Filmový klub Jihlava 2014 by Jihlava

podzimní cyklus 2014

Promítáme vždy v pondělí v 19.30 hodin.

Vážení přátelé filmového umění, vítáme Vás v podzimním cyklu 2014 Filmového klubu Jihlava. Pro letošní čtyři poslední měsíce v roce jsme pro Vás připravili sedmnáct večerů s filmy různorodých žánrů i různého stáří, někdy od světoznámých tvůrců, jindy od debutantů, snímky ověnčené festivalovými cenami i filmy, které se zatím žádným prestižním oceněním chlubit nemohou. Jako tematické pásmo jsme letos zařadili současné italské filmy. Při sestavování programu jsme brali na zřetel Vaše připomínky v anketách FK. V každém případě jsme se snažili zachovat pestrost, aby každé představení mohlo být pro Vás obohacením, někdy možná překvapením, v každém případě však dobrým zážitkem. V organizaci představení jsme provedli změnu: dokumentární večery jsme přesunuli ze čtvrtečních termínů na pondělí – to znamená, že je budeme uvádět v rámci běžných představení filmového klubu. Nebudou chybět ani tradiční besedy se zajímavými osobnostmi. Věříme, že s výběrem titulů pro podzimní cyklus 2014 budete spokojeni. Děkujeme Vám za přízeň a těšíme se na setkání s Vámi ve Filmovém klubu Jihlava. Jaroslav Kristek předseda FK Jihlava

program podzimního cyklu září–prosinec 2014 hrací den pondělí, začátky představení ve 20:00 hod., kino Dukla

září 1. 9. 8. 9. 15. 9. 22. 9. 29. 9.

Přežijí jen milenci Ať žije svoboda | pásmo „Současný italský ﬁlm“ Cesta do školy + beseda | dokumentární večer Pí a jeho život (3D) Cesta ven

říjen 6. 10. Cizí oběd 13. 10. Následky lásky | pásmo „Současný italský ﬁlm“ 20. 10. Je muž, který je vysoký, šťastný? + beseda | dokumentární večer

listopad 3. 11. Hráč 10. 11. Gomora | pásmo „Současný italský ﬁlm“, konec monopolu 17. 11. Lednický park vypravuje Muž, který sází stromy + beseda | dokumentární večer 24. 11. Ona

prosinec 1. 12. Jeden musí z kola ven 8. 12. Lazebník sibiřský 15. 12. Sacro GRA + beseda | pásmo „Současný italský ﬁlm“ | dokumentární večer 22. 12. Jurský park 3D | obnovená premiéra) 29. 12. Pulp Fiction: Historky z podsvětí | Projekt 100

1. září 2014

Přežijí jen milenci (Only Lovers Left Alive) Německo/USA/Velká Británie/Francie/Kypr, 2013, DCP, barevný, anglicky, české titulky, 123 minut scénář a režie: Jim Jarmusch | kamera: Yorick Le Saux | hudba: Carter Logan (SQÜRL), Jozef van Wissem | hrají: Tom Hiddleston (Adam), Tilda Swintonová (Eva), Mia Wasikowská (Ava), John Hurt (Marlowe), Anton Yelchin (Ian), Jeffrey Wright (doktor Watson) a další. | ocenění: International Cinephile Society Awards (Cena za režii), uveden v hlavní soutěži festivalu v Cannes 2013 Nový film ikony amerického nezávislého filmu Jima Jarmusche je netradičním příspěvkem do série upírských filmů. V romantickém příběhu sledujeme konzervativní a dobrovolně izolovaný upírský pár – deprimovaného hudebníka Adama žijícího osaměle v Detroitu a tajemné Evy pobývající v Alžírsku. Před několika staletími uzavřela dvojice dohodu, že nebudou pro krev zabíjet lidi, ale získávat ji mírumilovnějším způsobem – v nemocnicích. Smrtelníky označují za zombie, krev si rádi dají v podobě zmrzliny a tempo jejich života je nepodobné našemu. Film má v sobě notný kus tajemné atmosféry a očekávání něčeho temného, ale zároveň i lehký nadhled a černý humor. Už v úvodním záběru kamera nad svými hrdiny opisuje kruh jako nad otáčející se gramofonovou deskou. Ve spojení tématu lásky a smrti se Jarmuschovi daří přenášet zvláštní pomalou a dusnou atmosféru i na diváky a oblíbený žánr filmů o upírech staví do úplně nového úhlu. Jim Jarmusch (nar. 1953, Akron, USA). Americký filmový režisér, scénárista, herec, kameraman a skladatel. V případě svého posledního filmu se podílel i na hudbě. Svůj osobitý styl si vytříbil nekonečným sledováním francouzské nové vlny v mládí. Jeho nejznámějším filmem je Mrtvý muž, kam do hlavní role obsadil Johnyho Deppa. Zlomené květiny s Billem Murayem získaly Českého lva za nejlepší zahraniční film. režijní filmografie (výběr): Podivnější než ráj (1984), Mimo zákon (1986), Mrtvý muž (1995), Ghost Dog – Cesta samuraje (1999), Kafe a cigára (2003), Zlomené květiny (2005), Hranice ovládání (2009) oficiální stránky filmu: http://www.sonyclassics.com/onlyloversleftalive/

8. září 2014 pásmo Současný italský ﬁlm

Ať žije svoboda (Viva la libertà) Itálie, 2013, DCP, barevný, italsky, české titulky, 93 minut režie, literární předloha: Roberto Andò | scénář: Roberto Andò, Angelo Pasquini | kamera: Maurizio Calvesi | produkce: Angelo Barbagallo | hrají: Toni Servillo, Valerio Mastandrea, Anna Bonaiuto, Valeria Bruni Tedeschi, Michela Cescon, Brice Fournier a další „Jsme uprostřed krize, která ochromila hodnoty, na nichž Západ doposud stál,“ vysvětluje režisér Roberto Andò své pocity. „Ocitli jsme se v bodě, kdy není cesty zpět a kdy je nutné najít nový začátek, nové principy vládnutí i politické komunikace.“ Východisko, které film „Ať žije svoboda“ nabízí, je ryze poetické. Nejde v něm o konfrontaci odlišných politických postojů, ale spíš protikladných mentalit. „Nadstranická“ svobodomyslnost a hédonismus tu smí vítězit nad podstatou praktické politiky: poslání nad povoláním, morálka a emoce nad racionalitou vedoucí ke konsensu, jenž tvoří podstatu politického dialogu, poetická vize nad vizí politickou. Součástí idealistického konceptu je i fakt, že dvojnické politické příběhy pravidelně využívají motivu sametově nenásilné revoluce, v níž outsider „zezdola“ nečekaně získává moc a promlouvá z duše „bezmocného“ lidu. Výsledkem je dobře natočená a příjemná „dvojníkovská“ oddechovka, pyšnící se kvalitními výkony hlavních představitelů a zdravým humorem. Na MFF Karlovy Vary 2013 se dočkal italský režisér Roberto Andò vřelého přijetí. Při uvedení jeho komedie ve Velkém sále publikum několikrát spontánně zatleskalo a po projekci režiséra odměnilo potleskem vestoje. Roberto Andò (1959, Palermo. Itálie) začínal jako spisovatel a scenárista. Jako filmový režisér debutoval snímkem Diario senza date (Deník bez dat, 1995), v němž mísil reportáž a fikci s rozhovory s osobnostmi kultury. Následoval celovečerní hraný portrét autora románu Gepard, italského spisovatele Giuseppa Tomasi di Lampedusy, Il manoscritto del principe (Manuskript knížete, 1999). Dále natočil mysteriózní melodrama Sotto falso nome (Pod falešným jménem, 2004) a rodinné drama Viaggio segreto (Tajná cesta, 2006). Souběžně s filmem se věnuje divadlu a zejména opeře. Jako spisovatel publikoval esejistický román Diario senza date (De-

ník bez dat, 2008), věnovaný Palermu. Svůj román Il trono vuoto (Prázdný trůn, 2012 – cena Premio Campiello za debut) zﬁlmoval následujícího roku pod názvem Viva la libertà (Ať žije svoboda).

15. září 2014 dokumentární večer

Cesta do školy (Sur le chemin de l’école) Francie/Čína/Jižní Afrika/Brazílie/Kolumbie, 2013, DCP, francouzsky, české titulky, 77 minut režie: Pascal Plisson | scénář: Marie-Claire Javoy, Pascal Plisson | kamera: Pascal Plisson, Simon Watel | hudba: Laurent Ferlet | produkce: Barthélémy Fougea | účinkují: Noura Azzagagh, Zahira Badi, Carlito, Zineb Elkabi, Emmanuel J. Esther, Gabriel J. Esther, Micaela, Jackson Saikong, Salome Sailong a další. | ocenění (výběr): Evropská cena César 2013 za nejlepší dokument Děti v některých částech světa žijí v daleko skromnějších poměrech, než na jaké jsou zvyklí školáci v bohatých zemích – včetně té naší. Nemají značkové oblečení ani módní hračky, často musí doma pracovat víc, než je ve vyspělých státech zvykem. Avšak mají šanci na lepší život – mohou i v místních nelehkých podmínkách navštěvovat školu. Jejich cesta za vzděláním, jejich každodenní cesty do školy je pro naše školáky a nakonec i pro dospělé naprosto nepředstavitelná – tak např. jedenáctiletý Keňan Jackson se svou mladší sestrou dvakrát denně zdolává patnáctikilometrovou cestu savanou, která navíc nemusí být vždy bezpečná. Francouzský režisér Pascal Plisson natočil tento dokument ve čtyřech různých zemích světa – jsou zde však sjednocující prvky – kromě strastí dětí při cestě do školy je to i jejich nadšení pro školní výuku (v našich končinách už velmi vzácné) a v neposlední řadě i nádherné záběry exotické přírody a tamní krajiny. Pascal Plisson je francouzský scenárista, režisér a kameraman. Začínal jako TV reportér, později se věnoval dokumentaristice. Natočil několik dokumentárních filmů převážně s tématikou současné Afriky pro TV stanice National Geographic, BBC a Canal+. V roce 2004 debutoval celovečerním hraným filmem Masajové – bojovníci za déšť. režijní filmografie: Masajové – bojovníci za déšť (Massai – Les guerriers de la pluie, 2004), Tajemný ostrov na konci světa (2006, dok.), Cesta do školy (2013, dok.)

22. září 2014

Pí a jeho život (Life of Pi) USA, 2012, 3D, DCP, barevný, anglicky, české titulky, 127 minut režie: Ang Lee | scénář: David Magee (podle románu Yanna Martela) kamera: Claudio Miranda | hudba: Mychael Danna | hrají: Suraj Sharma (Pí Patel), Irrfan Khan (dospělý Pí Patel), Adil Hussain (Santoš Patel), Tabu (Gita Patelová), Rafe Spall (spisovatel), Gérard Depardieu (kuchař) a další. | ocenění (výběr): Oscar 2013 za režii, kameru, hudbu, vizuální efekty, ceny BAFTA 2013 za nejlepší kameru, speciální vizuální efekty... Bestseller kanadského spisovatele Yanna Martela „Pí a jeho život“ líčí příběh chlapce a tygra, odehrávající se z největší části na moři, byl považován za nezfilmovatelný. Režisér Ang Lee nakonec podstoupil riziko a natočil stejnojmenný dobrodružný snímek s jasným spirituálním přesahem. Dospělý Pí, označující sám sebe za katolického hinduistu, vypráví v Montrealu mladému spisovateli svůj příběh. Pí vyrostl v Indii, jeho rodiče tam měli zoologickou zahradu. Při stěhování do nového domova v Kanadě loď ztroskotala a na záchranném člunu přežil pouze sedmnáctiletý Pí s několika zvířaty, z kterých posléze zbyl tygr se zvláštním jménem Richard Parker. Pí a jeho život není jen pouhopouhým dobrodružstvím a vizuálním zážitkem. Je také poselstvím, duchovním putováním, hledáním smyslu věcí i konfrontací s okolním světem. Tvůrce nám nic nevnucuje, nijak s námi nemanipuluje – nechává nám prostor na vlastní úvahy. Ang Lee se narodil v roce 1954 v tchajwanském Pingtungu. Po dokončení National Taiwan College Of Arts (1975) přijel studovat do USA. Byl přijat na prestižní školu University of Illinois. Zde vystudoval divadelní režii. Brzo se však ukázalo, že divadlo není pro Anga to pravé. Vydal se tedy do New Yorku (NY University), kde získal titul v oboru filmová produkce a začíná vlastní kariéru na pozici asistenta režie. Následně se Ang věnoval psaní scénářů. Režijně debutoval až v roce 1992 s komedií Tlačit rukama. režijní filmografie: Tlačit rukama (1992), Svatební hostina (1993), Yin shi nan nu (1994), Rozum a cit (1995), Ledová bouře (1997), Jízda s ďáblem (1999), Tygr a drak (2000), Hire: Chosen (2001), Hulk (2003), Zkrocená hora (2005), Touha a opatrnost (2007), Zažít Woodstock (2009), Pí a jeho život (2012) oficiální stránky filmu: http://www.lifeofpimovie.com/ oficiální facebook: https://www.facebook.com/LifeofPi

29. září 2014

Cesta ven Česká republika, 2014, DCP, barevný, česky, 103 minut scénář a režie: Petr Václav | kamera: Štěpán Kučera | produkce: Moloko film / Jan Macola, Miloš Lochman, Karel Chvojka | hrají: Klaudia Dudová, David Ištok, Natálie Hlaváčová, Mária Ferencová-Zajacová, Milan Cifra a další. | ocenění: Art Film Fest Bratislava (Nejlepší film, Nejlepší ženský herecký výkon) Slibná naděje, že česká kinematografie neskomírá mezi hloupými komediemi, ale může nabídnout i artové filmy evropské úrovně. Tím by měl být film Cesta ven režiséra Petra Václava, který ho natočil po dlouhé třináctileté pauze. Film byl uveden na festivalu v Cannes ve výběru devíti nezávislých filmů. Pro český film je to velký úspěch, poslední zařazení do programu festivalu čítá rok 1998. Sociální drama se natáčelo na Ostravsku a se zapojením neherců. Příběh sleduje osudy Romky Žanety, která se pokouší vymanit z nekončícího kolotoče dluhů, půjček, nezaměstnanosti a předsudků ze strany „bílých“ i Romů. Postava mladé matky odporuje ustálenému názoru, že Romové by se do společnosti mohli začlenit, ale nemají o to zájem. Žaneta příslušnost ke své komunitě a determinujícímu prostředí nepopírá, zároveň se z ní snaží najít cestu ven a žít obyčejný šťastný život. Realistický minimalistický snímek přináší do českého filmu nejen nové téma, ale i kvalitní filmařinu v rámci minimálního rozpočtu. Petr Václav (nar. 1967, Praha, Československo) – režisér, scénárista, herec. K filmu se vrací po třinácti letech. Jeho filmy vzbudily zájem doma i v zahraničí, získal ocenění na MFF v Locarnu či cenu za nejlepší český film roku 2001. Vystudoval katedru dokumentární tvorby na FAMU, jeho otec je hudební skladatel Jiří Václav. V současnosti žije ve Francii. režijní filmografie: Úděl (1991, studentský film), Paní Le Murie (1993, absolventský film, dokumentární), Marian (1996), Paralelní světy (2001) oficiální stránky filmu: www.cestaven.cz

6. října 2014

Cizí oběd (Dabba/The Lunchbox) Indie/Francie/Německo, 2013, DCP, barevný, hindsky/anglicky, české titulky, 104 minut režie: Ritesh Batra | scénář: Ritesh Batra, Rutvik Oza | kamera: Michael Simmonds | hudba: Max Richter | produkce: Anurag Kashyap, Guneet Monga, Arun Rangachari, Vivek Rangachari | hrají: Irrfan Khan, Nimrat Kaur, Nawazuddin Siddiqui, Lillete Dubey a další Indické filmy se v českých kinech zrovna často nepromítají. A právě „Cizí oběd“ režiséra Riteshe Batry stojí za zhlédnutí. Přestože jde o debut neznámého indického režiséra, dočkal se značného ohlasu na mnohých festivalech, včetně toho karlovarského. Zápletka filmu se točí okolo tradičního doručování obědů v Bombaji, kdy ženy v poledne připraví oběd pro své manžely do speciálních kastrůlků a ty jsou distribuovány mužům do práce prostřednictvím sítě poslíčků, kteří přesně vědí, pro koho je ten který oběd určený. Pak ale jednoho dne dojde k omylu, kdy se zamění dvě identické nádoby a staršímu úředníkovi Saajanovi přistane na stole místo obvyklého oběda z kantýny jídlo připravené zručnou kuchařkou Ily. Té přijde podivné, že její muž (který dostal ten oběd z kantýny) si její jídlo tentokrát nepochvaloval, přestože kastrol přišel dočista vylízaný. Poslíčci odmítají připustit svou mýlku – a tak se pak chybné doručení den za dnem opakuje. Až jednoho dne Ila vloží k obědu dopis a Saajan na něj odpoví. Oba lidé si od té chvíle začnou dopisovat... Ritesh Batra (nar. 1978, Bombaj, Indie) – režisér, scénárista, herec, producent. Studoval film na Tischově umělecké škole v New Yorku, začínal krátkometrážními snímky, které byly často uváděny na filmových festivalech po celém světě. V současné době se profesně i soukromě pohybuje mezi Bombají a New Yorkem. režijní filmografie: The Morning Ritual (2008, KF), Gareeb Nawaz‘s Taxi (2010, KF), Café Regular, Cairo (2012, KF), Cizí oběd (Dabba, 2013), Masterchef (2014, KF) oficiální stránky filmu: http://sonyclassics.com/thelunchbox/

13. října 2014 pásmo Současný italský ﬁlm

Následky lásky (Conseguenze dell‘amore/Le Consequences of Love, The) Itálie, 2004, DVD, barevný, italsky, české titulky, 100 minut režie a scénář: Paolo Sorrentino | kamera: Luca Bigazzi | hudba: Pasquale Catalano | produkce: Francesca Cima, Angelo Curti, Nicola Giuliano, Domenico Procacci | hrají: Toni Servillo, Olivia Magnani, Adriano Giannini, Antonio Ballerio, Rolando Ravello a další Jeden z nejprogresivnějších a nejoriginálnějších současných italských režisérů Paolo Sorrentino vytvořil v roce 2004 pozoruhodným snímkem Následky lásky rafinovanou kombinaci motivů kriminálního žánru s působivou analýzou stárnoucího člověka, kterému mezi prsty uniká život a který okolní svět i život už jen nečinně pozoruje bez známky jakéhokoliv sentimentu či emoce. Padesátník Titta vede extrémně nudný, extrémně rutinní a extrémně nezáživný život v blíže nespecifikovaném švýcarském hotelu. Jeho každodenní rutinu, skládající se z několika neměnných úkonů, však naruší láska a všechny problémy, které z ní vyplývají. Jeho dosavadní život bez práce, plný samoty, ticha, vykouřených cigaret a prázdných skleniček v hotelovém baru, se najednou začne měnit. V obnovené premiéře se tak na plátna kin vrací deset let staré italské psychologické drama. Kromě bohatého syžetu nabízí film i názornou ukázku Sorrentinova režijního stylu, kterým poutá pozornost stejně jako dějem. Takto technicky i umělecky precizně natočený film doma získal pět sošek italských výročních cen, Donatellových Davidů. Mnohem důležitější byl však fakt, že Následky lásky ohlásily nový pozoruhodný autorský talent v podobě jeho režiséra. To potvrdil i zatím poslední Sorrentinův snímek Velká nádhera, který získal Zlatý glóbus za nejlepší zahraniční film a je také žhavým oscarovým kandidátem. Následky lásky jsou i dobře fungující gangsterkou s klasickými atributy, jako je dvojice nájemných zabijáků, která je jak vystřižená z nějakého filmu od Coppoly či Scorseseho, jejichž „praktický způsob života“ ostře kontrastuje s Tittovým životním asketismem, minimalismem, např. scéna pohovoru s hlavou zločinecké italské organizace i Cosa nostra. Paolo Sorrentino (nar. 31. 5. 1970, Neapol, Itálie) – režisér, scénárista, herec. Jeho první celovečerní film L’uomo in più s Toni Servillem a Andrea Renzim v hlavních rolích, byl v roce 2001 uveden na Mezinárodním

filmovém festivalu v Benátkách a získal tři nominace na cenu David di Donatello (ceny italské akademie) a získal cenu Nastro d’Argento (ceny italských filmových novinářů) pro nejlepšího debutujícího režiséra. V roce 2004 režíroval Sorrentino Následky lásky, které se promítaly v soutěži filmového festivalu v Cannes a které si získaly uznání italských i mezinárodních kritiků. Snímek získal mnoho významných italských ocenění, včetně pěti cen David di Donatello: za nejlepší film, režii, scénář, herecký výkon a kameru. O tři roky později jeho třetí film Rodinný přítel byl taktéž vybrán do soutěže na MFF v Cannes. V roce 2008 si Sorrentino zopakoval spolupráci s Toni Servillem ve filmu Božský a již potřetí svůj film zařadil do soutěže MFF Cannes. Tentokrát vyhrál cenu poroty – Prix du Jury. Film byl nominován za nejlepší masky také na Oscara a získal sedm cen David di Donatello, pět cen Ciak d’Oro a pět cen Nastri d’Argento. V roce 2010 vydal svoji první knihu, Hannu tutti ragione, která byla vřele přijata jak kritiky, tak i čtenáři a byla nominována na nejprestižnější cenu italské literatury Premio Strega. Tady to musí být je Sorrentinův první anglicky mluvený film a čtvrtý, který byl uveden na soutěži Mezinárodního filmového festivalu v Cannes. oficiální stránky filmu: http://www.medusa.it/leconseguenzedellamore/

20. října 2014 dokumentární večer

Je muž, který je vysoký, šťastný? (Is The Man Who Is Tall Happy?) Francie, 2013, DCP, barevný, anglicky, české titulky, 88 minut scénář a režie: Michel Gondry | animace: Michel Gondry, Timothée Lemoine, Valérie Pirson | hrají: Michel Gondry, Noam Chomsky Žánr animovaný dokument zní více než podivuhodně. Ale pokud už takový oxymóron existuje, kdo jiný by jej měl mít na svědomí než mistr fantazie Michel Gondry. Ve filmu s neméně komplikovaným názvem „Je muž, který je vysoký, šťastný?“ zpovídá filozofa Noama Chomskyho. Jejich konverzace je proložena Gondryho ručními animacemi. Chomsky bývá označován za nejvýznamnějšího myslitele současnosti, je levicovým filozofem a lingvistou. Ve filmu uslyšíte (a díky subjektivní animaci i uvidíte) jeho myšlenky, názory i vzpomínky. Jak přijmete jeho postoje, je na vás.

Michel Gondry (nar. 8. 5. 1963, Versailles, Francie) – režisér, scénárista, animátor, kameraman, herec, skladatel. V 80. letech na škole založil se spolužáky poprockovou kapelu Oui-Oui, pro kterou také natáčel videoklipy. Jeden z nich viděla známá islandská zpěvačka Björk a tak začala jejich spolupráce a Gondryho práce na hudebních klipech např. pro The Chemical Brothers a následně i na reklamách. Jeho celovečerní film „Human nature“ byl uveden v Cannes 2001 a odstartoval Gondryho spolupráci se scénáristou Charlie Kaufmanem. režijní filmografie (výběr): Slez ze stromu (2001) Věčný svit neposkvrněné mysli (2004), Block party (2005, dokumentární), Nauka o snech (2006), Trn v srdci (2009, dokumentární), Pěna dní (2013), Je muž, který je vysoký, šťastný? (2013, dok., animovaný) oficiální stránky autora: http://www. michelgondry.com/

3. listopadu 2014

Hráč (Losejas/The Gambler) Litva/Lotyšsko, 2013, DCP, barevný, litevsky, české titulky, 109 minut režie: Ignas Jonynas | scénář: Ignas Jonynas, Kristupas Sabolius | kamera: Janis Eglitis | hudba: Domas Strupinskas, Paulius Kilbauskas | produkce: Uljana Kim | hrají: Jonas Vaitkus, Vytautas Kaniusonis, Oona Mekas, Romuald Lavrynovic, Valerijus Jevsejevas a další Hlavní postavou litevsko-lotyšského dramatu je Vincentas – zkušený lékař záchranky. Již poněkolikáté je oceněn jako nejlepší na svém pracovišti: jako odměnu získá sponzorský hrnek. V soukromí žije Vincentas zcela jiný než spořádaný život – je gambler, který má problémy s dluhy, a všechny dostihy, karty a zápasy už mu nestačí. Navrhne tedy svým kolegům v práci hru, ve které se záchranáři mezi sebou sází, kdo z pacientů každý týden nepřežije. Čím horší zranění, tím vyšší šance na výhru. Vincentas drží bank a stanovuje poměrný kurz stejně jako ve svých oblíbených závodech psů. Nabušený dynamický thriller se sociálním přesahem umocňují skvělé herecké výkony včele s charizmatickým Vitautasem Kaniušonisem v titulní roli, dobrá hudební stopa se silným soundtrackem od kapely The Bus a naprosto realistický portrét prostředí záchranné služby. Ignas Jonynas (nar. 1971 v Litvě) pracoval v divadle, ﬁlmu a reklamě jako režisér, scénárista a herec. Absolvoval Uměleckou školu A. Vienožinskise,

úspěšně získal bakalářský titul v oboru televizní režie a magisterský titul v oboru divadla na Litevské hudební akademii. Pracoval jako stavební dělník, barman, přístavní dělník, medicínský zřízenec na psychiatrické klinice a rádiový DJ. Ignas hrál také v kapele Bango Collective. Hrál v deseti divadelních hrách, režíroval jeden dokument, dva krátké filmy, spolurežíroval ruskou komedii Jolki (2010). Hráč je jeho celovečerní debut. oficiální stránky filmu: www.losejas.lt/

10. listopadu 2014 pásmo Současný italský ﬁlm

Gomora (Gomorra) Itálie, 2008, 35 mm, konec monopolu, barevný, italsky, české titulky, 137 minut režie: Matteo Garrone | scénář: Ugo Chiti, Gianni Di Gregorio, Matteo Garrone | námět: Roberta Saviana | produkce: Domenico Procacci | hrají: Salvatore Abruzzese, Simone Sacchettino, Toni Servillo, Ernesto Mahieux, Alfonso Santagata, Salvatore Cantalupo, Salvatore Striano, Salvatore Ruocco a další. | ocenění: Velká cena na festivalu v Cannes Režisér Matteo Garrone ve svém strhujícím autentickém díle syrově vyobrazuje svědectví o praktikách italské mafie. Příběh sleduje osudy několika hrdinů, kteří jsou členy nebo pomocníky italské mafiánské organizace Camorra. V podsvětí platí vlastní zákony: zabij, nebo budeš zabit. Všudypřítomné zlo však neovlivňuje jen hlavní postavy, ale postupně se dostává i za hranice organizace a ovlivňuje tak i životy obyčejných lidí. Policie totiž obyčejně zasahuje až ve chvíli, kdy nezbývá, než počítat mrtvé. Garrone ve snímku vyobrazuje názory na mafiánskou organizaci lidí různých věkových kategorií. Zatímco mladí k mafii vzhlížejí s obdivem, ti starší už poznali její moc a nebezpečnost. I přes to, že je snímek mozaikovitě poskládán z dílčích příběhů hlavních postav, děj se často překvapivě prolíná a postupně se odkrývá provázanost jednotlivých postav. „Gomora“ se nesnaží vyobrazovat psychologii hlavních postav ani odůvodnit jejich počínání. Garrone se totiž domnívá, že většina postav si přiblížení se k divákovi ani nezaslouží.

Matteo Garrone (nar. 15. 10. 1968, Řím, Itálie). Vystudoval výtvarné umění, od roku 1986 pracoval jako asistent kamery a přitom maloval. V roce 1997 získává zvláštní cenu poroty na filmovém festivalu mladých tvůrců v Turíně za svůj první celovečerní snímek „Ospiti“. režijní filmografie: Ospiti (1998), Balzamovač (2002), První láska (2004), Gomora (2008), Reality Show (2012) oficiální stránky filmu: http://www.mymovies.it/gomorra/

17. listopadu 2014 dokumentární večer

Lednický park vypravuje Česká republika, 2013, DVD, barevný, česky, 22 minut režie: Ivan Střítecký | ocenění: cena za nejlepší film v kategorii Tempora Mutantur aneb Časy se mění na filmovém festivalu Ekofilm 2013 Lednický zámecký park patří mezi přírodní území s nejvyšším stupněm ochrany na světě. Je památkou zapsanou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. O této lokalitě již vzniklo hodně snímků a estetické i přírodní hodnoty jeho území byly komentovány mnoha autory, odborníky i básníky. V novém dokumentu Ivana Stříteckého však promlouvá o sobě sám park a dává nám tak jedinečnou příležitost nahlédnout do intimity svého zrození i procesů, které během staletí jeho existence formovaly a formují jeho podobu i věčně krásnou a mladou duši. Ivan Střítecký (nar. 14. 3. 1956 v Litvínově) herec, kameraman, režisér režijní filmografie: Jak se do lesa volá (1986, dok., KF), Chvála bláznovství (1987, dok., KF), Horenka Chabová (1988, dok., KF), Chřiby – Hory lidí a mýtů (2006, dok, SF), Terezské údolí – Dívejte se srdcem (2009, video dok., KF), Oázy života – obnova mokradína Záhorí (2009, dok., KF), Terapie zájmu (2010, dok., KF), Silva Gabreta – Jak se rodí šumavský horský les... (2011, TV dok. film), Z kraje pod Buchlovem – Pohádky a pověsti (2012, celovečerní dok. debut), Lednický park vypravuje (2013)

Muž, který sází stromy Česká republika, 2013, DVD, barevný, česky/anglicky, české titulky, 40 minut režie, scénář, kamera, produkce: Michal Gálik Povídku s názvem „Muž, který sázel stromy“ asi četlo hodně lidí, mnozí viděli i krásný animovaný film kanadského režiséra Frédérica Backa se stejným názvem. Muž, který sází stromy je ale skutečný. Jmenuje se Ernest Vunan a žije v Kamerunu. Dokument Michala Gálika ukazuje pravdivý příběh člověka, který se rozhodl bojovat proti kácení horských mlžných lesů v oblasti svého kmene, v severozápadní oblasti Kamerunu. Diváci mají možnost se díky tomuto filmu seznámit s krásami této jedinečné africké země, životem místních lidí a v prvé řadě s důsledky toho, když se jeden muž rozhodne obnovit horský mlžný les. Můžeme nevzdělané Afričany brát jako primitivní necivilizované lidské bytosti. Jejich úzké sepětí s přírodou i jejich dosud nedeformovaná vazba na okolní přírodní procesy je však v jistém smyslu dostává vysoko nad běžného obyvatele civilizovaných zemí. Michal Gálik je rodák z Košic, vystudoval ekologii a etologii živočichů na přírodovědecké fakultě Karlovy Univerzity v Praze. Fascinace přírodou ho přivedla k myšlence využít dokumentární film jako médium pro šíření osvěty o globálních ekologických problémech. oficiální stránky filmu: http://kedjom-keku.com/projekty/muz-ktery-sazi-stromy/

24. listopadu 2014

Ona (Her) USA, 2013, DCP, barevný, anglicky, české titulky, 126 minut scénář a režie: Spike Jonze | kamera: Hoyte Van Hoytema | hudba: Arcade Fire, Owen Pallett | hrají: Joaquin Phoenix (Theodore), Rooney Mara (Catherine), Amy Adams (Amy), Scarlett Johansson (hlas Samanthy), Olivia Wilde, Matt Letscher a další. | ocenění: Oscar za scénář a další 4 nominace (Nejlepší film, Výprava, Hudba, Píseň „The Moon Song“), Zlaté Glóby (Scénář) a mnoho dalších Kam až nás zavedou moderní technologie usnadňující každodenní práci, ale také měnící vztahy mezi lidmi? Ve filmu Spikea Jonze se ocitáme v blízké budoucnosti a sledujeme příběh Theodora Twomblyho, který se rozhodne vyzkoušet nejnovější operační systém zvaný „Samantha“. Mezi ním a umělou inteligencí bez fyzického těla vzniká pouto plné pochopení, zábavy a zajímavé konverzace. Snímek lze považovat za sci-fi, ale ne ve smyslu demonstrace fantazie v designu aut a akčních scén. Vychází ze současných úvah o etičnosti a možnostech moderních komunikačních prostředků a domýšlí jejich důsledky v možné blízké budoucnosti. Výjimečně sugestivní minimalistický snímek je v první řadě o psychologii postav, dominují mu úchvatné herecké výkony zdůrazněné detailní kamerou, uvěřitelný scénář bez klasických romantických klišé a vypravěčské schopnosti Spikea Jonze. Spike Jonze (nar. 1969, Rockville, USA) Americký nezávislý filmař (režisér, scénárista, kameraman, herec). „Ona“ je prvním snímkem, ke kterému sám napsal scénář. Nejznámější je pro svoji spolupráci se scénáristou Charlie Kaufmanem (filmy Adaptace a V kůži Johna Malkoviche) a také pro natáčení hudebních videoklipů. Také produkoval první film Michela Gondryho Slez ze stromu. režijní filmografie: Video Days (1991), V kůži Johna Malkoviche (1999), Jackass (2000), Adaptace (2002), Yeah Right! (2003, video film, dok.), Max a maxipříšerky (2009), Já jsem tady (2010, krátký film), Zemřít vedle tebe (2011, krátký, animovaný) oficiální stránky filmu: http://www.herthemovie.com/

1. prosince 2014

Jeden musí z kola ven (Tinker Tailor Soldier Spy) Velká Británie/Francie/Německo, 2011, DCP, barevný, anglicky, české titulky, 122 minut režie: Tomas Alfredson | scénář: Bridget O‘Connor, Peter Straughan | námět: John le Carré | kamera: Hoyte Van Hoytema | hudba: Alberto Iglesias | hrají: Gary Oldman, Colin Firth, Tom Hardy, Mark Strong, Ciarán Hinds, Stephen Graham, Benedict Cumberbatch, Simon McBurney, Roger Lloyd-Pack, Kathy Burke, Christian McKay, David Dencik, Toby Jones, John Hurt a další. | ocenění: Cena BAFTA 2012 – Nejlepší britský film Tomas Alfredson rozehrává na plátně plíživou šachovou partii v náladě 70. let. Britská tajná služba MI6 zjišťuje, že má ve svém středu sovětského špiona. Není však jasné, o koho jde. George Smiley je povolán z předčasného důchodu. Jeho úkol je jasný: nalézt „krtka“ dříve, než bude ohrožena bezpečnost Spojeného království. Snímek je natočen na základě skutečného případu, po němž byla britská tajná služba nucena zcela změnit svou strukturu. Tomas Alfredson (nar. 1. 4. 1965, Stockholm, Švédsko) pochází z čistě filmařské rodiny. Je tvůrcem řady krátkometrážních snímků a seriálů. V roce 1999 přichází do kin jeho celovečerní debut „Bert – den siste oskulden“. Jeho v pořadí čtvrtý celovečerní snímek „Ať vejde ten pravý“ (2008) mu přinesl švédskou národní cenu pro nejlepší film a byl uveden na mnoha filmových festivalech. režijní filmografie: Bert – den siste oskulden (1995), Kontorstid (2003), Čtyři odstíny hnědé (2004), Ať vejde ten pravý (2008), Jeden musí z kola ven (2011) oficiální stránky filmu: www.tinker-tailor-soldier-spy.com

8. prosince 2014

Lazebník sibiřský (Сибирский цирюльникъ) Rusko/Francie/Itálie/Česká republika, 1998, 35 mm, barevný, české titulky, 180 minut režie: Nikita Michalkov | scénář: Rustam Ibragimbekov, Nikita Michalkov, Rospo Pallenberg (spolupráce) | kamera: Pavel Lebešev | hudba: Eduard Nikolajevič Artěmjev | produkce: Michel Seydoux | hrají: Julia Ormond, Richard Harris, Oleg Menšikov, Alexej Petrenko, Marina Nějolova, Vladimir Iljin, Daniel Olbrychski, Marat Bašarov, Anna Michalkova, Robert Hardy, Nikita Michalkov, Leonid Kuravljov, Alexandr Jakovlev, Josef Nedorost, Petra Špindlerová, Mac McDonald, Isabelle Renauld, Elizabeth Spriggs, Viktor Veržbitskij a další Nádherně vypravený, monumentálně ztvárněný příběh Američanky v carském Rusku s naprosto okouzlující Julií Ormond. Jeden z nejkrásnějších milostných příběhů, nádherná hudba, velkolepá výprava, skvělé herecké výkony. Režisér filmu Nikita Michalkov sám pochází z rodiny se šlechtickým původem. Jeho otec, slavný sovětský básník Sergej Michalkov, byl mimo jiné autorem textů k hymnám Sovětského svazu z roku 1944 a 1977 a hymny Ruské federace z roku 2000. Povědomí Nikity Michalkova o slávě jeho předků a šlechtických kořenech se zřetelně odráží v celé jeho herecko-režisérské tvorbě. Michalkov je zastáncem osvíceného monarchismu. V tomto filmu si zahrál samotného ruského cara Alexandra III. Nikita Michalkov (nar. 1945, Moskva), úspěšný herec (debut 1959) a režisér (debut 1967) sovětského filmu. Po filmu Oči černé (Oci ciornie, 1987) a reklamě pro firmu Fiat Avtostop (Autostop, 1990) založil společnost TriTe a v roce 1991 natočil film Urga (nominace na Oscara, benátský Zlatý lev, cena Evropské filmové akademie Felix za nejlepší film roku). Za snímek Unaveni sluncem (Utomljonnyje solncem, 1994) získal Velkou cenu poroty na MFF v Cannes a Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Po ambiciózním koprodukčním projektu Lazebník sibiřský (Sibirskij cirjulnik, 1999) zdokumentoval na videu život rodičů a dcery Anny. Jeho nejnovější film 12 (2007) získal na MFF v Benátkách zvláštního Zlatého lva s přihlédnutím k celoživotnímu dílu. Na rok 2010 chystá premiéru snímku Unaveni sluncem 2. Michalkov předsedá Ruskému fondu kultury, od roku 1998 i Svazu filmových tvůrců a stojí v čele MFF v Moskvě.

15. prosince 2014 pásmo Současný italský ﬁlm dokumentární večer

Sacro GRA (Sacro GRA) Itálie/Francie, 2013, DVD, italsky, české titulky, 93 minut scénář a režie: Gianfranco Rosi | námět: Niccolò Bassetti | kamera: Gianfranco Rosi | producent: Marco Visalberghi | hrají: Domenica Bisonni, Irene Gabbiati a další. | ocenění: Zlatý lev 70. ročník FF v Benátkách 2013 Italský dokumentarista Gianfranco Rosi natáčel více než dva roky příběhy lidí žijících při dálničním obchvatu Grande Raccordo Anulare, který obepíná Řím. Hlavní protagonisty dokumentárního snímku Sacro GRA nespojuje jen místo bydliště nebo pracoviště. Jeden od druhého se liší jak třídním či sociálním postavením, tak i mírou vzdělanosti nebo svým životním stylem. Všichni se však chovají před kamerou naprosto uvolněně a přirozeně. Co má společného aristokrat z Piedmontu, který žije v malém studiu se svou dcerou, botanický expert, který hledá prostředek proti larvám, které zabíjejí palmové stromy, princ, který nabízí svůj kýčovitý zámeček jako zátiší k fotorománům, pracovník v ambulanci a rybář, který žije na řece Tiber a chytá úhoře? Rosiho kamera zachycuje život vedle dálnice nezaujatě, bez jakýchkoliv zásahů nebo plánovaných vlivů na diváka. Nabízí širokou různorodost domácností, profesí, osobností, sociálních vrstev a přirozený rytmus každodenního života. Režisér se vyhýbá hlubší analýze, aby tak objevil neviditelné světy, poetiku, krutost a rozpory současné Itálie i soudobého světa... Gianfranco Rosi – filmografie – dokumentární režie: Boatman (1993), Pod úrovní moře 2008), Nájemný vrah – Pokoj 164 (2010), Tanti futuri possibili (2012), Sacro GRA (2013) oficiální stránky filmu: http://www.sacrogra.it/

22. prosince 2014

Jurský park 3D (Jurassic Park) USA, 1993/2013, 3D, DCP, barevný, anglicky, české titulky, 127 minut režie: Steven Spielberg | scénář: David Koepp, Michael Crichton | námět: Michael Crichton | kamera: Dean Cundey | hudba: John Williams | hrají: Sam Neill, Laura Dern, Jeff Goldblum, Richard Attenborough, Joseph Mazzello, Ariana Richards, Samuel L. Jackson, B.D. Wong, Wayne Knight, Miguel Sandoval, Dean Cundey, Brian Smrz, Bob Peck, Richard Kiley a další Skupině ambiciózních vědců se díky miliony let starému DNA podaří vzkřísit dávno vyhynulé tvory a vytvořit park s prehistorickými zvířaty. Celý projekt financuje milionář John Hammond. Ten se před otevřením veřejnosti rozhodne pozvat do parku svá vnoučata, známého paleontologa a další odborníky. Klidná prohlídka parku se však mění v horor. Do ohradníků nejde proud. Zvířata pronikají mimo své výběhy a začíná boj o přežití. Steven Spielberg přináší do filmu neuvěřitelné speciální efekty, za které by se nemusely stydět ani ty nejnovější vizuálně povedené snímky. Jurský park je často prezentován jako jeden z prvních snímků s počítačovými efekty. Čistě počítačových efektů není však ve filmu tolik. O zbytek se starají věrné loutky génia Stana Winstona. Steven Spielberg (nar. 18. 12. 1946 Ohio, USA) patří k nejvýznamnějším tvůrcům světové kinematografie. V mládí se s rodinou často stěhoval, což se podepsalo na jeho školním prospěchu. Po rozvodu rodičů se ze Spielberga postupně stával introvert. Ve dvanácti letech objevil tátovu kameru a upnul se na natáčení krátkých filmů. V roce 1965 poprvé navštívil studio Universal, kde jeho snímek „Amblin“ zapůsobil natolik, že studio okamžitě nabídlo Spielbergovi smlouvu na 7 let. Po natočení snímku „Čelisti“ dochází k průlomu. Film Spielberga katapultuje mezi největší filmařské hvězdy. Následuje nespočet dalších úspěšných snímků, jako „Blízká setkání třetího druhu“, „Indiana Jones“, „E.T. – mimozemšťan“, „Schindlerův seznam“, „Jurský park“ a další. Zatím posledním Spielbergovým dílem je „Lincoln“ popisující poslední čtyři měsíce života amerického prezidenta Abrahama Lincolna. režijní filmografie: Amblin (1968), Čelisti (1975), Blízká setkání třetího druhu (1977), Dobyvatelé ztracené archy (1981), E.T. – Mimozemšťan (1982), Indiana Jones a chrám zkázy (1984), Říše slunce (1987), Indiana Jones a Poslední křížová výprava (1989), Jurský Park (1993), Schindle-

rův seznam (1993), Zachraňte vojína Ryana (1998), Válka světů (2005), Lincoln (2012) oﬁciální facebook ﬁlmu Jurský park: https://www.facebook.com/JurassicPark

29. prosince 2014 Projekt 100

Pulp Fiction: Historky z podsvětí (Pulp Fiction) USA, 1994, DCP, barevný, anglicky, české titulky, 154 minut režie: Quentin Tarantino | námět a scénář: Quentin Tarantino, Roger Avary | kamera: Andrzej Sekula | hudba: Karyn Rachtman | produkce: Lawrence Bender | hrají: John Travolta, Samuel L. Jackson, Tim Roth, Uma Thurman, Christopher Walken, Bruce Willis, Harvey Keitel, Amanda Plummer, Rosanna Arquette, Eric Stoltz, Ving Rhames, Maria de Medeiros, Peter Greene, Duane Whitaker, Paul Calderon, Frank Whaley, Burr Steers, Phil LaMarr, Bronagh Gallagher, Quentin Tarantino, Steve Buscemi, Joseph Pilato, Angela Jones, Julia Sweeney, Laura Lovelace, Alexis Arquette, Lawrence Bender, Kathy Griffin, Michael Gilden, Dick Miller. | ocenění – výběr: Cena americké Národní filmové rady 1994 za režii, Nejlepší film | Cena amerického Národního sdružení filmových kritiků 1994 – Nejlepší film | MFF Cannes 1994 – Zlatá palma | Zlatý glóbus 1994 za scénář Bez nadsázky opravdu kultovní snímek Pulp Fiction je brutální, ale při tom skvělá a brilantní černá komedie, odehrávající se během jednoho dne a noci v prostředí losangeleského podsvětí. Ve filmu se prolínají tři příběhy ze života bezvýznamných zločinců, v podstatě tvořící jeden děj, do kterého režisér Quentin Tarantino zapojil nevídanou tvůrčí představivost. Podsvětí s násilím postrádajícím občas veškerou logiku je ve filmu prezentováno přes veškeré naturálně ztvárněné násilné scény humorně, s vtipem. Quentin Tarantino (vl. jm. Quentin Jerome Tarantino, nar. 27. 3. 1963, USA) – režisér, scénář, herec, kameraman. Nedokončil střední školu a za-

čal pracovat ve videopůjčovně, kde se pilně věnoval filmovému samovzdělávání. Přitom studoval herectví v divadelní společnosti Jamese Besta, ve studiu Actors’ Shelter herce Allena Garfielda a ve volných chvílích psal scénáře. Cíleně rozvíjel zálibu v pokleslých krimi příbězích a v asijské kinematografii. Kromě hraných filmů natočil desítky dokumentárních filmů a TV pořadů. Pozornost upoutal v r. 1992 hraným gangsterským dramatem Gauneři (scénář a režie). režijní filmografie (výběr): Saturday Night Live (1975, TV pořad), Love Birds in Bondage (1983, celovečerní hraný debut, spolurežie Scott Magill), Biography (1987, dokum. TV seriál), Gauneři (1992), Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994), Pohotovost (1994, TV seriál), Dance Me to the End of Love (1995, hudební videoklip), Čtyři pokoje (1995, povídka Muž z Hollywoodu), Jackie Brown (1997), Jackie Chan: My Story (1998, dok. video film), Hollywood míří do pekel (2000, dok. TV film), Kriminálka Las Vegas (2000, TV seriál), American Idol (2002, TV pořad), Kill Bill (2003), Kill Bill 2 (2004), Kam se hrabe Hollywood (2008, dok.), Warren Beatty –pocta za celoživotní dílo (2008, TV pořad) Hanebný pancharti (2009), Cormanův svět (2011, dok.), Nespoutaný Django (2012) oficiální stránky filmu: http://www.pulpfiction.com/

Představení Filmového klubu Jihlava probíhají v kině Dukla každé pondělí od 20:00 hod. Roční program filmového klubu je rozdělen obvykle do dvou částí – jarního a podzimního cyklu. Na klubová představení mají přístup jak členové klubu, tak i veřejnost. Členem filmového klubu je možné se stát vyplněním přihlášky a zakoupením členského průkazu v pokladně kina. Členský průkaz vydává Asociace českých filmových klubů a má platnost ve filmových klubech na území ČR, Slovenska a v Polsku. Platnost průkazu je do 31. 12. 2014. Držitel průkazu může využívat slevy nejen ve FK Jihlava, ale i v ostatních filmových klubech – v první řadě na běžných klubových představeních, dále i na vybraných akcích pořádaných či spolupořádáných Asociací českých filmových klubů (filmové přehlídky, včetně MFDF Jihlava, festivaly, semináře, …). Členové platí ve Filmovém klubu Jihlava zlevněné vstupné, nečlenové platí plné vstupné. Členský průkaz je nepřenosný na jinou osobu.

Lektoři FK Jihlava: Petra Fujdlová, Jaroslav Kristek, Vladimír Křesťan, Pravomil Prchal, Antonín Přibyl

Vydalo statutární město Jihlava v roce 2014 v nákladu 1500 kusů. Graﬁcké zpracování Eva Bystrianská. Tisk JIPRINT s.r.o. Jihlava.

Kino Dukla Jihlava Jana Masaryka 20 586 01 Jihlava tel: 731 989 428 (pokladna) www.kinodukla.cz