PROC NE Golf 2013

Page 1

proč ne?!

RANDA V AUGUSTĚ Jak si Vratislav Randa, spolumajitel Tipsportu, splnil sen a zahrál si na nejkrásnějším hřišti na světě

pn_titulka_duben_GOLF.indd 1

16.4.2013 6:44:33


PN001265

pn_titulka_duben_GOLF.indd 2

16.4.2013 6:44:45

H


04-07 obsah.indd 3

19.4.2013 10:57:44


STRANA 4

editorial

proč ne?! – GOLF 2013

Na jednu ránu?!

Milí příznivci i odpůrci golfu, v tomto golfovém speciálu proč ne?! máme něco pro každého z vás. Negolfisty posadíme do luxusního sedla a projedeme si obtížný parkur v pařížském Grand Palais. Stoupnete si naproti strýci Rafaela Nadala, který se přiznává, že Rafovi někdy dával až příliš koňské tréninkové dávky. A nakonec absolvujete s Petrem Sýkorou adventure závod, který trvá přes sto hodin, z nichž na spánek připadá slovy devět. V tomto případě se mi ani nechce používat naše oblíbené proč ne?! A pro golfisty? Opět jsme požádali jednu osobnost z našeho žebříčku top manažerů – golfistů, aby nám ukázala, jak veliká je její vášeň pro golf. V případě golfového pacienta Vratislava Randy je maximální. Místo nového auta si zvolil možnost zahrát si na slavném hřišti Augusta National. A popsal nám celý svůj mistrovský příběh jamku po jamce. Přemýšlím, co lepšího může přijít po Augustě, a pro někoho z naší golfové Top 50 mám výzvu. Troufnete si na extrémní 19. jamku v Legend Resortu v JAR, s odpalištěm posazeným na skále 430 metrů nad fervejí?

proč ne?! Rádi tam pojedeme s vámi. Ale jen když nám slíbíte hole-in-one. Jan BABKA

proč ne?! jan.babka@economia.cz

04-07 obsah.indd 4

19.4.2013 10:57:44


PN001268

04-07 obsah.indd 5

19.4.2013 10:57:46


obsah

STRANA 6

proč ne?! – GOLF 2013

Mix – 8 Jak vypiplat pořádný green, skloubit pivo s golfem a pobláznit golfový svět kusem barevného plyše?

Top 50 – 14 Kdo patří do nejlepší golfové padesátky českého byznysu? Přinášíme přehled padesáti byznysmenů včetně malé ankety s vybranými z nich. Najdete se mezi nimi?

Rozhovor: Vratislav Randa – 20 14

Spolumajitel sázkové kanceláře Tipsport si splnil svůj golfový sen – zahrál si na legendárním hřišti v Augustě.

Den D: Cesta po Augustě – 27 Krok za krokem s Vratislavem Randou po osmnácti jamkách hřiště Augusta National.

k dostání každý měsíc jako příloha deníku

Můj bag: Naďa Teuberová – 34

34

Privátní bankéřka z LBBW Bank představuje svůj bag a golfové zážitky.

Dobrodružství: Anděl na horách – 36 Šéfredaktor Hospodářských no novin: i Petr ŠABATA Zástupkyně šéfredaktora pro proč ne?!: Lucie TVARŮŽKOVÁ Art director: Jan VYHNÁNEK Vedoucí magazínu proč ne?!: Jan BABKA Grafik: Petr PUCH Redaktorka: Nora GRUNDOVÁ Redaktorka módy a kosmetiky: Veronika MIŠKOVSKÁ Produkce: Irena TESARČÍKOVÁ

Adresa redakce: Economia, a.s., Dobrovského 25 170 55 Praha 7, IČO 00499153 tel.: +420 233 073 002, fax: +420 233 072 005 e–maily dle vzoru: jmeno.prijmeni@economia.cz Inzerce: Zuzana TYLČEROVÁ, ředitelka inzerce, mobil: +420 724 508 890, fax: +420 233 072 700 zuzana.tylcerova@economia.cz Hana POLUDVORNÁ, tel.: +420 233 071 795, mobil: +420 603 196 615, fax: +420 233 072 700 hana.poludvorna@economia.cz Jiří BUBENÍČEK, zástupce ředitelky inzerce, tel.: + 420 233 071 785, mobil: + 420 604 294 448 jiri.bubenicek@economia.cz Tomáš CELER, tel.: +420 233 071 168 mobil: +420 605 228 807, fax: +420 233 072 700 tomas.celer@economia.cz Rudolf PAVLÍČEK, tel.: +420 233 071 765 mobil: +420 605 232 397, fax: +420 233 072 715 rudolf.pavlicek@economia.cz Jan SAPOŽNIKOV, Key Account Manager pro oddělení agentur tel.: + 420 233 071 784, mobil: + 420 777 239 336 jan.sapoznikov@economia.cz

Spoluzakladatel nadace Dobrý anděl je všestranný sportovec, který zdolává ty nejtěžší expediční závody na světě.

Tenis: Můj synovec Rafa – 40 Kouč světového tenisty Rafaela Nadala prozrazuje, jak se vychovává legenda bílého sportu.

Cyklistika: S lucerničkou na kole – 44 Dlouholetý výkonný ředitel Patria Finance a manažer cyklistického týmu Etixx-IHNED o svém oblíbeném kole.

Koně: Cheval! – 46 Na jeden z nejprestižnějších parkurových závodů se vydala Veronika Miškovská.

46

Autoview: Range Rover – 52 Kateřina Blažková, manažerka společnosti John Grove & Partners, si vyzkoušela nový Range Rover.

Hodinky, parfémy a zoom – 54 Tentokrát zaostřeno na zápěstí slavných golfistů, zelené parfémy a stylovou sportovní výbavu.

54

Milena HOUŽVIČKOVÁ, Key Account Manager pro oddělení agentur Tel.: 233 071 707, mobil: 605 232 395, 777 587 397 milena.houzvickova@economia.cz

Pokud chcete, aby vám neuniklo žádné další číslo magazínu, napište na procne@economia.cz a my vám každé nové proč ne?! připomeneme e–mailem. TITULNÍ FOTOGRAFIE: Vratislav Randa na odpališti 18. jamky v Augustě na fotografii Lucie Kopecké.

04-07 obsah.indd 6

Magazín proč ne?! má svou stránku na Facebooku. Staňte se fanoušky a sledujte, co je ve světě luxusu, umění, módy a designu nového. Naše internetové stránky: life.ihned.cz

19.4.2013 10:57:47


PN001221-2

04-07 obsah.indd 7

19.4.2013 10:58:09


STRANA 8

mix

proč ne?! – GOLF 2013

Vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Hlaváček: v restauraci vám doporučí vychlazenou dvanáctku, na golfu v Dýšině ostrovní jedenáctku

8-11 mix.indd 8

19.4.2013 11:05:58


STRANA 9

OSMNÁCTKA PLZEŇ Vrchní sládek Plzeňského Prazdroje má zásluhu nejen na výtečné plzeňské pivní dvanáctce, ale i golfové osmnáctce. Jan Hlaváček a jeho pozvánka na škvarkovou pomazánku na hřišti v Dýšině. TEXT: Jan BABKA – FOTO: Alexander DOBROVODSKÝ

D

omeček. To je asi nejoblíbenější místo golfového hřiště v Dýšině. A nejen pro Jana Hlaváčka, spolumajitele areálu na severovýchod od Plzně. „Naše domácí škvarková pomazánka je vyhlášená,“ chlubí se nabídkou občerstvovací zastávky u jamek osm a patnáct. Dodávat, že i plzeňské pivo musí být na hřišti vrchního pivovarského sládka ve vynikající kvalitě, snad není třeba. Ale Dýšina není podle Jana Hlaváčka jen gastronomický zážitek, ale především i golfový. Být Plzeňák a mít možnost zahrát si golf, to nebyla nikdy samozřejmost. Všechny golfisty posbírala tradiční hřiště v Mariánských lázních a Karlových Varech. Před devíti lety to byl impuls pro několik plzeňských podnikatelů, aby nové hřiště založili. Mezi nimi i Jan Hlaváček a jeho bratr Ivan, obchodník s realitami. Že jsou Hlaváčkovi dynastií pivovarnickou, je celkem známo (Jan je již pátou generací sládků). I to, že mají blízko k tenisu (sládkova dcera Andrea je špičkovou tenistkou). Jak se ale bratři dostali ke golfu? „Poprvé jsem hrál před dvaceti lety. Začali jsme jezdit hrát nejprve právě do Karlových Varů a později i na jiná místa. A jak jsme tak pořád někam jezdili, došlo i na debaty, jestli by si Plzeň nezasloužila vlastní golfové hřiště," vzpomíná Jan Hlaváček na moment, kdy poprvé za-

8-11 mix.indd 9

čali jednat s městem o podpoře a ideální lokalitě. Opuštěné březové háje s černými skládkami u Dýšiny se jevily jako perfektní místo k proměně v jedno z nejhezčích a také nejzáludnějších golfových hřišť v republice. „Neměli jsme na začátku velké oči. Napřed jsme chtěli postavit jen de-

Sládek z páté generace pivovarníků zakládá novou plzeňskou dynastii, golfovou.

vítku, později došlo na celých osmnáct jamek. Snažili jsme se hlavně hřiště citlivě zasadit do přírody,“ říká a zmiňuje jako dobrý příklad jamku zvanou ostrovní jedenáctka – golfovou výzvu vytvořenou ve vodě na kraji Ejpovického jezera. Jeho osobním tipem je jamka číslo šest-

náct s odpalištěm posazeným vysoko nad fervejí, s výhledem dolu do úzkého údolí, který potěší milovníka přírody, ale golfistu s vyšším handicapem zamrazí." Letos je o důvod víc přijet si sem zahrát, nebo se jen tak podívat. Hřiště bude v perfektním stavu, na začátku srpna se tu totiž odehraje největší golfová událost roku v Česku – turnaj ženské evropské profesionální túry LET. Kopcovité hřiště si podle Jana Hlaváčka pochvalovali i zástupci Ladies European Tour při nedávné inspekci. Přestože se po něm v zimě občas prohánělo i několik divokých prasat, tuhé mrazy přečkalo v dobré kondici. Uvidíme, koho se organizátorům Pilsen Golf Masters povede nalákat - ve hře jsou bývalá světová jednička Ai Miyazato, vítězka pěti major turnajů Se Ri Pak, neteř Tigera Woodse Cheyenne či dcera tenisové legendy Ivana Lendla Isabelle. V Dýšině kromě zajímavého hřiště a výtečného piva budou moct zažít i neobvyklé nákupy. „Mezi pátou a šestou jamkou tu stojí drážní domek, obývaný romskou rodinou. Domluvili jsme se s nimi, že mají exkluzivní právo na sběr ztracených míčků na hřišti," popisuje detaily neobvyklého partnerství Jan Hlaváček. V takzvaném Rom shopu pak členové rodiny z železničního domku prodávají míčky za pevně stanovenou cenu znovu hráčům. Dýšina je prostě zážitek.

19.4.2013 11:06:06


mix

STRANA 10

proč ne?! – GOLF 2013

TRÁVNÍKÁŘ Není to žádný sekáč trávy. Hlavní greenkeeper Jiří Dvořák z golfového klubu Albatross ví, že starat se o celé hřiště je věda. A klidně vám poradí, jak si nejlépe zahrát golf na vlastní zahradě. TEXT: Jan BABKA – FOTO: Vojtěch VLK

Z

rnitost, propustnost, podloží... Údržba golfového hřiště, to není, jako když máte zahrádku a o víkendu na jejím pažitu proženete svůj sekací traktůrek. Správný greenkeeper musí podle Jiřího Dvořáka rozumět nejen materiálům, z nichž je založené hřiště, ale je i expertem na mnoho nudně znějících termínů, jako jsou drenážní a zavlažovací systémy, hnojiva a provzdušňovací stroje. Teď na začátku sezony má po dlouhé zimě víc práce než obvykle. „Pro trávníky to bylo letos náročné, ale naše golfové hřiště přezimovalo velice dobře,“ říká. Zima trvající až do dubna podle něj ukáže, jak se greenkeepeři starali o hřiště hlavně na podzim a na jaře. Dvořák, který patří mezi nejlepší české greenkeepery, má praxi například i z německých hřišť. Absolvoval i stáž na slavných hřištích ve skotském St. Andrews. „V Česku jsou chladnější, tužší zimy, méně deště během letních měsíců než na britských ostrovech. Tam je podnebí pro pěstování kvalitního trávníku ideální,“ srovnává. Výhodu mají Britové i v lehčí písčitější půdě, která je mnohem vhodnější pro kvalitní trávu. „Z tohoto důvodu se u nás pěstují i jiné odrůdy než na ostrovech.“ Na Albatrossu, který je považován za nejlepší české hřiště, najdete celkem pět různých odrůd namíchaných v šesti různých směsích. „Různá tráva dává hřišti originalitu a také barevnost.“ Pro letní sezonu tu vybudovali nové pískové překážky, nová odpaliště, cesty.

8-11 mix.indd 10

„Vysázeli jsme mnoho krásných vzrostlých stromů a keřů a celkově si myslím, že jsme golfové hřiště Albatross posunuli zase o veliký kus dopředu,“ říká a dodává známou pravdu, že takové vylepšování hřiště je možné jen díky přimhouřeným očím a rozevřené peněžence majitele. Pro vlastníky obecně je totiž provozování kvalitního hřiště v podmínkách České republiky vždy masivní a do velké míry nenávratnou investicí. Přestože u nás dosáhl asi nejvyšší mety a stará se o hráči nejvíce uznávané veřejné hřiště, tvrdí, že žádné hřiště nej... „Každý golfista, každý sportovec má to svoje ,domácí‘ hřiště, které má rád a je

pro něj to nejkrásnější.“ Osobně má rád stará linksová hřiště v dunách na pobřeží UK, která vytvořila sama „příroda“. Stejný přístup má i ke svojí profesi greenkeepera. „Základem je tvořit a udržovat hřiště spolu s přírodou, a ne proti ní,“ říká a dodává i pravidlo pro hráče: Opusť hřiště v lepším stavu, než v jakém jsi ho našel! A jaká je ona rada pro vylepšení vašeho domácího trávníku pro účely golfové hry? „Neznalcům naší profese vždy radím, aby se nesnažili vytvořit si golfový green. Je to extrémně náročné a vlastně nemožné. Pokud chce člověk hrát golf na zahradě, měl by si spíš pořídit umělé jamkoviště.“

19.4.2013 11:06:06


"

+ + + + + + + + + +

B 6& A4 7505/D ) C2%3. B

AG 8 ;1#E! 3! *:##3'## 7:5 ,5@#15E$ ,5;@F

2-C:! ,5@#1 > &&< > ((& <=6 6GG > 9 9 PN001292

8-11 mix.indd 11

19.4.2013 11:06:11


mix

STRANA 12

proč ne?! – GOLF 2013

TALISMAN JAKO OD MAMINKY Tygra pro Tigera Woodse, rozcuchance pro Bubbu Watsona. Jaké to je šít plyšáky a postavičky, do nichž profíci ukrývají svou nejdůležitější hůl, nám řekla Jane Spicerová. TEXT: Jan BABKA – FOTO: Daphne's Headcovers, Reuters

K

dyž Tiger Woods poprvé v roce 1996 vyhrál turnaj Masters, zavolala do firmy Daphne’s Headcovers hráčova maminka a objednala pro něj za odměnu nový plyšový kryt na hůl zvanou driver v podobě tygra. Nebylo to poprvé, co Tigerova matka Kultida pořizovala svému synovi tento oranžový talisman. Ten první dostal Tiger jako vánoční dárek v roce 1993. Stálo na něm v její rodné thajštině: „Z lásky od maminky“. Jakkoliv je tato šelma pro světovou jedničku osobní záležitostí (Tiger byla přezdívka Vietnamce, který ve válce zachránil život Woodsova otce), po Woodsově triumfu na Masters chtěli mít stejný mistrovský headcover desetitisíce hráčů a obrat firmy se zvýšil o čtyři sta procent. Majitelka firmy Daphne’s headcovers Jane Spicer právě sleduje doma v arizonském Phoenixu záznam letošního Masters, když spolu hovoříme o tom, jak díky plyšákům pro golfisty vybudovala zajímavý byznys. „Když mi bylo deset, toužila jsem si pořídil malou plachetnici. Moje maminka Daphne mi tehdy řekla, že si na ni musíme vydělat. A tak jsme celá rodina začali prodávat hračky, později loutky. Asi po šesti letech jeden náš zákazník mamince navrhnul, aby začala vyrábět obaly na golfové hole – drivery.“ A tak to zkusili. Šestnáctiletá Jane sbalila několik prvních

12-13 talisman.indd 12

Woodsův tygr. Vzpomínka na Vietnamce, který ve válce zachránil život otci slavného golfisty

Lev golfisty Ernieho Else, z jehož prodejů Els částečně financuje činnost své nadace na podporu dětí

headcoverů do koženého kufru na klobouky a vydala se nabídnout je k prodeji do nejbližšího luxusního hotelu. Kryty se zvířecími motivy, které zprvu vyráběla celá rodina doma na šicím stroji, měly úspěch nejen tehdy. Pohled na bagy golfových hráčů ukazuje, že tahle malá golfová legrácka je populární dodnes, kdy je nosí přes dvě stovky golfových profesionálů. „Lidé milují a nakupují především zvířata – rádi mají ve svém bagu něco osobního, jako je podobizna jejich psa, nebo oblíbená šelma.“ V Americe jsou prý trendy psí plemena, která na prestižních výstavách získávají ocenění: labradoři, retrívři a huskyové. I tak je ale nejprodávanějším artiklem stále Woodsův tygr. Novinkou na greenech jsou postavičky samotných hráčů a hráček. „S Bubbou Watsonem jsme udělali speciální limitovanou edici jeho podobizny, kterou nosí i on sám a která je v rámci charitativního projektu určená i všem dalším golfistům,“ říká Jane Spicerová a vysvětluje skrytý význam plyšových ozdob: „Headcovery jsou hodně o vašem alter egu. Jeden čas jsme vyráběli nestandardně mnoho goril. To bylo zvláštní. Můžete být tygr, opice, koala... Je to prostě o vašem pocitu, kým chcete být a s jakým chcete odpálit první ránu na jamce,“ vysvětluje Jane Spicerová. A co o vás říká váš headcover?

18.4.2013 23:36:01


STRANA 13

Bubba Watson: nepřehlédnutelný nejen na hřišti, ale i jako ozdoba bagu

12-13 talisman.indd 13

18.4.2013 23:36:08


STRANA TRANA 14

top 50

proč ne?! – GOLF 2013

nejlepších byznysmenů – golfistů podle handicapu

ILUSTRACE: Maria MAKEEVA

14-19 top 50a.indd 14

19.4.2013 2:01:35


STRANA 15

1. Lucie KRAJNÁ, Prague Top Estates, jednatelka 1,7 (▲ z 3,0) 2. David KRAJNÝ, Prague Top Estates, jednatel 2,2 (▲ z 3,3) 3. Radek PATOČKA, Panep, předseda představenstva 3,3 (nově) 4. Petr CHAJDA, AEGIS Media, jednatel 3,4 (▲ z 4,0) 5. Jiří SYMERSKÝ, Symerský s. r. o, jednatel 4,0 (● z 4,0) 6. Jiří JELÍNEK, CK Fischer, výkonný ředitel 4,9 (▲ z 6,2) 7. Michal HRNČÍŘ, AK Vilímková Dudák partners, partner 5,6 8. Zbyněk KAREŠ, CS Cargo, předseda doz. rady 6,4 (nově) 9. Vratislav RANDA, Tipsport, předseda představenstva 6,7 (▼ z 5,5) 10. Dalibor LACINA, Int.Football Marketing and Management, společník 6,8 (● z 6,8) 11. Pavel ŤAHAN, Gotberg a. s., předseda představenstva 7,2 (▼ z 7,0) 12. David DUŠEK, DPM a. s., člen představenstva 7,2 (▲ z 7,4) 13. Ivan HLAVÁČEK, InterCora, jednatel 7,6 (▲ z 8,7) 14. Jan HLAVÁČEK, Plzeňský Prazdroj, vrchní sládek 7,7 (nově) 15. Jan KLOKOČKA, Autosalon Klokočka, společník 8,4 (▼ z 8,5) 16. Kateřina RADOSTOVÁ, AK Radostová, advokátka 8,5 (▼ z 8,0) 17. Jiří ŠIMÁNĚ, Unimex Group, spolumajitel 8,8 (▼ z 8,3) 18. Ivana ZLESÁKOVÁ, Citibank, GSG banker, 8,9 (▲ z 9,6) 19. Jiří POS, Letiště Praha, předseda představenstva 9,1 (▲ z 9,2) 20. Petr ŠIKOŠ, Golf and Gold, společník 9,1 (▲ z 9,5) 21. Vladimír DZURENDA, M.F. Trade Praha, jednatel 9,4 (▼ z 9,0) 22. Václav BREJLA, Auto Brejla, jednatel 9,6 (▼ z 9,0) 23. Vladimír PLAŠIL, Alta Invest, předseda představenstva 9,8 (▲ z 10,3) 24. Petr MOŽÍŠ, GTS Novera, obchodní ředitel 10,3 (▼ z 10,0) 25. Ivan MARTINČA, Nisabeton, místopředseda představenstva 10,6 (▲ z 12,2) 26. Petr NEORAL, Edimex, jednatel 10,7 (▼ z 10,1) 27. David GRUND, UniCredit Bank, místopředseda představenstva 10,8 (● z 10,8) 28. Jozef PIGA, Taurus, jednatel 11,3 (▼ z 10,9) 29. Sylvio SPOHR, Gastro Classic, jednatel 11,1 (▼ z 10,9) 30. Jan BETKA, ORL s. r. o., jednatel 11,2 (▲ z 13,0) 31. Zdeněk KVERKA, Klenotnictví Dušák, ředitel 11,5 (nově) 32. Luděk VINŠ, FK Viktoria Žižkov, předseda představenstva 11,5 (● z 11,5) 33. Milan VELEK, Vemco, předseda představenstva 11,7 (▼ z 11,4) 34. Petr ŽALUDA, České dráhy, generální ředitel 11,8 (● z 11,8) 35. Roman POSPÍŠIL, Pioneer Investments, předseda představenstva 11,8 (▼ z 11,2) 36.–37. Jan KAMENÍČEK, Hewlett-Packard, jednatel 11,5 (▲ z 12,4) 36.–37. Luděk INGALA, IC Hotels, předseda představenstva 11,5 (▲ z 12,7) 38. Martina LEWIS, MMH Polo, jednatelka 12,0 (nově) 39. Ranko PECIČ, Saga Trade, jednatel 12,1 (▲ z 12,5) 40. Petr KUPF, Investorsko inženýrská, předseda představenstva 12,4 (▼ z 11,5) 41.–42. Karel VAGNER, Vagner Design, majitel 12,5 (nově) 41.–42. Petr KOBLIC, Burza cenných papírů, gen. ředitel 12,5 (▲ z 13,1) 43. Evžen BALKO, Moravia Steel, člen doz. rady 13,1 (nově) 44. Otakar ALBRECHT, Ostravice, jednatel 13,8 (▲ z 17,6) 45. Tomáš ABRAHAM, Miele, jednatel 14,0 (▼ z 13,6) 46. Jiří GRUND ml., Grund a. s., předseda představenstva 14,2 (▼ z 13,6) 47. Peter CHRENKO, PwC, vedoucí partner 15,0 (nově) 48. Radek SAZAMA, Fujitsu, gen. ředitel 15,1 (nově) 49. Martin ROMAN, ČEZ, předseda doz. rady 15,2 (● z 15,2) 50. Luboš JETMAR, GES Media Asset, ředitel 15,7 (nově)

14-19 top 50a.indd 15

19.4.2013 2:01:51


STRANA 16

14-19 top 50a.indd 16

top 50

proč ne?! – GOLF 2013

Lucie KRAJNÁ (1,7 – zlepšení z 3,0)

David KRAJNÝ (2,2)

Byznys: Jednatelka a CMO Prague Top Estates, RE/MAX Členka klubu: Golf Resort Karlštejn, Golf and Country Club Mstětice, La Cala Golf Resort. Věk: 33 let. Kolik let hrajete golf? Deset let. Jaká trenérská rada vaši hru nejvíc zlepšila? Na každé mé hráčské úrovni byla ta jedna rada, která mne posunula kousek dál. Například: Mira la bola! (Koukej na balon!) S kým byste chtěla jít ve snovém flightu a jaké hřiště? Jack Nicklaus, Arnold Palmer a Ben Hogan a bylo by fajn si s nimi zahrát na Pebble Beach. Nejkrásnější golfová rána, která se vám za minulých 12 měsíců povedla? Drive do pravého úhlu na jamce č. 2 na Paradoru, kde jsem hrála turnaj v místní Gecko túře. Byla to složitá rána pod tlakem a po poměrně divokém odpalu na jamce číslo jedna. Na nervozitě se podílel i fakt, že mými spoluhráči ve flightu byli Charly Simon a Gabi Cañizares. Jaký jiný sport než golf máte jako aktivní sportovkyně v oblibě? V posledních dvou letech jsem začala běhat. Baví to nejen mě, ale hlavně našeho psa. Pomáhá vám nějaké sportovní pravidlo v byznysu? Fair play.

Byznys: Jednatel a CEO Prague Top Estates, RE/MAX Člen klubu: Golf Resort Karlštejn, Golf and Country Club Mstětice, La Cala Golf Resort. Věk: 48 let. Kolik let hrajete golf? Patnáct let. Jaká trenérská rada vaši hru nejvíc zlepšila? Ideální na čištění golfových bot jsou dětské vlhčené ubrousky, nejlépe s aloe vera (poradil AJ Aaron McAdam). S kým byste chtěl jít ve snovém flightu a jaké hřiště? S mými rodiči, kterým je 80 a nikdy golf nehráli, a bylo by bývalo fajn, kdyby hráli, mohli by mě k tomu přivést, když jsem byl ještě kluk, někde na linksovém hřišti u Baltského moře. Nejkrásnější golfová rána za minulých 12 měsíců? Hole in one (trefa do jamky první ranou) na Black Bridge č. 15. Jaký jiný sport než golf máte jako aktivní sportovec v oblibě? Cardio a gym doplňkově ke golfu. Dřív jsem hodně lyžoval, ale to mě už nudí. P Pomáhá vám nějaké sportovní pravidlo v byznysu? Never Nev ver Give Up (Nikdy, nikdy se nevzdávej).

19.4.2013 2:01:51


STRANA 17

Petr CHAJDA (3,4)

Jiří SYMERSKÝ (4,0)

Byznys: Jednatel a gen. ředitel AEGIS Media Člen klubu: GC Black Bridge. Věk: 45 let. Kolik let hrajete golf? Devět let. Jaká trenérská rada vaši hru nejvíc zlepšila? Nechci si nechávat kazit požitek ze hry neustálými opravami chyb svého švihu. Je úplně jedno, jestli vzhledem k věku a časovým možnostem budu mít HCP 1 nebo 4, nicméně bedlivě sleduji Cliva Tuckera a Lukáše Martince, jaké rady udělují mým dětem. S kým byste chtěl jít ve snovém flightu a jaké hřiště? Angel Cabrera, Miguel Angel Jiménez a Fred Couples v Augustě na Masters.. Počítám ovšem s 19. jamkou v podobě ochutnávky červeného ho vína ze sbírek a vinic pánů g golfistů. Nejkrásnější ší golfová rána, která se vám za a minulých 12 měsíců povedla? Asi si nejvíc mi utkvěl eagle chip-in chip-in ze 20 metrů v Beřovicích na a mistrovství ČR midů na 9. jam jamce. mce. Jaký jiný sport port než golf máte jako aktivní aktivní sportovec v oblic bě? V zimě lyže a snowboard, v létě pak cyklistika a baseball s dětmi. Na a sporty mládí, jako byl volejbal,, jsem již rezignoval. Pomáhá vám m nějaké sportovní pravidlo v b byznysu? Pomáhá mi zejména to to, o,, že si uvědomuji, jak nesmír nesmírně ně těžké je vydělat si hrou na živobytí profi-golfistovi lf i na 900. 90 00. místě světového žebříčku op oproti proti životu například 90 000. světového sv větového manažera. Živit se záb zábavou bavou je velmi těžké.

Byznys: Jednatel Symerský s.r.o. Člen klubu: GC Brno. Věk: 44 let. Kolik let hrajete golf? Deset let. Jaká trenérská rada vaši hru nejvíc zlepšila? Nic to nechce, jenom lehce. S kým byste chtěl jít ve snovém flightu a na jakém hřišti? Syn Ondra, Rory McIlroy a Tiger Woods. Nejkrásnější golfová rána, která se vám za minulých 12 měsíců povedla? Poysdorf, jamka č. 3, par 5, druhá rána, která zůstala viset nad jamkou. Jaký jiný sport než golf máte jako aktivní sportovec v oblibě? Hokej a tenis. Pomáhá vám nějaké sportovní pravidlo v byznysu? Obecně se snažím hrát fair play.

14-19 top 50a.indd 17

19.4.2013 2:02:20


top 50

STRANA 18

14-19 top 50a.indd 18

proč ne?! – GOLF 2013

Jiří JELÍNEK (4,9)

Zbyněk KAREŠ (6,4)

Byznys: Jednatel a gen. ředitel CK FISCHER Člen klubu: Golf Resort Karlštejn. Věk: 40 let. Kolik let hrajete golf? Hraji 14. sezonu. Jaká trenérská rada vaši hru nejvíc zlepšila? Že je nutné mít pod kontrolou emoce a snažit se být neustále pozitivní. S kým byste chtěl jít ve snovém flightu a na jakém hřišti? S Tigerem Woodsem na golfovém hřišti Augusta National. Ale klidně i kdekoli jinde. Nejkrásnější golfová rána, která se vám za minulých 12 měsíců povedla? Před několika týdny jsem hrál s jedním přítelem na kanárském ostrově Tenerife. Během hry se mě ptal, kolikrát jsem v životě zahrál eagle. Odpověděl jsem, že čtyřikrát. Na následující čtyřparové jamce se mi podařil můj pátý eagle v životě a ještě na chip-in. Jaký jiný sport než golf máte jako aktivní sportovec v oblibě? Hrával jsem fotbal a házenou, ale zranění mi bohužel nedovolinedov voli lo pokračovat. Především fotbal a speciálně Premier League e dál rád sleduji alespoň v televizi a čas od času i přímo na Anf Anfield field Road na stadionu Liverpool FC. Často si zahraji fotbal se svými svý ými syny na zahradě za naším domem. Pomáhá vám nějaké sportovní pravidlo v byznysu? Že píle a tvrdá práce se vyplatí a nakonec vždy přinese výsledky.

Byznys: CS Cargo, předseda dozorčí rady Člen klubu: Albatross Golf Club Věk: 40 let Kolik let hrajete golf? Deset let. Jaká trenérská rada vaši hru nejvíc zlepšila? Buď v klidu, nikdo nehraje rovný rány. S kým byste chtěl jít ve snovém flightu a na jakém hřišti? Augusta, s kýmkoliv. Nejkrásnější golfová rána, která se vám za minulých 12 měsíců povedla? Na Albatrossu jsem pálil na 6. jamce z 90 metrů do eaglu. Jaký jiný sport než golf máte jako aktivní sportovec v oblibě? Tenis, fotbal, kolo, lyže. Pomáhá vám nějaké sportovní pravidlo v byznysu? Neházej flintu do obilí.

19.4.2013 2:02:41


STRANA 19

Dalibor LACINA (6,8)

David DUŠEK (7,2)

Byznys: International Football Marketing and Management, jednatel a hráčský agent Člen klubu: Jsem členem více klubů (mateřský je GC Praha), ale doma se cítím v GC Karlštejn. Věk: 48 let Kolik let hrajete golf? Golf hraji od roku 1998, ale posledních 7 let, vzhledem k velkému pracovnímu vytížení, bohužel, minimálně. O to víc se vždy těším. Jaká trenérská rada vaši hru nejvíc zlepšila? Že golf se hraje především tělem a hlavou a až pak rukama. S kým byste chtěl jít ve snovém flightu a jaké hřiště? Moji spoluhráči ve flightu snů by byli Gary Player, Walter Hagen a Bobby Jones na hřišti v Augustě. Nejkrásnější golfová rána, která se vám za minulých 12 měsíců povedla? Bunker shot in na hřišti Golf du Soleil v Agadiru, Maroko před dvěma týdny. M Ja aký jiný sport než go olf máte jako aktivní sportovec v obliJaký golf bě ě? Běh, posilování, plavání. p bě? Po omáhá vám nějaké sportovní pravidlo v byznysu? Nikdy nic Pomáhá ne evzdávej, pracuj na 100% dál a úspěch přijde. nevzdávej,

Byznys: DPM a.s., člen představenstva Člen klubu: Albatross Golf Club Věk: 44 let Kolik let hrajete golf? Šestnáct let. Jaká trenérská rada vaši hru nejvíc zlepšila? Zpevni pravou nohu. Ta je stabilizátor švihu. A opravdu to funguje. S kým byste chtěl jít ve snovém flightu a na jakém hřišti? Ernie Els, Henrik Stenson a Adam Scott – ten byl vždy můj favorit. Šel bych s nimi hřiště TPC Sawgrass na Floridě. Nejkrásnější golfová rána, která se vám za minulých 12 měsíců povedla? Tak to si pamatuji přesně. Poprvé jsem se dostal druhou ranou na green devítky na Albatrossu. Trojka dřevo přes 230 metrů. Jaký jiný sport než golf máte jako aktivní sportovec v oblibě? Hokej. Je to jediný sport, kde se zpotím už při oblékání výstroje. Pomáhá vám nějaké sportovní pravidlo v byznysu? Ano. Nepovolit ni nikdy ikdy před cílem! ílem!

14-19 top 50a.indd 19

19.4.2013 2:03:58


STRANA 20

20-33 rozhovor.indd 20

rozhovor

proč ne?! – GOLF 2013

19.4.2013 16:27:07


STRANA 21

Sám sebe nazývá golfovým pacientem. Spolumajitel sázkové kanceláře Tipsport

Vratislav Randa hrál v Augustě čtyři dny před tím, než se tu prohnali golfoví profesionálové v čele s Tigerem Woodsem.

TEXT: Jan BABKA – FOTO: Lucie KOPECKÁ

20-33 rozhovor.indd 21

19.4.2013 16:27:14


STRANA 22

rozhovor

proč ne?! – GOLF 2013

K

dyž milujete tenis, toužíte se jednou ocitnout na centrálním dvorci ve Wimbledonu. Fandíte-li fotbalu, chcete zažít naživo Premier League nebo španělskou La Ligu. A když jste golfista, sníte o tom, zahrát si na hřišti klubu Augusta National. Vratislav Randa si takový sen letos splnil. Jen pár dní předtím, než se po slavných greenech procházely hvězdy světového golfu jako Woods, McIlroy či pozdější šampion Scott, si tu zahrál i on, golfista z Berouna s handicapem 6,7. Dlouhé týdny jsme se domlouvali na dni, kdy se setkáme. Chtěl jsem ho zastihnout při tréninku ve vší parádě. Tak výjimečná příležitost v něm určitě vyvolá tréninkovou mánii, myslel jsem si. Ale kdepak. Týden před odletem do USA jsme se sešli v berounském golfovém indooru a Vratislav Randa působil úplně klidně, i když odhodlaně. Až když jsme si o „jeho Augustě“ víc povídali, začalo to ve spolumajiteli Tipsportu šrotovat. Už za pár dní bude stát na odpališti jednoho z nejméně dostupných hřišť na světě. Jste prvním Čechem, který si zahraje na tomto slavném hřišti pro turnaj Masters? Hrát v Augustě je jistě vzácnost. Ale nevím určitě, zda tam někdo z Čechů již nehrál. Trenér Jiří Kromichal mi říkal, že během jedné akce měl v Augustě možnost projít si devítku, ale celou osmnáctku ne. Sám jste tam byl několikrát jako divák. Nadchla vás ta atmosféra natolik, že se hodláte vracet? Mám z toho nádherné zážitky. V roce 2010 jsem na Masters zavítal poprvé. Hodně jsem o něm četl a také Míra Bosák při přenosech golfu na ČT4 o tomto turnaji mluvil tak, že jsem si řekl, že tento golfový svátek bych opravdu rád zažil. Oslovil jsem Alana Babického, a tak se zrodil můj první zájezd, který jsem si další rok zopakoval. Hřiště Augusta National musí oslnit každého. Stejně jako atmosféra. Je to určitě největší světový golfový turnaj. Ani v jiných sportech není podle mne více událostí, které dokážou člověka tak vtáhnout. Navíc jsem měl tu výhodu, že jsem tam byl díky Alanovi dvakrát jako host agentury Chubbyho Chandlera, manažera světových hráčů Lee Westwooda a v té době i Roryho McIlroye. Díky tomu jsem

20-33 rozhovor.indd 22

Vratislav Randa (zcela vpředu) se rozehrává na driving range v Augustě mimo jiné i s pozdějším vítězem Masters Adamem Scottem (čtvrtý v řadě).

19.4.2013 16:27:21


STRANA 23

s těmito hráči chodil na jídlo, mohli jsme spolu osobně mluvit, fotit se... Samozřejmě, turnaj samotný je velký zážitek. Ve fotbale padnou dvě nebo tři branky. Tady musí skórováním skončit každá jamka u všech hráčů. Hřiště je fantastické, vyladěné. Mám fotku asi deseti sekaček, jak jedou v jedné řadě a společně sekají – jako když kombajny sklízejí obilí na poli. A k tomu armáda lidí, kteří celé hřiště upravují k dokonalosti. Když tam člověk kráčí po místech vyhrazených pro diváky, která jsou možná v lepší kvalitě než greeny na některých našich hřištích, nemůže ho nenapadnout, jaké by to bylo procházet se za provazy s holemi a zkusit pokořit alespoň nějakou jamku tohoto neuvěřitelného hřiště. Klub je známý svým konzervatismem a uzavřeností: jedinými dvěma dámskými členkami, archaickými cenami občerstvení... Masters je jistě událost roku, ale není jen pro vyvolené? Spíše pro šťastné, kteří seženou vstupenky. Jsou jich desetitisíce, ale na všechny zájemce se zdaleka nedostane. Potkal jsem mezi diváky jednu paní z Pensylvánie, která říkala: „Dneska jsem tu já, v pátek manžel, v sobotu syn. A takhle to máme již deset let. Jsme šťastni, že máme alespoň jeden lístek“. Když jsem byl v obchoďáku nakupovat, paní za pultem se mě ptala: „Co tu děláte?“ „Jsem na Masters,“ řekl jsem. A ona na to: „Já tady žiju čtyřicet let, a nedostala jsem tam zatím ani jednou. Jste šťastný člověk“. Cizinců na hřišti člověk příliš nepotká, pro ně je nedostupnost vstupenek ještě větší. A vy jste si tam navíc chtěl zahrát. Což zní víc jako sen než jako realita. Bylo mi řečeno, že je pravděpodobnější vyhrát s mým hlasovým fondem SuperStar než zahrát si toto hřiště. Vloni jsme ale v naší firmě začali spolupracovat s agenturou Sport Invest a já se jim o svém snu zmínil. A to byl moment, který roztočil kolo mých golfových dějin. Za pár měsíců jsem dostal e-mail, že za určitých podmínek je možné zahrát si Augustu National s některým minulým šampionem. Chvíli jsem na to koukal a nevěřil. Pak jsem v hlavě začal řešit, zdali jsem vůbec hoden takové výjimečné příležitosti. Psal se totiž rok 2012 a moje forma již zdaleka nebyla taková, jako v pro mne nejlepším roce 2010. Navíc trápení s „golfovou rakovinou“, syndromem

20-33 rozhovor.indd 23

ztráty jemné motoriky zvaným „yips“, poslalo moji sebedůvěru do spodních pater. Nakonec ale zvítězila touha splnit si sen. Předsevzal jsem si, že výrazně zapracuji na svém golfu. Povedlo se? Pravda je ta, že se mi to příliš nepovedlo. Sice jsem třikrát navštívil pana Kromichala, který mi samozřejmě řekl, že vše je špatně, ale vneslo mi to možná do hlavy spíše zmatek. Což samozřejmě není chyba jeho, ale má. Navíc loňský rok byl pro mne pracovně náročný. Zkrátka a dobře vím, že tam nejedu hřiště rozstřílet. Kolik jste musel zaplatit za takovou exkluzivní příležitost? Můj parťák na hřišti mi řekl, že gentlemani o tom nemluví... Nebylo to levné, ale ne nesmyslné. Byla to částka, o které jste musel přemýšlet? Předpokládám, že hodnota zahrát si na takovém hřišti může být pro vás nevyčíslitelná. Já jsem se rozhodl velmi rychle. Vezměme to takhle: jsou muži, kteří si dělají radost koupí Masserati nebo jachty. Já si nic takového nekupuju, tak jsem si udělal radost hrou v Augustě. A přitom za nesrovnatelnou cenu. Jaký program vás tam čeká? Jedu tam s partnerkou a kamarády. První část strávíme v krásném golfovém resortu u jezera Oconee. Od úterý do pátku tam budeme hrát a můžeme si vybrat ze sedmi nádherných hřišť. Pak se přesune-

Jsou muži, kteří si dělají radost koupí Masserati. Já si jsem si za zlomek ceny koupil zážitek ze hry v Augustě.

19.4.2013 16:27:25


STRANA 24

rozhovor

proč ne?! – GOLF 2013

Foto: Alexander Dobrovodský

me do Augusty, zajdeme na večeři s mým nedělním golfovým parťákem a další den v jedenáct už hrajeme na slavném hřišti. V Augustě projdete svých osmnáct jamek se Skotem Sandym Lylem, který sám jednou turnaj Masters vyhrál. Máte zkušenost, že kombinace profíků a amatérů mají smysl? Že to má přínos pro vaši hru? Hrál jsem několik takzvaných „pro-am“ v Čechách a přínos je různý. Někteří profesionálové to berou jako příležitost potkat nové lidi, jiní to berou jako nutné zlo nebo příležitost vyzkoušet si jen svoji hru. Jezdíte se dívat na turnaje často? Na Masters budu potřetí a byl jsem na pár turnajích v Dubaji. Někdy bych se chtěl podívat na British Open. Tam jsem ještě nebyl. Jenže když člověk zažije na vlastní oči Masters, tak to ostatní je slabší. Začal jsem moc vysoko. Je pro vaši golfovou hru účast na turnaji přínosná? Okoukáte něco? Asi stejně jako v televizi. Zlepšení je spíš o tréninku. Musíte udeřit golfový míček třeba pěttisíckrát, abyste získal jistotu při jedné konkrétní ráně. Při turnaji naživo je více zajímavé než technika hry to soustředění hráčů. Když profík hraje těžkou ránu a z vedlejšího greenu se ozve potlesk a jásot, dokáže to nevnímat. Například Tiger Woods jde a vůbec nevnímá pokřikující diváky, promýšlí úder. A kdo dokáže psychiku ukočírovat nejlépe, tak vyhraje. Při hře jste spíše atletický, fyzický typ, nebo spíš technický myslitel? Říkají mi, že to trošku rvu přes sílu. Ale začal golf hrát ve 42 letech, moje tělo už není tak pružné. Teď mám handicap 6,7, před dvěma lety jsem byl již na 4,5. Ale každý máme nějakou hranici možností. Já jsem se na ni už asi dostal. Bojuji s takzvaným syndromem yips, který mě trápí při patování. Je to ztráta koordinace pohybů ve vypjaté situaci. Mnoho golfistů by vám o tom mohlo povídat. Je to tedy psychická zábrana? Ano, je to ve sportu časté. Znám ruskou tenistku, která kvůli tomu ukončila kariéru – nedokázala nadhodit míč při podání. Znají to i hráči šipek, kulečníku a podobných sportů. A podezírám z toho i střelce Matta Emmonse, jinak si jeho selhání na olympiádách nedokážu vysvětlit. Yips se projevuje v momentu, kdy se hlava

VRATISLAV RANDA (50) Spolumajitel a předseda představenstva sázkové kanceláře Tipsport. V roce 1991 se na něj jako na daňového poradce obrátilo několik sportovních nadšenců z Berouna s myšlenkou založit sázkovou společnost. Tipsport je v oboru sportovního sázení jedničkou na trhu, vloni zde lidé prosázeli 10,02 miliardy korun. V ČR provozuje firma na 1000 poboček. Randa je berounský patriot, jeho firma se velmi angažuje v místních projektech.

dostane pod určitý tlak – najednou víte, že o něco jde a neukoordinujete ruce. Mám o tom doma celou odbornou knížku.

se najít zlatá střední cesta. Proto tedy mé návštěvy u pana Kromichala, za kterého mluví výsledky doma i v cizině.

Máte trenéra? Když jsem začínal, měl jsem tam trenéra, pak jsem několik let trenéra neměl. Až teď jsem byl u pana Kromichala a on mi řekl, že bych měl chodit častěji. Já jsem takový typ golfisty, že prostě rád hraji a nerad trénuji. Chodím hrát s podobnými typy hráčů. Pak jsou lidi, kteří to hodiny buší na drivingu, ale to není pro mne. I v zimě jdu raději na simulátor. Už nejsem nejmladší a mistr ze mě nebude. Golf chci dělat pro zábavu, ale samozřejmě měla by

Jako spolumajitel sázkové kanceláře řekněte: Je golf vhodný sport k sázení? U nás je to popelka. Golfistů je málo, navíc vsadit si před turnajem na vítěze je extrémně těžké. Adeptů je vždy padesát, možná i víc. Ale když je známo pořadí po dvou dnech, tak to už pro lidi může být více předvídatelné a dá se sázet. V rámci vašeho podnikání se dostanete k mnoha sportům. Máte k některému stejný vztah jako ke golfu?

PN

20-33 rozhovor.indd 24

19.4.2013 16:27:28


PN001293

20-33 rozhovor.indd 25

19.4.2013 16:27:38


rozhovor

STRANA 26

Dřív jsem hrál stolní tenis a fotbal, tenis jsem začal hrát až po třicítce. Ale skončil jsem se vším, jsem jen golfistou, na víc není čas. Přesto jsem v tenise věrný divák a byl jsem se podívat na všech grandslamových turnajích. V Austrálii jsem byl třikrát, objel jsem i Wimbledon, Paříž a New York. Když vidíte takové velké akce, je skvělé sledovat velké emoce během hry. A když u toho jste naživo, tak sdílíte zážitek se sportovcem. Je fantastické prožívat s vítězem ten triumfální pocit. A navíc, když je to třeba Čech! Chtěl bych se jednou dožít profesionálního českého golfisty na Masters nebo na olympiádě a fandit mu. Ale to je ještě dlouhá cesta. Říká se, že teď golf u nás trošku stagnuje, jaký máte názor na jeho kvalitu? Golf se stal populárním a hodně mladých ho začalo hrát. Říkám si, že statisticky přeci není možné, aby z mladých hráčů někdo nebyl takový talent, aby se neprobojoval do širší špičky. Ve Švédsku, které má o něco méně obyvatel než my, je tradice golfu veliká. A proto mají ve špičce strašně moc hráčů. Věřím tedy, že se ještě do-

žiju chvíle, že se do špičky nějaký český mladík dostane. Kde rád hrajete? V kterých zemích a na jakých hřištích? Rád si přes zimu zaletím do Dubaje. Je to pohodlné: přímá linka, 25 stupňů, neprší, krásné hřiště. Létám také do Španělska. Z nových destinací by mne zajímalo Bulharsko, prý tam vyrostla krásná hřiště. Doma mám tři hřiště přímo u nosu: Beroun, Albatross a Karlštejn, takže tam to „mydlím“ pořád dokola. A nepřemýšlel jste někdy, že byste mohl golfové hřiště vlastnit nebo založit? Finance byste na to sehnal. Přemýšlel, ale zatím opravdu jen přemýšlel. Nejlepší pozice přeci je nechat někoho, ať se místo mě o hřiště stará, a já si v klidu mohu chodit jen zahrát. Hřiště až na výjimky není dobrá investice, spíš starost, v našich podmínkách to není velký byznys. V zahraničí se traduje, že na golfovém hřišti vydělává až třetí majitel. V Čechách je dobrých hřišť, kde se dá hrát, opravdu dost. Pro mě teď ale znamená víc zahrát si Augustu.

proč ne?! – GOLF 2013

GOLFOVÝ SLOVNÍČEK Chcete-li si projít hřiště v Augustě s Vratislavem Randou ránu po ráně, potřebujete znát tyto golfové výrazy: BUNKER písečná překážka BIRDIE výsledek na jamce zahraný na jednu ránu pod par BOGEY výsledek na jamce zahraný na jednu ránu nad par jamky CADDIE – nosič bagu s holemi DABLÁČ ANEB DOUBLE BOGEY výsledek na jamce zahraný dvě rány nad par DRIVE první dlouhý odpal DRIVER nejdelší hůl pro rány z odpaliště DRIVING RANGE cvičná, tréninková louka nebo jiná plocha, odpaliště DROP spuštění míčku z ruky z výše ramen po zahrání míčku mimo hřiště DŘEVO hůl pro delší rány, dříve byla jejich hlava ze dřeva, dnes se používají různé slitiny FADE rána, stáčející se za letu mírně doprava FAIRWAY nakrátko střižená tráva mezi odpalištěm a jamkovištěm – ideální herní plocha GREEN jamkoviště s jamkou a trávou nejníže střiženou CHIP nízký úder pro přiblížení se k jamce s dlouhým doběhem samotného míčku ODPALIŠTĚ plocha, ze které se odpaluje první rána PAR určená norma ran na jamce (na kolik úderů by se měla jamka zahrát) PITCH úder pro přiblížení se k jamce s krátkým doběhem PUTT rána v jamkovišti ROUGH vysoká tráva na okrajích fairwaye SLICE NEBO ŠLAJZ úder stáčející se doprava TEE NEBO TÝČKO odpaliště nebo stojánek při první ráně z odpaliště

Fotka do golfového památníčku. Vratislav Randa: "S caddiem a spoluhráčem z flightu Sandy Lylem se na tříparové jamce č. 4. radíme, jak zahrát obtížný chip." Další fotografie ze hry Vratislava Randy v Augustě najdete na life.ihned.cz/lide.

20-33 rozhovor.indd 26

WEDGE krátká hůl s velkým sklonem úderové plochy ŽELEZO hole číslo 1 – 9 a všechny wengy (na krátkou hru)

19.4.2013 16:27:39


den D

STRANA 27

Randova cesta po Augustě

Vonokvětka

416 metrů, par 4

J

eště před slavným dnem jsme si s přáteli zahráli poblíž Augusty tři hřiště. Výsledky moji sebedůvěru zrovna neposílily. Přijel jsem s novými dřevy a driverem, ovšem bylo málo času se s nimi sžít. Takže zůstalo u starých. Navíc driver jsem vzal od kamaráda, protože mi na drivingu prostě seděl. Již nešlo couvnout. Šestého dubna jsme se přesunuli do Augusty a vyrazili na večeři s mým nedělním parťákem. Tím byl Sandy Lyle, šampion Masters z roku 1988. Sandy není člověkem, který by bavil celý stůl vtipnými historkami, ale je to velmi milý člověk, který není rozhodně žádnou nabubřelou hvězdou. Domluvili jsme se, že další den mne v půl desáté vyzvedne a vezme na hřiště svým vozem. Jenže ještě jsem měl před sebou noc. A ta byla věru dlouhá. Probudil jsem se ve dvě a již jsem nezabral. Jamky jsem prošel za noc několikrát a nehrál jsem fakt špatně! Ráno byl Sandy přesný a již za pár minut jsme vjeli Magnolia Lane na hřiště hřišť, jehož jamky jsou pojmenované podle květin. Dostal jsem caddyho Melvina a šli jsme na driving. Sandy vypálil snad jen dvacet balonů, a pak se věnoval

20-33 rozhovor.indd 27

1 2 mně. Řekl, že na mé hře je co zlepšovat, a tak jsem dostal asi čtyřicetiminutovou lekci. Jeho caddy mne dokonce natáčel! Nebyl jsem z toho nadšený, měnit švih před takovým kolem. Ale nedalo se nic dělat, on to cítil jako svoji povinnost. Navíc vedle pálili profesionálové Zach Johnson a Adam Scott a podle mě se zájmem pozorovali něco, co tam zřejmě ještě neviděli. Zpocený až za ušima jsem byl propuštěn z lekce asi 15 minut před startem. Dobrovolníci nás odvezli k jedničce. Byl čas jen na pět patů a už jsme šli do boje. Přitom jsem si sliboval, že na cvičném greenu strávím více času než na drivingu! Na šestý pat již nedošlo, Sandy zavelel a šli jsme. JAMKA Č. 1 Vonokvětka, 416 metrů, par 4 Sandy mi sdělil, že většinou půjdu z předních odpališť a někde půjdu s ním. Nakonec jsem hrál pětkrát s ním. Ale na jedničce mne poslal dopředu. I tak ta jamka není krátká. Sandy odpálil, trefil stromy vpravo. Přišla řada na mě. Pro vyváženost ve flightu jsem pro změnu trefil stromy vlevo. Uklidnil jsem se tím, že je to stále lepší než začít šlajzem. Následoval výklep

Dřín růžový

526 metrů, par 5

a pak třetí rána do greenu. Myslel jsem, že budu krátký, dopadl jsem na začátku greenu. Ovšem míček doputoval na metr k tyči! Přesněji nad tyč. Sandy dal třímetrák do paru a přišla řada na můj první pat. Dopadlo to dle očekávání: Yips jak z učebnice! Patoval jsem do bogey ze dvou metrů a nedal. Mimochodem, jeden kamarád mi napsal dopředu scorecard, jak si myslí, že dopadnu. Tady se trefil přesně. Celkově předpověděl sto jedna ran. Mým skromným cílem byl dvojciferný výsledek. Zde si dovolím jednu odbočku. Sandy se mne již na večeři třikrát zeptal, jestli jsem nervózní. Už tam s pár amatéry hrál a těm se prý tak klepaly ruce, že nebyli schopni udeřit balon. Věru mne nepovzbudil. Vzpomněl jsem si na to hned na prvním greenu. Sandy se jen usmíval. JAMKA Č. 2 Dřín růžový, 526 metrů, par 5 Na pětiparové dvojce přišel můj jediný opravdový šlajs na hřišti. Šel jsem tady z dospělých odpališť a skončil na jehličí vpravo. Rána do mezery mezi stromy se naštěstí povedla a já mohl hrát ze 190 metrů do greenu. Jamka napíchnuta úplně vepředu. Sandy ra-

19.4.2013 16:27:40


den D

STRANA 28

3

Třešeň

320 metrů, par 4

4

proč ne?! – GOLF 2013

Jabloň

219 metrů, par 3

dil, abych hrál těsně před green. Kupodivu se mi to povedlo, ale míček nedoběhl, chyběl metr. Čip jsem umístil klasicky metr k tyči a taktéž klasicky odešel jen s bogey. JAMKA Č. 3 Třešeň, 320 metrů, par 4 Na trojce jsem hrál zezadu a jen dřevo. Ovšem příliš doprava a v další ráně překážel strom. Sandy mi radil, jak ránu zahrát. Vysloužil jsem si pochvalu, nízkou ránou jsem se dostal téměř na green, chyběl metr. Těžký čip do kopce na krátkou jamku a obvyklé bogey.

JAMKA Č. 4 Jabloň, 219 metrů, par 3 Čtyřka, velmi těžký třípar. Tady mne Sandy poslal na dětské. Ze 170 metrů jsem poslal pětku na konec greenu, avšak balon se neudržel a byl jsem zase 2 metry za greenem. Ovšem cesta k tyčí vedla přes rough. Sandy vyprávěl, že z podobné pozice tam Phil Mickelson kdysi zahrál neuvěřitelný flop. Do toho jsem nešel a použil jsem texaskou wedge, tedy putter, s relativně dobrým výsledkem. Patoval jsem na par ze 3 metrů s očekávaným výsledkem – bogey.

JAMKA Č. 5 Magnólie, 416 metrů, par 4 Pětka byla pro mne první trefenou fervejí, byli jsme se Sandym vedle sebe. Ovšem on z jiných odpališť. On hrál do greenu želízko čtyři metry k tyči, já dřevo a skončil jsem v oblíbené vzdálenosti dva metry od greenu. Čip, dva paty a čtvrté bogey v řadě. JAMKA Č. 6 Jalovec, 165 metrů, par 3 Ovšem teď přišla má chvíle. Tříparová jamka číslo 6 a první par. Ale cesta k němu

Jalovec

Magnólie

5 6

165 metrů, par 3

416 metrů par 4

20-33 rozhovor.indd 28

19.4.2013 16:27:41


STRANA 29

Pampas

411 metrů, par 4

nebyla jednoduchá. Sice jsem trefil green, ovšem neuvěřitelnou bouli na pravé straně a míček nakonec putoval asi 10 metrů zpět a skončil, jak jinak, 2 metry pod greenem. Následoval čip asi na 4 metry a pak nevídaná věc: proměněný nahrávaný pat. Sandy měl větší radost než já! V souvislosti s mým prvním proměněným delším patem se musím zmínit o putteru Sandyho. Jmenuje se v překladu „Černá labuť“ a něco tak velkého jsem nikdy v životě neviděl. Když Sandy putter postaví, zůstane stát a on může dobře zaměřit pat. I při samotném pato-

Jasmín

521 metrů, par 5

20-33 rozhovor.indd 29

7

vání nemůžete s tímto putterem udělat mnoho divokých pohybů, jeho velikost a váha vám to prostě nedovolí. Trochu Sandyho podezřívám, že i on někdy zažil yips. Podle tvrzení zkušených hráčů každý zvláštní putter včetně těch dlouhých znamená tuto smutnou zkušenost. Každopádně Sandy patoval skvěle, měl 26 patů za kolo a každý do 4 metrů dal.

z rozpůlené ferveje. Ovšem stál jsem do kopce a předvedl krásného „tlusťocha“. Čekala mne hrozná rána přes bunker, naštěstí dobře dopadla. Ovšem byl jsem 3 metry nad tyčí. Patoval jsem jen špičkou patru, přesto jsem sjel do stejné vzdálenosti pod tyč. Naštěstí jsem potvrdil formu ze šestky, opět proměněný pat.

JAMKA Č. 7 Pampas, 411 metrů, par 4 Na sedmičce jsem trefil driver „na komoru“ a do greenu jsem hrál ze sto metrů

JAMKA Č. 8 Jasmín, 521 metrů, par 5 Na pětiparové osmičce jsem poprvé vyzkoušel místní bunker. Před hrou jsem předpokládal, že to bude pro mne poměrně častá rána, ale nakonec jsem vyzkoušel jen dva. Tento byl fervejový a byl smůlovatý. Můj drajv skončil sice na zeleném těsně vedle konce bunkeru, ovšem nakonec tam sjel. Nepříjemné bylo, že byl hluboký a byl jsem na konci, takže jen sandwedge ven. Následovala dlouhá rána ze 190 metrů do greenu, se stromy po levé straně. Green jsem minul zprava a následovala těžká krátká rána přes boule na odkloněný green na krátkou tyč. Chtěl jsem ukázat Sandymu, že nejen Phil Mickelson je zkušený flopař, ovšem zůstal jsem krátký a musel jsem toto umění předvést ještě jednou. Naštěstí tento už byl lepší a míč jsem dostal na green. Ovšem samozřejmě na jeho spodní stranu asi 10 metrů od tyče. Naštěstí se mi pat povedl a už to vypadalo, že zachráním bogey. Ovšem hrana jamky byla proti mne a přišel druhý dabláč. Škoda, právě na pětiparech jsem chtěl dělat výsledky.

8

19.4.2013 16:27:43


den D

STRANA 30

Slivoň

proč ne?! – GOLF 2013

9

421 metrů, par 4

JAMKA Č. 9 Slivoň, 421 metrů, par 4 Devítka je velmi těžká úzká jamka s náročnou druhou ranou do kopce. Naštěstí drajv byl excelentní a druhou ránu jsem hrál ze slušné vzdálenosti. Caddy mne varoval, že musím vzít hůl minimálně o jednu vyšší, než si právě myslím. Poslechl jsem, ovšem stál jsem z kopce a trochu jsem se do rány rval, takže jsem zůstal pod greenem. Přišel klasický scénář, čip a dva paty.

JAMKA Č. 10 Čajovník, 453 metrů, par 4 Jedna z nejkrásnějších jamek na hřišti, ke které se váže jedna má vzpomínka z roku 2010. Na Masters se totiž nesmí brát vůbec žádné elektronické přístroje včetně mobilů. Jsou povoleny dalekohledy. Řekl jsem si, že vlastně jeden dalekohled s sebou mám ve formě laseru na měření vzdáleností, a vzal jsem si ho na hřiště. Prošel jsem bez problémů kontrolou a na hřišti ho bez obav používal. Ke greenu desítky

Čajovník

10 453 metrů, par 4

20-33 rozhovor.indd 30

se blížil Jimenez a já kolegům hlásil, že hraje ze 160 metrů. Najednou mne oslovila paní v pláštěnce a ptala se, co to mám. Jako gentleman jsem jí laser půjčil, ať se také podívá. Ovšem byla to dobrovolnice, která měla za úkol hlídat, jestli se dodržují logická i nelogická nařízení. Laser mi zabavila a zavolala ochranku, která mne zatkla a zabavila vstupenku na celé Masters. Byl jsem odvezen k šéfovi bezpečnosti celého turnaje. Naštěstí ten se zachoval alespoň trochu rozumně, vyndal baterku z laseru, vrátil vstupenku a propustil mne. Sice dodnes nechápu, jaký problém mohl laser způsobit, ale širší výklad pojmu elektronický přístroj se vztahoval i na laser. Opravdu zajímavá zkušenost. Desítku nemá rád asi ani Rory. Stál jsem v tom pro něj smůlovatém roce 2011 pár metrů od něho, když předvedl ukázkový kvikanec mezi domy vlevo. To se mně naštěstí nestalo, avšak lehký fade znamenal, že jsem asi o metr minul fervej zprava. Ačkoliv to nevypadalo, laser ukázal vzdálenost 190 metrů k tyči. Vzal jsem tedy trojku dřevo a trefil velmi pěkně. Rána mířila na vlajku a já už jsem se tetelil radostí, jak budu konečně patovat do birdie. Ovšem realita byla smutná. Rough, který sice není vysoký, ale opravdu hustý, dost energie vzal a opět jsem skončil těsně před greenem. Čip, dva paty a šlo se na jedenáctku, podle mne nejtěžší jamku na hřišti. JAMKA Č. 11 Dřín bílý, 462 metrů, par 4 Zde přišla trochu humorná chvíle s mým caddym. Šel jsem z předních odpališť

19.4.2013 16:27:44


STRANA 31

11

Dřín bílý

462 metrů, par 4

a naštěstí jsem trefil drajv. Sandy také, ale zahrál trochu doprava. Byl jsem si jist fervejí, k mému překvapení ale caddy stál s mým bagem u míčku v roughu. To bych zhořk, prohlásil jsem, ale pro jistotu jsem míček zkontroloval. Byl to Sandyho. Já byl o 30 metrů dál na ferveji, což Malvina evidentně zaskočilo. Míček jsem pak poslal na green asi 7 metrů k tyči a těšil se na druhý par. Ovšem prvním patem jsem dostal míček jen na metr k tyči, na nejhorší vzdálenost pro hráče s yipsem. Dopadlo to tradičním bogey. JAMKA Č. 12 Zlatice, 142 metrů, par 3 Dvanáctka je nádherná jamka s greenem za říčkou Rae`s Creek, kterou zná asi každý golfista na světě. Moc jsem se na ni těšil, ale ona mi ukázala, zač je toho loket. Rána sice nebyla trefená ideálně, ovšem letěla na tyč. Dopadla tak půl metru před greenem, což jsem ze začátku nepovažoval za žádnou katastrofu. Míček se poslušně na chvilku zastavil a já se v klidu sehnul pro týčko. Když jsem zvednul hlavu, krve by se ve mně nedořezal – míček začal couvat a couvat. Ještě jsem se chvíli opájel bláhovou nadějí, že by se snad mohl po cestě někde zastavit, avšak za chvíli bylo jasné, že touto ranou zanechám díky vodě svoji první materiální stopu na hřišti Augusta National. Následoval drop a šedesátka na velmi úzký green. Naštěstí dobrá rána, dva paty a alespoň dabláč. Samozřejmě zde byla příležitost pro několik fotografií, protože na tohle

20-33 rozhovor.indd 31

12 13

Zlatice

142 metrů par 3

Azalka

466 metrů, par 5

místo, jak mi zdůraznil Sandy, se jen tak někdo nedostane. Jen malá vsuvka: dva dny nato jsme hráli hřiště, které je hned za plotem – Augustu Country Club. Devítka tohoto hřiště sousedí právě s dvanáctkou. Kamarádův drajv vystřelil projektil, který neletěl rovně, ale stočil se doprava. Caddy suše prohlásil, že zřejmě na greenu dvanáctky zasáhl nějakého potenciálního vítěze Masters. Alespoň jeden z nás tedy tento green během zájezdu zasáhl, a tak mne trochu pomstil.

JAMKA Č. 13 Azalka, 466 metrů, par 5 Třináctka je geniálně navržená pětiparovka. Krásná, pro dobré hráče dostřelitelná druhou ranou, avšak na velké riziko. Drajv se mi povedl přesně do zatáčky a ležel jsem 200 do greenu. Ovšem do greenu jsem nehrál, říkal jsem si, že jeden balon ve vodní překážce stačí. Hybridem jsem umístil míček asi 20 před vodu a čekala mne 40metrová rána na green. Ovšem po této ráně bych se raději neviděl. Topinka! Tohle fyzicky bolí! Skončil jsem

19.4.2013 16:27:44


den D

STRANA 32

14

Ostrolistec

402 metrů, par 4

Hlohyně

15

485 metrů, par 5

Judášovec

155 metrů, par 3

20-33 rozhovor.indd 32

16

proč ne?! – GOLF 2013

za greenem v bunkeru, na odkloněné straně. Není těžších ran. Přitom jsem míč musel vyhrát hned za bunker, delší rána by totiž znamenala vodu, green se tu prudce svažuje. První ranou jsem míč jen posunul, bylo tam asi 30 cm písku. Druhá rána dopadla podobně. Teď už jsem alespoň stál rovně. Teprve celkově šestá rána byla výstavní, dopadla dva metry za bunker a odjela asi 10 metrů k tyči. Půlmetrový pat naštěstí nebyl problém. Zachráněný dabláč. JAMKA Č. 14 Ostrolistec, 402 metrů, par 4 Před odpalem na čtrnáctce mi Sandy radil, že je lépe hrát doprava. Tak jsem poslal dr ajv doleva. V roughu jsem byl jen kousek, ovšem překážel strom. Pokusil jsem se o obstřel, ovšem tradičně poslední větev poslala míč na fervej asi 100 metrů od greenu. Přihrávka se mi povedla, patoval jsem ze 4 metrů na par a odešel s bogey. JAMKA Č. 15 Hlohyně, 485 metrů, par 5 O patnácté jamce se mi bude ještě dlouho zdát. Hrál jsem ze zadních, drajv jsem ale zatáhl, trefil větev a skončil na ferveji čtrnáctky. Pak jsem se vysokou ranou vrátil na svoji fervej. Stál jsem u míčku a přišlo mi, že k vodě, která je před greenem tohoto pětiparu, mám ještě moc daleko. Vzal jsem trojku dřevo a trefil výbornou ránu. Ovšem to nebylo žádné štěstí, skončil jsem kousek od vody a přede mnou byl úzký green s vodou vpředu i vzadu. Můj pitch dopadl těsně za greenem a mně bylo jasné, že jsem hřišti nechal další památku na svůj pobyt. Po dropu jsem čipnul na green a po dvou patech zapsal potupného tripláče. Už jsem trochu vnímal únavu, bylo poměrně teplo a spánku jsem si předtím neužil. Napadla mne myšlenka, že by bylo dobré už mít hru za sebou, ale ihned jsem ji odehnal a říkal jsem si, že si mistrovskou Augustu musím užít při jakémkoliv výsledku. JAMKA Č. 16 Judášovec, 155 metrů, par 3 Následovala třípárová šestnáctka, jedna z divácky nejvděčnějších jamek. Zde jsem green zasáhl, avšak vlajka byla na konci a já trefil první třetinu, z které se po zpátečce míčku stal začátek greenu. Čekal mne nelehký, hodně nadehrávaný, více než dvacetimetrový pat. Chyběl mi asi metr, ale vzápětí jsem pochopil, jak se

19.4.2013 16:27:45


STRANA 33

z jedničky může stát osmička. Míček sjel a čekal mne neméně obtížný osmimetrový pat na malou plošinku okolo jamky. Naštěstí jsem se tam dostal a asi metrový pat do bogey proměnil. Až po dohrání jamky mne napadlo, že je škoda, že jsme si nezkusili tradiční kratochvíli cvičných kol, žabky na green o vodní hladinu. Bez křiku diváků by to ale stejně nemělo ten patřičný náboj. JAMKA Č. 17 Bambus, 402 metrů, par 4 Na sedmnáctce jsem sice trefil fervej, ale příliš vlevo a neměl jsem ideální výhled. Rána do greenu se nepovedla zcela zatočit a čekal mne obtížný pitch přes bunker. Byl delší, než měl být, a skončil jsem 4 metry nad jamkou. Pak se caddies radili, jak pat poteče. Měli protichůdné názory, takže jsem hrál podle sebe. Dráha míčku mne opravdu zaskočila, minul jsem jamku asi o metr! Sandy se smál a říkal, že tohle je tady prostě normální, prostě Disneyland. Naštěstí jsem asi dvoumetrový pat vrátil. Opět bogey. JAMKA Č. 18 Cesmína, 425 metrů, par 4 Přišel závěr tohoto nezapomenutelného dne. Pohled na osmnáctce do průrvy mezi stromy je opravdu děsivý. Musí být neskutečně psychicky náročné stát tam ve finálovém kole a hrát o všechno. Drajv jsem poslal na prostředek ferveje, ovšem rána nebyla příliš dlouhá. Do greenu jsem musel použít hybrid. Minul jsem green těsně vpravo, ale míček odtekl a hrál jsem čip z obtížné pozice na odkloněný green. Na flop jsem si již po smutné zkušenosti na osmičce netroufl a tak se můj čip na greenu neudržel a byl jsem pro změnu na druhé straně greenu. Zde jsem již použil texaskou wedge a po dvou patech jsem zakončil dabláčem. DEVADESÁT ŠEST Bylo to za mnou. Počasí ideální, teplota 25 stupňů, mírný vítr. Jen na druhé devítce přišly mraky. Hřiště bylo připraveno neuvěřitelně, greeny měly dle vyjádření Sandyho rychlost 12 až 12,5. Žádné problémy s čekáním, na greenu se patovalo až do té doby, než bylo volno. Sandy byl příjemný a opravdu se mně snažil věnovat. Z výsledku jsem byl malinko zklamaný, když jsem si promítl jamky, opravdu se dalo bojovat o 90 ran. Ale když jsem kamarádům nahlásil po hře číslo, byli mile překvapeni.

20-33 rozhovor.indd 33

Říkali, že se dle mé formy báli blamáže. Sandy zahrál krásně, 6 birdie a 3 bogey. Jeho patování působilo až neuvěřitelně. I v poli stále předvádí krásné rány. Docela si věřil na turnaj, avšak obával se, že nevydrží celý turnaj fyzicky. Byl to s ním opravdu nevšední zážitek. Hřiště je samozřejmě těžké, ale ne bláznivě. Na drajv je často poměrně dost místa, takže člověk má šance na regulace. Samozřejmě mluvím o předních odpalištích. Ďábelské jsou až greeny a jejich bezprostřední okolí. Amatér s nízkým handicapem ve formě i zde může bojovat o velmi pěkný výsledek. Můj výsledek 96 ran za takový výsledek nepovažuji, avšak cíl dvojciferného vý-

17

sledku byl splněn. Zajímavé je, že s třemi trojpaty jsem měl nakonec jen 37 patů. Tohle číslo jsem čekal opravdu horší. Ovšem je to také způsobeno malým počtem regulací. Lidé na golfu se mě často ptají, jaké nejlepší hřiště jsem hrál. Teď už asi navždy nebudu muset o odpovědi přemýšlet. Augusta je hřiště nádherné herně i esteticky. Přál bych každému, aby se tam podíval alespoň jako divák. A chtěl bych se tam možná jednou sám vrátit, třeba znovu jako hráč. Ovšem jen za podmínky, že bych na svém golfu zapracoval. Augusta mě z golfové horečky rozhodně nevyléčila, mám další sen: zahrát si někdy tohle nejslavnější hřiště pod 90!

Bambus

402 metrů, par 4

Cesmína

425 metrů, par 4

18 > FOTOGALERIE NA IHNED.cz Fotografie ze hry V. Randy v Augustě najdete na webu life.ihned.cz/lide.

19.4.2013 16:27:48


STRANA 34

rozhovor můj bag

proč ne?! – GOLF 2013

Má drajv Na dotazy, jestli hraje golf dobře, odpovídá, že hraje především ráda. Privátní bankéřka LBBW Bank Naďa Teuberová, její bag a golfové zážitky.

TEXT: Jan BABKA – FOTO: Veronika RAFFAJOVÁ

34-35 bag.indd 34

19.4.2013 0:41:42


STRANA 35

MŮJ BAG DRIVER: Má nejoblíbenější hůl. Synonymem pro dokonalou ránu je pro mě „soustředění a uvolněnost“. Miluji ten zvuk a okamžitý pocit lehkosti a dokonalosti pohybu (a přesného výsledku). ŠESTKA HYBRID: Mým druhým favoritem hned po driveru je hybrid 6. Hůl, se kterou vždy zahraji spolehlivou ránu tak, jak potřebuji, věřím jí i sobě! PUTTER: Po několika letech jsem na základě fittingu od all4GOLF vyměnila své hole Adams za nový set. Věrna značce jsem největší změnu zaznamenala právě v putteru. Těším se na vyváženější puttování. RUKAVICE: Podle zásady „není špatného počasí, je jen špatně oblečený golfista“ mám ve svém bagu rukavice jak pro extrémně teplé a slunečné počasí, tak po vytrvalý déšť. BRÝLE, SLUNEČNÍ KŠILT, DEŠTNÍK: Ráda se oblékám a ladím do jedné značky, nejčastěji Adidas. Mám v bagu vždy brýle, kšilt proti slunci i deštník, klobouk do deště. Jsem připravena na déšť i sluneční výheň, a proto mám vždy u sebe i opalovací emulzi či nepromokavou bundu. MÍČKY: Nejraději hraji s míčky Callaway nebo Srixon. A možná jsem i pověrčivá… POUZDRO S VIZITKAMI: Nesmí nikdy chybět. Golf je společenská záležitost.

N

aďu Teuberovou dovedla ke golfu profese privátní bankéřky. „Banka, ve které jsem před lety začala pracovat v pozici privátní bankéřky, pořádala pravidelně pro své klienty sérii turnajů. Poprvé jsem na turnaj přijela ještě jako negolfistka. A protože jsem od dětství zvyklá sportovat, první trénink na sebe nenechal dlouho čekat,“ popisuje své začátky. Na letošní sezonu se těší. S novým trenérem věří ve snižování handicapu a větší vyrovnanost ve hře. „Jsem amatér a hraju golf pro potěšení a relaxaci, i když někdy je součástí mé práce. Doma mám několik pohárů z různých turnajů, ale protože mou nejoblíbenější holí je driver, tak ‚longest drive‘ už několikrát byl,” zmiňuje svoje úspěchy. Na golfu ji nejvíce fascinují dva aspekty: v užším pojetí se jedná o sport, kdy jedna či dvě špatné rány znehodnotí celkový výsledek. „Musíte dokázat udržet koncentraci i kontrolovat negativní emoce pokud možno po celou dobu hry, tj. 4–5 hodin. Přitom čím větší lehkosti docílíte, tím excelentnější

34-35 bag.indd 35

výsledek dosáhnete. V širším pojetí mě fascinuje mnohovrstevnatost prožitků, které golf nabízí: klade fyzické i psychické nároky na hráče, design většiny hřišť je mimořádný, využívá specifik krajiny, kreativitu autorů,“ vyznává se ze svého obdivu ke golfu. Svůj první turnaj hrála na Karlštejně a od té doby je její srdeční záležitostí. „Mám tam samozřejmě své oblíbené jamky, stejně jako jamky ‚zakleté‘.” Ráda hraje ale i v Berouně, na Dýšině a podobných technicky náročných a zajímavě řešených hřištích. Jedním z nejemotivnějších zážitků pro Naďu Teuberovou byl golf na hřišti v Palos Verdes v Kalifornii. Hřiště je zde položeno na útesech nad Pacifikem s úžasnými výhledy. „Na první jamce jsem byla tak nervózní, že jsem cítila, jak se mi třesou ruce, a měla jsem pocit, že míček na týčku zkrátka nemohu trefit. Když jsem pak zahrála jamku v paru, nervozita ze mě spadla a zbytek dne jsem si užívala. Když jsme dohrávali, slunce už bylo nízko nad hladinou oceánu a ve zvláštním světle byl v dálce vidět ostrov Santa Catalina.“

V poslední době si privátní bankéřka LBBW Bank oblíbila hřiště v Andalusii. K jejím favorizovaným patří Los Arqueros, kde se snoubí zeleň a palmy, dokola lemované skalnatými útvary s úchvatným výhledem na moře. V golfu si nejvíce cení skromnosti, sebedisciplíny a sdílnosti ve smyslu ochoty poradit. Jeden z mých klientů (HCP 7), se kterým chodíváme hrát, takový je. Takových lidí si vážím a obdivuji je,“ říká. V rámci Private banking pořádá LBBW Bank golfové turnaje pro stávající i potenciální klienty. Jedná se spíše o komorní akce, protože samo privátní bankovnictví je velmi specifická služba, určená pro vymezený okruh klientů a osob. „Naše golfové turnaje jsou jak benefitem pro stávající klienty, tak příležitostí pro setkání mimo oficiální prostory banky," říká Naďa Teuberová a dodává, že "sportovní akce využívá LBBW Bank i v rámci dlouhodobé podpory Asociace pomáhající lidem s autismem (APLA), kdy během našich golfových turnajů nabízíme hráčům možnost zakoupit si míčky s logem APLA.“

19.4.2013 0:41:55


STRANA 36

dobrodružství

proč ne?! – GOLF 2013

Anděl na horách Jako by se pro překonávání překážek narodil. Pomáhá rodinám s dětmi bojovat s rakovinou, sám zdolává divoké řeky, horské hřebeny a stovky kilometrů v obtížném terénu. Pro „dobrého anděla“ Petra Sýkoru není žádná cesta příliš dlouhá a žádná hora příliš vysoká. TEXT: Veronika MIŠKOVSKÁ FOTO: archiv Petra SÝKORY a Patagonian Expedition Race

36-39 sykora.indd 36

19.4.2013 9:30:29


STRANA 37

E

xtrém je relativní pojem. Pro někoho je extrém závodit v Patagonii, pro někoho je extrém sedět čtrnáct hodin v kanceláři, říká mi Petr Sýkora, spoluzakladatel společnosti Papirius a nadace Dobrý anděl, a jeho slova přenáší moderní technologie z opačné strany zeměkoule, z města Queenstown na Novém Zélandu. Pohyb je pro něj stejně důležitý jako vzduch, který dýchá. Kajak, běh, kolo, skialpinismus – Sýkora zvládá skoro všechno. Jeho všestrannost mu umožňuje absolvovat i ty nejnáročnější expediční závody na světě. Za ten nejobtížnější z nich platí Patagonian Expedition Race, nonstop desetidenní závod vedoucí místy v Ohňové zemi, kam často ještě nevkročila lidská noha. Sýkorův tým se ho zúčastnil loni a skončil nejlépe ze všech skupin, které se ho kdy zúčastnily poprvé – na čtvrtém místě. „Nejsem závodník, do Patagonie mne hlavně táhla možnost poznat místa na planetě, která ještě ani nemají jméno. Je to zážitek pro všechny smysly – brodíte ledové řeky, táhnete loď přes močály, prostupujete pralesem.“ Na závod dlouhý 565 kilometrů se připravoval měsíce. Na horské prostředí trénoval na Dachsteinu a na kajaku jezdil celou loňskou zimu i ve sněhové vánici. „Důležité je i jasně stanovit cíle a role v týmu včetně systému rozhodování. U nás platilo, že o směru rozhoduje vždy a jedině navigátor a o tom se nediskutuje. V ostatních oblastech se rozhodujeme konsenzuálně, a pokud se nedomluvíme během několika minut, rozhoduje kapitán. V jiných týmech se navigátoři střídali a mám pocit, že to nebylo úplně ono. Klíčová je i psychika – vždy se soustředím jen na danou etapu a nemyslím na to, co nás čeká potom,“ prozrazuje Sýkora střípky ze své úspěšné strategie. Hlavní trek závodu v Darwinově pohoří trval několik dní, dvacet hodin chůze denně, někdy v tak těžkém terénu, že se týmy pohybovaly rychlostí jeden kilometr za hodinu. „Je to nejtěžší závod na světě. Organizátoři ho nastaví záměrně tak, aby ho dokončila jen polovina týmů.“ Sýkorou vedený tým nakonec trasu vedoucí z Punta Arenas až na fjordy Beaglova kanálu na pomezí mezi Chile a Argentinou přes Kordillery až na Fiordo Pio zdolal za 6 dní a 19 hodin. Na vítězný tým jim scházela půl hodina. Celkem zdolal přes 260 kilometrů trekkingu patagonskou divočinou, přes 110 kilometrů pádlování mezi ledovými krami na kajacích a přes 250 kilometrů

36-39 sykora.indd 37

na kole. Sýkora se stal jediným Čechem, který kdy tento závod dokončil. BEZ STEAKU Podobné extrémní akce zvládne Sýkora jednu až dvě ročně. Svou první velkou výpravu podnikl, zocelený dětstvím stráveným ve skautu, v roce 1990 v šestnácti letech, kdy z Prahy vyrazil přes Turecko a Sýrii do Egypta. Na cestě strávil 52 dní. Dvakrát absolvoval slavný zimní přechod na lyžích La Haute Route v Alpách, jako první Čech v roce 2010 dokončil novozélandský závod Coast to Coast, při kterém za 14 hodin překonal 240 kilometrů dlouhou trať napříč jižním ostrovem Nového Zélandu na kole, horským během a na kajaku. Třiadvacet dní strávil s první českou výpravou v Bhútánu na Snowman Treku, nejtěžší vysokohorské cestě na světě, vylezl na nejvyšší horu Severní Ameriky a na řadu alpských velikánů, mnoho z nich sjel ve volném terénu na lyžích a s manželkou Jindrou, která vášeň pro sport sdílí, jako první Češi přeběhli za šest dní Alpy z Německa do Itálie – 315 kilometrů, převýšení 15 000 metrů. Mezitím stihl s kamarádem ze studií Janem Černým vybudovat společnost Papirius obchodující s kancelářským zbožím, kterou v roce 2006 s více než miliardovým ročním obratem prodali americké společnosti Office Depot. Za kolik, nikdy neřekli. Odhadovalo se ale, že to mohlo být 800 až 900 milionů korun. Část peněz investovali do nadace Dobrý anděl, která finančně podporuje rodiny s dětmi, kde některý člen rodiny onemocněl rakovinou nebo kde dítě trpí jinou vážnou chorobou. Petr Sýkora je takový železný muž na desátou. „Nedělám to proto, že bych byl závislý na adrenalinu. Zbytečnému riziku se vyhýbám. Baví mne být na čerstvém vzduchu. Pokud netrénuju na nějakou akci, pak se snažím být alespoň šestkrát týdně několik hodin venku, pro radost.“ A k pohybu se snaží vést i své dva syny. „Ideální je přirozený pohyb, proto třeba chodíme s kluky do školy pěšky. Ráno z kopce, večer nahoru domů. Je to nejkrásnější a nejintimnější chvíle dne. Vyprávíme si příběhy, objevujeme svět kolem,“ dodává. Když má jmenovat svůj nejoblíbenější sport, tak po delším zaváhání zvolí skialpinismus. „Ve volné přírodě vám nehrozí srážka s opilcem jako někde na sjezdovce,“ říká s nadsázkou, „a ten sport má v sobě atletičnost – to když stoupáte do kopce – a eleganci

V cyklistických etapách novozélandského závodu GODZone Sýkora vyčerpáním usínal za jízdy.

Canyon Swing – skok do více než stometrové hloubky na speciální houpačce. Před skokem Sýkora prý zaváhal jen na vteřinu.

Snímek z přípravy na expediční závod v Patagonii – nejtěžší soutěž svého druhu na světě.

19.4.2013 9:30:38


dobrodružství

– to když sjíždíte volným terénem dolů.“ Láká ho ale i jachting nebo jízda se psím spřežením. Obdivuhodné sportovní výkony přitom zvládá bez jakékoli speciální diety. Naopak je vegetarián. „Člověk nemusí sníst pět steaků denně, aby mohl fungovat v obtížných podmínkách.“

PETR SÝKORA (38) Spoluzakladatel firmy Papirius a nadace Dobrý anděl, která doposud rodinám s dětmi postiženými rakovinou rozdělila téměř 20 milionů korun. Část roku nyní tráví na Novém Zélandu, kde se ženou Jindrou vychovává své dva syny.

36-39 sykora.indd 38

STRACH NA NESPRÁVNÉM MÍSTĚ Ptám se ho, jestli se někdy v divočině, na horském srázu či na divoké vodě bál. „Mockrát, mockrát,“ zopakuje a v jeho hlase je cítit vážnost. „Strach ale často neodpovídá nebezpečnosti konkrétní situace a nakonec se s ním naučíte pracovat. A naopak někdy strach ani nemáte a jste přitom v nebezpečné situaci. Statisticky nejnebezpečnější je obyčejná jízda autem. Při jednom závodu jsme jeli celou noc na kole a já se přistihl, že usínám za jízdy. Když jsem otevřel oči, uvědomil jsem si, že jsem najednou o pár set metrů dál, aniž bych o tom věděl,“ vzpomíná Sýkora na jeden z momentů, kdy mu hrozilo zranění. Závod, o kterém Sýkora mluví, byl novozélandský GODZone Adventure Race, který absolvoval v polovině března. „začali jsme v oblasti nejvyšší hory Nového Zélandu Mt.

proč ne?! – GOLF 2013

Cook, kde jsem si poprvé vyzkoušel běhat v mačkách. Pak jsme seběhli k jezeru Tasman, ze kterého vytéká divoká řeka, kterou jsme sjeli na dvoumístných nafukovacích kajacích. Nádhera. Ta voda měla dva stupně. První dvě hodiny spánku jsme si dopřáli po 44 hodinách na cestě,“ popisuje zatím poslední akci, jíž se zúčastnil. I když část roku tráví s rodinou na Novém Zélandu, který mu učaroval, přesto ho to táhne domů, do Česka. Člověk podle něj nemusí vůbec jezdit na druhý konec světa, aby si užil dobrodružství a ochutnal sílu přírody. „Loni jsme v květnu s kamarádem na kolech jeli k Trojskému kanálu, kde jsme nasedli na kajaky a jeli jsme nějakých 150 až 170 kilometrů k německým hranicím. Spali jsme u řeky v krásném lužním lese, někde u Litoměřic. Byl jsem překvapený, jak divokou přírodu člověk hned za průmyslovými areály najde.“ Ať už ale sportuje na druhém konci světa nebo „za barákem“, vždycky pro něj bude platit jedno jediné. „Díky Dobrému andělovi si vždy uvědomím, jaké mám štěstí, že mohu ‚lítat‘ po horách a nic mne nebolí,“ říká a mává mi se svými dvěma syny na rozloučenou.

První dvě hodiny spánku si dopřáváme po 44 hodinách na cestě.

19.4.2013 9:30:42

PN001262

STRANA 38


STRANA 39

Na ĂşzemĂ­ bohĹŻ LetoĹĄnĂ­ roÄ?nĂ­k zĂĄvodu GODZone Adventure Race zaÄ?al v oblasti Mt. Cook, nejvyĹĄĹĄĂ­ hory NovĂŠho ZĂŠlandu, a jeho trasa, dlouhĂĄ tĂŠměř 520 kilometrĹŻ, vedla jiĹžnÄ› do mÄ›sta Queenstown. TĂ˝m PAK‘n‘SAVE ve sloĹženĂ­ Petr SĂ˝kora, Jim Cotter, Sia Svendson a Milan Brodina skonÄ?il na sedmĂŠm mĂ­stÄ› v Ä?ase 101 hodin a 43 minut vÄ?etnÄ› devĂ­ti hodin spĂĄnku. Tady jsou postĹ™ehy Petra SĂ˝kory z prĹŻbÄ›hu zĂĄvodu.

1. ETAPA 25km – nĂĄĹĄ Ä?as: 7 hodin 19 minut HorolezeckĂĄ trasa zaÄ?Ă­nĂĄ ve vysokohorskĂŠm tĂĄboĹ™e na Mt. Cook a pokraÄ?uje pĹ™es nĂĄhornĂ­ ploĹĄinu Annette smÄ›rem k ModrĂ˝m jezerĹŻm v ĂşdolĂ­ Tasman. Jedeme ve vysokĂŠm tempu 1800 metrĹŻ nahoru, nĂĄsleduje lehouÄ?kĂŠ zajiĹĄtÄ›nĂŠ lezenĂ­ na ledovci a neuvěřitelnĂŠ vĂ˝hledy.

4. ETAPA 59km – nĂĄĹĄ Ä?as: 27 hodin 26 minut Trek pĹ™es soutÄ›sku Lindis. ZaÄ?Ă­nĂĄ to bĂ˝t zajĂ­mavĂŠ – 3000 metrĹŻ pĹ™evýťenĂ­. Nohy zaÄ?Ă­najĂ­ trpÄ›t, mĂĄme puchýře. Ve dvÄ› hodiny rĂĄno ulehĂĄme na dvÄ› hodiny ke spĂĄnku. KrĂĄsnĂ˝ vĂ˝chod slunce a dlouhĂ˝ sebÄ›h z hor ke kolĹŻm. Jsme rychlĂ­ – prĹŻběŞnÄ› jsme na pĂĄtĂŠm mĂ­stÄ›.

2. ETAPA 37km – nĂĄĹĄ Ä?as: 5 hodin 47 minut PĂĄdlovĂĄnĂ­ na kajacĂ­ch na Ĺ™ece Tasman a pĹ™es jezero Pukaki. Jsou to pořådnĂŠ peĹ™eje, v ledovĂŠ vodÄ› nĂĄs berou kĹ™eÄ?e. Sia se dokonce vykoupe.

5. ETAPA 55km – nĂĄĹĄ Ä?as: 8 hodin 40 minut PĹ™ejezd na kolech do Albert Townu. Krajina pĹ™esnÄ› jako z filmu PĂĄn prstenĹŻ, oblĂŠ kopce, Ä?ernĂĄ vyvĹ™elĂĄ skaliska na vrcholcĂ­ch. Je to dlouhĂ˝ sjezd k Ĺ™ece. PeĹ™eje musĂ­me stihnout projet pĹ™ed zĂĄpadem slunce, jinak budeme muset „zakempovat“ (coĹž by mi vlastnÄ› nevadilo).

3. ETAPA 140km – nĂĄĹĄ Ä?as: 10 hodin 22 minut PĹ™ejezd na horskĂ˝ch kolech z Braemar Station u jezera Pukaki po cyklistickĂŠ stezce k ĂştesĹŻm Clay Cliffs a ĂşdolĂ­m Ahuriri. VyjĂ­ĹždĂ­me pĹ™ed zĂĄpadem slunce, noc je teplĂĄ, ale vĹŻbec nesvĂ­tĂ­ mÄ›sĂ­c. Jede mi to lehce, jen obÄ?as za jĂ­zdy spĂ­m.

jĂ­, lodÄ› jsou stabilnĂ­, takĹže to nenĂ­ ŞådnĂ˝ problĂŠm. Jsme ale o nÄ›co pomalejĹĄĂ­, a tak musĂ­me kempovat. ChladnĂĄ noc u Ĺ™eky. DruhĂ˝ den dojĂ­ĹždĂ­me Ĺ™eku a „olej“. 7. ETAPA 35km – nĂĄĹĄ Ä?as: 13 hodin 26 minut Trek od jezera Dunstan k horskĂŠmu stĹ™edisku Snow Farm. V noci nemĹŻĹžeme najĂ­t jeden kontrolnĂ­ bod, nalĂŠzĂĄm ho aĹž vysoko ve skalĂĄch. KaĹždĂ˝ krok mne bolĂ­, Milan mne kousek tĂĄhne, abych ĹĄel rychleji. Se soumrakem jsem zase fit. 8. ETAPA 72km – nĂĄĹĄ Ä?as: 9 hodin 21 minut PĹ™ejezd na kolech pĹ™es hĹ™eben Crown, 109 metrĹŻ vysokĂ˝ Canyon Swing – speciĂĄlnĂ­ houpaÄ?ky nad ĂşdolĂ­m – a cĂ­l v Queenstownu. Sia je unavenĂĄ, mĂĄ ĹžaludeÄ?nĂ­ problĂŠmy. Trasa je technickĂĄ. Canyon Swing je jen takovĂŠ tĹ™eĹĄinka na dortu – asi nejbezpeÄ?nÄ›jĹĄĂ­ mĂ­sto celĂŠho zĂĄvodu. Jindra a kamarĂĄdi mĂĄvajĂ­ u cesty. Jsme „doma“ – zdravĂ­, trochu unavenĂ­ a trochu hladovĂ­.

6. ETAPA 90km – nĂĄĹĄ Ä?as: 19 hodin 22 minut Sjezd Ĺ™eky Clutha aĹž k jezeru Dunstan. MĂĄme dva kajaky, v jednom Milan a jĂĄ, ve druhĂŠm Sia s Jimem, kteří Ĺ™eku zna-

PN001262

INZERCE

36-39 sykora.indd 39

19.4.2013 9:30:52


STRANA 40

40-43 nadal.indd 40

tenis

proč ne?! – GOLF 2013

19.4.2013 9:33:04


STRANA 41

Můj synovec Rafa

40-43 nadal.indd 41

19.4.2013 9:33:13


STRANA 42

tenis

proč ne?! – GOLF 2013

Proč by se měla změnit síť na tenis a proč hráči rozbíjejí rakety, vysvětluje v rozhovoru Toni Nadal, strýc a zároveň kouč světového tenisty Rafaela Nadala. TEXT: Michal ŠENK – FOTO: Reuters

V

ypadal unaveně. Není divu, za rok se svým svěřencem absolvuje desítky turnajů a lítá každý týden z jedné metropole do druhé. Potkali jsme se spolu na konferenci v Katowicích, kde celý den vedl několik přednášek pro trenéry tenistů. Ty, kteří doufají, že jejich svěřenci budou jednou alespoň trochu úspěšní jako ten jeho – Rafael Nadal. Rodák z Mallorky, ale srdcem částečně Katalánec Toni Nadal jim vysypal spoustu rad, jak vychovat tenisovou super star. Sám ale říká, že to trenéři nesmějí brát jako rady, spíš jen zkušenosti, které on zažil, protože každý malý tenista je jiný a i on si je s odstupem času vědom řady chyb ve vedení budoucí světové jedničky. „Někdy jsem byl možná až moc tvrdý a neústupný, Rafa ty nároky sice zvládl, ale dneska si říkám, že to možná někdy bylo až zbytečně moc,“ zamýšlí se dvaapadesátiletý mentor. Těmi tvrdými nároky má na mysli „koňské“ tréninkové dávky, ale zase se dušuje, že prý spolu nikdy nepracovali třeba jen na fyzičce v posilovně, vždycky to bylo hravou formou a na kurtu. „Nekřičel jsem na něj možná nikdy, ale hodně jsme si o tenisu vždycky povídali, to byly a jsou další hodiny nad rámec tréninku,“ prozrazuje Toni. RAFA NENÍ NEJLEPŠÍ Tak jako se na svého svěřence nikdy nehněval Toni, naštvat se neumí ani sám Rafa. Možná překvapení v případě vrcholového sportovce s jižanským temperamentem. „Když hraje fotbal na Playstationu, to ano. Ale třeba při golfu, který spolu rádi a často hrajeme, nebo snad při tenisu – to se nestává,“ upozorňuje na přednost svého synovce Toni Nadal. Není ale přece jen dobré být zdravě naštvaný, když vám nevychází forhend po lajně nebo když soupeř hraje jako bůh, ptám se Toniho? „Rafa se dokáže motivovat tím, co chce on sám. Pozitivně, a to je mnohem lep-

40-43 nadal.indd 42

ší,“ odpovídá snědý, už trochu prošedivělý muž. Rafaelovou hlavní předností je podle Toniho pokora. Nepřipouští si, že je nejlepší, i když by díky řadě týdnů na postu světové jedničky žebříčku ATP a mnoha turnajovým titulům včetně třeba rekordních sedmi vítězství na French Open mohl. Jaký je Rafa kliďas, dokazuje třeba i to, že prý dokonce nikdy nerozbil svou raketu. „Naše rodina je zčásti katalánská

Hází pravou, píše pravou, golf také hraje napravo. Nechápu, že si pro tenis vybral levou ruku.

a Katalánci váží peněz a věcí,“ vysvětluje Toni. A přidává dotaz, na který rovnou sám odpovídá: „Víte proč tenisté rozbíjejí rakety? Můžou si myslet, že je to uklidní. Ale hlavně, myslí si, že jsou tak dobří a neomylní, že nedělají chyby. Že za jejich aut nebo síť nemohou oni sami, ale právě raketa. Rafa ví, že není neomylný.“ A štve naopak Toniho na svém synovci něco? „Jeho čelenka a rituál s vlasy. To je hrozné, nesouhlasím s tím, nerozumím tomu. S krátkými vlasy by byl ještě lepší,“ říká sice v žertu, ale myslí to aspoň

napůl vážně evidentně konzervativně založený Toni. Dlouhovlasý Nadal je už sice minulostí, svou hřívu před pár lety zkrátil, ale stále mu ji při zápase drží čelenka a zajíždění prstem za ucho nebo rovnání pěšinky jsou tím, co si tenisoví fanoušci u dnes šestadvacetiletého Španěla okamžitě vybaví. PRAVÁ, LEVÁ S Rafaelem začal Toni pracovat v jeho osmi letech a těžko ho zná někdo lépe než on. „Do desíti hrál fotbal a tenis tak nějak stejně. Pak začal tenis vyhrávat a ve dvanácti už nechal fotbalu úplně. Napřed trénoval čtyřikrát, později šestkrát týdně. Že by byl ale vyloženě zažraný do tenisu, to jsem nepozoroval. Už v osmi letech, když se stal šampionem souostroví Baleár mezi dvanáctiletými, jsem ovšem věděl, že ten kluk bude jednou skvělý,“ vzpomíná na společné začátky Toni. Jedním z prvních úkolů bylo naučit malého Rafu buď údery praváka, nebo leváka. „Začal hrát forehand dvěma rukama i backhand dvěma rukama, hrál tak vlastně dva backhandy. Říkám mu: Kolik hráčů znáš, kteří hrajou dva backhandy? Shodli jsme se na tom, že neznáme nikoho takového a že si bude muset jednu stranu vybrat. Hází pravou, píše pravou, golf také hraje napravo. Dodnes nechápu, že si vybral pro tenis levou ruku,“ směje se. KLUK SE HŘÍBKEM NA HLAVĚ Když se má Toni Nadal zamyslet nad základy toho, proč právě jeho „dítě“ se stalo jedním z nejlepších z milionů lidí, kteří to s tenisem zkoušejí, odkazuje kromě morálních vlastností svého synovce a výjimečných fyzických parametrů na svou rodnou Mallorku. „Rafa měl kolem sebe spoustu výborných starších hráčů, mohl mít inspiraci třeba v Carlosovi Moyovi a pak – na Mallorce jsou skvělé podmínky pro sport vůbec. Jako malí skončíte ve škole

19.4.2013 9:33:20


STRANA 43

a můžete hrát tenis, za hodinu na to plavat a pak si zahrát třeba fotbal.“ Malý černovlasý klučík s účesem ve tvaru hříbku byl před přibližně dvaceti lety Toniho druhým tenisovým svěřencem. Toniho bratr Miguel Angel byl prvním produktem muže, který tenis miloval, ale na vrcholové úrovni jej nikdy nehrál. Prý kvůli tomu, že jej rodiče tlačili k tomu, aby raději studoval. Toni proto tenis hrál po přednáškách během své cesty za univerzitním titulem z historie. Po konci studií si vzal na čas do parády svého bratra. „Vydrželo to ale jen chvíli, v jeho srdci vyhrál fotbal,“ líčí Toni svého mladšího sourozence, který pak řadu let patřil k oporám FC Barcelona.

To z šestadvacetiletého Rafaela, který je synem třetího ze sourozeneckého tria Nadalů – Sebastiana, vypiplal Toni tenisovou superstar. Kromě respektu světa sportu, titulu světové jedničky a několika grandslamových titulů vydělal Rafa na turnajových prize money už přes 50 milionů dolarů. Na komerčních smlouvách jistě minimálně pětinásobek. „Nemyslím si ale, že by to byla nějakým velkým dílem moje zásluha,“ podotýká skromně Toni. Zároveň ale prý nejde říct, že když sám Toni nebyl v top ten světového žebříčku, že by a priori neměl být dobrý trenér. A hned nabízí přirovnání: „Nejlepší fotbalový kouč je Mourinho a taky nikdy pořádně do balonu nekopal.“

Někdy jsem byl možná až moc tvrdý kouč. Ale Rafa to zvládl.

40-43 nadal.indd 43

KOLIK JEŠTĚ VYDRŽÍ? Loni v létě při Wimbledonu Nadal odkulhal ze zápasu s Lukášem Rosolem a pak se víc jak sedm měsíců zkoušel dát do kupy z problémů s koleny. Letos v únoru se vrátil na antukové turnaje v Jižní Americe. V jednom došel do finále. Dva vyhrál. Následně ovládl i velký turnaj v Indian Wells. Pak se ale znovu začalo spekulovat o jeho zdraví. „Letos nemůžeme čekat, že by měl patřit k favoritům velkých turnajů kvůli dlouhé herní pauze. Ale myslím, že už je celkem fit. Na vrcholu může dál hrát klidně ještě aspoň dva tři roky,“ soudí jeho kouč. Dá se ale čekat, že Rafael na kurtech vydrží déle. Už třeba proto, že jednu ze svých komerčních smluv na rakety značky Babolat uzavřel v roce 2009 na následujících deset let. Samozřejmě, že rakety francouzského výrobce může propagovat i jinak než v roli aktivního tenisty, vždyť Federer má dokonce podobnou smlouvu na doživotí. V TENISE VŠE PŘI STARÉM Až jednou Rafa přece skončí, skončí i Tonimu více než dvě dekády s tenisem a cestováním. „Nebudu mít sice tolik peněz a takové možnosti jako Rafa, ale nebudu na tom tak, že bych musel hned něco dělat, budu se moct trochu rozmyslet. Klidně bych dál pokračoval s tenisem, pracoval pro španělský svaz nebo se věnoval nějakému dalšímu talentu jako jeho kouč. To ale neovlivním, hráč si vybírá trenéra, ne trenér hráče,“ zamýšlí se Toni. Když se rozhlédne mezi novými možná budoucími hvězdami světového tenisu, vidí potenciál v dalším Španělovi – dnes patnáctiletém Jaume Antoni Munarovi Clarovi. Jaký tenis se za těch několik let ale bude hrát, to je téma, které Toniho trochu rozzlobí. Má totiž pocit, že bílý sport nedostatečně reaguje na vývoj kolem. „Tenis se dnes podle mého nedostatečně adaptuje na nové situace. Vezměte si basketbal, mají vyšší koše než dřív. Síť ve volejbale je výš. Hřiště na golf jsou těžší. Ve fotbale si už nemůžete pomoct malou domů. V tenise je ale pořád vše při starém. Síť i hřiště jsou stejné. Hráči dřív měřili metr sedmdesát, dnes mají dva metry, každý podává rychlostí dvě stě za hodinu, rakety jsou lepší a umožňují hrát jinak. Některé změny by prostě přijít měly, pokud chcete tenis s osmi údery ve hře, a ne se dvěma,“ prorokuje novou budoucnost bílého sportu kouč Rafaela Nadala.

19.4.2013 9:33:20


STRANA 44

cyklistika rozhovor

proč ne?! – GOLF 2013

S lucerničkou na kole

Pět tisíc kilometrů za rok na kole, které unesete na ukazováčku, a vedení cyklistického týmu Etixx-IHNED, to je vizitka Petra Kováče. TEXT: Nora GRUNDOVÁ – FOTO: David TURECKÝ

44-45 koloKovac.indd 44

19.4.2013 9:45:00


STRANA 45

P

etru Kováčovi jeho hobby prostoupilo život. Ač většinu života investiční bankéř, od letošního roku se manažersky stará o kontinentální cyklistický tým Etixx-IHNED, cyklofarmu profesionální stáje Omega Pharma Quick-Step, kterou vlastní finančník Zdeněk Bakala, vydavatel Hospodářských novin. Mladí jezdci Etixx-IHNED momentálně závodí především ve Francii. „Brzy se ale přesuneme i k nám. Naši jezdci pojedou Závod míru a závody v polských Krkonoších. Myslím, že se nám daří připravovat mladé na přestup do nejvyšší úrovně profesionální cyklistiky, tedy do ProTour Teamu.“ Dlouhá léta Petr Kováč řídil Patria Finance a dnes je předsedou představenstva D-Continental Team. Je mu šestačtyřicet let, amatérsky závodí, vlastní pět kol a na všech střídavě jezdí. NEJMILEJŠÍ KOLO Těžká otázka. Kol mám několik. Teď mám nejraději silniční kolo Venge od firmy Specialized. Mám jej osazené sadou Campagnolo. V současnosti mě nejvíc baví jezdit po silnici. Kol se nerad zbavuju a rád je střídám. SILNICE Mám teď takové silniční období. Je to také tím, že vedu tým, který na silnici závodí. Dříve jsem preferoval horská kola a jezdil na nich různé maratony. Teď si užívám asfaltky a jezdím závody, které jsou určené pro amatérské cyklisty. PRVNÍ KOLO Své první kolo, horské, jsem si koupil, když mi bylo osmadvacet. Takže jezdím tak od roku 1990. Mimochodem, to kolo mám dodneška. Když si totiž nekoupíte

kolo v samoobsluze a když se o něj dobře staráte, vydrží vám dlouho. POHODLÍ Zásadní na kole je pro mě sedlo. To jezdec nejvíc vnímá. Když jedete třistakilometrový závod a sedíte na sedle čtrnáct patnáct hodin, musí se vám na něm dobře sedět. V obchodě by vám měli změřit sedací kosti a podle toho vybrat velikost. OBLÍBENÁ ZNAČKA U silničních kol jsou dva směry. Progresivní a tradicionalistický. Já se zařazuji někam mezi. Firma Specialized patří mezi ty progresivní, je nejdál v technologickém vývoji, například v materiálu rámu. Své kolo mám ale osazené sadou Campagnolo, což je hodně tradiční italská značka. Kolo jsem si nakoupil a nechal sestavit v obchodě jak z jídelního lístku. Tahle firma nabízí jednu věc, která je pro amatérské jezdce podstatná. Umí nastavit kolo přímo na vaši postavu. Vývoj v kolech je bouřlivý, i když zdánlivě vypadá kolo pořád stejně. Rám se dnes vyrábí hlavně z karbonu, který umožňuje tvarování, je stále lehčí a pevnější. A pak se zlepšuje vše, co se na kole má točit. Všechny převody se musí otáčet lehce a spolehlivě, pak se méně nadřete. ZÁVODNÍK Závod dlouhý 109 kilometrů zvaný Cape Argus v Kapském městě v JAR jsem jel už šestkrát. Účastní se ho 33 tisíc lidí. Druhý největší závod na světě, který se jede ve Švédsku, jede 25 tisíc závodníků. Tohle kolo už ho taky jednou jelo. Letos závod nejedu, protože jsem se nestihl přihlásit. Místa byla vyprodaná za dvě a půl hodiny. Jede se 300 kilometrů kolem jezera Va-

tern a to i v noci, kdy dostáváme ke kolu lucerničky. Teď se těším na jaro, budu zase jezdit směrem na Karlštejn. Mám několik oblíbených tras od třiceti do osmdesáti kilometrů. Když se mi daří, nejezdím za sezónu tak čtyři a půl až pět tisíc kilometrů. Je to vlastně během léta, protože tak často v zimě do teplých krajů nelétám, abych tam jezdil na kole. VÍKENDOVÝ JEZDEC Jezdím méně, než bych chtěl. V sezóně jsem rád, když se dostanu tak třikrát týdně na kolo aspoň na hodinu. V létě po práci, když je ještě hodně světla, je taková jízda moc fajn. Jezdím hlavně o víkendu. Profesionální cyklistika je strašná dřina, ale když po těch kopcích nejedete čtyřicítkou, ale dvacítkou, tak z toho máte dobrý pocit. SERVISMAN Valnou většinu věcí si na kolem umím opravit sám. U silničních kol lze opravit téměř vše. Nově se na kolech objevuje elektronické řazení a to opravu komplikuje. Tam se spíše budou měnit díly, než opravovat. Ale nelze upřít sociální aspekt návštěvám servisu. Málokdo si totiž kupuje kolo každý měsíc. Takže někdy je dobré do servisu zajít, aby si tam člověk mohl poklábosit o kolech. Kromě klábosení s těmi, s nimiž jezdíte na kole. MANAŽER Pro cyklistický tým Etixx-IHNED pracuji od začátku letošního roku, kdy jsme dostali licenci. Starám se o normální fungování týmu: rozvíjím ho, jednám se sponzory a podílím se také na vyhledávání nových mladých a talentovaných jezdců.

KOLO Rám: Specialized Venge Pro Osazení: Campagnolo Veloce, 10 převodů vzadu, 2 převody vepředu Kola: Zipp model 404 Sedlo: Specialized Toupe Cena: kolem 70 tisíc korun

44-45 koloKovac.indd 45

19.4.2013 9:45:08


STRANA 46

koně

proč ne?! – GOLF 2013

Cheval! Nejlepší koně, nejzkušenější jezdci. Pětihvězdičkový parkur skýtá i pětihvězdičkový luxus. Pařížské Grand Palais hostilo jeden z nejprestižnějších závodů Saut Hermès.

TEXT: Veronika MIŠKOVSKÁ – FOTO: Alfredo PIOLA, Stéphanie TÊTU, Hermès

46-51 kone.indd 46

19.4.2013 9:46:50


STRANA 47

46-51 kone.indd 47

19.4.2013 9:46:58


STRANA 48

K

dyž se kůň blíží k překážce, mikrofony zachytí cinkot postroje, soustředěné odfrknutí a šustot letícího třičtvrtětunového těla s jezdcem. Zvuk se rozvíří pod skleněnou kupolí a naplněným tribunám se zatají dech. A pak ještě jednou a ještě, znovu a znovu, dokud všechny překážky nejsou zdolány. To je parkur. Pětihvězdičkový parkur, jeden z nejobtížnějších. Návštěvníci, kteří vnímají Hermès především jako módní značku, i milovníci jezdeckého sportu jsou tu na správném místě. Hodně lidí to neví a spousta zapomněla, ale u Hermès byla první sedla a koňské postroje a pak až teprve všechno ostatní. „Hermès je dnes známý spíše pro kožené kabelky než pro sedla, ale je stále věrný svým kořenům. Koně jsou součástí našeho DNA, inspirujeme se jimi – na spoustě produktů najdete přímý odkaz na koně, v dílnách, kde se sedla vyrábí, najdete všude obrázky jezdců, sedláři na koni jezdí a všichni je milují,“ říká mi Marion Bardetová, ředitelka jezdeckého oddělení, sama aktivní jezdkyně. PRO HŘBET NA MÍRU Podobně jako sebe můžete obléct do oblečení a doplňků Hermès, stejně tak můžete vyparádit i svého koně. Ohlávky, udidla, deky, třmeny, jezdecké oblečení, tašky na chleba a mrkev, a především sedla, která představují vrchol ovládnutí a zpracování kůže – to všechno je k dispozici. Někteří jezdci nastupují do závodu s novým sedlem Cavale speciálně uzpůsobeným na parkurové skákání, na kterém pracovali společně sedlář Laurent Goblet, veterinář Philippe Benoît a špičkový jezdec Simon Delestre. Výroba prvního prototypu trvala půl roku, další rok a půl trvalo, než bylo sedlo definitivně dokončeno. Má širší přední rozsochu, aby koni umožnilo maximální volnost v pohybu ramen pro skok, a sedlové polštáře obsahují paměťovou pěnu, aby se dokonale přizpůsobilo tvaru zad zvířete. „Používáme bezešvou technologii, takže je sedlo nejen pohodlné, ale i déle vydrží, protože se švy nemohou opotřebit,“ vysvětluje Bardetová. „Mezi našimi sedly a těmi ostatními jsou dva hlavní rozdíly. První je v kvalitě kůže – používáme jen ty nejlepší materiály – hovězí kůži a teletinu,“ vysvětluje Bardetová. Kůže se zpracovává přírodní cestou, kdy stráví měsíc naložená ve směsi přírodních činidel, čímž se zachová její pevnost. Druhý rozdíl je, že sedla vyrábí

46-51 kone.indd 48

koně

proč ne?! – GOLF 2013

od začátku do konce vždy jen jeden sedlář. „Každé sedlo je očíslované, a tak snadno můžeme vystopovat, kdo ho dělal, a může ho i opravit. Přede dvěma lety nám například zákazník přinesl dámské sedlo staré přes sto let, které bylo vyrobeno u nás. Stačilo ho jen drobně upravit a mohlo dál sloužit,“ popisuje Bardetová. Vyrobit jedno sedlo zabere řemeslníkovi minimálně dvacet hodin čisté práce, ale trvat může i desetkrát déle. Záleží na tom, co všechno si zákazník přeje. Kdo chce, může si vymyslet i sedlo vlastní, ale mistr sedlář musí ohlídat, aby bylo funkční a odpovídalo estetickým standardům francouzského výrobce. Sedla se vyrábějí na míru a řemeslník tak musí vycestovat za koněm, na kterém vyzkouší několik zkušebních modelů a zjistí, co vše je potřeba upravit tak, aby sedlo vyhovovalo koni i jezdci. Do dílny nad vlajkovým butikem na Faubourg Saint-Honoré s nádherným výhledem na pařížské střechy pak s sebou přiveze i formu koňského hřbetu, podle kterého se pak sedlo vyrábí. Stejným procesem si prošel i Richard Čemus, který stojí za skupinou Český výzkum a vlastní celkem pět koní, některé z nich má ustájené ve Vědeckotechnickém parku v Panenských Břežanech. Nechal si vyrobit dvě sedla pro svou dvojici lipicánů a jako milovník jezdeckého sportu si nemohl prestižní závod nechat ujít. „Sedla Hermès nejsou o moc dražší než jiná kvalitní sedla, a tak jsem si řekl, že bychom si je mohli dopřát. Jsou tenčí a subtilnější než ostatní, koně pod ním dobře cítíte a jsou neuvěřitelně pohodlná,“ přiznává Čemus mezi vyprávěním o neplechách, které mu rozjívení lipicáni provádějí. Na svou objednávku čekal rok a půl – právě čas je daní za ruční řemeslnou práci. Překvapivě vás přesto koňská sedla vyjdou levněji než „birkinka“ – cena se pohybuje od 139 tisíc korun, což v oddělení kožených doplňků utratíte velice snadno. PIKNIK NA UMĚLÉ TRÁVĚ Společně se díváme na další kolo parkuru, další koně, kteří překonávají metr a půl vysoké překážky. Z výšky tribuny to vypadá všechno hrozně jednoduše a elegantně. Jenže toto je závod úrovně CSI 5*, tedy té nejvyšší. Proto tu mohou závodit jen zkušení jezdci a zkušení koně – musí jim být minimálně sedm let, aby všechny nástrahy zvládli. Oproti tomu u nás oblíbené dostihy běhají dvouletí či tříletí koně. Jenže parkur nevyžaduje ani tak rychlost,

19.4.2013 9:47:06


STRANA 49

Katarský jezdec Bassem Hassan Mohammed s jedenáctiletým valachem Cantinerem vyhráli hned první závod Saut Hermès.

V Grand Palais se představili i mladí jezdci ve speciální kategorii Les Talents Hermès. Na snímku jedna z nejmladších jezdkyň – Britka Louise Saywellová s kobylkou s příznačným jménem Winner.

Na konci každého závodu patří pěti nejlepším jezdcům čestné kolo, při kterém děkují za podporu divákům. Na snímku francouzský jezdec Hugo Breul, další z jezdeckých talentů.

Němce Ludgera Beerbauma právě přenáší hnědák Chaman k vítězství a zisku Velké ceny Hermès.

46-51 kone.indd 49

19.4.2013 9:47:09


STRANA 50

proč ne?! – GOLF 2013

K výrobě sedel se používá hovězí kůže a teletina, které jsou upravovány pomocí přírodních činidel.

Sedlářský steh je jedním z nejpevnějších vůbec. Na každém sedle přitom pracuje vždy jen jeden sedlář.

Sedlářská pracovní zástěra chrání řemeslníky Hermès před ostrými nástroji na zpracování sedel.

Méně namáhané okrajové části sedel se obšívají na stroji. Výroba jednoho sedla i tak zabere minimálně dvacet hodin.

Zákazník přinesl dámské sedlo staré přes sto let. Stačilo ho jen drobně upravit a mohlo dál sloužit.

46-51 kone.indd 50

koně

ale zkušenosti, tisíce naskákaných překážek a dokonalé souznění jezdce s koněm. Sportovci – dvounozí i čtyřnozí tu sbírají cenné body do světového poháru a i price money už je hodně zajímavé – celkem 200 000 eur. Skáče tu již zmíněný Michael Whitaker, třiapadesátiletý Brit a mnohonásobný evropský a světový šampion v parkurovém skákání, Michel Robert, který se stal nejlepším jezdcem Francie už v roce 1970, Pénélope Leprevostová, nejlepší francouzská jezdkyně, která patří do světové desítky, i teprve osmnáctiletá Američanka Reed Kesslerová, která byla na olympiádě v Londýně vůbec nejmladším soutěžícím a v saku a helmičce vypadá spíše jako mladý jinoch. I přestože se tu sešla smetánka jezdeckého sportu, o dramatické momenty je postaráno, a teprve když člověk vidí, jak i ti nejlepší jezdci mohou mít s koněm problémy, uvědomí si, jak složitá a citlivá je komunikace s tak inteligentním a silným zvířetem. Na závodiště vjíždí strakatý koník s Michelem Robertem v sedle. Dívám se do programu. „Ten kůň se jmenuje

Catapulte. To není úplně dobré znamení,“ prohodím. Jedna překážka, druhá, na třetí zvíře zarazí a sportovní legenda letí přímo na dřevěná břevna. Hala nevěřícně a zaraženě mlčí. Robert vstává a oprašuje se, Catapulte míře do zákulisí. Diváci tleskají úlevou, že se nikomu nic nestalo. Mohla bych věštit. Jen o pár okamžiků později další kůň málem skáče místo přes překážku do první řady postranní tribuny. Pro koně i jezdce tím toto kolo závodu končí, ale jezdec i přesto musí přes problematickou překážku koně donutit skočit. To aby kůň příště neodmítal poslušnost a nesabotoval závod, kdyby ho skákání zničehonic přestalo bavit. Hlavní cenu závodu si nakonec ke zklamání publika mohutně podporujícího domácí jezdce odvezl Němec Ludger Beerbaum na hnědákovi Chamanovi. Saut Hermès přitom není jen sportovní událost, ale především společenská. Hned vedle závodiště se mohou vybraní hosté občerstvit na brunchi a čile se tu konverzuje a popíjí šampaňské na umělém tráv-

19.4.2013 9:47:15


STRANA 51

nĂ­ku. JenĹže zatĂ­mco na dostizĂ­ch jsou VIP osobnosti oddÄ›leny na samostatnĂ˝ch tribunĂĄch, tady se mĂ­chĂĄ paříŞskĂĄ smetĂĄnka s dĂ­venkami od konĂ­, kterĂŠ s nĂĄboĹžnĂ˝m vĂ˝razem berou do ruky hĂĄÄ?kovanĂŠ Ä?abraky a jemnÄ› hladĂ­ vystavenĂĄ sedla v malĂŠm koĹˆskĂŠm Hermès butiku. Jsou tu i mistĹ™i sedlĂĄĹ™i, kteří trpÄ›livÄ› vysvÄ›tlujĂ­, proÄ? zrovna zapichujĂ­ kam jakĂ˝ ĹĄpendlĂ­k a v případÄ› potĹ™eby zruÄ?nÄ› opravĂ­ i zlomenĂ˝ dĂĄmskĂ˝ podpatek. VĹĄechno tak nenucenÄ› plyne, krokodĂ˝lĂ­ kĹŻĹže, hedvĂĄbnĂŠ ĹĄĂĄtky a jemnĂŠ koŞíťky tu sedĂ­ na obyÄ?ejnĂ˝ch dĹ™evÄ›nĂ˝ch lavicĂ­ch u postrannĂ­ho vĂ˝bÄ›hu s ponĂ­ky, kde se pĹ™edvĂĄdĂ­ ta nejmladĹĄĂ­ generace jezdcĹŻ, mĹŻĹžete si utrhnout mandarinku přímo ze stromu, na kterĂ˝ch jsou pĹ™idrĂĄtkovanĂŠ, protoĹže v dubnu zrovna citrusy moc neplodĂ­, a kdyĹž prochĂĄzĂ­te pod tribunami, musĂ­te si dĂĄt pozor na to, zda zrovna nekĹ™íŞíte cestu nÄ›jakĂŠmu Ä?tyĹ™nohĂŠmu atletovi. ProtoĹže tady, jako vĹĄude jinde, mĂĄ kĹŻĹˆ vĹždycky pĹ™ednost.

NovĂŠ sedlo Cavale je uzpĹŻsobenĂŠ pro parkurovĂŠ skĂĄkĂĄnĂ­ – je ĹĄirĹĄĂ­, takĹže kĹŻĹˆ mĂĄ naprostou volnost v ramenou a dĂ­ky svĂŠ subtilnosti umoĹžĹˆuje lepĹĄĂ­ kontakt mezi jezdcem a konÄ›m.

INZERCE

7(5$6$GCv_

46-51 kone.indd 51

9(5*2/$ /LYLQJ EHWWHU HYHU\ GD\ Š

)/(;,%,/1Ă‹ 67Ă‹1,&Ă‹ /$0(/29ĂŠ 67Ä›(â1Ă‹ 6<67e0 6 9(5*2/$Š SURPÄŒQt YDĂŁL WHUDVX Y GRNRQDOĂŞ PRGHUQt D KODYQÄŒ IXQNĂžQt SURVWRU

$XWRUL]RYDQĂŞ GLVWULEXWRU 52*$1 6ROXWLRQV V U R -XSLWHURYD 3UDKD ZZZ YHUJROD F] PN001245-2

19.4.2013 9:47:19


STRANA 52

autoview rozhovor

proč proč ne?! ne?! – DUBEN – GOLF 2013

ŽÁDNÉ BARVIČKY, ANI VLNKY ZAZNAMENAL: Jan MARKOVIČ – FOTO: Alexander DOBROVODSKÝ

Kateřina Blažková, manažerka společnosti zabývající se obchodem s luxusními hodinkami, šperky a telefony, má silnou vášeň pro Porsche. Nový Range Rover jí připravil nečekané noční překvapení.

M

usím vám vysvětlit svou lásku k Porsche. Jsem sportovní řidička, ale ne taková, že bych po silnicích jezdila na hraně. Prozatím jsem si netroufla na okruhy, ale adrenalin z jízdy si dokážu vychutnat naplno. Když jsme si pořídili Porsche Cayman, bylo to hardcorové ježdění, i když v Česku k němu moc příležitostí nebylo. Proto jsme se čas od času vydávali do jižní Francie, kde jsme si mohli užít klikaté a kvalitní silničky. Když jsme pak uvažovali o dalším autě, chtěli jsme zůstat věrní značce. A tak máme doma Porsche Cayenne GTS. Je to auto, které v sobě kombinuje sportovnost, pohodlí

52-53 auto.indd 52

i praktičnost. Mám takové vozy ráda a myslím si, že určitě nejsem jediná. Ženy řidičky oceňují velká a silná auta a nový Range Rover rozhodně do této kategorie zapadá. Velké SUV designem navazuje na malý a úspěšný model Evoque, ten se mi ale tolik nezamlouvá. Možná jsem výjimka, ale u velkého Range oceňuji, že i když se vyrábí desítky let, pořád si zachovává své jasné krabicové tvary. Žádné barvičky, žádné vlnky, ale naopak jednoduché linie, přesně jak to takovému vozu sluší. Vždy jsem Range Rover vnímala pouze jako SUV či terénní auto. Když jsem nyní nasedla dovnitř, interiér mě velmi mile překvapil. Je opravdu prostorný, navíc

luxusně vybavený, měl výbavu pro businessmany. To znamená, že i zadní sedačky byly vyhřívané a polohovatelné, dělil je navíc velký středový panel. Dokážu si představit, že v tom vytížený ředitel stráví den dva na pracovních cestách a nechá se vozit svým řidičem. Range Rover je z tohoto hlediska na úrovni luxusní limuzíny. Možná je lepší než takový Rolls-Royce, který může v našem prostředí působit až příliš okázale. Tomu ale odpovídá i cena vozu, včetně výbavy stojí verze, kterou jsem zkoušela, přes čtyři miliony korun. Abych Range Rover jen nechválila, najdou se i chyby. Tak třeba multimédia. Nabídka na dotykovém displeji je příliš složi-

19.4.2013 11:43:14


auto:

Jméno: Kateřina Blažková Funkce: Marketingová ředitelka regionu CEE, John Grove & Partners První auto: Renault Twingo mé maminky Současné auto: Smart FourTwo micro hybrid drive do města a Porsche Cayenne GTS na delší cesty. Jaká je řidička: Sportovní, ale vždy zohledňující bezpečnost

Range Rover SDV8 Výkon: 250 kW (340 koní) Točivý moment 700 NmZrychlení 6,9 s Maximální rychlost 217 km/h Spotřeba: 8,7 l/100 km Rozměry 4999 x 2073 x 1835 Kufr 909/2030 l Cena testovaného vozu 4 065 199 Kč

tá a špatně jsem se v ní orientovala. Navíc reakce systému jsou docela pomalé. Range je bezesporu skvělé auto na dlouhé cesty. Osmiválcový turbodiesel má hodně síly, navíc automatická převodovka ZF řadí nádherně. Chová se jemně, nenuceně, a tak máte pod plynovým pedálem možnost pěkně zrychlovat, i když je Range Rover samozřejmě stále auto kolosálních rozměrů. Vím, díky novému šasi z hliníku se mu podařilo shodit hodně hmotnosti, ale pořád se bavíme o obrovském voze. Nebyl s ním problém cestovat rychle po dálnici. Na malých silnicích jsem si musela dávat větší pozor. Stavba vozu je cítit a musí se jezdit opatrněji než třeba s naším Cayennem. Od doby, kdy jsem dostala řidičák v 18 letech, jezdím skoro každý den. A tak jsem i Range Rover musela pořádně vyzkoušet. Projela jsem pěkné a prázdné silnice na Karlštejnsku, kde bydlíme. Vydala jsem se i za rodiči na jižní Moravu. Často jezdím do Budapešti, po dobu testování vozu jsem tam sice nebyla, ale na takovouto cestu bych Range Rover rozhodně rovněž ocenila. Range Rover má i solidní offroadové schopnosti. Nový model dostal systém pro

jízdu v terénu. Ten sám pozná, na jakém povrchu se auto nachází a podle toho nastaví jízdní režim. Trochu jsem se bála vyzkoušet maximální brodivost, která je až 90 cm, ale vyrazila jsem s ním alespoň na kopečky a menší překážky. Pocit z řízení byl skvělý. Nemusela jsem se o nic starat, auto v klidu jelo dál a já jsem si mohla naplno vychutnat cestování mimo silnice i bez větších zkušeností s terénem. Myslím si, že u nás je dobrý trh pro takové vozy. Je to vidět třeba v Praze, kde potkat Cayenne není nic výjimečného. Nezastávám názor, že by se ale do města mělo jezdit s tak velkými auty. I proto jsem si oblíbila malý Smart, se kterým se skvěle parkuje a je úsporný. Chápu ovšem majitele, kteří využívají taková auta každý den. Jde o nekompromisní kvalitu, prostor a také určitý status a prestiž. Pohybuji se v prostředí luxusního zboží a můj názor je, že takový produkt musí svému majiteli především dělat radost a dodávat pocit výjimečnosti. A to se tomuto vozu povedlo. Když k němu přijdete v noci, rozsvítí kužel světla před dveře a na zem promítne nápis: Range Rover.

52-53 auto.indd 53

INZERCE

řidička:

19.4.2013 11:43:24


STRANA 54

hodinky

proč ne?! – GOLF 2013

Tee time I když golfisté při hře hodinky příliš nepotřebují, jako nejlépe placení sportovci si vybírají exkluzivní kousky. TEXT: Jan BABKA

P

řiblížit se svému golfovému idolu chce asi každý. Ne vždycky to jde bezchybnou hrou. Slíbíme si, že začneme pořádně a pravidelně trénovat. Po pár měsících konečně trénovat začneme. A po dalších měsících zjistíme, že handicap není zase tak smrtelně důležitý, a začneme mít radost – jak ze hry, tak i z nakupování všeho vybave-

54-55 hodiny.indd 54

1

2

3

4

ní, pod nímž jsou třeba podepsaná jména našich idolů. A nakupujeme drivery, puttery, boty i kšiltovky, jako má Tiger, Bubba nebo Annika... V případě hodinek, jejichž mechaniku mimochodem golfový švih docela zásadně prověří, je cena za takovou radost přímo úměrná faktu, že golfisté jsou nejlépe placení sportovci světa a můžou si dovolit jen to nejlepší.

Na fotografiích: (1) Lee Westwood a Audemars Piguet Royal Oak Offshore Panda, 543 000 Kč, (2) Annika Sörenstam a Rolex Lady-Datejust Pearlmaster, žluté zlato, 644 800 Kč, (3) Bubba Watson a hodinky Richard Mille RM038, limit. edice 38 ks, 7 875 000 Kč, (4) Tiger Woods a Rolex Oyster Perpetual GMT-Master II, 278 200 Kč.

19.4.2013 9:54:31


parfémy

STRANA 55

Co najdete v trávě Dokonalou trávou jsme se nechali inspirovat při výběru parfémů, které jsou stejně zelené jako to nejlépe udržované hřiště. TEXT: Veronika MIŠKOVSKÁ

POD STROMEM VŮNĚ: Guerlain Homme L‘Eau Boisée PARFUMÉR: Thierry Wasser INGREDIENCE: tráva, vetiver, limetka, máta, dřevité tóny, geranium, rum, pižmo

NA STŘEŠE VŮNĚ: Hermès Un Jardin sur le Toit PARFUMÉR: Jean-Claude Ellena INGREDIENCE: tráva, jablko, hruška, růže, magnolie, rozmarýn Dům číslo 24 na ulici Faubourg SaintHonoré je centrálou francouzské módní značky Hermès. Je tu obchod, dílny, kanceláře a na střeše zahrada. Unisexový parfém (byť si ho při nejlepší vůli nedokážu představit na nikom jiném než na ženě) má evokovat právě tento kousek zeleně uprostřed Paříže. Není to ale žádná obyčejná zahrada – tahle je vlahá, šťavnatá a plná svěžesti, pokropená nějakým kouzelným deštíčkem a kapky rosy tu ulpívají na těch nejfotogeničtějších místech. Myslím, že spíše než nějaký trs trávy mezi šedivými pařížskými střechami, měl JeanClaude Ellena při tvorbě tohoto parfému na mysli rajskou zahradu, kde ovšem nežije žádný proradný had, ale spíše neškodná růžová užovka. Un Jardin sur le Toit z předloňského roku je posledním ze série „zahradních vůní“, kterou parfumér vytvořil. Komu neučarovala střešní zahrada, má na výběr další tři – Un Jardin sur le Nil (Zahrada na Nilu), Un Jardin en Méditerranée (Zahrada ve Středomoří) a Un Jardin après la Mousson (Zahrada po dešti). To je dost zeleně pro každého.

54-55 hodiny.indd 55

Loňská novinka francouzského parfumérského domu je variací na oblíbenou pánskou vůni L‘Homme. Název parfému napovídá, že se jedná o dřevitou vůni, ale pravda to je jen částečně. Jednu z hlavních složek parfému totiž tvoří vetiver – vysoká tráva rostoucí ve východní Asii, jejíž kořínky mají dřevitě-pižmovou vůni. Guerlain je jednou ze značek, která si tuto ingredienci pro její nahořklý charakter oblíbila. L‘Eau Boisée tak voní ze začátku svěže po limetce a mátě, ale po chvíli se naplno rozvinou ony zeleno-dřevité tóny, které z parfému dělají pánskou klasiku s uhlazenými hranami a dostatečnou hloubkou. Voní podobně, jako byste rozhrábli trávu u kořene stromu uprostřed léta a odhalili hlínu, ze které vyprchala všechna horkost. Škoda, že celkový velmi dobrý dojem kazí jen nepříliš dlouhá výdrž.

VE VZPOMÍNKÁCH VŮNĚ: Annick Goutal Petite Chérie PARFUMÉR: Annick Goutal INGREDIENCE: tráva, broskev, vanilka, růže, hruška Parfém Petite Chérie patří na poli niche parfémů k takovým malým legendám. Parfumérka Annick Goutal ho vytvořila pro svou dceru Camille, která se dnes také věnuje parfémům, již v roce 1998. Měl jí připomínat dobu, kdy byla ještě malá holčička a bezelstně si hrála na zahradě. A přesně takový tento parfém je – roztomilý. Je to jemně zelená právě posečená travička, v níž leží krásná hruštička a opodál voní růžovoučký keř. Bez těch zdrobnělin se člověk v tomto případě bohužel neobejde. Tahle růžolící holčička běhající po zahradě je hodná jako andílek, žádná odřená kolena, žádné patlání bábovek z hlíny. Je to dětství ve své nejidyličtější podobě. A právě proto je tak oblíbený. Kdo by se nechtěl alespoň na chvilku vrátit zpátky do bezstarostných let?

19.4.2013 9:54:36


STRANA 56

zoom

proč ne?! ee???!! – GOLF 2013 e?!

Konec zahálky, je čas protáhnout si tělo. Stylově, samozřejmě. Vyberte si sportovní výbavu přesně ve stylu Proč ne?! Hlavním tématem letošního roku je pro Hermès sport. Součástí jarní kolekce tak je i sada tří pétanque koulí v koženém obalu. Cena 20 100 Kč, prodává HERMÈS.

Německá značka Hugo Boss vyrábí nejen obleky, ale ve své řadě BOSS Green se soustředí na golf a další sporty. Pánské golfové boty jsou v univerzální černobílé kombinaci. Info o ceně v butiku, prodává HUGO BOSS.

Dekoraci na stůl s golfovým námětem navrhla pro Tiffany & Co. designérka Elsa Peretti. Podnos, týčko jsou ze stříbra, stejně jako míček, který je navrch zdoben bílými diamanty. Info o ceně v butiku, prodává TIFFANY & Co.

56-58 zoom.indd 56

19.4.2013 11:07:54


STRANA 57

Jezdecké černé holínky s 1,5centimetrovým podpatkem a ozdobným znakem domu Gucci z dámské kolekce. Cena 975 eur, prodává GUCCI.

Pétanque je francouzský národní sport, a tak ve výbavě nemůže zůstat pozadu ani módní dům Louis Vuitton. Taška ze světlé kůže a přívěskem na „cochony“ skrývá devět herních koulí potažených plátnem s typickým monogramem. Značka tyto sportovní speciality vyrábí na objednávku. Info o ceně v obchodě, prodává LOUIS VUITTON.

Speciální golfové hodinky Garmin Approach S3 obsahují údaje o více než třiceti tisících golfových hřištích. Databáze golfových hřišť se aktualizuje pravidelně čtyřikrát ročně. Během hry ukazují pomocí GPS, jaká je vzdálenost k jamce a přesný tvar greenu, měří délku jednotlivých ran a shromažďují údaje o hře. Dotykový displej lze ovládat i v rukavicích. Cena 6990 Kč, prodává GARMIN.

56-58 zoom.indd 57

Obal na badmintonovou raketu ve světlé variantě vzoru Damier pojme i sadu míčků a je k dispozici na objednávku. Info o ceně v obchodě, prodává LOUIS VUITTON.

19.4.2013 11:08:14


STRANA 58

zoom

proč ne?! – GOLF 2013

Sportovní značka Puma již několik let úspěšně rozvíjí spolupráci s avantgardním návrhářem Husseinem Chalayanem, který působí jako její kreativní ředitel. Dámské boty se skrytou platformou jsou součástí kolekce Black Label, která nabízí i doplňky navržené ve spolupráci s Alexandrem McQueenem či španělskou obuvní designérkou Chie Miharou. Cena 150 eur, prodává PUMA.

Přívěšek ve tvaru golfové hole z osmnáctikarátového zlata s míčkem z bílého zlata a diamantů. Cena 45 000 Kč, prodává TIFF FFANY & Co. TIFFANY

Dámská bunda značky Bogner je speciálně upravená pro hráčky golfu – střih umožňuje svobodu pohybu, materiály pak odvádějí pot a vlhkost a hráčku udržují v suchu a teple a kožené lemování dodává eleganci. Info o ceně v obchodě, prodává BOGNER.

Černé kožené jezdecké sedlo značky Gucci zdobí Č vyražená dvojitá G, symbol italské značky, která se dlouhodobě inspiruje světem koní a pravidelně pořádá parkurové závody Gucci Masters v Paříži, Hongkongu a New Yorku. Podbřišník a třmeny jsou v ceně. Cena 5800 eur, prodává GUCCI.

adresář

56-58 zoom.indd 58

ANNICK GOUTAL, Kosmetické delikatesy Madeleine, Dlouhá 10, Praha 1, tel.: 721 536 566,

tel.: 224 817 545; HUGO BOSS, Pařížská 19, Praha 1, tel.: 222 327 260; INSTITUT GUERLAIN,

AUDEMARS PIGUET, Pařížská 5, Praha 1, tel.: 222 312 230; BOGNER, Malé náměstí 4/138,

Dlouhá 704, 705/16, Praha 1, tel.: 227 195 330-1; LOUIS VUITTON, Pařížská 13, Praha 1,

Praha 1, tel.: 775 404 925; , Pařížská 4, Praha 1, tel.: 222 310 134; FENDI, Pařížská 12, Praha 1,

tel.: 224 812 774; , Pařížská 16, Praha 1, tel.: 221 890 380; PUMA, Palladium, náměstí Republiky

tel.: 226 216 570; GANT, pasáž Myslbek, Na Příkopě 19, Praha 1, tel.: 224 233 562; GARMIN,

1078/1, Praha 1, tel.: 222 315 871; ROLEX, Pařížská 11, Praha 1, tel.: 224 810 890; TIFFANY & Co.,

www.garmin.cz; GUCCI, Pařížská 9, Praha 1, tel.: 222 316 091; HERMÈS, Pařížská 12, Praha 1,

Pařížská 10, Praha 1, tel.: 221 779 966

19.4.2013 11:08:32


STRANA 56

zoom

proč ne?! ee???!! – GOLF 2013 e?!

Konec zahálky, je čas protáhnout si tělo. Stylově, samozřejmě. Vyberte si sportovní výbavu přesně ve stylu Proč ne?! Hlavním tématem letošního roku je pro Hermès sport. Součástí jarní kolekce tak je i sada tří pétanque koulí v koženém obalu. Cena 20 100 Kč, prodává HERMÈS.

Německá značka Hugo Boss vyrábí nejen obleky, ale ve své řadě BOSS Green se soustředí na golf a další sporty. Pánské golfové boty jsou v univerzální černobílé kombinaci. Info o ceně v butiku, prodává HUGO BOSS.

Dekoraci na stůl s golfovým námětem navrhla pro Tiffany & Co. designérka Elsa Peretti. Podnos, týčko jsou ze stříbra, stejně jako míček, který je navrch zdoben bílými diamanty. Info o ceně v butiku, prodává TIFFANY & Co.

56-58 zoom.indd 56

19.4.2013 10:26:10


STRANA 57

Jezdecké černé holínky s 1,5centimetrovým podpatkem a ozdobným znakem domu Gucci z dámské kolekce. Cena 975 eur, prodává GUCCI.

Pétanque je francouzský národní sport, a tak ve výbavě nemůže zůstat pozadu ani módní dům Louis Vuitton. Taška ze světlé kůže a přívěskem na „cochony“ skrývá devět herních koulí potažených plátnem s typickým monogramem. Značka tyto sportovní speciality vyrábí na objednávku. Info o ceně v obchodě, prodává LOUIS VUITTON.

Speciální golfové hodinky Garmin Approach S3 obsahují údaje o více než třiceti tisících golfových hřištích. Databáze golfových hřišť se aktualizuje pravidelně čtyřikrát ročně. Během hry ukazují pomocí GPS, jaká je vzdálenost k jamce a přesný tvar greenu, měří délku jednotlivých ran a shromažďují údaje o hře. Dotykový displej lze ovládat i v rukavicích. Cena 6990 Kč, prodává GARMIN.

56-58 zoom.indd 57

Obal na badmintonovou raketu ve světlé variantě vzoru Damier pojme i sadu míčků a je k dispozici na objednávku. Info o ceně v obchodě, prodává LOUIS VUITTON.

19.4.2013 10:26:32


STRANA 58

zoom

proč ne?! – GOLF 2013

Sportovní značka Puma již několik let úspěšně rozvíjí spolupráci s avantgardním návrhářem Husseinem Chalayanem, který působí jako její kreativní ředitel. Dámské boty se skrytou platformou jsou součástí kolekce Black Label, která nabízí i doplňky navržené ve spolupráci s Alexandrem McQueenem či španělskou obuvní designérkou Chie Miharou. Cena 150 eur, prodává PUMA.

Přívěšek ve tvaru golfové hole z osmnáctikarátového zlata s míčkem z bílého zlata a diamantů. Cena 45 000 Kč, prodává TIFF FFANY & Co. TIFFANY

Dámská bunda značky Bogner je speciálně upravená pro hráčky golfu – střih umožňuje svobodu pohybu, materiály pak odvádějí pot a vlhkost a hráčku udržují v suchu a teple a kožené lemování dodává eleganci. Info o ceně v obchodě, prodává BOGNER.

Černé kožené jezdecké sedlo značky Gucci zdobí Č vyražená dvojitá G, symbol italské značky, která se dlouhodobě inspiruje světem koní a pravidelně pořádá parkurové závody Gucci Masters v Paříži, Hongkongu a New Yorku. Podbřišník a třmeny jsou v ceně. Cena 5800 eur, prodává GUCCI.

adresář

56-58 zoom.indd 58

ANNICK GOUTAL, Kosmetické delikatesy Madeleine, Dlouhá 10, Praha 1, tel.: 721 536 566,

tel.: 224 817 545; HUGO BOSS, Pařížská 19, Praha 1, tel.: 222 327 260; INSTITUT GUERLAIN,

AUDEMARS PIGUET, Pařížská 5, Praha 1, tel.: 222 312 230; BOGNER, Malé náměstí 4/138,

Dlouhá 704, 705/16, Praha 1, tel.: 227 195 330-1; LOUIS VUITTON, Pařížská 13, Praha 1,

Praha 1, tel.: 775 404 925; , Pařížská 4, Praha 1, tel.: 222 310 134; FENDI, Pařížská 12, Praha 1,

tel.: 224 812 774; , Pařížská 16, Praha 1, tel.: 221 890 380; PUMA, Palladium, náměstí Republiky

tel.: 226 216 570; GANT, pasáž Myslbek, Na Příkopě 19, Praha 1, tel.: 224 233 562; GARMIN,

1078/1, Praha 1, tel.: 222 315 871; ROLEX, Pařížská 11, Praha 1, tel.: 224 810 890; TIFFANY & Co.,

www.garmin.cz; GUCCI, Pařížská 9, Praha 1, tel.: 222 316 091; HERMÈS, Pařížská 12, Praha 1,

Pařížská 10, Praha 1, tel.: 221 779 966

19.4.2013 10:26:50


) " "- ! 0 &!, -/ " ! & ! ! ' )+ , . "- & $ ( 1 ( ,!, - ' - , ! " 0 1 + "-", (+&"!" ( # -. ,+! + , ! ($ / " "-/ .(+ ( -. & % ! " %

PN001287-1

HORIZ-ProÄ?Ne!? 4|13 2lay indd 1 pn_titulka_duben_GOLF.indd 3

5 4 13 13:57 15.4.2013 17:02:49


PN001257-1

pn_titulka_duben_GOLF.indd 4

15.4.2013 17:02:49


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.