a podrbanou pýchou už nejmíň po sté opravuji slovo koupím na půjčím. „Půjčím, já bych taky chtěla pejska, ale…” Zvoní, knihovna ztichne, děti jsou ve třídách. Je čas vrhnout se na článek.
Průzkum mezi školními knihovnami Na sklonku roku 2020 jsem dostala za úkol oslovit ZŠ v Ostravě (požadavek vznesen od vedoucí skupiny pro čtenářskou gramotnost v rámci MAP ORP Ostrava II) a zjistit, zda by měly zájem o finanční dotaci na podporu školního knihovníka. Součástí byl dotaz, zda mají knihovnu dostupnou žákům, o jaký úvazek by měli zájem a jaký úvazek mají pro tuto práci vyčleněn doposud. Z 55 ZŠ odpovědělo jen 15 škol. 14 z 15 ZŠ uvedlo, že knihovnu mají a je dostupná pro žáky. 1 ZŠ ji má přístupnou částečně. Většinou šlo o pedagogy, popř. dobrovolníky, kteří nemají žádný úvazek, popř. 2, 3, 4 hodiny týdně, 1x to byla vychovatelka na DPP, kde ale nebyl uveden úvazek. Na otázku, zda by měli zájem, odpovědělo 14 z 15 ZŠ ano. Zajímavá pak byla odpověď na to, o jaký úvazek by v případě finanční dotace na podporu školního knihovníka měli zájem. Jen 3 knihovny projevily zájem o 1 celý úvazek, ostatní uváděly 2, 3, 4 hodiny týdně. Asi by to chtělo hovořit přímo se školami a zeptat se jich, proč se neosmělily a neuvedly požadavek na úvazek vyšší. Domnívám se, že je to za ta léta „školních neknihoven” tak utkvělé přesvědčení o nemožnosti mít funkční školní knihovnu (ostatně ze stejného důvodu se domnívám, že se neozvaly ostatní školy), že myšlenka mít školního knihovníka na 0,5 - ne-li na 1 celý úvazek se jeví doslova jako věc nemožná, o kterou je tímto marné se pokoušet, a když, tak jen o malinký úvazek, který ale takto nastaven nemůže pokrýt potřeby, které se čtenářskou gramotností a láskou ke knihám jdou ruku v ruce. Nehledě na to, že když jsem se dotazovala těch, kdo knihovny provozují, kdy mají otevřeno, tak ve většině případů jde o hodiny odpolední, což je pro žáky naprosto neatraktivní
čas, na rozdíl od přestávek. No a pak je tady další podstatná věc – prostor.
Kurz pro školní knihovníky a pedagogy Na začátku roku 2021 se stávám členkou pracovní skupiny pro čtenářskou gramotnost v rámci projektu MAP ORP Ostrava II statutárního města Ostravy a seznamuji se s lidmi, kterým tato problematika není lhostejná, a hledají, přemýšlejí nad možnostmi, jak a co udělat po její zviditelnění - jedním z bodů je právě podpora školních knihoven a školních knihovníků. Skupina je tvořena pestrou směsicí, od pedagogů, přes ředitele škol, školní knihovnice, metodičku i ředitelku knihovny. Díky pandemii diskutujeme v on-line prostoru a já i přesto, že se nesetkáváme naživo, z toho mám moc dobrý pocit. Toto má smysl. Můj pocit se potvrzuje na podzim 2021, kdy MAP ORP Ostrava II ve spolupráci s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě realizuje kurz pro školní knihovníky a pedagogy vykonávající tuto činnost. Z rozpočtu projektu jsou vyčleněny prostředky pro 10 pilotních škol, díky nimž byly těmto školám hrazeny úvazky školních knihovníků. Na kurz navazovaly další vzdělávací aktivity a besedy s autory knih a dále pak nákup pomůcek pro rozvoj čtenářské gramotnosti např. pisatelské kostky. Vznikla také pozice metodika školních knihovníků a byly po vzájemné spolupráci vytištěny a rozdány do škol čtenářské metry vytvořené v rámci projektu MAP ORP Třinec II. A co víc, město Ostrava zařadilo podporu školních knihoven na základních školách do Programu na podporu rozvoje kvality školství z rozpočtu města na rok 2022, která je součástí strategických cílů Strategie vzdělávání města Ostravy 2030 – rozvoj čtenářské a mediální gramotnosti.. Jsem ke kurzu pro školní knihovníky přizvaná, po dva dny zakončuji svým povídáním o mé praxi ve školní knihovně dva dvoudenní kurzy, kterých se zúčastnilo 20 pedagogů. První den povídám a zahlcuji lidi, kteří mají zájem něco na jejich školní knihovně změnit, velkým množstvím veřejné knihovny
27
