představit mít milion eur? Cestovali bychom po celém světě!
! Pozor!
Španělský termín condicional simple se do češtiny často překládá jako podmiňovací způsob jednoduchý nebo podmiňovací způsob přítomný. Ve španělštině jsou však ve skutečnosti pouze tři slovesné způsoby: oznamovací (modo indicativo), spojovací (modo subjuntivo) a rozkazovací (modo imperativo). Condicional simple a condicional compuesto jsou z gramatického hlediska časy.
Jak se tvoří: 2
U pravidelných sloves tvoříme tvar podmiňovacího způsobu jednoduchého (condicional simple) přidáním vhodné koncovky ke slovesu v infinitivu.
yo tú
él, ella, usted nosotros, nosotras vosotros, vosotras ellos, ellas, ustedes
hablar comer escribir hablar -ía comer -ía escribir -ía hablar -ías comer -ías escribir -ías hablar -ía comer -ía escribir -ía hablar -íamos comer -íamos escribir -íamos hablar -íais comer -íais escribir -íais hablar -ían comer -ían escribir -ían
Koncovky jsou pro všechny tři konjugace stejné. Všechny tvary mají přízvuk.
U nepravidelných sloves se nepravidelné tvoření projevuje jen v kmeni slovesa, ale koncovky jsou pravidelné. Jedná se o stejná slovesa, která tvoří nepravidelně budoucí čas (futuro imperfecto), viz 60. KAPITOLA.
-ías -ía -íamos -íais -ían querrhabrsabrcabrpodrsaldrvaldrtendrvendrpondrdirharquerer haber saber caber poder salir valer tener venir poner decir hacer
Použití: 3
Podmiňovací způsob jednoduchý (condicional simple) používáme pro:
– vyjádření hypotetické situace, která se liší od skutečné:
Trabajarías mejor con Daniel. Lépe bys pracoval s Danielem. (Ale pracuješ s Pedrem.)
Sería más feliz en una ciudad. Byl by šťastnější ve městě. (Ale bydlí na venkově.)
– vyjádření chuti, touhy, přání s použitím sloves jako gustar, encantar a preferir
Me encantaría visitar Machu Picchu.
Velmi bych chtěl navštívit Machu Picchu. (Chtěl bych to udělat, možná to někdy udělám.)
Preferiría vivir en Barcelona.
Raději bych bydlel v Barceloně. (Je to moje touha, ale nebydlím tam.)
– dávání doporučení a rad:
Deberías decirle a tu marido cómo te sientes. Musíš říct manželovi, jak se cítíš.
Tendrías que ser más tolerante. Měl bys být víc tolerantní.
Yo en tu lugar, lo consultaría con un especialista. Já bych se na tvém místě poradil s odborníkem.
Yo que tú, iría al médico. Být tebou, šel bych k lékaři.
– vyjadřování zdvořilých žádostí.
¿Podrías abrir la ventana? Mohl bys otevřít okno?
¿Le importaría hablar más bajo, por favor? Mohl byste mluvit trochu tišeji?
7
Doplň do následujících hypotetických vět správný tvar podmiňovacího způsobu (condicional simple).
1. Este gazpacho está bueno, pero (estar) mejor con un poco menos de sal.
2. Tu vida (ser) más interesante con un poco más de acción y menos tele.
3. (cantar, yo) mejor con acompañamiento musical que a capela.
4. Con un poco de ejercicio diario (perder, tú) esos kilitos de más.
7
7
5. Sin los niños por aquí corriendo (poder, nosotros) concentrarnos mejor.
6. Creo que Carla y tú (hacer) buena pareja. ¿No lo has pensado?
7. Nuestro hijo (salir) cada noche hasta las 5:00, pero no le dejamos.
8. (poner, yo) la lavadora antes de salir, pero es que está casi vacía. Mejor me espero a mañana.
Doplň do vět slovesa z rámečku, vyjádři přání v podmiňovacím způsobu (condicional simple) a spoj je s vhodnou příčinou.
7 comerse • encantar • gustar • irse • preferir • querer • tomarse • venir encantar • hacer • importar • necesitar • poder • preferir • quejarse • tener
DESEOS CAUSAS
1. A Ana le ser escritora...
2. Yo de vacaciones al Polo Norte…
3. A Miriam y a mí nos visitarte…
4. Ahora un helado…
5. Me parece que Paula un café…
6. Ya sé que estar aquí conmigo…
7. Juan a mi pueblo cada verano…
8. Lo siento, pero algo caliente…
Dokonči dialogy radami, kteří popisují své problémy.
1. –Últimamente estoy muy cansada y no tengo ganas de hacer nada.
–Deberías
2. –Me duele la cabeza y tengo mareos.
–Yo que tú
3. –No sé si adoptar un perro o un gato. ¿Qué harías tú en mi lugar?
–Yo en tu lugar
4. –Mi hijo tiene problemas con el inglés.
–Tendrías que
5. –En el trabajo tengo mucha presión y estoy muy estresado.
6. –Mi móvil va cada día más lento.
a. porque hace mucho que no te vemos.
b. porque le encanta el ambiente que se respira.
c. porque le encanta escribir.
d. porque estamos un poco resfriados.
e. porque me echáis de menos.
f. porque tengo muchísimo calor.
g. porque prefiero los lugares fríos.
h. porque tiene mucho sueño.
Doplň do dialogů slovesa z rámečku v podmiňovacím způsobu (condicional simple).
–En el tren
–Perdone, señor, ¿le (1) cerrar la ventana? Es que tengo un poco de frío.
–¿De verdad? Es que a mí me parece que con la ventana cerrada (2) demasiado calor, ¿no cree?
–Pues la verdad es que no. (3) viajar con la ventana cerrada, si no le importa.
–De acuerdo, pero después no se queje si tiene calor.
–Esté usted tranquilo, (4) que hacer mucho calor para quejarme; soy muy friolera y casi nunca tengo calor.
–Le aseguro yo que en Sevilla en agosto sí (5) del calor, porque es difícil de soportar.
–¿Ha estado usted en Sevilla? A mí me (6) visitar Andalucía.
–Nací en Sevilla y pasé allí toda mi infancia y mi adolescencia.
–¿En serio? ¿(7) recomendarme algunos monumentos o restaurantes?
–Sí, por supuesto, pero (8) un mapa para indicarle dónde están.
–Podemos usar mi móvil.
Přečti si příklady:
Cuando llegó a la oficina, el jefe ya había llegado.
Když přišel do kanceláře, šéf už tam byl (předtím přijel).
Juan suspendió el examen porque no había estudiado mucho.
Juan neudělal zkoušku, protože se (předtím) moc neučil.
Jak se tvoří:
Había (pomocné sloveso haber ve tvaru minulého času nedokonavého – imperfekta) + participio (sloveso ve tvaru příčestí).
tú
él, ella, usted nosotros, nosotras vosotros, vosotras ellos, ellas, ustedes
Nepravidelné tvary příčestí (participio): viz 31. KAPITOLA.
había había había habías habías habías había había había habíamos habíamos habíamos habíais habíais habíais habían habían habían hablado comido vivido abrir abierto ver visto escribir escrito romper roto morir muerto poner puesto volver vuelto decir dicho hacer hecho
prever previsto describir descrito proponer propuesto suponer supuesto disponer dispuesto devolver devuelto revolver revuelto predecir predicho deshacer deshecho
Použití
Obecné použití předminulého času (pretérito pluscuamperfecto) se vztahuje k minulému ději, který nastal před jiným minulým dějem. V češtině se tento čas již nepoužívá, je považován za archaický (minulý čas slovesa být + minulé příčestí významového slovesa). K vyjádření děje předcházejícího před jiným dějem používáme jiné jazykové prostředky, např. předložku už, předtím apod.
Cuando entró en el hotel, los clientes (ya) se habían ido.
Když přišel do hotelu, zákazníci už byli pryč.
Entonces se dio cuenta de que se había dejado las llaves en casa.
V tom okamžiku si uvědomil, že nechal klíče doma.
Předminulý čas (pretérito pluscuamperfecto) často používáme s výrazy času ya (už) nebo todavía no (ještě ne) k vyjádření děje, který se již uskutečnil nebo se ještě neuskutečnil před konkrétním okamžikem v minulosti.
A las 12:00 ya había terminado la reunión.
Ve 12.00 hodin již bylo shromáždění ukončeno.
A las 16:00 todavía no habíamos comido, así que yo tenía mucha hambre.
V 16.00 hod jsme ještě neměli oběd, takže jsem měl velký hlad.
Obvykle ho také používáme k vyjádření příčiny nějaké minulé události.
Se enfadó porque su vecino había ensuciado la escalera. Rozzlobil se, protože soused udělal nepořádek na schodech.
–¿Por qué lloraba? –Se había caído.
– Proč brečel? –Upadl.
7 2
Spoj obě věty podle příkladu.
NEJPRVE / POZDĚJI
1. La cena acabó / llegué al restaurante
2. La ladrones se fueron / entré en casa
3. Le cortaron el pelo / volví a la peluquería
4. El perro se escapó / se fueron mis padres
5. María se durmió / me acosté
6. La tienda cerró / bajamos del autobús
Cuando llegué al restaurante, la cena (ya) había acabado.
Spoj popisy příčin a následků a sestav věty s použitím předminulého času (pretérito pluscuamperfecto).
PŘÍČINY
1. Me olvidé la cartera en casa.
2. Comimos muy poco.
3. El director se fue.
4. Bebieron demasiado.
5. Carlos se dio un golpe.
6. Se cansó del peinado que llevaba.
1. 2. 3. 4.
5.
7 3
NÁSLEDKY
a. A Carlos le dolía la cabeza.
b. Les entró sueño.
c. No pude pagar la compra.
d. No pudimos hablar con el director.
e. Se hizo un cambio de look
f. Teníamos mucha hambre.
6. No pude pagar la compra porque me había olvidado la cartera en casa.
Změň uvedené věty na minulý čas. Nezapomeň, že děj, který se odehrál v minulosti, musí být vyjádřen v předminulém čase (pretérito pluscuamperfecto).
1. Creo que hubo/ha habido un error.
2. Me parece que Inés ha salido.
3. Sé que Nicolás y Susana se casaron en julio.
4. Busco al chico que me escribió este poema.
Creía que había habido un error.
5. Estáis comiendo lo que os preparó vuestra madre.
6. No recuerdas dónde pusiste el móvil.
7 4
Doplň do textu slovesa uvedená v závorkách s použitím předminulého času (pretérito pluscuamperfecto).
Arturo ya (1) (cenar), pero antes de acostarse le entró hambre. Se dirigió a la cocina y se sorprendió, porque no (2) (darse) cuenta de que era más de medianoche. No sabía cómo el tiempo (3) (poder) pasar tan rápido: (4) (ver) la tele un rato y después (5) (leer) un poco, pero no sabía durante cuánto tiempo. Decidió hacerse un bocadillo con el jamón que (6) (comprar) esa misma tarde, aunque el pan que él mismo (7) (hacer) por la mañana ya empezaba a estar un poco duro. Lo preparó y se fue al salón. Cuando ya (8) (sentarse) y estaba a punto de dar el primer mordisco al bocadillo, oyó una fuerte explosión, se asustó y el bocadillo se le cayó al suelo. No se acordaba de que los vecinos (9) (organizar) una fiesta para celebrar la noche de San Juan.
7 5
Spoj věty z levého a pravého sloupečku tak, aby tvořily jeden souvislý celek.
1. Cuando llegó a casa, sus padres se fueron.
2. Cuando llegó a casa, sus padres se habían ido.
3. Cuando llegó a casa, sus padres se iban.
4. La película terminaba cuando salió del cine.
5. La película había terminado cuando salió del cine.
6. Se desmayó cuando leía la nota.
7. Se desmayó cuando leyó la nota.
8. Ya se había desmayado cuando leyó la nota.
a. No vio a sus padres.
b. Sus padres estaban en el salón.
c. Sus padres estaban en la puerta.
d. Estaban saliendo los títulos de crédito.
e. La pantalla ya estaba apagada.
f. Perdió el conocimiento después de leerla.
g. Durante la lectura perdió el conocimiento.
h. La nota no está relacionada con su desmayo.
Přečti si příklady:
Quiero que ayudes más a tu hermana. Chci, abys víc pomáhal sestře. Es posible que esté enfermo. Možná je nemocný. Lo hago para que seáis felices. Dělám to, abyste byli šťastní.
V přítomném čase spojovacího způsobu (presente de subjuntivo) dochází ke střídání samohlásek v různých osobách slovesa: -ar -e, -er/-ir -a
PRAVIDELNÁ SLOVESA
hablar comer escribir
habl -e com -a viv -a
él, ella, usted nosotros, nosotras vosotros, vosotras ellos, ellas, ustedes
habl -en com -an viv -a yo tú
habl -es com -as viv -as habl -e com -a viv -a
habl -emos com -amos viv -amos
habl -éis com -áis viv -áis
U sloves se změnou kmenové samohlásky dochází v přítomném čase spojovacího způsobu (presente de subjuntivo), ke stejným změnám kmenové samohlásky jako u přítomného času oznamovacího způsobu (presente de indicativo), s výjimkou třetí konjugace (-ir), kde dochází k nepravidelnému tvoření i v případě první a druhé osoby množného čísla (nosotros/as a vosotros/as).
NEPRAVIDELNÁ SLOVESA SE ZMĚNOU KMENOVÉ SAMOHLÁSKY
pensar
piense pienses piense pensemos penséis piensen
vuelva
vuelvas
vuelva volvamos volváis vuelvan
juegue
juegues
juegue juguemos juguéis
jueguen
mienta
mientas
mienta
mintamos
mintáis
mientan
duerma duermas duerma durmamos durmáis duerman pida pidas pida pidamos pidáis pidan
U jiných nepravidelných sloves dochází ke stejným změnám jako v případě záporného rozkazovacího způsobu (viz 58. KAPITOLA).
Slovesa, u kterých dochází k nepravidelnému tvoření i v první osobě přítomném čase oznamovacího způsobu (-g-, -ig-, -zc-, -y-), mají ve spojovacím způsobu tyto změny ve všech osobách.
hacer hago haga, hagas, haga, hagamos, hagáis, hagan tener tengo tenga, tengas, tenga, tengamos, tengáis, tengan decir digo diga, digas, diga, digamos, digáis, digan caer caigo caiga, caigas, caiga, caigamos, caigáis, caigan ofrecer ofrezco ofrezca, ofrezcas, ofrezca, ofrezcamos, ofrezcáis, ofrezcan traducir traduzco traduzca, traduzcas, traduzca, traduzcamos, traduzcáis, traduzcan destruir destruyo destruya, destruyas, destruya, destruyamos, destruyáis, destruyan
Jiná slovesa s nepravidelným kmenem nebo přízvukem.
saber sepa, sepas, sepa, sepamos, sepáis, sepan caber quepa, quepas, quepa, quepamos, quepáis, quepan ir vaya, vayas, vaya, vayamos, vayáis, vayan haber haya, hayas, haya, hayamos, hayáis, hayan ver vea, veas, vea, veamos, veáis, vean ser sea, seas, sea, seamos, seáis, sean dar dé, des, dé, demos, deis, den estar esté, estés, esté, estemos, estéis, estén
Slovesa se změnami v psané podobě – viz 58. KAPITOLA. buscar busque, elegir elija itd.
Použití:
7
Spoj tvar přítomného času oznamovacího způsobu (presente de indicativo) s tvarem, který mu odpovídá v přítomném čase spojovacího způsobu (presente de subjuntivo) a s osobou, které se týká.
1. insisto
2. actúas
3. nos levantamos
4. actúa
5. vendéis
6. insistimos
7. se aburre
a. actúe
b. actúes
c. insistamos
d. insista
e. me aburra
f. se aburra
g. nos levantemos
8. vendes h. se levanten
9. me aburro
10. se levantan
i. vendáis
j. vendas
7
Doplň do tabulky tvary sloves v přítomném čase spojovacího způsobu (presente de subjuntivo).
trabaje
7
Označ, zda jsou uvedené tvary přítomného času ve způsobu oznamovacím (presente de indicativo), nebo spojovacím (presente de subjuntivo) a doplň chybějící tvar.
descanses descansas vivan limpio corráis me aburro se llamen mires perdona saltáis intenten
puedes puedas quieran pides sigo regáis empiezo buscamos sirvan friegas perdemos
V uvedených infinitivech a tvarech přítomného času spojovacího způsobu (presente de subjuntivo) doplň chybějící písmena.
A1/A2/B1
Praktická gramatika španělštiny vznikla s ohledem na potřeby středoškolských i vysokoškolských studentů a je výsledkem mnohaleté vědecké práce a zkušeností autorů knihy při výuce španělštiny jako cizího jazyka. Skládá se z 80 kapitol obsahujících teorii španělské gramatiky, 338 cvičení s českým zadáním a 3 testů , které prověří úroveň zvládnutí látky.
Praktická gramatika španělštiny je určena:
jako doplňující vzdělávací materiál pro studenty všeobecných a nižších středních škol, pro studenty vysokých škol oboru španělská filologie
jako doplňkový vzdělávací materiál pro ty, co navštěvující kurzy španělštiny pro studenty připravující se na mezinárodní zkoušky pořádané španělskými institucemi
pro všechny ty, kdo si chtějí sami nebo pod dohledem učitele osvěžit a doplnit znalosti španělštiny
Řešení cvičení je k dispozici na www.nakladatelstvidraco.cz