ZDRAVÍ DOGS
J O B s červy TEXT: SYLVIE PETRÁKOVÁ
P
atříte-li mezi majitele většího počtu mazlíčků, a navíc k těm, kteří rádi rozšiřují svoji smečku o opuštěné pejsky či toulavé kočky, pak počítejte s tím, že ve vaší zvířecí společnosti velmi pravděpodobně žijí i organismy, o nichž nemáte ani tušení. Kromě vnějších cizopasníků (blechy, klíšťata) mohou být totiž vaši miláčci napadeni různými druhy vnitřních parazitů. Ti se nejčastěji přiživují ve střevech, ale postihují také jiné orgány a přenosné jsou i na člověka. V našem klimatickém pásmu patří k nejrozšířenějším tasemnice
a škrkavky. K dalším se řadí například hádě, kokcidie, svalovec, tenkohlavec či měchovec.
[ POD POKLICI S TASEMNICÍ ] Tasemnice potřebují ke svému vývoji mezihostitele. Tímto mezihostitelem bývají teplokrevní živočichové (myš, králík, skot, prase), ryby a hlavně bezobratlí – blechy. Je-li pes zablešený, vykusuje dotěrné příživníky z kožichu, čímž může snadno pozřít jak blechu, tak v ní přítomné boubele tasemnic. Další možnou cestou nákazy je zkrmování syrového nebo tepelně nesprávně upraveného masa.
Proto nezapomínejte na důkladné odblešení a maso buď tepelně upravujte, nebo je hloubkově zmražte a nechte je alespoň na dva týdny v mrazničce. Přikrmování vašeho loudila v kuchyni při naklepávání řízků si raději odpusťte jednou provždy!
[ ŠKRKAVČÍ BŘÍŠKO NEVĚSTÍ NIC DOBRÉHO ] K prvnímu setkání našich psů se škrkavkami často dochází ještě v prenatálním stavu. Během březosti se ve tkáních a svalovině feny aktivují opouzdřené larvy. Krví pro-
[ 108 ] DOGS magazín | září/říjen 2010
DM0310_108-110 ZDRAVI_cervy v2.indd 108
31.8.10 10:29
tasemnice nebo i celé Vajíčka červů, články ný pes společně s exkrementy. va ko škrkavky vylučuje infiuž pouhým okem. Ve výkalu se mrskají bělavě žlutí
WWW.VETCENTRUM.CZ
nikají přes placentu do plodu, kde se dále vyvíjí. Jelikož škrkavčí larvy mají rovněž schopnost infiltrovat do mateřského mléka, představuje další hrozbu nákazy kojení. Tato transplacentární a laktogenní infekce bývá pro štěňata fatální. Obvykle vede k žalostnému úhynu již záhy po narození. Bránit se jí však lze! A to prostřednictvím včasného odčervení feny i celého vrhu. Odčervovací preparáty existují ve formě pasty, tablet a jako spot on. Liší se způsobem aplikace, cenou i účinky. Některé pasty působí proti škrkavkám, nikoli proti tasemnicím; výborně vyhovují u mláďat, ale
znat Nákazu lze tedy mnohdy roze pohybují odloučené články nebo se kolem řitního otvoru červi o velikosti od 8 do 16 cm okurky. tasemnice připomínající semínka
rožují, ktu psa zdravotně oh Červi v zažívacím tra iny. ucpání střeva jelikož mu ubírají živ dospělých jedinců způsobuje
ve vývoji, u do různých orgánů, kde Silné začervení brzdí štěňata schopné migrovat. Krví putují nebo trhliny. Některé larvy jsou y. Mezi nejtypičtější symptomy nemocí ze začervení patří y se opouzdří a skrytě páchají škod cení, kašel, nafouklé břicho, ztráta srsti, kožní problém a zvra trola kon orní nechutenství, hubnutí, průjem orat alí koprologické vyšetření (lab t a chudokrevnost. Infekci odh výsledku doporučuje provádě nost lam nek pro se é kter stolice), íraných v obdenních intervalech. nejlépe na třech vzorcích nasb
u vzrostlých psů jsou nedostačující. Spot on se prodává v podobě ampule s tekutinou, která se aplikuje na kůži mezi lopatky. Působí delší dobu, přibližně jeden měsíc, a má schopnost likvidovat určitou skupinu vnitřních i vnějších cizopasníků. Nejpoužívanější jsou však tablety, jelikož mají širokospektrální vliv. Při podávání je nutné respektovat hmotnostní kategorii psa a preparáty střídat. A nezapomínat, že efekt není trvalý! Mezi pejskaři přežívá mylná představa, že odčervení chrání zvíře proti vnitřním parazitům po dobu několika týdnů, nebo dokonce měsíců. Mnoho chovatelů nechává dospělého psa
odčervit jednou za půl roku, udělá si poznámku v kalendáři a dalších šest měsíců si s pocitem čistého svědomí užívá klidu. Jenže kvůli nedostatečnému poučení se zatím scénář souboje s parazity může vyvíjet ve prospěch škodící škrkavky. Jejími vajíčky, kterých tento parazit denně vyprodukuje několik set tisíc, jsou zamořeny prakticky všechny lokality, kde domácí mazlíčci kálejí. Stačí vzít psa vyvenčit do nejbližšího parku a vzhledem ke zvyku očichávat či olizovat pachové stopy máte slušnou šanci, že se již několik hodin po podání antiparazitikv důsledku pozření vajíček přítomných v kontaminované trávě znovu
FOTO: ZUZANA PROCHÁZKOVÁ
PORADCE RUBRIKY MVDR. LUKÁŠ DUCHEK MAJITEL PRAXE A VEDOUCÍ LÉKAŘ VETCENTRUM STODŮLKY – VETERINÁRNÍ NEMOCNICE S NON-STOP PROVOZEM
září/říjen 2010 | DOGS magazín [ 109 ]
DM0310_108-110 ZDRAVI_cervy v2.indd 109
31.8.10 10:29
ZDRAVÍ DOGS nakazí. Jelikož škrkavky ve střevě dospívají čtyři týdny, zbývá jim do dalšího termínu dehelmintizace spokojených pět měsíců přiživování.
[ ODČERVOVÁNÍ NENÍ OČKOVÁNÍ ] Odčervování je ve skutečnosti jednorázový úkon a s očkováním, za které je mnoho lidí zaměňuje, nemá absolutně nic společného.
zu opakovat odčervení jednorázově působícími preparáty znovu po 14 dnech. Taktéž s larvami hnízdícími v jiných orgánech si nedokážou tablety poradit. Akt odčervení nelze tedy charakterizovat jako účinnou ochranu, ale toliko coby léčebnou proceduru. Zda ji aplikovat pravidelně, jak často, zda i bez předchozího vyšetření, notabene u psa, který nejeví známky nákazy, to jsou otázky,
V nastavení odčervovacích programů se veterináři rozcházejí. Povšechně však doporučují odčervovat budoucí psí mámy 3–5 dní před krytím a 14 dnů před porodem. Štěňata pak společně s fenou ve dvou, čtyřech, v šesti a osmi týdnech života. Ve věku dvou měsíců přichází řada taktéž na antiparazitika proti tasemnici a v rozvrhu boje s parazity se pokračuje až do stáří šesti měsíců. Jednu z variant zodpovědného postupu do půl roku štěněte představuje následující plán. 2 týdny
proti škrkavkám
4 týdny
proti škrkavkám
6 týdnů
proti škrkavkám
8 týdnů
proti škrkavkám a tasemnicím
12 týdnů
proti škrkavkám a tasemnicím
6 měsíců
proti škrkavkám a tasemnicím
Zatímco očkovací látka působí jako prevence chránící psa dlouhodobě proti infekcím, konkrétním virům a bakteriím na principu stimulace imunitního systému, účinkuje odčervovadlo v těle zvířete maximálně 24 hodin (kromě výše uváděných spot-on preparátů, které působí v těle měsíc). Většina antihelmintik navíc dokáže zahubit pouze dospělé červy a výhradně ty, jež žijí ve střevech. Na vajíčka či jiná vývojová stadia preparáty nepůsobí, proto je potřeba při pozitivním nále-
k nimž vám každý odborník nabízí jinou odpověď. „Také nepožíváte každý půlrok projímadlo pro případ, že by na vás někdy přišla zácpa,“ argumentují odpůrci odčervování „naslepo“. Na jejich straně stojí také fakt, že chemické složení běžně užívaných odčervovacích preparátů negativně ovlivňuje psí organismus. Odčervovací preparáty mírně zatěžují funkce vylučovacích orgánů (játra, ledviny), mohou mít vedlejší účinky (malátnost, průjem, zvracení, nechuten-
ství), a navíc opakované podávání stejné látky podporuje vytvoření rezistenční schopnosti.
[ PO VZORU VLKA ] Na českém trhu najdeme dnes i alternativy slibující odčervení psa bez chemikálií. Tato léčiva fungují na principu zelené lékárny. Dávkou bylinných výtažků ochromí červy a výběrem naordinované zeleniny nastartují peristaltiku střev. Paralyzovaní škůdci tak putují z těla ven ve chvíli přirozeně vyvolaného vyprázdnění. Předobrazem přírodního produktu je prý odpozorované chování vlka, který si umí s parazity intuitivně poradit. Přírodní odčervovadla však nepodléhají kontrole účinnosti. Ať už preferujete bylinná léčiva, nebo běžná farmaka, stojíte v podstatě před volbou odčervovat pravidelně (navrhovaná frekvence je každý třetí až šestý měsíc) nebo pouze na základě pozitivního parazitologického nálezu (znamená opětovaně shromažďovat fekálie a předávat je k vyšetření pod mikroskop). Za zvážení stojí stáří a zdravotní stav psa i typ prostředí, v němž se pohybuje. Důležitým faktorem v rozhodování je také soužití nebo styk s jinými domácími, hospodářskými a divokými zvířaty. Finální slovo by však mělo padnout především s ohledem na rodinu, zejména na děti. Mnoho vnitřních parazitů je totiž přenosných ze zvířete na člověka, mají tzv. zoonotický potenciál. Larvy škrkavek mohou například u lidí způsobit vážné onemocnění zvané larvální toxokaróza. Rozlišuje se forma oční, orgánová a smíšená, podle toho, kde se larva uhnízdí a vyvolá zánět. Možnost, že se usadí na mozku, zní hrůzostrašně a také má otřesné následky. K nakažení dochází pozřením infekčních vajíček během hry dětí na pískovišti, zahradě nebo v parku, při nedostatečné hygieně či laskání a mazlení s psím miláčkem. Nepřehánějte to tedy s pusinkami na čumáček a myjte si důkladně ruce! [쮿]
[ 110 ] DOGS magazín | září/říjen 2010
DM0310_108-110 ZDRAVI_cervy v2.indd 110
31.8.10 10:29