Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1. 0 Proč jsou knížky edice Jú, už si čtu! právě takové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1. 1 Genetická metoda čtení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1.2 Písmo. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1.3 Jednoduchost textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1.4 Multikulturní přístup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 1.5 Vzhled a názornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 1.6 Obsah příběhů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 1.7 Komplexní rozvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 2. Doporučení, jak s knížkami pracovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 2.1 Společný čas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 2.2 Kniha jako vzácnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 2.3 Prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 2.4 Četba nahlas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 2.5 Představení nové knihy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 2.6 Před četbou některé z knížek edice Jú, už si čtu! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 2.7 Během četby některé z knížek edice Jú, už si čtu! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 2.8 Po četbě některé z knížek edice Jú, už si čtu! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 3.0 Nápady, jak z knížek Jú, už si čtu! vytěžit co nejvíce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 3.1 Já a Lu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 3.2 Ed a An . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 3.3 Čáp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 3.4 Tom a pes Rek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
JÚ, UŽ SI ČTU! Copyright © Dorling Kindersley Limited, 2019 A Penguin Random House Company Translation © Kateřina Šebková, 2020
ISBN 978-80-242-7816-2
Úvod Milé děti, milí rodiče a pedagogové, v rukou držíte set knih pro nejmladší čtenáře. Příběhy, které v nich najdete, jsou podávány s lehkostí prostřednictvím dětského pohledu na svět. Uvedené texty jsou velice krátké a doprovázené ilustracemi, slova se postupně prodlužují a znalost písmen se s každou knihou prohlubuje a rozšiřuje. Všechny tyto didaktické postupy umožňují začínajícímu čtenáři zažít úspěch v podobě prvních přečtených knih, který zároveň aktivizuje vnitřní motivaci k dalšímu čtení. Abychom z těchto stručných textů vytěžili co nejvíce, navazují na ně podněty k dalším hrám, tematickým diskuzím nebo procvičovacím pracovním listům. Motivací ke vzniku těchto setů byla naše vlastní pedagogická zkušenost, při které jsme pozorovaly, že již děti předškolního věku projevují přirozený zájem o písmena a jejich spojování ve slova nesoucí obsahový význam. Na českém trhu se nám nedařilo najít potřebné materiály, a tak jsme si je začaly samy vytvářet a testovat jejich funkčnost s dětmi ve třídě. Jedním z produktů je právě set, který držíte v rukou. Ať už jste rodiče, nebo učitelé malých zájemců o čtení, přejeme vám hodně radosti z četby a kvalitně stráveného společného času.
Vaše autorky Klára a Petra
3
1. Proč jsou knížky edice Jú, už si čtu! právě takové Knížky, které držíte v rukou, jsou v některých ohledech unikátní a specifické. V této kapitole vysvětlujeme, v čem jejich specifika spočívají, a odůvodňujeme jejich zařazení.
1.1 Genetická metoda čtení Genetická metoda čtení, ze které v knížkách vycházíme, je označována také jako hlásková metoda. Při četbě čtenář neslabikuje, ale vyhláskuje každé písmeno zvlášť a závěrem je spojí ve slovo. Tuto metodu, jež vychází z intuitivního čtení, používáme i v prostředí naší mateřské školy, protože je velmi vhodná pro předškolní děti, které mají o čtení zájem. Předpokladem úspěšného čtení genetickou metodou je rozvoj sluchového vnímání. Dítě by mělo dokázat ve slovních hrách identifikovat počáteční a koncovou hlásku. Podstatné je také procvičovat spojování hlásek ve slova a naopak rozdělování slov na hlásky (např. p-e-s: pes; míč: m-í-č). Následně se symbol písmene propojuje se zvukem – hláskou. Děti se tak naučí celou abecedu v relativně krátkém časovém období. Stejně postupujeme i v těchto knížkách. Jejich velkou výhodou je, že se písmena a krátká slova často opakují, a tak si čtenáři jednotlivé symboly znovu a znovu připomínají a upevňují. Knihy na sebe navazují a nových písmen postupně přibývá. Čtenáři tak mají čas si i nové symboly během příběhu opakovat a dostatečně si je osvojit. K osvojeným písmenům se děti vrací prostřednictvím pracovních listů. Opakovaným čtením knížky nebo čtením té následující se osvojená písmena udržují v paměti, kde později mohou najít své trvalé místo. Při běžném užívání genetické metody čtení se děti soustřeďují pouze na jeden typ písma – na velká tiskací písmena. Teprve po osvojení celé abecedy se věnují i malým tiskacím písmenům. Právě v tom vnímáme jediný a zásadní rozdíl mezi běžným uplatňováním genetické metody čtení a podobou těchto knížek. Proč si za tím stojíme, se dočtete v další kapitole.
1.2 Písmo V knížkách používáme písmena jak malé, tak velké tiskací abecedy. Malí čtenáři se v běžném životě přirozeně setkávají s oběma variantami, ať už v knihách či časopisech, nebo na různých nápisech a cedulích. Z tohoto důvodu nám přijde přirozené představovat dětem obě varianty paralelně. Vycházíme tak z reálného světa dětí a jejich přirozené snahy absorbovat znalosti ze světa, který je obklopuje.
1.3 Jednoduchost textu Celý text se snažíme co nejvíce zjednodušit tak, aby malý čtenář zažíval radost a úspěch, což je velmi důležité pro motivaci k dalším pokusům o čtení. Z tohoto důvodu mají slova zpočátku délku pouze dvou písmen a později tří písmen. Věty se postupně prodlužují z holých vět až do delších souvětí. V návaznosti na genetickou metodu
4
čtení respektujeme posloupnost při nabývání nových znaků – písmen. Znamená to, že písmena a hlásky, se kterými se děti setkávají zřídka, se objevují v textu až později. Zjednodušení také spočívá v absenci slov obsahujících změkčení, jako například bě, pě, vě, di, ti, ni. Děti mají přirozeně tendenci číst tato slova po hláskách, a zpočátku jim tedy nedávají smysl. Jedná se až o pokročilejší čtenářskou dovednost, které se prozatím vyhýbáme, aby malí čtenáři pocítili úspěch.
1.4 Multikulturní přístup Svět, v němž naše děti žijí a budou žít i v budoucnu, je plný lidí, kteří přicházejí z různých částí světa. Možná se nám někdy zdá, že mají neobvyklá jména. Také my na tuto zkušenost navazujeme a volíme různorodá křestní jména postav dětí. Děti, na rozdíl od nás dospělých, taková jména přijímají velmi samozřejmě, s respektem a bez předsudků. Byly bychom rády, kdyby tyto knížky posloužily všem nejmenším čtenářům, i těm, kteří se český jazyk třeba teprve učí.
1.5 Vzhled a názornost Všechny knížky v setu jsme zvolily v menším formátu, aby se s nimi malým čtenářům dobře manipulovalo. Úmyslně jsou také texty v jednotlivých oddělených knížkách – je to proto, aby čtenář mohl zažít potěšení z toho, že už dokáže samostatně přečíst knížku celou. Předpokládáme, že knížky budou číst začínající čtenáři, proto jsou texty krátké a bohatě ilustrované. Ilustrace mohou dopomoci k pochopení obsahu sdělení nebo vést k další diskuzi nad příběhem.
1.6 Obsah příběhů Obsah textů je inspirován dětským světem. Příběhy jsou psané s lehkostí, dětskou zvědavostí a nevinným pohledem na svět. Určující a formující přesah v nich má zejména přátelství a kamarádství – témata, která jsou ve věku našich začínajících čtenářů velmi zásadní a důležitá, a to nejen pro jejich adaptaci na mateřskou či základní školu.
1.7 Komplexní rozvoj Může se zdát, že jsou knížky příliš malé a tenké na to, aby z nich čtenáři dostatečně vytěžili. Je možné, že dítě přečte knížku velice rychle a bude hned vyžadovat další, doporučujeme ale se nad každou z nich na čas pozastavit. V další kapitole navrhujeme podněty k diskuzi, další aktivity a pracovní listy, na které můžete bezprostředně po přečtení knihy navázat. Nevztahují se nutně jen k rozvoji čtenářské gramotnosti, ale k celkovému rozvoji dítěte. Text knížky nás může vést k různým navazujícím diskuzím. Při diskuzi se děti zamýšlejí nad obdobnými situacemi, učí se je hodnotit, kriticky a empaticky myslet nebo si situaci představit ve svém životě. Poté nabízíme další aktivity související s obsahem příběhu. Soustředíme se zejména na rozvoj smyslů a dovednosti spojené s praktickým životem v běžných podmínkách třídy či domácnosti. Pracovní listy navazují na rozvoj čtenářských dovedností spojených s jednotlivými příběhy. Vracíme se v nich hlavně k procvičování osvojených písmen, slov a textů. Navíc děti rozvíjejí zrakovou diferenciaci, koordinaci oko–ruka, správný úchop tužky a jemnou motoriku. Nebojte se být kreativní a vymýšlet k příběhům další hry a aktivity.
5
2. Doporučení, jak s knížkami pracovat Níže uvedená doporučení platí jak obecně při četbě různorodých knih s malými čtenáři, tak i při čtení této edice.
2.1 Společný čas Doporučujeme, aby se ze čtení těchto knížek stala společná činnost malého čtenáře a dospělého (učitele, rodiče). Můžeme dítěti pomáhat s četbou některých písmen, která se mu hůře rozeznávají, a sledovat jeho pokrok nebo oblasti, jež je potřeba ještě procvičit. Tyto postřehy nás mohou inspirovat k dalším souvisejícím aktivitám. Kromě pozorování čtenářských dovedností je velice důležitý příklad dospělých. Pokud nás děti nikdy neuvidí s knihou v ruce, pak to ani od nich nemůžeme očekávat. Velmi podstatný je také čas, kdy se s dětmi posadíme, předčítáme jim nebo nasloucháme tomu, jak samy předčítají. Děti mají naši plnou, ničím nerušenou pozornost. Můžeme během čtení textu klást otázky, ptát se na emoce, které v dětech příběh vyvolává, vysvětlit význam obtížného slova apod. Zároveň v těchto chvílích ukazujeme dětem vzácnou hodnotu společně stráveného času a zacházením s knihou poukazujeme na její hodnotu.
2.2 Kniha jako vzácnost S knížkami zacházíme s respektem. Děti vidí, jak my dospělí s knihami zacházíme, a věrně nás napodobují. Před četbou si umyjeme ruce, posadíme se k čistému stolu nebo na koberec a jemně a pomalu otáčíme stránky. Pokud uvidíme natrženou stránku anebo nějaký čmáranec, snažíme se spolu s dětmi škodu napravit. Knížku nosíme oběma rukama, aby nám nespadla, a vždy ji po četbě vrátíme do knihovny nebo místa u vás doma určeného k ukládání knih. Pokud půjdeme příkladem, děti nás budou přirozeně napodobovat. Příklad naší vlastní lásky ke knihám a moudrosti, humoru a fascinujícím informacím, které obsahují, je jedním z největších darů, které můžeme dětem předat.
2.3 Prostředí Před četbou s dětmi popřemýšlejme také o prostředí, v němž se nacházíme. Zaměřme se na to, zda nás neruší nějaký okolní hluk, zda nás netlačí čas, zda jsme my sami v klidu a můžeme dětem věnovat plnou pozornost. Pro budování čtenářských návyků doporučujeme vytvořit si čtenářský koutek. Může v něm být lampička nebo dostatek přirozeného světla, pohodlné křeslo, sedátko, polštáře, koberec nebo kožešina. Důležité je spojovat četbu s příjemnými pocity pohody, klidu a společné zábavy.
2.4 Četba nahlas To, že dětem čteme nahlas, je pro ně velmi důležité. Děti mají možnost naslouchat správné výslovnosti nových slov a vnímat intonaci hlasu, jež je součástí kouzla sdílení příběhu. Během čtení můžeme poukázat na ilustrace, nechat si dětmi shrnout obsah, vysvětlit obtížnější výrazy nebo diskutovat nad souvisejícími tématy.
6
Stejně tak malí čtenáři benefitují z toho, že mohou nahlas předčítat druhým. Četbou nahlas si trénují přenos symbolů přes interpretaci zvuků do obsahového významu, vhodnou intonaci, přesnou výslovnost a rozšiřují si slovní zásobu. Děti prostřednictvím knih získávají nové informace, fakta, učí se nejen morálním hodnotám, ale například i porozumět humoru. S hlasitou četbou je rovněž spojeno vzrůstání rozsahu pozornosti, sebedůvěry a sebevědomí. S úspěšností četby souvisí také prohloubení vnitřní motivace a lásky ke čtení. Rozvinuté čtenářské dovednosti vedou i k úspěšnosti v dovednostech spojených se psaním. Děti mají výbornou paměť a příběhy si rychle zapamatují. Proto pokud knížky používáte primárně k nácviku čtení, předčítání dospělým by mělo přijít na řadu až po přečtení dětmi. Třeba ve chvílích, kdy dítě potřebuje uklidnit, je unavené nebo jen vyžaduje poslech příběhu vcelku a plynule. Jistě sami dokážete dobře vypozorovat, v jaké fázi se vaše dítě nachází.
2.5 Představení nové knihy Můžeme začít pojmenováním a ukázkou částí knihy: přebal knihy, desky, pevná nebo měkká vazba, hřbet, knižní blok, předsádka a záložka. Vlastním příkladem modelujeme vhodné zacházení s knihou (viz kapitola Kniha jako vzácnost). Je možné využít také smysly: čich, hmat i zrak – přivonět ke knize, pohladit vazbu a pocítit druh papíru v knižním bloku, všimnout si barevnosti, ocenit ilustrace nebo velikost a typ písma. Dále se můžeme zaměřit na konkrétní knihu přečtením názvu knihy, autorů a ilustrátorů. Vysvětlíme dětem, kdo je ilustrátor, kdo autor, čemu se říká ilustrace a text. Můžeme také zmínit a objasnit rok vydání, typ nakladatelství, číslo vydání nebo počet výtisků. Pokračujeme přečtením stránky s věnováním.
2.6 Před četbou některé z knížek edice Jú, už si čtu! Než začnete s četbou knížek z tohoto setu, je dobré se zaměřit na předčtenářské herní aktivity. Nabízíme několik tipů: Z jistěte, která osvojená písmena se v příběhu objevují. Osvojeným písmenem myslíme to písmeno, s nímž se děti setkaly v předchozích příbězích. Jde tedy o písmena, která by děti měly ovládat. Jejich seznam najdete v kapitole 4 ke každé knížce zvlášť. Vybereme jedno z těchto písmen a hledáme předměty v domě, jež na tuto hlásku začínají (např. písmeno m – motorka, míč, mrkev). Můžeme je označit třeba jednobarevnými samolepicími štítky nebo doma vyrobenými kartičkami z různého materiálu. Pak vybereme další hlásku a jinou barvu nalepovacích štítků či jinou barvu pastelky. Tato jednoduchá hra nám může prozradit, kterou hlásku a její znak děti bezpečně ovládají, případně která jim činí obtíže. Hru je možné hrát pouze s vyhledáváním počáteční hlásky a tu označit barevným štítkem, nebo na štítek vždy napsat písmeno, aby došlo k procvičení propojení znaku a hlásky. Starší děti si mohou písmeno napsat samy a pak štítky nalepovat. ▶ Podobně můžeme pracovat také u stolečku s papírem a pastelkami. Do horní části papíru napíšeme písmeno a dětem jej zvukově interpretujeme hláskou (při vyslovování hlásky např. p vyslovíme „p“, a nikoli „pé“ – to by pro dítě mohlo být matoucí). Na tuto počáteční hlásku pak děti vymýšlejí slova, která výtvarně znázorní pod písmeno (např. písmeno k – děti vymyslí a nakreslí kolotoč, květinu, kapesník, kočku, koně). ▶N ovým písmenem myslíme to písmeno, s nímž se děti ještě nesetkaly v předchozích příbězích. Předpokládáme tedy, že je pro děti úplně nové. Seznam písmen najdete v kapitole 4 ke každé knížce zvlášť. Pokud se objevuje v příběhu nové písmeno neboli znak, je důležité
▶
7
nejprve tento znak propojit se zvukem – hláskou. Písmeno můžeme vyskládat na koberec z drobných kamínků, korálků, přírodnin nebo jeho tvar prstem na papíru velkého formátu obtahovat, přičemž opakujeme název hlásky. Připomeňme si, že děti učíme zvuk, který ve slově opravdu slyší, nikoli název, jak ho známe z výčtu písmen abecedy. Tedy: „a“ jako ananas, „b“ jako balón, „c“ jako citrón, „č“ jako čokoláda, „d“ jako dům atd., ne ve znění „bé“ jako balón. Tím bychom dětem nácvik písmen velmi zkomplikovali. Slova (tzv. kódová), která použijeme jako příklad, je dobré vybírat s ohledem na dětskou slovní zásobu. Jistě bude jiná třeba u dítěte s odlišným mateřským jazykem, u dítěte staršího nebo naopak mladšího atp. Podstatou této aktivity je smyslová zkušenost s tvarem písmene.
2.7 Během četby některé z knížek edice Jú, už si čtu! V průběhu četby doporučujeme být dětem nablízku. V ideálním případě přímo vedle nich, naslouchat jim, nenechat je ničím rušit a motivovat je k dokončení. Knížky mají tu výhodu, že jsou velmi krátké, plné podpůrných ilustrací, a tak by dočtení knížky nemělo působit větší problémy, pokud je dítě připravené. Během přechodu na další stránku se můžeme s dětmi pozastavit a vést dialog nad ilustracemi, obtížnými výrazy, situacemi nebo prožívanými emocemi hlavních hrdinů v příběhu.
2.8 Po četbě některé z knížek edice Jú, už si čtu! Po přečtení knížky doporučujeme se hned nepřesouvat ke knížce následující, ale nejprve se zaměřit na související aktivity, jejichž pomocí můžeme ještě více prohloubit čtenářské, ale i další dovednosti. Nabízíme několik tipů: rátíme se k obtížnějším výrazům, zeptáme se dětí, zda jim rozumí, a případně je vysvětlíme. V Požádáme děti, aby nám (příp. tatínkovi, sourozenci, babičce) příběh převyprávěly vlastními slovy. Tím prokážou porozumění obsahovému významu, zapamatování příběhu a schopnost stručného shrnutí. ▶ Klademe kontrolní otázky vztahující se k hlavním postavám, situacím a místům v příběhu. Odpovědi poukážou na porozumění a zapamatování obsahu. ▶ Navrhneme dětem, že mohou knížku přečíst ještě jednou, a my si je natočíme. Video pak můžeme společně zhlédnout a poslat třeba rodičům (popř. prarodičům, přátelům, učitelům) jako překvapení, a sdílet tak naši radost z prvních přečtených knih. Můžeme také hravou formou měřit čas přečtení, zaznamenávat si jej a sledovat, jak se při dalším čtení zkracuje. Děti budou mít radost z toho, jak se zlepšují. Toto samozřejmě volíme citlivě s ohledem ke každému dítěti. ▶ Využijeme související témata k diskuzi. Nasloucháme myšlenkovým pochodům dětí, doplňujeme je našimi zkušenostmi a názory, neodsuzujme jejich nápady, ale respektujeme je. Snažíme se je vést k diskuzi, ve které je každá myšlenka vítaná, zvažována a oceňována. Pokud si nějakými fakty nejsme jisti nebo děti projevují o téma hlubší zájem, můžeme si informace vyhledat v encyklopediích či na internetu. Náměty k diskuzím najdete v kapitole 4. ▶ Je také možné navázat dalšími aktivitami obsahově souvisejícími s danými příběhy. Může se jednat o deskové hry nebo praktické, smyslové, umělecké, sportovní či vědecké aktivity. Nebojme se experimentovat a reagovat na dětský zájem. Podněty k takovým dalším aktivitám najdete v kapitole 4. ▶ K procvičení čtenářských dovedností je možné využívat jednoduchých pracovních listů, kde si děti zopakují nově osvojená písmena a slova herní formou. Ty si můžeme vytvořit samostatně nebo využít ty, které přikládáme v kapitole 4. ▶ ▶
8
3. Nápady, jak z knížek Jú, už si čtu! vytěžit co nejvíce 3.1 Já a Lu Rozsah slov: dvoupísmenná slova Nová písmena: a, á, e, f, í, j, l, n, ó, t, u, ú
■ Náměty k diskuzi yslíš, že všechny děti na světě mají dostatek jídla (hraček) každý den? M Co ty rád/a jíš? Je pro tebe někdy těžké zůstat sedět u jídla? ▶ Dokážeš se s kamarádem/kamarádkou rozdělit (třeba o sušenky)? ▶ Kdo je tvůj kamarád/kamarádka? Co můžeš udělat pro to, abyste byli stále tak dobrými kamarády? ▶ S čím si rád/a hraješ? Jak se o své hračky staráš? ▶ Dokázal/a bys připravit pro kamaráda/kamarádku svačinu? Umíš prostřít stůl či připravit piknik? ▶ ▶
■ HRY Co jím? Cíl: zaměření na chuťové smysly a verbální identifikace pokrmu Pomůcky: šátek na oči, lžičky, nakrájené kousky ovoce (např. banán, kiwi, jablko, meloun, hroznové víno, mandarinka) Postup: Dítěti zavážeme oči šátkem nebo jej požádáme, aby je zavřelo. Do úst mu lžičkou vložíme jeden kousek ovoce. Po rozžvýkání dítě hádá, o jaký pokrm se jednalo. Pokračujeme s dalším kouskem, nebo se můžeme vystřídat. Na závěr můžeme shrnout, že všechny pokrmy, které jsme ochutnali, byly ovoce.
Fotoalbum Cíl: slovní popis situací a míst, pojmenování známých lidí Pomůcky: fotoalbum Postup: S dítětem si prohlížíme fotoalbum a klademe otázky, aby mluvilo hlavně dítě. Ptáme se, zda někoho na fotografii poznává, jestli si vzpomíná, co to bylo za událost, situaci, kde to bylo, jak se tehdy cítilo…
9
Utajená stavba Cíl: trénování paměti, rozvoj hrubé i jemné motoriky Pomůcky: stavebnice (nejlépe dřevěné kostky) Postup: V jedné místnosti postavíme jednoduchou stavbu z kostek a ve druhé necháme stejné kostky na zemi. Dítě má za úkol prohlédnout si stavbu, zapamatovat si ji a postavit stejnou ve vedlejší místnosti. K originální stavbě se může vracet, kolikrát bude chtít, dokud si není jisté, že jsou obě stejné. Pokud nemáme k dispozici více pokojů, můžeme stavby oddělit například dekou. Pak si s dítětem můžeme vyměnit role, nebo můžeme postavit sofistikovanější stavbu a úkol ztížit. Obtížnější verze hry může spočívat v přemalování stavby z kostek do čtvercové sítě na papíře nebo naopak, podle kresby na papíře postavit stavbu z kostek.
Lu (nebo jméno dítěte) jde a v košíku má… Cíl: rozšiřování slovní zásoby, trénink paměti, výslovnost Pomůcky: různé druhy ovoce, šátek na případné zakrývání Postup: Společně si ovoce prohlédneme a případně jednotlivé druhy pojmenujeme. Říkáme frázi a při ní vybereme jeden druh ovoce: „Lu jde a v košíku má kiwi.“ Dítě po nás frázi zopakuje a na konec přidá další druh ovoce. „Lu jde a v košíku má kiwi a jablko.“ Pokračujeme, dokud máme ovoce k výběru. Při těžší variantě zakryjeme ovoce šátkem a trénujeme tak i paměť. Pokud si dítě nemůže vzpomenout a potřebuje zrakovou nápovědu, ovoce odkryjeme. Hru ukončíme počítáním, kolik ovoce má Lu celkem v košíku.
Mytí hraček Cíl: péče o prostředí, jemná motorika, koordinace oko–ruka, posílení svalů ruky (příprava ruky na psaní v budoucnu) Pomůcky: gumová podložka, 1 nebo 2 mističky s vodou (viz postup), hadřík, malý kartáček, špinavá hračka (např. kostka Lega, plastové autíčko), mýdlo, malý ručník Postup: Ukážeme dítěti, že špinavá hračka se dá pěkně umýt a zase nám bude dělat radost. Na podložce hračku nejprve otřeme hadříkem namočeným ve vodě a vyždímaným. Poté na neseme na kartáček trochu mýdla a hračku pečlivě kartáčujeme, až je celá pokrytá mydlinkami. Poté můžeme mýdlo buď otřít hadříkem, nebo nabídneme dítěti druhou misku s vodou a hračku v ní omyjeme. Nakonec otřeme dosucha ručníkem. Mytí hraček je ideální provádět venku či na místě, kde nám voda nevadí.
10
Piknik pro panenky (plyšáky) Cíl: nácvik balení piknikového koše, skládání deky, jemná a hrubá motorika, sluchová paměť Pomůcky: košík, dětské plastové nebo reálné nádobí, deka, ubrousky, vázička, svačinka Postup: Zeptáme se dětí: „Víš, co je to piknik?“ (Je to událost, při které se jí místo doma u stolu venku na dece. Jídlo se donáší v košíku.) Ukážeme dětem, jak na takový piknik zabalit košík a co všechno do něj můžeme dát. Potom děti mohou zkoušet samy připravit piknik, třeba pro svoje plyšáky. Můžeme také jen ukázat obrázek a ptát se dětí, co ještě by do košíku zabalily. Také si můžete udělat opravdový piknik s kamarády a nechat děti pomáhat s přípravou. Piknik a jeho příprava patří mezi oblíbené aktivity a děti se jistě naučí spoustu nových dovedností. Zároveň můžeme procvičovat hlásky v konkrétní situaci, například: „Co na dece začíná na T?“
11
■ PRACOVNÍ LIST Slovní bludiště
Najdi cestu od chlapce k jeho kamarádce Lu tak, že čarou spojíš všechna slova „je“.
12
je
jú
jú
jí
ne
je
Lu
je
je
je
je
ne
je
jí
je
je
je
je
jí
je
ne
tu
já
já
je
tu
já
tu
jí
je
Lu
jí
ne
tu
3.2 Ed a An Rozsah slov: dvoupísmenná slova Osvojená písmena: a, á, e, f, í, j, l, n, ó, t, u, ú Nová písmena: c, č, d, i, k, o, s, v, ž
■ NÁMĚTY K DISKUZI iděl/a jsi někdy slepici? Hladil/a sis ji? Jaké dělá zvuky? Víš, kde žije? Čím se živí? Jak se V říká samci slepice a jejímu mláděti? Z jakého důvodu myslíš, že se chovají slepice? ▶ Stalo se ti někdy, že jsi slyšel/a neznámý zvuk? Hledal/a jsi, odkud přichází? ▶ Houpeš se rád/a na houpačce? Umíš se v houpání s kamarády střídat, nebo ji máš nejraději jen pro sebe? Jak se cítíš, když se chceš houpat, ale houpačka je obsazená? ▶ Jak se zachováš, když najdeš něco, co není tvé? Myslíš, že si to můžeš nechat? ▶
■ DALŠÍ HRY Kde to je? Cíl: rozvoj sluchového vnímání Pomůcky: tikající budík (nebo jiný předmět vydávající permanentní zvuk) Postup: Ukážeme dětem budík, společně si prohlédneme, jak vypadá, a pozorně si poslechneme jeho tikavý zvuk. Poté děti opustí místnost a my budík schováme. Zpočátku může být částečně odkrytý, později jej můžeme schovat tak, aby nebyl vůbec vidět. Pozveme děti zpět do místnosti a vyzveme je, aby budík zkusily podle sluchu najít. S dítětem, které budík najde, si vyměníme role.
Co to slyším? Cíl: rozvoj sluchového vnímání Pomůcky: několik předmětů vydávajících zvuk (kovový hrnek a vařečka, sklenička a voda v láhvi, nůžky, rýže v dóze, minutka), šátek na oči Postup: Ukážeme dětem jednotlivé předměty. Poté jim zakryjeme oči šátkem a vyzveme je, aby hádaly, který z předmětů slyší. Po uhodnutí všech předmětů si role s dítětem můžeme vyměnit nebo společně najít další předměty a ve hře pokračovat, dokud mají děti zájem.
Sluchové pexeso Cíl: rozvoj sluchového vnímání Pomůcky: osm stejných krabiček (neprůhledných lahviček s víčkem), čtyři druhy sypkých surovin (rýže, fazole, písek, korálky…) Postup: Z krabiček vytvoříme dvojice, do každé dvojice dáme přesně stejné množství jedné ze čtyř surovin a krabičky pečlivě zavřeme či zalepíme. Na stůl rozložíme osm stejných krabiček. Vezmeme do ruky první a lehce s ní zatřeseme. Poté zkusíme to samé ještě s jednou krabičkou. Dále postupujeme jako u pexesa: jestliže najdu pár, pokračuji ve hře, pokud ne, hrají další hráči. Pravidla si můžeme přizpůsobit podle potřeby. Děti také rády jen samy vyhledávají stejný pár, experimentují se zvuky.
13
■ PRACOVNÍ LIST Slovní detektivka
Znovu si vezmi do ruky knížku Ed a An a hledej v ní tato slova: Ed, ví, to. Za každé slovo, které v příběhu najdeš, udělej jednu čárku do obdélníku. Kterých je nejvíc? Kterých nejméně? Kterých je stejně?
Ed ví to 3.3 Čáp Rozsah slov: až třípísmenná slova Osvojená písmena: a, á, c, č, d, e, f, i, í, j, k, l, n, o, ó, s, t, u, ú, v, ž Nová písmena: b, ď, h, ch, m, p, š, y, ý
■ NÁMĚTY K DISKUZI Pozoruješ někdy ptáky? Jaké jsi viděl/a? Co se ti na nich líbí? Staráš se o krmení ptáků i v zimě? Co dáváš do krmítka? ▶ Proč myslíš, že čáp rád hnízdí vysoko na komínech, sloupech a stromech, a ne třeba v lese na pařezu? ▶ Dokážeš být trpělivý/á nebo tě rozzlobí, když to, co chceš, nemáš hned? Jak můžeš trénovat svou trpělivost? ▶ Věděl/a bys, jak se zachovat, pokud najdeme mládě vypadlé z hnízda? (Pokud najdeme mládě vypadlé z hnízda, snažíme se hnízdo, ze kterého vypadlo, nalézt a mládě do něj vrátit. Rodiče takových mláďat bývají totiž obvykle nablízku, mládě pak přijmou zpět a dále se o něho starají. Není třeba se obávat, že dotykem odradíme rodiče od mláděte.) ▶
14
■ HRY Krmítko Cíl: pozorování ptactva kolem nás, respekt k přírodě, výroba vlastního krmítka, trénování trpělivosti Pomůcky: pomůcky na stavbu krmítka (může být vyrobeno ze dřeva, z plastové láhve, z kokosového ořechu apod.), semínka a další potrava pro ptáky, pozorovací arch Postup: Společně vyrobíme. To umístíme mezi listopadem a březnem někam, kde na něj budeme dobře vidět (za okno, na strom). Dovnitř nasypeme semínka (len, slunečnice, proso, konopí, mák), ořechy (vlašské, lískové), ovoce a zeleninu (nastrouhanou mrkev, rozkrojené jablko) nebo tukové koule. Čím pestřejší bude potrava v krmítku, tím více různých druhů ptáků jej bude navštěvovat. Nezapomínejme na pítko. Potrava musí být chráněna před deštěm a sněhem. Nyní už stačí mít připravený pozorovací arch a zaznamenávat si, jaký pták přiletěl a kolikrát. Vedeme dítě k tomu, aby kontrolovalo dostatek potravy, vody a čistoty v krmítku. Ptáci nemusí přiletět hned po instalaci krmítka, a tak opět vedeme dítě k trpělivosti.
Co víš o čápovi? Cíl: pojmenování částí těla ptáka Pomůcky: obrázek čápa na papíře A4, tužka Postup: Vyprávíme si o čápovi. Informace můžeme dohledat v různých encyklopediích nebo na internetu. Vytiskneme na papír obrázek čápa. Dítě se snaží určit části těla ptáka (např. zobák, křídla, trup, ocas, hřbet, hlava, hruď, břicho, nohy). Nakonec můžeme obrázek rozstříhat a nechat dítě, aby ho složilo a nalepilo na barevný papír.
Čáp ztratil čepičku Cíl: pohybová reakce na pokyn, pojmenování barev Pomůcky: znalost nápěvu a textu, příp. barevné papírové kartičky Postup: Tuto hru je dobré hrát ve více lidech, ale je možné ji hrát i ve dvou. Jeden představuje čápa, nataženými pažemi předvádí, jak čáp otvírá a zavírá zobák, při chůzi vysoko zvedá kolena a prozpěvuje: „Čáp ztratil čepičku, jakou měla barvičku? Barvičku měla modrou!“ Název barvy buď jen vysloví, nebo může zároveň ukázat kartičku té barvy. Hráči se rychle snaží najít v okolí něco se stejnou barvou a dotknout se toho. Pokud se to některému hráči nedaří, čáp ho uloví a ulovený hraje čápa v dalším kole.
Sázení a zahradničení Cíl: trénink trpělivosti, každodenní povinnost dítěte starat se o rostlinu Pomůcky: hlína, květináč, semínka nebo pecky (pecka z avokáda, pecky rajčat, pupen zázvoru, semínka paprik apod.), konvička na zalévání, voda, lopatka, pozorovací arch Postup: Do květináče dáme lopatkou hlínu a zalijeme ji vodou. Vložíme semínka nebo pecky, zasypeme asi 1–2 cm vrstvou hlíny a znovu zalijeme. Květináč umístíme tak, aby k němu mohlo slunce. Úkol zcela předáme dítěti. Může si denně zaznačit, zda rostlinu zalilo, zda o něco vyrostla apod. Teprve po několika týdnech až měsících každodenní práce můžeme vidět výsledek – plody.
15
Čtení emocí Cíl: rozvíjení emoční inteligence – postupně děti učíme rozpoznávat emoce a později i to, jak s nimi nejlépe pracovat Postup: Na základě obrázků s dětmi vedeme rozhovor: Jak si myslíš, že se děti na obrázku cítí? Jaké emoce asi vyjadřují? Už ses také tak někdy cítil/a? Co se jim asi mohlo stát? Je v pořádku mít různé emoce? (ANO!) Jak si pomoci, když mě přepadne třeba zlost? (Může pomoci např. relaxace, sport, pohyb, bušení do peřiny, zpěv, zakřičet si venku…) Typy emocí: hněv/zlost, obavy, vztek, lítost, strach, radost, údiv, úlek, zklamání, nespokojenost, spokojenost, štěstí… Úkol: Zkus si vybrat jednu emoci a nakresli do volného obličeje na posledním řádku, jak se při ní asi člověk tváří.
16
■ PRACOVNÍ LIST Tvůrce vět
Vystřihni si tyto kartičky se slovy. Slova: čáp, výš, byl, tu, je, líp. Jakou větu z nich dokážeš poskládat? Napadá tě nějaká další? Kolik dokážeš vymyslet různých vět?
✄
čáp byl je
výš tu líp 17
3.4 Tom a pes Rek Rozsah slov: až třípísmenná slova Osvojená písmena: a, á, b, c, č, d, ď, e, f, h, ch, i, í, j, k, l, m, n, o, ó, p, s, š, t, u, ú, v, y, ý, ž Nová písmena: é, r, z
■ NÁMĚTY K DISKUZI Zkoušel/a jsi někdy šít? Umí šít někdo z tvé rodiny? Co všechno k šití potřebuješ? Máš doma nějaké zvířátko jako kluci z příběhu? Jaké? Jak se o ně staráš? Co všechno potřebuje k životu? ▶ Jak se jmenují tví kamarádi? S čím si rádi hrajete? Kde si rádi hrajete? Co to znamená, že jste kamarádi? Jaké máš pocity, když jste spolu, nebo naopak když spolu dlouho nejste? ▶ ▶
■ HRY Vysněný domácí mazlíček Cíl: rozvoj představivosti, jemné motoriky Pomůcky: papír, pastelky, příp. jiné materiály na tvoření Postup: Dítě si představí, že brzy dostane zvířátko, které si nejvíce přeje. Jaké to je zvířátko? Dítě ho nakreslí. Dále přemýšlí, co všechno to pro něj bude znamenat – co vše musí koupit, aby se zvířátko mělo dobře, aby mělo kde bydlet, mělo dostatek místa, aby mělo co jíst a pít; jak se o něj bude muset starat – jak často, co na to bude potřebovat, čí bude potřebovat pomoc. Všechny tyto myšlenky dítě znázorní graficky na papír. Dítě nemusí pracovat pouze s pastelkami, může používat různé další materiály (piliny, semínka, krepové papíry, drátky apod.).
Šití Cíl: rozšíření slovní zásoby o věci potřebné k šití, rozvoj jemné motoriky (nácvik úvazu uzlu, navléknutí nitě, propíchnutí látky) Pomůcky: jehla, nit, pruh papíru, látka, knoflíky, nůžky, polystyren, filc, vata Postup: Pokud s dítětem se šitím teprve začínáme, je vhodné volit následující postup. Snažíme se, aby dítě bylo co nejvíce samostatné. Jednotlivé kroky mohou probíhat i v řádech dnů, není kam spěchat: ▶ Nejdříve ukážeme dítěti nit, kousek ustřihneme a učíme jej udělat uzel. Uzlů můžeme dělat nekonečně mnoho. I na jedné niti. ▶ Dále představíme dítěti jehlu (tupou a tlustou). Ustřihneme nit, navlékneme ji okem jehly a na konci uděláme uzel. ▶ Připravíme si pruh barevného tvrdého papíru. Pomocí jehly a polystyrenu dítěti naznačíme dírky. Dítě šije jehlou jednoduchý steh směrem nahoru a dolu. Ukončíme uzlem. Výsledkem je krásná záložka. ▶ Namísto papíru použijeme nyní čtverec látky a knoflík. Dítě přišívá knoflík směrem nahoru a dolu. Závěrem obmotáme krček mezi látkou a knoflíkem. Ukončíme uzlem. ▶ Z filcu nebo látky vystřihneme dva stejné obdélníky. Po okrajích dítě sešívá naučeným stehem obdélníky k sobě. Těsně před ukončením celého tvaru jej dítě vyplní vatou. Vznikne tak malý polštářek třeba pro panenku či plyšáka. ▶ Dítě si může navrhnout vlastního plyšáka na papír. Z barevných filců pak dvojitě vystřihneme tvar budoucího plyšáka. Na jedné straně bude obličej – dítě přišije knoflíky jako oči, pusu z kousku červeného filcu ve tvaru půlměsíce apod. Nakonec sešije obě části plyšáka k sobě a těsně před dokončením jej vyplní vatou. Vždy, když je nit krátká, udělá uzel a navleče novou. Výsledkem je vlastnoručně ušitý plyšák.
18
■ PRACOVNÍ LIST Co patří k pejskovi Úkolem je spojit čarou předměty, které pejsek potřebuje ke svému životu, a škrtnout, co pejskové vůbec nepotřebují.
19
Skrytý obrázek Vybarvi obrázek podle daných barev. Všechna políčka, kde je napsáno: Rek – modře jde – zeleně rád – žlutě ven – červeně Teo – hnědě Tom – oranžově
Rek Tom
rád
ven
ven
jde
Tom
Teo
jde
20
