Procne - may

proč ne?!

PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN

l i f e

BYDLENÍ

s t y l e

m a g a z í n

5 / 2 0 1 1

DOMA U ČESKÝCH ARCHITEKTŮ Osm předních architektů vypráví příběh svého vlastního domu.

PN tit kveten 2011.indd 1

9.5.2011 17:20:50

PN000829

PN000877

PN tit kveten 2011.indd 2

9.5.2011 17:20:59

* 1 ! $ ,7 $ ; $< ! 7 *$ % ,& ,1$4 ! *$!$ * 9 &+ 7:7$ 1$ $1$ 19&4 ! ,1*$ * 7< 9 ; , ! *$ ' *$ %#% 79! ; 1 !1$ &*6 $&! 7 $

,1 ! * $7: *$!$ * 6 &*7! , $,1 1! 1 1 $' $ 4 %#32 $ 4 4! ,1 *1/,1$& 79!4 $7 ! $< 4 $<"4 , 1 1 ! $ &$ ,$ ! , 4 + ! ' *$ %#2 797 *4 , $,1 1! 1 1 $ 1 &*$&6 4 *$!$ * 4 $ *! 7; ' 41$ *$; $ 4 !$7 &+ $ < 1 $! 4* ! ' *$ %#.# 47 !

1* &*7! *$!$ * , 41$ 1 : !

1 $7 ! '

* 1 !

9 4 7- ! 7:;! ! - 4 $,1 &+ $ :7 ! 7:- !' *4 ,7 1$7 7 79

7$7

$ $7 1

& 4 ! *$!$ * 9 &$; & ! $7 1

! 7:;! ! - $!,1*4 1 *6

*$ ! ' * 1 ! , ,1 $ ! $ 7 1 1 17 ! ,7 1 ' *$ %# 3 , ;*$ , 7!: $ 7 1 * , $ * 1 : + 1 &*$ 1$7$4 !

7 ! , $7 !: !$

- *$!$ * 9 &*$ , 41 ! , ! ! '

! ;!

& $16 !

- ! 6 *$!

41 9 , $ ! , ! ,

41 !1 : &* 7 $7 !: 7;1 1 ! ' &$ 4&* 4 , 1! & $19 7 ! $ 7: !: 1 : 1: 6 5 ,1! , ! 7 1- 1 : &+ ,7 1 '

* 1 ! $7 7! !: 17* $4 - $ $4 7 1 9 < 7$1! 6 < 1 ;& !$,1 &*$ 1 ,7$ &$, $,1 7 1$4 $ 7- ! ,1*$ 6 &*$ &*$ , $! 9' < ,$4 ,1 $! &$7 !

1

9 $ $

!1 !; 7! 4 &$4< 7 ! 7 ! 17* - &$ ! ' * 1 ! !

7 $ ! +, ;!

! ,7 1 1 * $, ;4 7- !9 ,7 $ 9 ,1*$ 9 , *1 1 *$!$ 1*4 $< $;! ! &*$ 8 ! ,&$ 7$,1 &+ ,!$,1' $!,1*4 1 + * 9 * 1 ! 7917$+ 7 ,1! ,1*$ !4 14*9

* =% ! &- 41$ 1 : *$!$ *

;

&, 1 $& 1 !9 *$!$ * 4' !1$ 79,$ 7: $!!: ( $1$*) &* 4 7 $ 4 *$!$ 1 1 *: 19& : &+ ,1 7 1 ;!

9' $ 4 , 7 *$ 4,1! &$4; * 7$ $1 ,!: $ == 1*6' $; $ !$41 , &*$ * 1 ! ! ! ! $ '

PN000843

PN05_3_9_obsah+editorial.indd 3

12.5.2011 23:56:58

PN000889

PN05_3_9_obsah+editorial.indd 4

12.5.2011 23:56:59

PN05_3_9_obsah+editorial.indd 5

12.5.2011 23:57:01

STRANA 6

editorial

proč ne?! – KVĚTEN 2011

O kráse šedivé zdi Vážené čtenářky, vážení čtenáři, nevím jak vám, ale mě šedivá barva nikdy nepřipadala příliš hezká. Člověk prý nemá vidět věci černobíle, ale šeď šedivá vždycky byla synonymem té největší nudy.

Představovala pro mě třeba ušmudlané nebe, ze kterého padají krůpěje vody.

Anebo ošklivé panelákové město plné unavených lidí.

Myšku, která si žije kdesi v černé díře.

Vzpomenu si na tohle své mlhavé snění vždycky, když vidím na fotografiích moderní architektury betonové zdi, které vůbec nepocházejí z tohoto nudného bezbarvého světa. Naopak, jako by byly barevné, hrály životem a svými prasklinami vyprávěly nesmírně zajímavé příběhy.

V tomto proč ne?! zaměřeném na bydlení vám dokážeme, že mnoho odstínů šedé má nejen v architektuře své kouzlo. A že se někdy vyplatí dívat na věci či lidi černobíle.

Přinášíme vám exkluzivní sérii setkání autora Petra Volfa a fotografa Davida Tureckého s předními českými architekty. Ale pozor, tentokrát přímo ve vlastních domech těchto autorů. Čeká vás i rozhovor s českým architektem se světovými zkušenostmi, Johnem Eislerem, spoluatorem obchodního domu Máj a spolupracovníkem Richarda Meiera.

Pořádně odvážné interiéry spatříte při pohledu zblízka do vily módních návrhářů Dolceho a Gabbany v italském letovisku Portofino. Ale nebojte se, pokud budete příliš oslněni zlatem, uklidní vás fotografie klasika černé a bílé Petera Lindbergha.

Ale hned jak si toto proč ne?! přečtete, zapomeňte na šedivou.

Přicházející léto bude totiž pořádně barevné.

V příštím čísle opět s obvyklou porcí módy, cestování a rychlých aut nashledanou.

Jan BABKA,

proč ne?!

PN000844

jan.babka@economia.cz

PN05_3_9_obsah+editorial.indd 6

12.5.2011 23:57:01

PN000844

PN05_3_9_obsah+editorial.indd 7

12.5.2011 23:57:02

obsah

STRANA 8

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Úhel pohledu: Architekti a jejich domy – 10 Osm předních českých architektů pozvalo na návštěvu svého domu autora Petra Volfa a fotografa Davida Tureckého.

Rozhovor: John Eisler – 24 Český architekt se světovými zkušenostmi a úspěchy v exkluzivním rozhovoru Petra Volfa.

Fotostory: Moje malé věci – 34 Krásné malé věci do vašeho krásného malého (anebo i velkého bytu) vybírala Klára Tománková a fotil Filip Šlapal.

10 Zblízka: Vila Dolceho a Gabbany – 38

24

Prohlédněte si letní sídlo excentrických italských módních návrhářů v jednom z nejkrásnějších míst italské rivéry.

Šéfredaktor Hospodářských novin: Petr ŠABATA Zástupkyně šéfredaktora pro proč ne?!: Lucie TVARŮŽKOVÁ Art director: Jan VYHNÁNEK Vedoucí magazínu proč ne?!: Jan BABKA Produkce: Tereza HORÁKOVÁ Spolupracovníci Autoři: Petr VOLF, Veronika MIŠKOVSKÁ, Jan MARKOVIČ, Klára TOMÁNKOVÁ Fotografové: David TURECKÝ, Jan SCHEJBAL, Filip ŠLAPAL Styling: Klára TOMÁNKOVÁ

Adresa redakce: Economia, a.s., Dobrovského 25 170 55 Praha 7, IČO 00499153 tel.: +420 233 073 002, fax: +420 233 072 005 přímé e-maily na členy redakce dle vzoru: jmeno.prijmeni@economia.cz

Inzerce: Zuzana TYLČEROVÁ, Head of Magazine Sales, mobil: +420 724 508 890, fax: +420 233 072 700 zuzana.tylcerova@economia.cz Věra ŠEVČÍKOVÁ, tel.: +420 233 071 782, mobil: +420 605 234 832, fax: +420 233 072 700 vera.sevcikova@economia.cz Ivana DRAHOTOVÁ, tel.: +420 233 071 784, mobil: +420 603 884 665, fax: +420 233 072 700 ivana.drahotova@economia.cz Martina KRUPIČKOVÁ, tel.: +420 233 071 304, mobil: +420 731 421 400, fax: +420 233 072 700 martina.krupickova@economia.cz

Fotoesej: Jeden den v Portofinu – 48 Slavný fotograf Peter Lindbergh si do italského Portofina pozval slavné umělce i sportovce, aby s nimi zachytil genius loci tohoto oblíbeného letoviska.

Bydlení: Komplexy na vysoké noze – 56 Jaké výhody oproti vlastním domům člověku poskytují městské rezidenční komplexy zjišťoval Petr Volf.

Autoview: Hacienda na kolech – 68 Bydlení na čtyřech kolech může být zajímavou alternativou u pro vaše letní cesty. Luxusní obytné vozy vám představí Jan Markovič.

Hodinky, šperky a parfémy – 74 4 Výběr krásných chronografů, prstenů a jarních vůní.

Zoom – 79

Hana POLUDVORNÁ, tel.: +420 233 071 795, mobil: +420 603 196 615, fax: +420 233 072 700 hana.poludvorna@economia.cz

Nejžhavější novinky, které byste určitě měli mít jako první. í.

Rudolf PAVLÍČEK, tel.: +420 233 071 765 mobil: +420 605 232 397, fax: +420 233 072 715 rudolf.pavlicek@economia.cz

Pokud chcete, aby vám neuniklo žádné další číslo magazínu, napište apište na procne@economia.cz a my vám každé nové proč ne?! připomeneme neme aňte e-mailem. Magazín proč ne?! má svou stránku na Facebooku. Staňte ignu se fanoušky a sledujte, co je ve světě luxusu, umění, módy a designu nového. Naše internetové stránky: life.ihned.cz

56 PN000908

TITULNÍ FOTOGRAFIE: Architekti Šárka a Marek SODKOMKOVI ve svém domě v Zadní Třebáni na fotografii Davida TURECKÉHO

32

PN05_3_9_obsah+editorial.indd 8

12.5.2011 23:57:03

PN000908

PN05_3_9_obsah+editorial.indd 9

12.5.2011 23:57:27

STRANA 10

úhel pohledu

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Můj dům, můj portrét TEXT: Petr VOLF – FOTO: David TURECKÝ

Když si architekt vytvoří vlastní dům, je to stejné, jako když malíř namaluje svůj velmi přesný autoportrét.

Jenom to trvá nepoměrně déle, výsledek je hmatatelný, trvanlivější – a dokonce obyvatelný.

Manželé Šárka Sodomková a Marek Sodomka mají společné studio (Sodomková Sodomka Architekti), Šárka předtím spolupracovala s Markétou Cajthamlovou a Marek s kanceláří D3A.

PN05_10_23_Archit_OK.indd 10

12.5.2011 22:18:59

STRANA 11

ŠÁRKA A MAREK SODOMKOVI A ZADNÍ TŘEBÁŇ Dům, který si vybudovali manželé architekti Šárka Sodomková a Marek Sodomka, patří k nejromantičtějším, jaké u nás v poslední době vznikly. Je těžké nepodlehnout jeho kouzlu: vlastně je to dvojdomek, protože v tom druhém žije sestra architektky, ale to jenom posiluje jeho veskrze pozitivní ladění. „Byl to pro nás velký tvůrčí impulz,“ vysvětlují. Stavbu můžeme pokládat za potvrzení latinského přísloví „Locus regis actum“, jež v češtině znamená „místo určuje děj“ a jímž se kvalitní architekti odnepaměti řídí. Pozemek byl totiž pokládán za „nepoužitelný ke stavebním účelům“: úzký, na velmi strmém zalesněném svahu, navíc obrácený na sever.

To jsou výchozí podmínky, které většinu stavebníků odradí. Pro architekta ovšem můžou znamenat výzvu. Sodomkovi z velmi komplikovaného místa vyždímali maximum. Výsledkem návrhu byly členité domy o různých výškových úrovních, které se položily na ocelovou konstrukci založenou na mikropilotech vyvrtaných do svahu. Jinak byly vystavěné ze dřeva smrku, jedle a modřínu. Připomínají útulné hnízdo, splývající s okolní přírodou, z něhož je nádherný rozhled do údolí Berounky. „Žije se nám tady skvěle,“ pochvalují si architekti, „líbí se nám, jak může les dovnitř a my k němu ven.

Každý den vnímáme něco nového, třebas teď kousek od okna hrdličku v hnízdě na vejcích.

Pro ději je to tady opičí ráj.“

PN05_10_23_Archit_OK.indd 11

12.5.2011 22:19:06

STRANA 12

úhel pohledu

proč ne?! – KVĚTEN 2011

PETR KOLÁŘ A SVINAŘE „Už ani nevím, kolik domů jsem si postavil,“ usmívá se architekt Petr Kolář (44), mimochodem bratr světoznámého fyzioterapeuta Pavla Koláře. „Bylo jich nejméně pět,“ postupně se rozpomíná. Podstatné jsou zejména domy číslo jedna a dvě.

První navrhl ještě jako student Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Dolních Chabrech, protože neměl kde bydlet. Byl to atriový dům na malinké parcele, částečně zakopaný pod zemí, se zelenou střechou. Vynikající věc. „Dvojka“ byl zase dům v kolonii Pod Kozincem, dodnes asi nejlepší obytný soubor, jaký byl v jednadvacátém století u nás postaven. Vše navrhoval s kolegou Alešem Lapkou a jako honorář tam dostal od developera dům, aby si mohl ověřit, jak bude moderní koncept, poskládaný ze šesti desítek neofunkcionalistických staveb, sloužit. „Moc se mi tam líbilo,“ pochvaluje si Petr Kolář, „ale chtěl jsem změnu. Rád na vlastní kůži zkouším různé druhy bydlení.“ Představuje mi zatím svůj poslední počin tohoto druhu, rekonstruovaný venkovský statek ve Svinařích.

Je v něm všechno, co člověku umožňuje pohodlný život. Klid a spousta místa. Bazén v někdejší stodole, pokoje pro hosty.

Nechybí zde samostatný ateliér, kde Petr Kolář pracuje, přijímá návštěvy a těší se z umění, jež dlouhodobě sbírá.

Petr Kolář má od roku 1996 (spolu s Alešem Lapkou) architektonické studio ADR. K jeho nejvýznamnějším realizacím patří budova veslařského klubu Slavia Praha, soubor rodinných domů Na Kozinci nebo golfový areál v Hostivaři.

PN05_10_23_Archit_OK.indd 12

12.5.2011 22:19:09

STRANA 13

Jiří Smolík (Vyšehrad Atelier) navrhuje rozmanité typy budov. Přestavba atria Fakulty stavební ČVUT svou futuristickou koncepcí získala mezinárodní renomé.

JIŘÍ SMOLÍK A TOČNÁ „Co pro mě vlastní dům znamená?“ zamýšlí se architekt Jiří Smolík (40). „Řekl bych, že završuje zhruba desetileté období, kdy jsem si mohl na vlastní kůži ověřit, že principy, které jsem vštěpoval klientům u spousty domů, skutečně fungují.“ Jiří Smolík se se svým kolegou Zdeňkem Rychtaříkem stali v jednadvacátém století špičkovými autory rodinných domů či vil v Čechách: dokážou je ojediněle včlenit do okolí, dobře pracují s místními souvislostmi, nesázejí na efektní okázalost. Podle Smolíka ale navrhnout vlastní dům bylo přece jen něco jiného. „Svazoval mě totiž fakt, že to musí být něco, co nebude tendenční, prvoplánově líbivé. Představoval jsem si něco

PN05_10_23_Archit_OK.indd 13

jednoduchého, bezúdržbového a samozřejmě levného, něco, co bude mít stejnou kvalitu nyní i za dvacet nebo padesát let.“ Jak řekl, tak udělal. Dům dostal tvar šupinaté kostky, která v sobě ukrývá pět místností. Fasáda je chráněná plechovými šablonami v odstínu matně šedé, čímž dosáhl snu každého, kdo se musí starat o vlastní dům: nepotřebuje již vůbec žádné pozdější „ošetřování“.

Mimochodem, je úplně stejný jako na prvotních počítačových vizualizacích, během stavby nedošlo k viditelné odchylce! Svému majiteli dělá radost. „Když přijíždím domů a zpoza stromů se vyloupne náš dům, tak mě baví jej pozorovat. V každém ročním období i počasí a světle působí jinak.“

12.5.2011 22:19:14

STRANA 14

úhel pohledu

proč ne?! – KVĚTEN 2011

JAN AULÍK A KUNRATICE Návrh vlastního domu nakreslil architekt Jan Aulík, když mu bylo sedmačtyřicet. V nejlepších letech, v plné síle. Ze sebevědomé stavby je znát, že byl také ve skvělé architektonické formě. Nachází se na samém kraji obytného souboru Na Lhotách, na jehož projektu se významně podílel Petr Kolář, nicméně Jan Aulík měl možnost nekupovat „hotovku“ – mohl přijít s vlastním projektem. Pro lokalitu blízko Kunratického lesa to bylo jenom dobře, protože tahle sympatická vila obohacuje její pravidelně řezaný výraz. Při procházce úhlednou kolonií si jí nelze nepovšimnout. „Když jste jednou architekt, nakreslit pro sebe a svoji rodinu barák zase není tak těžké. Není se čeho bát, je to vlastně to nejpřirozenější, co můžete udělat,“ říká Jan Aulík o pocitech, když se stal sám sobě klientem. Působí jako architekt, který naprosto přesně ví, co dělá, a vše má pod kontrolou. „Nejhorší stavy jsem zažil až během samotné stavby, když se dům dodělával, protože jsem viděl, jak mají někteří řemeslníci tendenci práci odbýt.“ Dům byl vymyšlen tak, aby se obracel k lesu, takže z této strany se může naplno otevřít. Díky tomu má interiér výborné světelné podmínky, v této části se odehrává hlavní rodinný život.

Klidová zóna je na opačné straně. Na podobě interiérů se výrazně podílela Markéta Aulíková, architektova žena.

Z tvorby Jana Aulíka (studio Aulík Fišer architekti) jsou zásadními počiny moderní administrativní objekty BB Centra v Praze, které vznikly kolem pražské severojižní magistrály.

PN000881

PN05_10_23_Archit_OK.indd 14

12.5.2011 22:19:19

STRANA 15

PN000881

PN05_10_23_Archit_OK.indd 15

12.5.2011 22:19:27

STRANA 16

úhel pohledu

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Karel Mrázek (ateliér KAAMA) je autorem progresivních bytových domů (Záběhlice, Nový Prosek 1), administrativních budov (Prosek Point) nebo urbanismu obytného souboru Velká Skála.

k architektuře,“ vysvětluje Karel Mrázek, který se stejným zaujetím jako o domech dokáže hovořit o horolezectví nebo o výpravách na horských kolech kolem italského jezera Lago di Garda. Z Kobylis, které leží na severu Prahy, zase vyráží na silničním speciálu. Všechno chce svoje. Protože si vybudoval ateliér ve vlastním domě, neztrácí čas dojížděním, a může ho věnovat podstatným záležitostem. Bydlí i pracuje v něm už skoro deset let. Během realizace přišel na zásadní poznatek: „Pokud se do vlastního domu nastěhujete ještě před dokončením, nikdy jej nedokončíte.“ Přiznává, že se proto raději stěhoval o rok později, než předpokládal.

PN000899

KAREL MRÁZEK A KOBYLISY Architekt Karel Mrázek (53) získal i mezi svými velmi puntičkářskými kolegy pověst perfekcionisty. Všechno dotahuje do nejmenších detailů, nic neponechává náhodě. Říká, že se počítá jenom výsledek. Na okolnosti vzniku stavby se zapomene. Pokaždé když se pouští do nového projektu, myslí na hmatatelnou stoupu, kterou po sobě zanechává. Jeho vila postavená na skalním ostrohu v pražských Kobylisích, kde dříve bývala zahrádkářská kolonie, může sloužit jako příklad takřka dokonalého architektonického i stavařského ztvárnění.

Byl to záměr. „Chtěl jsem demonstrovat, jak přistupuji

PN05_10_23_Archit_OK.indd 16

12.5.2011 22:19:28

PN000899

PN05_10_23_Archit_OK.indd 17

12.5.2011 22:19:34

STRANA 18

úhel pohledu

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Anna Kovářová má od roku 1996 vlastní architektonické studio. Její doménou je oblast bydlení a rekonstrukcí, ale navrhla také například hasičskou zbrojnici.

Dlouhodobě řeší urbanismus Dolních Břežan.

PN000915

ANNA KOVÁŘOVÁ A VELKÝ PĚČÍN „Je to jiné,“ vysvětluje Anna Kovářová (37) rozdíl mezi navrhováním domu pro sebe a pro ostatní klienty. „Nejdřív musím poznat, jak žijí a co od svého bydlení očekávají. Každý rodinný dům pak tak trochu vypadá jako jeho majitelé, i když jsem pod ním podepsaná já. Kdežto když kreslím dům pro sebe, tohle poznávání samozřejmě odpadá. Nikomu nemusím vysvětlovat, co kam dám a proč. Zvyky vlastní rodiny znám dokonale. V tom je to pro mě určitě jednodušší.“ Anna Kovářová si zatím postavila dva domy. První vznikl v Dolních Břežanech v době, když ještě studovala architekturu. „Byl to obrovský stres, všechno se zdálo nemožné. Pochopila jsem, že musím nejenom na začátku vymyslet jasnou architektonickou koncepci, ale také ji držet v průběhu stavby.

A mimo jiného jsem se naučila svářet.“ O několik let později – už mnohem zkušenější – si navrhla dům ve Velkém Pěčíně, v němž tráví s rodinou volný čas.

Na čtyřhektarovém pozemku v utěšené krajině mohla zvolit formu přehledného přízemního domu. „Je bez kompromisů.

Posunula jsem se k minimalismu, čistým a jasným formám – s nadsázkou k funkcionalismu mého dědy Lubomíra Šlapety.“

PN05_10_23_Archit_OK.indd 18

12.5.2011 22:19:34

PN000915

STRANA 19

PN05_10_23_Archit_OK.indd 19

12.5.2011 22:19:40

STRANA 20

úhel pohledu

proč ne?! – KVĚTEN 2011

PETR HÁJEK A LETNÁ Plechové kontejnery, které architekt Petr Hájek (41) vklínil do střechy a krovu činžovního domu na pražské Letné, jsou jedním z nejoriginálnějších příkladů, jak se dá „staré“ propojit s „novým“. Architekt jednak prokázal svůj talent, jednak si vyřešil problém s bydlením.

Původně chtěl v Praze postavit rodinný dům, ale protože se ceny pozemků ukázaly jako neúnosně vysoké, rozhodl se pro zakoupení podkrovního prostoru. Bylo to nepoměrně levnější.

Jisté omezení navíc generuje překvapivé nápady. „Přestal jsem se na půdy dívat jen jako na podkroví, které se zevnitř zateplí a udělá se z toho další byt,“ přibližuje architekt způsob svého uvažování. „Chtěl jsem dům a rozhodl jsem se, že budu se střechou nakládat jako se stavebním pozemkem. Jako by to byla volná louka.“ Výsledkem byla realizace domu postaveného na jiném domu, přičemž byla splněna zásadní podmínka úředníků z odboru památkové péče, že z ulice nesmí být nic, co bylo nově přidáno, patrné. Ze dvora už to nevadilo. Je to chytré a elegantní řešení, které ukazuje cestu, jak podobné vstupy současné architektury do starší zástavby řešit. Že do čtvrtého poschodí musí po svých, architektovi nevadí. Bere to tak, že si alespoň zlepší svou fyzickou kondici, a až mu jednou budou docházet síly, prostě se odstěhuje do nižšího patra.

PN000914

Petr Hájek má vlastní kancelář od roku 2009, předtím pracoval ve studiu HŠH (Hájek, Šépka, Hradečný). Z klíčových realizovaných projektů: arcidiecézní muzeum v Olomouci, vila v Berouně, vila Hermína. Soutěž na Národní knihovnu: třetí místo.

PN05_10_23_Archit_OK.indd 20

12.5.2011 22:19:40

(.B&=B)DPLO

HPLUDWHV FRP F]

STRANA 21

=ShWN\ QD SUh]GQLQ\

PN000914

3URWR]H FHVWRYhQs V GÅWPL VL PÁ]HWH VNXWHÁQÅ X]sW

9D²H URGLQQh GRYROHQh ]DÁsQh QD SDOXEÅ (PLUDWHV 8]LMWH VL VSHFLhOQs VOX]E\ XUÁHQo GÅWHP 'ÅWVNo ILOPRYo NDQhO\ 79 SRÍDG\ D VSRXVW\ KHU VSHFLhOQs PHQX D PQRKR GDO²sFK SÍHNYDSHQs NWHUo SRWŲs L URGLÁH

)O\ (PLUDWHV .HHS GLVFRYHULQJ

6YUwIJTE NA MÄRU sITÀ BALÄ¿KY PÏI MEZIPÏIST¸NÄ V $UBAJI JIw OD 53$ ZA NOC $ALsÄ INFORMACE ZÄSK¸TE U SVÀ CESTOVNÄ KANCEL¸ÏE NEBO U SPOLE¿NOSTI %MIRATES NA EMIRATES COM CZ NEBO NA TELEFONNÄM ¿ÄSLE #ENA JE PLATN¸ PRO ODLETY Z 0RAHY A ZAHRNUJE VEsKERÀ DANà A LETIsTNÄ POPLATKY 4ARIF PODLÀH¸ ZVL¸sTNÄM PODMÄNK¸M

PN05_10_23_Archit_OK.indd 21 (.B&=B)DPLO\B7UDYHOB [ DEIB,62B9 BOS LQGG

12.5.2011 22:19:48

STRANA 22

úhel pohledu

proč ne?! – KVĚTEN 2011

ALENA ŠRÁMKOVÁ A JENŠTEJN Architektka Alena Šrámková si svůj první dům darovala až k osmdesátým narozeninám.

Do té doby takovou potřebu nikdy necítila, bydlela v šestipokojovém bytě v Praze, jenže když nájem neúnosně stoupl, tak se rozhodla jít do vlastního. Dům vyrostl jako součást rodinného sídla, které začali její předkové v Jenštejně budovat už v devatenáctém století; přes dvůr bydlí její dcera – také architektka - takže může být kdykoliv v kontaktu s vnoučaty. Alena Šrámková miluje velkoryse budované prostory, v nichž se člověk může rozmáchnout a necítí se stísněný. Podle ní platí, že kdo v takovém prostředí vyrůstá, kladně se to podepíše na jeho charakteru. „Kdyby to šlo, nejraději bych bydlela v kostele,“ svěřila se. „Myslím, že bych to zvládla.“ Její dům má v sobě určitou asketičnost. Směrem do vsi je spíše uzavřený, zato do dvora je co nejvíce otevřený, vrcholí sedlovou střechou. Je to sice tradiční forma, ale ztvárněná s noblesní čistotou. Uvnitř – pod vysokým stropem – se návštěvník cítí skoro jako v kapli. „Já jsem pro pečlivost detailů, ale nesmí se nad jedním sedět měsíc, to nemá cenu. Místo toho se mají číst knížky nebo hrát na klavír,“ říká Alena Šrámková. Obojí – ani knížky, ani klavír – v domě, který svou čistou formou může sloužit jako příklad archetypu konfrontovaného s jednadvacátým stoletím, nechybí.

Alena Šrámková (Šrámková Architekti) je legenda české architektury. Je podepsána pod návrhem budovy ČKD na Můstku, nového vestibulu Hlavního nádraží nebo nové budovy Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze

PN000911

PN05_10_23_Archit_OK.indd 22

12.5.2011 22:19:49

STRANA 23

* +/ 31 " 3 +/ 3# +'%/* 1 # /

+ 6 /) 3+/1'1 + !#6 ) 3 # 3 +/ 3#6 +'%/* 2 7# 1 # /( %" +'%/* / /% 7# 5 +%1 # 3)%'+ " /) 1 7 +/%1' #5 8 $9 ! / #5# + + # " "% %1 + 7# " / / ,/ 7 7# /% 5 ') 3 '* +/ 3%3 # + #%3 ! # %" %)/( 1 # / #%1 7 # 3 ') )%3 #6 7# 3 " 1 ! + "28 / + 7# %1 1 # / + / / # !, # )% #6 /)7 3 %1+ 1 ! #+ 1 7%7 " %)+ 1 3 + 1 36 )+ 1 #%3 / 3 + ) '1 ! ( # + % %# !6" 36+! " , ! (# ) - ) ( !$ %( ,) , ( , ( , $ % )" ( , %-%( # /, ) ,/ ) ) !( / , . !( , ($ !# %( #)

)0 , ( % - ,- !$ . %! !$ & # %( / ! , $ " 0 , ( / ) %! ($ ) # ( !$ % )& %(, "

-/ )& ( ($ , ) '5)% !5/ %1 %) %37 1,#%1 /)%1 1 1 # / &&9- % $ ) -(#. ) !# !(

,.% " %( ( %! ( #. , % ! , . !# % ! #- !$ $ ( (# ) - ( ! ( % ) !# !# ! ! # +" /!# , * #0 !$ %! , , $ % % . ! ,# #( % !) % !# ( ( % ! ,.%),-"

'

& ($ ( % !# % ) ., (# ) ,-/ )& ( !-# -( ) (# ) ) 1 # / &&9- % % %( %-%( "

! #) 09 $$9 + "

444( 1 # /( 7 PN000911

PN05_10_23_Archit_OK.indd 23

12.5.2011 22:19:55

rozhovor

STRANA 24

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Od obchodního domu Máj se dostal až do nejužší světové architektonické extratřídy. Český architekt s anglickým jménem

John Eisler

pracoval dvacet let ve světoznámé newyorské kanceláři Richard Meier and Partners. Jeho práce jsou vidět od Los Angeles přes Řím až po Tokio.

Teď je zpátky v Praze, kde před čtyřiceti lety jako talentovaný člen libereckého architektonického studia Sial začínal.

TEXT: Petr VOLF – FOTO: David TURECKÝ

N

avrhoval například interiéry Gettyho centra v Los Angeles nebo budovu dějin umění na Yale University v New Havenu.

Vrcholem jeho účinkování byl projekt Jubilejního kostela v Římě, kde v mezinárodní soutěži uspěl v konkurenci legendárního Tadaa Anda, Franka Gehryho či Santiaga Calatravy. Architekta jsem navštívil v jeho ateliéru na pražské Letné, kde u klasického rýsovacího prkna vznikl loni dokončený a oceňovaný soubor tří domů s loftovými byty v Bubenči. Povídali jsme si spolu v sobotu, protože jinak nemá čas: jako člověk, jemuž se povolání stalo koníčkem, řeší architekturu čtyřiadvacet hodin denně.

Bylo vám teprve šestadvacet, když jste začal spolu s Martinem Rajnišem a Miroslavem Masákem projektovat obchodní dům Máj, jednu z nejlepších českých staveb sedmdesátých let minulého století. Něco takového dnes zní jako pohádka. Jak se vám to povedlo?

Byl jsem na správném místě ve správnou dobu. Maturoval jsem v sedmnácti a architekturu na technice jsem absolvoval ve třiadvaceti letech.

PN05_24_33_rozhovor_OK.indd 24

12.5.2011 22:17:45

STRANA 25

PN05_24_33_rozhovor_OK.indd 25

12.5.2011 22:17:56

STRANA 26

Potom jsem měl štěstí v Karlu Hubáčkovi, který mi – a nejenom mně – dal příležitost. To se projevilo právě v případě Máje. V roce 1972 jsme vyhráli soutěž na obchodní dům na Národní. Dostali jsme se do výjimečné situace, která byla podmíněna dobou. Když se po relativně složitém procesu vybral švédský dodavatel, který měl obchodní dům postavit, vyvstala otázka, kdo pojede do Švédska spolupracovat s firmou ABV na prováděcím projektu. Mirek Masák neměl pas, Martin Rajniš musel na vojnu, a tak jsem byl nominován já. Z pohledu schvalujících ministerských byrokratů jsem asi ještě žádný škraloup neměl, uměl jsem anglicky a tak jsem najednou ve Švédsku rozhodoval o stavění Máje.

Máj byl váš první dům, který jste projektoval?

První, který se realizoval.

Máj je legendární stavbou, v roce 2006 – třicet let po jeho dokončení – se stal nejmladší nemovitou kulturní památkou… Ačkoliv už se jmenuje dávno jinak podle firmy, která v něm obchoduje, tak mu stejně nikde neřekne jinak než Máj. Nedávno byl rekonstruován - jak jste s výsledkem spokojený?

Zasloužil by si trochu jiný přístup. Potřeboval by, aby se posunul více do dnešní doby. Myslím, že je to silný dům, ale někdy silný způsobem, který mu mírně škodí. Jeho síla by podle mého názoru mohla umožnit jeho transformaci do podoby domu, který by skutečně odpovídal dnešní době, a sloužil by jako katalyzátor pro celé území, kde stojí.

Navíc poté, co bude hned vedle něj dostavěno Copa Centrum, se vytratí původní myšlenka, že by oba domy měly mít pasáž, která by je spojovala. To je škoda.

Tento kus města by si zasloužil něco, co bude nejenom brát energii z okolí, ale současně vyzařovat energii směrem ven, ale když jsou tam dva solitéry, které se k sobě v podstatě staví zády, samo o sobě to předurčuje, že k tomu nemůže dojít.

Před několika lety jsme s Masákem a Rajnišem udělali studii rekonstrukce Tesca, která se zabývala právě těmito aspekty a hledala na ně odpověď – předpokládali jsme v ní i zásahy do výšky domu ve Spálené ulici i zásahy do fasád a pasáže. Chtěli jsme také zapojit střešní terasové prostory do celkového organis-

PN05_24_33_rozhovor_OK.indd 26

rozhovor mu. Kupodivu se Tescu návrh líbil, ale odložilo jej na vedlejší kolej s tím, že je příliš nákladný, ale že se možná využije v budoucnosti. To ale s největší pravděpodobností nikdy nenastane. Ale stálo by to za to.

Jak jste se vlastně dostal do kanceláře architekta Richarda Meiera?

Poprvé jsem se s ním setkal v roce 1980 při prezentaci soutěžního projektu na přestavbu části berlínské čtvrti Tegel, který jsme vytvořili v Sialu. Odvezli jsme návrh do Berlína a představili jej porotě, jejímž členem byl mimo jiné i Richard Meier. Získali jsme druhou cenu, a když jsem si potom s Meierem povídal, tak jsem se ho zeptal, jak to v jeho kanceláři funguje. A on mi nabídl, že se můžu přesvědčit na vlastní oči, stačí přijet do New Yorku. O pár měsíců později jsem dostal pozvání. Pak to trvalo tři roky, než mi byl umožněn časově omezený výjezd. Po půl roce v New Yorku jsme se teprve začínali orientovat, ale s jídlem roste chuť a nám přišlo hloupé vrátit se, aniž jsme něčeho dosáhli. Ačkoliv jsem od českých úřadu nedostal povolení si pobyt prodloužit, už jsme v Americe se ženou a s dětmi zůstali.

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Dědeček byl během druhé světové války poradcem Churchilla a také vydavatelem magazínu The Economist.

Jaký první dojem jste měl z New Yorku, když jste tam přijel jako šestatřicetiletý architekt?

Když jsem přijel v dubnu 1983 do New Yorku, měl jsem v kapse sedmdesát dolarů, ale přesto jsem si řekl, že budu marnotratný a pojedu z letiště taxíkem.

Nechtěl jsem jet metrem a připravit se o pohled na město. Bylo to dost rozmařilé a neuvážené, protože ty peníze mi měly vydržet poměrně dlouhou dobu…

Když jsem pak přes Queensborough Bridge přejel na Manhattan, byl jsem ohromen sílou a energií, která z města přede mnou vyzařovala. Koncentrovaná moc vysokých budov, jejich mohutné partery, ulice mezi nimi… na tenhle první vjem nikdy nezapomenu. Mimochodem, zažijete ho, když podniknete lodí okružní plavbu kolem Manhattanu. Je to úchvatné a působivé bez rozdílu věku.

Když jsem později vzal na Circle Line děti, kterým bylo šest a osm let, trochu jsem se obával, že se budou nudit, ale ony nepohnutě seděly a dívaly se před sebe na dechberoucí panoráma. Úplně stejně jako já ve třiaosmdesátém roce…

12.5.2011 22:18:07

STRANA 27

Meier, nositel Pritzkerovy ceny, patří mezi světově nejvyhledávanější architekty. Jaká s ním byla spolupráce?

Bezvadná. Bylo to sice náročné, ale každý úkol či projekt byl výzvou, která člověka nutila neustále se zlepšovat a učit. Především to pro mě byla možnost pracovat v inspirativní architektonické kanceláři – pro to, čemu jsem se věnoval, fungovala jako katalyzátor. Měl jsem velikánskou míru zodpovědnosti, kterou nedostal každý, ale já jsem měl to štěstí, že jsem byl zodpovědný za řadu projektů a za vytváření mnoha věcí, k nimž bych se možná jinak nedostal.

Za vaše vrcholné dílo, které jste v Meierově kanceláři vytvořil, je pokládán Jubilejní kostel v Římě, otevřený v roce 2003. Vznikl po vítězství v soutěži, jíž se zúčastnila výjimečně kvalitní konkurence. Co pro vás tenhle obrovský úspěch znamenal?

Hlavně to pro mě byla fascinující zkušenost a příležitost navrhnout stavbu, která se svým posláním, obsahem i formou lišila od ostatních. Po více než dva roky jsem jezdil skoro každý měsíc do Říma na pracovní porady s klientem, kterým bylo vikářství římské. Neměli žádná vstupní dogmata, na nichž by trvali. Jejich otevřenost byla neuvěřitelná. Skoro jako by chtěli, abych svobodně interpretoval jejich manuál pro navrhování kostelů, v němž se píše, co má obsahovat nový kostel a podobně. Jeden detail za všechny. Křížovou cestu, jakkoliv je to neobvyklé, jsme navrhli nikoliv jako figurativní, ale jen s použitím textu.

Tenkrát byl papežem Jan Pavel II. Zúčastnil se osobně slavnostního otevření kostela?

Na inauguraci nebyl, ale my jsme měli možnost zúčastnit se audience u papeže ve Vatikánu. Audience se účastnilo asi pětadvacet lidí, zástupci vikářství, naši klienti, ale většinou to bylo pro sponzory, většinou dodavatele, kteří nabídli, že budou výstavbu kostela částečně financovat.

Richard Meier byl rozvedený, tak šel na audienci sám, já jsem šel se svou ženou. Prezentovali jsme model kostela a byli nervózní z toho, že v sále bylo málo světla, a na model v padesátině nebylo dobře vidět. Ale pak bylo vše jinak, do sálu vtrhla vatikánská televize s reflektory a najednou bylo spousta světla a model se rozzářil. A pak vstoupil Jan Pavel II. Moment, kdy jsem mu byl tváří v tvář představen jako designér projektu a on se mi podíval do očí, byl pro mě neobyčejně velmi silný – až jsem z toho byl překvapen, jak intenzivní okamžik to byl.

Proč jste se rozhodl Meierovu kancelář opustit? Chtěl jste se vrátit domů?

To nebylo hlavním důvodem, i když myšlenka návratu mě a moji ženu nikdy neopouštěla, nebral jsem to tak, že budu v New Yorku až do konce života. Svoji roli sehrálo také to, že jsem pracoval v kanceláři Richarda Meiera, která je výhradně jeho. Když jsem zjistil – podobně jako jiní, starší kolegové přede mnou – že nemíní vztah mezi námi jakkoliv formalizovat, abych mohl s jeho firmou spojit svou další budoucnost, tak jsem odešel. Byl jsem sice společníkem, Design Partner, ale nikoliv spolumajitelem.

PN000855

PN05_24_33_rozhovor_OK.indd 27

12.5.2011 22:18:07

STRANA 28

rozhovor Bral jsem to jako signál, že bych měl zase po dvaceti letech změnit život. Ostatně do Ameriky jsem nejel proto, abych se stal Meierovým partnerem: chtěl jsem si vyzkoušet, jestli jsem schopen profesionálně obstát v zemi, kde se pěstuje architektura na nejvyšší úrovni. O to mi šlo.

»Tatínek v létě 1948 zavezl mou maminku na výlet do Čech, které vypadaly nádherně.

Přesvědčil ji, že je čeká zajímavý život.«

Vždycky když jsem psal o stavbách, které jste navrhoval, a uváděl vaše jméno John Eisler, musel jsem často vysvětlovat, že nejste cizinec, ale Čech, který se narodil v Londýně a jehož maminka je Angličanka. Jak se váš tatínek Pavel Eisler dostal do Anglie?

Můj otec maturoval na gymnáziu ve Štěpánské ulici v Praze v roce 1938. Po absolutoriu odjel na letní studijní tábor do Anglie. Tam jej zastihla příprava Mnichova, pak samotný Mnichov, takže tam zůstal a velice brzy se dostal do okruhu lidí kolem nakladatelství Victor Gollanz, které bylo známé svým silně levicovým zaměřením a nekompromisním odsuzováním mnichovského diktátu. Otec uměl výborně anglicky, byť zpočátku s přízvukem, seznámil se s touto skupinou lidí, a protože měl charisma, které ho provázelo celý jeho život, stal se velice brzo jedním z mluvčích jezdících po Anglii a přednášejících na veřejnosti proti politice appeasementu a Mnichovu. Když v září 1939 vstoupila Anglie do války, hlásil se otec do budoucí čsl. vojenské jednotky. V roce 1940 se stal členem české jednotky u britské armády, kde pak zůstal až do ledna čtyřicátého pátého roku, kdy byl v Dunkirku postřelen. Mezitím se stačil seznámit s mou matkou…

Zúčastnil se vylodění ve Francii?

S československou jednotkou přiřazenou k britské armádě se vylodil u Dunkirku.

Nešťastnou náhodou jej vážně zranil jeden z jeho kolegů při zatýkání německého důstojníka: klopýtl, v pádu zmáčkl spoušť nezajištěného samopalu a prostřelil mu břicho. Naštěstí byl nastavený na jednotlivé dávky. Otce odvezli do kanadského polního lazaretu, a jen díky tomu, že Američani a Kanaďani měli nový zázračný lék, penicilin, otec přežil. Po válce pak od roku 1945 do roku 1948 pracoval pro OSN v Londýně, New Yorku a v Ženevě – nejprve jako novinář, později jako ekonom a tajemník.

Proč se rodiče vrátili do Československa, kde proběhl komunistický puč?

PN05_24_33_rozhovor_OK.indd 28

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Rodiče to samozřejmě zvažovali. Vzhledem k tomu, že otec byl levicově zaměřený idealista, rozhodl se vrátit do domova, který opustil před válkou jako osmnáctiletý kluk. S matkou si v létě 1948 udělali výlet do Čech, které vypadaly nádherně, a přesvědčil ji, že je čeká zajímavý život.

To mi byly dva roky. Otec, plynně hovořící nejméně čtyřmi jazyky, začal pracovat v národohospodářském odboru kanceláře prezidenta republiky. V roce 1951 – jako nekomunista – pod vlivem začínajících zatýkání a politických procesů z kanceláře odešel. Začínala doba represí, jeho bývalý šéf byl popraven. Otec jeden čas dokonce pracoval v kladenských dolech, poté se vyučil soustružníkem a pracoval několik let v ČKD Sokolovo. Bez práce v oboru byl až do roku 1957, kdy dostal na Vysoké škole ekonomické místo knihovníka – dodnes je tam knihovna Pavla Eislera, kterou darovala škole moje matka po roce 1966, kdy otec zemřel při horolezecké nehodě v Alpách. Maminka, koncertní houslistka, žila v Praze až do otcovy smrti, ale po ruské invazi v osmašedesátém se rozhodla do Anglie vrátit. Dnes je jí pětadevadesát a pořád dochází do centra hudební terapie v Londýně, kde desítky let pracovala.

Slyšel jsem, že je vaše maminka urozeného původu. Je to pravda?

Její otec, Walter Thomas Layton, byl skutečně lordem, dědičný titul dostal za zásluhy. V období první světové války pracoval jako poradce ministerského předsedy Lloyda Georgea, během druhé světové války byl poradcem Churchilla a také byl vydavatelem magazínu The Economist.

Jak vnímáte svou identitu?

Jsem Čech, ale Anglie je pro mě druhý domov. Je skoro těžké rozlišit, co je má mateřská země, přestože jsem tam nikdy souvisle nežil, kromě dětských prázdninových pobytů u příbuzných, což ostatně bylo možné až od roku 1955. Dodnes si říkám, jestli jsem ve svém životě neměl spojení s Anglií využít víc, ale s tím už nic nenadělám.

Lorda Laytona jste znal osobně?

Samozřejmě. Byl to nesmírně impozantní člověk, trochu jsem se ho bál. Byl velice tichý, nevtíravý. Ikdyž to byl vůdčí typ a významný muž, tak to v rámci rodiny nikdy nedával najevo. Nevnucoval se. Dodnes

12.5.2011 22:18:08

PN000913

STRANA 29

PN05_24_33_rozhovor_OK.indd 29

12.5.2011 22:18:10

STRANA 30

rozhovor mám knížku s jeho věnováním, kterou napsal o své ženě poté, co zemřela: je to jeden z nejkrásnějších příběhů o vztahu dvou lidí, jaký jsem kdy četl.

Chtěl jste být vždycky architektem?

V patnácti jsem chtěl být muzikant, hrál jsem na klavír a klarinet, fascinoval mě jazz. V posledním ročníku střední školy jsem dělal zkoušky na konzervatoř, ale nějak jsem si během nich uvědomil, co jsem v podstatě už věděl předtím: že na to, abych byl skutečně významným muzikantem, asi nemám. A tak jsem se rozhodl pro architekturu, protože to byla od začátku moje druhá volba.

JOHN EISLER (65) Narodil se v roce 1946 v Londýně.

V roce 1969 ukončil studia oboru architektura na ČVUT v Praze. Potom pracoval v libereckém ateliéru Sial, v němž setrval do roku 1983, kdy odešel do Spojených států, kde působil v ateliéru Richard Meier and Partners. V roce 2003 založil v New Yorku vlastní kancelář John Eisler Architect. V roce 2006 se vrátil do Prahy. V témže roce byl jmenován členem Umělecké a vědecké rady Fakulty architektury ČVUT. Jeho manželkou je známá designérka Eva Eisler.

Z vybraných realizací z doby, kdy působil v SIAL: Obchodní dům Máj (1975, s M. Masákem a M. Rajnišem), bytový dům IBA v Berlíně (1985, spolu s J. Suchomelem a E. Přikrylem). V kanceláři Richarda Meiera: Uměleckoprůmyslové muzeum ve Frankfurtu nad Mohanem (1984), Bridgeport Center v Connecticutu (1989), Museum of Television and Radio v Beverly Hills, Kalifornie (1996), Getty Center v Los Angeles (interiéry, 1997), Jubilejní kostel v Římě (2003), Eurotel, Praha-Pankrác (2004), Muzeum Ara Pacis v Římě (2006). John Eisler Architect, Praha: 12 Lofts, PrahaBubeneč (2010).

PN05_24_33_rozhovor_OK.indd 30

Co bylo klíčovým impulzem, který ve vás podnítil opravdový zájem o architekturu?

V britských novinách Observer, které jednoho dne přinesl otec ze školy, jsem našel výzvu, kterou se hledali dobrovolníci z celého světa na vykopávky na izraelské Masadě u Mrtvého moře. Napsal jsem tam a po měsíci jsem dostal odpověď, že mě vybrali za dobrovolníka a že se mám 4. ledna 1964 dostavit do Berševy, odkud nás autobus odveze na Masadu – tam stávala v době Krista pevnost postavená králem Herodesem, a právě ona byla předmětem rozsáhlých vykopávek. Skončil jsem semestr, dokonce jsem to zvládl předčasně. Sehnal jsem si výjezdní doložku, řecké, jugoslávské a izraelské vízum. Naši mi půjčili pět set korun na jízdenku vlakem do Atén a jeden z mých strýců z Londýna mi věnoval lodní jízdenku z Pirea do Haify. Pak jsem jel stopem do Jeruzaléma a z něj do Berševy, kde byl sraz. V Masadě jsem se tři týdny věnoval odhalování základů pevnosti a potom jsem odjel na sever do dvou kibuců, kde jsem vždycky několik týdnů pracoval, sbíral slepičí vajíčka nebo trhal pomeranče. Narazil jsem tam na Poláka – stavitele – a tenhle nemluvný Polák mě vyzval, abych s ním jako student architektury jezdil po osadách, ve kterých měl na starosti jednak výstavbu domů pro jejich obyvatele, jednak komunitní centra a výrobní dílny a stavby. To byla chvíle, kdy jsem si uvědomil, proč chci být architektem.

Bylo to strašně moc inspirativní: lidmi, přírodou, historií a současností, všechno dohromady tvořilo něco těžko popsatelného.

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Když jsem dělal rozhovor s brazilským architektem Oscarem Niemeyerem, zeptal jsem se ho, jestli neměl strach, když v novém hlavním městě Brasílii navrhoval během jednoho roku všechny zásadní správní budovy.

Odpověděl mi: „Na strach a pochyby nebyl čas.“ Jaké pocity máte při začátku nového projektu?

Architektura je řehole a nese s sebou neuvěřitelnou zodpovědnost, k níž ale člověk dorůstá. Čím víc si to uvědomuje, tím víc mu dochází, jak závažné jsou kroky, které dělá. Stává se mi, že se ráno probudím s děsem v hlavě, že jsem něco opomněl nebo nedotáhnul, ale když pak vezmu do ruky tužku, je všechno najednou jaksi jednodušší. Najednou se musím zabývat podstatou věci samotné a to je klíčový okamžik, který mě na architektonickém tvoření přitahuje. Popravdě neznám lepší pocit, než když – třeba v noci, nebo když jsem sám a přemýšlím o nějakém problému – všechno zapadne přesně do sebe.

Je to nejkrásnější okamžik tvorby?

Pro mě je právě tohle nejvíc. Ale zažívám i jiné krásné chvíle, často při spolupráci s kolegy, když se daří celému týmu, který se na stavbě domu podílí, a práce je pak jako koncert. Někdy je velkým zážitkem dialog s klientem, protože může architekta inspirovat a obohacovat. Pro mě je architektura pořád ještě sezení u papíru s tužkou v ruce, během něhož se rozuzlují jednotlivé zápletky v projektu, ale nedochází k tomu najednou, musí se to opakovat, po spirále se k problému vracet znovu a znovu. Architektura má v sobě neustále se navracející motiv zkoumání problému. Bez toho to nejde.

Co si myslíte o rutině?

Pokládám ji za jedno z největších nebezpečí, které na architekta čeká.

Spoléhat se, že něco vzniká už jaksi automaticky, je chybné. V celé tvorbě, od konceptu až do vypracování nejmenšího detailu, je možné napáchat velké chyby, ale také je možné projekt dotáhnout do výsledku, který je vypovídající, který může být příkladem a který něco v pravém slova smyslu znamená. Samotného mě překvapuje, když se vracím k věcem, které jsem už opustil, jak je vidím v jiném světle.

12.5.2011 22:18:10

John Eisler ve svém pražském ateliéru. Sídlí v domě, kde se kdysi vyráběly mapy. Pod vysokým stropem má všechno přesně určené místo a řád. Takové jsou i jeho stavby.

Mimochodem, v New Yorku to měl blízko do Central Parku, v Praze zase do Letenských sadů.

PN05_24_33_rozhovor_OK.indd 31

12.5.2011 22:18:11

STRANA 32

rozhovor Projekt 12 Lofts můžete na vlastní oči vidět v pražské Bubenči, dokončen byl v loňském roce. John Eisler za něj získal na Grand Prix Obce architektů Čestné uznání. Porota ocenila jasnost a jednoduchost loftových dispozic a dokonale provedené detaily.

Jubilejní kostel (Dio Padre Misericordioso) v Římě byl slavnostně vysvěcen roku 2003, Jeho tři betonové oblouky připomínají lodní plachty, Jasně bílé barvy bylo dosaženo přimícháním více než dvou tisícovek tun rozemletého carrarského mramoru do betonu.

Museo dell Ara Pacis (2006) se stalo první veřejnou stavbou postavenou po více než padesáti letech v centru Říma, nahradilo budovu pocházející ještě z éry Mussoliniho fašistického státu.

Sklo, ocel, beton a travertin.

Administrativní budova firmy Canon, kterou si nechala známá firma postavit v Tokiu, vznikala na přelomu tisíciletí, v letech 1998 až 2002. Je z ní dobře patrná přehledná a čistá forma, která je schopná odolávat zubu času.

PN05_24_33_rozhovor_OK.indd 32

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Architektura by měla také znamenat mít schopnost umět se na věci podívat pokaždé znovu, neustrnout na nějaké předchozí zkušenosti jenom proto, že znamenala úspěch. Člověk v podstatě musí být otevřený tomu, aby se při každém novém kroku dokázal zastavit a kriticky, bez předsudků či předpojatosti zhodnotil, co udělal. Je to tak opravdu správné? Tuhle otázku je důležité si umět položit – třeba jenom proto, abych si řekl, že jsem se opravdu vydal správnou cestou. Anebo proto, aby uměl architekt přehodit výhybku a jít někam jinam. Svým způsobem je to oportunistické zaměstnání nebo řehole, vyžaduje schopnost umět měnit své názory, sledovat, co se stane, když se udělá příští rozhodnutí.

Máte za sebou řadu zahraničních soutěží.

U nás bývají architektonické soutěže často zpochybňovány, o veřejných zakázkách se hovoří vesměs jako o zmanipulovaných, běžně jsou překračovány rozpočty… Jak to funguje ve Spojených státech?

Zpravidla perfektně. Federální vláda od čtyřicátých let minulého století prostřednictvím GSA, což je cosi jako jejich ministerstvo výstavby. Zadává zakázky, které chce federální vláda realizovat: loděnice, soudy, banky, vězení – a stanovuje přitom jasná pravidla, která musí být splněna při výběru architektů i následné realizaci stavby. První zásada je, že se daný rozpočet nesmí překročit. Někdy jsou zadávány zakázky přímo, ale většinou se jedná o soutěžní procedury, kdy jsou vyzváni architekti podle různých klíčů: třeba jenom slavní nebo mladí perspektivní architekti nebo jejich kombinace, není na to jeden recept.

Jak probíhá konečný výběr?

Jedním z mechanismů, které používají při hodnocení, je proces „peer review“, do něhož jsou nezávisle na porotě do posuzovací komise na významné zakázky pozváni tři až čtyři nezávislí renomovaní architekti. Závěry, ke kterým hodnotící architekti dospějí, jsou klíčovým příspěvkem jak v procesu výběru, tak i ve fázi realizace. Funguje to výborně a přitahuje to nejlepší lidi jak ze strany klienta, tak odborné veřejnosti, která je zastoupena špičkovými architekty nebo teoretiky. V době, kdy jsem

12.5.2011 22:18:16

STRANA 33

»Chtěl bych postavit koncertní halu, pokud možno v centru města. Ale nechci to zakřiknout, o snech se nemá mluvit…«

byl v New Yorku, jsme pracovali na projektech dvou federálních soudů, jeden byl na Long Islandu, druhý v Arizoně.

nosti, a požádal Richarda Meiera, jestli by mohl u něj v kanceláři nějakou dobu pracovat.

Kdo vás hodnotil?

Mezi členy komise byli například architekti I. M. Pei a Harry Cobb a Kenneth Frampton, historik architektury.

Jak tam dlouho vydržel?

Víc než čtyři měsíce! Chodil do práce jako my a také kreslil nebo komentoval některé rozpracované projekty. Protože to bylo v době, kdy se dělal římský kostel, tak ho detailně sledoval. Náš návrh se mu líbil, což pro mě bylo vyznamenání. A ještě nám k tomu napsal průvodní text.

Pei, Číňan žijící v Americe, se proslavil pyramidami před Louvrem a Angličan Frampton je zase legenda mezi teoretiky s dobrým přehledem o české architektuře. Jak na vás zapůsobil?

Málo se ví, že Kenneth Frampton začínal jako architekt v Anglii.

Opravdu? O tom jsem neměl ponětí…

Dokonce jsem jednou bydlel u známých v jednom domě v Londýně, který navrhl, a nebyla to vůbec špatná budova.

Nicméně zajímavé je, že po desetiletích, kdy jenom psal a učil, ve věku, kdy mu bylo asi šedesát šest, si vzal na rok studijní volno na Columbijské univerzitě, kde učí, protože chtěl zjistit, jestli by ještě mohl oprášit svoje praktické schop-

Co vám v Praze nejvíce chybí z New Yorku?

Je toho spousta, takže nejlepší je říci, že mi nechybí vůbec nic. Protože jinak bych přemýšlel jenom o tom, co mi schází, a to nikam nevede.

Existuje nějaký vysněný druh architektury, který byste chtěl postavit?

Chtěl bych postavit koncertní halu, pokud možno v centru města. Ale nechci to zakřiknout, o snech se nemá mluvit…

INZERCE

PN000852

PN05_24_33_rozhovor_OK.indd 33

12.5.2011 22:18:18

fotostory

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Moje malé věci

STRANA 34

Dřevěné kostky, piškvorky, hra, 1200 Kč, Flamant; skleničky Reeds, ručné broušené sklo, malá whisky, 2300 Kč, velká long drink, design: Karen Feldman, 2500 Kč, Artěl; sada keramických knih, dekorace, 5000 Kč/5 ks, Artěl; starý fotoaparát Voigtlander Bessa 1930, info o ceně v prodejně, Foto Škoda; dřevěná stavebnice Paris, 12.95 eur/sada, Muji.

PN05_34_37_fotostory_OK.indd 34

12.5.2011 22:53:29

STRANA 35

Béžový talíř Grafit a džbán Nature Canvas, Sandstone, 464 a 765 Kč, Wedgwood; bílé misky EH Urban, 269 a 339 Kč, obojí Potten & Patten – Staněk; trubkový náhrdelník, design: Eva Eisler, 12 800 Kč, DOX by Qubus; náhrdelník Kokoon, design: Lucie Houdková, 2000 Kč, DOX by Qubus; šachové figurky z multihry, 2000 Kč/balení, Flamant.

PN05_34_37_fotostory_OK.indd 35

12.5.2011 22:53:32

STRANA 36

fotostory

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Interiérová vůně Esteban, váza a dřívka, 1300 Kč, náplň např. Teak & Tonka, 670 Kč, Le Patio; svíčka s dřevěným poklopem, Teak & Tonka, 1160 Kč, Le Patio; nové vůně Six Scent No1: Bean Bow a No3: Can’t Smell Fear, 3250 Kč, Simple Concept Store; sluchátka Urbanears, Platan Black, 1590 Kč, DOX by Qubus; psací pero Mahátma Gándhí, limitovaná série, 3000 ks, stříbro a bílý lak, 67 500 Kč, Montblanc.

PN05_34_37_fotostory_OK.indd 36

12.5.2011 22:53:36

STYLING: Klára Tománková – FOTO: Filip Šlapal

STRANA 37

Porcelánový bílý hrnek Intaglio, 715 Kč, Wedgwood; italské čokoládové bombony s lanýžem, 245 Kč/balení, Wine and Food; náušnice Model CA, design: František Skála, kniha je součástí balení, 17 500 Kč, DOX by Qubus; náramek Babylone, stříbro, 8 000 Kč, Hermés; velké hrací karty, 2 600 Kč, Hermés.

PN05_34_37_fotostory_OK.indd 37

12.5.2011 22:53:40

STRANA 38

zblízka

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Portofino

tak chutná dolce vita Na celé italské riviéře není malebnější místo, než je tato stará rybářská osada vtisknutá mezi průzračné moře a lesy vonící sluncem. Do Portofina proto jezdí odedávna všichni, kdo si umí vychutnat sladký život plnými doušky. Proč ne?! exkluzivně nahlédlo do vily, v níž si léto užívají slavní návrháři Dolce & Gabbana.

Text: Veronika MI3KOVSKÁ – Foto: Archv Dolce & Gabbana

PN05_38_47_vila_OK.indd 38

12.5.2011 22:11:18

STRANA 39

PN05_38_47_vila_OK.indd 39

12.5.2011 22:11:25

STRANA 40

zblízka

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Z

útesů porostlých cypřiši, piniemi a palmami nesměle vykukují střechy kamenných vil. Už kdysi se tu v poledne v úzkých uličkách schovávali před žhavým sluncem romantičtí angličtí básníci, zatímco dnes zde odpočinek hledají hollywoodské hvězdy. Portofino je stále oblíbeným prázdninovým sídlem italské smetánky, k níž patří i návrháři Domenico Dolce a Stefano Gabbana. Jejich dům patří k perlám mezi vilami, které lemují skalnaté pobřeží.

MEZI MOŘEM A ZAHRADAMI Malebné Portofino platilo za jedno z nejkrásnějších míst už v dobách starých Římanů, kteří rybářské osadě dali jméno, a v 50. letech se pak stalo útočištěm filmových celebrit, kterým se omrzelo nedaleké Saint-Tropez. Od té doby se jeho podoba v podstatě nezměnila. Jen místní obyvatelé, kterých tu žije něco málo přes pět set, se už neživí rybolovem, ale proměnili se v majitele luxusních restaurací a butiků.

Portofino se díky svým prázdninovým obyvatelům z řad evropské high society proměnilo v diskrétní soukromý klub, kde si jeho členové užívají to nejlepší, co Itálie nabízí. Příjezd do městečka stráží vyfešákovaní carabinieri a v létě se tu na klikaté silnici vedoucí od vesničky Santa Margherita Ligure táhne dlouhý had rozpálených aut, čekajících na povolení k vjezdu. Stačí ale jen vyslovit jméno některého z místních hotelů a cesta je volná.

Jedním z nejvyhlášenějších je Hotel Splendido, bývalý klášter, kde se dnes unikátním pohledem na moře kochají hosté usrkávajíce zdejší vyhlášené koktejly z Prosecca a ovoce.

Většina návštěvníků ale místo zdlouhavé cesty po silnici do městečka přijíždí na jachtách a plachetnicích. Na jejich bezpečnou plavbu dohlíží socha Krista, která stojí sedmnáct metrů pod hladinou moře a vzpíná ruce směrem k hladině. Má chránit námořníky i rybáře, ale stala se i vítanou atrakcí pro potápěče.

Samo městečko, obehnané ze všech stran skalami, není příliš veliké, pěšky se dá křilovakými uličkami přejít za pár minut. Centrem Portofina je pitoreskní náměstíčko, které obklopují kamenné domy s pestrými fasádami. Většina z nich

PN05_38_47_vila_OK.indd 40

12.5.2011 22:11:32

STRANA 41

PN05_38_47_vila_OK.indd 41

12.5.2011 22:11:38

STRANA 42

zblรญzka

proฤ ne?! โ KVฤ TEN 2011

3"%045 .*-6+& 70-/06 4*-/*$* " 10ฤ ย %/06 %ย 7,6 "%3&/"-*/6 #.8 9 T . 4QPSUPWOยญN QBLFUFN KF WยฝKJNFร Oยฝ Wฤ [ TUWPฤ FOยฝ [B KFEJOยฝN ยบร FMFN ัญ CยฝU W DยญMJ KBLP QSWOยญ . "FSPEZOBNJDLยฝ QBLFU QBMDPWยก . LPMB [ MFILยฉ TMJUJOZ TQPSUPWOยญ TFEBEMB ร BMPVOร Oยญ MยกULB "MDBOUBSB B EBMฤ ยญ BUSBLUJWOยญ QPMPฤ LZ WยฝCBWZ W LPNCJOBDJ T OPWยฝNJ WยฝLPOOยฝNJ NPUPSZ 7ยกN OBCยญ[FKยญ KFฤ Uร Wร Uฤ ยญ SBEPTU [ Kยญ[EZ Qฤ J [BDIPWยกOยญ Oยญ[Lยฉ TQPUฤ FCZ QBMJWB 4F[OBNUF TF T #.8 9 T . 4QPSUPWOยญN QBLFUFN 7ยญDF JOGPSNBDยญ 7ยกN QPEBKยญ OBฤ J QSPEFKDJ

04-"75& 4 /ย .* %0,0/"-ย %&4*(/ #.8 9 4 . 4103507/ย . 1",&5&. 0% ,ร Wร %1) PN000886

,PNCJOPWBOยก TQPUฤ FCB QBMJWB B FNJTF $0 #.8 9 ัญ M LN ัญ H LN

PN05_38_47_vila_OK.indd 42

12.5.2011 22:11:43

STRANA 43

#.8 9 . 4QPSUPWOยญ QBLFU

XXX JOWFMU DPN

JOWFMU ัญ 1SBIB +FSFNJยกฤ PWB 1SBIB 5

& QSPEFKQSBIB!JOWFMU DPN XXX JOWFMU DPN

PN05_38_47_vila_OK.indd 43

3BEPTU [ Kยญ[EZ

JOWFMU ัญ 1M[Fรท 3PLZDBOTLยก 1M[Fรท 5

& QSPEFKQM[FO!JOWFMU DPN XXX JOWFMU DPN

12.5.2011 22:11:44

STRANA 44

zblízka

proč ne?! – KVĚTEN 2011

se na plavbu po zátoce, jejíž pobřeží je lemováno luxusními vilami. Béžovou vilu obklopenou palmami vlastní Giorgio Armani, narůžovělou budovu s lodžií porostlou vistárií obýval v létě ještě za svého života Gianni Agnelli, bývalý šéf automobilky Fiat, překvapivě skromně vypadá útočiště italského premiéra Silvia Berlusconiho. Jeden z největších klenotů zátoky ale poznáte podle modrých okenic – je to vila návrhářů značky Dolce & Gabbana.

láká hosty na vynikající ligurskou kuchyni, jejíž základ tvoří ryby a plody moře.

Jestliže Portofino samotné nenabízí příliš možností k dlouhým procházkám, stačí vyrazit na jednu ze značených stezek a vydat se například směrem ke klášteru San Fruttuoso, u kterého leží i malá pláž, nebo vystoupat k místnímu majáku, z něhož se naskýtá pohled na celou skalnatou pobřežní oblast Cinque Terre.

Nejzábavnější je ale půjčit si člun a vydat

PN000885

Vrcholem luxusu portofinské vily Dolceho & Gabbany je ložnice pokrytá blyštivými plátky osmnáctikarátového zlata.

VILA PLNÁ PŘEKVAPENÍ Prázdninová rezidence návrhářů Domenica Dolceho a Stefana Gabbany je jako z jiného světa. Zatímco zvenku ji před zvědavými zraky ukrývá rozlehlá zahrada tak, že se dá snadno přehlédnout, uvnitř domu se skrývá pravý poklad.

Vila choulící se nad hladinou moře je přesně ten typ domu, který člověka neustále překvapuje. Každý pokoj je unikát. Stěny i podlaha kuchyně jsou pokryté keramickými a skleněnými střepy. Ze stropu tu visí několik různobarevných benátských luceren a roli jídelního stolu plní čtyři staré psací stoly sražené k sobě.

V oknech visí jednoduché bílé krajkové záclony. „Když jsme si zařizovali náš první dům, neměli jsme peníze na závěsy.

Tak jsme přes vodovodní trubky přehodili tyl a ten efekt se nám tak líbil, že ho teď najdete ve všech našich domech,“ říká o interiéru Stefano Gabbana. Jídelně dominují modrobílé ručně malované květy, kterými jsou pokryté stěny, a starožitné rokokové židle z Francie.

Oba návrháři dovolenou i víkendy ve vile tráví společně i přesto, že již šest let netvoří pár. Jejich vztah vrtá hlavou mnoha lidem, kteří nechápou, že bývalí partneři spolu mohou dál nerušeně pracovat. „Je rozdíl mezi láskou a sexem,“ opakují již několik let stále dokola jedním hlasem. O tom, že jejich vztah je mimořádný, vypovídají i stěny obývacího pokoje, které zdobí romantické verše v různých jazycích. Rudý neonový nápis LOVE svítí i v chodbě vedoucí do Gabbanovy ložnice. „Když otevřu dveře, je to první věc, kterou vidím,“ říká.

Vrcholem luxusu, kterým tento dům dýchá, je pak ložnice umístěná v nejvyšším patře. Jak jinak nazvat místnost, která je celá pokryta blyštivými plátky osmnáctikarátového zlata? Není divu, že

PN05_38_47_vila_OK.indd 44

12.5.2011 22:11:44

PN000885

PN05_38_47_vila_OK.indd 45

12.5.2011 22:11:46

STRANA 46

zblízka

proč ne?! – KVĚTEN 2011

v této „zlaté kleci“ chtějí spát všechny návštěvy, které ve vile Dolce & Gabbana tráví léto. Madonna, Eva Mendes, Jennifer Lopez nebo Kylie Minoque – ty všechny se sem na pozvání návrhářů vracejí.

Byť patří Dolce & Gabbana mezi designéry ke špičce, na vybavení celého domu si sami netroufli. Interiéry jsou proto částečně dílem britského architekta Davida Chipperfielda, který je podepsán i pod vzhledem obchodů italské značky. Dokázal zde vytvořit prostor stejně dráždivý a elegantní, jako je móda, kterou návrhářská dvojice Dolce & Gabbana tvoří. Jejich značně oblíbená kombinace rudé a černé dominuje jedné z ložnic, která je navržená v čínském stylu. Zvířecí potisky, které designéři tak rádi kombinují s jinými vzory, probleskují v obývacím pokoji i v místnosti pro hosty. Starožitné doplňky a nábytek pak odrážejí lásku návrhářů k umění všeho druhu. Mezi obrazy na stěnách lze ostatně najít díla od Andyho Warhola nebo Keitha Haringa.

PN000803-1

Výhled z vily Dolceho a Gabbany skrz zahradu plnou cypřišů a pinií ukazuje, proč je Portofino jedním z nejkrásnějších míst italské riviéry.

DOLCE & GABBANA V PRAZE Kouzlo domu se ale skrývá v drobných doplňcích, které si návrháři přivezli ze svých cest. Skleničky si koupili v Káhiře a porcelán je dovezený z Prahy (kde se mimochodem v Pařížské ulici již brzy otevře samostatný butik značky Dolce & Gabbana). Jídelní stoly jsou pak ze Sicílie, kde se Domenico Dolce narodil.

Sicilská kultura kombinovaná s milánskou sofistikovaností, kterou ztělesňuje Stefano Gabbana, je jedním ze základních prvků prostupujících celou tvorbu značky. Žena, kterou návrháři ve svých představách oblékají, je jedna z „molto sexy“ sicilských vdov. Elegantní ženskou módu prosazovali i v polovině 80. let, kdy jejich hvězda pomalu začínala stoupat. Zatímco Versace a Armani navlékali modelky do minisukní a úzkých kalhot, Dolce & Gabbana zvolili přesně opačnou strategii – jemný a romantický vzhled podtrhující křivky ženského těla.

V aktuální jarní kolekci se ale sicilská vdova proměnila v nevinnou dívku čekající na svůj svatební den. Celá kolekce je bílá a rozevláté sukně a halenky připomínající spodní prádlo zdobí bílá krajka. Oblečení jako stvořené pro procházky v zahradách Portofina i v rozpálených pražských uličkách.

PN05_38_47_vila_OK.indd 46

12.5.2011 22:11:46

PN000803-1

STRANA 47

PN05_38_47_vila_OK.indd 47

12.5.2011 22:11:52

fotoesej

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Den v Portofinu

STRANA 48

PN05_48_55_Portofino_OKOK.indd 48

12.5.2011 21:59:19

STRANA 49

Peter Lindbergh je díky svým fotografiím nazýván mistrem světla. Do Portofina si pozval slavné osobnosti, aby s nimi nafotil unikátní fotostory. Cate Blanchett, Kevin Spacey, Zinédine Zidane, Jean Reno, Eric Dane a další v ní oslavují po vzoru divokých 50. let hvězdný genius loci italské riviery.

Foto: Peter Lindbergh pro IWC Schaffhausen

PN05_48_55_Portofino_OKOK.indd 49

12.5.2011 22:00:05

STRANA 50

fotoesej

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Zinédine Zidane „Jak se zbavit hloučku paparazziů díky tomu, že vezmete do rukou spoustu fotografických propriet. To byla zábavná hra.

Vyhráli jsme ji.“

PN05_48_55_Portofino_OKOK.indd 50

12.5.2011 22:00:31

STRANA 51

PN05_48_55_Portofino_OKOK.indd 51

12.5.2011 22:02:04

STRANA 52

PN05_48_55_Portofino_OKOK.indd 52

fotoesej

proč ne?! – KVĚTEN 2011

12.5.2011 22:02:44

STRANA 53

Cate Blanchett: „Jak si asi Elizabeth Taylor vychutnávala zmrzlinu?

Jak Ava Gardner ukusovala pizzu? A jak Ingrid Bergman popíjel šampaňské? Bavilo mě hrát si na to, jaké to tenkrát bylo…“

PN05_48_55_Portofino_OKOK.indd 53

12.5.2011 22:03:12

STRANA 54

PN05_48_55_Portofino_OKOK.indd 54

fotoesej

proč ne?! – KVĚTEN 2011

12.5.2011 22:04:13

STRANA 55

PN05_48_55_Portofino_OKOK.indd 55

12.5.2011 22:04:57

STRANA 56

bydlení

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Komplexy na vysoké noze

Text: Petr VOLF – Foto: Ester Havlová, Filip Šlapal, archiv developerů a architektů

PN05_56_67_komplexy_OK.indd 56

12.5.2011 22:09:28

STRANA 57

Vlastní dům nemusí být nejvyšší životní metou. Čím dál více nás o tom přesvědčují moderní rezidenční komplexy. Stačí si v nich koupit či najmout byt, apartmá či loft a člověk získává jinou nadhodnotu, než poskytuje „čisté soukromí“..

PN05_56_67_komplexy_OK.indd 57

12.5.2011 22:09:38

STRANA 58

bydlení

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Rezidence Kavčí Hory, kterou navrhli architekti ze studia A.D.N.S., je díky svému „vyříznutému“ hranolu jednou z nejatraktivnějších pražských staveb.

Při dálkových pohledech nepůsobí jako bariéra, ale připomíná spíše příjemně poskládanou stavebnici.

T

také zárukou „dobré adresy“ a přinášejí sousedství lidí podobného společenského postavení a odpovídajících příjmů.

Děti můžou být zase neustále „venku“, aniž bychom se museli strachovat, že se jim něco stane. Život za zdí může paradoxně přinášet víc svobody než mimo ni. Jenom si vybrat tu správnou.

MAGICKÁ DÍRA Rezidence Kavčí Hory dostala jméno podle místa, na němž nedávno vyrostla. Kousek odtud strmí na pankrácké pláni nejvyšší česká budova City Tower, navržená slavným Richardem Meierem, směrem na sever je zase sídlo České televize. Nově postavená rezidence, která se skládá ze dvou solitérních domů, svým architektonickým řešením i v této tvrdé konkurenci na sebe strhává zaslouženou pozornost. Architekti z kanceláře A.D. N.S. (Václav Alda, Petr Dvořák, Peter

Život za zdí může paradoxně přinášet víc svobody než mimo ni. Jenom si vybrat tu správnou.

PN000906

rávník je vždycky zelený, čerstvě posekaný, cestičky zametené. Všechno je po ruce. Kdo chce sportovat, může využívat nejrůznější posilovny nebo třeba tenisové kurty. V uzavřených areálech, tzv. kondominiích, se nemusíte o nic starat, na údržbu společných prostor jsou najati zahradníci nebo správcové. Komplexy jsou většinou neustále chráněny, a jakmile se ocitnete „za branou“, vstupujete do klidové zóny, kde vnější svět necháváte za sebou, a přitom jste pořád ve městě: je to něco úplně jiného, než když dojedete do venkovského satelitu a ztratíte s metropolí jakýkoliv kontakt. Nejlepší obytné komplexy pak mají v sobě výtvarnou harmonii, kterou jim dodávají architekti. Developeři si to dobře uvědomují a na tvorbě ambiciózních projektů spolupracují s těmi nejvíce renomovanými. A ještě něco. Rezidenční areály jsou

PN05_56_67_komplexy_OK.indd 58

12.5.2011 22:09:50

STRANA 59

Jurášek, Martin Němec, Juraj Sonlajtner a Tomáš Drašner) se totiž rozhodli ke kroku, který v Česku dosud nebyl vůbec obvyklý: z hranolu hlavní budovy vynechali mezi třetím až osmým podlažím část jeho hmoty, takže vznikl hluboký otvor, přes nějž lze vidět jako skrz obří kukátko. Dům se nachází na konci ploché planiny a na začátku terénního zlomu spadajícího do vltavského údolí, takže to má své opodstatnění – naznačuje to předěl a změnu dosavadního stavu.

Není to bariéra, ale spíš bytelné okno.

Architektura, která chce být nadprůměrná, takovou „hraniční situaci“ zpravidla odráží. Navíc funguje jako světlík pro řadu bytů, které můžou dostat svou porci přirozeného světla – čím jsou položeny výše, tím větší mají rozměry.

Ozdobou rezidence je penthouse v posledním, dvanáctém patře s monumentální terasou, třemi obývacími prostory, dvěma ložnicemi, saunou a vlastním šestimetrovým bazénem s protiproudem, z něhož je výhled na celou Prahu.

Kolekce klidných řadových domů obytného souboru Na Krutci, odkud je to blízko do Divoké Šárky.

PN000906

INZERCE

PN05_56_67_komplexy_OK.indd 59

12.5.2011 22:09:53

STRANA 60

V blízkosti známého sídliště Lesná vyrostly v Brně tři moderní věžáky komplexu Orion.

Šestka dokonale ztělesňuje to, čemu se říká dobrá adresa: najdete v ní jak Hanspaulku, tak Babu nebo Ořechovku.

bydlení

SNADNO SNESITELNÁ KRUTOST Šestý pražský obvod je – co se týče bydlení – nejvyhledávanější částí Prahy. Šestka dokonale ztělesňuje to, čemu se říká dobrá adresa: najdete v ní jak Hanspaulku, tak Babu nebo Ořechovku a obecně platí, že čím blíže k Divoké Šárce, k nejkrásnějšímu kusu přírody na kraji metropole, tím lépe. Právě tady ve Vokovicích vznikl před několika lety obytný soubor Na Krutci, který dostal jméno podle strmé ulice, k níž ze severní strany přiléhá.

Krutec je opravdu krutý stoupák. Kromě ojedinělé polohy na hraně přírodní rezervace, odkud je to do rozeklaných buližníkových skal jenom pár stovek metrů, se krutecký komplex vyznačuje málo vídanou pestrostí a dotažeností v detailech. Těžko si představit, že tady kdysi bývala „země nikoho“ plná navážky, jež zbyla po stavbě paneláků v sedmdesátých letech. Teď je to zelená oáza. V areálu najdete jednak řadové domy, jednak bytovky, ale také samostatné vily. Žádný monokulturně rostlý celek, nýbrž architektonicky zajímavě poskládaný areál.

S minimalistickým rukopisem jej navrhovali přední čeští architekti Ladislav Kuba

proč ne?! – KVĚTEN 2011

a Tomáš Pilař spolu s Antonínem Novákem a několika dalšími architekty. Mimochodem, jako jeden z prvních se zde zabydlel Roman Šebrle – olympijský vítěz a světový rekordman v desetiboji to má kousek do fitnessu i na tenisové kurty.

ORION DOTÝKAJÍCÍ SE HVĚZD Bydlení ve věžích má bezpochyby svůj nezaměnitelný půvab, protože člověk získává nejenom výhled, ale také nadhled.

Jak už věděl Exupéryho Malý Princ, malichernosti zůstávají z výšky neviditelné.

Brněnský víceúčelový komplex Orion se může pochlubit hned trojicí šestnáctipodlažních výškových budov, z nichž každá shodně kulminuje ve třiapadesáti metrech. Nejsou to ale fádní věžáky, ve své vertikalitě mají totiž rytmicky poskládané fasády, čehož architekti Martin Rudiš, Martin Komárek a Alena Stehlíková docílili kombinováním plných ploch s okny dvou velikostí a především lodžiemi, které se zařezávají do nároží domů. Má to v sobě neokázale působivý výraz, jaký známe od holandských nebo španělských architektů. Jakýmsi sjednocujícím prvkem tohoto uzavřeného are-

PN000861

PN05_56_67_komplexy_OK.indd 60

12.5.2011 22:09:56

STRANA 61

Kdysi se tady vaĹ&#x2122;ilo pivo, nynĂ­ se v areĂĄlu HoleĹĄovickĂŠho pivovaru luxusnÄ&#x203A; bydlĂ­.

INZERCE

6$ +-( < 7(2 - 5/, (2( (-2 % 5 - 9

& # $ & # & , - & $ # & + , # + # & % + & )+ $ ) $ $ & # %, & # &+ $

# # &* &+ $ $ * + & &+ $ , ,

&* # 0 % $ ! "2 7% 6$ , ( ($9 +#% %% ( /7 2# -/27 ( 7; 5 5 "2 - +(/"925 ! $ 8 $ #% "($ (-2 /7:$ ( 97 2 #6$ +. /7 $ +-(7(;5 ! 02 % 7 7927 . ! % - 2 " +. 92"9,

(5 /% !/(5 7 #$ ( # 5+#% " < 7(2% $5 +-(/2. , - $ 2( (2( +-(! "25 5 +(/2 7 %( #" $ 0 /2 "2 7% ($6 7 -6;%: ; $ 7-(+9,

2 7 9 5 (5 ( - < 2 -(; #% "# $ 2 " "5#25- % - 2 "2(% " +( $ %"9 ; $ " 5 (5 /2 2, < : ; % 5 /+#&(7 2 +(< 7"9 % $ 8 $ #% 5< 7 2 #/": "($ (-2 "7 # 2% 7% 2.% "# $ +-( ; - 7 /7: ( 97 2 # $ % $ #% /+(2. 5 % - +-(7 ; %(/2 / 7% !0 $ +-(/2. $, 2 2( ( $ !/(5 7 $ 8 $ #% $ . ; /2(5+ %9 7:-( "9 "2 - ( %2 - -5 +. 7 %% /7 2#( 5$(< &5! + / 7% /(# -% ; /"9 ; ! 035! ( . 7 7( 9 +. /+ 7 ! " #"(7 $5 "($ (-25 +( ( +. 9 # % , 29. 8+ - $ %2 #% /2 7 9 "2 7% ($6 ! < 9#9 ("(% %9 2( 2. -( %% ($9 ! % 7 . !% 5 (7 , -7% 7 +(. 9# 6$ +-( < 7(2 "2 -: ( -("5 4==' /2(! 7 %/" $ - 5/5 ! < +-(0 # 2 /2(7 % $ 7 +- 8 ,

6$ +-( < 7(2 - 5/, (2( $ *-"

(% +2 "2 7% ( ($5 +. /2 75! ; - 7 "($ (-2% 9 # % 4), /2(# 2 , (+. 2 / ( $6< 2 ! < % /, % (-$ % ! 2 % ''' & $( +!

PN000861

PN05_56_67_komplexy_OK.indd 61

12.5.2011 22:10:03

STRANA 62

bydlení

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Kolonie Pod Kozincem vznikala před deseti lety jako svého druhu sociální experiment. Povedl se.

Do kolonie se nastěhovali třicátníci a čtyřicátníci s dětmi, ale důležité bylo, že se vesměs jednalo o „známé známých“.

álu, do něhož se nedostane nikdo, kdo nemá „správnou kartu“, je čtyřpodlažní budova, kde se nachází bazén, posilovna, sauna, ale také lékárna nebo kavárna. Jsou lidi, kteří si doma ani kávu neuvaří, tak jsou zaneprázdnění, nebo to neumí – anebo platí obě možnosti současně. Komu se omrzí zůstávat mezi věžemi na pozemku o ploše zabírající tři čtvrtiny hektaru, může jít do blízkého lesa nebo se vypravit směrem na Soběšice či Vranov, příroda zde leží v bezprostřední blízkosti.

PIVOVARSKÁ POEZIE Pivovary jsou i poté, co se v nich přestane vařit pivo, dobře využitelné pro další smysluplnou existenci. Protože šlo většinou o rozsáhlejší industriální areály vyčleňující se z okolní zástavby, dají se relativně snadno adaptovat pro výlučnější druh bydlení. V dané lokalitě totiž vytvářejí samostatnou enklávu, kde se roky život ubíral podle vlastních zákonitostí.

Jde jenom o to zjistit, co zachovat a co přidat, aby místo nepřišlo o svého prvotního genia loci. V tomto ohledu může jako dosud nejlepší příklad sloužit ně-

kdejší První holešovický pivovar, rozprostírající se na rozsáhlém pozemku vymezeném ulicemi U Průhonu, Komunardů, U Uranie a Na Maninách v Praze.

Architekti Vít Máslo a David Chisholm (v Česku usazený Američan) dokázali se stavebním pozemkem pracovat velmi citlivě. Nejprve na něm rekonstruovali hlavní budovu pro administrativní účely.

V další fázi se soustředili na vznik rezidenčního projektu, který měl dodat někdejšímu průmyslovému areálu potřebnou energii. Využili potenciál někdejší pivovarské spilky, kde kdysi probíhalo kvašení piva, a vybudovali v ní loftové byty se zelení porostlými střechami.

Vedle pak nechali postavit nový bytový dům vrcholící obytnou věží, kde bydlí například úspěšní umělci a společně se kochají krásou Prahy, kterou mají pod sebou. Do DOXu to mají blíž, než coby kamenem dohodil. „Věřím, že se nám podařilo zachovat celkový výraz staveb, obnovit funkčnost areálu a navrátit tak do něj život,“ říká Vít Máslo. Snad jenom jedno se dá architektům vytknout: že nechali „sundat“ pivovarský komín, jehož cihlový povrch se podobal kůži

PN000860

PN05_56_67_komplexy_OK.indd 62

12.5.2011 22:10:05

STRANA 63

anakondy. Ale zase ho nahradili hezkým výťkovým domem.

KOLONIE POD KOZINCEM PrĹŻkopnickĂ˝m poÄ?inem svĂŠho druhu se stala obytnĂĄ kolonie Pod Kozincem v praĹžskĂ˝ch HornĂ­ch MÄ&#x203A;cholupech. BÄ&#x203A;hem krĂĄtkĂŠ doby zde vyrostlo osmapadesĂĄt dvoupodlaĹžnĂ­ch rodinnĂ˝ch domĹŻ, pĹ&#x2122;itom byly rĹŻznÄ&#x203A; namĂ­chanĂŠ. Vznikly â&#x20AC;&#x17E;Ĺ&#x2122;adovkyâ&#x20AC;&#x153;, stejnÄ&#x203A; jako domy samostatnÄ&#x203A; stojĂ­cĂ­, ale objevily se mezi nimi i vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ vily. VĹĄechny byly od architektĹŻ ze studia ADR vymyĹĄleny jako pravoĂşhlĂŠ modernistickĂŠ stavby s plochĂ˝mi stĹ&#x2122;echami a Ä?ĂĄsteÄ?nÄ&#x203A; obloĹženĂŠ dĹ&#x2122;evem. â&#x20AC;&#x17E;NejdĹ&#x2122;Ă­v jsme si to ani neumÄ&#x203A;li pĹ&#x2122;edstavit â&#x20AC;&#x201C; ĹĄedesĂĄt domĹŻ!â&#x20AC;&#x153; vzpomĂ­nĂĄ jeden z jejich autorĹŻ AleĹĄ Lapka. â&#x20AC;&#x17E;PodobnĂ˝ areĂĄl jsme pĹ&#x2122;edtĂ­m nikdy nestavÄ&#x203A;li, ale myslĂ­m, Ĺže dopadl dobĹ&#x2122;e. SamozĹ&#x2122;ejmÄ&#x203A; podstatnĂ˝ podĂ­l mĂĄ investor, kterĂ˝ do projektu vloĹžil znaÄ?nou energii, byl schopen nĂĄm naslouchat a dotĂĄhl vĹĄe bez kompromisĹŻ do konce.â&#x20AC;&#x153; Do kolonie se nastÄ&#x203A;hovali tĹ&#x2122;icĂĄtnĂ­ci a Ä?tyĹ&#x2122;icĂĄtnĂ­ci s dÄ&#x203A;tmi, ale dĹŻleĹžitĂŠ byINZERCE

" & " $ + " $ $&

" # $&)

,& - $ ) " +$ -

,& + ,

(! &

, ## %

$ " " %' ( ) % " "

. &+"' &

! &

,& +- *

%

&&& ( "' PN000860

PN05_56_67_komplexy_OK.indd 63

12.5.2011 22:10:08

STRANA 64

bydlení

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Central Park na pražském Žižkově představuje jeden z vrcholů současného rezidenčního bydlení, kde se spojuje architektura s tvorbou krajiny.

Každý byt má krásný výhled do tří stran a dá se obejít po terase.

PN05_56_67_komplexy_OK.indd 64

lo, že se vesměs jednalo o „známé známých“. Dopředu se tudíž dalo vědět, kdo bude vedle koho bydlet a kdo bude naproti. Něco takového se nikde jinde – pokud je nám známo – nepovedlo v takové míře uskutečnit. Vlastně to byl docela odvážný experiment, nicméně vyšel. Ještě než se začalo stavět, bylo šedesát procent domů prodáno a úplně poslední znal svého majitele deset měsíců předtím, než byl dokončen. Kolektivního ducha vyjadřuje také nadstavbové řešení obytné kolonie, do něhož patří například obecně využitelná klubovna, ale také objekt se squashovými kurty. Koho už nebaví squash, může přejít přes cestu a je v hostivařském golfovém klubu.

VERTIKÁLNÍ VESNICE Ještě nedávno bylo slovní spojení „luxusní bydlení na Žižkově“ stejně absurdní jako třeba „německá chaotičnost“, jenže časy se mění. Rezidenční komplex nazvaný Central Park Praha, který za čtyři miliardy vyrostl na místě od nepaměti nazývaném Parukářka, proměnil danou lokalitu k nepoznání a pozvedl ji o několik úrovní nahoru. Architekti Boris Redčenkov, Prokop Tomášek a Jaroslav Wer-

tig ze studia A 69 dokázali, že umějí vytvářet projekty bydlení pro nejnáročnější klientelu. Spojili křehké věžové domy s domem terasovým, který má na sobě travnatý koberec – díky němu tak splývá s okolním terénem. Krajina jako by přirozeně prostupovala do areálu, na zeleni se nešetřilo. Věžáky jsou na pohled velmi křehké, jejich objem nijak nezatěžuje okolí, ale přesto jsou schopny pojmout spoustu bytů, z nichž největší mají plošnou výměru dvě stě padesát metrů.

Z každého bytu je výhled do tří stran a dají se obejít po terase. „Chtěli jsme tím umocnit dojem, který má obyvatel rodinného domu, a připravit jej o další důvod, proč se stěhovat z města,“ vysvětluje Jaroslav Wertig. Architekti měli ambici vytvořit uzavřený areál „na hranici mezi urbanismem, architekturou a tvorbou krajiny“ a dá se říci, že se jim to povedlo. Loni za něj dostali Grand Prix architektů ve velmi ceněné kategorii Novostavba. Život v Central Parku Praha je pohodlný, s recepcí, kavárnou, ale také třeba s květinářstvím. Žižkov už prostě není synonymem „pavlačáků“, a jak se ukazuje, Central Park nemusí být jenom na Manhattanu…

12.5.2011 22:10:09

STRANA 65

PN000893

PN05_56_67_komplexy_OK.indd 65

12.5.2011 22:10:12

STRANA 66

bydlenĂ­

( 0" 0! 0 ' &! % 3(0 ' # . 0! 3-( 4 )( - 7 % )( )(0% '" < 7 7 <!&: 0! ':'" 0' 4= &6= & ;3 5)%' #!03" = 0 % 3'" ( 0%4' '" % '(1 '" ' 03 %, 3 : ' #7:11" 0 )(." !3 0! 71 ( $ )( ( %' &4 * (). #& 0! + %4940'"&4 % '(1 '" ' < - ! 3 - 0 )(3.

4# & , 6( @C !5< +@ ,(:.)&/ D &5 .)&/ . B:+< -?E - @/,(: D :6) &, @.) & @ 5( .: 15/@ .) +, 7( +C ,/ 6 @!.C . B: + . ' B: + @B5/ .C D +/- (. &,(.)+< ( . 5 D( 71 ( ,.) @ .' +/@.) :+ .(.B . +/. . B: + D :D@4 <-!, &/ 5 : .<4

proÄ? ne?! â&#x20AC;&#x201C; KVÄ&#x161;TEN 2011

(7

. + / 15 # 5<* 71)8 -/ 5.!*8) 7:< .!*8) 7:B, *(7:! / .)

-/ ,B @B5/ . D 5/<8 . &,(.)+/@ ( . 5 D/@ +/.7:5<+' /1,.!. 71 ( ,.) :+ .(./< 15/ @ .+/@.) 1/<E(:) D@ ./< :B,(. 4 :/ :+ .(. * . * . @/ !/ /,. /-B@ : ,. , ( D@ .! 15<E. 4 8 . B: + : B 1/ -./&/ 7 D0. D?7: ' @ 7: , 7: *.! 1/&/ ,.C 1/&, .C4 6 .) 7@!:/@) @C5/ ( (71/.<*) :/<:/ :+ .(./< @ -./& :5 +:(@.) & / 7:). & : + . 164 ,%( + $5- /B , /: .( . )D) +6(+, @! /5 .E/@/< , , % .:.) ),/< 11< (./ &.! /< 5./<4 :B,(.

7 -/D6 *-! -?E C: ( @ +/- (. ( 7 : +/@/< +/.7:5<+ ) " @B:@ 6) : + @ ,( , % .:.) -!++/< +/- (. (4 +/, + , / ,

. 7(

6 @!.C D &5 .) . B: + 7 @B5 ) D15 @( , D A/:( + &/ : +/@ &/ 6 @ 4 )+ 7 E : + * : -!6 . 7-5: ,.C /E * 15 @ @8 + 1/<D -,<@)- ',( / 7+<: .! +@ ,(:.)- : +/' @ - 6 @< :!E . - 16 @8)- @ . /. D(( @ 5-!4 B' : + D :/&/:/ 6 @ -?E : D 7: 5/7:( . D &5 ! . & : ,C 5/+ :/ ( . 164 @ %5 7(@.)- 16)-/67+ - 15/7:6 )4 /@5 & D)7+ 7 1/<E)@ .)- @,(@ - 1/ 7) . 8 ,/< 1 :(.< @8 + * &/ +@ ,(: D?7: @ ,/<& 5/+B . 1/5<8 . 4 & - ',( 6 ' @/ 1/ .!+/,(+ , : & (.: .D(@.)&/ <E)@ .) 5/D* 7.(: ( 1/:6 ' <* - ',( / 7:5 .(: @7 +, 7+@5.B / *) , . / . 1/*? 7: ) 1/@5 & * -.! 16 5/<7(: . /, */@ : 71 ( ,.)- 16)15 @+ - +: 5C @C5/ ( + 7@ -< . B:+< 7: . 5 .! / @ *)4 @ ,(: 1 ,(@! @B 5 . &/ A/:( + &/ 6 @ .! / 7:/*) 15/:/ . ' -?E - / + @ : E /15 @ < +@ ,(:.) : +/@C . B: + < 1 :6(: / , @. + : %/5( 4 5<& 7:5 .! * &/ . 7/@/7: ,/<& E(@/:./7: / /,./7: , % .:.) 16)5/ .) @D&, *7/< &/ ./: -( +: 5 1/ D +/<1 .) : +/@ &/ . B:+< D 5< .! / .): 4 +/, + ,

& % %;$(

1/7, .) & , : & *7/< 1 + @ ,-( / ,) . +6 7, E( , D :D@4 <-!, &/ 5 : .<4 . 7 / <-!,C - : 5( , +: 5C (-(:<* ,C+/ @8 + - /+/. , @, 7:./7:( 15/ @ .+/@.) 1/<E(:)4 D * :6 : . +@ ,(:< E(@/:./7: 1/ &/1(: :/ E @B 5 ' - ',( . B: + D , @.!*8) + : %/5( . -?E - 71/, & : . :/ E < D@ .! 7,/<E(: -./&/ , : D@, 8:! + BE &/ @ D(-! ( . 1/&/ ! . & - 7: : . D &5 !4 /:/ @8 @8 + . /1 + -?E - / + @ : / . *+@ ,(:.!*8) +/, + <. B D. +B

PN000880-3

PN05_56_67_komplexy_OK.indd 66

12.5.2011 22:10:13

STRANA 67

/B , /: .( 4 * :/:(E @B5/ . D @, +. / +: 5C * @ ,-( 15<E.C :@ 5/@! 7: ,C . 15 7+ .( 16( @C+B@ & : 1,/: @B 5E) @ .+< ( @ D(-.) & -!7) ) & 27: ) * * &5 .(: 16 7.!' & - ( 8:!- . 15/-/+ @/< 16(+5C@+/<34 : 5( , D. +B /B , /: .( 7 / /7: :.) & D. + ,(8) ( @D&, /@! " .

5/D ), / 1, 7:/@C & 1 7+? /7: :.) & @C5/ ? * :@/6 . * -' .C-( 15/1, : .C-( @, +.B +: 5 ( D ,)D+ @ ,( @!5.! (-(:<*) 16)5/ .) - : 5( ,4 ) + D &5 .)&/ . B:+< @ :/-:/ 15/@ ' .) 1 + . D &5.<* 1/<D E( , +6 7, , : + +/-#/5:.)

1/&/@+B - A(+6 7, 15/ @ : <5 :B =,/E. .B . 1/,' 8: 6 4 /< 7:) +/, + *7/< 5/@.!E . *5?D.!*8) 5<&B 1/,8: 6? @ -./& 5 @.C & 15/@ .) & @D/5 &4

-( #'1& $-:

:/7 7( @8 + D . ) +B 7@!:/@C & D. + @B 5/< ( /15 @ /@) # *.8- +6( . , ./8 .)4 5/ :B +: 6) 7 @ , :.) & . & &:!*) /7,/@ @D. 8 : @ / , ) & * D <5# " . 7+B -!++ &/<' 1 ) 7); D @!8 . @ @, 7:.) #<:<5(7:( + +/.7:5<+ ( 7 7:).!' .)- @ +: 5 7 -?E : , .B , E .! 1/&<1/@ : 7 -( ( @ @/<4 / :( +: 6) &/, <*) B. -( +C- :@ 5?- D @/ .( + 7( *(7:! 5 ( 71/ (./< @ , +/@ . - , & :+< ' <A . +/, + & +: 5 * (71/.( (,.) @ * + -+/,(@ / 7:).< 4

+/, + <. B

+/, + ' <A

7 #3 % '(13 %4940' % 3( # $- 3$ =!7(3 # # ' # ' ('3 $3 (.#/ AA4 D 888, 99, < * /$ ( ,.)- (7:5( <:/5 - D. +B /B , /: .( 15/ 7+/< 5 1< ,(+<

7,<. : 1,/ 1/&/ 5 & 5./ ( 5

PN000880-1

PN05_56_67_komplexy_OK.indd 67

12.5.2011 22:10:14

STRANA 68

autoview

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Do vnitra obytného vozu Volkner se vejde nejen Mini Cooper, ale třeba i Mercedes SLK

Hacienda na kolech Na světě existují nádherná místa takřka na konci světa, kam vede jen dlouhá cesta a kde na vás nečeká žádný hotel. Když se na takové místo dostanete, můžete tam být jen sami s okouzlující přírodou. A pokud možno s vaším obytným vozem.

Představujeme vám luxusní obydlí na kolech pro nomády moderního věku.

Text: Jan MARKOVIČ – Foto: Archiv firem

P

ouhá instruktáž s týmem našich odborníků bude trvat dva dny. A nezapomeňte, že k řízení potřebujete řidičský průkaz na kamion. Ale rádi vám půjčíme náš prémiový vůz Volkner Mobil Performance k testování,“ sdělila nám Stephanie Volkner ze stejnojmenné firmy, která vyrábí jedny z nejluxusnějších obytných aut na světě, na naši žádost o testování. Jak se ukázalo, zatímco obyčejný karavan si každý řidič hezky připojí za auto a s trochou umu a velkými zrcátky může vyrazit na cesty, obytné vozy jsou skutečně vyšší třída, než jsme předpokládali. I bez testování na silnicích jsme ale s nadšením objevovali, co tenhle hybrid mezi luxusním vozem a pětihvězdičkovým hotelovým pokojem dokáže svému majiteli nabídnout. Pokud si myslíte, že prodáte svůj dům či byt, koupíte si obytný vůz Volkner a vyrazíte na cestu kolem

PN05_68_73_karavany_OK.indd 68

světa, pak vás musíme zklamat. Za takový automobil byste museli určitě ještě něco připlatit. Pokud je řeč o vlajkové lodi této motoristické manufaktury z Wuppertalu, můžete počítat se základní cenou okolo 1 milionu eur, samozřejmě bez daně. Jenže má to jeden háček. Zatím žádný zákazník si nepřevzal obří „obytňák“ jako obyčejné holátko jen tak v základu, ale každý prý zvolil z nepřeberného množství příplatkové výbavy. To se pak cena může vyšplhat o další stovky tisíc eur.

Top model nese jméno Volkner Mobil Performance. Je to ten správný stroj pro ty, kteří touží toulat se volně Evropou, nebo rovnou celým světem. Klidně si ale nechají zajít chuť na kempy vybavené společnými toaletami a sprchami. Prémiové pojízdné domy totiž nabízí nadstandard, na který jste zvyklí z jachty, případně z privátního jetu. Na rozdíl od těchto

12.5.2011 22:08:33

STRANA 69

V kuchyni prémiových bytných vozů ani nepoznáte, že zrovna nejste u sebe doma, Máte zde všechno potřebné vybavení, ale i dostatek prostoru

PN05_68_73_karavany_OK.indd 69

12.5.2011 22:08:36

STRANA 70

Interiérový design vozů má své meze, ale kvalitní dřevo v kombinaci s chromovanými detaily a světlou kůží tvoří příjemnou kombinaci

PN05_68_73_karavany_OK.indd 70

autoview

dopravních prostředků ale musíte do jízdy zapojit vlastní úsilí a pořídit si potřebné řidičské oprávnění.

I přes nadměrnou velikost je Volkner Performance uzpůsobený „jen“ pro manželský pár, který s sebou může vzít tak ještě dvě malé děti. Ale na takový road trip se chce člověk vydat jak jinak než jen s partnerem.

Do rukou dostanete pořádný stroj. Volkner Performance získal základ z autobusu Volvo. Má shodný podvozek i pohonnou jednotku. Výkon turbodieselu je 420 koní a chlubí se relativně solidní normovanou spotřebou 25 litrů na 100 km. Ta se ale podle konfigurace může vyšplhat až ke 30 litrům. Díky nádrži s kapacitou 400 litrů ale na jedno natankování dojedete z Prahy klidně do Dubrovníku. Jen nesmíte zapomenout, že pro vás po cestě budou chtít vyšší mýto a budete se muset pečlivě soustředit na výškové limity tunelů. Volkner totiž měří na výšku 3,7 metru. Široký je 2,5 metru a na délku byste mu napočítali metrů 11. Díky tomu ale nabízí prostorné obydlí s veškerým vybavením.

Výbava na zakázku skýtá mnoho variant: na podlahu můžete klidně zvolit mramor nebo palubní dřevo shodné s tím, na které jste si zvykli na moři. Pak při-

proč ne?! – KVĚTEN 2011

jde na řadu volba nábytku. Máte rádi hnědé dřevo?

Není problém! Toužíte po moderních tvarech, chromu a žulové kuchyňské desce? Samozřejmě! Snad vše bude ladit k vaší sedací soupravě čalouněné nejjemnější béžovou kůží. O komfort nepřijde ani řidič či jeho spolujezdec s mnohosměrně polohovatelnou a otáčecí sedačkou. A prosím, než vstoupíte na palubu, zujte se! Vaše nohy trpět nebudou – podlaha je totiž vyhřívaná.

AUTOROMANTIKA POD HVĚZDAMI V obývacím pokoji je spousta místa pro rodinu i případné návštěvy. Jestli vás už přestalo bavit koukat se z okna na moře, stačí elektricky zatáhnout roletu a z kabinetu se pomalu vysune širokoúhlá plazmová televize. To už ale můžete začít připravovat večeři. Máte k dispozici špičkový sporák a mikrovlnou troubu s grilem. Nádobí je schované ve speciálních skříňkách podobných těm z jachet, které mají otevírání s pojistkou. Ani křišťálově čisté sklo na šampaňské neutrpí při cestování přes železniční přejezdy. Je pevně uchyceno v samostatných stojanech. Je na zemi drobeček? Nevadí. V jedné ze skříněk se skrývá hadice centrálního vysavače.

12.5.2011 22:08:40

STRANA 71

S devítimetrovým autem Dethleffs Premium Liner se stále ještě vejdete na úzkou silnici

Speciální okénka s výhledem na okolí má i toaleta, to aby vám z cesty neuniklo vůbec nic

Když nad mořem romanticky zapadá slunce, můžete posedět ještě venku na vysouvací terase s markýzou. Večerní mlsnou zaženete s pomocí zabudovaného grilu. To už ale nálada stoupá a je třeba se ještě osprchovat. Stačí z obývacího pokoje otevřít dveře a jste v koupelně. Sprchový kout s masážní funkcí potěší, stejně jako umyvadlo s moderně střiženou baterií. Ta reaguje na lehké dotyky prstem a o vařící vodu se už nikdy nespálíte. Pokud teče horká, svítí proud vody červeně. Modrá dioda pak hlásí studenou. S vodou si můžete libovolně hrát, na palubě je jí totiž rovných 1000 litrů. Uděláte-li další dva kroky, jste v ložnici. Manželská postel je komfortní, a když si lehnete, máte výhled na hvězdné nebe přes elektricky nastavitelné střešní okno. Samozřejmostí je LCD televize a kvalitní audiosystém Bose. Nic už nebrání noční romantice. Ani ovzduší. Každá místnost má totiž individuální klimatizaci, kterou lze nastavit i podle času. Je toho skutečně hodně, ale nezapomněli jsme na něco?

Volkner Performance si nechává opravdovou třešničku až na druhý den. Po snídani je přece nejlepší vyrazit do okolí. Kdo by ale chodil pěšky anebo naopak roztáčel zbytečně kola tohoto obytného kami-

PN05_68_73_karavany_OK.indd 71

PN000910

INZERCE

12.5.2011 22:08:44

STRANA 72

autoview

onu?! Stačí vyklopit boční „vrata“ a elektricky vysunout váš sportovní vůz. Mezi kola Volkneru se totiž vejde nejen Mini Cooper, ale třeba i Porsche 911 nebo Wiesmann Roadster. Záleží jen na vás, jaký sporťák si s sebou na cesty chcete odvézt.

Do pojízdné garáže se vejde prakticky každý. I přes pořizovací cenu modelu Volkner Performance kolem 25 milionů korun není toto druhé auto součástí dodávky...

NAPŘÍČ AMERIKOU PO ROUTE 66 Je ale také možné, že jsme se vám vůbec netrefili do vkusu.

Pokud se cítíte spíš jako rocková hvězda a chcete si střihnout transamerickou šňůru po legendární Route 66, může být.

Vždyť Spojené státy jsou domovem obytných domů. Prostě nemusíte objíždět norské fjordy anebo větrné pobřeží Irska v německém voze, i když je to ten nejluxusnější na evropském trhu. Rocková hvězda přeci potřebuje během turné pořádné zázemí. A rozhodně nebude trávit čas za volantem.

Nezoufejte, je tu jeden výrobce, který za vaše miliony udělá takřka cokoliv. Americká společnost Featherlite vyrábí dva modely ultraluxusních obytných vozů Vantaré. Jde spíš o pojízdné zámky než domy, navíc s motory o výkonu přesahujícím 500 koní. A že je každý z nich potřeba! Na palubě musí utáhnout mramor, kůži, luxusní postele, kuchyň, počítačové centrum nebo vířivku. V městečku Suffolk v americké Virginii totiž vyrobí vše, co si jen hvězda bude přát. A pak si můžete odjet třeba na kraj světa.

Není to ale poslední překvapení. To přijde, až se usadíte na místě a začnete si užívat bydlení. Obytné vozy totiž mohou mít dva až čtyři takzvané „sliders“ – čili boční výsuvné panely, které mohou rozšířit obývák na kolech v prostor, který vám bude nápadně připomínat velkou zasedací místnost v centrále vaší firmy. Tohle už se prostě musí líbit i Madonně.

A cena? Ale kdepak, o ní se přeci nehovoří. Pěkně si svůj vůz vyberte, specifikujte detaily a teprve pak se dozvíte první odhad.

PN000907

ZPÁTKY NA ZEM Pokud se vám nelíbí táhnout za vaším autem přívěs nebo se nechcete nastěhovat do upraveného Fordu Transit či Volkswagenu Caravelle, jsou pro vás určitým řešením vozy německé značky Dethleffs. Její top model se jmenuje Premium Liner. Budete se ale muset smířit s trochu menší velikostí než u Volkneru. Vůz měří na délku necelých 9 metrů, vysoký je 3,5 metru a široký 2,3 metru. Stále v něm tak budete moci stát, aniž byste se uhodili do hlavy. Prostor je sice menší, nechybí tu ale nic.

K dispozici je alespoň malý obývací pokoj, trochu stísněnější kuchyň, toaleta a designová ložnice. Zákazník má také široké možnosti, co se týče individualizace. Ať už se to týká rozložení postelí, zvolených potahů, vzhledu nábytku, nebo volby nejrůznějších paketů. Ty mohou obsahovat televizi s 22“ obrazovkou, vylepšené kuchyňské přístroje a mnoho dalšího.

Auto stojí na podvozku Iveco, turbodiesel s objemem 3,0 litru je schopen produkovat výkon 176 koní. Na vůz s pohotovostní hmotností 5,7 tuny by to myslím mohlo stačit.

proč ne?! – KVĚTEN 2011

PN05_68_73_karavany_OK.indd 72

12.5.2011 22:08:51

,QVLJQL

PN000907

STRANA 73

PN05_68_73_karavany_OK.indd 73 ,QVLJQLDBSULQWB [ BSURF1( LQGG

12.5.2011 22:08:55

hodinky

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Je nejvyšší čas...

STRANA 74

Shora: Hodinky Audemars Piguet Millenary Pianoforte, limitovaná edice 500 ks, automatické, perleťový ciferník, pouzdro a spona z 18karátového bílého zlata, pásek z aligátora, v přepočtu 797 880 Kč, Audemars Piguet. Hodinky Lange 1, A. Lange & Söhne, pouzdro lesklé a matné bílé zlato, pásek černá kůže, 615 000 Kč, Carollinum. Hodinky Hublot Classic Fusion, Black Magic, pouzdro černá keramika, číselník karbonový, pásek přírodní kaučuk, 167 500 Kč, Hublot. Hodinky Chanel J12, Marine, keramika, pásek pryž, 92 900 Kč, Carollinum. Hodinky GirardPerregaux Latin America, limitovaná série 30 ks v oceli, na zadním sklíčku mapa Jižní Ameriky, 375 000 Kč, Girard-Perregaux.

PN05_74_77_fotostory_OK.indd 74

12.5.2011 22:52:54

3URFBQHB [

# "

STRANA 75

" # ! "

PN000887-2

PN05_74_77_fotostory_OK.indd 75 3URFBQHB [ <DU LQGG

12.5.2011 22:52:58

šperky

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Co říct víc?

STYLING: Klára Tománková – FOTO: Filip Šlapal

STRANA 76

Prsten Tamara Comolli, bílé zlato a měšíční kámen a diamanty 0,50 karátu, 85 550 Kč, Zlatnictví Dušák; prsten Happy Diamonds od značky Chopard, bílé zlato a diamanty 0,34 karátu, 105 800 Kč, Zlatnictví Dušák; prsten Ava Deco, bílé zlato a diamanty, 220 500 Kč, Boucheron; prsten Possesion od značky Piaget, kombinované bílé a černé diamanty, 267 500 Kč, Carollinum; prsten Macaron, bílé zlato, hnědé diamanty a granáty, 237 000 Kč, Boucheron; prsten Čtyřlístek, bílé zlato a kameny, 2.7 karátu, 109 000 Kč, Halada; talíře Kaviár, 339 a 205 Kč, Potten & Pannen – Staněk.

PN05_74_77_fotostory_OK.indd 76

12.5.2011 22:52:58

STRANA 77

)AJKčAJÇ R HQTQOQ

+

+ & !( # ( ! ! )+ & & " #+ ! & !

# * #+ &( #! ! & ! & !

( !# & ! ' * * # ( ! & ! %+ ! # ' #* & * (! # ( ! # ! ! + , ,,,

)APJÇ J=>Ç@G= HQTQOJÇDK V=DN=@JÇDK J¼>UPGQ >AHCE?GÃ VJ=ßGU /KU=H KP=JE=

-

9

:

#

'& )+& 48=) 1 # (3 4)

'& )+& 48=) 1 6 (3 4 )

'& )+& 48=) 1 6 (3 4 ) 1 : ) $ 8(

'& )+& 48=) 1 # (3 4) 1 : ) $ 8( 1 4);+ +&(

" > 8+ > 8+

> 8+

> 8+

> + 4 8A .3 48 >;'& .3&() A 4) > 4 >C8 $;' + (8 2B(,)%> *, ) > .3&. D ; C (,;. + > 4 8;0 ' +,8)%> .2, ;(8A .) 8& 4) > > >B5% :E/0 +A '4,; ;> +A > 8+ ,.2 >A0 & ( .) 8& .2, , ' + >(A , 9E060:E--0

4);+ 8 .), .,$, 2 $ 2+, % 2

PN05_74_77_fotostory_OK.indd 77

???0 @@0 C %+!, @@0 C

PN000880-2

)5& %+!,2* , ) 8+& + & + ' 8 + ???0 @@0 C + , > 4$,?2,,*; 0

12.5.2011 22:53:02

parfémy

STRANA 78

proč ne?! – KVĚTEN 2010

Voňavá jarní bouře Výběr nejzajímavějších dámských parfémů letošního jara podle Proč ne?! představuje novinky od značek Yves Saint Laurent, Tommy Hilfiger, Marc Jacobs a Chloé.

TEXT: BEAUTY QUEEN OPOJNÁ MAGICKÁ POSEDLOST Vůně: Yves Saint Laurent Belle D'Opium Parfuméři: Alberto Morillas a Honorine Blanc Hlava: jasmín, gardénie Srdce: lilie, pepř Základ: santalové dřevo Příběh: Belle D'Opium je smyslná vůně, jež evokuje dálky Orientu nejen díky svému flakónu, který je inspirován obalem válečníků z Dálného východu. Její dráždivý, omamný esenciální mix totiž kombinuje bílé květy lilie, bílý pepř a santalové dřevo. Tváří parfému je francouzská herečka Melanie Thierry, která v kampani představuje svůdnou exotickou tanečnici. Stanete se jí také?

NEVINNÁ BROSKVIČKOVÁ PROVOKACE Vůně: Tommy Hilfiger Woman Peach Blossom Parfumér: není znám Hlava: bergamot, bílé broskve Srdce: nachový kosatec

PN05_78_parfemy_OK.indd 78

Základ: pižmo tonka bobů, uzený kokosový ořech Příběh: Flakon se stuhou přesně charakterizuje americký styl, který prostupuje celou značkou Tommy Hilfiger. Vůně Woman Peach Blossom byla vytvořena pro ženu dvou tváří. Na první pohled nevinnou, ale zároveň koketní provokatérku. Tóny broskve symbolizují křehkost, ale vůně uzeného kokosového ořechu dává parfému zemitý rámec a rajcující náboj. ŠARMANTNÍ JEDNODUCHOST SLEČNY DAISY Vůně: Marc Jacobs Daisy Eau So Fresh Parfumér: Alberto Morillas Hlava: grapefruit, maliny Srdce: fialka, divoká růže Základ: švestka, cedrové dřevo Příběh: Daisy Eau So Fresh vychází z velmi oblíbené vůně Daisy. Oblečení stejně jako parfémy od Marca Jacobse se mohou pochlubit sofistikovanou nekomplikovaností, která vyhovuje široké škále nositelů. Nová vůně příjemně překvapí svým energickým, ovocno-květinovým mixem. Zaujme i čirý flakon, který umožňuje vidět pastelově růžový parfém s nápadným uzávěrem ze sedmikrásek.

OSLAVA JARA POD ROZKVETLOU MAGNOLIÍ Vůně: Chloé Rose Edition Parfuméři: Michel Almairac a Amandine Marie Hlava: magnolie, konvalinka Srdce: růže Základ: jantarové a cedrové dřevo Příběh: Původní, dnes už klasická vůně Chloé letos vychází v jarní reedici, ve které nabízí neotřelé spojení růže s květy magnólie. Výsledkem je hřejivý akcent vůně, která ale zároveň působí velmi nenuceným dojmem. Věrný původní předloze zůstal i elegantní flakon, jehož jediným výstřelkem je neonově růžová stuha.

12.5.2011 22:07:16

zoom

STRANA 79

Proužky jsou hitem letní sezony. Skvěle vyniknou na klobouku značky PRADA. Cena 13 290 Kč, prodává Prada.

Bílé pánské tenisky DIOR jsou ideální na letní vycházky do města. Info o ceně v obchodě, prodává Simple Concept Store.

ým Pánský kožený pásek GANT s výrazným oranžovým proužkem. Cena 1 999 Kč, prodává Gant.

Kolekce tří prstenů značky BACCARAT s křišťálovými kameny odráží proměnu květu během dne. Cena 7 650 Kč za kus, prodává Baccarat.

PN05_79_82zoom_OK.indd 79

12.5.2011 22:06:27

zoom m

STRANA 80

proč ne?! e?! – KVĚTEN TEN 2011

Zářivá psaníčka HERMES z jehněčí a ještěrčí kůže. Cena 70 800 Kč, prodává Hermes

Přívěsky inspirované barvami Středomoří z kolekce Capri italské značky POMELLATO. Cena 33 900 Kč, prodává Halada.

Střevíčky LOUIS VUITTON zaujmou netradičně řešeným podpatkem. Cena 30 000 Kč, prodává Louis Vuitton.

INZERCE

KƐƚƌĂǀĂ

KƉĂǀĂ

<ƌĂǀĂƎĞ

>ƵĚŐĞƎŽǀŝĐĞ

<ƵŶşŶ

'ŝĚŽŶ <ƌĞŵĞƌ

,ƌĂĚĞĐ ŶĂĚ DŽƌĂǀŝĐş

/ƐĂďĞůůĞ &ĂƵƐƚ

>ĞŽƓ ^ǀĄƌŽǀƐŬlj

:ŝƎş ĢůŽŚůĄǀĞŬ

'ĞƌŐĞůLJ ŽŐĄŶLJŝ 'ĞƌŚĂƌĚ KƉƉŝƚnj

&ŝůŚĂƌŵŽŶŝĞ ŽŚƵƐůĂǀĂ DĂƌƚŝŶƽ

ĞƐŬĄ ĨŝůŚĂƌŵŽŶŝĞ

:ĂŶĄēŬŽǀĂ ĨŝůŚĂƌŵŽŶŝĞ KƐƚƌĂǀĂ >ŝƐnjƚƽǀ ŬŽŵŽƌŶş ŽƌĐŚĞƐƚƌ

ĚĞŶĢŬ DĄĐĂů

dŽŵĄƓ EĞƚŽƉŝů

PN000902

&ŝůŚĂƌŵŽŶŝĞ ƌŶŽ

&Ănjŝů ^ĂLJ

PN05_79_82zoom_OK.indd 80

12.5.2011 22:06:36

zoom

STRANA 81

Lesk na rty Terracotta Gloss od značky GUERLAIN rozjasní a hydratuje rty. Cena 690 Kč, prodává L‘Institut Guerlain.

Mýdlo DIPTYQUE v sobě uzamklo vůni vhodnou pro muže i ženy. Cena 1 200 Kč, prodává Simple Concept Store.

Pánská toaletní voda Aqva Toniq od značky BVLGARI obsahuje výtažky ze sicilského citrónu, mořské trávy a ambry. Cena 1 525 Kč za 50 ml, prodávají vybrané parfumerie.

Dámská kabelka VERSACE v nepřehlédnutelném odstínu červené. Info o ceně v obchodě, prodává Versace.

Rafinované brýle LOUIS VUITTON zajistí svůdný pohled. Cena 7 000 Kč, prodává Louis Vuitton.

adresář ARTĚL, Celetná 29, Praha 1, tel.: 224 815 085; ARTEMIDE, Sázavská 32, Praha 2,

tel.: 222 310 907; KALDEWEI, seznam prodejců na www.kaldewei.cz; KD ELEKTRONIKA,

tel.: 222 521 345 www.artemide.cz, AUDEMARS PIGUET, Pařížská 5, Praha 1,

Jáchymova 4, Praha 1, tel.: 224 811 234; KLENOTNICTVÍ DUŠÁK, Na Příkopě 17, Praha 1,

tel.: 222 312 230; BACCARAT, U Prašné brány 2, Praha 1, další informace na

tel.: 224213025; L‘INSTITUT GUERLAIN, Dlouhá 704, 705/16, Praha 1, tel.: 227 195 330-1;

www.crystalheritage.cz; BOUCHERON, hotel Four Seasons, Křížovnická 3, Praha 1,

LE PATIO, Národní 22, Praha 1, tel: 224 934 375; LOUIS VUITTON, Pařížská 13, Praha 1,

tel.: 222 318 262; CAROLLINUM, Pařížská 11, Praha 1, tel.: 224 810 890; DOX, Poupětova 1,

tel.: 224 812 774; MONT BLANC, Pařížská 9, Praha 1, tel.: 221 771 670;

Praha 7, 295 568 114; FLAMANT, Design interior, Slovanský dům, na Příkopě 22, Praha 1,

POTTEN&PANNEN – STANĚK, Concept Store, Újezd 25, Praha 1, tel.: 224 214 936;

tel.: 221 451 790; FOTO ŠKODA, Vodičkova 37, Praha 1, tel.: 222 929 029; GANT, pasáž

PRADA, Pařížská 16, Praha 1, tel.: 221 890 380; SIMPLE CONCEPT STORE, Pařížská 20,

Myslbek, Na Příkopě 19, Praha 1, tel.: 224 233 562; GIRARD-PERREGAUX, Staroměstské

Praha 1, tel.: 221 771 677; STUDIO NIKA, Umělecká 1, Praha 7, tel.: 233 380 351;

náměstí 16, Praha 1, tel.: 222 312 535; HALADA, Pařížská 7, Praha 1, tel.: 222 311 868;

VERSACE, U Prašné brány 3, Praha 1, tel.: 224 239 861; WEDGWOOD, Vodičkova 28,

HERMES, Pařížská 12, Praha 1, tel.: 224 817 545; HUBLOT, Pařížská 1, Praha 1,

Praha 1, tel.: 222 314 767; WINE FOOD MARKET, Strakonická 1, Praha 5, tel.: 722 585 823

PN05_79_82zoom_OK.indd 81

12.5.2011 22:06:41

STRANA 82

zoom

proč ne?! – KVĚTEN 2011

Vana Asymmetric Duo od KALDEWEI s jednostranně rozšířeným okrajem, který může být využíván jako sedací nebo odkládací plocha.

Cena: od 21 384 Kč.

Prodává KALDEWEI.

BeoVision 4 od Bang & Olufsen je plazmový televizor se 103palcovou úhlopříčkou a stojanem, který umí obrazovku zvednout a zároveň otočit do polohy optimální pro její sledování.

Cena 100 000 eur, prodává KD Elektronika.

Křeslo CRYSTAL s koženým sedákem od FENDI CASA. Cena od 93 200 Kč, prodává LUXURY LIVING

by Studio Nika.

LED lampa Tolomeo s nastavitelným ramenem z leštěného hliníku a se systémem pružinového vyvažování. Cena 6 650 Kč. Prodává ARTEMIDE.

PN05_79_82zoom_OK.indd 82

12.5.2011 22:06:45

PN000829

PN tit kveten 2011.indd 3

9.5.2011 17:21:03

PN000903

PN tit kveten 2011.indd 4

9.5.2011 17:21:04