Proc ne?! April 2014

proč ne?!

HAPPY PETRA NĚMCOVÁ S českou supermodelkou na charitativní cestě po Asii, deset let po tsunami

PN001471-1

PN001440

PN001415-3

PN001441-1

/ÀÕi Ûi >Ã > V ÕÀ > ` > > i

.Ì?Àk

W?ÀÌ jÀ°W r ?ÀÌ jÀ ? jÀÃ r +À? ? £ jXÃÌ r +?ÀX âX Ã @ Ó r 0j ° ! ° ³ |Óä ÓÓ£ Çä ä ää

editorial

Smekám...

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, hezcí lidé prý mají snazší život. Přesvědčil jsem se ale mnohokrát i o opaku. Naposledy, když jsme pro toto pánské číslo připravovali reportáž s českou topmodelkou Petrou Němcovou z Indonésie, kde působí se svou charitativní organizací Happy Hearts Fund.

Petra si užívala svou úspěšnou kariéru za oceánem, na vánoční svátky před deseti lety ji ale v Thajsku zasáhla vlna tsunami, kterou, jak asi víte, s velkým štěstím přežila.

Tehdy, nahá, se zlomenou pánví, sama bojovala o život. Neměla to v tu chvíli o nic snazší než jiní, škaredější či chudší. Ale vyhrála. Naučila se znovu chodit, vrátila se do světové extratřídy v modelingu, začala pomáhat dětem postiženým přírodními katastrofami po celém světě.

A přestože jí její krása i v charitě pomáhá, po přečtení naší reportáže zjistíte, že být v roli supermodelky není žádné terno.

Ne každý má to genetické štěstí být fyzicky dokonalý jako české modelky.

Pokud se nerozhodnete stát se zrovna pekelným andělem (o gangu Hells Angels v tomto čísle píšeme) s filozofií celoživotního rebela, budete celý život konfrontováni s ideálem krásy.

V pátrání po něm jsme zjistili, že existuje rovnice na jeho výpočet, v konfrontaci „normálního člověka“ se zrcadlem a realitou ale mnoho proměnných získává velmi problematické hodnoty.

Někteří z nás tu situaci neřeší, jiní ji řeší tím, že začnou jíst oříšky a cvičí jógu, další si nechají pomoct od plastického chirurga. Mezi čekajícími je ale čím dál víc mužů. Chápu, vždyť mít ploché břicho, vlasy na hlavě a rovný nos není vůbec špatné. A navíc, hezcí lidé prý mají snazší život.

Jenže všechno má svoje meze. Ti velmi krásní lidé to mají podobné jako ti velmi oškliví. Pořád je někdo sleduje. A sleduje nejen to, že jsou krásní, nýbrž jestli kromě té omamné krásy, co dokáže být taky ukrutně protivná, vůbec něco dělají a umějí.

Po pár dnech, které jsme s fotografem Davidem Tureckým strávili v indonéské Jakartě s Petrou Němcovou, musím říct, že bych s ní neměnil ani za nic. O to víc je pozoruhodné, jak celý ten kolotoč cestování, mikrospánků, glamour večírků, dětských hrátek a úsměvů pro objektivy fotoaparátů zvládá.

Petro a všichni ostatní superkrásní, nemáte vůbec o moc snazší život. Smekám před vámi – a doufám, že nevadí, že pod mým kloboukem není už tolik vlasů, co bývalo! :-) Krásné čtení Proč ne?! přeje Jan BABKA

proč ne?! jan.babka@economia.cz

STRANA 9

'" 3 )3 . " )3 ."35 ) '2% 3' 1 3 1 ( * ")3 . " $ . . ' '2% 61 )3 . $'" .4 3' 4 . ' '2%

"3 "3 #7/+, ! #+7 77 ' + & 07 007 7 #7 " 1 % 6

PN001447-2

obsah

STRANA 11

Rozhovor: Petra Němcová – 12 Deset let po tsunami nás česká topmodelka s nejkrásnějším úsměvem provádí po své charitativní cestě Asií.

Storyboard: Vaše nové já – 26 Krásný člověk rovná se dobrý člověk. Tenhle mýtus žene do ordinací plastických chirurgů čím dál větší počet mužů.

Víc zjišťoval Petr Matějček.

26

Zblízka: Králové – 32 I když je Nigérie už půl století republikou, tradiční králové tu neztratili nic ze svého vlivu ani honosnosti. Své nejlepší šaty nechávají šít z českého brokátu.

Úhel pohledu: Pekelný anděl – 40 vychází každý měsíc jako příloha deníku

Tělo kulturisty, tetování od hlavy k patě a zápis v rejstříku.

Martina Babišová pátrala po tom, jak se žije dublinským Hells Angels ve 21. století.

Fashion story: Bon voyage – 48

40

Surreálné fotomontáže Báry Prášilové zvou na dobrodružnou cestu po Americe. Nebo jakémkoli jiném koutu světa, kam se odvážíte vydat. Ředitel redakcí: Vladimír PISKÁČEK Šéfredaktor Hospodářských novin: Martin JAŠMINSKÝ Art director: Jan VYHNÁNEK Vedoucí magazínu proč ne?!: Jan BABKA Grafik: Petr PUCH Produkce/fotoeditorka: Irena TESARČÍKOVÁ Spolupracovnice redakce: Kateřina HANÁČKOVÁ

Adresa redakce: Economia, a.s., Pernerova 47 180 07 Praha 8, IČO 00499153 tel.: +420 233 073 002, fax: +420 233 072 005 e–maily dle vzoru: jmeno.prijmeni@economia.cz

Inzerce: Zuzana TYLČEROVÁ, ředitelka inzerce, mobil: +420 724 508 890, fax: +420 233 072 700 zuzana.tylcerova@economia.cz Hana POLUDVORNÁ, tel.: +420 233 071 795, mobil: +420 603 196 615, fax: +420 233 072 700 hana.poludvorna@economia.cz

Menu: Král tatarák – 58 Večeřet syrové maso je česká vášeň. Jak si představují ideální tatarák, nám řekli šéfkuchaři čtyř pražských podniků.

Fotostory: Pánský salon – 64 Holičství je místem, kde se z mužů stávájí džentlmeni.

Do jednoho takového se podívali fotograf Filip Šlapal a stylistka Klára Tománková.

48

Šperky: Pán prstenů – 68 Nákupem zásnubního prstenu to začíná, diamantovou svatbou končí. Tedy pokud vyberete ten správný.

Jiří BUBENÍČEK, zástupce ředitelky inzerce, tel.: + 420 233 071 785, mobil: + 420 604 294 448 jiri.bubenicek@economia.cz Tomáš CELER, tel.: +420 233 071 168 mobil: +420 605 228 807, fax: +420 233 072 700 tomas.celer@economia.cz Rudolf PAVLÍČEK, tel.: +420 233 071 765 mobil: +420 605 232 397, fax: +420 233 072 715 rudolf.pavlicek@economia.cz

70

Jan SAPOŽNIKOV, Key Account Manager pro oddělení agentur tel.: + 420 233 071 784, mobil: + 420 777 239 336 jan.sapoznikov@economia.cz Milena HOUŽVIČKOVÁ, Key Account Manager pro oddělení agentur Tel.: 233 071 707, mobil: 605 232 395, 777 587 397 milena.houzvickova@economia.cz

TITULNÍ STRANA: Petru Němcovou na tržišti ve městě Bandung fotil David Turecký

Pokud chcete, aby vám neuniklo žádné další číslo magazínu, napište na procne@economia.cz a my vám každé nové proč ne?! připomeneme e-mailem.

Magazín proč ne?! má svou stránku na Facebooku. Staňte se fanoušky a sledujte, co je ve světě luxusu, umění, módy a designu nového.

Naše internetové stránky: life.ihned.cz/procne

STRANA 12

rozhovor

Deset let poté, co přežila tsunami, jezdí po světě nejen kvůli modelingu, ale především kvůli pomoci dětem.

Petra Němcová nás s sebou vzala do Asie, kde se změnil její život a kde se zároveň naučila, jak být šťastná.

TEXT: Jan BABKA – FOTO: David TURECKÝ

proč ne?! – DUBEN 2014

STRANA 13

rozhovor

STRANA 14

D

vě stě milionů. Přihodí někdo na dvě stě milionů prosím?“ Licitátorka nechce dát exkluzivní kabelku Bottega Veneta z krokodýlí kůže lacino. Je konec března a v hotelu Grand Hyatt právě vrcholí výroční galavečer nejluxusnějšího obchodního centra v indonéské Jakartě. Přestože miliony počítáme v místních rupiích, vzduchem létají nabídky řádově ve statisících českých korun. „Vždyť je to pro děti,“ připomíná žena, že dobročinná aukce jde ve prospěch nadačního fondu Happy Hearts Fund Petry Němcové. Chvíli se nikdo nehlásí a aukce se nehýbe. V ten moment se Petra Němcová zvedne od stolu. Už to samo o sobě je dost znatelný signál – v sále je samozřejmě zdaleka nejvyšší a nepřehlédnutelná. Bere do ruky mikrofon: „Kdo přihodí, dostane ode mě pusu,“ pobídne blonďatá topmodelka se širokým úsměvem indonéskou honoraci.

Ruka letí nahoru: „Dvě stě milionů!“ Pusa…

Poprvé. Podruhé. Potřetí… Vydraženo!

Kdykoliv jindy by mi podobný „bonus“ připadal jako docela laciné gesto. Ale ne tady. Ta pusa jednak nebyla vůbec laciná (při vší úctě k hodnotě oné dražené kabelky) a za druhé, jak budeme moci příští dny zažít, je to jen bezděčná minisoučást o něco vyššího plánu, který Petra posledních deset let se svou nadací sleduje, a hlavně plní. Jen dnešní galavečer vynesl v přepočtu přes čtyři a půl milionu korun na indonéské školky. Pusa.

— prosinec 2004, Kchao Lak, Thajsko Bolest.

Přivedla mě k vědomí. Celým tělem a v nohou mi pulzovala ostrá, mučivá, neutuchající bolest. Moje nohy.

Otevřela jsem oči a sklopila pohled dolů.

Celou spodní polovinu mého nahého těla zalila špinavá, černá voda. Na nohy jsem si neviděla. Ruce, holé, samý šrám, rozbolavělé a krvácející, objímaly palmu. Opřená o kmen jsem se držela nad hladinou. Všude kolem byla olejovitě slizká voda plná trosek. Zvedla jsem oči. Kde to jsem? Kde je Simon? Co se stalo?

Rozpomněla jsem se.

Byli jsme se Simonem v bungalovu, když se přihnala voda. Seběhlo se to tak náhle.

Valila se ze všech stran. Na zlomek vteřiny před tím, než nás příval vody rozdělil, jsem uviděla Simonovu tvář. „Chyť se střechy! Chyť se střechy!“ křiče-

Jsem prostě modern gypsy – kočovná cikánka dnešní doby.

proč ne?! – DUBEN 2014

la jsem na něho. A potom mi zmizel. Nevím, jestli mě slyšel, nebo ne.

Vodní proud začal slábnout. A potom se stejně rychle jako ta první vzedmula další obrovská vlna a převalila se přes střechu.

Neudržela jsem se a stáhlo mě to pod vodu.

Horečně jsem kolem sebe tloukla rukama a snažila se prorazit silnou vrstvu trosek, která mě dělila od hladiny. Zoufale jsem se snažila nadechnout, dokud mi nedošel dech. Přestala jsem bojovat a začala polykat inkoustově tmavou vodu. Rozhostil se ve mně konejšivý klid. Poddala jsem se tichu. Nechť se stane cokoliv, ať již Bůh rozhodne jakkoliv, má to tak být.

V ten okamžik, aniž bych pro to cokoliv udělala, jsem vyplavala na hladinu. Zaklonila jsem hlavu a lapala po dechu. Nade mnou se klenulo modré, nekonečně modré nebe. Ještě nikdy v životě jsem nebyla tak šťastná, že vidím nebe. (z knihy S láskou, Petra)

— KRÁTKÝHO ŠLOFÍČKA, JO? Je šest hodin ráno. Šest třicet. Čtyřicet.

S fotografem Davidem Tureckým čekáme na Petru Němcovou v hotelové recepci.

Podle toho, že jsme měli už dávno odjíždět, by jeden řekl, že má zpoždění. Ale po včerejším úspěšném galavečeru, který končil kolem půlnoci?

Už je tady. Tak jako velká dáma včera vplula v dlouhých večerních šatech a s obrovským červeným květem ve vlasech na slavnostní bál, dnes přicupitala v jednoduchém modrém triku, v balerínách a bez náušnic, ještě s trochu rozčepýřenými vlasy.

Vyrážíme na cestu takhle brzy ráno, protože v Jakartě není metro ani funkční vlaky, a tak je tu každý den v ranní a odpolední špičce brutální dopravní zácpa. A ta je totálně neprostupná pro všechny – pro supermodelky i vládní kolony. Poté co jsme včera absolvovali dvacetihodinový přelet (my z Prahy, Petra z Los Angeles), čeká nás dnes dalších osm hodin strávených na sedačce v autě. Osm hodin na tři sta kilometrů. Ale neremcáme. Víme, že dneska to bude stát za to. Jedeme se totiž podívat za dětmi do města Bandung, kde díky přispění indonéské pobočky Petřina nadačního fondu vznikla nová mateřská škola.

Je sice brzy ráno a všichni máme pytle pod očima, ale Petra už funguje naplno.

S ředitelkou indonéské pobočky Sylvií esemeskami už teď raději kontroluje, v kolik máme být zpátky. Člověk má tendenci říct si: jasně, modelka dělá charitu, a ne-

STRANA 15

Čtyři nové školky za jeden večer.

Nejluxusnější obchodní centrum v Jakartě Plaza Indonesia slavilo narozeniny. Galavečer, kam indonéské dámy dorazily v pestrobarevných večerních róbách, zakončila aukce unikátních výrobků luxusních značek jako Bottega Veneta, Dior nebo Chopard. Školky se postaví za získané peníze.

vidět za tím tolik práci. Ale není to tak prosté. Dnešním dlouhým výletem totiž Petřin program nekončí. Čas je rozplánovaný na minuty. Ještě v šest večer musíme stihnout koktejl pro partnery fondu, a poté navíc pozdní večeři a zasedání správní rady. Tedy žádné od devíti hodin do šesti… spíš od šesti ráno do půlnoci. „Měla jsem přiletět už o den dřív, ale měla jsem problém s pasem,“ říká Petra.

Jaký problém s pasem, když cestuje každý druhý den? „Mám teď dočasný, platný jen na šest měsíců od termínu vydání. A ke vstupu sem do Indonésie je třeba, aby byl platný právě alespoň těch šest měsíců,“ vysvětluje, proč se musela předevčírem v jednu v noci vrátit z letiště LA do města a do postele se dostala zase jen na pár ho-

din až nad ránem. Celou dobu totiž řešila, kdo a jak jí pomůže zajistit u indonéských úřadů vstup do země. Nestihla navíc dvě důležité schůzky, s šéfem největší indonéské banky a ředitelem největší potravinářské firmy. „Příští týden ale jedu domů do Karviné pro nový pas, tak jim tam řeknu, aby tuhle šestiměsíční platnost změnili, že to není praktické,“ plánuje. Usměju se při pomyšlení, jak tahle blonďatá, téměř dvoumetrová modelka nakráčí na karvinský úřad a bude stejně jako ve světě i tady konat dobro. Smějeme se všichni. Zlepšovací návrh nechá raději na někdy jindy. Hezky si vezme lísteček s pořadovým číslem a vyčká si dvouhodinovou frontu jako minule. A pak zase vyrazí do světa.

Po pravdě nerozumím tomu, jak v životě funguje. Ještě s tím neustálým úsměvem. Vypráví, jak za minulých sedm dní procestovala šest zemí a celkem asi devět měst. Líčí nám plán na příštích deset dní: Jakarta, Hongkong, Tokio, Los Angeles, Miami, Port-au-Prince, Paříž, Praha, Karviná, Vídeň, Basilej. A pak zase dál… „No, jsem prostě modern gypsy – kočovná cikánka dnešní doby,“ směje se a z kabelky vytahuje pytlík sušených ananasů.

Připomínám jí kapitolu z její knížky, kde zmiňuje, jak už před více než deseti lety jela nadoraz. A že musela zvolnit.

Na chvíli zvážní a je to snad jediný moment, kdy nezní stoprocentně sebejistě jako jindy. „Vím, že to teď je možná ještě nabitější, než když jsem se věnovala jen

STRANA 16

rozhovor

proč ne?! – DUBEN 2014

STRANA 17

„Pro děti, které nějak zasáhla nepříjemná událost, přišly o domov nebo někoho ze svých blízkých, může být pravidelná docházka do školy jedinou věcí v životě, která jim v tu chvíli dává určitý řád a radost,“ říká Petra Němcová

STRANA 18

modelingu. Ale moje tělo si vždycky řekne, když má dost. A navíc, já si při těch dlouhých přeletech odpočinu. Letadlo je jedno z mála míst, kde mám docela klid.

Někdy mi stačí dát si jenom takový ,quick nap‘, jak se to řekne,“ hledá české slovo: „Krátkýho šlofíčka, jo.“ Vracíme se ještě ke včerejšímu galavečeru. Říká, že byla unavená a cítila se jako želé. Po dlouhém letu se jen nechala učesat a měla třicet minut pro sebe. Pak musela mezi hosty slavnostního večera, kteří za svou židli zaplatili na dobročinné účely zhruba deset tisíc korun. Taková, jakou jsem ji už párkrát zažil, byla i včera: usměvavá, se všemi se pozdravila, okouzlující hostitelka, co musí stále vypadat skvěle.

Ale nestrhává na sebe pozornost za každou cenu. Včerejší aukci nechala mo-

Indonésie je převážně muslimská země, Petra proto před vstupem do nové školky sundává své zablácené baleríny. Děti jí ve třídě tisknou ruce do dlaní a ukazují, které z mnoha barevných hraček jsou jejich nejoblíbenější.

rozhovor derovat své lidi ze správní rady: úspěšnou podnikatelku a známého právníka. Byla to show, ale tak, jak to mají místní rádi.

Vysvětluje, proč zakládá v jednotlivých zemích pobočky. „Třeba tady v Indonésii je složité najít nadaci dlouhodobého partnera. Lidé přispívají na charitu těm, kteří se osvědčili, žijí tu a které dlouho znají.

Takže i já mám ve správní radě místní byznysmeny. Běžně v nadaci sama pracuji: řeším od vykupování pozemků přes architektonické návrhy školek cokoliv, co je potřeba. V některých zemích bývá také důležité, abych takovému galavečeru dodala potřebný glamour,“ hodnotí se střízlivě.

Vypráví, jaké to je, když jako dnes vyrazí na konkrétní místo, kde se finanční pomoc promění v konkrétní barevnou školku nebo školu. Očividně se na tyhle

proč ne?! – DUBEN 2014

momenty těší. „V Asii se často děti převlečou do kostýmů a uspořádají hudební vystoupení. Tady v Indonésii milují bubny. Takže přijedu do školy a je to jak na soutěži malých bubeníků. Ale při osobním styku jsou lidé takoví plašší a skromnější.

Kdežto v Peru nebo v Mexiku je otevírání školy skoro jako sportovní událost. Tam když přijedu, začnou hned skandovat Petra! Petra! a zvedají ruce nad hlavu. A mně je trošku trapné, že skandují jen moje jméno, když jsou na místě i další lidé, kteří s projektem pomáhali. Tak dám taky ruce nahoru a křičím: Carlos! Carlos!“ KONKRÉTNÍ CÍL Bavíme se o jejím plánu, jak vystavět k letošnímu desetiletému výročí od tsunami ve světě sto škol.

PN001464

9Éä 'É5(.

VHSKRUD F]

6HSKRUD

. 1É.838 /,%292/1e 9ĩ1Ď $&48$ ', *,2 9 0,1,0É/1Ì 9(/,.267, 0/ =Ì6.É7( -$.2 'É5(. &(67291Ì %$/(1Ì 7e72 /(*(1'É51Ì 9ĩ1Ď

STRANA 20

rozhovor

proč ne?! – DUBEN 2014

Malý chlapec vítá na svém stánku v Bandungu neobvyklou zákaznici typickým indonéským pozdravem: položí si její ruce do dlaně a přitiskne je k čelu.

Zajímá mě, jestli se někdy vrátila na ono místo v Thajsku, kde málem přišla o život. Vrátila, několikrát. Poprvé jela na Khao Lak se sestrou Olgou a kamarády hned poté, co mohla chodit. “Chtěli jsme se rozloučit se Simonem a podívat, jak můžeme na místě pomoci. Tehdy jsem poprvé viděla, jak děti, které normálně mají tu úžasnou jiskru v očích, najednou mají pohledy bez jakékoliv naděje. Nedívali se na mně, ale skrz mě.” Se svým traumatem se prý naučila žít. “Každý z nás v životě projde těžkou situací. Ať už to je ztráta někoho v rodině, těžká nemoc, velké problémy v práci... Všichni se budeme s něčím potýkat, ale máme možnost se rozhodnout, jestli nás to udělá silnější, nebo slabší. Já jsem ztratila partnera a nemohla chodit, ale byla jsem vděčná, že můžu vidět, slyšet, dýchat, používat ruce. Šťastná, že mám rodinu a přátele. Věřím, že když se člověk

soustředí na pozitivní, přivolá pozitivní,” říká přesvědčivě.

Vzpomínání na tsunami je pro ní součást každého dne. Vody a moře se nebojí.

“Do vody jsem šla hned při první návštěvě Thajska po tsunami, abych se podívala strachu do očí,” tvrdí. Ptám se, jestli si nezakazuje plakat. “Určitě nezakazuju. Někdy pláču, když vidím utrpení, nebo když toho je na mě moc.” A pak obrací otázku naruby: “Často pláču radostí, když otevíráme školy.”

Do dnešního dne jich její Happy Hearts Fund financoval osmdesát pět. Za poslední auditované období fond financoval projekty ve výši tří milionů dolarů (tedy cca 60 milionů korun – jen pro srovnání, Nadace Terezy Maxové v ČR rozdělila 15 milionů).

Němcová je úspěšná a ve velkém světě filantropie především za Atlantikem i velmi známá a respektovaná. A přestože se soustřeďuje na konkrétní pomoc dětem v oblastech, které nějak zasáhla katastrofa typu

tsunami, záplav nebo zemětřesení, snaží se jezdit i na různé filantropické konference.

Zmiňuje Global Initiative prezidenta Clintona, na níž oceňuje konkrétní cíle, které každý účastník musí splnit. Mluvíme i tom, jak byla letos v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. „To už je opravdu politika spíš mezi zeměmi. Ale jsou tam globální firmy, dají se tam domluvit velké věci. Záleží hodně na tom, kdo vás tam představí a uvede do společnosti,“ zmiňuje důležitost osobních kontaktů, které ona sama udržuje s řadou známých filantropů: od Bona Voxe po Mexičana Carlose Slima.

Cíleně se jí neptám na minulost ze soukromí, i když její domnělé i veřejně přiznané vztahy s lidmi, jako jsou zpěvák James Blunt nebo herec Sean Penn, či zrušené zásnuby s britským hercem Jamiem Belmanem by na pár zajímavých příběhů jistě vydaly. Zajímá mě, jak a kdy o svém soukromí vlastně mluví. „Když se

PN001448-2

STRANA 22

rozhovor

proč ne?! – DUBEN 2014

Zase modelkou. Další den čeká Petru maraton focení. Zatímco vizážistka musí na židli, aby vysoké Petře mohla upravit vlasy, zástupkyně šperkařské značky Chopard chystá náhrdelník pod dohledem redaktorky singapurského módního magazínu L`Officiel. Západní ideál krásy Asijce pořád přitahuje.

mě někdo konkrétně zeptá, tak slušně odpovím. Ale moje soukromí je prostě moje soukromí. Jinak jsem moc ráda, že teď nemám za svým tlustým zadkem žádné paparazzi,“ prohlašuje ironicky. Potvrzuje, že jejím současným partnerem je haitský premiér Laurent Lamothe, pravá ruka prezidenta Martellyho a úspěšný byznysmen v oblasti telekomunikací, s nímž se seznámila, když byla po děsivém zemětřesení na Haiti v rámci svých charitativních projektů. To je důvod, proč Petra místo v New Yorku žije v hlavním městě Haiti Port-au-Prince.

Haiti se podle ní stále vzpamatovává ze zemětřesení, které srovnalo téměř celou oblast se zemí, připravilo o život přes 300 tisíc lidí a 1,5 milionu donutilo žít přechodně ve stanech. „Haiti se bude vzpamatovávat dlouhé roky. Je tam skutečná chudoba. Ale daří se vše postupně dávat dohromady. Přes 1,3 milionu lidí už

Pohled z Petřina hotelového pokoje na část Jakarty, kde žije téměř 24 milionů obyvatel.

STRANA 23

STRANA 24

PETRA NĚMCOVÁ (34) Narodila se v Karviné, na střední škole studovala oděvní návrhářství. Působila jako fotomodelka, napřed v Miláně, pak v New Yorku.

V roce 2004 přežila tsunami v Thajsku, o dva roky později založila nadaci Happy Hearts Fund, která pomáhá dětem postiženým přírodními katastrofami po celém světě.

Stala se ambasadorkou Haiti, později se jejím partnerem stal premiér této karibské země Laurent Lamothe.

Vloni založila vlastní produktovou značku Be The Light NY. www.happyheartsfund.org www.bethelightny.com

rozhovor nespí ve stanech. funguje 14 sociálních programů. Předloni chodilo do škol 55 procent dětí, nyní je to 88 procent. Postavilo a opravilo se 700 kilometrů nových silnic, otevřely se 3 turistické hotely.

Haiti se snaží otevřít byznysu i turismu,“ popisuje Petra zemi, jejíž je ambasadorkou a která sousedí s Dominikánskou republikou. Díky své karibské kráse má tak potenciál vymanit se časem z obrovské chudoby, kterou zavinilo nejen zemětřesení, ale i minulý diktátorský režim. „Heineken tam teď koupil místní pivovar, v jedné továrně se dokonce vyrábějí tablety – jmenují se Surtab,“ líčí nadšeně a dodává, že i její nadace do škol umisťuje počítače, které jsou často prvním takovým centrem pro celou oblast, a zejména pro učitele znamenají možnost vzdělávat se a být ve spojení se světem.

ZNAČKA P. N. Čtyři hodiny cesty do Bandungu, zbude nám necelá hodinka ve školce. Neúprosný program nesmlouvavě velí nezdržovat se.

Zastavujeme se přesto na tržišti, fotíme a kupujeme si na cestu spoustu exotického ovoce. Cestou semeleme ještě mnoho věcí: od sestry Olgy, která jí pomáhá v nadaci a žije v Americe, až po vzpomínky, jak vloni učila děti tady v Indonésii fotit a všímat si světa kolem sebe. Bavíme se pozorováním stánků kolem silnice a Petra spřádá plány, jak do nabitého programu vpasuje návštěvu Bali, kde by se chtěla porozhlédnout po zajímavém nábytku. Ne že by si vybavovala nový byt. Jak sama v metafoře říká, střídá ve svém životě několik klobouků. Jeden je soukromý, druhý modelkovský, třetí charitativní a ten čtvrtý – a tady to musím ocitovat – „Petra Nemcova – The Brand“ (čteno Nemkova).

Jestli je v něčem perfektní, pak to docela jistě může být její genetická výbava a krása, ale téhle čtyřiatřicetileté modelce to dost sluší i se čtvrtým, byznysovým kloboukem na hlavě. Většinu záležitostí si spravuje sama. Sice má pořád sedm tisíc nezodpovězených e-mailů v mobilu, ale snad právě to ukazuje, jaký je o ni ve světě zájem. Vždycky uměla svou nadaci propojit s luxusními značkami světa módy – aktuálně spolupracuje například s klenotnickou značkou Chopard a kosmetickou značkou Clinique. Jak ukázala loni, nebojí se pustit ani do vlastního podnikání. Založila značku Be The Light NY, pod kterou v luxusních obchodních domech po celém světě prodává různé produkty. Především

proč ne?! – DUBEN 2014

svíčky (inspirované vůněmi ze zemí, které jí jsou nejbližší), nejnověji i přikrývky anebo polštáře z peruánské baby alpaky. „Všechno z ekologicky udržitelných zdrojů,“ upozorňuje.

VZOREC ŽIVOTA Naše auto mezitím po několika hodinách cesty projíždí tržištěm ve městě Bandung a po pár minutách zastavuje u cesty. Mezi hnědými domy ve svahu září nová béžová školka ozdobená pestrobarevnými kresbami. Oáza.

Sepnutýma rukama se zdravíme s místními učiteli, správci i ředitelkou školy a jdeme rovnou za malými dětmi. Věřím, že nikoho takového jako Petra ještě v životě neviděly. Na Haiti ji prý neustále hladí po vlasech. Tady je blonďatá hříva české supermodelky dětem celkem jedno. To maminky nakukují okny do třídy a fotí ostošest. Děti zpívají. Petra jim klade otázky, na které dokážou odpovědět: kolik jim je let, jestli rády kreslí.

Je před dvanáctou hodinou a caparti ve věku mezi třemi a šesti lety by už normálně šli domů. Upřímně: některé jsou z dopoledního hraní a naší návštěvy tak unavené, že pomalu usínají maminkám v náručí, jiné hyperaktivně blbnou, laškovně se schovávají před Petrou nebo lezou na stůl. Jsou krásné, ale ta největší „unicefovská chvíle dojetí“ má teprve přijít.

To když Petra po všech hrátkách usedne na maličkou židličku a mluví s ředitelkou a učitelkami školy. Muslimské ženy vyprávějí, že jsou tu tři, z toho jedna dobrovolnice. Rodiče za děti ve školce platí – ale každý jen tolik, kolik může dát. Jde prý o princip. Petra nám to už dřív říkala v autě, že když se dětem stane nějaká katastrofa, přijdou o bydlení nebo někoho blízkého, dává jim každodenní docházení do školky nebo školy do rozbitého života alespoň nějaký řád. Bylo to poprvé za celou dobu, co jsem viděl, jak se té věčně usměvavé a zdravě sebejisté Petře lesknou oči. A podruhé, když jsme se zajímali, jak nová školka funguje tady v Bandungu. „Do staré školky, kterou spláchla povodeň, chodilo patnáct dětí. Do téhle naší nové jich po čtyřech měsících od otevření chodí padesát a další se hlásí,“ říká nadšeně ředitelka. Petra se na mě podívá, nikde ani stopa po tom širokém americkém úsměvu a já v české supermodelce z velkého světa červených koberců, večerních rób a galavečeří vidím, že tohle je v jejím životě TO, na co je nejvíc hrdá.

PN001463

storyboard

STRANA 26

proč ne?! – DUBEN 2014

Vaše nové já Kdo je hezký, ten je také dobrý. Mylná představa, která plní ordinace plastických chirurgů. V čekárně čím dál častěji sedí i muži.

TEXT: Petr MATĚJČEK – ILUSTRACE: Michal VOCEL

K

rása je měřitelná!“ S tímto revolučním prohlášením nedávno přišel psycholog Martin Gründel, jenž se na univerzitě v německém Řezně zabývá výzkumem atraktivity. Jeho týmu se s pomocí nejmodernější počítačové technologie a šedesáti tisíců mužů a žen, které vědci nechali v posledních letech vyplňovat nejrůznější dotazníky, podařilo nepředstavitelné. Sestavili rovnici, s jejíž pomocí lze vypočítat atraktivitu ženského těla: y = b1 × x1 + b2 × x2 (…) + bn × xn + t, tak zní formule, o které snili už Pythagorovi žáci, Leonardo da Vinci anebo malíř Albrecht Dürer. Proměnné x reprezentují míry nejrůznějších částí těla, od velikosti prsou přes délku paží až po obvod stehen. Za písmeny t a b1 až bn se ukrývají konstantní hodnoty, které tým vědců na základě své studie vypočítal. Výsledkem je číslo pohybující se někde mezi nulou a stovkou. Čím vyšší je nakonec hodnota y, tím atraktivnější je žena.

Co se mužů týče, je Gründel teprve na začátku. „Ve výzkumech atraktivity byli pánové zatím většinou opomíjeni,“ vysvětluje vědec. Přitom Gründel v rámci svého bádání dospěl k výsledku, že je dobrý vzhled u mužů stejně důležitý

jako u žen. „Atraktivním mužům připisujeme ve zvýšené míře kladné vlastnosti,“ míní psycholog. Analýza tisíců vyplněných dotazníků ukázala, že hezké muže – zcela neopodstatněně, jak Gründel zdůrazňuje – považujeme za inteligentnější, spolehlivější, pilnější, kreativnější, úspěšnější, bohatší, přístupnější, mají značnou výhodu na prvním rande i při pracovním pohovoru. „Hezcí muži mají prostě snazší život. Už v dětství se na ně příbuzní více usmívají, později jsou oblíbení u spolužáků i učitelů. Z puberty si nenesou žádné komplexy, protože mají úspěch u dívek, a v zaměstnání zpravidla dosahují vyšších pozic než jejich méně obdarovaní soukmenovci,“ říká Gründel a do telefonu rovnou vyjmenovává nejdůležitější atributy atraktivního muže: štíhlá postava, vyvinutá svalová soustava, husté vlasy, úzký obličej, výraznější lícní kosti, tmavé obočí, hladká pleť, plné rty, symetrická pusa, markantní spodní čelist a brada. Dle německého psychologa je až šokující, kolika výhod si muži pyšnící se těmito charakteristickými znaky užívají. A to vše jen proto, že zdánlivě osvícená společnost 21. století skočila na lep mylné domněnce, že kdo je hezký, je také dobrý.

LÉK NA OŠKLIVOST Těšit se z tohoto vývoje mohou především plastičtí chirurgové. V posledních letech totiž plastické estetické operace přestávají být výhradně dámskou záležitostí.

Zatímco ještě před zhruba deseti roky operovali čeští plastičtí chirurgové až na výjimky výhradně ženy, nyní je zhruba každý sedmý až pátý pacient muž. „Mnoho mužů v současnosti klade vyšší nároky na vlastní vzhled. Důvodem je vývoj společenského života, změny v profesionálních i soukromých potřebách a hlavně pocit větší sebedůvěry a zdravého sebevědomí, od čehož se odvíjí i víra ve snazší úspěch, a tak i pocit celkového uspokojení,“ míní předsedkyně Společnosti estetické chirurgie Markéta Dušková. Dle expertky je v rámci estetické plastické chirurgie tradičně největší zájem o úpravy v oblasti obličeje a partií, které reprezentují sexuální atraktivitu. Studie portálu Plastická-chirurgie.info ukázala, že páni si nejčastěji nechávají operovat oční víčka, zájem je také o liposukci v oblasti břicha a korekce nosu či odstátých uší.

Lékaři mají zkušenosti, že muži vnímají svoji kosmetickou vadu exaktněji než ženy. „Obvykle o ní začnou přemýšlet a řešit ji, až když mají funkční problémy, kte-

STRANA 27

TRANSPLANTACE VLASŮ 40 až 300 000 Kč FACELIFT od 40 000 Kč OTOPLASTIKA – OPERACE UŠÍ od 8500 LIPOSUKCE PODBRADKU od 12 000 korun ZVĚTŠENÍ BRADY od 15 000 Kč

PRSNÍ IMPLANTÁTY od 80 000 Kč BICEPSOVÉ IMPLANTÁTY od 80 000 Kč

LASEROVÁ GELOVÁ MASKA od 3900 PLASTIKA OČNÍCH VÍČEK od 13 000 korun OPERACE NOSU od 30 000 Kč BOTOX od 1500 ZVĚTŠENÍ LÍCNÍCH KOSTÍ IMPLANTÁTEM od 30 000

ODSTRANĚNÍ ZVĚTŠENÉ PRSNÍ ŽLÁZY od 25 000Kč LASEROVÁ DEPILACE HRUDNÍKU od 7000 Kč LIPOSUKCE BŘICHA od 20 000 Kč

HÝŽĎOVÉ IMPLANTÁTY od 60 000 Kč

ELONGACE A OBJEMOVÉ ZVĚTŠENÍ PENISU od 20 000 Kč

LÝTKOVÉ IMPLANTÁTY od 30 000 Kč

Uvedené ceny jsou pouze orientační. Konečná cena závisí na rozsahu plánované operace, druhu anestezie a řadě dalších faktorů.

STRANA 28

Zhruba každý 5. až 7. pacient na plastické chirurgii je muž.

storyboard ré je obtěžují nebo stigmatizují,“ vysvětluje plastický chirurg Perfect Clinic Lukáš Frajer. Příkladem může být gynekomastie (zvětšené prsní žlázy), za kterou se mladí muži často stydí. V důsledku toho se vyhýbají určitým aktivitám v pánských kolektivech a mají problémy i při navazování partnerských vztahů. Zákrok plastických chirurgů přitom nebývá komplikovaný, v mnoha případech postačí odsátí tuku pomocí liposukce. Pokud jde o výraznější zvětšení žlázy, lékaři ji odstraní pomocí řezu kolem prsního dvorce. Podobně se to dle vedoucího oddělení plastické chirurgie kliniky Asklepion Petera Žiaka má s operací horních víček. „Muži neřeší ani tak estetickou stránku věci, jako spíš funkčnost. Častokrát jsou to starší pánové, kteří k nám přicházejí, protože už přes víčka nevidí strop,“ říká Žiak.

RADA Z MĚSTA ANDĚLŮ To německý chirurg Dirk Kremer, který poslední roky strávil pendlováním mezi ordinacemi v Los Angeles a Mnichově a dnes moderuje z Londýna úspěšný pořad o zkrášlování všeho druhu, ví, že ne vždy jde mužům pouze o praktické důvody. „Muž se konečně probudil ze svého spánku Šípkové Růženky,“ těší se Kremer. Problém byl v minulosti prý zejména v tom, že si pánové estetickou chirurgii příliš často spojovali se rty podobajícími se nafukovacím člunům a obličeji jak z aerodynamického tunelu.

Svůj podíl viny si nesou také média, která se v minulosti soustředila především na „ty podivíny“, jak Dirk Kremer nazývá hollywoodského herce Mickeyho Rourka a spol. Nejhorší, co může plastický chirurg udělat, je chlapy feminizovat. „Dnes už se nemusíte obávat, že opustíte kliniku s roztomilým pršáčkem, naopak, uděláme z vás surfaře, drsňáka, prostě cool týpka,“ vysvětluje Kremer, jenž za rostoucí popularitou zkrášlovacích procedur u mužů vidí hned dva důvody – skutečnost, že kyselina hyaluronová patří v 21. století k životům celebrit typu Brada Pitta a George Clooneyho stejně neodmyslitelně jako paparazziové, a emancipaci žen. „Dámy už omrzelo muset se neustále čančat, zatímco pánové sedí s lahví piva u televize. Ženy dnes dělají kariéru a hledají si mladší muže,“ míní chirurg a dodává, že pánové jeho ordinaci navštěvují jen velmi zřídka sami, většinou je doprovázejí partnerky.

A ty mají o tom, jak by měl jejich muž vypadat, jasnou představu. Nejčastějším

proč ne?! – DUBEN 2014

zákrokem, který Kremer provádí, je liposukce, tedy odsávání tuku. „Tlusté břicho vám odsaji za devadesát minut, anebo můžete každý den po práci chodit cvičit.“ Na druhém místě je úprava horních víček. „S převislými očními víčky vypadáte strašně unaveně, úplně vyřízeně. Taková anatomická maličkost vás může klidně stát práci,“ varuje lékař. Velmi oblíbené jsou rovněž výplně na bázi již zmíněné kyseliny hyaluronové, které jsou využívány především k vyhlazení vrásek, modelaci kontur obličeje a obecně revitalizaci.

Co se nejrůznějších implantátů týče, jsou Evropané zatím ještě relativně zdrženliví.

Výjimkou je hlavní město Bavorska Mnichov, kde před pivním festivalem Oktoberfest zpravidla rapidně vzroste poptávka po lýtkových implantátech, to aby měli pánové v lederhosen co ukazovat. V Americe, zejména pak v přímořských metropolích, jsou bicepsové, tricepsové a prsní implantáty na denním pořádku. Ostatně i estetická chirurgie podléhá diktátu trendů. „Aktuálně největším hitem v Los Angeles jsou implantáty zvýrazňující bradu či spodní čelist. Ty z vás udělají chlapa jako z reklamy na Marlbora,“ směje se Kremer. A pak je tu ještě jeden problém, s nímž se od jistého věku musí vypořádat téměř každý muž: vypadávání vlasů.

VLASY S DOŽIVOTNÍ ZÁRUKOU Víte, co mají společného fotbalový trenér německého bundesligového klubu Borussia Dortmund Jürgen Klopp a rocková hvězda Robbie Williams? Oba se v minulém roce přiznali, že za svou plnou kštici nevděčí pánubohu, nýbrž zručnému doktorovi. „Jednoho večera jsme se s kamarády bavili o tom, co bychom na sobě nejradši změnili. Zprvu mě nic nenapadalo, pak jsem si ale vzpomněl, jak jsem si nedávno na jedné fotce všiml, že mi ubývají vlasy. No a když jsem to vyslovil, jeden známý u stolu mi doporučil doktora, který se specializuje na vlasové transplantace,“ svěřil se Klopp německým médiím s tím, že již čtyři dny po zmíněném dýchánku seděl v ordinaci inkriminovaného odborníka. Williams prý zase nedokázal odolat lákadlům města Los Angeles, kde teď se svou mladou rodinou žije. Nejčastější příčinou ztráty vlasů u mužů je androgenní alopecie, tedy citlivost vlasů na pohlavní hormon testosteron, která se dědí z jedné generace na druhou. Jinými slovy, rozhodnou-li sudičky, že máte přijít o vlasy, přijdete

PN001433-1

STRANA 30

Muže středního věku na první transplantaci doprovází manželka, na druhou třicetiletá partnerka a na tu třetí osmnáctiletá milenka.

storyboard o vlasy. Naštěstí se koncem padesátých let minulého století rozhodl newyorský dermatolog Norman Orentreich s tímto převážně mužským problémem zatočit. „Orentreichovi se podařilo dokázat, že vlasové folikuly odebrané ze zadní části hlavy nesou genetickou informaci ,vlase, ty porosteš do konce života‘, a tudíž je lze bez problému přenést do míst, kde chybí,“ vysvětluje zakladatel radotínské Inter Clinic Milan Dvořák. Ten Orentreichovi vděčí hned za dvě věci: a) svým klientům může na provedený zákrok dávat doživotní záruku – vlasy ze setrvačnosti rostou dokonce ještě i tři dny po smrti – a b) každé ráno si na hlavě upravuje devět tisíc vlasů, které tam původně nebyly.

Rizika zákroku jsou minimální: „Hlava a zadek se hojí skvěle,“ směje se Dvořák, jenž byl v porevolučním Česku zřejmě první, kdo tento zákrok absolvoval. Před revolucí se transplantací vlasů u nás zabýval pouze ředitel kosmetického ústavu Otakar Feřtek, a přestože to měl jako vládní úkol, úspěšné transplantace nikdy nedosáhl. Když pak počátkem devadesátých let Milan Dvořák, jenž měl původně v plánu živit se prodejem počítačů, v Americe objevil umění vlasové transplantace, instinktivně vytušil, že bude muset své plány ohledně živobytí přehodnotit. „Chlapům s vlasy roste sebevědomí. Vlastně tady děláme takovou psychochirurgii,“ míní majitel kliniky.

Není tak prý nic zvláštního, když muže středního věku na první transplantaci doprovází manželka, na druhou třicetiletá partnerka a na tu třetí osmnáctiletá milenka. Jen na jedno si pánové musí dávat pozor: „Občas naše klienty kvůli staré fotce v pasu nepouštějí přes hranice,“ varuje Dvořák.

PRODLOUŽENÍ U SVATÉ ANNY Za jakousi 13. komnatu plastické chirurgie je v Česku považována takzvaná elongace penisu, tedy chirurgické zvětšení mužského pohlavního údu. „Je to chronický problém, který do dnešního dne nemá ideální řešení,“ míní vedoucí oddělení plastické chirurgie Asklepionu Peter Žiak. Zatímco v zahraničí, zejména pak v Brazílii, je tento zákrok velmi oblíbený, u nás si na něj troufne jen málokdo. „Elongaci naše klinika v nabídce nemá, protože výsledky nejsou vždy přesvědčivé,“ vysvětluje vedoucí lékař Perfect Clinic Roman Kufa.

Dle jeho kolegy Lukáše Frajera je zvětšování této intimní partie sice možné, avšak

proč ne?! – DUBEN 2014

s velkými riziky, která byla studiemi prokázána až u sedmdesáti procent případů.

Pánům toužícím po pár centimetrech navíc tedy nezbývá nic jiného než vyrazit například do Brna. Prodloužení o jeden až tři centimetry tam svým klientům slibuje přednosta Kliniky plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice u svaté Anny Jiří Veselý. Než se však Veselý chopí skalpelu, aby v ochlupené části podbřišku provedl řez ve tvaru obráceného V, pokouší se především o jedno: pacientům zákrok rozmluvit. Muži ke svaté Anně totiž přicházejí velmi často se zcela přemrštěnými představami.

MODRÁ RŮŽE MÍSTO SKALPELU Neutuchající touha po dokonalosti a s ní spojený boom plastické chirurgie zavinily, že se to u nás má s estetickými klinikami jako s Lamborghini. V Česku jich je spousta, ale většina jsou traktory. „Velmi často se tak lidé stávají obětí reklamy.

Zejména pak v souvislosti se známými obličeji, které dělají reklamu pro toho, kdo zrovna zaplatí,“ vysvětluje Anna Brandejs, jež se před pár měsíci rozhodla se svým manželem, hoteliérem Antonínem Brandejsem, obsadit špičku pyramidy a otevřít v historickém centru Prahy luxusní Brandeis Clinic. Hlavním mottem veterinářky a zkušené manažerky v oblasti estetické medicíny je: Neoperovat za každou cenu! „Spousta chlapů si například myslí, že se u nás přes noc zbaví svého pivního mozolu. To je ale nesmysl.

Většinou se jedná o takzvaný viscerální tuk, vystýlající břišní dutinu a obklopující vnitřní orgány, a ten jednoduše odsát nelze,“ míní Brandejs s tím, že takovému klientovi je zapotřebí vysvětlit, že musí začít sportovat, držet dietu a vyhýbat se alkoholu. Říká se, že u plastického chirurga je nejdůležitější estetické cítění, Anna Brandejs dokazuje, že občas není na škodu, když ho má i majitel kliniky.

V bezmála sedm set let starém domě U Modré růže dnes naráží renesanční a klasicistní prvky na moderní architekturu a skalpel na přesvědčení, že ke kráse není třeba vždy řezat. Třeba taková infuze vitaminu C může s mužskou psychikou kolikrát udělat víc než kdejaký implantát. Nepodporuje totiž pouze imunitní systém, detoxikaci cizorodých látek v játrech a správný metabolismus tuků, ale také správnou funkci mozku. A ten je dle tvrzení některých odvážlivců stále ještě nejkrásnějším mužským orgánem.

PN001453

STRANA 32

zblízka

proč ne?! – DUBEN 2014

Bylo nebylo O svou moc přišli už před půlstoletím, přesto se nigerijští monarchové těší stejné úctě jako kdysi.

Fotograf George Osodi dokumentoval jejich vznešená sídla a honosný královský oděv, který řada afrických krejčích šije z českého brokátu.

TEXT: Kateřina HANÁČKOVÁ – FOTO: George OSODI

STRANA 33

Panovnický titul se v Africe dědí, během čekání na trůn však budoucí vládci neztrácejí čas. Král Saheed Ademola Elegushi z Lagosu studoval v Manchesteru ekonomii, pracoval jako vládní poradce a pomáhal v zemi budovat dopravu. Je známý jako filantrop a milující manžel. S chotí Oloori jsou miláčky obyvatel, možná proto, že má jako jeden z mála monarchů manželku jen jednu.

STRANA 34

zblízka

proč ne?! – DUBEN 2014

Jeho Výsost Ado Bayero vládne Kanu už padesát let. Předtím pracoval v největší nigerijské bance a obchodoval s akciemi. V jeho paláci se však čas zastavil v 15. století – s emírem žijí čtyři manželky, šedesát konkubín, bezpočet dětí, několik duchovních poradců a otroci.

Ti se těší vysokému společenskému postavení a kariérně to mohou dotáhnout, kam si zamanou. Dokonce až na samotného krále.

E

mír z nigerijského města Kano si sluneční brýle sundá jen málokdy. Má je, když letí privátním tryskáčem do Dubaje na lékařskou prohlídku, když jej osobní řidič veze v rolls-roycu do místní mešity, a dokonce i tehdy, když ve stínu majestátního paláce, který pamatuje éru zámořských objevů, přijímá diplomatické návštěvy.

Jedním z hostů Jeho Výsosti byl kdysi i český velvyslanec Jaroslav Siro. Emír z Kana prý vypadal přesně tak, jak jej v sérii afrických vládců zachytil nigerijský fotograf George Osodi: seděl na zdobeném trůnu v tradičním bílém šatu zvaném grand bubu, ústa měl zahalená rouškou a oči schované za černými skly. Každý dar, který ambasador k jeho nohám položil, vzali sloužící do rukou a králi jej předvedli. Ať šlo o broušený křišťál, porcelán, nebo granátový šperk, na každý jen bez zájmu

kývl a zdvořile poděkoval. Když se mu však do rukou dostal kus bílého brokátu vyrobeného v severočeské textilce, jeho tvář se rozzářila, brýle sundal a prsty uchváceně přejížděl po vetkávaném dezénu.

Brokát z broumovské Veby šatí na černém kontinentě hlavně zámožné klienty.

Slavnostní oděv z nejlepší látky totiž vyjde v přepočtu na pět tisíc korun, což v Nigérii znamená jmění. „I chudý pastevec je ale ochotný prodat poslední kozu, aby si mohl na ramadán nechat ušít kvalitní brokátové šaty,“ upozorňuje Jana Mašínová, která má ve Vebě na starosti obchod a Afriku navštěvuje už šestým rokem.

Králové jsou v Nigérii skutečnými celebritami – zdraví obyvatele z billboardů, pěstují si základny fanoušků na Facebooku a na veřejnosti budí rozruch jako rockové hvězdy. Na jejich popularitě se vůbec nepodepsal fakt, že je ústava před

padesáti lety připravila o veškerou moc.

O své poddané se zajímají pořád stejně a jejich stížnosti tlumočí oficiálně vládě.

Fotograf George Osodi jim proto přezdívá „strážci míru a kultury“. Jeho série je jakýmsi atlasem nigerijských králů, kterých v zemi žije několik stovek. Dnes Osodi vystavuje po světě a sbírá ceny, aby se však fotografování mohl věnovat naplno, opustil před lety pohodlnou kariéru v bankovnictví a kvůli drahému fotografickému vybavení rozprodal všechno, co měl. „Mně to za to stálo, naplňovalo mě, že můžu tvořit. Chtěl jsem Západu představit jinou tvář Afriky než tu, která splývá s obrazem hladovějícího sirotka.

Nigérie je klenot s bohatým dědictvím a doufám, že všechny válčící kmeny pochopí, že kulturní rozmanitost země není něčím, co by je mělo vzájemně rozdělovat, ale spojovat.“

STRANA 35

Z oděvů se dá v Africe číst jako z knihy, jejíž písmena představují jednotlivé části garderoby, šperky, způsob dekorování tkanin i barvy. Perla na dívčí zástěrce značí, že je zadaná, a žlutá říká, že ve společnosti něco znamenáte. Někdy šaty mluví samy za sebe. Ty, které nosil nedávno zesnulý vládce z království Idumuje-Unor, mají v oválu ze zlatého listoví portrét mladé královny Alžběty. Symbolizují nostalgii po éře britských kolonialistů, již král Agbogidi Obi James Anyasi II. zažil za svého mládí. Žezla se chopil těsně po druhé světové válce, což z něj dělalo nejdéle vládnoucího krále v Africe.

STRANA 36

Než král Joseph Chike Edozien převzal otěže města Asaba, stihl získat v Dublinu titul z medicíny, posbírat několik vědeckých cen, stát se děkanem lékařské fakulty univerzity v Ibadanu a předsedou nigerijského institutu pro medicínský výzkum. Pro mladé lidi ve své zemi je příkladem.

zblízka

proč ne?! – DUBEN 2014

STRANA 37

Na zlatý trůn dosedl současný král Benjamin Ikenchuku Keagborekuzi I. už ve dvou letech, kdy mu zemřel otec. V roce 1980 se tak zapsal do Guinnessovy knihy rekordů jako nejmladší panovník v dějinách. Kromě toho, že vládne státu Agbor v deltě Nigeru, je také rektorem univerzity v Illorinu, nejprestižnější školy v zemi. Fotku, na niž se díváte, si denně zasněně prohlíží mnoho neprovdaných dívek.

Král je totiž svobodný a říká se o něm, že vypadá jako hollywoodská hvězda.

STRANA 38

Ve stínu banánovníků stojí palác krále Donokoroma ll. První muž státu Isaba na jihozápadě Nigérie má pod kontrolou oblast oplývající ropným bohatstvím. Proto se mu přezdívá král černého zlata.

zblízka

proč ne?! – DUBEN 2014

STRANA 39

FOTO: George Osodi @ Z Photographic Ltd. www.zphotographic.com/george-osodi, www.nigeriamonarchs.com

Jeho Výsost Aladesanmi III. kraluje státu na jihovýchodě Nigérie od šedesátých let.

O svém vládnutí napsal autobiografii, kterou má v knihovně každý místní. V Nigérii je těžké najít někoho, kdo panovníky nechová v lásce. Jak před čtyřmi lety řekl obchodník na tržišti v Kanu reportérovi BBC: „Volím jen ty politiky, které mi král doporučí. Mám v něj důvěru, protože mu nejde o naše peníze.

Má jich tolik, že další nepotřebuje.“

STRANA 40

úhel pohledu

proč ne?! – DUBEN 2014

STRANA 41

Pekelný anděl Bratrstvo, v němž členství je na doživotí. Nasedli jsme v Dublinu do dodávky šeržanta ve zbrani místních Hells Angels a vyjeli zjistit, jaký vede život.

TEXT A FOTO: George Hooker a Martina Babišová

STRANA 42

N

avenek se jeví jako drsňáci drsňáků. Zakázané společenstvo, žijící na hraně zákona, s nímž se táhnou odsouzení za pašování drog, obvinění za napadení, držení zbraní, a dokonce i vraždy. Co jsme ale našli pod skořápkou jejich image, byla skupina mužů spojená úctou. Taková zvláštní rodinka. Ne že by všichni byli odpadlými anděly, kteří se vydali na scestí, ale také nejsou jen disneyovskými postavičkami karikujícími zlé motorkáře.

Při našem prvním setkání v jejich klubovně byli přátelští. Dali nám ale taky najevo, že si s nimi není radno zahrávat.

Lidé, kteří tohle nechápou, za to můžou draze zaplatit. Hodní záporňáci.

Matt „Brat“ Kelly je nejdrsnější chlapík, jakého jsme v životě potkali. Má na starosti dublinské Hells Angels. Tetování od hlavy k patě, tělo kulturisty, chybějící prst. Brat je rovněž svobodný otec, tatér a chlápek, který budí respekt.

Potkali jsme se s ním v jeho tetovacím salonu, kde dokončoval klubové tetování novému oficiálnímu „Andělovi“ – Richiemu z Polska. Pokukuje skrze své čtecí brýle, vypadal jako něco mezi vlkem a dědečkem.

Pouto mezi Richiem a Bratem s každým zabzučením tetovací jehly ještě poporostlo.

To nám připomnělo významnost okamžiku vstupu do takového klubu. Oba vypadají s výsledným tetováním spokojeni, což oslaví venku vykouřením jointu míru.

Obyčejná cesta k Bratovi domů se proměnila v malé dobrodružství. Zatímco Martina seděla vepředu mezi Bratem a Richiem, na mě zbylo místo vzadu v dodávce v naprosté tmě a tichu auta uhánějícího kdoví kam. Ulevilo se mi, když se dveře dodávky otevřely a mě krátce oslepil svit slunce. U brány nás už vyhlíželi dva velcí psi – strašidelní a přátelští zároveň, tak trochu jako majitel sám. Cestu do domu lemují dva nablýskané harleye.

Poté, co nám Brat své motomiláčky vášnivě představí, nás vezme nahoru, abychom zde v klidu usedli s čajem, brkem a diktafonem. Chtěli jsme vědět, jaké to je, být Hells Angel v 21. století.

Jsi připraven?

Já už jsem se narodil připravený.

Jaké jsi byl dítě?

Byl jsem vynalézavý. Všechno jsem vždy zničil, abych to mohl zase spravit.

Tak jsem zjišťoval, jak věci fungují. Miluju motorky, auta a vlastně vše, co má

úhel pohledu mechanický pohon. Jako děcko jsem dal dohromady kolo a později i motorky, a to ne ledajaké motorky, ale takové, na které by se nikdo neodvážil sednout. Dodneška dělám stejné kraviny.

Jak ses stal členem Hells Angels?

Dobrých pár let jsem byl mimo motorkářskou scénu, když mě a kámoše pozvali do Belfastu. Hells Angels tam zrovna dohlíželi a pozvali nás na svoji Belfast Custom Show. Najednou jsem chtěl zpátky na klubovou scénu a v jakém lepším klubu být než Hells Angels.

Už jako dítě jsem vždycky všechno zničil.

Abych to potom mohl zase spravit.

Je tahle helma doopravdická?

Jasně že je pravá. Je to černá SS přilba z druhé světové války. Teď jsou velmi vzácné. Přivezl jsem si ji ze Štětína v Polsku.

Na co nazi výbava, Brate?

Baví mě, jak to ostatní sere.

Kdy jsi měl svou první motorku?

Bylo mi deset. Ani nevím jak, ale získal jsem ji od týpka, aniž bych mu dal cent.

Mně bylo deset, týpkovi bylo 15 a motorka byla Yamaha 90. Řekl jsem mu, že můj táta mu zaplatí, ale když jsem to řekl tátovi, dostal jsem tak akorát facku, žádný prachy. Taky mi řekl, ať tu motorku vrátím, ale já si ji nechal a on do mě pořád hustil, ať ji vrátím, týpek zase „Kde jsou prachy?“, ale mně bylo u prdele, co říkali, já prostě chtěl tu motorku. Nakonec mě donutil se jí zbavit. Já ji miloval. Týpek si

proč ne?! – DUBEN 2014

ji nechtěl vzít zpátky, a tak si pamatuju, jak jsem ji dotlačil na jeho zahradu a tam ji nechal. Tak, to byla má první motorka.

A potom?

Další jsem ukradl a řekl, že nikomu nedlužím žádný zasraný peníze. Tuhle motorku jsem měl dva roky, než mi ji ukradli.

Stejně jsem s tím nemohl na silnici, protože jsem byl ještě děcko. Ale od té chvíle, co mě otec donutil první motorku vrátit, jsem jimi byl posedlý. Nadobro. Pokračoval jsem, polepšoval si a s mým věkem rostly i motorky, takže v šestnácti jsem už řídil pořádnou 1000 ccm.

Kdy jsi začal tetovat?

Tetování jsem začal dělat už jako dítě, když mi bylo šest nebo sedm. Sehnal jsem si indiánský inkoust a jehlu a udělal s tím kámošovi kříž. Tehdá jsem byl celej nadšenej, jak úžasně a precizně se mi to podařilo, a tak jsem se rozhodl v tom pokračovat. Ve dvaceti jsem koupil pár opravdových strojů. Potom jsem musel do vězení, ale kámoš mi jeden strojek přinesl a mně se podařilo ho do vězení propašovat. Od té doby tetuju pořád.

A co tvoje tetování? Jsou za nimi nějaké zajímavé příběhy?

Hahaha, jasně že jo. Tenhle „fuck-face-fucker“ je o přátelství. Nechal jsem si to udělat od kámoše, jen tak ze srandy, víš?

A tohle… Moje neteř zemřela, utopila se v jezeře a moje sestra se poté zabila. Takže tohle tetování je vzpomínka na ně. A tady tohle je první tetování mého učně Paula.

A tady jeden velký hákový kříž, to lidi vždycky zajímá. A moskevská hlava smrti, kterou jsem si nechal udělat na jedné naší pekelné vyjížďce – s tím do některých zemí nesmím. No a tohle mám z vězení udělané mým vlastním tetovacím strojem – Matthew, můj syn, a datum jeho narození.

Byl jsi ve vězení, když se narodil?

Ne, nebyl. Matthew je se mnou od svých dvou let. Já šel do vězení, když mu bylo šest.

Proč jsi byl ve vězení?

Ani policajt by se na tohle nezeptal, haha! Byl jsem divokej. Jednou mě chytili se zbraní a zabásli mě za to. Nic špatného jsem s ní neprovedl. Nechtěl jsem nikoho zabít ani nic podobného. Byla to jen forma obrany, jelikož v té době byla

STRANA 43

úhel pohledu

STRANA 44

proč ne?! – DUBEN 2014

Brat dokončuje klubové tetování novému oficiálnímu „Andělovi“ – Richiemu z Polska

motorkářská scéna nebezpečná, a pokud jsi neměl zbraň, neměl jsi nic. Tehdy měl u sebe každý zbraň, všechny motorkářské gangy, všichni.

Střílelo se tehdy hodně?

Jo, pamatuji si několik stříleček. Pár lidí zemřelo. Hodně lidí bylo zastřeleno nebo postřeleno. Zákon se o tohle moc nezajímal, protože si mysleli, že to nepředstavuje opravdové nebezpečí. Teď už si dávají větší pozor. Naštěstí se na nás tady v Irsku takhle nedívají, ne jako v Americe nebo Austrálii, kde je situace zatraceně jiná.

V Americe a Austrálii je tolik gangů – muslimské, černošské, The Crips a the Bloods gangy… Ti všichni dělají ostatním ze života peklo. Takže motorkářský gang je tam jen jeden z mnoha. Tak je tam na HA pohlíženo jako na další gang. My ale nejsme gang.

A co v Americe?

V Americe nás berou nejhůř. Zakázali nám vstup do země. Jako Hells Angel do Ameriky nemůžu.

Jak jsi ztratil prst?

Na motorce. Jel jsem po cestě a najednou mi vypadla převodovka, tak jsem se

sklonil dolů, abych to nahodil zpátky, ale prst mi uvázl v zasraném řetězu a v ozubeném kole.

Jak vznikla dublinská jednotka?

Začali jsme dohlížet na Belfast a já příležitostně získal práva, odznak a dostatek členů, abychom mohli založit pobočku tady v Dublinu. Stálo to hodně dřiny, dostat se tam, kde jsme teď. Hodně spolupráce všech zúčastněných. Všichni Hells Angels po celém světě o tom museli vědět a dát své požehnání. Dostalo se nám hodně pomoci od ostatních bratrů, hlavně těch z Velké Británie.

Co si myslíš o Irsku?

Smrdí to tu. Podělávačská země. Miluju Irsko a rád tu žiju, ale smrdí to tu. Bohatí jsou čím dál bohatší a chudí zase chudší a berou peníze všem a všude. I svobodným rodičům snažícím se vychovat své dítě, jak nejlépe dokážou. I těm vezmou vše do posledního halíře.

Podobné je to s lidmi, kteří se snaží zbavit závislosti na cigaretách užíváním elektronických cigaret. Uvažují, že by je začali danit stejně jako normální cigarety, protože jsou čím dál tím populár-

nější. Oni prostě nemyslí na dobro země nebo lidí, jde jim jen o zisk. A uplatňují svou moc, to je na tom nejhorší. Nejen tady, všude.

Myslíš, že tráva by měla být legalizována?

Měla by. Vždyť alkohol je škodlivější než tráva. Legitimizace marihuany by ušetřila alespoň 50 % zločinu s ní spojeného. Je tu šance, že by tráva byla časem legalizovaná a konzumace alkoholu pod větší kontrolou. Alkohol může být opravdu odpornou záležitostí, když se vymkne kontrole. Nevidíš lidi kouřící trávu vyvádět problémy, vyvolávat rvačky nebo se chovat agresivně na ulicích. Jsou doma a koukají na telku, mají se dobře. Usrkují čaj a baví se s kámoši. Jejich životy tím nijak neztrácejí na ceně. Tohle je celé mnohými špatně pochopeno.

Co bys řekl o Hells Angels, kdybys měl šanci?

Nám je úplně jedno, co si o nás lidé myslí. Lidé zvenku můžou dovnitř jen nahlédnout. Neřekneme hned každému všechno. Ne že bychom byli tajné společenství, ale protože jsme si tohle právo

PN001451

3RNDฤพGยฉ MLQยก YฤพG\ YยฝMLPHร Qยก

7DNRYยก MH ร RNROยกGRYยก ]PU]OLQD &DUWH Gศ 2U ] EHOJLFNยฉ ร RNROยกG\

úhel pohledu

STRANA 46

proč ne?! – DUBEN 2014

Zátiší seržanta ve zbrani: vzory tetování a fotka milovaného syna

zasloužili. Stejné to je s Hlavou-Smrtí (symbol HA), jenom my ji můžeme nosit, nikdo jiný. A kdybychom viděli někoho jiného honosit se s Hlavou-Smrtí, tak bude ve velkém průšvihu. Strhli bychom to z něj, a pokud by to bylo nutné, použili bychom násilí. Dostal by pořádnou nakládačku.

Co pro tebe znamená láska?

Láska? To je zvláštní věc. V posledních letech to pro mě bylo na střídačku nahoru dolů. Nikdy jsem se s nikým doopravdy neusadil. Posledních 12 let jsem byl sám, moc rád jsem sám a svoboden. Dokážu si užít svou vlastní společnost. Takže láska je pro mě prapodivná věc. Mám lásku rád.

Byl jsem zamilovaný a vím, co to je, mít zle zlomené srdce. Možná proto nemám odvahu se tomuhle více věnovat. Ale člověk nikdy neví.

Co rodina?

Celý klub je jedna velká rodina. Má vlastní rodina je tak trochu roztroušená, stejně jako mnohé jiné rodiny. Otec nás opustil, vůbec se s ním nevidím. Je k ničemu. Tohle je moje rodina, Richie je moje rodina. Mí psi, miluju mé psy.

Tví rodiče?

Nikdy jsem s otcem nenavázal žádný vztah. On miloval auta a pořád o nich mluvil, stejně tak o motorech. To je jediné, co si o něm pamatuji, a to mě hodně ovlivnilo. A věř či nevěř, máma byla inspirací taky, protože byla blázen do motorek. Koukali jsme spolu na špatné filmy o Hells Angels, koukala se mnou na všechny ty sračky. Hodně mě ovlivnila.

Co pro tebe znamená smrt?

Od té doby, co jsem přišel do klubu, zemřela spousta lidí. Čeká nás to každého.

Bojím se o mou matku a mého syna. Lidé, kteří se rozhodnou opustit klub, jsou pro mě mrtví. Když zjistím, že někdo opustil klub, jedno, jak blízko mi byl, pro mě zemřel.

Opouští hodně lidí klub?

Lidé opouští každý den, ale lidé taky přichází každý den. Někdo se narodí, někdo zemře. Lidé jsou zmatení, když se něco v jejich životě pokazí, a myslí si, že se to vyřeší odchodem z klubu. To by ale neměli dělat, naopak by se měli více přimknout ke klubu. Nakonec je to tady pro ně, takže lidé, kteří odejdou, kašlu na ně.

Je v Hells Angels nějaká hierarchie?

Ne, žádná hierarchie neexistuje. Když někdo z nás upadne, zvedneme ho ze země. Jsme svým způsobem všichni vůdci.

Nikdo z nás není pouhým přitakávačem či poskokem.

Jak se stát členem Hells Angels?

My lidi nevyhledáváme, přichází za námi sami. Pokud chtějí být součástí, budou součástí. Není to jednoduché, zabere to hodně času a taky to znamená hodně práce. Musíš plnit povinnosti jako všichni ostatní, takže jsme v tom všichni spolu. Řetěz je jen tak silný jako jeho nejslabší článek.

Jak podle tebe vypadá nebe?

Jako můj každodenní život. Stejné kraviny, akorát tráva je silnější a levnější.

A konečně legální, sakra!

Poslední slova: Řekl bych: Postav se, ukaž se a nebuď přehlížen. To, že někdo nosí oblek, ještě neznamená, že mu můžeš věřit. Revoluce je na obzoru. Vlastně to je ono, co bych chtěl říct: Revoluce je zatraceně blízko!

PN001454

STRANA 48

fashion story

proč ne?! – DUBEN 2014

STRANA 49

Bon voyage Můžete se vydat, kamkoliv chcete. Už to samo o sobě je luxus. V nové pánské kolekci LOUIS VUITTON inspirované cestou napříč Amerikou vás čeká road trip vašeho života.

FOTO: Bára PRÁŠILOVA – STYLING: Milina HAVRLANTOVÁ

Blazer, krátké kalhoty, triko, šátek, boty a zavazadla Bisten a President, vše Louis Vuitton

STRANA 50

fashion story

Kožený křivák, šátek, triko, kalhoty a kotníčkové boty, vše Louis Vuitton

proč ne?! – DUBEN 2014

STRANA 51

Béžová kožená bunda s barevným motivem V, plášť, bleděmodrý pánský oblek, semišové tmavěmodré boty, vše (kromě psa) Louis Vuitton

STRANA 52

fashion story

Modrá sportovní bunda, kalhoty, bílé tenisky, vše Louis Vuitton

proč ne?! – DUBEN 2014

STRANA 53

Šedý blazer, modré triko a šedivé krátké kalhoty, zavazadlo, vše Louis Vuitton

STRANA 54

fashion story

Večerní smokingový komplet, košile, motýlek, boty, kufr Biston, vše Louis Vuitton

proč ne?! – DUBEN 2014

STRANA 55

Červená sportovní bunda s nášivkami, krátké kalhoty, boty, vše Louis Vuitton

STRANA 56

fashion story

proč ne?! – DUBEN 2014

STRANA 57

Košile s krátkými rukávy, šortky, pánská taška přes rameno, vše Louis Vuitton

KONCEPT: Bára PRÁŠILOVÁ FOTO: Bára PRÁŠILOVÁ RETUŠ: Petra VOKJAN STYLING: Milina HAVRLANTOVÁ MAKE-UP & VLASY: Eva SVOBODOVÁ MODEL: Filip H., Clique Models OBLEČENÍ A DOPLŇKY: LOUIS VUITTON, kolekce jaro/léto 2014

menu

STRANA 58

Souboj tataráků Syrové maso je česká vášeň.

Namleté či naškrábané hovězí mají v téměř každé hospodě. Vybrali jsme pro vás špičkové tataráky a vehnali je do bratrovražedného boje.

TEXT: Libor BUDINSKÝ FOTO: Alexander DOBROVODSKÝ

J

istě jste slyšeli legendu o Tatarech, kteří si ráno dávali pod sedlo kus syrového masa, aby ho po celodenní jízdě, krásně naklepané a nasolené z koňského hřbetu, snědli k večeři. Není samozřejmě pravdivá. Tataři světu tatarák nedali, ten se zrodil až mnohem později v mnohem civilizovanější zemi. Přímo v Paříži, na přelomu 19. a 20. století. Syrový biftek z hovězího masa tehdy dostal název americký biftek, i když nikdo z historiků nedokáže vysvětlit proč. Chvíli to však trvalo, než se na gastronomické scéně uchytil, neboť do módy přišel až v 50. letech po druhé světové válce. Ale to už se jmenoval jinak. Na začátku století totiž existovaly dvě verze syrového hovězího – americký biftek podávaný se syrovým vajíčkem a pak tatarský biftek bez vajíčka, ale zato s tatarskou omáčkou. Oba názvy i způso-

by přípravy se protnuly a na konci zůstala podoba se syrovým vajíčkem bez tatarské omáčky, ovšem s tatarským názvem.

Pěkně zamotané, že?

V naší soutěži o pomyslný trůn bude bojovat tatarák michelinský, královský, americký a hospodský. Jen poslední z nich reprezentuje klasickou verzi českého tataráku, který známe z většiny hospod a restaurací, tedy náš milovaný tatarák podávaný s topinkou a česnekem. Ve třech ostatních případech jde o moderní, spíše mezinárodní podobu tatarského bifteku, v níž hraje velkou roli nejen kvalitní maso, ale i kreativní, až rafinované chuťové doplňky.

Mladí špičkoví šéfkuchaři tak ukazují, že tatarák je možné povýšit na skutečnou delikatesu a představit ho v podobě, která zazáří dokonce na menu fine dining restaurací.

proč ne?! – DUBEN 2014

STRANA 59

AMERICKÝ TATARÁK

George Prime Steak šéfkuchař MARTIN HNILIČKA Nová restaurace v centru Prahy nabízí jedny z nejkvalitnějších steaků v metropoli, které jsou připravené ze špičkového masa amerického černého anguse v kategorii Black Angus USDA Prime Beef zaručující prvotřídní kvalitu, kterou získávají jen tři procenta hovězího v USA (samozřejmostí je zákaz používání hormonů a antibiotik).

Z tohoto masa se připravuje také místní tatarák, který je namíchán v klasickém stylu. Šéfkuchař používá na tatarák filet mignon, tedy klasickou svíčkovou, která zraje 45 dní, takže maso má nazrálou chuť a je velmi křehké, až by se dalo krájet lžící.

Maso se ručně nakrájí na malé kostičky a dochutí klasickou tatarákovou sestavou koření – tedy worcestrem, kečupem, tabaskem, dijonskou hořčicí, šalotkou, kapary, žloutkem z farmářského vejce, špetkou papriky, solí a pepřem. Připojí se také pár kapek koňaku, pálivé okurčičky cornichon a petrželka. Na talíř se navíc přidá dijonská majonéza s havajskou solí a suché topinky crostini. Doporučený nápoj: sklenka Pinot Noir z Kalifornie.

Hodnocení: Samotné maso je fantastické. Je křehké a rozpadá se na jazyku, jednoznačně nejlepší ze všech vzorků. Chuť namíchaného tataráku je velmi příjemná, vyvážená, lehce pikantní, byť o fous kyselejší. Kyselost se však ztrácí, když tatarák namažeme na jemné křupavé crostini – celek získává na lahodnosti, která zůstává stejná po celou dobu jídla. Konzervativní tatarák bez výstřelků, pro milovníky klasiky připravené ze špičkového masa.

Cena: Porce 90 gramů přijde na 315 korun.

STRANA 60

MICHELINSKÝ TATARÁK

Le Grill Kempinski šéfkuchař MAREK FICHTNER Restaurace Le Grill v hotelu Kempinski patří už několik let mezi vyhlášené pražské fine dining podniky. Kuchyni zde od samotného začátku šéfuje Marek Fichtner, který strávil několik let jako šéfkuchař na zaoceánských parnících či v pětihvězdičkovém hotelu v Saúdské Arábii. Hned na prvním menu restaurace Le Grill se objevil jeho chuťově vybroušený tatarák, při jehož přípravě se inspiroval ve slavné kodaňské restauraci Noma, která získala opakovaně titul nejlepší restaurace v Evropě. Maso z biosvíčkové je nasekané najemno a dochucené jen pepřem, solí a hořčicovým olejem. Tatarák se podává na bramboráčku a je potřený křenovým krémem ze zakysané smetany a čerstvého křenu, doplněný pošírovaným biožloutkem, slabými plátky šalotky a několika stonky zahradní a hráškové řeřichy. Krásná a originální prezentace. Jako ideální nápoj je doporučeno champagne Billecart Salmon.

Hodnocení: Značně rafinovaná podoba tataráku, naprosto odlišná od běžné hospodské podoby. Maso je jen jemně dochucené, a tudíž zůstává velmi výrazné. Jakmile však na maso vyteče žloutek a přimícháte trochu smetany s křenem, rozehraje se spousta pestrých chuťových tónů. A když k tomu přidáme výtečnou bramborovou placičku, výsledkem je neskutečně lahodná kompozice, která povyšuje tatarák na úroveň fine dining delikates. Vítěz našeho souboje.

Cena: Porce 150 gramů stojí 690 korun.

menu

proč ne?! – DUBEN 2014

STRANA 61

HOSPODSKÝ TATARÁK

Lokál šéfkuchař MAREK JANOUCH

První Lokál začal fungovat v Dlouhé ulici na Starém Městě v září 2009 a rychle si získal nadšené příznivce. A tak brzy získal další bratříčky. Lokál stojí na dvou pilířích – čepovaném plzeňském pivu a tradiční české kuchyni. Proto zde nesmí chybět ani klasický hospodský tatarák v té nejkonzervativnější podobě. Je vždy čerstvě namíchaný a podává se s topinkou pečenou na sádle a česnekem. Nepřipravuje se tentokrát z pravé svíčkové, ale z hovězího zadního od společnosti Amaso (která stejně jako Lokál patří do sítě Ambiente), přičemž maso se nechává po porážce zhruba jeden až dva týdny odležet. Maso na tatarák v Lokálu melou a dochucují ho kečupem, plnotučnou hořčicí, cibulí, okurkami, worcestrem, drceným kmínem, solí

a pepřem. A nechybí ani žloutek, který je kvůli nebezpečí salmonely pasterovaný.

V Lokálu k tataráku patří pouze a výhradně výtečná plzeň.

Hodnocení: Hospodská klasika. Ve směsi křupou okurky a cibule, za kterými zůstává tak trochu v pozadí namleté maso, sama o sobě je chuť tataráku poněkud disharmonická, ale když se namaže na topinku s česnekem, získává na působivosti a celkově se zvýrazní. Není to tatarák na výstavu útlocitných slečinek, ale poctivá hospodská pochoutka k pivu, která rozhodně nezklame.

Cena: 100gramová porce s topinkami vyjde na 199 korun.

STRANA 62

KRÁLOVSKÝ TATARÁK

Na Konci šéfkuchař TITUS ELIÁŠ Titus Eliáš patří k mladší generaci kuchařů, velmi rychle se však etabloval na pražské gastronomické scéně a v současné době je již spolumajitelem dvou vynikajících restaurací Na Kopci a Na Konci. Jeho oblíbenou specialitou je právě tatarský biftek, se kterým bodoval už Na Kopci.

Jeho nová verze, podávaná nyní Na Konci, je ovšem ještě rafinovanější, neboť kombinuje syrové hovězí maso s pečenými kachními játry foie gras. Na tatarák Eliáš používá hovězí váleček (z kýty), který mele a dochucuje kapary, šalotkou, okurkami cornichon, worcestrem, tabaskem, dijonskou hořčicí a olivovým olejem. A také směsí čerstvých bylinek, především petržele, rozmarýnu a bazalky. Jeho tatarák je podávaný s opečenými foie gras, pálivou omáčkou bloody Mary a s tousty. Jako ideální nápoj je doporučen moravský Pinot Noir Roučí 2008 z vinařství Stapleton & Springer.

Hodnocení: Kombinace protikladů, studeného syrového masa s teplými pečenými foie gras, hrubosti a jemnosti. Je to jako jin a jang v kulinární podobě. Už samotná hovězí směs je skvěle vybalancovaná, čerstvé bylinky jí dodávají svěžest, která v kombinaci s tučnými játry nabízí skutečně opulentní chuťový zážitek, jenž se hlavně při prvních soustech podobá malé gurmánské nirváně.

Cena: Porce 150 gramů s pečenými foie gras stojí 270 korun.

menu

proč ne?! – DUBEN 2014

STRANA 63

TATARÁKOVÝ MISTR REPUBLIKY ZDENĚK KVERKA Přišel, viděl, zvítězil. Zdeněk Kverka, spolumajitel pražského butiku Omega a ředitel Klenotnictví Dušák, se spíše náhodou ocitl na loňském otevřeném mistrovství republiky v míchání tataráků, ale slovo dalo slovo, stoupl si do kuchyně a namíchal tatarák, který porazil tři tucty vzorků od dalších amatérských i profesionálních kuchařů. „Namíchal jsem to tak, jak mi chutná, bez kečupu a hořčice, aby byla dominantní chuť masa,“ vzpomíná Zdeněk Kverka na utkání ve Steakhousu v Soběsukách u Nepomuka, kde podle jeho názoru dělají jeden z nejlepších tataráků v republice. Mají zde totiž vlastní farmu s černým angusem, který nabízí kvalitní a chuťově výrazné maso. A jaké další podniky s dobrým tatarákem by doporučil k návštěvě? „Mám rád tatarák v Café Savoy, kde dělají francouzský styl s hranolky. A pak si dávám ještě tatarák v Kogu, kde je s kapary, ale bez vajíčka,“ vypočítává oblíbené tatarákové restaurace a připomíná ještě jedno důležité pravidlo. Aby si dal někde tatarák, musí mít k dané restauraci důvěru, a musí ji tudíž znát, takže by si nikdy nedal tatarák v podniku, kde je poprvé.

PN001457

INZERCE

STRANA 64

fotostory

PÁNSKÝ SALON STYLING: Klára TOMÁNKOVÁ – FOTO: Filip ŠLAPAL

PALERMO SALON Sada hotelových pohlednic, Louis Vuitton, info o ceně v butiku; kožená krabička, Reports, 4 200 Kč, ručně broušená sklenice na whisky Horse collection, mahagony, design: Artěl, Artěl, 3 500 Kč; 34 Eau Particuliere, Diptyque, Simple Concept Store, 3 500 Kč; Edt Sicilian Mandarin, E. Zegna, 4 900 Kč; sluneční brýle, E. Zegna, 7 680 Kč.

proč ne?! – DUBEN 2014

STRANA 65

MELBOURNE SALON Pánský pásek, Bottega Veneta, 11 010 Kč; krém na ruce, Aesop, Ingredients, 650 Kč; náramek, Dolce & Gabbana, 4 010 Kč; dvojitý náramek, Bottega Veneta, modrý, 9 050 Kč a černý, 6 520 Kč; hodinky Gant, 4 499 Kč; jílová čistící maska, 930 Kč; mycí gel na ruce, 870 Kč/500 ml, hydratační gel, 1 540 Kč, hydratační krém, 1 100 Kč, vše Aesop, prodává Ingredients; motýlek, Dolce & Gabbana, 2 300 Kč, kosmetická taška Bottega Veneta, 15 450 Kč.

STRANA 66

fotostory

proč ne?! – DUBEN 2014

PARIS SALON Hořká čokoláda 70%, Leonidas, 49 Kč; pěna na holení Korres, 449 Kč; parfém Gris Montaigne, Christian Dior, 5 100 Kč/125 ml; porcelánový talíř, Hermès, 4 000 Kč; bílá košile, E.Zegna, 8 590 Kč; břitvy, žiletky, pilník, pouzdro na žiletky, Retro Bazar Senovážná.

STOCKHOLM SALON Stojan na holicí mýdlo, Flamant, 550 Kč; mýdlo na holení, Institut Karité, Profimed, 249 Kč; štětka na holení, Profimed, info o ceně v obchodě; vonná svíčka Diptyque, Simple Concept Store, 1 250 Kč; blok na psaní v koženém obalu, Hermès, 18 800 Kč; krém na holení, Institut Karité, 349 Kč a Tweezerman nůžky pro úpravu kníru a vousů s hřebínkem, info o ceně v obchodě, obojí Profimed; manžetové knoflíčky, 1 290 Kč a pletená kravata, 1 290 Kč, obojí T.M.Lewin; pánská taška Etrivière, Hermès, 107 000 Kč; dekorace Barrandov.

Děkujeme salonu RED, www.redsalon.cz za umožnění fotografování.

STRANA 67

šperky

STRANA 68

proč ne?! – DUBEN 2014

PÁN PRSTENŮ Než budete žádat o ruku, pečlivě zvažte, jakým prstenem ji ozdobíte. Vyberte takový, kterému nebude moci říct ne.

TEXT: Kateřina HANÁČKOVÁ

1) TIFFANY SOLITAIRE

Když Charlotte York ze seriálu Sex ve městě požádala klenotníka, aby jí ukázal nejkrásnější zásnubní prsten v butiku, přinesl z vitríny model Tiffany Setting. Elegantní kroužek s kulatým diamantem se stal nejoblíbenějším zásnubním prstenem na světě a mezi šperkaři se mu přezdívá „prsten prstenů“. Vznikl před více než sto dvaceti lety, kdy Charlese Lewise Tiffanyho napadlo zasadit diamant do korunky nad kroužkem. Od té doby každá žena ví, že dostat mentolovou krabičku s bílou stuhou znamená výhru.

S výběrem správné velikosti pomůže aplikace Find Your Perfect Ring, která umožňuje prsten i virtuálně vyzkoušet. O ruku můžete žádat přímo v butiku Tiffany, který k této příležitosti nabízí speciální servis.

I se snídaní.

Cena na vyžádání, prodává TIFFANY & CO.

2) NIESSING HIGH END

Kámen, který jako by v prstenu držel silou vůle, je poznávacím znakem němec-

1

kého klenotnictví Niessing. Avantgardní design šperku vyvolává napětí, jeho tvar připomíná symbol energie na elektronických zařízeních, tedy moc a sílu. Koridor, v němž diamant sedí, evokuje rozevřenou náruč. Takovou, jakou spolu s prstenem nabízíte své vyvolené.

Cena od 145 000 Kč, prodává HALADA

3) BOUCHERON QUATRE SOLITAIRE YELLOW GOLD

Texturovaný povrch prstenu Boucheron Quatre Solitaire inspirovala grogrénová látka, se kterou pařížští krejčí šili róby haute couture. Diamanty jsou na kroužku osázené jeden vedle druhého technikou pavé. Mají chytat a odrážet světlo, aby klenot oslňoval už z dálky.

Cena 156 000 Kč, prodává Four Seasons boutique.

4) CARTIER TRINITY RUBAN SOLITAIRE

S červenou krabičkou schovávající prsten od Cartiera poklekl monacký princ

Rainier i před Grace Kelly. Ta si šperk tak oblíbila, že jej nedala z ruky ani po svatbě – vymínila si, že ji bude zdobit i v muzikálu Z nóbl společnosti, kdy se naposledy objevila na plátně. Model Trinity, v němž se proplétají kroužky symbolizující lásku, přátelství a věrnost, navrhl klenotnický dům Cartier už téměř před sto lety pro Jeana Cocteaua, který s ním žádal o ruku básníka Raymonda Radigueta. Jeho nejnovější verze se jmenuje Trinity Ruban Solitaire. Kolem středového briliantu se vine nekonečná linka osázená diamanty, jež symbolizuje věčné pouto.

Cena od 240 000 Kč, prodává CARTIER

5) BVLGARI GRIFFE

Na prsteníček levé ruky se zásnubní šperk nasazuje proto, že se v něm skrývá žíla lásky, vena amoris, která vede přímo do srdce. Tuhle skutečnost připomíná i platinový prsten Bvlgari Griffe, jehož diamant je vybroušený do tvaru srdce.

Cena od 346 800 Kč, prodává BVLGARI.

4

2 3

5

5

parfémy

STRANA 69

ŠITÉ NA MÍRU Vůně pro romantickou večeři ve dvou, chvíle u herního stolu nebo pro okamžik, který rozhoduje o životní investici.

Sebevědomí je jejich druhé jméno.

TEXT: Beauty QUEEN

GALANTNÍ GESTO

VŮNĚ: Givenchy Gentlemen Only Intense PARFUMÉR: Maison Givenchy (konkrétní osobu neuvádí) HLAVA: zelená mandarinka, listy břízy, černý pepř SRDCE: pačuli, kůže, texaský cedr ZÁKLAD: ambra, fazole tonka, kadidlo

ZLATAVÝ LIKÉR

VŮNĚ: Valentino Uomo PARFUMÉR: Olivier Polge HLAVA: bergamot, myrta SRDCE: pražená kávová zrna, smetana ZÁKLAD: bílá kůže, cedrové dřevo Ještě než necháte ke svému čichovému orgánu proniknout závan vůně plné historie, zastavte svůj pohled a dotek na nadmíru vydařeném flakonu. I když oficiální zdroje o něm hovoří jako o lahvi jemného likéru, já v něm vidím spíš precizně broušenou sklenku na whisky. Tím spíš, že jeho nitro neplní žádné babské pití, ale nektar pro alfa samce. Parfémový mistr Olivier Polge seskládal tóny tak, aby výsledek na první pohled hlásal, že nositel této vůně je dědic vznešené rodiny, který světu vládne s grácií. Oceňuje bonton, jednoduchost a detaily postřehnutelné zblízka. Máte-li podobné osobnostní rysy, neváhejte a oblékněte rafinovaný mix z precizně zvolených italských přísad. Špetka koření a elegantní bergamot s myrtou otevírají cestu k návykovému duetu z pikantních tónů kávy a smetany. Majestátnost umocní pižmový nádech bílé kůže a kouřový cedr. Dejte vůni prostor rozvinout se a vychutnejte si její proměny v čase i splynutí s vaší kůží.

Odmění vás čichovým ekvivalentem elegantních monogramů vyšitých na skrytém místě na košili.

Vůně odkazující na gentlemanství má u značky Givenchy dlouholetou tradici.

První s názvem Gentleman uvedl Hubert de Givenchy již v roce 1975 a obdařil ji esencemi levandule a dřevin. Na další si muži museli počkat až do loňského roku, kdy byla za vizuální podpory známého „Mentalisty“ Simona Bakera představena toaletní voda Gentlemen Only. Klub gentlemanů však i letos rozšiřuje řady svých členů, a tak se ke slovu dostává Gentleman Only Intense. S minulou kreací má společnou nejenom tvář Simona Bakera, tvar flakonu v podobě „placatky“, ale také koncentraci eau de toilette. V čem je tedy letošní novinka jiná? Pokud byl minulý „gentleman“ jemný, plný něžnosti, letošní je až po hrdlo plný nestoudného šarmu a mužství. Na kůži zanechává úchvatnou osobitou stopu koření a pižma hraničící se svůdnou drzostí. Je to svůdce.

CESTA Z MĚSTA

VŮNĚ: Giorgio Armani Eau d’Arômes HLAVA: bergamot, mandarinka SRDCE: zázvor, pačuli ZÁKLAD: vetiver, kardamon, šalvěj Poslední díl trilogie pánských vůní v charakteristickém flakonu, připomínajícím mužné tělo v obleku, byl dlouho chybějícím kouskem do mozaiky. Zatímco první Eau pour Homme byla koncipována jako dokonalý čichový výklad legendárního saka Armani, vynikající ladností, nadčasovostí a elegancí, Eau de Nuit znamenala esenci smokingu. Nejnovější Eau d’Arômes si tedy pro lepší názornost můžete představit také jako Armaniho legendární sako, ovšem tentokrát ve lněné verzi. Oproti svým předchůdcům totiž sází na uvolněný styl. Představuje chvíli útěku od celého světa, zasvěcenou prostým radostem a odpočinku. Zavřete oči a nechte k nosu lehký vánek přinést spontánní a kořeněnou hru kontrastů. Úvod jiskřící bergamotem a mandarinkou, třaskavé zázvorové srdce a prosluněné dny navozené vetiverem, pačuli a šalvějí. Těšte se na mistrovskou kombinaci kořeněných, dřevitých a citrusových akordů, která vytváří hluboce strukturovaný komplex. Z kůže i oblečení jen tak nevyprchá, což vám pojistí vskutku přepychový únik z reality nebo dokonalou pozvánku na dovolenou.

STRANA 70

zoom

proč ne?! – DUBEN 2014

Dá se vymyslet spousta důvodů, proč si tenhle měsíc potřebujete pořídit něco z novinek PRO PÁNY. Vystačíte si ale s jedním: proč ne?

Pojďte blíž, ještě blíž. Hedvábná kravata Zegna má při detailním pohledu grafický vzor, který připomíná obrazy pointilistů. K dostání v petrolejové nebo khaki barvě.

Cena na vyžádání, prodává ERMENEGILDO ZEGNA.

Kvalitní boty jsou jako manželství – když se o ně člověk správně stará, vydrží třeba celý život.

Sada Loake pro péči o obuv ukrývá šest lešticích vosků, sprej na ochranu semišových bot, set kartáčů a obouvací lžíci. Výbava jako pro komorníka na anglickém panství.

Cena na vyžádání, prodává LOAKE v Pánské pasáži.

Italská značka Tombolini se řídí heslem „Budoucnost má dávné kořeny“. Proto i v designu sází na tradice – boty z broušené kůže mají evokovat eleganci džentlmenů na dostihovém derby.

Cena 6900 Kč, prodává TOMBOLINI.

Hodinky se třemi číselníky mají ciferník ve tvaru osmiúhelníku. Ten odkazuje k antickému symbolu harmonie, který starověcí stavitelé uplatňovali i na půdorys chrámů.

Cena na vyžádání, prodává BVLGARI.

STRANA 71

I před jarními paprsky je potřeba chránit zrak.

Letecké brýle s plastovými obroučkami a skly odolnými proti poškrábání snadno složíte do kapsy. To kdyby se slunce zase schovalo.

Cena 6600 Kč, prodává SALVATORE FERRAGAMO. Šperkaři z firmy Roberto Coin si myslí, že klenoty patří i do pasu. Proto navrhli výrazné opasky z krokodýlí kůže se zlatou nebo stříbrnou sponou.

Cena 22 800 Kč, prodává ROBERTO COIN.

Hodinky Longines Column Wheel Single Push Piece Chronograph z řady Heritage jsou z růžového zlata, mají automatický strojek Column-Wheel, cal. 788 a řemínek z kůže aligátora. Cena 228 900 Kč, prodává HODINÁŘSTVÍ BECHYNĚ.

Trumfněte pomlázkové stuhy pestrobarevnými pruhovanými ponožkami.

Cena 449 Kč, prodává GANT.

zoom

STRANA 72

proč ne?! – DUBEN 2014

Jaro si udělalo ze šatníků omalovánky a vybarvilo je koktejlem sytých odstínů. Rada PRO DÁMY? Dejte si taky doušek.

Abstraktní vzor na pryskyřicových náramcích Lanvin z kolekce Orion připomíná botanickou strukturu. K dostání v zelené, zlaté a tyrkysové barvě.

Cena 7400 Kč, prodává SIMPLE CAROLLINUM CONCEPT STORE.

V šatech ze směsi hedvábí a bavlny budete šálit zrak díky art deco vzoru, který vypadá jako optická hříčka.

Cena 10 799 Kč, prodává GANT.

Na romantickou schůzku se ozdobte hodinkami Rendez-Vous Date s diamantovou lunetou a řemínkem z aligátora od Jaeger-LeCoultre. Na sklonku krásného večera můžete překvapeně vykřiknout: „To už je tolik hodin?“ Cena 224 000 Kč, prodává CAROLLINUM.

Tmavomodré bandážové šaty od Hervé Légera mají důmyslné průstřihy a vytvářejí smyslnou siluetu.

Cena 40 000 Kč, prodává MAX AZRIA.

Páskové sandály Athena Alta od Christiana Louboutina hrají tak zářivými barvami, že jindy dominantní červená podrážka skoro nemá šanci.

Cena 16 400 Kč, prodává SIMPLE CAROLLINUM CONCEPT STORE.

STRANA 73

Tahle kabelka způsobila, že uprostřed newyorského týdne módy všichni stočili zrak k Milánu. Miuccia Prada totiž uvedla tašku Double Bag, která se vyrábí v osmnácti barvách a funguje na principu dva v jednom: uvnitř kabelky se totiž schovává ještě jedna menší.

Cena na vyžádání v obchodě, prodává PRADA.

Italská značka Tod’s navrhla boty pro řidičky.

Mokasíny Gommino z broušené kůže mají na podrážce speciální gumové výstupky, aby chodidlo nesklouzávalo z pedálu.

Cena 8820 Kč, prodává TOD’S.

Barevná pouzdra z měkké teletiny s podšívkou z mikrovláken jsou šitá na míru zařízením Apple. Bude se v něm cítit dobře iPhone, iPad i iPad mini.

Cena od 7450 do 10 300 Kč, prodává LOUIS VUITTON.

Napůl křivák, napůl vesta, londýnská návrhářka Karen Millen navrhla módního křížence, který se hodí do skříně dámy i rebelky.

Cena 11 800 Kč, prodává KAREN MILLEN v OC Chodov.

INZERCE

adresář BOTTEGA VENETA, Pařížská 14, Praha 1, tel: 222 310 054;

nám. 10, 110 00 Praha 1. Tel.: +420 224 214 349; HUBLOT,

BELL & ROSS, Staroměstské nám. 16, Praha 1, tel.: 222

Pa ř í ž s k á 1 , P r a h a 1 , t e l . : 2 2 2 3 1 0 9 0 7 ; I N G R E D I E N T S ,

312 535; BULGARI, Pařížská 15, Praha 1, tel.: 222 310 358;

Jáchymova 2, Praha 1, tel.: 224 239 477; LA PERLA, Široká

CAROLLINUM, Pařížská 11, Praha 1, tel.: 224 810 890; CARTIER,

15, Praha 1; LOUIS VUITTON, Pařížská 13, Praha 1, tel.:

Pařížská 2, Praha 1, tel.: 221 709 000; ; DOLCE & GABBANA,

224 812 774; OBSESSION, Široká 17, Praha 1, tel.: 224 817

Pařížská 28, Praha 1, tel: 224 216 407; ERMENEGILDO

318; PAŘÍŽSKÁ 13, Praha 1, tel.: 222 313 608; PAŘÍŽSKÁ 17,

Z E G N A , Pa ř í ž s k á 1 8 , P r a h a 1 , t e l . : 2 2 4 2 1 0 0 8 3 ; G A N T,

Praha 1, tel.: 222 320 260; PRADA, Pařížská 16, Praha 1, tel.:

seznam prodejen na www.gantclub.com/cs; GUCCI, Pařížská

221 890 380; SALVATORE FERRAGAMO, Pařížská 20, Praha 1,

9, Praha 1, tel.: 222 316 091; HALADA, Pařížská 7, Praha 1,

tel.: 224 814 779; SIMPLE CAROLLINUM CONCEPT STORE,

tel.: 222 311 868; HERMÈS, Pařížská 12, Praha 1, tel.: 224 817

Pařížská 20, Praha 1, tel.: 221 771 677; TIFFANY & CO., Pařížská

545; HODINÁŘSTVÍ BECHYNĚ, Štěpánská 57 nebo Václavské

10, Praha 1, tel.: 221 779 966, TOMBOLINI, Břehová 7, Praha 1.

mimochodem

STRANA 74

proč ne?! – DUBEN 2014

Kofeinový dvanáctiválec Potřebujete šlápnout na plyn, ale chybí vám šťáva?

TEXT: Jan BABKA – FOTO: Espresso Veloce

K

ávových expertů se v posledních letech vyrojilo až až. Ale k čemu je super chutná certifikovaná káva z Jávy, když na její výrobu nemáte pořádnou mašinu?

Přesně proto se do výroby kávovaru pustila italská firma Espresso Veloce.

A není to presovač ledasjaký. Základ stroje tvoří replika závodního motoru formule, který byl populární v devadesátých letech. Italští majitelé firmy Espresso Veloce dávají tyhle kávové mašiny do-

hromady v Jihoafrické republice, a to ve verzi s osmi, deseti nebo dvanácti válci. Úchvatná designová záležitost je vyrobena za použití hliníku, karbonu nebo titanu. Presovač váží dvacet tři kilo a měří téměř půl metru. Prozatím se připravuje v limitované edici cca pěti set kusů.

Ona limitovaná bude taky skupina zákazníků tohoto stroje na kávu. Důvod?

Cena, která začíná nad čtvrtmilionem korun. Ale pokud vás tato mašina přece jen nadchla a jste ochotni do dvanáctiválce,

kterému chybějí čtyři kola a karoserie, něco investovat, můžete si stejně jako u svého vozu připlatit za nadstandard a detaily svého kávovaru si navrhnout a takzvaně vytunit sami.

2

0

ro

c

0 e2 pi

14

ád

v

Ho

s

d po

ář

s

c ký

h

a

ym léto o/ ty jar ne r po ndy oč ís pr re n le ít ty zín im n s a Z ra e ód slo ag 2. lif tu í M . k M 6 te t& 3. éč r– or rchi sk 1. o p n 2 s ní a ún n – Pá vá & lf, a . o i o 4 t e . G dlen ces zim ez - 3. / ř 4 b . y a im en 24 5. B éto dz b – o p ky 2. du iál .L c dy žit – 2 2. 6 e á n k e Z n sp tr er –1 te 8. í p ě . n š n 8 a kv rve ód –2 M ky če n . n i 9 pe od 5. sr H 2 ta 0.

Au í– e 1 ř . oc 1 3. zá 1 n 2 .

– Vá 20 n 2.

– e j 1 d ří 4. pa – o t ec lis in s o pr v ?!

FOTO: Antonin KRATOCHVIL

há

v zí

1

yc

l ao

no

n vi

ác

h

4

PN001424-2