Farmacie včera, dnes a zítra

Farmacie včera, dnes a zítra

Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) sdružuje 35 společností, které dokážou vyvinout a uvést na trh nové, účinnější a bezpečnější léky. AIFP je členem Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA) a intenzivně spolupracuje s Mezinárodní federací farmaceutického průmyslu a asociací (IFPMA) a Americkou asociací inovativních farmaceutických firem (PhRMA).

www.aifp.cz

Stále více Čechů se léčí nejmodernějšími léky. Vrací je do života

Snížení úmrtnosti, prodloužení délky a zlepšení kvality života jsou největšími přínosy centrové léčby. Využívá ji stále více pacientů léčících se nejmodernějšími léky na vysoce specializovaných pracovištích. Společně s růstem jejich počtu významně klesají jednotkové náklady na léčbu, pacienti čerpají méně sociálních dávek, zkracuje se délka jejich pobytu v nemocnici a dříve se vracejí do práce i do života. Ukázala to analýza společnosti EY podle nejnovějších dat ÚZIS pro projekt Inovace pro život II.

Loni se ve specializovaných centrech léčilo přes 126 tisíc lidí, což je o 90 tisíc více než v roce 2010. Každoročně přibývá 15 % nových pacientů. Léčit se mohou pomocí 295 léčiv.

Centra nejen pro léčbu roztroušené sklerózy

Až 24 tisíc pacientů se loni léčilo ve specializovaných centrech s neurologickými nemocemi, jako jsou například roztroušená skleróza nebo Parkinsonova nemoc. Patří mezi ně i architektka Michaela Čejková, která má roztroušenou sklerózu od svých 21 let. Diagnózu jí lékaři stanovili brzy, a díky včasnému nasazení léčby může pracovat a normálně žít. „Díky lékům je moje nemoc tak trochu pod kontrolou a pokud vystrkuje růžky, jdu jí v tom většinou naproti – příliš stresu v práci, komplikovaná životní situace nebo velká fyzická námaha,“ říká pacientka Čejková.

Úspěšnost léčby byla u roztroušené sklerózy dříve jen 30%.

Většina pacientů skončila in­

validní a předčasně zemřela. „V současnosti máme řadu účinných léků, jež sice neumí nemoc zcela vyléčit, ale u podstatné části pacientů ji umí léčit. Nicmé -

jemem centrové léčby se však snižují náklady jednotkové. Zatímco v roce 2022 stál jeden pacient 259 tisíc korun ročně, před 12 lety to bylo o 11 % více.

Loni se ve specializovaných centrech léčilo přes 126 tisíc lidí, což je o 90 tisíc více než v roce 2010.

ně tyto léky fungují pouze tehdy, pokud se nasadí včas,“ upozorňuje profesorka Dana Horáková z RS centra při 1. LF UK a VFN. Centrovou léčbu využívají také pacienti s nádory prsu, prostaty, kůže nebo plic. Významně pomáhá i v revmatologii, hematoonkologii a dalších oblastech medicíny.

Moderní léčba snižuje budoucí výdaje Odhadované náklady na centrové léky loni činily 30 miliard korun, za 10 let vzrostly o 3,2 procentních bodů. S rostoucím ob ­

„Společně s rozvojem moderní medicíny a nastavením současného zdravotnického systému, jež naprostou většinu inovativních léků řadí právě mezi léky centrové, lze předpokládat, že tento segment bude i nadále postupně růst,“ dodává výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář. I přes tento růst jsou celkové výdaje na léky hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně léků centrových, dlouhodobě víceméně stabilní, pohybují se mezi 16–17 % zdravotnického rozpočtu.

Zdravotní péče je pro pacienty –jejich hlas by měl být slyšet

Pro některé pacienty český zdravotní systém z různých důvodů nenabízí potřebné léky a péči. Jak se může tato situace zlepšit a proč je důležitá práce pacientských organizací? Problematiku limitů zdravotní péče nám přiblížila JUDr. Lenka Teska Arnoštová, Ph.D., předsedkyně Společnosti medicínského práva ČLS JEP působící mimo jiné také jako advokát a na Právnické fakultě UK.

JUDr. Lenka Teska

Arnoštová, Ph.D. předsedkyně Společnosti medicínského práva ČLS JEP a advokátka

V České republice je pro řadu pacientů obtížné sehnat léky, které potřebují. Co jim s problémem dostupnosti může pomoci?

V naší úpravě zákona máme zakotvenou pojistku tzv. § 16, tedy možnost požádat zdravotní pojišťovnu o úhradu nehrazeného léčivého přípravku, a to ve výjimečných případech, pokud je to odůvodněno výjimečnými okolnostmi. Dále máme dostupná generika, která mohou být uvedena na trh až po vypršení lhůt patentové ochrany originálních léčivých přípravků a obsahují stejné léčivo, formu a stejnou biologickou účinnost jako originální lék.

Jaká opatření jsou v ČR přijímána k zajištění transparentnosti v procesu registrace, schvalování a financování léčivých přípravků?

Správní řízení jsou zveřejňována na webových stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebo Ministerstva zdravotnictví ČR (v případě přípravků určených pro vzácná onemocnění).

Dovedla bych si představit větší transparentnost, ale chápu limity vycházející z respektování obchodního tajemství.

V otázce transparentnosti jsme se ale dle mého názoru neposunuli v oblasti regulace reklamy. Lidsky nerozumím tomu, proč zástupci pacientů nemohou hovořit na svých konferencích a webinářích o inovacích nebo léčivých přípravcích, když spolupracují s příslušnými odbornými společnostmi, přičemž role pacientských organizací je nezastupitelná.

Role pacientských organizací je nezastupitelná.

Jaká je u nás role pacientů v procesu registrace a schvalování léčivých přípravků a jaká jsou jejich práva v této oblasti? Nenahraditelná. Zdravotní péče je pro pacienty a jejich hlas by měl být slyšet. V oblasti úhrad pro léčivé přípravky určených k léčbě vzácných onemocnění, jsme se posunuli. Pacientské organizace se staly účastníky řízení, a jsou tak účastni rozhodovacích procesů. Je ale důležité, aby

se zlepšilo jejich postavení, aby byly rovnocennými a erudovanými partnery. Stále tady máme rezervy (např. v oblasti jejich financování).

Jejich využití si dovedu představit např. v oblasti prevence. Jsou potřebným mezičlánkem mezi lékaři, poskytovateli a těmi, kterým se bohužel z různých důvodů nedostalo dostupné léčby nebo potřebných informací.

Na co dalšího byste se v této oblasti chtěla zaměřit?

Urychlit by se měly procesy v rámci evropské legislativy při klinickém hodnocení, zejména z pohledu sdílení dat, aby ubylo náročné administrativy.

Dále bychom se měli zaměřit na následnou péči. V tomto by mohla pomoci např. role tzv. koordinátora péče pro pacienty s chronickými, vážnými či vzácnými onemocněním. Ten by ulehčil práci odborníkům při centrech vysoce specializované péče (např. Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění). Inspirací by mohl být probíhající Pilotní projekt Nadačního fondu rodiny Vlčkových – koordinátoři péče.

Genetické testování dokáže odhalit nebezpečné dědičné onemocnění sítnice

Zrak je pro člověka vůbec nejdůležitějším smyslem, více než 80 % všech informací totiž vnímáme právě díky němu. Existují však onemocnění, která nás mohou o zrak připravit. Řadí se k nim i dědičná onemocnění sítnice (IRDs – inherited retinal diseases), jež mohou vést k postupné ztrátě zraku a v krajních případech i ke slepotě. Jednou z možností, jak tato onemocnění odhalit, a určit účinnou léčbu, je genetické testování.

Co jsou dědičná onemocnění sítnice?

Dědičná onemocnění sítnice neboli dědičné degenerace sítnice jsou souhrnným označením pro skupinu vzácných očních nemocí, jež se mohou přenášet z rodičů na děti. Řadí se k nim například retinitis pigmentosa, Stargardtova choroba či Usherův syndrom. I když IRDs patří k vzácným onemocněním, podle odborníků jimi na celém světě trpí přes 3 miliony lidí. Dědičná onemocnění sítnice se týkají všech věkových skupin, nejčastější příčinou ztráty zraku bývají ale u lidí ve věku od 15 do 45 let.

Jak se IRDs projevují?

Jednotlivá dědičná onemocnění jsou spojená s řadou příznaků, které se neprojevují výlučně jen v souvislosti se zrakem. K příznakům u kojenců a malých dětí patří nystagmus (neovlivnitelný rytmický pohyb očí, fotofobie (světloplachost), stlačování víček

IRDs na celém světě trpí přes 3 miliony lidí.

prsty nebo problémy se sluchem a rovnováhou. U starších dětí a teenagerů se mohou dědičná onemocnění sítnice projevovat problémy se čtením a viděním na dálku, pomalou adaptací oči při přechodu z jasného do slabého osvětlení, poruchou vnímání barev, noční slepotou nebo ztrátou zrakové ostrosti.

Diagnostika IRDs genetickým testováním

V současné době existují dvě možnosti diagnostikování nemocí ze skupiny dědičných onemocnění sítnice, a sice klinická diagnostika a molekulárně genetická diagnostika. S pomocí genetického testování je možné určit, jaká mutace dědičná onemocnění sítnice způsobila. Díky genetickému testování může také pacient získat lepší představu o tom, jak bude nemoc pravděpodobně postupovat, jak ji zvládnout a zda je vhodným kandidátem pro klinickou studii nebo již schválenou léčbu určitého onemocnění sítnice.

Zdroje: https://www.gemini.cz/blog/4-zajimavosti-o-ocich-co-jste-mozna-nevedeli/ https://www.discoverird.com/cz/o-ird https://www.discoverird.com/cz/jak-rozpoznat-irds#geneticke-testovani Menghini, M., et al. Expert Opin Orphan Drugs. 2020; 8(2–3): 67–78. Cremers, FRP., et al. Genes 2018; 9(4): 215. Kumaran, N., et al. Br J Ophthalmol. 2017; 101: 1147–54. Gill, JS., et al. Br J Ophthalmol. 2019; 103: 711–20.

Moderní, efektivní a personalizovaná medicína je v ČR na vzestupu

Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze po dlouholetém úsilí mnoha špičkových odborníků vzniká jedinečné aplikační centrum určené pro moderní oční terapie. Díky založení centra tak Česká republika udrží krok se světovou medicínou.

prof. MUDr. Petra Lišková, M.D., Ph.D. Klinika pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze

Aplikační centrum

bude určeno pacientům s dědičnými retinálními dystrofiemi. Jak těžké je odhalit takového pacienta? Pacienta není obtížné identifikovat, protože vykazuje charakteristické klinické příznaky. Klíčové je však jeho následné odeslání na genetické testování. V České republice máme velkou výhodu, že je toto testování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, což není běžné v mnoha zemích, které se k EU připojily po roce 2004.

PharmDr. Michal Janů, Ph.D., MHA vedoucí lékárník ve VFN v Praze

Jakou roli hraje vaše lékárna v rámci vzniku a fungování aplikačního centra a jaké nároky to klade na váš personál?

Pro naši nemocniční lékárnu je příprava léčivého přípravku pro genovou terapii novou zkušeností a výzvou, už jen z toho důvodu, že jsme první lékárnou v ČR, která ve spolupráci s ÚHKT bude zajišťovat příjem kryokonzervovaného léčiva, jeho přípravu v superčistých prostorech a následný transport do aplikačního centra na oční klinice VFN. Naši farmaceuti absolvovali výcvik manipulace s přípravky pro genovou terapii v superčistých prostorech. Nemocniční lékárna VFN se podílela, ve spolupráci s ÚHKT, na přípravě veškeré procesní dokumenta­

ce, která musela být schválena státním dozorovým orgánem. Zároveň došlo k rozšíření oprávnění k poskytování lékárenské péče o tento segment.

MUDr. Petr Lesný, Ph.D. vedoucí oddělení imunoterapie Ústav hematologie a krevní transfuze

Jakou roli hraje vaše oddělení v otevření a fungování aplikačního centra?

Naše oddělení zajišťuje technologický transfer a výrobu imunoterapeutických léčivých přípravků v Ústavu hematologie a krevní transfúze. Jeho prostřednictvím získávají lékaři i vědci z celé ČR nové zkušenosti, které jim umožňují lépe se orientovat v léčivých přípravcích moderní a genové terapie.

prof. MUDr. Jarmila Heissigerová, Ph.D., MBA přednostka Oční kliniky 1. LF UK a VFN v Praze

Proč je důležité mít v České republice aplikační centrum? V České republice aplikační centrum nutně potřebujeme, protože naši pacienti museli cestovat do zahraničí, kde trpí jazykovou bariérou a kde ani my neznáme prostředí a podmínky, za jakých naši kolegové pracují.

Proč centrum vzniklo právě ve VFN? VFN byla jasná volba kvůli již zavedenému Centru oční genetiky a kvůli tomu, že naše pracoviště je jediné v ČR, které je součástí velmi prestižní a výběrové skupiny pracovišť pro vzácná (většinou geneticky podmíněná) oční onemocnění, tedy ERN­EYE.

Jaká je cesta k vybudování centra?

Cesta k centru je mimořádně trnitá, proto ­

že je nutné prošlapat cesty, které nikdy prošlapány nebyly a které někdo „znepřístupnil“ opatřeními, která vznikla zhruba před 50 lety, kdy ještě genová terapie vypadala jako sci­fi. Nyní se ale po zhruba třech letech díky úsilí mnoha členů spolupracujících na zprovoznění centra začíná cíl významně přibližovat.

MUDr. Ing. Marie Vajter primářka Oční kliniky 1. LF UK a VFN v Praze

Co znamená vznik aplikačního centra pro vaše pacienty a pro ošetřující lékaře?

Vznik aplikačního centra oční genové terapie je krokem vpřed směrem k moderní, efektivní a personalizované medicíně, která má potenciál významně rozšířit možnosti péče o pacienty s dědičnými očními chorobami.

Projekt je podpořen grantem z fondů EHP 2014–2021 v rámci programu Zdraví.

Online objednání léků na předpis?

Pacienti by změnu uvítali

Národní asociace pacientských organizací (NAPO) v současné době zastupuje tři miliony pacientů a sjednocuje jejich hlas mimo jiné při snaze zavést výdej léků na předpis online, čímž by usnadnila život statisícům českých pacientů.

Přestože nakupovat volně prodejné léky online jsme si dávno zvykli, s receptem musíme nadále do kamenné lékárny. Nutnost vyzvednout si léky na předpis osobně nebo si pro ně někoho poslat není v mnoha situacích praktická – zejména pro lidi se zdravotním postižením, pečující osoby a obyvatele obcí, kde lékárna není. Opakované cesty do lékárny jsou tím zbytnější, pokud člověk na chronické onemocnění bere stále stejné léky a způsob jejich užívání dobře zná. Proto pacienti zastoupení Národní asociací pacientských organizací (NAPO) volají po zavedení zásilkového výdeje léků na předpis, kdy by si lék s eReceptem objednali online a domů by jim ho doručil kurýr.

Zásilkový výdej léků na předpis by ocenili ti, pro které ‚skočit si‘ do lékárny není tak snadné jako pro ostatní.

Kamenné lékárny se rušit nebudou

Pro koho je online objednání zásadní pomocí?

Držme krok s Evropou Taková možnost již existuje v Norsku, Švédsku, Finsku, Dánsku, Německu, Nizozemí, Portugalsku, Estonsku a Litvě. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vloni k situaci v České republice konstatoval, že „nemožnost koupě léčiva na předpis on­line, resp. jeho doručení prostřednictvím doručovatelských služeb, snižuje spotřebitelské pohodlí, resp. blahobyt.“

„Samozřejmě vždy bude existovat skupina lidí, kteří si raději dojdou s receptem do lékárny. Platí to zejména v případech, kdy mají předepsaný nový lék, o jehož správném užívání se potřebují ujistit. Zásilkový výdej léků na předpis by však ocenili ti, pro které ‚skočit si‘ do lékárny není tak snadné jako pro ostatní,“ říká člen Výkonného výboru NAPO René Břečťan. „V zemích, kde již zásilkový výdej léků na předpis funguje, je tímto způsobem vydáváno méně než 20 % léků. I v České republice by to byla jen další možnost, jak si recept vyzvednout. Rozhodně by tento způsob výdeje nenahradil kamenné lékárny,“ doplňuje Břečťan.

Jedná se o osoby se zdravotním postižením nebo seniory, pro které je každá výprava do lékárny náročným výletem. Do této skupiny patří také pacienti s chronickým onemocněním, kteří si pravidelně z lékárny odnášejí plné tašky léků na pokrytí pouhých několika týdnů. Dále lidé, kteří ve svém zdravotním stavu nemohou riskovat, že se v lékárně nakazí respiračním onemocněním. Kromě toho také příbuzní, kteří vyzvedávají léky pro jiného člena rodiny a kvůli práci obtížně stíhají provozní dobu lékárny.

Objednání online výrazně ulehčí život nemocných Z průzkumu, který pro NAPO nedávno udělala agentura Incomind, vyplývá, že léky na předpis dlouhodobě užívá 63 % lidí a dalších 13 % je pravidelně vyzvedává pro někoho jiného. „Řada z nich si tyto léky ráda nechá doručit domů. Když ale půjdou od lékaře s receptem na akutní onemocnění, pochopitelně navštíví lékárnu osobně, aby léčbu nasadili hned,“ vysvětluje René Břečťan. Podle průzkumu plánuje možnost zásilkového výdeje léků na předpis využívat 72 % lidí.

Anémie: Diagnostika a léčba

Chudokrevnost neboli anémie se projevuje nedostatečným okysličením krve, tkání a orgánů. Bez správné diagnostiky a účinné léčby vede až k jejich selhání. Jak ji můžeme diagnostikovat a proč pacienti často nedodržují domluvené léčebné postupy?

prof. MUDr. Pavel Žák, Ph.D. přednosta IV. Interní hematologické kliniky

Anémie může mít vícero příčin. Co se při tomto onemocnění v našem těle vlastně odehrává?

Onemocnění je charakterizováno poklesem hladiny červeného krevního barviva (hemoglobinu). Anémie nejčastěji vzniká v důsledku nedostatku železa či chronických zánětlivých a nádorových onemocnění. Ve vyšším věku se pak častěji objevuje anémie z nedostatku vitaminu B12 a folátů (kyseliny listové) nebo z porušené produkce červených krvinek v kostní dřeni.

Železo je významnou funkční součástí hemoglobinu, ale také myoglobinu a enzymů, které se účastní oxido ­redukčních reakcí v organismu. Zvýšená spotřeba vzniká během těhotenství a laktace, při opakovaných krevních ztrátách a samozřejmě v období růstu. Proto je ho třeba doplňovat.

Jak se může anémie projevovat?

Mezi běžné příznaky patří únava a slabost, které mohou výrazně omezovat každodenní aktivity. Bledost kůže, zejména na obličeji a rukou, či dokonce na sliznicích, je dalším častým znakem, způsobeným nedostat kem he ­

Železo je významnou funkční součástí hemoglobinu.

moglobinu. Dušnost, závratě, bolesti hlavy a studené končetiny jsou také často spojovány

s anémií, stejně jako zrychlený srdeční tep a ztráta chuti k jídlu.

Jaké jsou možnosti léčby anémie a proč je obzvlášť důležitá diagnostika a adherence k léčbě?

Co se týče diagnostiky, základem vyšetření je vždy krevní obraz. Již na základě hladiny hemoglobinu a počtu a velikosti červených krvinek je možné usoudit, o jaký typ anémie jde. Zásadní je i kvalitní odběr anamnestických údajů – popis potíží, stravovacích návyků pacienta apod.

www.info-zdravi.cz