I domy umírají vstoje II. by Jihlava

I domy umírají vstoje

Ladislav Vilímek

I domy umírají vstoje

statutární město Jihlava 2015

I domy umírají vstoje

Ladislav Vilímek

Komenského 3 14

Komenského 33 57

Komenského 41 68 Komenského 43 69 Komenského 45 70

Dominikánská 4 112

Dominikánská 5 114

Dominikánská 6 115

Komenského 27 a 29 48 Komenského 28 50

Křížová 6 79 Křížová 9 82 Křížová 10 84 Křížová 12 86 Křížová 13 a 15 88 Křížová 14 90 Křížová 18 92 Křížová 20 94 Křížová 27 96 Křížová 29 98

Divadelní 8 122

Divadelní 10 125

Divadelní 12 126

Divadelní 13 127

Divadelní 14 či Palackého 46 128

Divadelní 15 129

Divadelní 17 a 19 130

Divadelní 21 131

Divadelní 23 či Palackého 44 132

Komenského 25 46

Komenského 24 45

Komenského 23 44

Komenského 22 42

Komenského 21 40

Komenského 20 37

Komenského 19 36

Komenského 18 34

Komenského 17 32

Křížová 5 77

Divadelní 4 120

Komenského 16 31

Křížová 2 a 4 76

Komenského 15 či Husova 2 29

Komenského 14 28

Komenského 13 či Husova 1 26

Komenského 11 24

Komenského 10 22

Komenského 9 20

Komenského 7 18

Divadelní 3 a 5 118

Křížová 1 72

Komenského 40 66

Dominikánská 3 111

Dominikánská 7 a 8 116

Komenského 39 64

Dominikánská 2 110

Komenského 6 17

Komenského 5 16

Komenského 36 60 Komenského 35 a 37 62

Komenského 4 15

Komenského 34 59

Dominikánská 1 108

U Kasáren 106

Komenského 2 12

Komenského 32 56

Křížová 35 102

Komenského 1 10

Komenského 31 54

Křížová 33 101

Úvod 9

Komenského 30 52

Křížová 31 100

obsah

6 Palackého 51 136 Palackého 53 138

Na Hliništi 13 217 Na Hliništi 14 219

Husova 12 143 Husova 13 144 Husova 14 146 Husova 17 148 Husova 18 či Škrétova 2 149 Husova 21 151 Husova 22 152 Husova 23 153

Na Hliništi 17 222 Na Hliništi 18 223 Na Hliništi 19 224 Na Hliništi 20 225 Na Hliništi 21 226 Na Hliništi 28 227 Na Hliništi 29 228 Na Hliništi 30 229

Husova 28 158 Husova 29 159 Husova 30 160 Husova 31 161 Husova 32 162

U Dvora 1 a 2 233 U Dvora 4 a 6 238 U Dvora 3, 5 a 7 240 U Dvora 9, 11, 13 a 15 242 U Dvora 17, 19, 21 a 23 244

Husova 35 či Věžní 32 165 Husova 37 166 Husova 39 168 Husova 41 169 Husova 45 170 Husova 52 171

Tovární 1 246 Tovární 2 248 Tovární 3 249 Tovární 4 250 Tovární 5 252 Tovární 6 253

Husova 34 163

Husova 27 157

U Dvora 230

Husova 26 či Palackého 39 155

Husova 3 140

Na Hliništi 16 221

Na Hliništi 15 220

Palackého 49 134

Na Hliništi 12 216

Křivá 3 176 Křivá 5 177

Tovární 8 256 Tovární 9 257

Vrchlického 3 181 Vrchlického 5 183 Vrchlického 7 185

Tovární 13 260 Tovární 15 261 Tovární 17 262

Vrchlického 17 a 19 197

Literatura 269

Poděkování 271

Na Hliništi 11 215

Na Hliništi 10 214

Na Hliništi 9 213

Na Hliništi 8 212

Na Hliništi 7 211

Na Hliništi 6 209

Na Hliništi 5 208

Na Hliništi 4 207

Na Hliništi 3 206

Na Hliništi 2 205

Na Hliništi 1 202

Vrchlického 21 201

Vrchlického 15 195

Prameny 269

Obrazová část 270

Vrchlického 13 193

Přehled domů dle orientačních a popisných čísel 265

Vrchlického 12 191

Vrchlického 9 a 11 188

Vrchlického 1 179

Tovární 11 259

Tovární 10 258

Křivá 1 či Husova 48 174

Tovární 7 255

Čtenářům dnes předkládám v pořadí druhý díl o zbořených nebo k nepoznání přestavěných domech v Jihlavě. Neměl jsem ani tušení kolik tragických příběhů mě potká na zcela prázdných místech, ale i před docela novými fasádami, které se bezelstně usmívají na všechny kolemjdoucí. Za tragiku lidských osudů nemohou domy, byť je zahltila od sklepů až po půdy. Škoda těch často ukvapených demolic. Škoda, že místo domů k nám promlouvají jen prázdná místa anebo nic netušící novostavby. Přesto, nechme je neslyšitelně vykřičet všechna ta staletími vystátá svědectví o zlých časech, kterých se jejich obyvatelům kdy dostalo. Nechme je tichounce povyprávět o chvilkách radostných a převeselých, kdy rozevláté domovní dveře vítaly od ucha k uchu usměvavé tváře všech příchozích, i těch odcházejících do jinam. Listoval jsem mnoha zápisy kronikářů a historiků od domu k domu a přede mnou chvátala jedna morová rána za druhou. Ulice se prázdnily, hřbitovy plnily nebožtíky. Jindy se domy proměnily v žhnoucí pochodně a v prachu pohřbily dětský smích i stařecké mumlání do zavřených oken. A žháři, raději je nevzpomínat. Krutých trestů vidělo obecenstvo před pranýřem a na popravištích bezpočet. A válek co prošlo kolem našich hradeb, co okupantů rozkradlo, co mohlo, a zkázu lemovanou hladovějícími opouštěli v napěchovaných povozech. Prošel jsem tentokrát rušnými ulicemi, kudy zprvu kráčely koňské potahy, později drnčely tramvaje, a v současnosti se tady tísní parkující automobily a na chodnících se proplétají chodci od obchodů k bankám a obráceně. A nad tím vším postávají nehnutě a tiše staré domy s vytřeštěnými okny kanceláří bez záclon. Ale stačí se zastavit a udělat pár kroků zhruba asi přes půl století nazpátek. Co to bylo za dobu, co vyháněla lidi z domovů do bezdomovů, do cizích měst a vesnic, do páchnoucích lágrů a bezedných jam. Proč se jedněm vryla do mysli nenávist a druhým vysychaly slzy před plynovými komorami a za ostnatými dráty. Pojďte se mnou Komenského ulicí, pojďte Husovou anebo Vrchlického. Dívejte se na chodníkovou dlažbu, po níž se cupitá a skáče už jedno celé století. Sledujte přízemí nevlídných a počmáraných domů a pochvalte všechna průčelí starých domů i novostaveb. Tady a teď žijeme. Radujeme se. Obdivujeme nově vysazovaná stromořadí a dohola ostříhané větve starých alejí. Tady se zkusme čas od času a na čas zastavit. Připomínejme si mnohdy nečitelná příjmení našich dávných předků, našich nedávných obyvatel, o nichž nevíme vůbec nic jiného, než co bylo vepsáno do této knihy. Tisíce jich budovalo tohle krásné město. Tisíce jich muselo město opustit, aby se již nikdy nevrátili. Tisíce nás tady žije. Naučme se našim domům a našemu městu naslouchat.

17 a 19

Divadelní

Dům tvořil v minulosti objekt s popisným číslo 566, který stál na severním konci protáhlého dvoru patřícího k obytnému domu v Husově ulici číslo 14. Můžeme jej vidět na plánu města z roku 1910. Podle adresáře z roku 1800 byl majitelem Tobias Neubauer. V roce 1806 dům držel Leopold Illich a od roku 1822 Ferdinand Landerer. Dalšími majiteli byli roku 1847 manželé Franz a Josepha Arnoldovi a od roku 1864 Franziska Merfortová. Dům stál na parcele o velikosti 128 sáhů čtverečních, po přepočtu 460 m2. Majiteli v roce 1886 byli soukromníci Johann, Josef a Gabriela Merfortovi. Adresář roku 1905 uvedl na domě soukromníka Emila Wolnyho a od roku 1910 soukromnici Gabriele Schrammovou. V adresáři 1926 už nebyl uváděn jako obytný, neboť prostory byly užívány jako kanceláře, skladiště a garáž velkoobchodníka s kůžemi Viléma Böhma. Stavební úpravy objektu provedl stavitel Hans Leupold Löwenthal. Kolem roku 1955 byly okolní dvorní objekty zbořeny a zůstal stát jen námi popisovaný přízemní objekt s navýšeným secesním průčelím do Divadelní ulice, který je v současnosti opatřen číslo 17 a slouží obchodním účelům.

Jednoposchoďový nárožní dům s pozdně klasicistní fasádou a dveřmi. Nově postaven okolo roku 1840. Bez větší architektonické hodnoty, příznivě působí na nároží. Tolik uvedl Dr. Líbal ve svém hodnocení roku 1962. Také na tomto místě stál nárožní dům už v 15. století a roku 1422 v něm pobývali rukavičník Nicolai a po něm získal dům Petrus Römer, který je na domě uveden ještě v roce 1422. První adresář z roku 1800 uvedl na tomto domě Ignaze Habermanna, od roku 1809 Johanna Redlicha a roku 1813 Johanna Michaela Schneidera. Další majitelkou byla roku 1822 Mariana Schneiderová, 1847 Johann Kettner a od roku 1864 manželé Anton a Josefa Kuchařovi. Dům stál na parcele 55 sáhů čtverečních a přináležely k němu dvě parcely o celkové rozloze 238 sáhů čtverečních. V roce 1886 domovní parcela obnášela 277 m2 a další parcela 816 m2. V roce 1905 byl na domě zapsán jen zámečník Anton Kuchař a roku 1926 manželé Herman a Kristina Wagnerovi. Stavební složka domu obsahuje nejstarší doklad z roku 1854, kdy zámečník Anton Kuchař provedl opravu obvodových zdí. V roce 1895 došlo na úpravu domovní kanalizace a roku 1905 na další drobné stavební úpravy interiéru. V roce 1913 byla ve dvoře postavena malá prádelna podle plánu stavitele Augusta Österreichera. V roce 1925 provedl majitel Herman Wagner opravu opadávající fasády. První poválečná úprava proběhla roku 1952 a týkala se rozdělení bytu v prvním poschodí. Domovní list založil vlakvedoucí Herman Wagner, později vrchní oficiál. Na podnájmu měl obchodníky, topiče, technického úředníka, dělnice tabákové továrny, četnického strážmistra, kancelářské pomocníky, skladníka a penzistu. Dům stojí trochu posmutněle a tiše dodnes.

130

Divadelní, zprava č. 21, 19 a 17 (SOkA Jihlava)

č. 19 a 17 (Muzeum Vysočiny Jihlava)

Divadelní 17, 19 a 21

Divadelní Divadelní, zprava

Jednoposchoďový dvoukřídlý nárožní dům s novodobě upravenou fasádou s gotickorenesančními detaily. Raně renesanční organismus z třetí čtvrti 16. století je dobře uchován v přízemí a zčásti i v prvním poschodí (křížové hřebínkové klenby, dvouramenné schodiště, profilovaný trámový strop), síň v patře má síťovou hřebínkovou klenbu. Nově rekonstruován. Významná historická architektura v exponované nárožní poloze na okraji historického jádra, tolik Dr. Líbal v roce 1962. Podle Dr. Františka Hoff manna dům tady stál už v 15. století. V roce 1422 jej postoupil Wenceslaus Mockl stoličníku Lebuschovi, jenž zde provozoval živnost ještě v roce 1431. První adresář z roku 1800 uvedl majitele Franze Weinera, který dům spravoval až do roku 1813, kdy se novým majitelem stal Joseph Illner. Dům držel do roku 1834, pak dům převzal jeho syn Franz Illner. Stavební parcela měla rozlohu 91 sáhů čtverečních. V roce 1886 adresář uvedl na domě Marii Kaliwodovou, vdovu po stavebním mistrovi. Parcela měla plochu 327 m2. Dalším majitelem byl od roku 1910 obuvnický mistr Johann Franz Kaliwoda, kterého uváděl na domě ještě adresář roku 1926 spolu s manžely Františkem a Kateřinou Pekárkovými. Stavební složka domu obsahuje nejstarší doklad z roku 1925, kdy došlo k opravě opadávající fasády, a stejná závada byla odstraňována roku 1932. Potom následovaly úpravy vadné pavlače s dřevěným zábradlím a tamních nevyhovujících záchodů v přístavku, který byl opatřen novou střechou. První poválečná úprava v roce 1950 se týkala adaptace všech bytů. V roce 1958 bylo nutné zbudovat nový krov, znovu upravit interiér domu a obvodové zdi zajistit ocelovými táhly. V důsledku vadné šindelové krytiny pokryté lepenkou zatékalo do půdního prostoru, což způsobilo hnilobu trámů a narušení zdiva nad okny. V roce 1963 bylo v domě instalováno plynové etážové topení. Domovní list založil obuvník Johann či Jan Kalivoda v roce 1921. Dalšími majiteli byli svrškař František Pekárek s manželkou Kateřinou, kteří byli po druhé světové válce odsunuti do Německa. Na podnájmu měli obchodníky, dělníky, řidiče, bankovního zřízence, penzisty, strojního zámečníka, kamnáře, holiče, tkalce, kotláře, nádeníka, pletařku, průvodčího vlaků a kováře. Roku 1905 tady bydlel hudebník Georg Fiala a roku 1926 tady podnikal krejčí Josef Hovorka. V letech 1950– 1956 byla v domě noclehárna pro zaměstnance národního podniku Zbrojovka, pak Mokov Jihlava, a internát pro podnikové učně. V současnosti se v přízemí domu nachází obchodní místnosti a při severní straně do Divadelní ulice je parkoviště.

131

kého 44

23 či Palac-

Divadelní

Jednoposchoďový dům číslo 23 stojí na nároží ulic Divadelní a Palackého. V první polovině 15. století se místo nazývalo Ramhof, později Tentorium, Na rámech. V roce 1425 dům obýval Hannus Slewndl, potom roku 1440 soukeník Enderl Nersichgern, 1454 další soukeník Johann Weithals a od roku 1475 Mertlin Schmücz. V roce 1800 adresář uvedl majitele Josepha Gregora a od roku 1806 Georga Mirschinskyho. Dalšími majiteli byli roku 1813 Michael Neusser a od roku 1834 Ludwig Neuwirth. Roku 1847 adresář zaznamenal manžele Ludwiga a Theresii Neuwirthovy. Dům byl zařazen mezi domy právovárečné a stál na parcele o rozloze 41 sáhů čtverečních, po přepočtu 147 m2. Od roku 1886 dům držel Alois Körber a potom od roku 1892 soukromnice Marie Körberová. Adresář 1905 uvedl na domě soukromnici Ernestinu Krčovou. Stavební složka tohoto domu obsahuje nejstarší doklad z roku 1895. Majitelka domu, Ernestine Krčová, nechala zbudovat při východní straně domu přístavbu pro suché záchody a žumpu, a pod domem kanalizační přípojku do uliční stoky. Plány kreslil a stavbu provedl jihlavský stavitel Ignaz Lang. V roce 1919 byl uvedený přístavek se záchody přebudován a v prvním poschodí rozšířen o koupelnu, vše podle plánu stavitele Vinzenze Zeizingera. V letech 1925–1928 majitelka Franziska Grünbergerová požádala stavební úřad o posouzení obyvatelnosti přízemních prostor, kde se nacházely klenuté místnosti kuchyně a pokoje. Bylo zjištěno vlhké zdivo a nedostatečné osvětlení těchto prostor do malého dvorku. Na základě šetření komise byl vydán souhlas s přebudováním přízemku na obchodní místnosti. Následné stavební práce a instalace výkladců provedl roku 1929 stavitel Hans Leupold Löwenthal, při čemž vstup do obchodu byl situován do Divadelní ulice. Týž stavitel provedl v roce 1938 adaptaci celého prvního poschodí včetně obchodních místností v přízemí a upravil při této příležitosti všechny trámové stropy v patře. Poválečné stavební úpravy domu v roce 1960 se týkaly kuchyně, koupelny, prádelny a komínů. Domovní list založil židovský obchodník Moric Grünberger v roce 1913. Žila tady celá jeho rodina, manželka Franziska a dcery

132

Divadelní, zprava č. 23 a 21 (SOkA Jihlava)

Divadelní 23 (Palackého 44)

Palackého č. 46, banka na dobové pohlednici (SOkA Jihlava)

Palackého č. 46, původní dům na místě dnešní banky (Muzeum Vysočiny Jihlava)

Emilie a Marta. V roce 1934 Moric zemřel a správu domu včetně obchodu s textilem převzala manželka. Obě dcery se provdaly a žily mimo Jihlavu. Vyhlášení protektorátu nastolilo současně celou řadu protižidovských opatření včetně vystěhovávání židovských rodin a jednotlivců z Jihlavy do okolních českých vsí a měst. Paní Franziska byla 5. června 1941 vystěhována do Ptáčova u Třebíče, a to spolu s rodinou provdané dcery Emilie Diamantové, jejím mužem Arnoldem a dětmi, čtyřletým Tomym a ročním Josefem. V květnu roku 1942 je všechny čekala cesta do sběrného střediska pro Židy v Třebíči a za pár dnů cesta vlakem do Terezína. Tady Franziska ve věku 66 let 7. června 1942 zahynula. Diamantova rodina byla transportována roku 1944 do Osvětimi, kde matka s oběma chlapci zahynula v plynové komoře, a jenom otec Arnold zázračně přežil. Stejně tragický osud potkal několik zdejších židovských podnájemníků. Sestry Marta a Anna Weissensteinovi byly vystěhovány v říjnu 1940 do Brtnice u Jihlavy, aby svoji životní pouť zakončily v ghettu v Lublinu, stejně jako dvacetiletý Heinrich Katz, který tady pobýval o prázdninách a domovem byl z Ostravska. Za okupace dům včetně obchodu zabral německý obchodník Karl Krautschneider, který se před koncem války kamsi vytratil. A ostatní podnájemníci – četnický strážmistr, dělník, holič, zámečník, trafikant, účetní. V roce 1946 byl národním správcem domu holič Emanuel Svoboda. Dříve byl dům plný lidí, dnes je přeplněný obchodními místnostmi. Dříve postával před domem pan domácí a obchodník v jedné osobě, dnes tady mlčky postávají automobily.

133

II I domy umírají vstoje

Ladislav Vilímek

Vydalo statutární město Jihlava v roce 2015. Vydání první. Grafické práce a sazba Eva Bystrianská. Tisk Nová tiskárna Pelhřimov, spol s r. o. Náklad 500 kusů. Jihlava 2015 ISBN 978-80-88003-11-3

sk rá

Ji Špitálské předměstí

Na Hliništi

Žižko

Křížová

Komen ského

Smetanovy sady

Cihlářský rybník

Tele č

or a

ská

Tovární

U Kož

eluhů Koželužský potok Znojemská

Popraviště Na Křížku