S TŘÍBROVLÁSKY
DENÍK nejen PEČOVATELKY
Stát se může kdykoli, cokoli, komukoli z nás. Bývají to těžké a složité chvíle a třeba okamžik nepozornosti může v minutě změnit celý náš další život. Dávejte na sebe pozor, dávejte pozor na své blízké a milé, nespěchejte, zbytečně neriskujte, pomáhejte ostatním. Buďte připraveni na vše a připravte na to s úsměvem a láskou i rodinu a své přátele.
Tento deník se může stát neocenitelným rádcem a pomocníkem v nepříjemných chvílích a předejít spoustě zbytečných nedorozumění nebo zklamání či smutku pramenícího z nepochopení.
Může být prosbou nebo spíše doporučením a přáním, jak byste rádi, aby se jednou chovaly vaše děti a vaši přátelé k vám, až budete potřebovat jejich pomoc třeba na stáří.
Volné stránky na konci patří právě vám, je to prostor na úvahy, prosby, představy a přání. Deník můžete jednou věnovat těm, o kterých víte, že vám ve stáří nebo těžké nemoci mohou pomoci, o kterých víte, že se o ně budete moct opřít, kterým důvěřujete a jejichž pomoc byste uvítali.
Můžete ho taky ale věnovat všem těm, o které vy sami už pečujete a pomáháte jim se vším, co sami nezvládnou, nebo přátelům a známým, kteří jsou díky špatnému zdravotnímu stavu odkázáni na cizí pomoc a péči.
Mohou tak sepsat, co by rádi, co je jim možná nepříjemné vyslovit, nebo co se třeba stydí řešit přímo, ale udělalo by jim to radost nebo pomohlo, a cítili by se lépe, kdyby jim pečující vyhověli.
Deník se může stát „rodinným deníkem“ a putovat z generace na generaci a pomáhat a těšit. Vždycky je dobré čerpat ze zkušeností, a hlavně myslet na druhé s pochopením. * * *
Docházela jsem k dědečkovi, který už přišel o svou milovanou ženu a zůstal sám, a o kterého se starala jeho dcera. Když jsme se domlouvaly poprvé po telefonu, říkala, že je tatínek ještě celkem v pořádku, jen špatně chodí a mohl by lehce spadnout, a taky hodně špatně vidí.
Bolela ho kolena, takže chůzi měl opravdu nejistou, a potřeboval občas pomoct a doprovodit po bytě. Jak omezený pohyb má, mi ovšem předvedl až při druhé návštěvě. Tu první plaše proležel v posteli, stydlivě přikrytý až po uši velkou pruhovanou peřinou, z pod které jen sem tam vystrčil nesměle ovladač, aby si přepnul program na televizi, a zase ho rychle schoval do bezpečí a tepla, aby mu snad nevystydly baterky (myslím tomu ovladači, ne dědečkovi).
* * *
fajn, když můžete pomoct svým blízkým s péčí a umožnit jim, aby zůstali ve svém prostředí, kde je jim nejlépe a jsou tam spokojení.
Mějte ale připravenou i alternativu vhodného domova, penzionu nebo LDN pro případ, že se něco změní,
domácí péče už nebude možná, bezpečná nebo prostě „jen“ dojdou síly. Neberte to jako selhání nebo zklamání, že to nezvládnete, je to opravdu velice náročné a vyčerpávající pro všechny a musíte být připraveni i na to, že starouška umístíte do speciálního zařízení, kde o něj bude postaráno.
* * *
Ptala jsem se v poledne jedné babičky, jak bylo ráno na skupinovém cvičení paměti. Chvilku přemýšlela, potom to vzdala a s úsměvem mi odpověděla: „Já ani nevím, tak to asi bylo k ničemu.“
* * *
Pečujte o své blízké s láskou a vychovávejte k tomu i své děti. Udržujte dobré vztahy v rodině i mezi přáteli. Mějte rádi sebe i ostatní.
