Školní časopis Masarykova gymnázia v Příboře
SPECIÁLNÍ VYDÁNÍ | ÚNOR/BŘEZEN | 2019
N
ávrat ke kořenům je poměrně často se vyskytující fenomén. Setkáváme se s ním v různých případech, toliko rozlišných situacích. Své by o něm zajisté mohl povyprávět i Gabriel Friedel, náš bývalý grafit a redaktor. V minulém čísle se pro Vás nechal vyzpovídat ohledně svého pražského působení, tentokrát zaujmul roli zcela opačnou. Proto si, milí čtenáři, můžete čekání na další číslo zpříjemnit formou rozhovoru s panem Jiřím Pospíšilem, známým politikem a europoslancem. Věřím, že si z něj odnesete spoustu nových a zajímavých poznatků. Zároveň bych chtěla upozornit na akci, o jejíž sdílení s Vámi byla naše redakce požádána (viz banner na vedlejší stránce). V případě zájmu se nebojte kontaktovat přímo organizátory.
Úvodem...
Alice Holáňová, Sx šéfredaktorka
4
Rozhovor
Jiří Pospíšil
• Jak jste se dostal k politice?
Že chci být politikem, jsem věděl už na střední škole. V posledním ročníku na SŠ jsem se rozhodl, že bych chtěl být ministrem spravedlnosti. Kamarádi se mi tehdy smáli a já se nakonec tím ministrem spravedlnosti stal. Už tehdy jsme dělali různé besedy a debaty. Někteří z mých spolužáků se taky stali politiky, třeba Martin Baxa, primátor Plzně, se kterým jsme ve třídě probírali politiku.
• Od té doby už si jdete za svým… Ano, teď už se vlastně dvacet let věnuji politice. Od 26 jsem byl poslancem, pak ministrem. Ale musím říct, že toho vůbec nelituju, ale jsem rád, že jsem se tímto směrem vydal, i když bylo mnohem těžkých chvil. Těm, kteří do budoucna o vstupu do politiky uvažují, to určitě doporučuji, protože když to děláte dobře a zůstane po vás nějaký pozitivní výsledek jako nově přijatý zákon, nebo nějaká řekněme nová stavba, když něco uděláte prospěšného pro ostatní, tak je to přece super věc.
• Vy jste začínal už jako mladý. Co si myslíte o dnešních mladých lidech, kteří se zajímají o politiku? Mladým lidem se hodně věnuji, mám ve své poslanecké kanceláři několik mladých stážistek a stážistů. Snažím se mladým lidem, pokud o to mají zájem, politiku zpřístupnit, protože politika bude tak kvalitní, kolik kvalitních politiků budeme mít. A je dobře, že z vaší mladé generace relativně dost lidé má zájem o politiku. Když to srovnám třeba s naší generací, tak v mé generaci, když jsem byl mladý, o politiku zajímalo mnohem méně lidí, než je tomu dnes. Jezdím po gymnáziích, přednáším o Evropské unii a musím říct, že v každé třídě je několik lidí, kteří o politice přehled mají. Jsem rád, že jako europoslanec můžu alespoň pár lidem takto zpřístupnit politiku a ukázat jim, jak se politika dělá. Přistupuji k vaší generaci s nadějí, že leckdo z vás bude mít zájem se tomuto řemeslu věnovat.
• Někdo by mohl namítnout, že podle průzkumů mají naši mladí nízký zájem o politiku ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. 5
To máte pravdu. Třeba v Německu má o politiku zájem mnohem více mladých lidí, ale co se vývoje u nás týče, myslím, že se situace zlepšuje, protože stále více mladých o politiku zájem má.
• Takže co se budoucnosti týče, jste optimistický? To bych nemohl být v politice, kdybych nebyl nesmrtelným optimistou. Kdyby jen v jednom ročníku na gymnáziu bylo pár lidí, kteří se chtějí zabývat třeba jen komunální politikou, tak to zkrátka stačí. Spíš mě trápí, že se mnozí mladí o politiku zajímají jen jako konzumenti, to znamená, že ji sledují, ale nechtějí ji nutně dělat. A to je velký problém a myslím, že tady nemalou roli hraje i české střední školství. Co se týče vzdělávání k aktivnímu občanství, tak české školství na té středoškolské úrovní pokulhává. Má spoustu kvalitních kantorů, kteří skvěle učí základy společenských věd. To jsou, jak já říkám, takové ostrůvky pozitivní deviace. Ale když se podívám, jak se obecně sociální vědy vyučují, tak bohužel za západem zaostáváme.
• Když jste zmínil náš vzdělávací systém… co by byla jedna konkrétní věc, kterou byste na něm nejraději změnil? Těch věcí je celá řada. Já bych určitě zavedl předmět na způsob „občanství“. Zbytečně se učí základy psychologie a sociologie a podobné věci, já bych tento čas využil více k výuce toho, jak funguje naše země, jaké má ústavní instituce a obecně k výchově mladých k demokracii, aby si uvědomili, že demokracie není něco automatického, a aby věděli, jak funguje EU. Protože dnes už mladí nejsou jenom Češi, ale i Evropané, aby měli lepší povědomí o tom, co je to ten „Brusel“, že to není „my a oni“, ale že jsme toho součástí. Dále je důležité, aby byla ve výuce věnována větší pozornost dějinám 20. století, aby věděli, jaké hrůzy způsobil fašismus, komunismus. Myslím, že zrovna na druhou polovinu 20. století se mnohdy ve výuce ani nedostane řada, a potom vidím výzkumy, které ukazují, že značná část mladých ani neví, co se stalo 21. srpna 1968. Nemůžeme chtít po mladých lidech, aby vnímali hodnotu demokracie a lidských práv, když je k tomu nikdo nevede a nevzdělává.
• Možná by bylo na místě vy ne chat z výu ky oblasti jako starověký Egypt apod… Přesně tak, je to tak, jak říkáte. Starověk nebo pravěk je sice hezký, ale k čemu jsou mladým lidem znalosti o starověkém Egyptě… 6
7
Mnohem více by se měli učit moderní dějiny, poučení se z pádu demokracie a hlavně vysvětlení toho, jak je demokracie křehká a jak je třeba ji chránit. Nikdo je nechce vychovávat k tomu, aby byli voliči té či oné strany, to je jejich osobní rozhodnutí. Jde o to uvědomit si, jak je demokracie důležitá, jak je důležitý právní stát a orientace na západní Evropu, kam historicky patříme. To je nezbytné, pokud nechceme, aby mladí lidé do budoucna volili lidi, kteří budou demontovat naši demokracii.
• Například youtuber Kovy v jednom rozhovoru zmínil, že má EU, potažmo Evropa, problém s komunikací. Myslíte, že je to pravda? Víte co, možná, že problém s komunikací má, ale primárně musí s Evropou komunikovat národní státy. Je to úkol politiků, kteří u nás naopak na EU mnoho věcí svalují, a také je to bohužel částečně chyba českých sdělovacích prostředků, které o EU neinformují objektivně. Mluví se často jen o problémech. EU sice může vydat velké peníze do osvětných programů, ale nakonec je to o tom, jak o tom informují média, politici, a také o vzdělávání.
• Jedna věc je vztah k EU, ale co EU samotná? Vidíme, co se děje v Británii v případě Brexitu, myslíte si, že je to jeden odchod z mnoha, nebo jen exces? To nedokáže nikdo odhadnout, ale myslím si, že jak se ukazuje, že je Brexit pro Británii obrovským problémem a nefunguje tam jasná politická shoda, paradoxně se může stát, že se v nejbližší době žádného dalšího odchodu nedočkáme, ale to jsou spekulace. Já doufám, že se ukáže, že odchod z EU pro žádnou zemi nepřináší nic dobrého, ale spíše jen ekonomické problémy, což už se ukazuje. Představa, že by ČR ještě jako menší země odešla z EU a přineslo by nám to něco dobrého, je úplně iluzorní.
• Brexit se určitě neděje jen tak a EU není dokonalá. Kdybyste mohl změnit jednu věc na fungování EU, co by to bylo? Žádná změna není jednoduchá. Když zefektivníme EU, tak tím potlačíme demokratické principy. Já osobně bych považoval za vhodné zmírnit některé regulace, mnohé z nich považuji za zbytečné. Například směrnice o střelných zbraních, proti které jsem hlasoval, zbytečně vyvolala protievropské nálady nejen v České republice a nic nevyřešila, nepomohla v boji proti terorismu. 8
Méně bych reguloval. Není ale pochyb o tom, že převažují výhody evropské integrace nad nevýhodami: žijeme v míru, máme z toho obrovský ekonomický profit, a hlavně patříme do rodiny demokratických právních států. My se musíme družit se zeměmi, které vyznávají podobné hodnoty, a ne s těmi, které vyznávají hodnoty úplně jiné.
• V květnu budou volby do Evropského parlamentu. Myslíte, že z toho EU vyjde lépe, nebo Evropa spěje k nějakému horšímu uspořádání? To se dnes nedá vůbec říci, ale já doufám, že zvítězí proevropské strany a že budou schopny dál projekt Evropské unie posouvat. Zatím to nevypadá, že by výrazně posílily extrémistické strany, ale do voleb je daleko. Je důležité, aby se v EP utvořila nějaká stabilní většina, která potom přijímá návrhy směrnic a nařízení, v opačném případě by to samozřejmě mělo špatný vliv na fungování Unie. Uvidíme. Každopádně, naší jedinou možností je aktivně se účastnit dění v EU. Gabriel Friedel, absolvent
9
10
11
ZDROJE
12
Šéfredaktor: Alice Holáňová | Zástupce šéfredaktora: Michal Stoček | Redaktoři: Radim Friedel, Dory Kolářová, Roman Vašut, Daniel Komárek, Klára Prašivková, Šimon Krakovský, Johana Dudová, Tomáš Horečka, Adéla Vlašicová, Zdeněk Hanzlík | Korektura: Michal Stoček, Mgr. Lenka Ocásková | Fotografie: Lucie Monsportová, Viktorie Kirchnerová | Grafické zpracování: Alice Holáňová | Spolupracují: Marie Jurečková, Eliška Veřmiřovská, Gabriel Friedel 13
14