Kompletní fotografie

Dostaňte maximum ze svého fotoaparátu, kompaktu i zrcadlovky.

E N C Y K L O P E D I E

• Zjistěte, jak pořídit skvělé snímky s fotoaparátem, který máte zrovna u sebe.

Jak na úžasné portréty?

• Pronikněte do složitějších konceptů díky tipům, ilustracím a fotografiím.

• Jednoduché popisy a žádné složité vědecké definice.

Chcete perfektně ostré snímky?

Kompletní

• Začněte u základních technik a pokračujte k pokročilým.

Na trhu je spousta knih, které o sobě tvrdí, že jsou kompletní průvodci. Tato JE!

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

ky?

Jak vyfotit zajímavé rodinné sním

DOPORUČENÁ CENA: 529 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK1805

ISBN 978-80-7413-378-7

9 7 8 8 0 7 4 1 3 3 7 8 7

CHRIS GATCUM

Naučte se:

Jak funguje clona | Expozici Jak pracuje ISO | Jak ostří objektivy Jak pracuje blesk | Co je to kompozice Jak na černobílou fotografii Co je to bokeh | Jak upravovat snímky Jak na analogové fotoaparáty

A

F O T O G R A F I E

Nejlepší fotografie z každého aparátu

Fotografie si od svého vzniku prošla dvěma velkými revolucemi: příchod digitální fotografie a sociální změny. Toto je kniha, která fotografii bere v takovém stavu, v jakém je dnes.

• Pochopte, jak nad fotografií přemýšlejí profíci, díky několika inspirativním lekcím.

G R A F I K A

AUTOR SVĚTOVÝCH BESTSELLERŮ

CHRIS GATCUM

KompletnĂ­

Fotografie

1

COMPLETE PHOTOGRAPHY: THE ALL-NEW GUIDE TO GETTING THE BEST POSSIBLE PHOTOS FROM ANY CAMERA Chris Gatcum First published in the United Kingdom in 2017 by ILEX, a division od Octopus Publishing Group Ltd Carmelite House, 50 Victoria Embankment London EC4Y 0DZ Design, layout and text copyright © Octopus Publishing Group Ltd 2017 All rights reserved.

Chris Gatcum asserts the moral right to be identified as the author of this work.

CZECH language edition published by ZONER SOFTWARE, A.S., Copyright © 2018.

Kompletní fotografie

Nejlepší fotografie z každého aparátu Copyright © ZONER software, a. s.

Vydání první v roce 2018. Všechna práva vyhrazena.

Katalogové číslo: ZRK1805 Zoner Press, ZONER software, a. s.

Nové sady 18, 602 00 Brno www.zonerpress.cz Šéfredaktor: Pavel Kristián Odpovědný redaktor: Nikola Žižlavská Překlad: Jakub Goner, Nikol Zachovalová Barochová DTP: Mgr. Petr Bernát (dle originálu publikace) Obálka: Mgr. Petr Bernát (dle originálu publikace) Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele, s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Tato publikace neprošla jazykovou úpravou.

Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, a. s.

Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883, e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz www.facebook.com/Zonerpress

ISBN 978-80-7413-378-7

Kompletní

Fotografie Zcela nová příručka, která umožňuje získat nejlepší možné snímky z libovolného aparátu

AUTOR SVĚTOVÝCH BESTSELLERŮ

CHRIS GATCUM

Obsah Úvod 6 ČÁST 1

Expozice Než začneme Formáty souboru Velikost obrazu Expoziční trojúhelník Clona Expoziční čas Citlivost Otázka rovnováhy Jak vyplnit kbelík Expoziční stupně

SPECIÁLNÍ LEKCE: Krajina – David Taylor

Clonové číslo a hloubka ostrosti Široký otvor clony Úzký otvor clony Středně velká clona Bokeh

SPECIÁLNÍ LEKCE: Portréty – Ben Anker

Expoziční čas a pohyb Roztřesení fotoaparátu Zmrazení pohybu Švenkování Přehnané zvýraznění pohybu Expozice noční oblohy

SPECIÁLNÍ LEKCE: Sport – Ian MacNicol

Citlivost a šum Typy šumu Kontrola šumu Fotografické režimy Automatický režim Scénické režimy Programový režim Režimy priority Manuální režim Měření expozice Typy měření expozice Nejvyšší přesnost Histogramy Kompenzace expozice Expoziční bracketing Dynamický rozsah

16 18 20

Vysoký dynamický rozsah Zachování jasů Fotografování HDR Siluety Jasná škála Temná škála

SPECIÁLNÍ LEKCE: Interiéry – Adrian Wilson

83 84 86 88 90 91 92

ČÁST 2

21 22 23 24 26 30 32 34 36 38 40 44 46 48 50 52 54 58 60 61 62 63 64 66 68 70 71 74 76 80 81 82

Světlo a barva Principy světla Elektromagnetické spektrum Kvalita světla Tvrdé světlo Měkké světlo Změna kvality světla Směr světla Čelní osvětlení Boční osvětlení Protisvětlo Osvětlení seshora

SPECIÁLNÍ LEKCE: Jídlo – Stuart Ovenden

Barva světla Automat. vyvážení bílé Přednast. vyvážení bílé Nastavení vlastního vyvážení bílé Šedý cíl Barevný prostor CIELab sRGB AdobeRGB ProPhoto RGB Teorie versus praxe

SPECIÁLNÍ LEKCE: Zátiší – Daniel Brooke

Blesk Základní principy blesku Integrovaný blesk Blesk nasazený v patici Upozornění na spouštěcí napětí!

Konstrukce blesku pro patici Řízení blesku Manuální blesk Odražený blesk Blesk mimo fotoaparát

98 100 102 104 106 107 108 109 110 114 116 117 120 121 122 123 124 126 130 131 134 136 137 138 140 142 144

Stálé osvětlení Typy stálého osvětlení

146 148

SPECIÁLNÍ LEKCE: Móda – Dixie Dixon

150

ČÁST 3

Objektivy

Základy objektivů Pevné a výměnné objektivy Konstrukce objektivu Typy objektivů Zoomové objektivy Objektivy s pevnou ohnisk. vzdáleností Ohnisková vzdálenost Obrazový úhel Činitel oříznutí Perspektiva Nedokonalosti objektivu Chromatická aberace Soudkové zkreslení Odlesky Vinětace Neostrost na okrajích

SPECIÁLNÍ LEKCE: Pouliční fotografie – Brian Lloyd Duckett

Zoomové objektivy Standardní Širokoúhlý Teleobjektiv Makro Reprodukční poměr Ohnisková vzdálenost a prac. vzdálenost Příslušenství pro makro Zvětšovací čočky Adaptér k obrácení objektivu Mezikroužky Měchy Extrémní objektivy Rybí oko Zrcadlový Objektivy typu tilt-shift Starší objektivy Alternativní objektivy Dírková komora Holga Lensbaby Filtry Polarizační filtry Filtry s neutrální denzitou

156 157 158 160 162 164 166 168 169 170 171 172 176 178 180 182 182 184 185 186 187 188 189 190 192 194 195 196 198 200

Stupňované ND filtry

202

SPECIÁLNÍ LEKCE: Fotografování divokých zvířat – Richard Garvey-Williams

204

Ostření Automatické ostření Režimy automatického ostření Technologie automatického ostření Body automat. ostření Výběr bodu automatického ostření Manuální ostření Objekty mimo střed Pohyblivé objekty Fotografování od pasu Nízký kontrast Fotografování přes plot Konzistentní ostření Přesné zaostření Hyperfokální vzdálenost Stohování zaostření

SPECIÁLNÍ LEKCE: Makro – Andy Small

208 210 212 214 218

Co to je kompozice?

Základy kompozice Orientace Poměr stran Výška Klasická pravidla Pravidlo třetin Zlatý řez Zlatý trojúhelník Pravidlo lichých čísel Ústřední objekty Linie Fyzické a implikované linie Vodicí linie Směr linií

SPECIÁLNÍ LEKCE: Architektura – Janie Airey

Další hlediska Rovnováha Vážení Negativní prostor Rovné horizonty

266 268 270 272 273 274 276 280

ČÁST 5

220 221 222 224 226

ČÁST 4

Kompozice

Vzory a textura Minimalismus Rámy Barva Barevný kruh Barvy a jejich konotace Harmonické barvy Komplementární barvy

SPECIÁLNÍ LEKCE: Abstrakce – Ryan Bush

232 234 236 238 240 242 244 245 246 248 250 252 256 260 261 264 265

Postrodukce Proč je zpracování nezbytné?

Software Editace Katalogy a klíčová slova Specializované softwary Pluginy Proces zpracování Základní úpravy Ořezání Expozice Kontrast Adobe Camera Raw Barva Retušování Retušovací nástroje Změna velikosti Doostření

SPECIÁLNÍ LEKCE: Retušování – Miss Aniela

Pokročilé úpravy Bitová hloubka Vrstvy Vrstvy úprav Korekce objektivu Křivky Ruční redukce barevného šumu Selektivní úpravy Zostření obrysů Skládaná panoramata Černobílá fotografie Jednoduchá konverze Pokročilá konverze Konverze souborů Raw Nadržování a vykrývání Tónování Dělené tónování

286 288 289 290 291 292 294 296 298 299 300 302 304 307 310 314 316 317 318 320 322 324 328 330 332 334 336 338 340 342 344

ČÁST 6

V brašně

Typy fotoaparátů 348 Digitální zrcadlovky Bezzrcadlovky 350 Fotoaparáty typu „bridge“ 352 Kompaktní fotoaparáty 353 Digitální středoformátové fotoaparáty 354 Další možnosti 355 Senzory 356 Anatomie senzoru Rozlišení 358 Velikost pixelu Velikost senzoru 359 Nezbytná další výbava 360 Baterie Paměťové karty 361 Brašny 362 Dálkové spouště 363 GPS Bezdrátové připojení 364 Film není mrtvý Formáty filmů 365 Film versus digitál 366 Typy kinofilmových fotoaparátů 368 35milimetrové zrcadlovky 370 35milimetrový dálkoměr 35milimetrový kompakt 371 Další fotoaparáty malého formátu Středoformátové fotoaparáty 372 Velkoformátové fotoaparáty 374

SPECIÁLNÍ LEKCE: Dokumentaristika – Michelle Frankfurter 376

Jak se vyvolává černobílý film 380 Základní výbava Založení filmu 381 Příprava chemikálií 382 Proces vyvolání filmu 383 Sušení filmu 384 Co dál?

385 Zacházení s fotoaparátem 386 Stativy Další možnosti 387 Držení v ruce Základní výbava pro údržbu 388

Slovník pojmů 390 Autorství fotografií 397 Rejstřík 398 Poděkování 400

6

Úvod Knihy tohoto typu obvykle začínají prohlášením, že nikdy nebyl lepší čas stát se fotografem. Bohužel to prostě není pravda: k fotografování je ideální každá doba!

Stačí se jen podívat na následující časovou osu (která rozhodně nezachycuje všechny události), a je zřejmé, že v každé fázi asi 180leté historie fotografie se odehrávalo něco vzrušujícího. Ať už se jedná o vývoj mokrého kolodiového procesu, uvedení prvního aparátu Brownie pro masové použití firmou Kodak, vynález automatického ostření nebo nejnovější digitální zázrak značky Sony se spoustou megapixelů, případně o kteroukoli událost či vývoj v mezidobí, fotografie se odjakživa nachází ve strhujícím víru rozvoje.

Navzdory neuvěřitelným technologiím, revolučním objevům a – v poslední době – zcela novému způsobu záznamu obrazu se fotografie vyznačuje jednou konstantou, která zůstává jejím neměnným principem. Jedná se o samotnou podstatu fotografie: o „kreslení světlem“.

Nezáleží na tom, zda fotografie pořídil Fox Talbot či Daguerre nebo kterýkoli z jejich současných následníků, ale na základní úrovni fotografie spočívá pouze v tom, že je potřeba dostat správné množství světla na film, snímač nebo libovolný jiný prvek, s jakým přijde budoucí technologie. Všichni minulí a budoucí fotografové přitom postupují v zásadě stejně.

V této knize představíme klíčové dovednosti, které každému pomohou získat lepší fotografie bez ohledu na to, jaký fotoaparát používá. Měli bychom si hlavně pamatovat, že ačkoli se technologie proměňuje, základní dovednosti nikoli: když je ovládneme, můžeme ovládnout také fotografii.

16. AŽ 17.

STOLETÍ Dírková komora se stává oblíbenou pomůckou umělců a širší veřejnosti slouží k zábavě.

ASI 400 př. n. l. Čínský filozof a zakladatel motismu Mozi zaznamenává vznik obrazu účinkem světla procházejícího drobným otvorem do zatemněné místnosti.

Jedná se o princip dírkové komory (camera obscura), který se později stane základem konstrukce fotoaparátů.

1011–1021 n. l.

Arabský vědec a filozof Ibn al-Hajsám (neboli Alhazen) píše svou sedmisvazkovou Knihu o optice, která obsahuje experimenty s promítáním obrazu pomocí dírkových komor, při nichž se ukazuje, že menší otvory poskytují ostřejší obraz.

1837 Francouz Louis-JacquesMandé Daguerre po čtyřleté spolupráci s Niépcem informuje Francouzskou akademii věd o svém procesu zvaném daguerrotypie.

Při procesu vzniká ve fotoaparátu pozitivní obraz na postříbřené měděné desce (takže se jedná o první formu „okamžité“ fotografie).

1816

1841

1877

Francouz Nicéphore Niépce kombinuje dírkovou komoru s papírem napuštěným citlivým roztokem chloridu stříbrného a tvoří první fotografický obraz: pohled ze své pracovny. Obraz se však rychle ztrácí.

Talbot si patentuje svůj kalotypický proces, který vyvíjel od roku 1834. Na rozdíl od Daguerrova procesu tento Talbotův proces (označovaný také jako talbotypie) produkuje negativní obraz, takže lze z jediné fotografie pořídit více výtisků.

Eadweard Muybridge pomocí fotografie dokazuje, že všechna čtyři kopyta koně běžícího tryskem se odrážejí od země současně, a vyhrává tak dávnou sázku.

1834

1871

Angličan William Henry Fox Talbot tvoří trvalý obraz pomocí papíru napuštěného chloridem stříbrným a solného roztoku. Svůj experiment však nepublikuje ani nesdílí.

Kolodiový proces je sice oblíbený a úspěšný, ale fotografové se snaží vyvinout „suchý“ proces, aby bylo možné desky připravit předem a zpracovávat je s větším odstupem od expozice. Přelom uskutečňuje anglický lékař Richard Leach Maddox, který navrhuje potahování skleněných desek želatinou a bromidem stříbrným.

1826

1851

1880

Po letech experimentování s různými světlocitlivými materiály Niépce pomocí cínové desky pokryté světlocitlivým petrolejem získává první trvalý fotografický obraz – Pohled z okna v Le Gras (ze své pracovny).

Anglický sochař Frederick Scott Archer vynalézá mokrý kolodiový proces, ve kterém se skleněné desky před expozicí pokrývají světlocitlivým roztokem a prakticky ihned po expozici se zpracovávají. Vzhledem k tomu, že expoziční časy obvykle nepřekračují 5 sekund a vzniká negativní obraz, nový proces se široce rozšiřuje.

George Eastman zakládá ve městě Rochester ve státě New York společnost Eastman Dry Plate Company, která vyrábí suché desky.

7

8

1888 Poté, co Eastman v roce 1884 vynalezl pružný fotografický film na papírovém základě, společnost začíná propagovat svůj první fotoaparát značky Kodak. Přístroj, do kterého se vkládá asi šestimetrový svitek papírového filmu, dokáže zachytit 100 kruhových negativů o průměru 6,35 cm. Po nasnímání celého filmu se fotoaparáty odesílají zpět do firmy Kodak k vyvolání a tisku a vracejí se s nově založeným filmem.

1907

1931

Bratři Lumièrové ve francii začínají propagovat své desky Autochrome Lumière, které jsou součástí prvního komerčního procesu barevné fotografie.

Harold Edgerton vynalézá stroboskopické světlo a umožňuje tak fotografování s elektronickým bleskem.

K Edgertonovým experimentálním pracím patří nyní kultovní fotografie kapek rozstřikujících se při dopadu a letících kulek.

1917 1900 Společnost Eastman Kodak Company (přejmenovaná roku 1892) přichází s aparátem Brownie za jeden dolar. Fotografie se dostává do rukou masových spotřebitelů a rodí se „amatérský fotograf“.

V Tokiu je založena společnost Nippon Kogaku. Roku 1988 tento výrobce optických přístrojů získává nyní známější název Nikon Corporation.

1932 George Eastman píše vzkaz tohoto znění: „Mým přátelům: moje práce je u konce. Nač čekat?“. Poté bere revolver a střílí se do srdce.

1924 1901

1914

Kodak uvádí svůj celulózový svitkový film 120. Stejný rozměr filmu používají i současné přístroje na střední formát.

Při práci pro německého výrobce mikroskopů Leitz vyvíjí Oskar Barnack fotoaparát, který pracuje s filmem do kamer o šířce 35 mm. Díky tomu lze konstruovat menší a lehčí fotoaparáty, ačkoli další vývoj přerušuje první světová válka.

1898 Reverend Hannibal Goodwin z New Yorku získává patent na fotografický film na bázi průhledné celulózy. Roku 1900 zakládá společnost Goodwin Film and Camera Company, ale umírá ještě před spuštěním výroby svého filmu.

Deset let po zhotovení prvního prototypu společnost Leitz začíná nabízet verzi Barnackova fotoaparátu na malý formát, který označuje jako „Leica“ (název vzniká ze slov LEItz CAmera).

Rodí se kinofilmová fotografie.

1934

1948

• Vzniká japonský výrobce fotografických filmů Fuji Photo Film, který později dominuje svému domácímu trhu stejně, jako Kodak zaujímá výsadní postavení v USA. • Kodak představuje film 135, což je kinofilm v nyní dobře známé předem založené kazetě na jedno použití. Předtím bylo nutné kinofilmy vkládat ručně do opakovaně používaných kazet, což bylo pracnější.

• Edwin Land představuje přístroj Land Camera. Jedná se o první fotoaparát z produkce Landovy společnosti Polaroid.

Používá „instantní“ svitkový film, který se exponuje i zpracovává ve fotoaparátu.

• Ačkoli společnost Nikon produkuje nesčetné objektivy pro výrobce jiných značek, její první fotoaparát – s nepříliš nápaditým názvem Nikon 1 – se objevuje teprve v polovině 20. století.

• Švédský výrobce Hasselblad nabízí svou první zrcadlovku na střední formát Hasselblad 1600F. Ikonická konstrukce charakterizuje firemní systém označovaný písmenem V až do roku 2013, kdy končí výroba modelu 503CW.

1936 • V Japonsku společnost Canon zahajuje výrobu svého prvního dálkoměrného fotoaparátu Hansa Canon na kinofilm s 5cm objektivem Nikkor (Nikon!).

• Německý výrobce Ihagee zahajuje výrobu první kinofilmové zrcadlovky Kine Exacta.

1954

1963

Leica začíná vyrábět svůj dálkoměrný fotoaparát M3.

Polaroid vyrábí svůj první barevný instantní film.

1968 Planeta Země je poprvé vyfotografována z měsíce pomocí upraveného fotoaparátu Hasselblad 500EL s objektivem Zeiss 60 mm. Podle společnosti Hasselblad zůstává všech 13 jejích přístrojů na povrchu Měsíce, aby astronauti na zpáteční cestě ušetřili hmotnost – zpět na Zemi se vrací jen filmové kazety.

1972

1935

1959

Kodak přichází s barevným filmem Kodachrome, což je první komerčně úspěšný subtraktivní barevný film. Tento věhlasný film je v různých variantách dostupný až do doby, kdy se jeho poslední emulze – Kodachrome 64 – přestává vyrábět roku 2009, tedy o 74 let později.

• Na trh se dostává model Nikon F. Tento přístroj si díky svému robustnímu zpracování získává oblibu fotožurnalistů. Za vietnamské války Nikon F, který patří Donu McCullinovi, zastavuje kulku ze samopalu AK-47.

• Olympus uvádí svůj původní fotoaparát Pen s polovičním rámcem.

Tento název později v roce 2009 recykluje pro digitální model PEN E-P1.

1949 Východoněmecký výrobce fotoaparátů a objektivů Zeiss Ikon uvádí přístroj Contax S, první digitální zrcadlovku, která v hledáčku zobrazuje nepřevrácený (korigovaný) obraz.

• Společnost Kodak představuje filmový formát 110 – film v kazetě, který poskytuje velikost rámce 17 × 13 mm (přibližně stejná velikost jako moderní snímač typu Micro Four Thirds).

• Ve stejnou dobu jako filmový formát 110 přichází společnost Kodak s procesem zpracování barevného negativního filmu C-41. Nahrazuje předchozí proces C-22 a dodnes představuje standardní způsob zpracování barevných negativních filmů.

9

10

1985 1975 Elektrický inženýr Steve Sasson ve společnosti Kodak konstruuje první digitální fotoaparát na statické snímky, který využívá čip CCD. Přístroj zaznamenává černobílé snímky s rozlišením 0,01 megapixelu, které nahrává na audiokazetu.

1977 Společnost Konica uvolňuje svůj první komerční fotoaparát s automatickým ostřením, kompaktní model Konica C35 AF.

• Minolta inzeruje svůj přístroj Maxxum 7000 (který se v Evropě prodává pod názvem Minolta 7000 AF a v Japonsku jako Minolta α-7000), první zrcadlovku na kinofilm s automatickým ostřením, která nevyužívá motorové objektivy. Sony se k názvu „α“ (alfa) později vrací u svých digitálních zrcadlovek.

• Vzniká formát souboru TIFF.

1992

1989 Steve Sasson a Robert Hills ve společnosti Kodak konstruují digitální zrcadlovku, která zaznamenává snímky ze snímače s rozlišením 1,2 MP na paměťovou kartu. Marketingové oddělení se však (oprávněně) obává, že takový produkt by poškodil klíčové firemní podnikání – prodej filmů – a odmítá povolit jeho produkci.

• Vzniká formát souboru JPEG. • Skupina vídeňských studentů, které inspirovaly úžasně nedokonalé snímky z ruského fotoaparátu LOMO LC-A, zakládá firmu Lomographic Society International (známější pod názvem „Lomography“). Lomography i nadále produkuje několik filmových přístrojů, které vycházejí zejména z nedokonalé estetiky, a kromě toho vyrábí vlastní řadu „kreativních“ filmů.

1981 Sony demonstruje svůj první model Mavica (ze slov MAgnetic Video CAmera). Fotoaparát zachycuje statické snímky s rozměry 570×490 pixelů, které se zapisují na disketu.

1990 Společnost Adobe vydává první verzi programu Photoshop.

1976

1987

Společnost Pentax představuje svou zrcadlovku K1000. Tento mimořádně jednoduchý mechanický přístroj se vyrábí až do roku 1997, takže se jedná o jeden z nejdéle produkovaných fotoaparátů. Za tuto dobu se jej prodá přes 3 miliony kusů.

Společnost Canon uvádí svůj systém EOS s elektronickým závitem objektivu (EF). V roce 2014 společnost prohlásí, že vyrobila již 100 milionů objektivů řady EF.

1999 Nikon odhaluje svůj model D1 s rozlišením 2,74 MP. Jedná se o první digitální zrcadlovku, která je zkonstruována od základů a nevychází z upraveného kinofilmového přístroje.

1991 Kodak odhaluje svůj model DCS-100, digitální zrcadlovku založenou na modifikovaném přístroji Nikon F3. Fotoaparát se snímačem CCD s rozlišením 1,3 MP vytváří snímky o rozměrech 1 024 × 1 280 pixelů, které se zapisují do interní paměti. A cena? Pouhých 30 000 dolarů.

2000 • Objevují se první komerční telefony s fotoaparátem.

• Společnost Contax ohlašuje digitální zrcadlovku se snímačem typu full-frame s rozlišením 6 MP – poprvé některý výrobce fotoaparátů použil tento typ snímače.

Přístroj se nakonec dostává na trh roku 2002 a je kritizován za nedostatečnou obrazovou kvalitu. Během jednoho roku se přestává vyrábět a v roce 2005 se mateřská společnost Kyocera z výroby fotoaparátů stahuje úplně.

2005

2002 • Společnost Canon představuje model EOS-1Ds. Nejde sice o vůbec první digitální zrcadlovku se snímačem full-frame, ale jedná se o první úspěšný přístroj s touto konstrukcí. Tato vlajková loď firemní nabídky s rozlišením 11 MP se stává snem mnoha fotografů.

• Společnost Sigma, která je známa spíše jako výrobce alternativních objektivů, oznamuje svou první digitální zrcadlovku SD9. Na rozdíl od jiných digitálních zrcadlovek používá obrazový snímač Foveon X3, který pro každý pixel zaznamenává plné barvy, takže nevyžaduje interpolaci. Technologie se i nadále používá v digitální zrcadlovce SD1 této značky, ale jiní výrobci ji nepřevzali.

2003 2001 Společnost Polaroid, která se nedokázala přizpůsobit stále více digitálnímu světu, ohlašuje úpadek.

Společnost Canon přichází s modelem EOS 5D, první digitální zrcadlovkou se snímačem full-frame ve spotřebitelské cenové třídě.

2006

2008

Tři roky po fúzi firem Konica a Minolta nová společnost Konica Minolta nadobro opouští fotografický průmysl a svou výrobu zrcadlovek prodává společnosti Sony. Krátce poté společnost Sony představuje svou první digitální zrcadlovku α100.

Společnost Nikon uvolňuje model D90, první digitální zrcadlovku, která kromě statických snímků zaznamenává také video.

2004

• Firma Ludicorp se sídlem ve Vancouveru zahajuje provoz webu Trh digitální fotografie Flickr ke sdílení fotografií. Již za něco vstupuje do nové éry, málo přes rok společnost Yahoo kupuje protože společnost Canon firmu Ludicorp i její produkt Flickr uvádí svůj model Digital přibližně za 22–25 milionů liber. V roce Rebel s rozlišením 6 MP 2015 je již na tomto webu vystaveno (v Evropě pod názvem EOS více než 10 miliard fotografií.

300D a v Japonsku jako • Po více než 100 letech společnost EOS Kiss Digital), který Kodak ukončuje produkci filmových stojí necelých 1 000 liber, fotoaparátů. Měsíc před tímto takže si digitální zrcadlovku oznámením žádá v USA o bankrotovou může dovolit i masový ochranu před věřiteli. spotřebitel.

• Objevuje se první bezzrcadlový fotoaparát s výměnnými objektivy: Epson R-D1. Tento digitální dálkoměrný přístroj vyvinutý ve spolupráci firem Epson a Cosina (která od roku 1999 vyrábí také dálkoměrné přístroje Voigtländer na kinofilm) je vybaven snímačem formátu APS-C s rozlišením 6 MP a bajonetem typu M, který umožňuje používat legendární objektivy značky Leica.

• Společnost Nikon uvádí svůj model F6, poslední z profesionálních kinofilmových zrcadlovek řady F.

2007 Společnost Apple začíná vyrábět přístroj iPhone první generace.

Do roku 2015 se jich prodá 700 milionů.

11

12

2010 • Firma Impossible Project kupuje bývalou továrnu společnosti Polaroid a znovu začíná vyrábět instantní film pod vlastní značkou.

• Začíná fungovat web Instagram na sdílení fotografií.

2012

2015

• Společnost Nikon oznamuje svůj digitální zrcadlovku D800 se snímačem full-frame.

Kromě převratného rozlišení 36 MP také varianta D800E v zásadě ruší tradiční antialiasingový filtr, aby bylo možné zachytit co nejvíce detailů. Zanedlouho potlačují účinky svých AA filtrů i jiní výrobci, případně tyto filtry odstraňují úplně.

• Uzavírá se odkaz George Eastmana, protože společnost Kodak oznamuje bankrot – jedná se o další filmovou oběť digitálních technologií, která na technologický vývoj zareagovala příliš pomalu.

Společnost Canon zvyšuje počet pixelů svých modelů EOS 5DS a EOS 5DSR a tyto digitální zrcadlovky se snímačem full-frame mají nyní rozlišení 50 MP.

2011 Společnost Lytro uvádí svůj první „fotoaparát světelného pole“. První generace přístrojů Lytro Camera poutá pozornost technologií, která umožňuje měnit zaostření a hloubku ostrosti až na hotové fotografii.

2013 • Společnost Sony nabízí první bezzrcadlové přístroje (CSC – compact system cameras) s označením A7R a A7R2 se snímačem typu fullframe, které mají rozlišení 24 MP, resp. 36 MP. V roce 2015 se rozlišení v modelu A7RII zvyšuje na 42 MP. • Stejného roku Sony uvádí svou řadu „objektivových fotoaparátů“ QX. Přístroj QX zahrnuje objektiv a snímač s vysokým rozlišením, zatímco displej k prohlížení a ovládací prvky poskytuje smarphone.

2016 • Digitální fotoaparáty na střední formát díky modelu Hasselblad X1D začínají používat bezzrcadlovou konstrukci.

• Společnost Leica představuje digitální dálkoměrný přístroj klasického typu M-D (Typ 262) bez zadního displeje.

Další vývoj Stačí se podívat, co se ve fotografii odehrálo v 21. století, abychom si uvědomili, jak rychle se fotografická technologie mění: v roce 2000 se o přístrojích se snímačem full-frame teprve uvažovalo, o digitální zrcadlovce pod 1 000 liber jsme si mohli jenom nechat zdát a bezzrcadlovky, pokročilé fotoaparáty v telefonech a digitální video ve vysokém rozlišení si prostě nikdo neuměl představit.

V současnosti jsou však všechny tyto produkty – a mnohé další – docela běžné, zatímco značky s dlouhou tradicí, které kdysi určovaly směr vývoje, například Kodak, Minolta a Polaroid, se změnily na pouhé historické poznámky pod čarou.

Co nás tedy ještě čeká? Nevíme to samozřejmě najisto, ale právě proto je vývoj tak zajímavý! V nejbližší budoucnosti je téměř jisté, že bezzrcadlové přístroje budou i nadále ukusovat z trhu digitálních zrcadlovek, a je dokonce možné, že zrcadlovky „tradiční“ konstrukce se úplně přestanou vyrábět. Dá se říci, že tento vývoj již probíhá, protože společnost Sony se od digitálních zrcadlovek odvrací a společnost Hasselbad nabízí středoformátový model bez zrcadla.

Také dalším významným výrobcům již podle všeho dochází inspirace, protože nové digitální zrcadlovky přicházejí se stále menším počtem revolučních funkcí.

Na opačném konci produktové řady již prodeje kompaktních fotoaparátů slábnou kvůli invazi smartphonů a těžko si představit, že trh levných kompaktů bude existovat i za několik let. Špičkové kompakty se nejspíše udrží, ale automatické modely již nevyhnutelně směřují k zániku.

Některé kategorie sice čeká úpadek, ale na druhou stranu se na obzoru objevují některé velmi zajímavé technologie, které fotografii zajistí další rozvoj. V době psaní této knihy společnost Light navrhuje fotoaparát s více objektivy L16, který kombinuje 16 samostatných objektivů a 16 jednotlivých snímačů do jednoho zařízení připomínajícího přerostlý smartphone. Pomocí těchto objektivů se snímači pak vytvoří jediný snímek s vysokým rozlišením. Stejně jako u působivých fotoaparátů firmy Lytro zaznamenávající „světelné pole“ také v tomto případě lze ohniskovou rovinu a hloubku ostrosti upravit až po zachycení snímku, takže fotografové mohou začít tvořit zcela novým způsobem.

První ukázky výstupu obou těchto technologií sice technicky zaostávají za obrazy z nejnovějších digitálních zrcadlovek nebo bezzrcadlovek, ale to platí i o snímcích ze špičkových přístrojů tohoto typu, po kterých jsme toužili před deseti lety. Stačí porovnat záběry z modelu Nikon D1 za 5 000 liber a novějšího modelu Nikon D3300 za 300 liber a tento přístroj pro začátečníky svého profesionálního předchůdce naprosto zahanbí. Z toho je jasné, že nová technologie vždy potřebuje nějaký čas, aby dozrála.

Ve stejnou dobu digitální video vstupuje do éry „8K“ a fotoaparáty nabízejí obraz v rozlišení kolem 8 000×4 000 pixelů – to odpovídá celým 32 megapixelům. Jak se video v rozlišení 4K v mnoha fotoaparátech prosazuje jako „standard“, je pouze otázkou času, než bude následovat i vyšší rozlišení. Spolu s tím se možná objeví i zcela nový způsob fotografování: místo toho, aby fotografové čekali na klasický „rozhodující okamžik“, budou moci každý okamžik zaznamenat v úžasném špičkovém rozlišení a ideální rámec vybrat později. Společnost Panasonic již u některých svých produktů typu 4K tuto funkci nabízí.

Více se mohou rozšířit také přístroje, které fotografují a montují panoramata v úhlu 360 stupňů. Mnohé z nich se skrývají pod kategorií „akčních fotoaparátů“, ale jiné jsou větší a dokáží snímat obrazy ve vysokém rozlišení – kombinace 36 dílčích fotoaparátů přístroje Panono 360 poskytuje obraz se šokujícím rozlišením 108 megapixelů. Zanedlouho tedy možná budeme moci nejen zaznamenávat každý okamžik, ale také každý úhel, takže získáme všezahrnující pohled na okolní svět v reálném čase. Samozřejmě přitom i nadále budeme muset svůj přístroj někam postavit, ale snadno si můžeme představit, že roli stativů v 21. století převezmou drony.

Stejně jako nám zítřejší technologie nabídne způsoby fotografování, kterým v současnosti ještě tak docela nerozumíme, zároveň je docela pravděpodobné, že se jisté renesance dočká i film. Nové generace fotografů již žádnou formu filmové fotografie vůbec nezažily. V této skupině se však začíná šířit zájem o více „praktickou“ a fyzickou formu fotografie, která by představovala protiváhu ke stále více automatizovanému digitálnímu světu. A proč ne? Fotografie je nakonec fotografie bez ohledu na to, jakou technologii používáme.

13

ČÁST 1

Expozice Fotoaparáty jsou sice stále vyspělejší a film už téměř zcela vyklidil pole digitálnímu záznamu, ale principy expozice se na nejzákladnější úrovni od úsvitu fotografie nezměnily: jednoduše jde o to, aby byl film nebo snímač po správnou dobu vystaven správnému množství světla. Navzdory tomu, že se přitom využívají pouhé tři ovladače, může zvládnutí této klíčové fotografické dovednosti trvat překvapivě dlouho.

16

ČÁST 1 EXPOZICE

Než začneme S libovolným fotoaparátem můžeme hned začít pořizovat skvělé snímky, ale měli bychom nejdříve zkontrolovat, zda je přístroj správně nastaven – a přitom je také potřeba zvolit nejvhodnější formát souboru a velikost obrazu.

TIFF Třetí formát souboru, se kterým se můžeme setkat, se označuje zkratkou TIFF. Obvykle jej však nenajdeme mezi možnostmi v na‑ bídce fotoaparátu. Soubory typu TIFF zpravidla nejsou komprimova‑ né a mívají tedy značnou velikost.

Dovolují však digitální fotografii uchovat v celé její kráse – snímek nekazí žádné artefakty bez ohledu na to, kolikrát soubor otevřeme a znovu uložíme. Z tohoto důvodu se formát TIFF často používá k archivaci. Po zpracování souboru RAW lze data uložit ve formátu TIFF, který slouží jako hlavní kopie, z níž je možné tisknout nebo generovat soubory JPEG ke sdílení on‑line.

UKLÁDÁNÍ VE DVOU FORMÁTECH Mnoho pokročilých fotoaparátů umožňuje zaznamenávat všechny pořízené snímky souběžně ve formátech RAW i JPEG. Tato funkce je praktická, protože získáváme soubor JPEG, který můžeme okamžitě sdílet či tisknout. Vedle něj však máme k dispozici i soubor RAW, který lze dále upravovat a zpracovávat a který umožňuje dosáhnout optimální obrazové kvality. Nevýhoda spočívá v tom, že ukládáme dvě verze stejné fotografie, takže se rychleji zaplňují paměťové karty (a pevné disky).

Formáty souboru

RAW

Formát souboru představuje způsob, kterým se digitální fotografie ukládají na paměťovou kartu nebo do interní paměti zařízení.

Jestliže používáme smartphone, tablet nebo kompaktní přístroj, pravděpodobně způsob záznamu snímků nemůžeme příliš ovlivnit – obrázky se budou ukládat ve formátu souboru JPEG. Některé fotoaparáty však vedle souborů JPEG nebo místo nich umožňují snímat také soubory RAW. Který formát je tedy nejvhodnější?

Kompaktní přístroje vyšší kategorie, bezzrcadlovky a digitální zrcadlovky umožňují kromě souborů JPEG ukládat také soubory RAW. Na rozdíl od formátu JPEG, který je založen na univerzálním standardu, soubory RAW definují jednotliví výrobci fotoaparátů. Každý z nich přitom pro své soubory RAW používá odlišný název (a také algoritmus zpracování) – soubory z přístrojů Canon mají příponu CRW a soubory z aparátů Nikon příponu NEF. Bez ohledu na název však vycházejí ze stejného principu: soubor RAW v zásadě obsahuje nezpracovaná data ze snímače fotoaparátu, takže se jedná o nejčistší obraz, jaký lze z přístroje dostat.

JPEG Obliba souborů typu JPEG vychází z toho, že jsou velmi všestranné. Soubory JPEG se zpracovávají ve fotoaparátu, což znamená, že všechny úpravy barev, kontrastu, zaostření a dalších parametrů se na snímek aplikují ihned po jeho pořízení. Fotografie se pak při ukládání komprimuje, čímž se zmenšuje velikost souboru. To je skvělé, chceme-li své snímky vystavovat na webu nebo je sdílet e-mailem, protože obrázky jsou použitelné již v okamžiku svého pořízení. Menší soubory lze také rychleji odesílat e-mailem nebo na web (závisí to samozřejmě i na rychlosti připojení k Internetu).

Soubory JPEG však nejsou dokonalé.

Problém spočívá v tom, že při kompresi souboru dochází k trvalé ztrátě části obrazových dat, a čím je úroveň komprese větší, tím více dat mizí. Silná komprese tedy může poskytovat soubory s minimální velikostí (které se dají bleskově přenášet), ale zároveň může do souborů zavádět podivné artefakty. Někdy si jich nemusíme ani všimnout, ale v jiných případech se mohou nepříznivě projevit na obrazové kvalitě.

Soubory RAW se vyznačují tím, že obrazová data ukládají 12- nebo 14bitově, zatímco soubory JPEG jsou 8bitové. Na bitovou hloubku se podrobněji zaměříme později (str. 374), ale můžeme říci, že vyšší bitová hloubka odpovídá vyšší obrazové kvalitě.

Protože ale soubor RAW není zpracován ve fotoaparátu, je nutné jej zpracovat jinde.

Tuto úlohu plní zařízení, které je vybaveno softwarem na konverzi souborů RAW. Díky tomu lze dosáhnout ideálního vzhledu fotografií, protože při zpracování je možné nastavit a vyladit vyvážení bílé, kontrast, ostrost a nesčetné další parametry snímku.

Nevýhoda je v tom, že všechny soubory RAW je potřeba zpracovat a převést na alternativní formát (TIFF či JPEG), jinak uložené obrazové informace nejsou dostupné.

Fotografie tedy sice můžeme libovolně zpracovat, ale musíme to udělat se všemi svými obrázky.

DOLE Fotografování ve formátu RAW poskytuje mnoho výhod, ale v zásadě se jedná o to, že získáváme širší možnosti zpracování fotografií, aniž bychom přitom obětovali obrazovou kvalitu. Nevýhoda spočívá v tom, že zpracování snímků si vyžádá jistý čas.

NÍZ

KÁ K

OMPRESE JP

EG

VY

SOK

Á KO M P R E S E J P

EG

PO VYFOTOGRAFOVÁNÍ

PO ZPRACOVÁNÍ

NAHOŘE Tento snímek (nahoře) byl uložen s nejnižším stupněm komprese JPEG (vlevo nahoře) a nejvyšším dostupným stupněm komprese (vpravo nahoře). Silná komprese sice umožnila získat soubor s mnohem menší velikostí, ale objevily se kvůli ní neobvyklé artefakty, které obrázek značně poškozují.

Podrobnosti, které jsou při takovém uložení ztraceny, bohužel nelze později obnovit.

JPEG

VÝHODY

NEVÝHODY

DOPORUČENÉ POUŽITÍ

RAW

• Na paměťovou kartu nebo pevný disk lze uložit více fotografií.

• Snímky se zpracovávají ve fotoaparátu a jsou tedy ihned připraveny k použití.

• Menší velikosti souborů umožňují rychlejší odesílání do Internetu.

• Při otevírání, úpravách a opakovaném uložení souborů JPEG dochází k opakované kompresi (ztrátě dalších dat).

• Zpracování je převážně nedestruktivní (tj. neovlivňuje obrazovou kvalitu).

• Snímky je možné upravovat a ladit s ohledem na kreativní efekty.

• Existuje větší prostor na úpravy v případě chybného nastavení fotoaparátu.

• Veškerá použitá komprese je bezeztrátová.

• Silná komprese může zavádět artefakty.

• Při úpravách snímků po jejich pořízení se může snížit kvalita.

• Žádná ztracená data už nelze dodatečně obnovit.

• Zpracování souborů může být časově náročné.

• Aby bylo možné soubory tisknout či vystavovat on‑line, je nutné je nejdříve převést na jiný formát.

• Soubory jsou větší než soubory typu JPEG, takže se paměťové karty zaplňují rychleji.

• Tento formát není k dispozici ve všech fotoaparátech (zejména v kompaktních zařízeních).

• Chceme-li fotografie tisknout nebo sdílet přímo z fotoaparátu.

• Nechceme-li trávit čas zpracováním fotografií v počítači.

• Požadujeme-li nejvyšší obrazovou kvalitu a nevadí nám, že musíme vynaložit dodatečné úsilí.

• Jestliže potřebujeme intenzivní úpravy, případně chceme svým fotografiím dát konkrétní vzhled.

17

18

ČÁST 1 EXPOZICE

Velikost obrazu MALÝ RAW Společnosti Canon i Nikon umožňují v některých svých fotoaparátech nastavit formát sRAW neboli malý RAW (small Raw). Canon navíc nabízí také formát mRAW, tj. střední RAW (medium Raw).

Tento formát má kombinovat vyšší bitovou hloubku a lepší možnosti zpracování, jaké poskytuje snímání do formátu RAW, s menší velikostí snímků a komprimovaným uklá‑ dáním. Za současné situace, kdy se stále zvyšuje rozlišení snímačů, to je velmi výhodné, protože senzory jinak dokáží generovat mimořádně objemné soubory. Velké soubory se pomaleji zapisují na paměťovou kartu, což může omezovat rychlost sériového fotografování, déle se stahují a přenášejí do počítače, vyžadují více prostoru na paměťové kartě a pevném disku a kromě toho také při svém zpracování spotřebují více výpočetního výkonu počítače. Důležitější je však to, že všechny fotografie nemusí být v maximálním rozlišení – někdy můžeme upřednostňovat nebo potřebovat menší obrázky. Dříve jsme v takovém případě museli fotografovat ve formátu JPEG, kdy jsme měli omezené možnosti zpracování, nebo jsme museli fo‑ tografovat ve formátu RAW a poté snímky zmenšovat. Díky formátu sRAW (nebo mRAW) však můžeme využít výhody obou přístupů.

Kromě volby formátu souboru (za předpokladu, že máme na výběr) musíme nastavit také velikost obrazu neboli rozlišení svých fotografií. Jedná se o počet pixelů, které utvoří výslednou fotografii. Může dosahovat maximálního rozlišení snímače (tedy až 8 milionů pixelů v případě fotoaparátu s rozlišením 8 megapixelů, 16 milionů pixelů ve 16megapixelovém fotoaparátu, 24 milionů pixelů ve 24megapixelovém fotoaparátu atd.).

Jednotlivé modely fotoaparátů vyjadřují velikost obrazu různými způsoby, takže se můžeme setkat s hodnotou MP (megapixel) a vybírat například mezi velikostí obrazu 24 MP, 14 MP, 6 MP a 2 MP. Jiné přístroje uvádějí rozměry v pixelech, takže v jejich nabídce najdeme možnosti jako 6016 × 4000, 4608 × 3072, 3072 × 2048 a 1920 × 1280, které udávají počet pixelů ve vodorovném a svislém směru. Existují také aparáty, kde jsou jednotlivé možnosti označeny záhadnými názvy jako Large, Medium a Small (ačkoli tyto názvy jsou kvůli srozumitelnosti obvykle doplněny také jedním z předchozích dvou popisů). Velikost, kterou je vhodné zvolit, obvykle závisí na tom, k čemu své snímky potřebujeme.

VELKÉ ROZMĚRY Většina fotografů by měla zvolit největší velikost obrazu. Vycházíme-li z obrazového souboru největší možné velikosti, máme mnohem více možností, jak se svými fotografiemi naložit (včetně jejich zmenšení, pokud to potřebujeme). V případě tisku platí jednoduché pravidlo: čím větší rozlišení, tím větší výtisky můžeme vytvořit.

Velké soubory jsou také užitečné, jestliže své snímky často ořezáváme, protože při ořezu se odstraňuje část pixelů a fotografie se zmenšují. Pokud fotografujeme ve formátu RAW, někdy ani velikost obrazu zmenšit nelze: hodně fotoaparátů ukládá soubory RAW pouze v nejvyšším rozlišení.

Dostáváme tedy fotografii v největší možné velikosti (vychází se přitom z toho, že

fotografujeme-li ve formátu RAW, je prakticky jisté, že chceme získat ten největší a nejkvalitnější obrazový záznam).

MALÉ ROZMĚRY Jestliže snímáme ve formátu JPEG, můžeme často nastavit nejrůznější velikosti obrazu: od plného rozlišení snímače až po obrázky velikosti řekněme 1 megapixelu či menší. Na první pohled se může zdát, že takové nastavení příliš nedává smysl – k čemu si nakonec kupovat fotoaparát s rozlišením 24 megapixelů a poté pořizovat snímky velikosti 2 megapixelů? S menšími fotografiemi se však rychleji pracuje.

Jestliže například fotografujeme pro sportovní rubriku novin, nepotřebujeme obrázky ve velikosti jako na fotografickou výstavu.

Stačí nám soubory, které se budou zpracovávat a zapisovat na paměťovou kartu co nejrychleji, aby mohl aparát vzápětí pořizovat další snímky. Podobně pokud své fotografie potřebujeme používat pouze on‑line (například do webového katalogu či k prodeji na aukčním webu), pak menší snímky znamenají menší velikosti souboru, které se na webové stránce budou rychleji načítat. Jestliže pořizujeme snímky, které se budou používat výhradně on‑line, pak v praxi můžeme nastavit překvapivě nízké rozlišení – k prohlížení na obrazovce často naprosto stačí obrázky s rozlišením 1 MP.

VLEVO Počet pixelů na obrázcích zásadně ovlivňuje, nakolik je lze zvětšit (ať už při prohlížení na obrazovce, či na výtisku).

V případě tisku se u obrázků obvykle nastavuje rozlišení 300 pixelů na palec (ppi), což znamená, že na každý délkový palec obrazu se vejde 300 pixelů (neboli 120 pixelů na centimetr). Při prohlížení na obrazovce se používá rozlišení 72 ppi.

Obrázek vlevo znázorňuje, jak velký bude obrázek s rozlišením 1 megapixelu při nastavení 300 ppi. Kvalita je sice vysoká, ale obrázek má na šířku pouze 4 palce (10 cm). Výřezy na dolním řádku oproti tomu zachycují, nakolik by se obrázek zvětšil, pokud by měl větší rozlišení – při 300 ppi by obrázek s rozlišením 24 MP měřil přibližně 20×13 palců neboli 50×34 cm.

3 MEGAPIXELY

6 MEGAPIXELŮ

Fotografii s rozlišením 1 MP je možné zvětšit tak, aby se vytiskla ve stejné velikosti jako fotografie s rozlišením 24 MP. Avšak vzhledem k tomu, že přitom žádné pixely nepřibývají, snímek zvětšený na cílovou velikost bude dosahovat rozlišení pouhých 60 ppi (namísto 300 ppi). Každý pixel bude tedy větší a mnohem zřetelněji patrný.

Při prohlížení na obrazovce (kde se jako standardní rozlišení používá 72 ppi) by to nevadilo, ale výtisk by při podrobném zkoumání neobstál.

14 MEGAPIXELŮ

1 MEGAPIXEL, ZVĚTŠENO

24 MEGAPIXELŮ

19

20

ČÁST 1 EXPOZICE

Expoziční trojúhelník Clona, expoziční čas a citlivost: tyto tři parametry určují, zda bude fotografie příliš tmavá či příliš světlá, nebo zda bude vypadat ideálně.

ƒ/2,8

ƒ/4,0

ƒ/5,6

ƒ/8,0

ƒ/11

ƒ/16

ƒ/22

ƒ/32

Clona

Expoziční čas

Slovník Apple definuje clonu jako „otvor, díru nebo mezeru“ a když ve fotografii diskutujeme o nastavení clony, v zásadě máme na mysli právě toto. Clona se obvykle nachází v objektivu a vzniká mezi několika lamelami, které lze nastavit tak, aby tvořily otvor proměnlivé velikosti. Fyzikální princip je jednoduchý: čím je otvor clony větší (clona má větší průměr), tím více světla jím může projít. Z hlediska fotografické expozice tedy větší otvor clony znamená, že na snímač dopadne více světla a obraz bude světlejší. Naopak platí, že menší otvor clony propustí na film nebo snímač méně světla a výsledný obraz bude tmavší.

V porovnání s principy clonových čísel dokážeme expoziční čas pochopit naprosto hravě. Jak totiž vyplývá z názvu, tento parametr vychází z veličiny, kterou známe mnohem lépe: z času. Každý fotoaparát obsahuje nějakou závěrku, která se otevírá a zavírá. Přitom umožňuje, aby se světlo procházející objektivem (a clonou) dostalo na film nebo na snímač. Expoziční čas jednoduše popisuje časový interval, kdy může světlo proudit na film či snímač.

Z hlediska expozice je celý princip opět poměrně prostý: čím déle necháme světlo dopadat na snímač, tím bude výsledný snímek jasnější.

Princip je sice celkem snadno pochopitelný, ale jisté komplikace se objevují při popisu clony. Z tohoto důvodu začínající fotografové často s expozicí poněkud zápasí. Problém spočívá v tom, že velikost clony se vyjadřuje ve clonových číslech, což je princip, s nímž se mimo obor fotografie prakticky nesetkáme. Přesný význam clonového čísla objasníme na následujících stranách. Prozatím se však spokojíme s tím, že clonové číslo znamená zlomek.

Stejně jako v matematice platí, že zlomek ½ je větší než ¼, clonové číslo ƒ2 tedy udává větší clonový otvor než ƒ4, clonové číslo ƒ4 popisuje větší otvor než ƒ8 atd.

Nejsnáze si to zapamatujeme tak, že si budeme neustále připomínat zásadu: „větší číslo, menší clonový otvor“. Opakujme si to tak dlouho, až si to vštípíme do paměti.

Uděláme tím první zásadní krok k tomu, abychom porozuměli expozici.

U většiny bezzrcadlových fotoaparátů a digitálních zrcadlovek se expoziční časy pohybují v rozsahu od super-krátkých (rychlých) časů 1/4 000 sekundy až po super-dlouhé časy dosahující 30 sekund.

Většina přístrojů je také vybavena nastavením B (neboli Bulb – balonek), které umožňuje ponechat závěrku manuálně otevřenou libovolně dlouho. Tato funkce se zpravidla používá při fotografování v mimořádně slabém osvětlení a v noci, kdy se expoziční časy místo běžných zlomků sekundy obvykle měří v minutách (nebo dokonce hodinách – viz str. 52).

VLEVO Tento obrázek znázorňuje typický rozsah clonových čísel od ƒ2,8 do ƒ32. Jedná se o standardní clonová čísla, jejichž řadou se budeme záhy zabývat. Prozatím si opakujme mantru „velké číslo, malý clonový otvor“.

Dostaňte maximum ze svého fotoaparátu, kompaktu i zrcadlovky.

E N C Y K L O P E D I E

• Zjistěte, jak pořídit skvělé snímky s fotoaparátem, který máte zrovna u sebe.

Jak na úžasné portréty?

• Pronikněte do složitějších konceptů díky tipům, ilustracím a fotografiím.

• Jednoduché popisy a žádné složité vědecké definice.

Chcete perfektně ostré snímky?

Kompletní

• Začněte u základních technik a pokračujte k pokročilým.

Na trhu je spousta knih, které o sobě tvrdí, že jsou kompletní průvodci. Tato JE!

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

ky?

Jak vyfotit zajímavé rodinné sním

DOPORUČENÁ CENA: 529 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK1805

ISBN 978-80-7413-378-7

9 7 8 8 0 7 4 1 3 3 7 8 7

CHRIS GATCUM

Naučte se:

Jak funguje clona | Expozici Jak pracuje ISO | Jak ostří objektivy Jak pracuje blesk | Co je to kompozice Jak na černobílou fotografii Co je to bokeh | Jak upravovat snímky Jak na analogové fotoaparáty

A

F O T O G R A F I E

Nejlepší fotografie z každého aparátu

Fotografie si od svého vzniku prošla dvěma velkými revolucemi: příchod digitální fotografie a sociální změny. Toto je kniha, která fotografii bere v takovém stavu, v jakém je dnes.

• Pochopte, jak nad fotografií přemýšlejí profíci, díky několika inspirativním lekcím.

G R A F I K A

AUTOR SVĚTOVÝCH BESTSELLERŮ

CHRIS GATCUM