ZKY2201 - Myslete jako miliardář

MYSLETE JAKO MILIARDÁŘ Tajemství Money Mind Warrena Buffetta Robert G. Hagstrom

Myslete jako miliardář Tajemství Money Mind Warrena Buffetta Robert G. Hagstrom Warren Buffett: Inside the Ultimate Money Mind Copyright © 2021 by Robert G. Hagstrom.

All rights reserved. Published by John Wiley & Sons, Inc., Hoboken, New Jersey. Český překlad podle anglického originálu Warren Buffett: Inside the Ultimate Money Mind vydalo nakladatelství Grow Books v Praze roku 2022.

Všechna práva vyhrazena. Tento překlad byl vydán na základě licence původního nakladatele John Wiley & Sons, Inc. Žádná část této publikace nesmí být šířena bez výslovného souhlasu vydavatele.

V knize použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Odpovědný redaktor: Zdeněk Zaňka Překlad: Dagmar Christofová Jazyková korektura: Eliška Součková Odborná korektura: Zdeněk Zaňka, Martin Kysela Obálka: Simon Anfilov Sazba: Tomáš Brejcha Vytiskla: Iva Vodáková – DURABO Vydání první Grow Books s.r.o.

Rybná 716/24 110 00 Praha www.zankys.cz info@zankys.cz Kniha vyšla také elektronicky.

ISBN 978-80-908274-0-0

Obsah Prolog �������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 7 Kapitola 1: Mladý Warren Buffett ���������������������������������������������������������� 13 Kapitola 2: Vývoj investiční filozofie ������������������������������������������������������ 27 Kapitola 3: Vývoj hodnotového investování ������������������������������������������ 55 Kapitola 4: Investování jako podnikání ������������������������������������������������ 117 Kapitola 5: Není pravda, že aktivní investování nefunguje ��������������� 147 Kapitola 6: Money Mind: Sportovec, učitel, umělec ���������������������������� 181 Doslov ���������������������������������������������������������������������������������������������������������� 193 Poděkování ������������������������������������������������������������������������������������������������ 199 Poznámky �������������������������������������������������������������������������������������������������� 203

Myslete jako miliardář: Tajemství Money Mind Warrena Buffetta

5

Prolog Omaha, Nebraska, 6. května 2017 Je první květnová sobota a pro ty, kteří sledují Warrena Buffetta, to znamená jen jednu zásadní věc: každoroční setkání akcionářů společnosti Berkshire Hathaway. Ve světě investic neexistuje nic, co by se tomu jen vzdáleně podobalo.

Warren Buffett a Charlie Munger, prezident a viceprezident společnosti Berkshire Hathaway, po dobu pěti hodin (bez započítání hodinové přestávky na oběd) odpovídají na otázky akcionářů z publika, finančních novinářů, které pověřili jejich čtenáři, diváků a analytiků cenných papírů.

Otázky si předem nepřipravují a na všechny odpovídají s – oběma mužům vlastním – plným nasazením a upřímností, vřelostí a jemností. Na řečnickém stole se nenachází nic kromě sklenice na vodu, plechovky s Coca-Colou, cukrovinek značky See’s Candies, krokantu a dvou mikrofonů. Žádné poznámky, žádné knihy s informacemi, jen dva muži, kteří s nadšením odpovídají na otázky a mluví o svých nápadech. Asi 30 000 lidí jim při každém slově visí na rtech. Mezi nimi jsem i já.

Toho rána jsem jel ze svého hotelu na místo zvané CenturyLink Center v Omaze, kde se tato událost měla konat. Parkoviště bylo téměř plné.

Arénu s 20 000 sedadly již zaplnili akcionáři společnosti Berkshire Hathaway a další tisíce se hlásily do přetékajících sálů, které arénu obklopují.

Mnozí stáli ve frontě od 4:00 ráno a čekali na otevření dveří v 7:00. Mnozí, jakmile se dostanou dovnitř, uhánějí přímo k řadě židlí, které jsou rozmístěné kolem 11 stanovišť s mikrofony. Tato stanoviště jsou roztroušená po aréně a okolních sálech. Lidé, kteří na těchto židlích sedí, při troše štěstí dostanou příležitost položit své otázky.

Byly doby, kdy jsem s nimi od časného rána stával ve frontě. Ale už před lety jsem přestal vstávat před úsvitem a na uhánění velkou halou, nahoru po eskalátoru a potom dolů po schodech do arény, abych získal jedno z vyhledávaných sedadel, už jsem byl rozhodně příliš starý. Můj život se stal mnohem uvolněnějším.

Myslete jako miliardář: Tajemství Money Mind Warrena Buffetta

7

Prolog

Když se nyní dostanu dovnitř, procházím se po obří výstavní síni mezi stánky, kde jsou všechny podniky, které Berkshire vlastní. Je to jako být uvnitř nákupního centra. Můžete si koupit cukrovinky See’s Candies, zmrzlinu Dairy Queen a Coca-Colu. Můžete si prohlížet modulární domy, lodě a rekreační vozidla. Můžete se podívat na nové barvy společnosti Benjamin Moore a nejnovější styl vysavačů Kirby. Můžete se dokonce přihlásit k pojištění GEICO. Před půl devátou zamířím do druhého patra a vcházím do velkého sálu B, kde se obvykle usadím. Několik tisíc židlí v sále je rozděleno do dvou sekcí. V každé sekci se nachází obrovská televizní obrazovka. Na ní se za chvíli bude promítat tradiční film o Berkshire Hathaway, který předchází živému vysílání Warrena a Charlieho, kteří budou v sousední aréně odpovídat na otázky. Usadil jsem se do poslední řady na pravé straně, pohodlně se natáhl a usmál se.

Zatím vše vypadá úplně normálně. Nic nenasvědčuje tomu, že by se na dnešním setkání mělo stát něco pozoruhodného.

Systém kladení otázek a odpovědí je dobře zavedený. Na jedné straně hlavního stolu, u kterého sedí Warren a Charlie, jsou s nimi tři novináři – Carol Loomis z Fortune, Becky Quick ze CNBC a Andrew Ross Sorkin z New York Times. Budou klást otázky za své čtenáře a diváky. Místo pro investiční analytiky se nachází na druhé straně: Jonathan Brandt, analytik společnosti Ruane, Cunniff & Goldfarb; Jay Gelb z Barclay‘s; a Gregg Warren, hlavní analytik společnosti Morningstar. A na 11 stanovištích na svých židlích nervózně poposedávají desítky dychtivých akcionářů, kteří si v mysli přehrávají své otázky.

Warren se v pozici mistra pečujícího o obřadní průběh obrací nejprve na jednoho z novinářů, poté na jednoho z analytiků, poté k jedné z posluchačských stanic, která je na řadě, a v dalším cyklu pak zpět na novináře.

Ranní zasedání začíná jako obvykle. Objevila se otázka ohledně nákladních vozidel bez řidiče a hrozby, kterou to může představovat pro BNSF Railway nebo GEICO. Další otázka se týká dohody o pojištění Berkshire se společností American International Group. Diskutuje se o technologických akciích firem včetně IBM, Apple, Google a Amazon.

Warren byl dotázán na konkurenční povahu leteckého průmyslu, své myšlenky ohledně Coca-Coly a pokračující boj Kraft Heinz.

Na konci dopoledního zasedání pak akcionář ze stanoviště 9 položil 28. otázku určenou Warrenovi i Charliemu. „Vy dva jste se z velké části 8

Robert G. Hagstrom

Prolog

vyhnuli chybám v alokaci kapitálu tím, že jste se navzájem radili o svých nápadech. Bude to v budoucnosti Berkshire pokračovat ještě dlouho?“ Ačkoli se otázka na první pohled týká alokace kapitálu, tedy jeho rozdělení do jednotlivých investic, její důraz je jednoznačně zaměřen na nástupnictví a na to, kdo bude v budoucnu rozhodovat o alokaci kapitálu.

Warren odpovídá jako první. „Schopnosti alokace kapitálu a prokázané schopnosti alokace kapitálu budou mít nejvyšší prioritu v uvažování představenstva Berkshire o každém nástupci, který bude dosazen.“ Poukazuje na to, že generální ředitelé mnoha společností se na vrchol dostávají z různých prostředí, včetně prodeje, práva nebo výroby. Jakmile je však ředitel ve vedoucí roli, musí být schopen rozhodovat o alokaci kapitálu. „Berkshire by neudělala dobře, kdyby dosadila někoho, kdo má spoustu dovedností v jiných oblastech, ale ve skutečnosti nemá schopnost alokovat kapitál.“ To, co řekl, mě přimělo, abych se na židli napřímil.

Warren začíná: „Mluvil jsem o tom jako o něčem, čemu říkám Money Mind. Lidé mohou mít IQ 120, 140 nebo cokoli jiného a mysl některých je dobrá v jedné věci a některá v jiné. Mohou dělat nejrůznější věci, které většina smrtelníků nedokáže. Ale také jsem poznal velmi bystré lidi, kteří nemají Money Mind a mohou dělat velmi neinteligentní rozhodnutí. Tato dovednost (alokace kapitálu) není charakteristická pro způsob, jakým uvažují. Takže někoho chceme a doufejme, že bude hodně talentovaný.

Určitě ale nechceme někoho, komu Money Mind chybí.“ (Pozn. editora: Money Mind (čte se „many májnd“) se dá přeložit jako „finanční mysl“, ale originální verze je výstižná a libozvučná, proto jsme se rozhodli ji nechat v originálním znění.)

Nikdy předtím jsem Warrena neslyšel říkat něco takového. V tu chvíli mi bylo jasné, že jsem po všech těch letech studia Warrena Buffetta věděl jen polovinu.

■■■ Moje první setkání s Warrenem Buffettem se odehrálo v červenci 1984. Chtěl jsem se stát makléřem ve společnosti Mid-Atlantic Brokerage Group. Součástí mého tréninku bylo čtení výroční zprávy Berkshire Hathaway. Stejně jako na mnoho dalších lidí i na mě okamžitě zapůsobila jasnost Warrenova psaní. Nejvíc mě zarazilo, jak rozumně vyložil myšlenku, že vlastnit akcie znamená vlastnit firmu. Při studiu humanitních věd Myslete jako miliardář: Tajemství Money Mind Warrena Buffetta

9

Prolog

jsem se na vysoké škole nezabýval financemi ani účetnictvím, takže pro mě nebylo snadné porozumět akciím pomocí číselných řad v rozvahách a výkazech příjmů. Ale když Warren vysvětlil, že by se na akcie mělo nahlížet jako na společnosti, jejichž manažeři prodávají spotřebitelům výrobky, najednou jsem to pochopil.

Když se ze mě stal makléř a začal jsem pracovat, věděl jsem přesně, co budu dělat. Chystal jsem se investovat peníze svých klientů do Berkshire Hathaway a do akcií, které společnost Berkshire koupila do svého portfolia. Vyžádal jsem si od Komise pro kontrolu cenných papírů (SEC) všechny minulé výroční zprávy Berkshire Hathaway a výroční zprávy společností, které Berkshire vlastnila. Za léta jsem shromáždil všechny články z novin a časopisů, které pojednávaly o Warrenovi a o Berkshire. Byl jsem jako dítě, které se zaujetím sledovalo hráče na hřišti.

Nikdy jsem nepotkal nikoho, kdo by nesouhlasil s Warrenovými investičními principy. Z těchto principů vyplynuly investiční zásady zveřejněné v knize The Warren Buffett Way (Cesta Warrena Buffetta). A když jsem se klienta zeptal, zda by chtěl investovat stejným způsobem, odpověď byla téměř vždy: ano, určitě! Ale jak plynul čas, zjistil jsem, že se někteří investoři, kteří se rozhodli investovat jako Warren, potýkali s problémy.

Propast mezi věděním, proč vlastnit akcie, a emocionální výbavou, která by umožňovala vydržet tlak trhu, byla pro mnohé příliš široká. Pochopil jsem, že mezi poznáním cesty a chůzí po ní je velký rozdíl.

Ale v tu sobotu, o 30 let později, jsem si konečně uvědomil, že potřebné vybavení k tomu, aby lidé mohli úspěšně investovat, má mnohem méně společného s investičními zásadami a mnohem více se správným druhem myšlení. Ačkoli Ben Graham i Warren Buffett už léta psali o důležitosti temperamentu, já jsem tuto myšlenku odsunul a při hledání způsobu, jak určit hodnotu akcie, jsem popsal stohy papírů. Čím bylo investování na akciovém trhu pro lidi těžší, tím víc jsem psal. V tu sobotu ráno jsem si konečně uvědomil, že nejdůležitější rady jsem podcenil.

■■■ Co to znamená mít Money Mind? Zkoumání této otázky a všech jejích důsledků je cílem této knihy. Svého cíle dosáhneme tím, že začneme od začátku, kde najdeme několik raných vzorů, které nás možná překvapí.

Například: 10

Robert G. Hagstrom

Prolog

■

■ ■

Téměř deset let před tím, než poprvé četl knihu Inteligentní investor, zaujala jedenáctiletého Warrena kniha, kterou našel v místní veřejné knihovně. Jeho nejranější představy o Money Mind pomohla utvářet kniha One Thousand Ways to Make $1000 (Tisíc způsobů, jak vydělat tisíc dolarů) od F. C. Minakerové.

V pojednáních o Warrenovi často chybělo téma role a vlivu Warrenova otce při utváření základů Warrenovy investiční filozofie.

Víme, že mladý Warren studoval o financích a o investování vše, co se mu dostalo do rukou, ale začal si také osvojovat principy racionalismu a pragmatismu, dva přístupy, které jsou klíčové pro skutečnou Money Mind.

Jak Warren využil Money Mind, jakmile se mu podařilo získat základní stavební kameny tohoto způsobu myšlení? Jak mu posledních 65 let pomáhalo s úspěšnou orientací na investiční scéně? Také prozkoumáme způsoby, jak mohou ostatní lidé začlenit tyto stavební kameny do svého vlastního mentálního nastavení, aby se z nich nakonec stala osoba, kterou můžeme nazývat Money Mind. A co je nejdůležitější, ukážeme si, jak může takový člověk nejlépe spravovat své portfolio v tomto novém, rychle se rozvíjejícím a mediálně šíleném světě. Až vás vyzbrojíme těmito znalostmi, vysvětlíme, že investoři, kteří pracují na ovládnutí Money Mind, budou mít mnohem větší šanci na úspěch.

Na úvod bych rád ještě něco vyjasnil. Toto je zcela nová kniha. Nejedná se o nové vydání Cesty Warrena Buffetta. Nejde o aktualizaci druhého vydání, ve kterém o 10 let později došlo k propojení investičních strategií z knihy Investment Strategies of the World’s Greatest Investor s přístupem ke správě portfolia popsaným v knize The Warren Buffett Portfolio: Mastering the Power of the Focus Investing Strategy. Ani zde není žádná podobnost se třetím vydáním, ve kterém přibylo osm kapitol pracovního investičního sešitu s otázkami, odpověďmi a vysvětleními, jejichž cílem mělo být posoudit pochopení investičního přístupu načrtnutého Warrenem Buffettem. Toto není kniha o metodě. Je to kniha o myšlení.

■■■ „Money Mind.“ Jak je pro Warrena typické, i zde přišel s přesným a nezapomenutelným názvem jedné komplexní představy. Tato snadno zapamatovatelná fráze na jedné úrovni popisuje způsob uvažování o hlavMyslete jako miliardář: Tajemství Money Mind Warrena Buffetta

11

Prolog

ních finančních problémech, jako je alokace kapitálu. Na jiné úrovni shrnuje celkový způsob myšlení, který je typický pro moderní obchodní svět.

Identifikuje osobu, která se zavázala učit se, přizpůsobovat se a redukovat nadbytečné irelevantní informace. Na ještě hlubší úrovni vypovídá podstata hlubokého filozofického a etického konceptu něco o osobě, které říkáme Money Mind a která bude pravděpodobně úspěšná v mnoha aspektech života – včetně investování. Ta věc s Money Mind je silná myšlenka.

Měli bychom se o ní dozvědět víc.

12

Robert G. Hagstrom

KAPITOLA 1

Mladý Warren Buffett Lidé, kteří v životě dokázali něco mimořádného, bývají opřádáni příběhy.

Zejména se zdá, že nás fascinují podrobnosti z prvních let jejich života.

Přemýšlíme, zda když se pozorně podíváme, najdeme indicie, které by předpovídaly jejich budoucí úspěch.

Okolo Warrena Buffetta, který je všeobecně popisovaný jako největší investor na světě, se točí mnoho populárních příběhů. Většinu z nich asi znáte.

Jak si v šesti letech zřídil stůl na chodníku, kde prodával sladkosti, žvýkačky a sodovku. V dědečkově obchodu s potravinami si za 25 centů koupil šest balení Coca-Coly a prodával je pak po jedné za niklák – což je 20% výnos. Další rok požádal Santa Clause o knihu o dluhopisech. Za rok mu to už nestačilo a začal číst otcovy knihy o burze. Ve věku 11 let koupil své první akcie. V 17 letech společně s kamarádem za 25 dolarů koupil hru pinball a postavil ji v sousedství vedle holičství. Ze zisku postupem času ještě dokoupili dva další přístroje. O rok později svůj podnik prodali za 1 200 dolarů.

Ale je tady ještě jeden příběh, který možná neznáte, a který je možná ze všech nejdůležitější.

V roce 1941 se jedenáctiletý Warren procházel v jedné z poboček veřejné knihovny v Omaze a narazil přitom na rezervovaně vypadající knihu s lesklou stříbrnou obálkou – One Thousand Ways to Make $1000: Practi­ cal Suggestions, Based on Actual Experience, for Starting a Business of Your Own and Making Money in Your Spare Time (Tisíc způsobů, jak vydělat 1000 dolarů: Praktická doporučení pro začátek vlastního podnikání a vy­ dělávání peněz ve volném čase, založená na skutečných zkušenostech) od F. C. Minakerové, kterou vydal Dartell Corporation v roce 1936. V souladu s dobovými zvyklostmi Frances Mary Cowan Minakerová používala jen počáteční písmena svého jména, aby zakryla, že je žena.

Myslete jako miliardář: Tajemství Money Mind Warrena Buffetta

13

Kapitola 1

Nyní se zamysleme nad životem malého chlapce v Omaze, ve státě Nebraska, ve čtyřicátých letech dvacátého století. Nebyly ještě žádné televize, videohry, počítače, smartphony. Ano, byly programy v rádiu a v kině v centru se v sobotu odpoledne promítaly filmy. Ale pro většinu lidí, mezi něž patřil i Warren, zábava znamenalo čtení – novin, časopisů a knih.

A teď si představte mladého Warrena, jak běží domů z knihovny, pevně svírá svůj nový poklad, vletí do domu, praští sebou na křeslo, otevře knihu na straně 1 a ponoří se do nového světa vydělávání peněz – do světa, kterému doposud ještě plně neporozuměl.

Kniha od Minakerové je dlouhá (408 stran) a obsáhlá. Navíc, kromě stovek specifických námětů na nové podnikání, nabízí jasné a přímé lekce dobrého prodeje, reklamy, obchodu, vztahů se zákazníkem a mnoho dalšího. Je plná příběhů lidí, kteří dobrou myšlenku přeměnili v dobré podnikání, někdy s ohromujícím úspěchem.

Některá z těch jmen jsou dodnes známá.

Najdeme zde strhující příběh Jamese C. Penneyho, který za svou první práci dostával mrzkých 2,27 dolarů měsíčně. Penney dal svou almužnu dohromady se dvěma partnery a 14. dubna 1902 otevřel první J. C. Penney. V prvním roce se obrat z prodeje zboží vyšplhal na 28 891 dolarů.

Jamesův podíl ze zisku přesáhl 1 000 dolarů.

Warren obrátil na další stránku a přečetl si příběh 23letého Johna Wanamakera, který přesvědčil svého švagra Nathana Browna, aby složili své maličké úspory a ve svém rodném městě Philadelphii otevřeli první obchod s oblečením pro muže. Před sebou měli vyhlídky na občanskou válku. Za nimi byly pozůstatky bankovní deprese z roku 1857, která způsobila masivní nezaměstnanost a téměř úplné zničení výrobců a velkoobchodníků. Nenechali se odstrašit a 27. dubna 1861 otevřeli svůj obchod.

O osm let později se Wanamaker & Brown stal největším maloobchodním řetězcem s mužskou konfekcí ve Spojených státech.

Warren fascinovaně pokračoval ve čtení.

Když se dostal na stranu 153, musel se usmát. Celá kapitola 6 pojednávala o pouličním podnikání – to mladý podnikatel provozoval už déle než pět let. Kapitola 10 je plná nápadů na podnikání ve službách.

Jeden z nich popisoval umístění kulečníků na mince v místních obchodech a tavernách. Z dnešní perspektivy můžeme vidět přímou souvislost tohoto příběhu s Warrenovým podnikáním s hrou pinball o šest let později.

14

Robert G. Hagstrom

Mladý Warren Buffett

V té stejné kapitole, kapitole č. 10, „Prodávejte své služby“, nacházíme jiný příběh, který Warrenovo myšlení ovlivnil ještě výrazněji. Přečtěte si, co se stalo.

V roce 1933 nakupoval muž jménem Harry Larson v místní drogerii, když se ho někdo (nevíme přesně kdo) zeptal, kolik váží. Harry se otočil a všiml si váhy na mince. Vložil do ní minci, zjistil odpověď a pak se přesunul k pultu s cigaretami. Během několika minut, kdy čekal ve frontě, se sedm dalších zákazníků rozhodlo vyzkoušet váhu. To vzbudilo Harryho pozornost a chtěl se dozvědět víc. Majitel obchodu mu vysvětlil, že si zařízení pronajímá a jeho 25% podíl na zisku činí asi 20 dolarů za měsíc (přibližně 384 dolarů v dnešních dolarech) – 75 % zůstává společnosti, která vlastní váhu.

To, říká Minakerová, způsobilo vše, co následovalo potom. Ze svých úspor vybral 175 dolarů, koupil tři přístroje a brzy měsíčně vydělával 98 dolarů. „Docela dobrá návratnost investice,“ poznamenal sarkasticky. Ale Warrena zaujalo především to, co udělal Harry poté. „Celkem jsem si koupil 70 přístrojů. Dalších 67 se zaplatilo z mincí, které vynesly první tři.

Vydělal jsem dost na to, abych zaplatil váhy a zůstalo mi na dobrý život.“1 Cent za centem – to je podstata složeného úročení (z peněz, co vyděláme, část investujeme, což přinese zisk, z toho zisku zase část investujeme, což přinese další zisk a takto můžeme pokračovat donekonečna a exponenciálně budovat kapitál, anglicky se tento pojen označuje compounding, pozn. editora). Často uvažujeme o složeném úročení jen proto, že se to týká úroků. Pravděpodobně znáte slavný citát Alberta Einsteina: „Složený úrok je osmý div světa. Kdo mu rozumí, ten si ho zaslouží, kdo mu nerozumí, ten to zaplatí. Ale v jádru se jedná o širší a mocnější koncept: využijte zisky k dalším ziskům. Harry Larson to instinktivně pochopil; stejně tak mladý Warren Buffett.

Warren používal příklad s veřejnými váhami o mnoho let později, když chtěl popsat své myšlení. „Příklad s váhami se dal snadno pochopit,“ říkal. „Koupil bych váhu a zisk bych použil na to, abych koupil více vah.

Poměrně rychle bych měl dvacet vah a každý by se mohl vážit padesátkrát za den. Myslel jsem si – v tom jsou peníze. To je složené úročení – co by mohlo být lepšího?“2 Přesně tento mentální model vytvořil obrys, architekturu něčeho, co se později mělo stát Berkshire Hathaway.

A tak jsme zase zpátky u knihy F. C. Minakerové a jejího formujícího vlivu na Warrena Buffetta. Kniha Tisíc způsobů, jak vydělat tisíc dolarů Myslete jako miliardář: Tajemství Money Mind Warrena Buffetta

15

Kapitola 1

si zaslouží své jméno: Napočítal jsem 476 návrhů na podnikání. Mnohé z nich bychom v dnešním světě ovládaném vyspělými technologiemi označili za zastaralé, ale mnohé další jsou pozoruhodně jasnozřivé. Ale hlavní hodnota knihy pro nás dnes spočívá především ve fundamentálních principech, které odkrývá. Minakerová píše prakticky, účelně a bez zbytečných okolků. A v tomto stylu odkrývá základní finanční koncepty. Zejména chce, aby čtenáři pochopili způsob myšlení, nepostradatelný temperament, který potřebují k dosažení finančních cílů. Sečteno a podtrženo, tyto stránky o podstatě vydělávání peněz tvoří některé ze základních kamenů, které pomohly zformovat Warrenovu Money Mind. „První krok, který musíte udělat, když chcete začít podnikat,“ píše Minakerová, „je, že se o tom musíte něco dozvědět. Takže si na začátku přečtěte vše, co o podnikání, které chcete zahájit, vyšlo, abyste získali společnou zkušenost ostatních, a začněte se svými plány tam, kde oni skončili. To znamená,“ pokračuje Minakerová, „naučit se vše, co můžete, o obou stranách otázky: jak uspět a jak nezkrachovat. Číst o podnikání,“ říká, „je jako sedět s podnikatelem v jeho salónu a mluvit o vašich problémech.

Pouze ti, kteří si myslí, že znají vše, co mohou znát – a ještě více – by řekli, že taková výměna myšlenek je blaznovství,“ píše. „Skutečné bláznovství,“ zdůrazňuje, „je utratit stovky dolarů (v dnešních dolarech pravděpodobně tisíce, možná miliony), abyste zjistili, že váš nápad nebude fungovat, když někdo, kdo ho před vámi již vyzkoušel a napsal o tom, vám může přesně říct, proč to není dobrý nápad.“3 Aby své čtenáře podpořila ve studiu, přikládá Minakerová 35stránkovou přílohu, která obsahuje seznam knih, časopisů, periodik, článků a vládních publikací, které se vztahují k tématu, jak začít podnikat. Dohromady uvádí 859 různých titulů, jejichž předmětem je, jak uspět v podnikání, které jste si vybrali.

U Warrena tato lekce padla na úrodnou půdu. V sídle Berkshire Hathaway v Omaze není největší místností Warrenova kancelář, ale referenční knihovna v hale. Lemují ji řady kartoték, všechny plné příběhů o podnikání. Tyto kartotéky obsahují všechny výroční zprávy, minulé i současné, všech hlavních veřejně obchodovaných společností. Warren je všechny přečetl. Z nich se naučil nejen to, co fungovalo a přinášelo zisk, ale především také to, jaké obchodní strategie selhaly a vedly ke ztrátě peněz.

Druhý krok ve vývoji Money Mind je dostatečně jednoduchý na to, aby se dal popsat, ale pro většinu lidí příliš obtížný na to, aby ho udělali.

16

Robert G. Hagstrom

Mladý Warren Buffett

Můžeme jej shrnout jedním slovem: začněte. Nebo, jak přesvědčivě říká Minakerová, „způsob, jak začít vydělávat peníze, je začít“.4 Podotýká, že statisíce lidí sní o tom, že se pustí do vlastního podnikání, ale nikdy nic neudělali, protože se zasekli. Čekali, až se zlepší situace pro podnikání nebo až se zlepší jejich vlastní vyhlídky, nebo jednoduše čekali na správný okamžik. Často se zpozdí se startem, píše Minakerová, „protože nevidí jasně dopředu“. Varuje, že perfektní okamžik nikdy neznáme předem. A čekat na něj je jednoduše způsob, jak omlouvat své čekání v jistotě nicnedělání.

Za jinou manifestaci tohoto fenoménu považuje Minakerová lidi, kteří jsou zabrzdění, protože příliš mnoho času věnovali vyhledáváním rad od jiných lidí. „Když se zeptáte na radu dostatečného množství lidí,“ varuje, „můžete si být jisti, že nakonec neuděláte nic.“5 Z povrchního úhlu pohledu se může zdát, že toto doporučení odporuje prvnímu prohlášení (naučte se vše, co můžete), ale ve skutečnosti je to otázka zdravého rozumu a rovnováhy. Nalezení správné rovnováhy mezi studiem a poznáním, kdy jednat, je ve skutečnosti klíčovým prvkem Money Mind.

Ti, kteří studovali Warrena Buffetta, rozeznávají radu Minakerové.

Ano, Warren o svých velkých myšlenkách diskutuje se svým dlouhodobým obchodním partnerem Charliem Mungerem. Ale také je pravda, že když Warren věří, že má Berkshire šanci na dobrý obchod, nestráví celý den telefonováním. Nikdy neodloží finální rozhodnutí proto, že trh je právě dole nebo nahoře, že ekonomika roste nebo klesá, že mají podle prognóz klesat nebo růst úrokové sazby. Když se nabízí dobrý obchod za dobrou cenu, Warren jde do toho.

Spolu s radou přináší Minakerová také přesvědčivý názorný příklad. „Když opouštíte přístav (se svým novým podnikáním), jste jako kapitán lodi na moři. Spoléháte se na svůj vlastní úsudek a schopnosti,“ píše. Říká, že je to ta nejvíc uspokojující část života podnikatele.6 Je snadné si představit, jak se mladý Warren sám přesvědčil o pravdivosti tohoto tvrzení. Od chvíle, kdy začal v šesti letech prodávat cukrovinky a limonády, byl Warren svým vlastním pánem. Byl sebevědomý a miloval svou nezávislost. Když absolvoval střední školu, stal se nejbohatším šestnáctiletým v Omaze. Možná byl nejbohatším self-made teenagerem na světě. Ale ještě se z něho nestal milionář, kterým se chtěl stát. To vyžadovalo, aby pokračoval ve studiu.

■■■ Myslete jako miliardář: Tajemství Money Mind Warrena Buffetta

17

Kapitola 1

V roce 1947 se Warren zapsal na Whartonovu školu financí a obchodu na Pensylvánské univerzitě. Jeho otec naléhal, aby získal vyšší vzdělání, ale motivovat Warrena nebylo snadné. Usoudil, že se mu už daří dobře a že vysoká škola by znamenala jen ztrátu času. Každopádně již o podnikání a investování přečetl více než sto knih. Co by se mohl naučit na vysoké škole?

Warren měl pravdu. Po dvou neužitečných letech na Whartonu bylo jasné, že o účetnictví a podnikání věděl víc než jeho profesoři. Warren ve Philadelphii trávil více času studiem akciového trhu v makléřských společnostech než přípravou na kurzy na univerzitě. Když v roce 1949 začal podzimní semestr, Warren nebyl nikde k nalezení.

Po návratu do Omahy se Warren zapsal na univerzitu v Nebrasce a během jednoho roku získal bakalářský titul poté, co během dvou semestrů absolvoval 14 kurzů. Celý ten rok a dokonce i po absolutoriu trávil Warren většinu dní v knihovně, kde hltal každou knihu o podnikání a investování, kterou našel.7 Někdy v létě roku 1950 mu do rukou padla kopie nově vydané knihy Benjamina Grahama – Inteligentní investor (The Intelligent Investor). Tato kniha mu změnila život více než kterákoli jiná ze stovek knih, které četl.

Začal si zjišťovat informace o ekonomických školách a později téhož léta zjistil, že Benjamin Graham a David Dodd, spoluautoři klíčové knihy Security Analysis (Analýza akcií, případně Analýza cenných papírů), pracovali jako profesoři na Kolumbijské univerzitě. „Myslel jsem, že jsou už dávno mrtví,“ řekl.8 Takže rychle podal přihlášku na Kolumbijskou univerzitu a byl přijat. V září 1950 se přesunul 1200 mil z Omahy do newyorského kampusu.

Warrenův první kurz se jmenoval Finance 111–112, Investiční mana­ gement a analýza akcii, a vyučoval ho David Dodd.9 Na čtení na cestu do New Yorku si Warren vzal knihu Security analysis. Než se dostal do cíle, prakticky se ji naučil nazpaměť. „Pravdou bylo, že jsem tu knihu znal. V té době jsem na těch sedmi nebo osmi stech stránkách znal doslova téměř každý příklad. Prostě jsem tím nasákl,“ řekl.10 Když v roce 1951 začal jarní semestr, Warren se stěží dokázal ovládnout. Jeho další kurz učil Benjamin Graham, jednalo se o seminář, ve kterém propojil analýzu akcií s lekcemi z Inteligentního investora ve vztahu ke skutečným akciím, které se obchodovaly na trhu.

Grahamovo poselství bylo snadno pochopitelné, ale v praxi revoluční.

Převládající přístup k výběru akcií na Wall Street spočíval před vydáním 18

Robert G. Hagstrom

Mladý Warren Buffett

knihy Security Analysis v tom, že se začalo s nějakým celkovým názorem na akcii – líbí se vám, nebo ne – a poté jste se pokusili zjistit, co by s touto akcií mohli udělat ostatní – koupit, nebo prodat. Finanční fakta byla z velké části přehlížena. Ben Graham z tohoto vlaku vystoupil. Argumentoval, že než začnete sypat peníze do akcií na základě něčeho tak vágního, jako je obecné mínění, zkuste nejdříve přijít na to, zda to stojí za to.

Na začátku byla Grahamova metoda jednoduchá: Sečtěte aktuální aktiva společnosti (pohledávky na účtu, hotovost a cenné papíry) a poté odečtěte všechny její závazky. Tím získáte čisté jmění společnosti. Pak a teprve pak se podívejte na cenu akcie. Pokud se cena nacházela pod hodnotou čistých aktiv, jednalo se o užitečný a potenciálně výnosný nákup.

Ale pokud byla cena akcií vyšší než čisté jmění společnosti, nevyplatilo se investovat. Tento přístup perfektně zapadl do Warrenova smyslu pro čísla.

Ben Graham mu dal to, co roky hledal – systematický přístup k investování: kupte si cenné papíry v hodnotě dolaru za 50 centů. Říká se, že pro Warrena bylo navštěvování Kolumbijské univerzity velmi podobné zážitku někoho, kdo se vynořil z jeskyně, kde žil celý svůj život, vyšel ven, mžoural na slunečním světle a poprvé vnímal pravdu a realitu.11 Warren si užíval každý okamžik této zkušenosti. Když nebyl v učebně, seděl v knihovně, kde četl 20 let staré noviny o akciovém trhu.

Nikdy nepřestal, sedm dní v týdnu od časného rána do pozdního večera.

Zajímalo by mě, jestli vůbec spal. Na konci semestru získal Warren A+, což bylo poprvé, co Graham během 22 let na Kolumbijské univerzitě tuto známku vůbec udělil.

Když škola skončila, Warren se zeptal Grahama na práci v investiční společnosti Graham-Newman Partnership, kterou Graham řídil. Graham ho odmítl. Warren nabídl práci zdarma. Následovalo opět slušné ne, děkuji. Warren se tedy vrátil do Omahy s odhodláním přijít na to, co může dělat sám.

Právě mu bylo 21 let.

Začátek Když Warren v létě roku 1951 přijel do Omahy, jeho mysl a energie se plně soustředily na investování. Už neměl zájem o zaměstnání na částečný úvazek, aby vydělal nějaké peníze. Nejprve Graham a poté Warrenův otec Myslete jako miliardář: Tajemství Money Mind Warrena Buffetta

19

Kapitola 1

ho varovali, že na investování na akciovém trhu nyní není vhodná doba.

Dávno již mělo dojít ke korekci. Warren však slyšel jen Minakerovou: „Způsob, jak začít vydělávat peníze, je začít.“ Warren dostal nabídku práce v Omaha National Bank, kterou odmítl, protože dal přednost otcově firmě Buffett-Falk & Company, kterou dobře znal. Přítel Howarda Buffetta se jednou zeptal, zda se jméno firmy brzy změní na Buffett & syn. Warren odpověděl: „Možná Buffett & otec.“12 War­ren se do práce pro společnost Buffett-Falk & Company vrhl s plným nasazením. Přihlásil se na kurz řečnictví Dala Carnegieho a brzy začal na univerzitě v Omaze vyučovat Principy investovaní. Jeho přednášky vycházely z Grahamovy knihy Inteligentní investor. Napsal sloupek pro The Commercial and Financial Chronicle s titulkem „Akcie, které mám nejraději“ (článek i s překladem najdete v členské sekci na zankys.cz). V něm propagoval jednu z Grahamových oblíbených investic, málo známou pojišťovací společnost s názvem Government Employees Insurance Co. (GEICO). Warren po celé toto období udržoval vztah s Benem Grahamem a čas od času mu zasílal své nápady ohledně akcií.

Jednoho dne v roce 1954 Graham svému bývalému studentovi zavolal a nabídl mu práci. Příštím letadlem se Warren vrátil zpět do New Yorku.

Dva roky, které Warren strávil ve společnosti Graham-Newman, byly vzrušující, ale také frustrující. Warren, jeden ze šesti zaměstnanců, sdílel kancelář s legendárními investory Walterem Schlossem a Tomem Knappem. Většinu času trávili studiem příručky Standard & Poor’s Stock Guide a výběrem investic pro Graham-Newmanův podílový fond.

Graham a jeho partner Jerry Newman většinu z jejich doporučení smetli ze stolu. Když Dow Jones Industrial Average v roce 1955 dosáhl hodnoty 420, spravoval fond hotovost ve výši 4 milionů dolarů. Bez ohledu na to, jak přesvědčivý byl Warrenův výběr akcií, dveře pro uplatnění jeho nápadů v Graham-Newman zůstávaly zavřené. Jediným místem, kde mohl Warren realizovat své představy, bylo jeho vlastní portfolio. V následujícím roce 1956 Grahamovi došla trpělivost. Odešel do důchodu a přestěhoval se do Beverly Hills v Kalifornii, kde pokračoval v psaní a učení, tentokrát na UCLA, až do své smrti ve věku 82 let.

Warren se tehdy do Omahy vrátil podruhé, avšak od mladého absolventa před pěti lety se nyní značně lišil. Byl starší, zkušenější, jistě moudřejší ohledně investování a rozhodně mnohem bohatší. A jistě věděl jednu 20

Robert G. Hagstrom

Mladý Warren Buffett

věc. Už nikdy nebude pracovat pro někoho jiného. Byl připraven být svým vlastním kapitánem.

Kapitola 10 z knihy Tisíc způsobů, jak vydělat 1 000 $ se jmenuje „Prodávejte své služby“. Na začátku kapitoly je čtenář požádán, aby provedl osobní inventuru. Zjistěte, v čem jste dobří, instruovala Minakerová, co děláte lépe než kdokoli jiný. Pak zjistěte, kdo potřebuje pomoc a jak ho nejlépe oslovit.

Díky své výuce na univerzitě v Omaze a své populární rubrice o investování si Warren již v Omaze začal budovat reputaci. Čas strávený v Graham-Newman mu jen přidal na důvěryhodnosti. Sotva tedy dorazil do Omahy, rodina a přátelé se na něho vrhli a žádali ho, aby spravoval jejich peníze. Jeho sestra Doris a její manžel, milující teta Alice, tchán, bývalý spolubydlící Chuck Peterson a místní právník v Omaze Dan Monen – ti všichni měli zájem. Společně Warrenovi na jaře 1956 k investování svěřili 105 000 dolarů. Tak vzniklo investiční partnerství Buffett Associates s War­renem jako generálním partnerem.

Když se všichni shromáždili na zahajovacím setkání, Warren nastavil pravidla. Každému předal formální dohodu o partnerství a všechny ujistil, že na právní stránce dohody není nic špatného. Poté po úplném zveřejnění stanovil základní pravidla partnerství.13 Nejprve finanční podmínky. Partneři budou každoročně dostávat prvních 6 % v plné výši. Poté by dostali 75 % zisků, přičemž zbytek by připadl Warrenovi. Jakékoli roční nedostatky ve výkonnostních cílech by se přenesly do příštího roku. Jinými slovy, pokud by partneři v jednom roce nezískali 6% návratnost, prodloužilo by se to do dalšího roku.

Warren by nedostal svůj výkonnostní bonus, dokud by nebyli vyplaceni partneři.

Warren řekl svým partnerům, že nemůže slíbit výsledky, ale ujistil je, že investice budou založeny na hodnotových principech, které se naučil od Bena Grahama. Dále popsal, jak by měli uvažovat o ročních ziscích nebo ztrátách. Měli by ignorovat denní, týdenní a měsíční kolísání akciového trhu – které v každém případě bylo mimo jeho kontrolu. Navrhl, aby nepřikládali příliš velkou váhu ani tomu, jak dobře nebo špatně si investice povedou v kterémkoli roce. Lepší by bylo soudit výsledky podle nejméně tříletých období. Pět let by bylo ještě lepší.

Warren nakonec svým partnerům sdělil, že se nezabývá prognózováním akciového trhu nebo ekonomických cyklů. To mimo jiné znamenalo, Myslete jako miliardář: Tajemství Money Mind Warrena Buffetta

21

Kapitola 1

že nebude s nikým diskutovat ani nikde zveřejňovat, co partnerství kupuje, prodává nebo drží.

K partnerství se toho večera přihlásili všichni, kteří byli na setkání.

V průběhu let, jak se přidávali další partneři, všichni dostali stejná základní pravidla. A aby je nikdo nezapomněl, Warren zahrnul základní pravidla do ekonomických výsledků, které každý rok zasílal každému z partnerů.

Kromě porovnání s ročním 6% výkonem Warren také věřil, že je pro partnery užitečné, aby posoudili, jak dobře se mu daří ve srovnání s širším akciovým indexem Dow Jones Industrial Average. Během prvních pěti let byly výsledky působivé. V letech 1957 až 1961 dosáhlo partnerství kumulativní návratnosti 251 % ve srovnání se 74 % Dow. Další investoři se přidali poté, co se doslechli o Warrenově úspěchu. Do roku 1961 disponovalo Buffett Partnership kapitálem v hodnotě 7,2 milionů dolarů – což je více, než se kdy podařilo shromáždit korporaci Graham-Newman. Do konce roku měl Warren Buffett v Buffett Partnership vlastní podíl 1 milion dolarů. Právě mu bylo 31 let.

Warren sklízel s Grahamovými investičními metodami, které použil pro Buffett Partnership, neuvěřitelný úspěch. I nadále přesvědčivě překonával Dow Jones Industrial Average. Po 10 letech se aktiva společnosti Buffett Partnership rozrostla na více než 53 milionů dolarů. Warrenův podíl činil téměř 10 milionů dolarů. V roce 1968 Buffett Partnership vydělalo 59 % ve srovnání s 8 % Dow. Byl to nejlepší rok společnosti. Realista Warren napsal svým partnerům, že by na výsledek „měli nahlížet jako na vrtoch – jako kdyby získal magickou třináctku v bridži“.14 Navzdory vysoké návratnosti společnosti se na obzoru začaly objevovat potíže. Warren prohledával trh a měl velké potíže s určením hodnoty. Protož se ocitl bez investičních nápadů a více než trochu unavený výkonnostním derby, které běžel posledních 12 let, oznámil v roce 1969 konec společnosti Buffett Partnership. V dopise svým partnerům přiznal, že ztratil krok se současným tržním prostředím. „V jednom bodě mám však jasno,“ řekl. „Neopustím předchozí přístup, jehož logice rozumím, i když je pro mě obtížné ho aplikovat a může to znamenat vzdát se velkých a zjevně snadných zisků, abych přijal přístup, kterému plně nerozumím, pozorně jsem ho nepraktikoval a který by možná mohl vést k podstatné trvalé ztrátě kapitálu.“15 V roce 1957 si Warren stanovil za cíl, že každý rok porazí Dow Jones Industrial Average o 10 procentních bodů. Během 13letého období 22

Robert G. Hagstrom

Mladý Warren Buffett

1957–1969 byla průměrná roční návratnost Buffett Partnership 29,5 % (23,8 % čistého příjmu pro partnery), zatímco návratnost Dow byla 7,4 %. Nakonec Warren porazil Dow ne o 10 procentních bodů ročně, ale o 22! Z počáteční základny aktiv ve výši 105 000 dolarů se Buffett Partnership rozrostlo na 104 milionů dolarů. Warren vydělal 25 milionů dolarů.

Při ukončení Buffett Partnership věnoval Warren zvláštní pozornost tomu, aby všichni partneři jasně porozuměli dalším krokům. Nastínil tři různé možnosti. Pro ty, kteří si přáli zůstat na akciovém trhu, doporučil Billa Ruana, bývalého spolužáka z Kolumbijské. Dvacet milionů dolarů majetku Buffett Partnership bylo převedeno do společnosti Ruane, Cunniff & Stires, a tak vznikl slavný Sequoia Mutual Fund.

Druhou možností pro partnery bylo investovat do komunálních dluhopisů. Warrenovi připadala desetiletá prognóza ohledně akcií přibližně stejná jako u méně rizikových obecních dluhopisů bez daně. Jako perfektní pedagog poslal Warren každému partnerovi stostránkový manifest o postupu u nákupu dluhopisů osvobozených od daně.16 Jako třetí možnost mohli partneři také přidělit svá aktiva jednomu z hlavních podílů v Buffett Partnership – společným akciím Berkshire Hathaway.

Warren byl jako vždy upřímný a prostý. Řekl svým partnerům, že své osobní investice v Buffett Partnership přesune do společnosti Berkshire Hathaway. Jak řekl doktor Angel, jeden z prvních loajalistů Buffett Partnership: „To je vše, co potřebovali slyšet, pokud měli mozek.“17

Od investičního partnerství ke konglomerátu Na počátku existence Buffett Partnership koupil Warren akcie textilního výrobce v Nové Anglii, sloučeného podniku Berkshire Cotton Manufacturing a Hathaway Manufacturing. Byl to klasický nákup podle Bena Grahama. Akcie se prodávaly za 7,50 dolarů na akcii s provozním kapitálem 10,25 dolarů a účetní hodnotou 20,20 dolarů.

Warren si byl dobře vědom obtíží, kterým američtí výrobci textilu čelili v soutěži s mnohem levnějším zahraničním dovozem. I tak nemohl odolat přitažlivosti „pozdvihnutí vyřazeného nedopalku doutníku, ve Myslete jako miliardář: Tajemství Money Mind Warrena Buffetta

23

Kapitola 1

kterém zůstal jeden šluk“.18 Teorie „nedopalku doutníku“ dostala jméno podle Grahamova důrazu na levný nákup aktiv, která měla malou ekonomickou vitalitu. S hotovostí a cennými papíry v rozvaze, a dokonce s omezeným potenciálem pro obchodní zisky do budoucna Warren usoudil, že Berkshire Hathaway není příliš nevýhodná a že existuje přiměřená pravděpodobnost výdělku.

Do roku 1965 vlastnila společnost Buffett Partnership 39 % kmenových akcií Berkshire Hathaway. Warren pak uvízl v boji s představenstvem, jehož cílem mělo být převzetí společnosti, propuštění nešikovného vedení a jeho nahrazení lepšími alokátory kapitálu. Když se po skončení boje usadil rozvířený prach, Warren zjistil, že zvítězil, ale přivedl 25 % aktiv Buffett Partnership do ekonomicky se potápějící lodi bez únikové strategie. „Uspěl jsem, ale nevěděl jsem, co si s úspěchem počít,“ řekl.19 Cesta od správy jednoho z největších investičních partnerství v historii k následnému přemístění jeho čistého jmění do umírajícího výrobního podniku splňovala všechny předpoklady řecké tragédie. Co si Warren myslel?

Je jasné, na co nemyslel. Neměl žádný hlavní plán na vytvoření úplného obratu. A přestože mu do ucha šeptal Ben Graham, nikdy neměl v úmyslu prodat společnost ještě většímu bláznovi. Kdo by chtěl koupit 75letý výrobní podnik s nízkou marží, kapitálově náročný, závislý na práci, výrobce textilií na pánské obleky z 19. století? Ne, Warren se řídil silnějším principem, principem, který ve skutečnosti leží v srdci jeho investiční filozofie – dlouhodobé složené úročení.

Warren se výhodám složeného úročení učil již od raného věku. Ještě důležitější však bylo, že tento princip pocítil na vlastní kůži, když složil výdělky z různých zaměstnání a vložil je zpět do svého malého obchodního podniku. Pokud se dalo dobře vydělat na jedné trase doručovatele novin, pak mít dvě trasy znamenalo více peněz. Když se jeho úspory rozrostly díky vlastnictví jednoho hracího automatu, vlastnictví tří automatů bylo ještě lepší. Warren nebyl ani jako dítě připravený vydělané peníze utrácet.

Warrenovy dětské podniky připomínají v mnoha ohledech konglomerát, který mu umožňoval převádět peníze z jednoho podniku do druhého, nebo, ještě lépe, vkládat více peněz zpět do nejlepšího podniku. A o 20 let později se jeho konglomerát jmenoval Berkshire Hathaway, i když to málokdo poznal. (Konglomerát je firma, která vlastní další podniky z odvětví, která spolu nesouvisí, pozn. editora.)

24

Robert G. Hagstrom

Mladý Warren Buffett

Většina si myslela, že Warren hodil kostkami a výběr padl na udolaný textilní podnik, ale neuvědomili si, že díky jednomu odvážnému kroku nyní vlastnil korporátní entitu jménem Berkshire Hathaway, která zase vlastnila textilní společnost. Warren usoudil, že vše, co musí udělat, je vyždímat veškerou hotovost, která zbyla z výroby Berkshire Hathaway, a přerozdělit ji do lepšího podnikání. Naštěstí vygenerovala skupina výrobců textilu s názvem Berkshire dostatek kapitálu, aby mohl koupit další podniky, což jak uvidíme, je mnohem veselejší příběh. Netrvalo dlouho a metamorfóza společnosti Berkshire Hathaway byla dokončena, od textilního výrobce po konglomerát, který vlastnil portfolio různorodých obchodních zájmů.

Ve výroční zprávě Berkshire Hathaway za rok 2014 poskytl Warren akcionářům krátké poučení o výhodách vlastnictví konglomerátu. „Když se konglomerátová forma používá uvážlivě, jedná se o ideální strukturu pro maximalizaci dlouhodobého kapitálu.“ Vysvětlil, že konglomerát má perfektní pozici k racionální alokaci kapitálu za minimální náklady.

Konglomerát, který vlastní různé podniky, je navíc v ideální pozici: „Bez vzniku daní nebo jiných nákladů může přesunout obrovské částky od podniků, které mají omezené možnosti přírůstkových investic, do jiných slibnějších odvětví.“20 Pravděpodobně jste si všimli, že se Warren svým rozhodnutím o Berk­ shire Hathaway vzdálil od učení Bena Grahama. Maximalizace dlouhodobého kapitálového zisku nebyla Grahamovou strategií. On se při nákupu akcií zaměřoval na levné akcie založené na tvrdých aktivech s omezeným rizikem. Jakmile se cena akcií vrátí zpět na reálnou hodnotu, Graham akcie rychle prodá a přejde k další investici. Myšlenka compoundingu (složeného úročení nebo také akumulace) stávající pozice akcií v průběhu několika let nebyla součástí Grahamova výpočtu. Ve skutečnosti se slovo compounding neobjevuje ani v Security Analysis, ani v Inteligentním inves­ torovi.

Naproti tomu Warren psal už v prvních letech Buffett Partnership o „radostech ze složeného úročení“. V dopise Buffett Partnership z roku 1963 adresovaném partnerům popsal Warren příběh královny Isabelly, která ohodnotila cestu Kryštofa Kolumba na 30 000 dolarů. Poukázal na to, že pokud by se tato investice úročila 4% složeným úrokem, měla by o pět set let později hodnotu 2 bilionů dolarů. Warren svým partnerům rok co rok vysvětloval zázrak složeného úroku. Vysvětlil, že z investice ve Myslete jako miliardář: Tajemství Money Mind Warrena Buffetta

25

Kapitola 1

výši 100 000 dolarů úročené 4% sazbou se za 30 let stane 224 000 dolarů, ale může se z ní stát 8 484 940 dolarů, při úroku 16 %. Jeho rada: žijte dlouhý život a zhodnocujte své peníze vysokým složeným úrokem.

Neměli bychom však zapomínat na roky Buffett Partnership a Grahamův vliv, které rozhodujícím způsobem ovlivnily příběh Warrena Buffetta.

Aktiva Buffett Partnership rozmnožil perfektním uplatněním Grahamovy metodologie. Její úspěšnost Warrenovi pomohla vytvořit netto hodnotu a roční výkonnostní bonus rozmnožil jeho majetek. Díky tomu vytvořil solidní materiální jistotu pro svou rodinu. A když byla zajištěna finanční budoucnost, objevila se otázka: co bude dál?

Jednou z možností bylo pokračovat v partnerské společnosti – pokračovat v nákupech a prodejích akcií každý rok, placení poplatků a daní a vždy se muset orientovat ve zrádných vodách nadhodnocených trhů.

Druhá možnost byla změnit směr a začít jinak.

Ke dnešnímu dni je Berkshire Hathaway šestou největší společností na americkém akciovém trhu. Původní akcie, které Warren koupil v roce 1962 za 7,50 dolarů, se dnes obchodují za 334 tisíc dolarů (pozn. editora: ke dni 26. 5. 2021, kdy děláme korekturu české verze, je cena akcií již 432 800 dolarů a jedná se o sedmou největší společnost na americkém akciovém trhu). Ta senzační věc na tomto úspěchu je, že Berkshire tohoto milníku nedosáhla investováním do úspěšného léku nebo nové technologie, ale spíše zdokonalením starého zázraku – myšlenky složeného úroku ze sedmnáctého století.

26

Robert G. Hagstrom

KAPITOLA 2

Vývoj investiční filozofie Investování je myšlenkový proces. Není to fyzická výzva. Nezáleží na tom, jak jste silní nebo jak rychle a daleko dokážete běžet. Ale záleží na tom – a hodně – jak uvažujete o světě a o vaší roli v něm.

Jiný název pro tento koncept je světonázor. Jedná se o komplexní, fascinující směs vašeho vrozeného temperamentu, dosavadních životních zkušeností, vašich reakcí na ně a myšlenek, které vás cestou ovlivnily, od formálního vzdělání přes čtení až po důležité osoby ve vašem životě.

Všechny tyto elementy se podílejí na vytváření mentální mozaiky, která určuje vaši životní filozofii, a něco tak fundamentálního se odhaluje v mnoha cestách na každé životní křižovatce. Ale my se nyní zabýváme především jednou dimenzí: vaší investiční filozofií a způsobem, jak ovlivňuje vaše rozhodování a jak je jím naopak sama ovlivňována.

Dobrá pracovní definice investiční filozofie je „sada přesvědčení a názorů o tom, jak fungují finanční trhy a co je potřeba pro využití tohoto fungování ve službě investičnímu cíli“.1 Mám rád všechny dobré definice, které jsou přesné a ucelené. Abychom se dostali k jejich významu, musíme je rozebrat a blíže se podívat na jejich části.

Nejprve se podívejme na „sadu přesvědčení a názorů“. Jaká jsou vaše osobní přesvědčení, váš obecný názor na to, jak fungují finanční trhy?

A odkud se vzaly? Co jste se učili, co utvářelo váš pohled? V této části nám Warren říká, že akciový trh je často efektivní, ale ne vždy. To je jeho pohled na finanční trhy.

Zadruhé, „co je potřeba k využití fungování trhu“. To je komplexnější otázka, protože zahrnuje dvě různé úvahy: metody a osobnostní rysy. Zde nám Warren také poskytuje návod. Věří, že bychom měli mít koncentrované portfolio s dlouhodobě drženými akciemi, založené na byznysových principech, a oceňovat společnosti podle metody diskontované současné hodnoty budoucího cashflow (materiály s vysvětlením této problematiky najdete na zankys.cz). To je jeho postup, jeho metoda, Myslete jako miliardář: Tajemství Money Mind Warrena Buffetta

27

Kapitola 2

kterou používá, aby porazil trh. U druhého aspektu, který se týká osobnostních rysů, mluví Warren o důležitosti něčeho, co nazývá „temperament“ investora.

Všechny tyto samostatné části – pohled na trh, metody a temperament – reflektují celek vaší investiční filozofie. Když všechny tři harmonicky spolupracují, můžeme dokonce říci, že hledíme na osobu, která má Money Mind.

Lidé se naštěstí mohou učit. Pokud vám vaše sada přesvědčení o trhu neposloužila tak, jak byste si přáli, je ve vaší moci ji změnit nebo vyzkoušet nové koncepty a zbystřit vlastní Money Mind. A nenapadá mě lepší model než Money Mind Warrena Buffetta.

Informací máme více než dost. Ale já věřím tomu, že jsme se většinu času příliš soustředili na analýzu Warrenových metod a příliš málo pozornosti jsme věnovali filozofickým a psychologickým předpokladům, které si osvojil v průběhu let a které mu umožnily úspěšné použití metod. Cílem této kapitoly je pomoci vám, abyste svět investic koncipovali tak, jako to dělá Buffett.

Provedeme hlubokou analýzu důležitých vlivů, které sehrály roli při utváření jeho investiční filozofie, a začneme u jednoho vlivu, který ještě nebyl plně doceněn – jeho otec. Až porozumíme tomu, jak moc Warrena ovlivnil jeho otec, lépe pochopíme kořeny Warrenovy filozofie – filozofie, která ho provázela nejen osobním životem, ale také ovlivnila jeho přístup ke světu investic.

Howard Homan Buffett Warren upozorňuje, že velkou část jeho úspěchu zapříčinila skutečnost, že se narodil ve správném čase na správném místě. Říká tomu „vaječníková loterie“. „Na tomto světě jsem se měl moc dobře,“ říká. „Pravděpodobnost, že se v roce 1930 narodím ve Spojených státech, byla padesát ku jedné proti mně. V den, kdy jsem se narodil, jsem vyhrál v loterii, když jsem se narodil ve Spojených státech, namísto v jiné zemi, kde by mé šance byly naprosto odlišné.“2 Já bych dodal, že také vyhrál tím, že se narodil v Omaze, ve státě Nebraska, jako člen klanu Buffettů.

Po stopách Buffettů můžeme ujít dlouhou cestu až k Johnu Buffettovi, který se v roce 1696 na severním pobřeží Long Islandu oženil s Han28

Robert G. Hagstrom