Proděkanka
Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, spoluzakladatelka a členka boardu Czechitas
Informační technologie se ve většině odvětví stávají synonymem pro inovace. Jakým směrem se změny ubírají?
Digitalizace mění způsob, jakým navrhujeme nové produkty a služby a vstupuje i do kritických domén, jako je zdravotnictví, doprava nebo energetika. Softwarové systémy, jak je známe dnes, ztrácí jasné hranice a proměňují se v softwarové ekosystémy postavené na spolupráci softwarových řešení různých poskytovatelů a dotýkají se stále intenzivněji fyzického světa, kde se setkávají s člověkem. Se zapojením prvků umělé
inteligence přicházíme o snadnou předvídatelnost a se ztrátou jasných hranic i o kontrolovatelnost těchto systémů.
Je důvod začít se postupujícího technologického pokroku bát?
To jistě ne. Je nicméně klíčové položit si otázku, co děláme dnes pro to, abychom se technologií nemuseli bát v budoucnu. Řešení přitom neleží v regulaci technologií zvenku, ale schopnosti postavit systémy na takových základech, které je udrží pod kontrolou. Na mechanismech vzájemné důvěry jak
mezi jednotlivými systémy, tak mezi systémy a člověkem. Na mechanismech dohledatelnosti odpovědnosti a schopnosti odstřihnout systém, který celý ekosystém ohrožuje. Postavit tyto mechanismy na multidisciplinárních základech, v kombinaci IT, práva, sociologie a dalších oborů, jak se o to snažíme i na Masarykově univerzitě. Je třeba společně vytvořit podmínky pro to, abychom mohli popustit uzdu fantazii v tom, kde všude mohou technologie doprovázet člověka. Protože jejich potenciál je obrovský, pokud ale slouží nám a ne my jim.
Informační technologie zažívají v posledních letech překotný vývoj a přinášejí inovace téměř do sféry lidského bytí. V jakých oblastech došlo k největším změnám a proč bychom se technologií neměli bát? Po přečtení, prosíme, recyklujte.
Technologie se postupně stávají nedílnou součástí všech oblastí našeho života, díky čemuž roste poptávka po odbornících, kteří se orientují v digitálním světě. Používání počítačů a jiných digitálních zařízení je běžné už téměř ve všech profesích. I tam, kde to dříve nebývalo zvykem. Odhaduje se však, že do roku 2030 nebude napříč světem obsazeno neuvěřitelných 85 milionů pracovní míst, a to právě kvůli nedostatku digitálních dovedností.
Mise společnosti Microsoft: Bezplatné vzdělávání
Nabídka pracovních pozic v IT
Certifikace a rekvalifikační kurzy pro zájemce
IT vzdělání a kurzy zdarma (digistart.cz, ITjede.cz)
Poptávka po pokročilých digitálních dovednostech neustále roste Očekává se, že velikost globálního trhu digitální transformace v letech 2022–2030 poroste o více než 23 %. Mezi nejžádanější digitální dovednosti aktuálně patří programování, vývoj webu a aplikací, kybernetická bezpečnost, zákaznický servis či řízení digitálních projektů. Z nejnovější zprávy Evropské komise vyplývá, že 90 % odborníků by mělo mít základní digitální dovednosti.
To, že je nutné zvýšit úroveň digitálních dovedností, si podle průzkumu zadaného společností Microsoft Česká republika a Slovensko uvědomuje i vedení českých firem. Z tohoto průzkumu také vyšlo, že na českém trhu chybí přes 30 000 IT odborníků.
Microsoft spouští bezplatné IT kurzy Společnost Microsoft reaguje na potřebu rozšíření digitálních dovedností a ve spolupráci s partnery nabídne široce dostupné programy hybridních školení a certifikací.
GoodCall a program ITjede.cz a ITide.sk Digistart.cz s Digiskills Rekvalifikace
Kyberbezpečnost Vývoj softwarů a interních či externích aplikací Digitální nástroje pro spolupráci
Misí společnosti Microsoft je poskytnout více než 500 000 lidem bezplatné vzdělávání v IT.
Misí společnosti Microsoft je poskytnout více než 500 000 lidem z řad veřejnosti a firem bezplatné vzdělávání v IT. Vzdělávání chce také poskytnout 100 000 studentů a pedagogů a více než 20 000 IT profesionálů a cloudových odborníků. „Tento projekt je unikátní v tom, že zahrnuje i lidi, kteří nemají blízko k IT a neví kudy se do něj vydat.
Ukazuje se, že polovina pracovní síly v Česku potřebuje proškolení v digitálních dovednostech. Proto je důležité nabídnout projekt dostupný každému,“ přibližuje vzdělávací programy ředitel pro partnerský ekosystém společnosti Microsoft Martin Hruška.
Richard Vrdlovec a Iva Hadj Moussa společně moderují podcast Radia Wave Finančák, který se zabývá aktuálními i obecnými tématy okolo financí. Jaký je jejich pohled na FinTech, moderní technologie, umělou inteligenci a co si myslí o současné ekonomické situaci a finanční represi?
Společně moderujete podcast Finančák na Radiu Wave Českého rozhlasu.
Co vás napadne jako první, když se řekne FinTech?
Richard: Bez váhání – Golda. Právě totiž spouštím webovou aplikaci Golda.io, která umožňuje lidem snadněji a levněji přenést část svých úspor do fyzického zlata. Což je právě to, co by měl FinTech přinášet: službu, kterou lidé potřebují, a přitom ji zjednodušit a zlevnit.
Iva: Představím si aplikaci internetového bankovnictví na svém mobilním telefonu.
Jak by měli lidé čelit nadcházející finanční represi? Vyplatí se v této době investovat volné finanční prostředky?
Richard:
To je téma, které se snažím ve Finančáku otevírat. Líbí se mi citát, že finanční represe znamená brát peníze starším lidem pomalu a tajně. Mnoha lidem plně nedochází, že i když nyní mají na spořicím účtu 5% úrok, tak to není fajn, ale jsou na tom hůře než před dvěma lety při 0,5% úroku. Protože po započtení inflace dříve přicházeli „jen“ o 1 % kupní síly svých
úspor, zatímco letos už o více než 10 % ročně. Vlády využívají toho, že je pro většinu lidí těžké přemýšlet v reálných hodnotách. Chytří lidé z celého světa se již nějakou dobu snaží před finanční represí utéct do investic. Důsledkem je největší finanční bublina, které hrozí splasknutí. Dnes už se vyplatí jen sofistikované investiční strategie.
Vystudovala jste psychologii, napsala jste scénář k večerníčku, věnujete se próze a reklamní textařině. Jak vám v kreativní práci pomáhají technologie a inovace?
tější, co vymyslíte hlavou, i když samozřejmě umělá inteligence bude v budoucnu pravděpodobně čím dál více nahrazovat i kreativní profese. A technologie v psychologii? Co se týká terapie jako takové, tam je nezastupitelná role terapeuta a jeho schopnosti navázat s klientem vztah, což žádná technologie nahradit nemůže.
Cvičíte jógu a věnujete se meditaci. Pomáhají vám tyto praktiky ve vaší práci?
Umělá inteligence bude v budoucnu pravděpodobně čím dál více nahrazovat i kreativní profese.
Iva: Technologie mi zásadním způsobem usnadňují život. Notebook s sebou nosím prakticky všude. Povahu mé práce také významně změnil internet a možnost on-line schůzek. Nepovažuji se ale za člověka, který sleduje nejmodernější trendy v inovacích a technologiích. V kreativní práci je stejně nejdůleži-
Richard: Bez jógy a meditace bych nebyl tam, kde jsem. Vím, že právě čistá mysl stojí za úspěchem Zajišťovacího fondu, který řídím. Taková mysl dokáže dobře projít množstvím informací, vybrat z něj podstatné souvislosti a pochopit realitu.
Máte ráda heavy metal, je možné při této muzice relaxovat?
Iva: Naprosto! V metalu je obrovská energie a emoce. Je tam vztek, zlost, radost, odhodlání, ale i smutek a melancholie, záleží na žánru. Heavy a thrash metal je spíš pro radost, black metal je zase zádumčivý. Metal je skvělý do sluchátek, ale především na koncertech –ta atmosféra se nedá popsat. Doporučuji všem!
Jaderná fúze představuje nejčistší a nejsilnější zdroj energie, jehož negativní dopad na životní prostředí je menší než v případě obnovitelných zdrojů. První fúzní elektrárna by mohla vzniknout do roku 2050 a mohla by být v České republice.
Pane docente, pojďme navázat na náš rozhovor z loňského roku. Jak od té doby pokročil výzkum termojaderné fúze? Fúzní výzkum v poslední době zaznamenal řadu významných úspěchů. Byly publikovány vynikající výsledky z testů provedených na evropském tokamaku JET v britském Culhamu, které potvrdily naši schopnost uvolňovat energii řízenou termojadernou reakcí. Tokamak JET dosáhl po dobu 5 sekund průměrného výkonu 12 MW a uvolnil největší množství fúzní energie ze všech fúzních zařízení na světě. Nedávno také
byly zveřejněny výsledky úspěšných testů v americkém laserovém zařízení NIF, kde vědci dokázali stlačit fúzní palivo extrémním tlakem 569 gigabarů, a vyvolali tak značné množství fúzních reakcí.
Minule jste se zmínil o klíčovém tokamaku ITER. Jak pokračuje jeho výstavba? Projekt ITER vstoupil do další fáze výstavby, ve které se z jednotlivých dílů začíná sestavovat vlastní reaktor. Je velmi působivé vidět precisně provedené díly mnohonásobně větší než člověk, jak se důmyslně skládají, aby postupně vytvořili termojaderný reaktor. Reaktor bude spuštěn do šesti let a celý vědecký svět toto spuštění netrpělivě očekává. Reaktor bude mít výkon 500 MW, tedy jako menší elektrárna a umožní vyzkoušet, zda bude možné vyvinuté technologie použít ve fúzních elektrárnách.
To už bude možné stavět první fúzní elektrárny?
Jakmile ITER ověří, že navržené komponenty a technologie fungují, tak ano. Příprava fúz-
ních elektráren začala před mnoha lety. V Evropě se na jejich vývoji, který je koordinován celoevropským konsorciem výzkumných organizací EUROfusion, podílí 29 zemí. Náš Ústav fyziky plazmatu AVČR také patří mezi členy tohoto konsorcia. Cílem probíhající přípravy je, aby bylo na základě zkušeností z provozu reaktoru ITER možné zahájit projektové práce a zprovoznit první fúzní elektrárnu kolem roku 2050.
Jakou roli bude hrát Česká republika? Česká republika je jednou ze zemí na špičce fúzního výzkumu. V minulém roce jsme po 14 letech úspěšného provozu demontovali tokamak COMPASS. Dosáhli jsem na něm vynikajících výsledků a umožnil nám také vytvořit vysoce kvalifikovaný tým vědců. Nyní ale v našem ústavu pracujeme na mnohem modernějším a dokonalejším tokamaku COMPASS-U, jehož parametry již budou v mnoha směrech odpovídat fúzním elektrárnám. To nám umožní zkoumat procesy probíhající v termojaderných reaktorech fúzních elektráren, a tím vyřešit některé z klíčových problémů, které před komercializací jaderné fúze ještě stojí.
Jsou fúzní elektrárny skutečně tak důležité?
Fúzní elektrárny budou vyrábět vysoké množství elektřiny bez negativních dopadů na životní prostředí a bez závislosti na počasí nebo denní a roční době.
Jsou kriticky důležité. Lidstvo nezná efektivnější zdroj energie než je jaderná fúze. Fúzní elektrárny budou vyrábět vysoké množství elektřiny bez negativních dopadů na životní prostředí a bez závislosti na počasí nebo denní a roční době. Umožní lidstvu osvobodit se od fosilních paliv bez rizika jakýkoliv závažných havárií. Vliv fúzních elektráren na životní prostředí bude ještě menší, než je vliv obnovitelných zdrojů.
Jak zařídíte, aby byly bezpečné?
To nemusíme zařizovat, jaderná fúze jako taková je zcela bezpečná. Důvod je jednoduchý: aby fúzní reaktor pracoval, musí se palivo zahřát na extrémní teplotu více než 150 milionů °C. Takové teploty nikde na Zemi přirozeně nejsou, takže není možné, aby reaktor běžel sám od sebe. A pokud palivo zahřejeme a spustíme fúzní reakci, pak ji můžeme snadno zastavit tak, že palivo ochladíme. Pokud například dojde k nějaké poruše reaktoru, stačí uvolnit magnetické pole reaktoru, palivo se dotkne stěn reaktoru, kontaktem se stěnou se ochladí, a tím se fúzní reakce zastaví.
A nehrozí zde například únik paliva?
Únik paliva samozřejmě nelze nikdy vyloučit, avšak následky nebudou v podstatě žádné. V reaktoru bude pouze několik gramů paliva – plynu z tzv. izotopů vodíku. Pokud by došlo k úniku, tak tento vodík, nejlehčí plyn ze všech, vystoupá do horních vrstev atmosféry, kde se neškodně rozptýlí, aniž by jakkoliv ohrozil životní prostředí. Hlavní ovšem je, že ve fúzním reaktoru bude
velmi malé množství paliva, 10 milionkrát méně než například v jaderných reaktorech.
To zní dobře. Proč tedy fúzní elektrárny ještě nemáme? Protože jejich stavba i provoz jsou technologicky nesmírně náročné. Nejde jen o nejčistší zdroj energie, ale také o nejsilnější. Skutečně se jedná o spoutané slunce. Zatížení konstrukce fúzního reaktoru je tak mnohonásobně větší než třeba zatížení kotlů v uhelných elektrárnách. Vyvíjíme nové materiály a technologie, které toto zatížení zvládnou. Podobá se to vývoji raketoplánů: špičkový fúzní výzkum s sebou přináší špičkový technologický vývoj v řadě jiných oblastí.
Vy jste vizionář. Ještě mi řekněte, kde se první fúzní elektrárna postaví?
Evropa připravuje svůj vlastní projekt fúzní elektrárny DEMO. Myslím si, že by mohla stát v České republice, protože výsledky našeho výzkumu nás řadí hned vedle velkých zemí Evropské unie a nový tokamak COMPASS-U nás posune do čela pelotonu. Navíc je Česká republika jednou z mála zemí EU, kde má jaderná energetika poměrně širokou podporou veřejnosti a máme i dostatečně vyspělý průmysl, který by se mohl podílet na řadě dodávek. Proto můžeme v soutěži o umístění tohoto projektu uspět a postavit první fúzní elektrárnu u nás.
Tokamak JET
Stojí v britském Culhamu. V roce 2021 dosáhl fúzního výkonu 12 MW po dobu 5 sekund
Tokamak ITER
Staví se v Cadarache na jihu Francie. Dosáhne fúzního výkonu 500 MW po dobu až 50 minut
Tokamak COMPASS-U
Staví se v Praze a bude mít: Magnetické pole 5 Tesla Proud v plazmatu 2 milióny Ampér Teplotu stěny až 500 °C Tepelné toky až 100 MW/m 2 Bude testovat tekuté kovy
Společnost Philip Morris ČR, stejně jako Philip Morris International, vidí budoucnost v bezdýmných alternativách. Svým zákazníkům se snaží zprostředkovat komfortní přechod na méně škodlivý způsob užívání nikotinu.
Nedávno jste na český trh uvedli nový produkt IQOS ILUMA. Kde všude ve světě už k jeho uvedení také došlo a co to vypovídá o postavení Philip Morris ČR v rámci celé firmy?
Česká republika je celosvětově terpve sedmou zemí, kde byla IQOS ILUMA uvedena na trh. Je to především díky tomu, že si u nás produkty IQOS v uplynulých pěti letech dokázaly vybudovat velmi silnou pozici. Dlouhodobě tak patříme mezi trhy, kde se daří přinášet dospělým uživatelům, kteří by jinak pokračovali v kouření cigaret, naše nejnovější inovace mezi prvními.
Co všechno obnáší uvedení produktu na trh? Kolik máte obchodních míst a jak probíhá příprava celé akce?
Je to poměrně dlouhý proces počínající přípravou a lokalizací výrobku a pokračující přes analýzy trhu a segmentů, přípravu komunikační a cenové strategie a v neposlední řadě i plánu ko -
mercializace a penetrace trhu. Stejně jako v jiných odvětvích jde o celkový přístup vyžadující hlavně preciznost a nulovou toleranci k chybám, z pohledu produktu i komunikace, ale i důkladné kontroly procesů při prodeji samotném. Díky předchozím zkušenostem jsme od uvedení značky IQOS na český trh udělali velký pokrok v rámci budování našich prodejních kanálů. V současné chvíli máme možnost nabídnout našim dospělým uživatelům informace a výrobky skrze specializovaný web spojený s e-shopem. Zároveň jsme vybudovali síť více než osmdesáti IQOS značkových prodejen nebo IQOS partnerských prodejen. Samozřejmě také nabízíme bezdýmné produkty v téměř 800 prodejnách našich obchodních partnerů.
Tabákový průmysl je obecně velmi regulované odvětví. Jak vašim zákazníkům prezentujete nový produkt?
Při uvedení jakýchkoliv novinek máme výhodu, že se širokou bází zákazníků můžeme komunikovat napřímo, a to skrze naši platformu IQOS CLUB, kde s našimi dospělými uživateli IQOS a členy klubu komunikujeme skrze CRM systém nebo prostřednictvím webu. Ten je za více než pět let působení značky na trhu už dobře etablovaný a naši zákazníci na něj sami chodí pro novinky a další informace. Ke komunikaci
se zákazníky využíváme samozřejmě i už zmíněné sítě IQOS prodejen. Naší snahou je ale oslovovat nejen stávající uživatele, ale především dospělé kuřáky, kterým chceme nabídnout lepší alternativu, než je pokračování v kouření cigaret. K tomu využíváme mimo jiné tabákové prodejny našich partnerů.
Kdo patří do vaší cílové skupiny pro IQOS ILUMA? Jaká očekávání od nového produktu máte?
Chceme všem dospělým kuřákům, kteří by jinak pokračovali v kouření cigaret, umožnit přechod na méně škodlivou bezdýmnou alternativu. Stejně jako předchozí generace, zařízení IQOS tabák nespaluje, ale pouze nahřívá, nevzniká tedy žádný kouř ani popel. Díky tomu produkuje v průměru o 95 % méně škodlivých látek ve srovnání s cigaretami. Z interního testování, ale především díky zpětné vazbě od uživatelů známe některé nedostatky stávajících produktů, které jsme se rozhodli odstranit. IQOS ILUMA přichází s přelomovým technologickým řešením indukčního ohřevu, které nepoužívá nahřívací čepel, nevyžaduje žádné čištění a zvyšuje uživatelský komfort. Naším cílem je svět bez cigaretového kouře a IQOS ILUMA je ideální příležitostí, jak tuto vizi akcelerovat.
FOTO:
Centrála
Philip Morris ve Švýcarsku,
a výzkumné centrum CUBE v Neuschatelu.
Philip Morris International Inc. patří k předním světovým tabákovým společnostem. Na celém světě zaměstnává 69 600 lidí. V rámci skupiny Philip Morris International Inc. působí na českém trhu již od roku 1992 společnost Philip Morris ČR a.s. – největší výrobce a prodejce tabákových výrobků a rovněž distributor bezdýmných nikotinových řešení a zařízení a s ním souvisejícího příslušenství v České republice.
Světoznámá společnost Philip Morris International Inc. vidí svou budoucnost v nahrazení cigaret bezdýmovými tabákovými výrobky. Věří, že bezdýmové alternativy, které nahrazují klasické cigarety, jsou pro spotřebitele lepší volbou než klasické cigarety. Do vědecky podloženého vývoje a komercializace inovativních bezdýmových výrobků pro dospělé, kteří by jinak v kouření cigaret pokračovali, tak od roku 2008 investovala již přes 9 miliard amerických dolarů.
Svět bez cigaretového kouře Cílem společnosti Philip Morris International je vytvořit budoucnost bez kouře, své portfolio proto dlouhodobě rozvíjí tak, aby zahrnovalo produkty mimo odvětví tabáku a nikotinu. Jedná se o největší posun v historii firmy. Bezdýmné produkty Philip Morris se nyní prodávají v 70 zemích světa a na jejich vývoji pracuje více než 980 vývojových a výzkumných vědců, inženýrů a techniků.
S vědeckými poznatky lze pracovat různě. Pro některé vědce představují nové objevy začátek dalšího bádání, pro jiné se ale stávají výzvou, jak je zpřístupnit ostatním lidem. Do této druhé skupiny vizionářů patří i zakladatelé značky funkčního oblečení nanosilver® manželé Torčíkovi.
Již od roku 2004 (18 let!) se zabývají výzkumem v oblasti nanotechnologií. Od samého začátku své práce si ale dali za cíl provádět aplikovaný výzkum. „To znamená nejen něco objevit a vyvinout, ale také dostat do té podoby, aby bylo možné nabídnout lidem konkrétní produkty,“ říká Ladislav Torčík.
převážně sportovní oblečení má navíc další funkční vlastnosti, a to díky kombinaci vlákna nanosilver® s jinými funkčními vlákny. Například spojením s vlákny Merino, Thermo°Cool™ a Coolmax® je oblečení nanosilver schopno v zimě hřát a v létě chladit.
MODERNÍ
Antibakteriální vlastnosti
Zabraňuje množení bakterií – zdroje zápachu
Vhodné i pro ekzematiky
I do nejnáročnějších podmínek
TECHNOLOGIE NANOSILVER® MODERNÍ
Ekologické a udržitelné Česká kvalita nanosilver®
Stříbro jako přírodní antibiotikum Prvním výrobkem, který takto představili zákazníkům, byly ponožky s antibakteriálními účinky z jimi vyvinutého vlákna nanosilver®. Jedná se o speciální materiál, který obsahuje molekuly stříbra. Ty jsou do vlákna pevně zafixovány právě díky nanotechnologiím. Eva Torčíková vysvětluje: „Je vědecky potvrzené, že stříbro má lepší účinky než antibiotika. Ionty stříbra svým působením ovlivňují bakterie, které jednoduše řečeno udusí. Odborné testy prokázaly, že molekuly stříbra mají schopnost likvidovat stovky kmenů bakterií, některé odumírají v průběhu 5–6 minut. Díky tomu tak ponožky, ale i oblečení nanosilver®, získávají dlouhodobou antibakteriální funkci. Omezením bakterií zároveň omezují zápach potu nebo účinně bojují s různými ekzémy a mykózami.“
Ekologické a udržitelné Manželé Torčíkovi na závěr ještě dodávají: „Jsme rádi, že naše výrobky pomáhají snižovat uhlíkovou stopu a zvyšují společenskou odpovědnost tím, že využívají recyklace PET lahví. Oblečení tak má delší životnost, je vhodné pro delší a opakované nošení, díky čemuž se nemusí tak často prát. Při výrobě našich produktů samozřejmě nevyužíváme dětskou práci. Vše hrdě nese označení ‚Český výrobek‘ a lze zakoupit na www.nanosilver.cz, což je největší a nejstarší e-shop s nano produkty v České republice.“
Indoor &Outdoor simulátory
Trenažéry na SKI, SNB a běžky
Vzhledem k nadšenému přijetí antibakteriálních ponožek zákazníky začal být sortiment rozšiřován o další oblečení, jako je spodní prádlo, termoprádlo, trička nebo legíny. Toto
Nanotechnologie pomáhá zlepšit kondici i náladu Díky obrovskému zápalu a lásce k lyžování se podařilo ing. Ladislavu Torčíkovi vyvinout a vylepšit speciální kluzný povrch upravený pomocí nanotechnologií. Ten umožňuje celoroční lyžování, a to i bez sněhu. Jde o obdobu umělých sjezdovek, jen technologicky na vyšší úrovni. Spolu s povrchem vznikly také trenažéry pro sjezdové lyže či snowboard a nově také pro běžky, což je světový unikát. Technologie je nazvaná SKI365, protože lyžovat se s ní dá opravdu po celý rok, všech 365 dní.
Ačkoliv začal vědecký výzkum nanotechnologií až v 80. letech 20. století s nástupem elektronové mikroskopie a první nanovýrobky se začaly objevovat až na začátku 21. století, dnes mají široké využití a velký potenciál do budoucna. Proč je Česká republika jednou ze světových nanotechnologických velmocí?
Na velikosti záleží. V nanotechnologické firmě nanoSPACE
vyjadřujeme tímto jednoduchým sloganem podstatu toho, o co v nanotechnologiích jde a čím se liší od technologií tradičních. Nano je měřítko něčeho velmi malého s běžným měřítkem nesrovnatelného. Srovnávat totiž jeden metr a nanometr je jako srovnávat zeměkouli a skleněnou kuličku. V nanotechnologiích se pracuje s jednotlivými molekulami a atomy materiálu, čímž je možné vytvářet jejich úplně nové vlastnosti. Například jeden z hitů nanotechnologů, grafen, je chemicky obyčejný uhlík, ale novým
uspořádáním atomů se z něj podařilo vyrobit supertenký materiál mnohonásobně pevnější než ocel a s fantastickými vlastnostmi pro použití v elektronice.
Široké využití má například nanovlákno, tedy velmi tenké vlákno, tisíckrát tenčí než lidský vlas. Vyrábí se jako nanomebrána, což je jemná pavučinka z nanovláken, která má velmi malé otvory, a dokáže tak zachytávat velmi malé částice jako alergeny, bakterie, a dokonce i viry. Pro obyvatele České republiky paradoxně odkryla potenciál nanotechnologií až pandemie covidu-19.
Dnes asi není nikdo, kdo by nevěděl, co je to nanorouška nebo nanorespirátor.
Pandemie zároveň posílila postavení České republiky jako jediného velikého výrobce nanovláken v EU a jednoho z několika málo výrobců na světě. V současnosti u nás působí pět průmyslových výrobců nanovlákna – Nanotex, Pardam, Spur, NanoMedical, NafigatePark a řada dalších menších firem. Výhody nanovláken se uplatní nejen v ochranných pomůckách dýchacích cest, ale i při filtraci vody, v lůžkovinách pro alergiky, v outdoorovém oblečení, náplastech a krytech ran, v potravinářství i kosmetice. V poslední době se vývoj také hodně zaměřuje na biodegradabilní nanomembrány. Málokdo ví, jak důležitou roli hraje Česká republika kromě aplikovaných nanotechnologií i v elektronové mikroskopii. V současné době pochází jedna třetina elektronových mikroskopů všech laboratoří na světě z Brna, kde působí tři velcí výrobci mikroskopů – Tescan, ThermoFisher Scientific a Delong Instruments. Česká republika se také pyšní světovým patentem stroje na průmyslovou výrobu nanovlákna. Patříme tak mezi první země, které začaly přenášet nanotechnologie z vědeckých laboratoří do průmyslu. Uplatnila se naše dlouhá tradice inženýrů a techniků, která sahá až do 19. století. Když vyvíjíme nějaký nový produkt, přemýšlíme už zároveň i o jeho sériové výrobě. Nejsme tak start-up nation jako například Izrael, ale rozhodně jsme scale-up nation.
České nanotechnologie se ale nezaměřují jen na výrobu nanovláken. Mezi novinkami českých nanofirem objevíte i nanooptiku, 3D nanotisk, cirkulární nanokosmetiku. Módní oblečení z antibakteriálních nanotextilií začala již před 18 lety jako první v České republice vyrábět firma NanoTrade. Produkty společnost prodává pod značkou nanosilver®. Další využití nanotechnologií v praxi představuje speciální kluzný povrch na lyžovaní SKI365 rovněž z dílny společnosti NanoTrade.
Energetika patří k odvětvím, které je potřeba neustále rozvíjet a inovovat. Nejen kvůli hledání možností, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, ale také k získání strategicky nutné soběstačnosti.
Sledujete trendy v oblasti energetiky? Co má největší potenciál do budoucna?
Sedlák Programový ředitel Svazu moderní energetikyLoňský a letošní rok se nesly v duchu rekordního nárůstu zájmu o domácí i firemní fotovoltaické systémy a tento trend bude pokračovat i v příštích letech. Navíc, Česká republika je v rozvoji slunečních elektráren pozadu za zbytkem Evropy a o to větší tlak na výstavbu nových systémů u nás bude. Revoluci přinese i komunitní energetika, jejíž zákonné podpory bychom se měli brzy dočkat. Tento trend změní nejen zaběhnuté „energetické trasy“, ale i způsob myšlení. Od 19. století byli lidé zvyklí, že elektrická energie vzniká daleko od nich a do domácností putuje nepozorovaně rozvodnou sítí. Komunitní energetika ale přenese výrobu energie blíže k lidem. Elektřinu pro vytápění nebo domácí spotřebiče budeme vyrábět ve větrné elektrárně za vesnicí nebo díky solárním panelům na střeše bytového domu.
Lidé mají povědomí především o solárních panelech a tepelných čerpadlech. Jsou ještě jiné možnosti, jak využívat zelenou energii a zvýšit soběstačnost rodinného domu nebo firmy?
Nevyužitý potenciál má v Česku nepochybně bioplyn. Ten pak v kogeneračních jednotkách vyrobí nejen elektřinu, ale i teplo. Jedná se spíše o řešení pro celou obec než pro jednotlivé domácnosti. Obce mohou zvážit také místní potenciál větrné energetiky a po nastavení pravidel pro komunitní energetiku se pustit do přípravy větrné turbíny. Těžit z toho pak může obecní rozpočet nebo přímo domácnosti.
Jaké způsoby získávání energie mají nejmenší dopad na životní prostředí?
Tradičně mají nejmenší dopad již vybudované vodní elektrárny, které představují vydatný a zároveň relativně stabilní zdroj čisté energie. Bohužel, potenciál rozvoje vodních elektráren je v Česku už v zásadě vyčerpán. Sice existují plány na výstavbu přehrad či malých vodních elektráren, ale tyto projekty se střetávají s nedůvěrou místních. Navíc při jejich výstavbě
hrozí nebezpečí úbytku biodiverzity. Díky rozvoji technologie recyklace solárních panelů je však i fotovoltaika energetický zdroj s minimálním dopadem na životní prostředí. A panely jsou schopny vyrábět čistou energii zhruba po čtyři dekády. Ostatně, čistá energetika má za cíl nejen snížit produkci skleníkových plynů, ale také zmírnit další krize, kterými svět v posledních desítkách let prochází.
Existují v zahraničí technologie, kterými se můžeme v Čechách inspirovat? Česko má jistě hodně co dohánět v produkci zeleného vodíku. Ten se u nás prakticky nevyrábí a chybí i infrastruktura veřejných čerpacích stanic. Bezesporu ztrácíme také v rozvoji akumulace energie pomocí velkých bateriových systémů, které mohou nabídnout okamžitou zálohu pro větrné nebo solární elektrárny. Nejde však jen o technologie, ale také o kvalitnější legislativní prostředí. Chybí nám pravidla pro možnosti využití agregace a flexibility, které by umožnily firmám těžit z výhod levné elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pro rozvoj decentralizované energetiky je to pak absence dobře nastaveného zákona pro komunitní energetiku. Například sousední Rakousko má takový zákon od minulého roku a je nedílnou součástí tamní proměny energetiky směrem k zeleným zdrojům energie.
Návštěvníci veletrhu užitkových automobilů v Hannoveru se ocitli v dimenzi vodíkových a elektrických pohonů a v záplavě nových značek. Přesto respektované ocenění Truck of the Year obdržel nizozemský DAF za svou novou řadu vozidel s klasickým dieselovým pohonem.
Jaká je realita a blízká budoucnost nákladních vozidel s alternativními pohony?
Provoz užitkových nákladních vozidel se oproti soukromému provozování osobních aut zásadně liší. Především musí být ekonomicky rentabilní. Vozový park majitele dopravní firmy musí tedy vydělávat. Níže se zaměříme na nejběžnější kategorie nákladních vozidel.
Bateriová vozidla a zvýšené náklady provozu Bateriová nákladní vozidla pro rozvážky mají již k dispozici téměř všichni výrobci. Jejich jízdní dosah je oko lo 200 kilometrů, cena 3,5 až 4krát vyšší než u srovnatelného vozu s dieselovým pohonem. Délka nabíjení závisí na výkonu nabíječky a většinou probíhá přes noc ve firmě. Je tedy zřejmé, že jejich využitelnost je ome -
zená, plní specifické úkoly a vyžadují pečlivé plánování. Náklady na provoz jsou kvůli turbulentním cenám elektrické energie těžko odhadnutelné, vzhledem k pořizovací ceně vozidla ale budou nepochybně podstatně vyšší.
Nedostatečná infrastruktura pro vodíková vozidla V Evropě jsou již v provozu i vodíková nákladní vozidla, kde vodík v palivovém článku auta reaguje s kyslíkem a vzniklá energie se pak přemění na elektřinu, která pohání elektromotor. Jejich dojezd je přibližně 400 km, cena 5 až 6krát vyšší oproti dieselu. Hlavním limitem je nedostatečná čerpací infrastruktura. V České republice je zatím pouze jediná vodíková plnící stanice, do konce roku ale přibydou další dvě. Výhled do konce roku 2030 je pak vybudování 80 stanic.
Limity sériové výroby, infrastruktury i vlastností vozu
Bateriová nákladní vozidla pro dálkovou přepravu jsou převážně ve fázi prototypů. Znamená to, že takřka nepřetržitý provoz dvoučlenné osádky bude nemožný. Dojezd 500 km by zhruba zapadal do schématu povinných dob řízení a odpočinku, ovšem za předpokladu, že by veškerá dálniční parkoviště byla vybavena vysokovýkonnými dobíjecími stanicemi. Představa vyhovujícího množství parkovišť s nabíječkami je ale dost iluzorní. Technologie založené na vodíku vypadají v tomto ohledu perspektivněji, zatím nejsou ovšem v prodeji žádná vozidla.
Tahače na CNG a LNG Současná plynová krize poněkud upozadila tahače pro dálkovou dopravu spa-
lující CNG a LNG. Ty jsou již běžně provozovány, jejich provozní vlastnosti jsou srovnatelné s naftovými motory, cena je vyšší, ale ne v řádech. Dopad na životní prostředí je pozitivní. Bohužel kvůli cenám zemního plynu je v současné době jejich byznys model v troskách.
Jak snížit uhlíkové emise? Nicméně zůstává ještě mnoho dalších možností, jak uhlíkové emise nákladních vozidel snížit. Technologie klasických dieselových vozidel se stále zdokonaluje, jejich spotřeba za posledních 20 let klesla z 35 l/100 km o 10 litrů na 25 l/100 km. Až 35% snížení emisí CO2 by umožnilo vyšší nasazení tzv. Eco-trucků, což jsou 25metrové soupravy. Dva Eco-trucky dokáží odvézt stejné množství zboží jako tři, dnes standardně používané, 18metrové soupravy. V neposlední řadě lze o 10 % snížit spotřebu paliva, a tím i emise CO2 , prostým školením řidičů o ekonomické jízdě. Čas, kdy se mezinárodní kamionová doprava bude stydět za dieselové motory, tedy rozhodně ještě nepřišel.
Česká republika se řadí do první třetiny zemí dle HDP na obyvatele, což poukazuje na relativně vysokou vyspělost naší ekonomiky. I přes to je ale naše ekonomika stále orientovaná spíše na subdodávky v rámci výrobních řetězců než na tvorbu přidané hodnoty. Pakliže budeme chtít ale přejít z montovny na mozkovnu, budeme potřebovat zaměření na produkty a služby s vyšší přidanou hodnotou, jako je fintech.
Role fintechu může být jedním z pilířů budoucího rozvoje české ekonomiky. Talenty máme, a stejně tak i silnou bázi finančních profesionálů. Svědčí o tom i vysoká stabilita, úroveň
služeb i ziskovost finančních služeb, které překonávají výsledky našich sousedů. Vše je ale potřeba uchopit tak, aby Česká republika nebyla montovnou, ale mozkovnou.
Výhodou tuzemské fintech scény je i to, že může těžit ze zázemí silných finančních služeb, které patří mezi nejlepší a nejinovativnější na světě. Svědčí o tom například úroveň digitálního bankovnictví nebo adopce elektronických plateb, přičemž v mobilním a bezkontaktním placení patří Česko mezi světové lídry.
" Máme potenciál exportovat špičkový fintech do celého světa. Možná ne nezbytně ve formě služeb pro koncové
zákazníky. V Česku máme špičkové experty a můžeme přilákat i zahraniční talent. Pojďmě fintechům pomoci, ať u nás vznikne pomyslné FinTechové Švýcarsko," říká Ondřej Machač, Česká fintech asociace.
FinTech prostředí v Česku V Česku je dnes více jak sto firem. Ty mapuje tzv. Mapa českého fintechu, která vznikla díky spolupráci České fintechové asociace FinTech Cowboys, Fintree a Ministerstvem financí.
7 fintechů v kategorii insurtech, 4 společnosti v kategorii bankovních a fintech softwarů, 4 fintechy v měnovém trhu, 10 fintechových projektů v oblasti blockchainu,
3 „klasické" investiční aplikace, 16 společností a projektů v kategorii účetnictví a cash flow, 3 klasické crowdfundingové platformy, 9 zástupců investičního crowdfundingu, 12 projektů v oblasti P2P investování a půjček, 13 fintechů v platbách, 16 zástupců fintechu v oblasti úspor a osobních financí.
Česko je jednou z nejbohatších zemí světa, navíc s vysokou životní úrovní. Chybí nám však světový brand. Něco, díky čemuž bychom byli těmi nejdůležitějšími hráči v oboru. Máme však předpoklady stát se lídrem na poli fintechu.
Tak jako jsou Švýcaři známí pro výrobu hodinek, Němci pro precizní strojírenství a Francouzi díky vínu, Česko svůj světový brand stále hledá. Přitom máme na čem stavět. Sklářský průmysl, pivovarnictví či automobilové strojírenství máme na světové úrovni. Do budoucna musíme sázet na sektory s vysokou přidanou hodnotou. Máme veškeré předpoklady stát se světovými lídry v kyberbezpečnosti, umělé inteligenci nebo finančních technologiích.
Česko jako země finančních služeb Česko má silnou bázi finančních profesionálů. Svědčí o tom
i vysoká stabilita, úroveň služeb i ziskovost. A velký díl na tom mají i „start-upy“. Například Home Credit vznikl zcela na zelené louce a stal se světovým lídrem ve spotřebním financování. Vychoval také celou generaci českých manažerů, kteří zůstávají špičkami v oboru.
Český fintech je zdrojem inovací Dnes je v Česku ve fintechu a insuretechu více jak sto firem. Dlouhodobě je mapují kolegové a ambasadoři fintechu ve Fintech cowboys. Velkou část z nich sdružuje právě Česká fintechová asociace. České fintechy mohou těžit ze zázemí silných finančních služeb, které patří mezi nejlepší a nejinovativ-
nější na světě. Svědčí o tom například úroveň digitálního bankovnictví nebo adopce elektronických plateb.
Regulace odstartuje změny Světová konkurence ale také roste a musíme tedy odstraňovat bariéry rychlejšího rozvoje. Dlouhodobým a zhoršujícím se problémem není ani tak regulace per se, jako aplikace regulace v licencování a dohledu. Národní plán obnovy ale počítá se vznikem (regulačního) sandboxu, který by fintechům umožnil prvotní rozdýchání a rozjezd.
Investice do zahraničních talentů Ještě větším problémem ale zůstává dlouhodobá vize, jak do Česka nalákat zahraniční talenty. Praha i další česká města nabízí skvělou kvalitu života, a snesou tak srovnání se západní Evropou nebo USA. Když lidem nabídne -
me i podnikatelské příležitosti, máme potenciál přilákat talenty z celého světa. Ti pak přilákají další a další talenty, ale budou i inspirací Čechům při volbě povolání a zaměření na obory s vysokou přidanou hodnotou a také pro změnu vzdělávacího systému.
Máme špičkové experty a potenciál k vývoji
Máme potenciál exportovat špičkový fintech a insuretech do celého světa. Například ve formě infrastrukturních služeb jako řešení pro risk management, digitální obsluhu, řešení pohledávek, likvidaci pojistných událostí atd. Navíc tato řešení často kombinují obory financí, kyberbečnosti a strojového učení, ve kterých máme v Česku špičkové experty. Přál bych si, abychom v českém fintechu viděli do pěti let jednorožce. Pojďme fintechům pomoci, ať může vzniknout.
