VÝZKUM, INOVACE A TECHNOLOGIE CZ

PETR MÁRA: STOJÍME NA PRAHU TECHNOLOGICKÉ REVOLUCE

Inovace přinášejí nová řešení a pro řadu lidí také výzvy či nové příležitosti. Jak definovat skutečnou inovaci a jaké technologické novinky nás v blízké budoucnosti čekají?

Mnoho lidí nemá rádo změny.

Jak jste na tom vy?

Já jsem na tom stejně, je to přirozené. Rádi si jako Homo sapiens užíváme styl života, který je predikovatelný, protože nám umožňuje řídit a kontrolovat svůj čas, plánovat atd. Na druhou stranu právě náš druh je na této planetě nejsilnější z hlediska adaptace na změnu, proto jsme na vrcholu celé pyramidy. Ale abych se vrátil k otázce – naučil jsem se brát změny jako součást života a nemít k nim negativní postoj, spíše naopak, koukat se na ně jako na novou příležitost.

Co musí z vašeho pohledu produkt splňovat, aby byl inovativní?

Primárně nesmí být substitucí jiného produktu – abych vysvětlil, řada produktů v oblasti technologií jen substituuje to, co umíme dělat bez technologie jako takové. Třeba koupit si tablet na psaní poznámek a používat ho jako tužku a papír je sice moc fajn, ale nevnímám to jako inovaci. Pokud nový produkt umí celý problém „redefinovat“ a přinést nové řešení, pak je za mě inovativní – čili

pokud budu mít tablet a vedle psaní na něm zvládnu pracovat nad poznámkami s kolegou, přidat video sekvenci, kterou si na přednášce nakreslím, a dám odkazy na web, tak to už je pro mě inovace, která nás posouvá dál.

Jaké technologické trendy vnímáte jako nejzajímavější?

Teď jednoznačně AI a AR/VR čili umělou inteligenci a propojování skutečného světa s tím virtuálním pomocí virtuální, nebo spíše mixované/rozšířené reality.

Co si myslíte o AI a Metaversu?

AI jako směr je tady od poloviny minulého století a používáme ji v různých podobách denně, ale poslední měsíce zaznamenaly raketový růst zájmu především o ChatGTP, respektive o posun v takzvaných Velkých jazykových modelech. Osobně se domnívám, že stojíme na prahu stejné revoluce, jako když přišel internet. AI se stává velmi silným nástrojem, který nám bude v budoucnu hodně pomáhat. Metaverse jako virtuální světy je téma, které se díky posunu ve virtu-

ální realitě dostane do popředí později, ale Apple Vision Pro ukazuje trend, který by mohl být v následujících 5–10 letech silný a více nás vtáhnout do digitálního světa na velmi osobní, až intimní rovině.

Které oblasti si zaslouží větší pozornost a kde chybí vývoj a inovace?

Určitě vzdělávání – právě nástroje jako AI přináší zcela nový způsob, jak můžeme sebe i další generace vzdělávat, ale systém je v tuto chvíli tak rigidní, že není schopen pružně na tyto změny reagovat. A je to škoda, vzdělávací systém je absolutní základ, pokud chcete posunout celou zemi kupředu. Měl by být první, který je schopen na nové technologie, a hlavně na budoucí změny naše děti připravit.

Myslíte, že do technologií a inovací v budoucnu pronikne více žen?

Statistiky to podle mě jasně ukazují, a vsadil bych si i na další růst tohoto trendu. Nemyslím si, že se dostaneme na úroveň 50:50, ale zastoupení žen v technologiích určitě poroste, což je dobře.

Technologický evangelista, content creator and educator

Petr Mára Po přečtení, prosíme, recyklujte.

FOTO: Archív Petr Mára

Věda pro život

Špičkoví vědci, nejlepší vybavení, zázemí excelentního vědeckého centra BIOCEV.

I to je Biotechnologický ústav Akademie věd ČR. Místo, kde se pracuje na výzkumu léčby rakoviny, neplodnosti, neurologických onemocnění a výzkumu struktur proteinů a nukleových kyselin, které jsou zodpovědné za všechny biologické procesy v lidském těle.

Nic z toho by nebylo možné bez kvalifikovaných a motivovaných zaměstnanců, na kterých leží největší zodpovědnost za další rozvoj ústavu. Vědci zde tvoří pestrou komunitu lidí pocházejících z mnoha zemí světa. Jejich společným jazykem je angličtina, což umožňuje efektivní komunikaci a spolupráci. Kombinace moderního zázemí a vynikající vědecké činnosti přitahuje zpět i mladé vědce, kteří se rozhodli vyrazit do zahraničí a získávat tam zkušenosti. „Postdoktorandi a Ph.D. studenti jsou klíčovou silou přinášející neotřelé nápady, nové přístupy a nadšení,“ říká ředitel BTÚ Bohdan Schneider. Fakt, že se jim po návratu na poli vědy daří, dokazují i dva držitelé prestižních evropských ERC grantů.

Achillovy paty rakovinných buněk První z nich, Kateřina Rohlenová, se zabývá mezibuněčnou komunikací nukleotidů – stavebních kamenů DNA a RNA –nezbytných pro proliferaci rakovinných buněk a tradičních cílů skupiny protirakovinných látek zvaných anti-metabolity.

„Díky ERC Starting grantu využijeme unikátní myší modely a metody s rozlišením na úrovni jednotlivých buněk, pomocí kterých zmapujeme, jak zdravé a rakovinné buňky komunikují prostřednictvím svých metabolitů,“ říká Kateřina Rohlenová a dodává: „Konkrétně chceme identifikovat "Achillovy paty" rakovinných buněk a odhalit nové koncepty pro terapie cílené na mezibuněčnou výměnu nukleotidů.“

Kateřina absolvovala Ph.D. studium u prof. Jiřího Neužila na BTÚ a po postdoktorandské stáži v laboratoři prof. Petera Carmelieta v belgickém Leuvenu se v roce 2020 vrátila, aby v ústavu založila novou výzkumnou skupinu Laboratoř buněčného metabolismu.

Buněčná dálnice

Druhý ERC grant putoval do skupiny Zdeňka Lánského, který vede od roku 2016 v BTÚ Laboratoř strukturních proteinů. Šestiletý projekt má potenciál podstatně změnit dosavadní chápání, jak cytoskelet ovlivňuje základní procesy nejen v nervových buňkách. Deregulace modifikací tubulinu jsou spojovány s vážnými patologiemi, jako jsou např. neurodegenerativní procesy.

„Tubulin tvoří v buňce něco jako dálnici, po které se pohybují buněčné motory, taková obdoba aut. A stejně jako jsou na silnici dopravní značky, tak na tubulinu jsou značky chemické, které nějakým způsobem

regulují provoz oněch motorů,“ vysvětluje podstatu výzkumu Zdeněk Lánský. „ERC Synergy Grant nám umožnil vytvořit konsorcium skupin, jejichž výzkum se navzájem doplní tak, že budeme moci objasnit důsledky tohoto mechanismu na všech relevantních úrovních.“

O ústavu

Biotechnologický ústav AV ČR je jedním z nejmladších ústavů Akademie věd, v letošním roce slaví 15 let existence. Hlavní náplní jeho činnosti je výzkum vedoucí k objasnění základních biologických procesů s důrazem na ty ovlivňující zdraví populace. Je také jedním z partnerů zapojených do projektu centra BIOCEV, které představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny. Aktivně se podílí na implementaci evropských infrastrukturních projektů Instruct-ERIC a ELIXIR.

RNDr. Zdeněk Lánský, Ph.D. Vedoucí Laboratoře strukturních proteinů

Bc. Kateřina Sedláčková PR manager Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.

Mgr. Kateřina Rohlenová, Ph.D. Vedoucí Laboratoře buněčného metabolismu

Partnerem projektu

Superslitiny a jejich praktické využití

Spolupráce Ústavu fyziky materiálů AV ČR a PBS Velká Bíteš je díky vysokému standardu společných projektů a jejich přímému dopadu na výrobu ve slévárně ukázkou důležitosti inovativního aplikovaného výzkumu.

Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR (ÚFM AV ČR) a První brněnská strojírna Velká Bíteš (PBS Velká Bíteš) jsou dlouholetými partnery.

Co je cílem vaší spolupráce?

M: Hlavním cílem naší spolupráce je zavádění nových typů superslitin do portfolia slévárny a zdokonalování technologického řetězce výroby přesných odlitků pro vysokoteplotní aplikace.

S jakými materiály nejčastěji pracujete?

M: Při řešení problematiky přesného lití pracujeme se superslitinami na bázi niklu a kobaltu. Jedná se o speciální vysokoteplotní materiály používané pro konstrukční díly leteckých motorů, turbodmychadel a stacionárních plynových turbín.

H: Na ÚFM AV ČR se zabýváme komerčními materiály a také vyvíjíme materiály nové. V současné době pracujeme např. na modifikaci superslitiny MAR M247. Výborné vysokoteplotní vlastnosti má i náš nový materiál na bázi železa Fe-10Al-4Cr-4Y2O3, který předčí i některé superslitiny.

Má zpracování vysokoteplotních materiálů nějaká úskalí?

M: Chemické složení těchto materiálů klade velké nároky na jejich zpracování

a na celý technologický proces ve slévárně. Sléváren, které jsou schopny produkovat odlitky ze superslitin ve špičkové kvalitě, tak jak to umí PBS Velká Bíteš, je v Evropě pouze několik.

H: Know-how technologie lití těchto materiálů pro danou aplikaci je klíčové pro užitné vlastnosti odlitku. Detaily procesu lití, jako je licí teplota, chemické složení skořepinové formy, chlazení odlitku a následné tepelně mechanické zpracování, mohou vést k diametrálně odlišné kvalitě odlitku.

Partnerem projektu

prof. Ing. Pavel Hutař, Ph.D. Vedoucí oddělení Mechanických vlastností Ústavu fyziky materiálů AV ČR

Ing. Milan Macholán G enerální ředitel PBS Velká Bíteš

Sléváren, které jsou schopny produkovat odlitky ze superslitin ve špičkové kvalitě, je v Evropě pouze několik.

Jaké jsou dlouhodobé mechanické vlastnosti těchto materiálů?

M: Tyto materiály se používají při velice náročných provozních podmínkách vysokých teplot, korozního prostředí a velkého mechanického namáhání. Materiál musí toto zatížení vydržet dlouhodobě bez výraznějších geometrických a strukturních změn.

H: Ukazuje se, že pro úspěšné nasazení vysokoteplotních materiálů v praxi je nezbytné komplexní hodnocení materiálu včetně interakce tak složitých degradačních procesů, jako je únava nebo tečení materiálu za vysokých teplot.

Jaké společné projekty plánujete do budoucna a jaký budou mít dopad na výslednou produkci?

M: V současné době se zabýváme odlitky ze superslitin, které jsme ve slévárně ještě nepoužili. Dobrým příkladem je slitina EEQ 111. Neustálé zavádění nových, lepších, slitin do portfolia slévárny nám umožňuje držet výsadní místo mezi slévárnami v Evropě.

H: V současné době se v našich laboratořích soustředíme na složitější kombinaci zatěžování, jako jsou např. testy termomechanické únavy materiálů, které mohou velice věrně postihnout zátěžné stavy vyskytující se při provozu turbíny nebo turbodmychadla.

Co považujete za největší úspěch vzájemné spolupráce?

M: Podařilo se nám například vyvinout patentově chráněnou slitinu, díky které mají rozvlákňovací disky asi o třetinu delší životnost. To nám umožnilo rozvoj řady odlitků pro sklářský průmysl.

H: Získali jsme i několik ocenění, například cenu Technologické agentury ČR v kategorii Business nebo ocenění Podnikatelský projekt roku v rámci projektů OP PIK Ministerstva průmyslu a obchodu.

Jak najít IT specialisty?

Řešením je kvalitní recruiting!

Trh práce se dlouhodobě potýká s nedostatkem IT odborníků. Se stále sílící digitalizací a inovacemi v oblasti technologií roste poptávka po specialistech čím dál rychleji. Nových IT specialistů však nepřibývá tolik, aby poptávku uspokojili. Existuje ovšem řešení!

Jak tedy na to? Řešením je správný recruiting!

Doba, kdy si firmy vybíraly IT specialisty, je definitivně pryč. Situace se obrátila – jsou to právě IT specialisté, kdo si vybírá. To vyžaduje změnu v přístupu firem. Nedílnou součástí náboru se tedy stává marketing a produktem, který nabízíte, jste vy sami a práce ve vaší firmě.

Klíčové je komu, co a jak nabízíte

Základem úspěchu je určit si cílovou skupinu. Zaměřte se na kandidáty, které skutečně

můžete oslovit, a ne na vysněný dream team. Potom sestavte adekvátní hodnotovou nabídku, která bude reflektovat hodnoty důležité pro „cílovku“ a ve vaší firmě je najdou. Typicky se jedná o kombinaci a výběr z následující množiny: zajímavé, přínosné, smysluplné projekty, moderní technologie a postupy, ohodnocení (mzda, bonusy, akce, různé příspěvky atd.), benefity, možnosti vzdělávání a kariérního rozvoje, pracovní vybavení, tým a jeho složení, osobnost leadera, kultura a atmosféra ve firmě, stabilita, jistota a pocit, že

si firma svých pracovníků váží, flexibilita práce (homeoffice, remote), work-life balance, firemní zázemí a firemní hodnoty obecně. Potom zbývá „jen“ vše začlenit do vaší komunikace a dostat k těm správným k lidem. V případě našich klientů si vybereme 10 inzerátů na danou pozici z IT job portálů a potom se snažíme odpovědět například na následující otázku: „Proč by si měl seniorní Java developer vybrat zrovna naši nabídku?“. Takový brainstorming bývá celkem zábavný a často z něj vyjdou i zajímavé podněty pro zlepšení.

FINTECH REAGUJE NA POTŘEBY ZÁKAZNÍKŮ I TECHNOLOGICKÉ INOVACE

Oblast fintechu se dynamicky proměňuje a stále inovuje, proto je třeba vést aktivní dialog mezi jednotlivými hráči v tomto oboru a sdílet své zkušenosti.

Právě to je úkolem České fintechové asociace, která vytváří pomyslné mosty mezi finančními institucemi, startupy, regulátory a investory.

Jak rychle se prostředí fintechu mění? Co patří k největším současným trendům?

Prostředí fintechu se mění velmi rychle, většinou kvůli technologickým inovacím a měnícím se potřebám zákazníků. Zajímavým trendem je koncept „embedded finance“, což znamená, že finanční služby jsou integrovány do aplikací třetích stran a platforem, například e-commerce platforem nebo sociálních sítí. Dalším významným trendem jsou inovace v B2B finančních produktech, kde vidíme například automatizaci procesů, inovace v platebních řešeních

nebo vylepšení ve správě rizik a compliance.

O jaké specialisty je v tomto segmentu největší zájem?

Velký zájem je o odborníky na data a umělou inteligenci, která je stále více využívána pro automatizaci finančních služeb a správu rizik. Specialisté na digitální strategii a transformaci jsou také velmi žádáni, stejně jako odborníci na finanční regulaci a compliance. Vzhledem k rostoucímu důrazu na customer experience (zákaznický zážitek) jsou také velmi potřební odborníci na UX/UI design, který je velkou

předností fintech společností.

Co by měl člověk studovat, aby mohl být ve fintechu úspěšným?

Fintech je multidisciplinární obor, takže je mnoho cest, kterými se můžete ubírat. Pokud vás zajímá technická stránka, studium informatiky, datové vědy nebo umělé inteligence by mohlo být užitečné. Pokud vás více zajímá finanční stránka, hodí se studium ekonomie nebo financí. Kromě toho je také důležité mít porozumění pro podnikání a právo, protože regulace hraje v tomto odvětví klíčovou roli.

Jan Silber Leader & recruitment wizard, IT job portál Jobstack.it

ONDŘEJ MACHAČ Výkonný manažer České fi ntechové asociace

Partnerem projektu Ve spolupráci s

Insurtech zjednodušuje práci s daty

Insurtech a inovace v oblasti digitalizace a sdílení dat pomůžou s optimalizací časových i finančních nákladů v pojišťovnictví a souvisejících oblastech. Kde je jeho význam nejpřínosnější?

Co je Insurtech a čím konkrétně se zabývá Česká Insurtech Asociace?

Insurtech se zabývá využíváním moderních technologií v oboru pojišťovnictví, vychází z anglického spojení „insurance“ a „technology“. Česká Insurtech Asociace vznikla právě s cílem podporovat a dále rozvíjet digitalizaci a inovace v pojišťovnictví a souvisejících odvětvích.

Jak taková podpora a další rozvoj vypadá?

Pořádáme společná setkání, networking, kde se definují a diskutují témata, výzvy nebo problémy, se kterými se naši členové potýkají, a navrhují se možná řešení. Zaměřujeme se také na osvětu jak mezi laickou, tak i odbornou veřejností ohledně významu, výhod a možných rizik při zavádění a používání digitálních technologií a nových digitálních byznys modelů v pojišťovnictví. Především však rozvíjíme spolupráci mezi subjekty na trhu s pojištěním, i mimo něj, a to nejen v České republice, ale i v zahraničí.

A jaká témata aktuálně řešíte?

V současnosti se zabýváme tématy, jako je zpřístupňování

a sdílení informací. Například v podobě digitální a plně automatizované výměny dat mezi lékaři a pojišťovnami, mezi bankami a pojišťovnami nebo i mezi exekutory a pojišťovnami. Naší ambicí je také založení prvního regulatorního sandboxu v České republice, kde by bylo možné vyvíjet a testovat nové produkty či procesy, a to za účasti dohledového orgánu či jiných veřejných institucí.

O jaká data se přesně jedná?

Můžete být víc konkrétní?

V případě sdílení dat mezi lékaři a soukromými pojišťovnami jde o zdravotní data pacienta.

Zatěžování lékařů požadavky

na vyplnění formuláře při vstupu do pojištění nebo pro účely nahlášení pojistné události je zcela zbytečné, nesystémové a časově i fi nančně nákladné.

Efektivním řešením může být napojení na stávající lékařský software, prostřednictvím kterého by si, za předpokladu zabezpečení a šifrování dat, lékaři automaticky vyměňovali se soukromými pojišťovnami informace o konkrétním pacientovi. Dalším příkladem je výměna dat mezi exekutory a pojišťovnami o povinném „dlužníkovi“. Exekutoři se v rámci své činnosti pravidelně

doptávají pojišťoven na existenci pojistných smluv. Tato komunikace je nesystémová a bez strukturované formy. I v tomto případě se jako řešení nabízí digitalizovaná a automatizovaná komunikace, například skrze napojení na stávající centrální evidenci exekucí.

K jaké kariéře a pracovním pozicím může specializace na Insurtech vést? Myslíte, že do této sféry v budoucnu více proniknou i ženy?

I v oblasti Insurtech bude vždy třeba zkušených právníků, IT vývojářů, ekonomů, specializovaných likvidátorů i pojistných matematiků. Nevidím jediný důvod, proč by ženy do této sféry neměly proniknout. Není to otázka pohlaví, ale spíš schopností a ambicí. My sami v České Insurtech Asociaci máme správní radu naprosto rovnoměrně genderově vyváženou, aniž bychom se o to vědomě snažili.

Jiří Vataha Předseda správní rady České Insurtech Asociace

Ve spolupráci s

FOTO: Archív ČIA