PROC NE DECEMBER

Page 1

PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN

proč ne?!

Mariana, dcera fotografa Salima Issy

p r o s i n e c / 2 0 1 2

Pn tit vanoce.indd 1

MARIANA 11. DŮVOD, PROČ BÝT ŠŤASTNÝ Štěstí podle osobností Proč ne?!

26.11.2012 18:51:57


Pn tit vanoce.indd 2 ! #

" "

26.11.2012 $ 18:52:11 $


PN001056

03-11obsah.indd 3 ! #

" "

29.11.2012 $ 17:36:27


PN001059-6

03-11obsah.indd 4

29.11.2012 17:36:30


03-11obsah.indd 5

29.11.2012 17:36:31


PN001158-5

03-11obsah.indd 6

29.11.2012 17:36:32


03-11obsah.indd 7

29.11.2012 17:36:34


PN001213

03-11obsah.indd 8

29.11.2012 17:36:34


editorial

STRANA 9

proč ne?! – PROSINEC 2012

Změní váš život Vážené čtenářky, vážení čtenáři, toto je časopis štěstí. Byl napsán pro všechny lidské duše, které o sebe zakopávají na ulici ve vánočním stresu, snažíce se zajistit na poslední chvíli všechny ty důležité sváteční věci, jako je jediný rovný stromeček ve městě, nejšupinatější kapr v povodí Labe, Vltavy či Moravy nebo zaručeně originální dárky. Toto je časopis štěstí, proto jej prosím do sedmi dní celý přečtěte a doporučte dalším sedmi blízkým lidem. Prosím pamatujte, že chcete-li dosáhnout absolutního štěstí, nesmí být tento řetězec štěstí přerušen. Šťastné (a veselé) dny vám za celý tým Proč ne?! přeje Jan BABKA

proč ne?! jan.babka@economia.cz

JSTE

ŠŤASTNÍ?!

NE?

ANO!

proč ne?!

3

03-11obsah.indd 9

29.11.2012 17:36:35


"

PN001146-4

" " " % # #& ## & & &&

03-11obsah.indd 10

$ "

29.11.2012 17:36:35


obsah

STRANA 11

proč ne?! – PROSINEC 2012

Rozhovor: Jan Lamser – 12 Jak nalézt štěstí ve světě bank? Nora Grundová vyzpovídala generálního ředitele Poštovní spořitelny a vrchního ředitele ČSOB.

Téma: Štěstí – 22 Pětadvacet osobností Proč ne?! a pětadvacet důvodů, proč být šťastný.

54

Menu: Happy toast – 48 Šťastné prasátko znamená šťastné jídlo. Paul Day, šéfkuchař restaurace Sansho, nám ukázal, že obyčejné věci jsou ty nejlepší.

Humor: Osudová – 54 Idylické soužití Barbie a Kena očima umělkyně Mariel Clayton.

Umění: Za malovaným úsměvem – 58 k dostání každý měsíc jako příloha deníku

12

Čínský umělec Yue Minjun je důkazem, že za úsměvem od ucha k uchu se může skrývat i něco víc.

Fotostory: Sváteční dekadence – 64 Šéfredaktor Hospodářských no novin: i Petr ŠABATA Zástupkyně šéfredaktora pro proč ne?!: Lucie TVARŮŽKOVÁ Art director: Jan VYHNÁNEK Vedoucí magazínu proč ne?!: Jan BABKA Grafik: Petr PUCH Redaktorka: Nora GRUNDOVÁ Redaktorka módy a kosmetiky: Veronika MIŠKOVSKÁ Produkce: Irena TESARČÍKOVÁ Jazyková korektura: Petra HELIKAROVÁ, Ludmila CHUCHMOVÁ Adresa redakce: Economia, a.s., Dobrovského 25 170 55 Praha 7, IČO 00499153 tel.: +420 233 073 002, fax: +420 233 072 005 e–maily dle vzoru: jmeno.prijmeni@economia.cz

Inzerce: Zuzana TYLČEROVÁ, ředitelka inzerce, mobil: +420 724 508 890, fax: +420 233 072 700 zuzana.tylcerova@economia.cz Hana POLUDVORNÁ, tel.: +420 233 071 795, mobil: +420 603 196 615, fax: +420 233 072 700 hana.poludvorna@economia.cz

Stylistka Klára Tománková se inspirovala díly starých mistrů a připravila zátiší překypující luxusem.

Storyboard: Stará škola – 68 V papírně Petra Řeháka v Bříze na Podřipsku vznikají papírové skvosty, které okouzlily i britskou královnu.

Vánoční inspirace: 50 objektů touhy – 73 Šperky, kabelky, hodinky, doplňky – z padesáti tipů na dárky si vybere každý milovník krásných věcí.

Mimochodem: 16 kroků ke štěstí – 90

58

Pokud potřebujete novoroční předsevzetí, inspirujte se radami grafického designéra Stefana Sagmeistera.

Jiří BUBENÍČEK, zástupce ředitelky inzerce, tel.: + 420 233 071 785, mobil: + 420 604 294 448 jiri.bubenicek@economia.cz Tomáš CELER, tel.: +420 233 071 168 mobil: +420 605 228 807, fax: +420 233 072 700 tomas.celer@economia.cz Rudolf PAVLÍČEK, tel.: +420 233 071 765 mobil: +420 605 232 397, fax: +420 233 072 715 rudolf.pavlicek@economia.cz Jan SAPOŽNIKOV, Key Account Manager pro oddělení agentur tel.: + 420 233 071 784, mobil: + 420 777 239 336 jan.sapoznikov@economia.cz

Pokud chcete, aby vám neuniklo žádné další číslo magazínu, napište na procne@economia.cz a my vám každé nové proč ne?! připomeneme e–mailem. Magazín proč ne?! má svou stránku na Facebooku. Staňte se fanoušky a sledujte, co je ve světě luxusu, umění, módy a designu nového. TITULNÍ FOTOGRAFIE: Dcera Mariana na fotografii Salima Issy

03-11obsah.indd 11

73

Naše internetové stránky: life.ihned.cz

29.11.2012 17:36:41


STRANA 12

rozhovor

proč ne?! – PROSINEC 2012

Matfyzák, teolog, ekonom, herec... Šéf Poštovní spořitelny.

Jan Lamser přemýšlí, jak spojit bankovnictví se štěstím.

TEXT: Nora GRUNDOVÁ – FOTO: David TURECKÝ

rozhovor.indd 12

29.11.2012 19:27:14


STRANA 13

Bankéř Jan Lamser a jeho desetiměsíční syn Eliáš

rozhovor.indd 13

29.11.2012 19:27:31


STRANA 14

J

an Lamser se vzpírá jednoduchému popisu. Držitel čtyř vysokoškolských diplomů nevypadá ani jako typický matfyzák, ani jako teolog, ani jako bankéř. I když co je vlastně typické. V současnosti studuje autorské divadlo na DAMU. Jeho výrazný obličej s hranatými brýlemi by se mu k herectví hodil, ale na herce příliš přemýšlí. V bance kolem sebe šíří vizionářskou atmosféru, až mají bankovní úřednice tmu před očima, na konferencích hovoří o svobodě a píše eseje o vině bank. Většinu jmen, která zmiňuje v rozhovorech, nelze ani vygooglovat. Tento eklektický muž je však zároveň ve vedení ČSOB, jako šéf Poštovní spořitelny spravuje důchodcům důchody a vší silou vytváří bankovní instituci, která by se povahou služeb ke klientům chovala jako kombinace osobní asistentky a nejlepšího přítele. Když mateřská KBC v roce 2007 vytěsňovala minoritní akcionáře z ČSOB, on na tom jako jeden z nich výrazně zbohatl. Setkáváme se v jeho kanceláři, která je z poloviny ze skla. Na klíně se po celou dobu rozhovoru k Janu Lamserovi tulí jeho desetiměsíční syn Eliáš. Zrovna je čas hlídání. Našemu rozhovoru předcházela výměna e-mailů o tématu tohoto čísla – jak být šťastný. Bylo jasné, že člověku, který se tak akademicky rozpřáhl, pár vět ke štěstí stačit nebude. Je to pro něj těžké zadání. Až nepohodlné. „Jak být, ty šťastný? To nemíním jako jazykový žert. To je opravdový problém té otázky. Je to téma k diskusi mezi dvěma šťastnými lidmi? Nebo se nějaký zoufalec táže kohosi, z něhož štěstí přímo prýští? Co je to vůbec za otázku?“

rozhovor.indd 14

rozhovor práce obnáší cokoliv, zní to vlastně hezky a mohl bych to zkusit. Při pohovoru jsem jim řekl, že jsem analytika sice nikdy nedělal, ale cítím se na to. Váš status váženého bankéře musel konec minulého desetiletí citelně zasáhnout. Já zažil bankovnictví už v devadesátých letech, před tím blednou i zkušenosti z roku 2008. Dnes je to obor trochu až příliš standardní, mechanicky provozovaný podle mírně přežitých receptur a viditelně ztrácí dech. Ale mezi lety 1990 a 2002 se u nás bankovnictví rodilo a dnešní stav, o kterém neuctivě hovořím, byl nedostižný cíl. Regulátor neměl zkušenosti, bankovní sektor to

Jen těsně jsem minul bohatýrské období prvotního bankovního vrásnění.

Přišel jste na to, jak být šťastný? Ano, máte pravdu, v tom je asi základ věci. Ke štěstí je nutné přijít, nebo dokonce se na něj vyšplhat. Ptáte se, jak je tato turistická značka značena? Kde začíná, kudy vede a kam jsem došel? Je značena červenou usmívající se bublinou. Je to cesta pocitem, pěkně to vizuálně svého času vyjádřil filmař Kenneth Anger.

nezvládal, děly se divoké věci. Já svým nástupem v roce 1993 jen těsně minul to opravdu bohatýrské období prvotního bankovního vrásnění. Láva právě zatuhla a já po ní začal běhat. S rokem 2008 se to nedá srovnávat. Mimochodem, ještě k vaší první otázce. Nepřijde vám vlastně trochu zvláštní, že se jdete na štěstí zeptat do banky? To samo o sobě tomu dává zvláštní rámec. Banka je velká instituce pracující s penězi, intuitivně si ji se štěstím moc nespojuji. Je to jaksi proti přirozenosti, hlazení proti srsti. Nebo ne? Neptám se jen tak. Kdybych měl rozebírat svoji kariéru, v posledních letech moje práce spočívá v tom, abych právě tyto dva protiřečící si pojmy banka a štěstí na sebe nějak namapoval.

Proč pracujete v bance? Vyskytl jsem se tu. Po škole jsem v novinách zahlédl inzerát z banky, odepsal jsem a bylo. Psali tam: Přijmeme úvěrového analytika. Říkal jsem si, že ať ta

Proč si myslíte, že si banka a štěstí protiřečí? Štěstí je koncept, který bance chybí. Banka je tradičně postavena spíše na procesech manipulace s penězi, je jakýmsi expertním pomocníkem klientů. Ale že by měla být

proč ne?! – PROSINEC 2012

empatická k jejich štěstí, to v bance jako instituci historicky nebývalo. Objevuje se to až v několika posledních letech. Nemyslím tím, že je to snad nějaká moje zásluha. Mířím k tomu, že se role bankovnictví v současnosti zpytuje ze všech stran. Přicházíme na to, že bankovnictví jako odtažitá, vysoce expertní disciplína v téhle společnosti nemá místo. Potřebujeme humanizaci bankovnictví. Vidíte, v tomto smyslu by pro mě z profesionálního pohledu bylo štěstím přiblížit bance štěstí. Svou nedávnou esej o vině bank, nazvanou Duchovní zvířena a podvod, jste pointoval tím, že bankovnictví je stínem společnosti. Je nenasytné, protože společnost je nenasytná. To je poměrně depresivní a fatalistický závěr. Vlastně není divu, že je unavená a nadýmáním trpící společnost se svým bankovnictvím nespokojená. Vidí v něm sama sebe. Když si to uvědomíte, tak máte na výběr: buď můžete bankovnictví opustit, protože to vám prostor pro nějakou autonomní akci vlastně nedá – můžete tedy nanejvýš jaksi přes operace s penězi ventilovat to, co je na společnosti nesympatické. Anebo se budete snažit dát práci nějaký méně trýznivý, snad i veselejší obsah. Nenasytnou společností jste myslel celou planetu? Současného člověka zmítaného bulimií modernosti a anorexií postmoderny. Nenapadlo vás tedy nikdy bankovnictví opustit? Matka mluví: Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, zahyneš. Banka má v sobě i něco mateřského... Nové a nové technologie mění všechny obory, lidé si dnes také jinak vykládají svá práva a svobodu. A vy máte na starosti internetové bankovnictví, obor, který jen dobíhá své možnosti. Internetové bankovnictví je oproti tomu, co dnes už jen naše banka poskytuje, může a snad i bude za pomoci běžně dostupných technologií poskytovat, sice užitečná, ale až trochu nostalgická záležitost. Řada lidí je zahlcena obrovským množstvím banálních úkolů, které na ně tato civilizace chrlí. Ty povinnosti jsou často úplně formální. Třeba přečíst množství mailů. V dnešním světě se člověk stává takovým zvláštním vyřizovačem

29.11.2012 19:27:47


STRANA 15

rozhovor.indd 15

29.11.2012 19:27:47


STRANA 16

Banka může přispět k tomu, aby se lidé vymanili z jisté civilizační opice, která nás dnes všechny zřetelně svazuje.

rozhovor situací, které sám ani nevytváří, ale je do nich stavěn. A jak je nucen znovu a znovu na ně reagovat, tak mu na nic jiného nezbývá čas. Banka by mu mohla ten čas ušetřit, v tom může opravdu zásadně pomoci. Pokud byste v tom internetu chtěla hledat svého druhu bankovní metafyziku, lze říci, že banka může silně přispět k tomu, aby se lidé mohli snáze vymanit z jisté civilizační opice, která nás všechny dnes zřetelně svazuje. Jak? Vytvoří člověku prostor, kde bude autentičtější, méně strukturálně reaktivní. Tím, že vytěsní bílý technologický šum této civilizace, respektive postará se o něj. Když se zamyslím, kolik času já sám trávím čistě technickou agendou... Účty za telefon, školní jídelny, hledání záručního listu něčeho, co se rozbilo... Zjišťuji, že ne nepodstatnou část života trávím úkony, které jsou v zásadě zbytečné a velice špatně zorganizované. A tady by mohla nastoupit banka. Mělo by být možné někam kliknout a zjistit, že vysavač máte sedm měsíců, kde jste ho koupila a jakou má záruční lhůtu. Takovéhle uvažování mě hrozně baví. Problém je, že lidé banku takhle nevnímají. A ona sebe taky zatím ne. Přesto si myslím, že banka jako instituce je k něčemu takovému hodně vhodná. Taková agenda souvisí s penězi, platbami, a tím vším se přece banka zabývá. Je vlastně záhada, že to nikdo nedělá. Proč jste studoval tolik různých oborů? Matematiku, fyziku, ekonomii, teologii, obchod, teď divadlo... Máte pocit, že jste se ještě nedovzdělal? Nebo cítíte, že máte mnoho talentů, tak jim všem chcete dát šanci? Vezmu-li to opět z hlediska své práce, zjistil jsem, že to potřebuji, abych ji mohl dělat dobře. Jak jsem naznačil, největší slabinu bankovního sektoru vidím v tom, jak přestává fungovat situace, kdy banka byla sama sobě smyslem. To je výzva a pro takové hledání je potřeba širší perspektiva pohledu, včetně akademického zázemí. Lze to říci i tak, že jsem nejdříve vystudoval vysoce abstraktní obor. Jak stárnu a nabírám zkušenosti, mnohem víc mě oslovují jiné pohledy na svět. Jdu životní cestu od vysoké abstrakce až k velmi konkrétním záležitostem, které se týkají mezilidských vztahů. V tomto smyslu se na sobě snažím pracovat i co se týče vzdělání.

rozhovor.indd 16

proč ne?! – PROSINEC 2012

Láká vás herectví? V bance máte být přesvědčivý, dokázat lidi strhnout a přesvědčit je, proč tu práci vlastně dělat, to samo o sobě je náročná věc. Mít průpravu, která vám umožní zvládat různé výrazové prostředky, pracovat s hlasem, chápat, jak lidé mohou vnímat určitá gesta, to by mělo být téměř povinné manažerské minimum. Na teologii jste se přece učil kázat. Ale tady je to dotažené mnohem dál, musíte vnímat svoje tělo, svůj projev, hlas, vnímat to, jak na vás reaguje ten druhý. Napsal jste někdy nějaké kázání? Kázal jsem ve škole na Žalm 13. To je mimochodem nesmírně depresivní žalm o finančních službách. Jste věřící? Složitá otázka. Já jsem hledající. Našel jste mezi teologií a tím, co děláte, nějakou linku? Pravda, v některých apokryfních evangeliích máte i taková Kristova ipsima verba, jako „buďte dobrými penězoměnci“ čili až jisté náborové výzvy pro zájem o finanční sektor, pokud bychom šli jen po nepřiměřeně přímočarých odkazech. Tak či onak, když odhlédnu od velmi podsvětleného a zároveň i temného profilu víry, tak když nic jiného, vyrostl jsem v téhle zemi. Obklopen sémantickými odkazy křesťanské kultury, kterou si ale lidé již víceméně ani neuvědomují. Signály, ten klíč k drobným rituálům a příběhům i jazykové kultuře, která je obklopuje, lidé v této zemi z valné většiny ztratili. Byla to součást křesťanského prožívání skutečnosti. My dnes žijeme v torzu kulis, ale ne v příběhu. Na fakultu jsem šel také proto, abych se o tom příběhu něco dozvěděl. Co si na teologii mysleli, když jim v lavici seděl topmanažer banky? Který teď píše disertaci o svátostech a milosti? Já se svou prací ve škole nijak nechlubil, měli mě za nezorientovaného podivínského autistu. A proč se vlastně píšete s disertací? Nadchlo mě téma svátostnosti, nazírané jako jediný v tomto světě dostupný most

29.11.2012 19:28:09


rozhovor.indd 17

29.11.2012 19:28:11


STRANA 18

rozhovor přes propast mezi doktrínou a praxí, který někam vede. Záleží vám na tom, co si o vás vaši lidé myslí? Můj problém je, že empatii nahrazuji intuicí. Dá se s tím žít, ale občas bývám zbytečně nepříjemný na lidi kolem sebe.

JAN LAMSER (46) Absolvoval Matematicko-fyzikální a Evangelickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy, kde pokračuje doktorandským studiem. Je rovněž absolventem VŠE v Praze a École des Hautes Études Commerciales v Paříži. V současnosti také studuje na DAMU autorské divadlo. Studiem prý relaxuje. Označuje se za kariérního bankéře. Od roku 1995 pracuje v ČSOB, o dva roky později se stal členem představenstva ČSOB a vrchním ředitelem banky pro masový trh a současně šéfem Poštovní spořitelny. Rád hraje kostky a šachy, je prezidentem Šachového svazu ČR. Je ženatý, má čtyři syny.

Prý tu máte nástěnku, na kterou vaši podřízení mohou zaznamenat pocity, s jakými přicházejí a odcházejí z vaší kanceláře. Byl to experiment, ale nedokázali jsme to dotáhnout do funkčního prototypu. Je tu u nás docela funkční personalistický rituál anonymizované zpětné vazby. Čas od času dostanete dotazník a o nějakém člověku napíšete, co si o něm myslíte. On to pak dostane do ruky a neví, kdo to o něm napsal. Před časem jsem touto cestou dostal od mně neznámého kolegy doporučení, že bych se měl někdy zamyslet, s jakými pocity lidé z mojí kanceláře odcházejí. Přišlo mi to jako zajímavá otázka, tak jsem přemýšlel, jak by se to dalo měřit. Vymyslel jsem takový dotazník, že když sem vstoupíte, zatrhnete jeden ze škály smajlíků. Při odchodu zase zatrhnete smajlík v jiném řádku. Před dveřmi to hodíte do nějaké krabice a do vedlejší můžete vhodit kupon se svým jménem. Jednou za měsíc by se losoval vítěz, který by získal třeba láhev šampaňského. Ale jsme v bance, což je instituce, která má ohromné problémy realizovat i takhle jednoduchou myšlenku. Co je za problém vytisknout hromadu papírů se smajlíky a sehnat dvě krabice? Když na to povoláte experta personalistu, poví vám, že by to mělo mít nějakou kulturu. A povolá experta z marketingu. Najednou z toho byly dva magnetické terče, kde si člověk mohl vybrat z asi šestatřiceti možností. Na jeden terč dal magnet při příchodu a na druhý při odchodu. Expert zapomněl na takovou drobnost, že si totiž lidé čekající před kanceláří budou s těmi magnety pohrávat a posouvat je. Takže se to pro svou sofistikovanost stalo zcela nefunkčním a mě osobně to tak otrávilo, že jsem se tím už nechtěl zabývat dál. Váš třináctiletý syn má tolik rád vlaky, že jste mu prý koupil nádraží. Můj druhý nejstarší syn je už dlouho milovníkem železnice. Když byl v kočárku,

rozhovor.indd 18

proč ne?! – PROSINEC 2012

vynucoval si, abychom s ním chodili na nádraží. Všude jinde se choval nesnesitelně, zatímco na nádraží kvetl. Pak jsem shodou okolností narazil na to, že se dráhy zbavují nepotřebných objektů. Našli jsme domek čtyři metry od kolejí na trati mezi Veselím nad Lužnicí a Českými Velenicemi. Je to železniční romantika a zároveň jsou kolem lesy a rybníky. Takže to máme jako chaloupku. O osobním štěstí mluvíte jen zdráhavě. Jaké si děláte radosti? Plníte si sny? Sny, štěstí, radosti. Ptáte se na celý můj život? Co na to mám říct? Hraji šachy. Objevujete se na mnoha konferencích, píšete eseje... Mezi bankéři máte pověst trochu excentrického vizionáře, hříčky přírody. Ode mě se čeká, že vím, co se děje a co se bude dít. Moje práce je hodnocena i podle toho, jak jsme vnímáni médii. Takže investuji do vztahu s novináři. Za léta, co tu pracuji, mě tu už PR experti naučili, jak předstírat, že je člověk zajímavý. Vy předstíráte, že jste zajímavý? Není to póza ani manipulace. Je to ritualizace mojí práce, očekává se to ode mě. Vystupuji za firmu, prezentuji její mimořádné služby – a ony mimochodem opravdu mimořádné jsou. A to může budit dojem, že jsem nějaký vizionář. I když já si to o sobě nemyslím. Máme tu zaměstnané vizionáře, kteří věci vymýšlejí. A já jsem zde od toho, abych o nich mluvil. To je příjemná práce. Jak by tedy mohla banka pomoci lidem ke štěstí? Měl bych na to politicky správně odpovědět, že nejlépe pomůže společnosti, že se nebude nijak pokoušet jí pomáhat, ale bude dělat pořádně, co má v popisu práce. Když si o sobě banka začne myslet, že je něco víc, může to být nebezpečné. To jsou ty příklady bankéřů, kvůli jejichž chybám se hroutil svět. Ale mně je bližší jiná interpretace – dělat v bance je něco podobného jako být třeba lékařem. Jako lékař jen nekurýrujete choroby a symptomy, ale také se snažíte udržovat lidi zdravými, aby vás moc nepotřebovali. Chcete říci, že by banky měly fungovat tak, aby je lidé příliš nepotřebovali? Aby neměli potřebu o nich příliš hovořit.

29.11.2012 19:28:11

+


%LJ %DQJ )HUUDUL 0HFKDQLVPXV 81,&2 V FKURQRJUDIHP V YHUWLNiOQt VSRMNRX UH]HUYD QiWDKX KRGLQ 6WURMHN E\O NRPSOHWQÄ— Y\YLQXW D Y\UREHQ Y PDQXIDNWXʼnH +XEORW 3RX]GUR MH WLWDQRYp VNOR VDItURYp 9\PÄ—QLWHOQì SiVHN (GLFH MH OLPLWRYiQD NXV\

UXJUUFS DPN IVCMPU t

PN001139

+ EO W 3 ) 7LW L GG rozhovor.indd 19

29.11.2012 19:28:26


PN001205

PN_prosinec2012_20-21.indd 2

29.11.2012 18:36:17


PN_prosinec2012_20-21.indd 3

29.11.2012 18:36:24


STRANA 22

téma

proč ne?! – PROSINEC 2012

Jak být šťastný Dát si ranní kávu s řezníkem, meditovat v Tibetu nebo si naživo poslechnout Dylana. Toto je pětadvacet spolehlivých cest k vaší každodenní nirváně. ILUSTRACE: Maria MAAKEVA

50 lidia.indd 22

29.11.2012 18:11:49


štěstí

STRANA 23

Ivan Klíma Martin Dlouhý Aňa Geislerová Angelika Taschen Lukáš Rittstein Jakub Kohák Klára Nademlýnská Leoš Novotný Radek Zachariáš Ivan Kraus Salim Issa Libuše Šmuclerová Theodor Pištěk Zdeněk Sklenář Hana Zárubová Nils Jebens Meda Mládková Karolína Milerová Jindřich Šídlo Lucie Krajná Jana Zielinski Martin Kratochvíl Liběna Rochová Lukáš Loskot Vladimír Ambroz

50 lidia.indd 23

29.11.2012 18:12:06


štěstí

1.

Bajka o štěstí

Povím bajku, kterou mi kdysi vykládal tatínek (nevím, odkud ji vzal, ale to není podstatné). Vyprávěla o princi, který chtěl být šťastný. Navštívil proto starého mudrce a ten mu poradil, že jediné, co musí udělat, je obléknout si košili šťastného člověka. To nebude problém, pomyslel si princ a vydal se hledat šťastného člověka. Za jeho košili mu byl ochoten vyplatit i kopu zlaťáků. Putoval tedy nejdříve po zámcích, potom po městech, potom po vsích a všude se sháněl po někom, kdo je šťastný, ale nikoho takového nenacházel, všichni si jen stěžovali na životní strázně. Až jednou zahlédl na poli muže, byl polonahý, oral ručním rádlem a přitom si zpíval. Princ seskočil z koně a zeptal se: Tak pěkně si prozpěvuješ, protože jsi šťastný? Ano, řekl muž, mám hodnou ženu i děti, tady pole mi za práci, co do něho vkládám, dá nejnutnější živobytí, mám se i kam schovat před deštěm a nepohodou. Šťastný člověče, zvolal princ, už nebudeš muset trávit čas prací na poli, protože ode mě dostaneš pytel zlaťáků, a to za pouhou tvoji košili. Košili? podivil se ten člověk. Já přece žádnou nemám. Tahle bajka mi občas vytane, když zahlédnu reklamu (a zahlížím ji nesčíslněkrát denně), která mi namlouvá, že pokud si koupím právě tenhle tovar, ať už má kolečka, nebo se obléká přes hlavu, budu v pohodě. Když velký pohřební průvod vyprovází babičku Boženy Němcové, vyhlédne ze zámeckého okna kněžna, která se s babičkou za jejího života setkala a rozmlouvala s ní. Řekne teď jenom: Šťastná to žena. Nemyslí tím její smrt, ale právě naopak její život, otevřený všemu, co jí přinášel. A Božena Němcová právě touto větou svůj román uzavřela. Babička, jak ji ve svém geniálním díle pojala, jistě nikdy nehledala štěstí, věděla, poslušná své přirozené moudrosti, že štěstí se nedá hledat, nemůže být cílem lidského snažení, může leda provázet život, v němž převládají práce, povinnosti, a především dobré, láskyplné vztahy ke všem živým, ke všemu živému. Ale od dávných dob k dnešku. Všichni žijeme v koloběhu každodenních povinností a starostí, občas i nepříjemností. Někdy nám připadne, že být šťastný, je jakýmsi přečinem. Lidé kolem nás – český zlozvyk – si většinou naříkají. Život se přece skládá z povinností, trápení a z překonávání obtíží. A co když jsme přišli o práci, o blízkého člověka, naše děti, které spolutvořily náš domov, dospěly a odešly, co když jsme onemocněli, co když nás zklamali naši nejbližší, když se nám rozpadla rodina a před sebou nevidíme pro zbytek života žádnou naději? Právě v takových chvílích, kdy člověk má pocit, že mu nezbývá než se poddat beznaději (v současné mluvě: upadne do depky), je třeba, aby v sobě pátral po síle, která mu umožní zahlédat něco, co ho aspoň na okamžik utěší nebo dokonce potěší. Může to být slunný den, setkání s milým člověkem, moudrá kniha nebo třeba jen nečekaná esemeska. Může to být i jen docela prosté osobní rozhodnutí: Teď se posadím a představím si něco, nač se těším, z čeho se můžu zaradovat. Pocit štěstí je totiž něco naprosto individuálního, neexistuje návod, jak se mu blížit. Z toho plyne i jeden potěšitelný závěr: ten pocit do značné míry záleží na nás.

50 lidia.indd 24

Ivan Klíma spisovatel Nejpřekládanější český žijící spisovatel letos oslavil 81. narozeniny a vyšly mu knihy Soudce z milosti, sbírka fejetonů Jak se nestát vrahem a soubor próz O lásce, tichu a zradě.

29.11.2012 18:12:19


štěstí

2.

Ráno v Dolomitech

Martin Dlouhý generální ředitel Tesco Stores na Slovensku Jeden z nejvšestrannějších českých byznysmenů mimo jiné miluje jídlo, a to ho svým způsobem také doprovází v jeho kariéře, od McDonald`s přes Makro až po Tesco.

Do Dolomit nás poprvé „vytáhl“ na lyžování náš životní přítel Jirka Růžička před minimálně patnácti lety. Od té doby jsme tam začali jezdit pravidelně, a hlavně častěji a častěji. Časem jsme objevili, že léto je tam možná ještě úžasnější než zima, a to už bylo jasné, že se nám Dolomity stávají druhým domovem. Jsem šťastný, když se brzy ráno, kdy se vše teprve probouzí, můžu zastavit s místními na první espreso, zaskočit k pekařce, řezníkovi, a když větší spáči vstávají, servírovat úžasně čerstvou snídani. Pak celý den strávit venku, jedno co si zrovna vymyslíte, příroda tu udělala hřiště na cokoli. Ke konci dne aperitivo, vybrat víno ve vinotéce, zajít si na skvělou Ladinskou kuchyni. Být šťastný, to je pro mě přímočará krása hor a radost být s těmi, s kterými je mi nejlépe.

3.Volejbalové úterky Šťastná jsem třeba každé úterý, když dohrajeme volejbal a zasedneme k zaslouženému pivu. Tenhle požitek si vybírám proto, že ty úterky patří už pár let k mým pravidelnostem, v životě tak vzácným. Uklidňují mě a jsou mým pevným bodem v chaosu. Anebo orosená sklenička bílého vína. To je taky jistota krásného prožitku...

50 lidia.indd 25

Aňa Geislerová herečka hereč Jediná skutečná showbyznysová hvězda Jedin Česku (podle Proč ne?!) si letos dala v Čes pauzu v navrhování módy a natáčela Janem Hřebejkem film Líbánky a s Alicí s Jan Nellis drama s názvem Anna.

29.11.2012 18:12:29


PN001128-3

téma štěstí

STRANA 26

4.

Knížka, čaj a čokoláda

Od té doby, co jsem se naučila číst, jsem nejšťastnější, když můžu ležet v posteli s knížkou, po ruce čaj a čokoládu. Letos mi největší radost udělal nový německý překlad Paní Bovaryové od Gustava Flauberta. To je kniha, kterou můžete číst každých deset let, naprostý klenot světové literatury. Další knihy, které mne pohltily, byl neautorizovaný a autorizovaný životopis Steva Jobse. První je od Karen Blumenthalové, druhý od Waltera Isacsona. Jobsem a jeho osobností jsem úplně posedlá. Byl to vizionář, který změnil svět více než kdokoli jiný za posledních dvacet let. Další biografie, která mi učarovala, byla ta o Coco Chanel. Její příběh je trochu podobný tomu Jobsovu – jako dítě ji zanedbávali, ale změnila svět módy a stala se z ní legenda a životní vzor pro mnoho žen. Mým nejoblíbenějším spisovatelem je ale Hans Fallada. Nejraději mám jeho knihy Pijan a Každý umírá sám. Kromě čtení mě ale činí šťastnou i editování knih a čím dál více i jejich psaní. Právě teď pracuji na knize Berlin Style, která vyjde v roce 2013.

5.

Angelika Taschen vydavatelka Odbornice na knihy o luxusu a designu miluje květiny. Dříve působila se svým exmanželem ve vydavatelství Taschen. Dnes vlastní vydavatelství Angelika Books, žije v Berlíně.

Dobrý spirit ptactva

Čím dál tím víc si uvědomuji, jak důležité pro život i zdraví jsou vztahy ve smečce a láska. Cítím se šťastný v blízkém kontaktu s přírodou, kde mám pocit, že jsem obklopen dobrými spirity v podobě ptactva… Důležité je pro mě také umocňovat prožitky kontaktem se studenou vodou řeky či pokusy o vybíhání zalesněných kopců...

50 lidia.indd 26

proč ne?! – PROSINEC 2012

Lukáš Rittstein sochař Společně s Barborou Šlapetovou podniká již patnáct let expedice za domorodými kmeny na Novou Guineu. Jeho sochy charakterizuje používání industriálních prvků ve spojení s objekty z laminátu.

29.11.2012 18:12:38


PN001128-3

;7AA7=< B= B63 3253 =4 A>/13 BVS ;O\cTOQbc`S HS\WbV Q]\U`ObcZObSa 4SZWf 0Oc[UO`b\S` ]\ VOdW\U PSObS\ bV`SS `SQ]`Ra Pg Xc[^W\U T`][ bVS ab`Ob]a^VS`S Rc`W\U bVS @SR 0cZZ Ab`Ob]a [WaaW]\

3: >@7;3@= AB@/B=A bVS ยฟ`ab eObQV b] P`SOY bVS a]c\R PO``WS` W\ O \SO` a^OQS S\dW`]\[S\b eee hS\WbV eObQVSa Q][ TSZWfPOc[UO`b\S`

Praha 1, Na Pล รญkopฤ 17 Praha 4, Arkรกdy Pankrรกc www.dusak.cz

50 lidia.indd 27

29.11.2012 18:12:45


téma štěstí

STRANA 28

6.

proč ne?! – PROSINEC 2012

S míčem u nohy

To, co mě činí šťastným, jsou okamžiky, když s míčem u nohy atakuji branku soupeřů. upeřů. Stále jsem v několika kádrech slovutných mančaftů, z nichž nejvýraznější je futsalový ový tým Gusanos Rojos, jehož zápasy hrajeme na hřišti Astra v Záběhlicích. Zápasů je do roka 22 a každý z nich je malým svátkem. Hraje se za každého počasí a nad hřištěm se, zvláště v mrazivých dnech, vznáší taková lehoučká mlha. Druhým týmem, který stojí za zmínku, je ÚFA – FC Koliktochcete Újezdská Fotbalová Asociace Praha. Hrajeme každý pátek od 18:00 pod Petřínem a je to vysoce prestižní záležitost. Každý rok vyhlašujeme Krále světového fotbalu, také se zúčastňujeme velkého množství kulturních a společenských akcí. Těší mě i okamžiky s mým synem. Začíná více mluvit, dává k sobě slova a je to moc pěkný. Kolikrát až žasnu, jaká je to nádhera, takové malé stvoření. Když třeba přijdeme do restaurace, kde mám schůzku, tak najednou z ničeho nic neuměle pronese: „nazdárek kamarádi!“ Zřejmě to pochytil v televizi z Kouzelné školky… Nebo jindy začne vyjmenovávat vlakové zastávky z Prahy do Radotína! Nejraději má zastávku „Velká Chuchle“. Je to legrační i takový zvláštně smutný, protože si uvědomuji, že jsou to okamžiky, které se už nezopakují, a jak ten čas hrozně letí, tak toto už brzy budou jen takové střípky minula. Jsem šťastný, že u toho můžu být.

Jakub Kohák režisér hry Soudě podle jeho dosavadní kariéry má tento herec a režisér reklam dříve či později našlápnuto buď do jednoho z fotbalových velkoklubů, nebo díky referendu přímo na post prezidenta.

7.

Špalek od syna

Bude to znít asi trochu „otřepaně“, ě“, ale já se raduji z malých věcí. Nepotřebuji řebuji dostávat velké dary, ale když dostanetanete něco, co vám někdo dá od srdce, ce, je to to nejkrásnější. Naposledy jsem m dostala takový dárek od svého syna letos o prázdninách, kdy mi sám osekal al špalek ze dřeva, obrousil ho a vytesal al do něj srdce s nápisem „mámě Natan“. n“. To bylo něco úžasného! Klára Nademlýnská Kl módní návrhářka mó Návrhářka, která obléká mimo jiné Ná Terezu Maxovou, patří mezi top iT české módní autorky. Její poslední če kolekce staví na klasických kouscích ko

PN001144 2

pastelových barvách a v černé. vp

50 lidia.indd 28

29.11.2012 18:12:46


PN001144-2

50 lidia.indd 29

29.11.2012 18:13:41


téma štěstí

STRANA 30

8.

proč ne?! – PROSINEC 2012

Endorfiny z badmintonu

Co mě dělá šťastným? Kromě pocitu radosti z dobře odvedené práce je to sport a při něm vyplavované hormony štěstí, endorfiny – například po zápasech v badmintonu nebo když surfuji na kitech, speciálních prknech tažených drakem, kdesi u řeckých břehů. A k tomu samozřejmě patří i nutné vyhodnocování sportovních výkonů s přáteli u specialit řecké kuchyně.

Leoš Novotný byznysmen Provozovatel vlaků Leo Express se letos pustil do velkého byznysu. Dříve získával zkušenosti v investičním bankovnictví a v Hamé, firmě svého otce.

9.

Ševcovská dílna

Radek Zachariáš zakázkový švec Mistr obuvnického řemesla je vyhlášeným specialistou na ruční zakázkovou výrobu luxusních bot. Svou dílnu má ve vesnici s názvem Felbabka.

Jako drobný živnostník trávím většinu času ve své dílně a celé dny se snažím překonat sám sebe. Musím se soustředit na to, abych svou práci nezkazil. Intenzivní pocit štěstí pak zažívám ve chvíli, kdy vidím radost v očích zákazníka, kterému jsem právě předal boty, o nichž mohu říct, že se mi povedly. Takové boty tvořím několik dní a čím složitější práce je, tím větší radost mám. Šťastný jsem také v okamžiku, když se mi splní nějaký sen. Jedním z největších byla touha mít svůj vlastní domek s dílnou. Teď mi stačí k pocitu štěstí, že nemusím nikam každý den dojíždět a můžu pracovat doma.

50 lidia.indd 30

29.11.2012 18:13:41


štěstí

10.

Zenové bloudění

Tou otázkou se zabývám už dlouho. Bohužel, zrovna ve chvíli, kdy se mi zdálo, že jsem odpovědi trochu na stopě, přihodilo se opět něco, co mne vrhlo zpátky do temnot pochybností a nejistoty. Vysavač, který jsme nedávno koupili, práší. Chtěl jsem to sdělit majiteli obchodu, v němž jsme přístroj koupili, ale dozvěděl jsem se, že odcestoval do Tibetu, kde žije v nějaké komuně. Chtěl jsem si to zapsat do deníku a všiml jsem si, že můj poslední zápis je z loňského roku. Zní takto: má Bůh také rýmu? Zeptal jsem se na to svého lékaře, ale pokrčil rameny a poslal mne ke specialistovi na dýchací cesty. Toho zajímalo, jak je možné, že počítač, jemuž jsou teprve dva roky, je už starý. Otázku, jak být šťastný, jsem dal příteli. Neodpověděl a zaskočil mne otázkou: má si koupit auto a nebo se raději rozvést? Slíbil jsem mu, že si problém promyslím. To však nebylo možné, protože právě v okamžiku, kdy jsem měl dojem, že jsem docela šťastný, (nezapomněl jsem při holení, co mne po probuzení napadlo), jsem musel hledat někoho, kdo by byl ochoten opravit naši televizi, kterou firma už přestala vyrábět. Také soused, inženýr elektroniky, který se přišel na televizi podívat, přeslechl mou otázku. Položil mi naopak svou vlastní: má smysl mít v dnešní době děti? Jeho ženu zajímalo, zda věřím v reinkarnaci. Přiznal jsem, že otázka posmrtného života mne moc netrápí. Spíš by mne zajímalo, zda se dožiji konce právního sporu s firmou, která nám není ochotna vrátit peníze za mlýnek na kávu, který při mletí rozhazuje kávová zrnka po kuchyni. Téhož dne se mne berní úřad dotázal e-mailem, kolik kancelářského papíru spotřebuji na povolání a kolik soukromě. Bohužel jsem nemohl úřadu poskytnout vysvětlení, protože jsem zapomněl počítačové heslo. Musí obsahovat nejméně osm charakterů, z toho jedno velké písmeno, jedno číslo a jeden grafický znak s výjimkou zavináče. Pokoušel jsem se heslo otevřít a navštívil jsem na internetu diskuzní fórum lidí, které postihl stejný problém. Zaujal mne názor Johna z Texasu, (zapomněl heslo ke svému bankovnímu kontu a hrozilo mu, že zbankrotuje), který tam napsal, že díky vývoji techniky ztrácíme rozum, a přál hodně štěstí každému, kdo vyhodí počítač z okna. Mého daňového poradce, který měl vyřešit problém s kancelářským papírem, zajímalo, jestli mám erotické sny. Známý chtěl znát odpověď na otázku, proč jeho teorie o suchém lomu zůstává nedoceněna. Taxikář se chtěl dozvědět, proč jsou návody k přistrojům v srbštině, a ne v albánštině. Zubař se mne při anestezii ptal, zda se obávám moslemských fanatiků. Otázce štěstí nevěnoval nikdo pozornost. Rozhodl jsem se položit ji známému, který tvrdí, že štěstí lze najít jen ve východní filozofii. Prý obsahuje věčnou moudrost. Odpověděl mi zenovým příběhem, který také umístil na Facebook. Šest členů elektronické sekty mu napsalo – to se mi líbí. Třem se příběh nelíbil a dva se vyjádřili vulgárně. Příběh, který mi poslal, zní takto: mladý zenový mnich se vyptával mistra: „Mistře, není to tak, že člověk musí nejprve bloudit, má-li najít cíl, k němuž směřuje?“ Mnich odvětil: „Od té doby, co nemám žádný cíl, už nebloudím!“ V noci, kdy telefon konečně utichl a počítač tvrdě spal, jsem dospěl k přesvědčení: člověk je zřejmě šťastný, dokud to neví. Dokud nemá čas si tuhle otázku položit.

50 lidia.indd 31

STRANA 31

Ivan Kraus spisovatel Osobitý autor humorných povídek a bratr herce a moderátora Jana Krause je nejen spisovatelem, ale i hercem a loutkářem. Žije střídavě v Praze a v Paříži. Sám tvrdí, že psát satirické texty je pro literáty jedním z nejobtížnějších úkolů.

29.11.2012 18:14:00


štěstí

Salim Issa fotograf Salim Issa se spolu se Štěpánkou Stein věnuje umělecké fotografii. Za sérii fotografií kostýmů Theodora Pištěka pro Proč ne?! byli nominováni na cenu Czech Grand Design.

Zatímco fotografa Salima Issu činí šťastným jeho spící děti, dcera Mariánka na otázku odpověděla takto: „Cítím se být šťastná, když jezdím na koni. A taky když jsem u moře na pláži a opaluju se nebo když šnorchluju mezi rybkama a řasama. Pak taky když jsem s kámoškama a nebo když dostanu štěně. Když chodím na kroužky nebo když si děláme z rodičů srandu. A když nás rodiče lechtají. A když mám čas si kvůli farmě (Mariánka chce být veterinářkou a mít farmu) zavolat s kámošema přes Skype.“

50 lidia.indd 32

29.11.2012 18:14:02


štěstí

11.

50 lidia.indd 33

Mezi rybkami

29.11.2012 18:14:13


téma štěstí

STRANA 34

12.

proč ne?! – PROSINEC 2012

Borůvky

Štěstí je pro mne nestřežený moment závratu u duše, který nikdy, alespoň pro mne, nepřichází na vyzvanou. Může to být setkání, blízkost či pohlazení azení v pravou chvíli, vlastnoručně nasbírané borůvky, ůvky, byť zrovna do plastového kelímku, chleba se šnytlíkem, vztažené ruce vašeho dítěte po probuzení zení z kočárku... Chvíle, kdy se cosi jakoby nad vámi mi vůči vám přihodí a vy, aniž dopředu tušíte, najednou dnou nahlédnete... Je to vyvolený moment, dar. Alee jak ho jako takový zařídit, to nevím. Neznám recept. cept. Na stav spokojenosti možná ano, na prchavý okamžik štěstí ne. Snad jen – chránit si duši, abyy neztratila schopnost ho rozeznat, když nečekán přijde. A být vděčný. Nebýt dlužníkem, spíše jakýkoli takový moment všemi schopnostmi bez ohledu na typické termíny běžného života, jako je efektivita, vklad, zúročení, neustále vracet.

Libuše Šmuclerová ředitelka vydavatelství Generální ředitelka vydavatelství Ringier Axel Springer vyhrála letos anketu TOP 25 žen českého byznysu.

13. S

plněný úkol

Uvědomil jsem si mnohokrát, že štěstí jednotlivce znamená jen málo. Nemá význam, abych byl šťastný jenom já. Až když vidím, že lidé kolem mě jsou šťastní, cítím to jako naplnění vlastního štěstí. Vlastní pocit štěstí zažívám, když si uvědomím, že se mi něco podařilo, že úkol, který jsem si zadal, jsem splnil ke své spokojenosti.

Theodor Pištěk výtvarník Osmdesátiletý držitel Oscara za kostýmy k filmu Amadeus se považuje především za malíře. V Národní galerii aktuálně můžete do ledna vidět jeho retrospektivní výstavu Ecce homo.

50 lidia.indd 34

29.11.2012 18:14:25


: 0$8

999/ )9/ <

+15 < &%< ;

/ 6@ .E 6 3= 361 F(-.) 6 1B .+D 8 *- .@* C 6(B (.= ,(% .=.) 8D8= - 31&1.@ $C$5 7 8B = 8 8 -( B .1B 2 8 3 + = - += 6E 1 8 &@* 37)3, =+1B1@ BE B@ * +1 . 37)+, 8=@3/1B1@ @=1- =( +1@ 37 B1 1B+@ (C .1.1B 8B =,1- =D 37 .) F .) 3 6+1B ) 8(8= .= ( @=1- =( +1@ +,(- =(F ( 8 .1BE- FBE&1 . .)- 2HH 45 2 8 3 + = - . 8 = + F 3A81 ) 8B1@ B9 8=6 ..18=) 3618=16.18=) +1-!16= -5 DF+1@9 *= = .=1 ( ,9) -1 ,D BD B . (.= ,(% .=.)- 31&1. - C 6(B B . 61 .E & F(-.) & 31 -).+ & & - , .1B C 6(B 1@6 ?H2>5 6 %(8=6@*= 8 . 999/ )9/ < . 1 B1, *= + F.( +E 8 6B(8 5 (/ !## 72* !6"5

: / , /

: 0$8 ,!

" " (3,== ') ,=" ' -,#6 '.

1- (.1B . 831=7 -(8 ? .1B &1 2 $ # : : ,;2HH +- 220 2 H %;+-5 1=1%6 " B1F@ * (,@8=6 .)5 ) + 3 + =@ 3, =) 1 >25 2?5 ?H2?5

" ( ,.) 3 6=. 6 - 8= 31 . G+1@5

PN001197

50 lidia.indd 35

" ( ,.) 831.F16 16, & -3(1.8&(38 ( =&,1. ?H2>

" ( ,.) 3 6=. 6 6188' 1@.=6D 16, ?H2>

113 6 .) 3 6=. 6 ?

29.11.2012 18:14:30


štěstí

14.

Doteky umění

Zdeněk Sklenář galerista Nejvýznamnější český soukromý galerista je fascinován Čínou a čínským uměním. Zároveň má velký podíl na vzniku mnoha novodobých soukromých sbírek českého moderního umění.

Zažívám již několik týdnů zvláštní stavy. Třesu se blahem, v opakovaných extázích znovu a znovu a v úžasu, slzy v očích. Mluvím o přípravě výstavy Karla Malicha v Jízdárně Pražského hradu. Dotýkat se hloubek děl génia je pro mne živou vodou! Na vernisáž přijede i Wang Yi, básník, poslední čínský romantik. Jediný člověk na světě, který si koupil kus Velké čínské zdi. Devátého prosince pak společně pak oslavíme mou 99. návštěvu Číny na galavečeru za doprovodu čínských folklorních souborů, slovenských fujar, českých dudáků a stepařek.

15.

Pod Svatým kopečkem

Moje okamžiky štěstí trvají pár vteřin. Nedají se zachytit. Probudím se a vedle mne spí pí můj tříletý syn Alfred. Jindy jedu autem a přede mnou se rozvíří listí na silnici. Nebo zavolá olá kamarád a řekne, že moje práce je důležitá itá pro spoustu lidí kolem mne. A spoustu takových kových šťastných okamžiků mám spojenou s městem Mikulov, kde se každý rok potkávám s mně drahými lidmi během festivalu Křehký.

50 lidia.indd 36

Hana Zárubová módní návrhářka módn Jedna z nejprogresivnějších českých módních návrhářek je známá svými módn geometrickými tvary a slabostí pro geome černou a bílou barvu. Působila i jako kreativní ředitelka značky pietro filipi. kreativ

29.11.2012 18:14:31


! "

50 lidia.indd 37

PN001150-1

29.11.2012 18:14:42


štěstí

16.

Šťastná manželka, šťastný život

Nils Jebens N

„Happy wife, happy life“, říká se a jee v tom hodně pravdy. Rád bavím společnost a jsem m šťastný, když jsou šťastni lidé kolem mě, rodina, kolegové, olegové, přátelé, zvláště pokud k jejich štěstí mohu u nějak přispět. Štěstí je stav mysli a přístup k životu.. Bývám někdy smutný, naštvaný nebo zklamaný, většinou sám ze sebe, někdy i z ostatních, ale nemůžu si vzpomenout, že bych byl někdy nešťastný!

17.

restauratér re Majitel restaurací Kampa Park, M Hergetova Cihelna a Cowboys začal H před téměř dvaceti lety jako jeden z prvních v Praze otevírat skutečně prémiové gastronomické podniky.

Jan Mládek a František Kupka

Být šťastná? Záleží na tom, jestli jste vdaná a máte rodinu, nebo svobodná a uspěla jste v životě. Můj život byl nejšťastnější v Paříži, kde jsem žila 7 let a kde jsem poznala dva muže svého života, manžela Jana Mládka a malíře Františka Kupku. Jsem šťastná, když procházím muzeem, které jsem v Praze vytvořila, dokud si neuvědomím problémy, které jsem při jeho zakládání měla a které stále přetrvávají. Myslím si, že štěstí si člověk neuvědomí najednou, ale že se to stává postupně s přibýváním let.

Meda Mládková mecenáška umění Sběratelka a vydavatelka, manželka ekonoma J. V. Mládka, provozuje v Praze v Sovových mlýnech Museum Kampa, významné centrum českého umění.

50 lidia.indd 38

29.11.2012 18:14:42


štěstí

18.

Saint Tropez

Díky Krtečkovi se můžu často pohybovat v dětském světě, který je šťastný už ze své podstaty, a to i při charitativních projektech. Jsem šťastná, když můžu být s babičkou, vždycky mě podrží, rády spolu vzpomínáme na dědu. Mám ráda i přírodu - čím méně v ní jsem, tím více. Nebo pohled v noci z auta na Pražský hrad, pivo a řízek. A také cestování - miluji New York, ale v létě se pravidelně už několik let vracím k azurovému moři do Saint Tropez. Posadím se na terasu v restauraci Le Club 55 v Saint Tropez, kterou proslavila Brigitte Bardot a bavím se pozorováním celebrit, které sem dodnes pravidelně přijíždějí.

Karolína Milerová opatrovnice Krtečka, Nadace Zdeňka Milera Vnučka Zdeňka Milera, tvůrce postavičky Krtka, pokračuje jak v obchodních, tak v nadačních aktivitách kolem světově nejznámější české kreslené postavičky.

PN001201

INZERCE

PN_prosinec2012_22-47.indd 39

29.11.2012 18:51:05


štěstí

19.

Jindřich Šídlo komentátor Hospodářských novin Nejvýraznější autor Hospodářských novin a fanatický fanoušek Arsenalu Londýn. Jeho autorskou stránku najdete v HN každý pátek.

50 lidia.indd 40

Titul Arsenalu

Jsem tu okamžitě připraven nabídnout celou škálu receptů na dokonalé štěstí, byť nejsem schopen zajistit, že budou s jistotou fungovat ve všech případech. Nicméně, zkusme to: co takhle pátý gól Arsenalu do brány Tottenhamu v sobotním listopadovém odpoledni, které pak již celé můžete věnovat oslavám a rozboru utkání, případně proložit pohledem na navazující ragbyový zápas Anglie-Austrálie? (Tento program přináší v nejvyšší kvalitě restaurace James Joyce.) Dobře, pokud snad fandíte Chelsea nebo Manchesteru United nebo fotbalem pohrdáte a ragby vám připadá jako nesmyslný sport, v němž se stokiloví muži neustále snaží strhnout se navzájem k zemi způsobem, který je ve všech normálních sportech přísně zakázán, asi vás to úplně neuspokojí. Navíc vás musím upřímně upozornit, že takových šťastných momentů prožijete jako fanoušek Gunners rok od roku méně a méně. Můj dobrý přítel, spolutrpitel při našich utkáních a jeden z nejlepších sportovních novinářů v Česku Luděk Mádl, nedávno v chatu se svými čtenáři na otázku, co si v životě přeje, seriózně odpověděl, že by se chtěl ještě dožít titulu Arsenalu. Vzhledem k tomu, že mu ještě není ani čtyřicet, je vidět, že při čekání na štěstí v této oblasti je třeba nemalé trpělivosti. (A nemohu ani zaručit, že z víkendů, které jsem načrtl výše, bude úplně šťastná vaše žena.) Tak co tedy ten okamžik, když po dvaceti letech čekání konečně před sebou spatříte Morrisseyho, který má sice o třicet kilo víc než v době, kdy jste mu začali naslouchat, což vám tedy připomene, že ani vy už zřejmě nejste v té nejlepší životní kondici, ale stále mu při každém tónu věříte, že „there's a light that never goes out“? Ano, vyžaduje to značnou dávku pochopení pro narcisy všeho světa, ale pokud jim díky vlastním dispozicím rozumíte, je to štěstí. Ale klidně si poslouchejte Mozarta nebo Kabát. Navíc u mistra nikdy nevíte, kdy to definitivně zabalí, protože jak známo „the world is full of crashing bores“. Děti a rodinu mi přátelé z redakce Proč ne?! zakázali, s dovětkem, že je to až příliš obvyklé a nejspíš banální, což je možná i pravda, ovšem pouze do chvíle, kdy to za obvyklé a skoro banální považovat můžete. Nicméně vzhledem k tomu, že jsem se letos oženil, mi snad kolegové tyhle citovčičky prominou. Samozřejmě, celý advent a Vánoce jsou tím pravým obdobím pro návaly štěstí. Praha není snad nikdy tak krásná jako v mrazivém podvečeru (teď jsem skoro dojal sám sebe), pokud se tedy procpete davy turistů, kterým to taky úspěšně namluvili při koupi zlevněného zájezdu. Stromeček, dárečky, rybička, to už by asi neprošlo, jen zmíním, že by se letos mohl pocit štěstí násobit tím, jak pěkně na začátek týdne nám svátky vyšly. A pak zahuštěný vánoční program Premier League, Velvet Underground Revival v Akropoli, Silvestr, hodně štěstí v novém roce, projev hlavy státu, první kolo prezidentských voleb – radši už dost, ať tolik štěstí vůbec uneseme. Neznám samozřejmě žádný automatický recept na štěstí. Jediné, co mě napadá, je, že nemám žádný skutečně vážný důvod být nešťastný. Ne rozčílený, frustrovaný nebo i smutný, ale opravdu nešťastný z věcí, které nedokážu ovlivnit. Když se dívám kolem sebe, vím, že mám celkem velké štěstí - a kdyby to snad tak chtělo zůstat i v roce 2013, budu úplně nejšťastnější. A zcela upřímně přeji všem totéž.

29.11.2012 18:14:53


PN001202

50 lidia.indd 41

29.11.2012 18:14:58


štěstí

20.

Sedmnáctka v St. Andrews

Nové auto nebo kabelka mohou člověka nadchnout, ale jen na krátkou dobu. Aby byl člověk skutečně šťastný, musí mít v rovnováze veškeré sféry svého života – rodinu, práci, zdraví a koníčky. Protože jsem golfistka, udělalo mne šťastnou, když jsem byla v Mekce golfu, starobylém univerzitním skotském městečku St. Andrews. Právě tady se zrodil golf. Není to žádné velkolepé hřiště, jaká jsou k vidění třeba v Dubaji, je vlastně docela prosté, puristické. Pravá kolébka golfu dýchající gentlemanstvím, na kterém tento sport stojí. Pro každého golfistu je to skutečné poutní místo. Já jsem si tam zahrála zatím jenom jednou, v roce 2010, těsně po skončení prestižního turnaje British Open. Pro velký zájem jsme museli s mužem tamního startera prosit co hodinu, aby nás pustil na nejstarší hřiště zvané jednoduše „old course“. Jestli jsem hrála dobře, nebo špatně, si už ani nepamatuji a v ten moment to pro mne nebylo ani moc důležité. Vybavuji si ale jamku číslo 15 s hodně hlubokými bunkry, které se musely překonat proti směru hry. Já jsem ale chtěla hrát normální cestou a ztratila jsem tam asi čtyři rány. Nebo sedmnáctka, ta se zase odpalovala přes budovu hotelu. Ráda vzpomínám i na svého caddyho, který měl sám handicap asi 2, znal hřiště jako své boty a svými radami, jak se vypořádat s pro St. Andrews charakteristickým silným větrem, mi ušetřil dobrých deset ran. Později nás provedl i po dalších hřištích a my jsme ho na oplátku pozvali k nám do Prahy a stali se z nás dobří „golfoví“ přátelé. I proto bych se do St. Andrews chtěla co nejdříve vrátit.

21.

manažerka-golfistka Nejlepší golfistka v českém byznysu podle handicapového žebříčku Proč ne?! kromě hraní na světových hřištích věnuje svůj pracovní čas realitní firmě RE/MAX svého manžela Davida Krajného.

Nové věci, staré věci... Šťastnou mě dělá polibek od mých dětí, vítr, déšť, právě skončený Designblok, prstýnek od Janji Prokič, šaty od Hany Zárubové, blůza od Kláry Nademlýnské, židle od Charlese a Raye Eamesových, porcelán od Maxima Velčovského, táborák na chalupě v Tachlovicích, kde má moje rodina sídlo už skoro dvě stě let, svítání u moře, ještě teplé vanilkové rohlíčky, úplně studený meloun, obrazy Gerharda Richtera, Rodinova vila v Paříži, vytí vlků na Pelješacu, rozsvícený stromeček, náš nový byt, nové věci, staré věci, kamarádi, maminka, tatínek, šampaňské a Tomáš.

50 lidia.indd 42

Lucie Krajná

Jana Zielinski milovnice designu Ředitelka agentury Profil Media, jež pořádá přehlídku Designblok, je spolu s Jiřím Mackem také duší galerie Křehký a dalších projektů, které podporují český i světový design a umění.

29.11.2012 18:14:59


$ '9 (57 25, $ /

(7 + &/# ( &#9 5$ - 2( (% 2- (#(& $(/2 !#9 . & /(7: ( &(2 #2 - / & 0$9 /25 +. / /2 $ 2! 7 $ ; +. / 5" &(7: +( & #$ &(2& # ( (%5 5$ - ( 79#$ &(-%9 + &/#: ( & #, # *1 # /4 * ! *"&# 464 9 # /9% ); 2 2( 7(5 ; #$ &! (% 2- #: 27 -6 "9 47,! " &," 2 !# ,6" &! (#(& $ -(7&(7 9) 9 ,/+ &4 ! 6" ,/ (&4 9&4 ! (*&(& # /4 * *1 1 8 " / &*1 & &# !&,/ ) 8/ " 8 /4 * " *1 " (+ ,/ 4&4 ! 48/ " 8 ! , 7" &9, 7" *&4#&4 1 " 8 8 " # ,6) *&(& # / /& 4&1 # 48 " (*&/ ! #7 &" /* 7 /4 *3 !& 8 ! ! + (&,4 /#7 ,/ 4 ) "#& " #1 " # (+ ! * ,/ ! ! &#/ 4 (1! ) ,!& &," ! / #, 6 & /& *&4# 9 # (!# #& ,6" &! &1) # # &8# # " # &# # 4 " / " / ! / ,6" &! " # * / & (*&(& # !&,/ 4 ," *1 4 #, !&,& ) #! 4 #& 1 &,/ , #1 & # /& / 6 & * 9 !&1 + 1 & #&/ -(7&(7 5 (#(& $(/2 & /%-2 $&(/2 # # ,/* # ;#50 &(/2 ( & ./# % /2-(7/27! # ,/* # *1 ) ," & (&18 *& & # * "&4 # *1 &4&1 !1# /&1 (+ /&" "#7" (+ ,/& & 4 9#7" # *1- # " 8 9 /7 &#4 # 4 ,4 / ( #, 7 # * " &47 & # ) & &# ! &*" , (+ *&8 # 8 ,!&19 / & &# !7 ,/*& ) & # 6 /& ,&1 (& # #6 " # 7" ,/*& " ! *1 '%0 , 1/&" / 7" # / " ( , / & #&4&1 * 8 *4&1 & 1 (&, 6/1 1# & # " #1/ 4/ + # /1"&4 6 # (&8 0) &" # ! #/# & *# ! &4 # & , !# 1 , #& 1 7" # 56 847* 8$1 ,/ / 7 (1* ,"1, /& &/& "& !1)

&18 *& ,(&8 4 4&1 (*&4 # 8 *39&4 & 8! / 8 & ! &(!$1 & + " # 8 *# *& & 7! 39 )

*& "19 / *7 , #& ! ,&1 ,/6! " 8 8 6/ # & 8 !&,/ ! 8 /& , & & ! # " (+ * 1 8 9 / #&*"6 ,&1 /1 & # 6 ,/ # 47 " # & &# , ") (7 + &/# ( &#9 2( & !;! 52 # 5$ - .!</# * , & ( *' === ,

.!</# * **= == - * $ 444 3*= 3 888, 5$ - , (% PN001208

50 lidia.indd 43

29.11.2012 18:15:04


štěstí

22.

Mocná hora

Intenzivní pocity štěstí zažívám v podstatě při dvou příležitostech – při muzice a při lezení po horách. Tam je to kombinace pocitu nebezpečí a vědomí, že musíte překonat sám sebe. Lezete nahoru a vnímáte moc toho kopce a nevíte, zda vás pustí, nebo nepustí. Dá se to zažít v Českém ráji stejně jako v Himálaji. Já jsem byl na horách nejšťastnější, když jsem se pokusil zdolat Šiša Pangmu, osmitisícovku asi 120 kilometrů od Mount Everestu. Ve výšce asi 7900 metrů se se mnou utrhla lavina, ze které se mi podařilo dostat. Když jsem se vracel do základního tábora a věděl jsem, že mě hora sice na vrchol nepustila, ale já jsem přesto všechno přežil, byl jsem nejšťastnější na světě.

23.

Martin Kratochvíl jazzman a cestovatel Jazzová legenda, kterou vášeň pro hudbu zavedla k založení mediální skupiny Bonton. Po prodeji firmy se intenzivně věnuje svým dvěma velkým vášním: filmování a cestování.

Meditace

Dokážu být šťastná při doteku, vzpomínce, vůni, s rodinou. Mně k uvědomění vlastního štěstí pomáhá meditace. Začala jsem s ní spontánně, jen s podporou knížek, jako je Cesta ke štěstí od dalajlamy. Medituji každý den minimálně deset až dvacet minut už zhruba patnáct let. Sednu si, zklidním se, prodýchávám, ponořím se do sebe a uvědomuji si daný okamžik. Hodně špatně se mi meditovalo v Tokiu, vadil mi všude ten beton okolo. Raději proto zajdu pro načerpání energie do lesa, už mám pár svých oblíbených míst. Nejsilnější pocit jsem při svém pravidelném cvičení zažila při meditaci v Tibetu. Byla jsem tam sice jen na krátké návštěvě, ale atmosféra toho místa na mě zapůsobila. Lidé tomu často nevěří, dívají se na mne jako na blázna, ale já věřím tomu, že taková chvilka zastavení pozitivně ovlivňuje můj život, psychiku i zdraví. Pomáhá mi to zvládat stres. I když se považuji za hodně silného člověka, někdy v životě přicházejí okamžiky zkoušky a každodenní meditace mi pomáhá najít sílu je překonat. Pamatuji si jeden moment, který mne v tomto směru hodně ovlivnil. Když mi bylo sedm, dostala jsem těžký zánět mozkových blan a ležela jsem týden v bezvědomí. Doktoři rodičům říkali, že pokud se vůbec probudím, budu ochrnutá, dementní nebo jinak poznamenaná. Vzpomínám si přesně na ten okamžik, kdy jsem se probudila. Zpětně jsem pochopila, že jsem v tu chvíli dostala šanci žít a být zdravá a že záleží jen na mne, zda tu příležitost využiji, nebo zahodím. Stejně tak je to na každém, jak si svůj život zařídí. Bez každodenní meditace bych nemohla jít s kůží na trh, když představuji novou kolekci, neměla bych sílu zvládnout všechny projekty, které nemám to srdce odmítnout. Cítím, že hlavně díky tomu jsem vnitřně opravdu šťastná.

50 lidia.indd 44

Liběna Rochová oděvní designérka

Díky svému působení na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze má zásadní vliv na novou generaci českých módních tvůrců. Její zakázkovou kázkovou tvorbu mají v oblibě čeští umělci. lci.

29.11.2012 18:15:05


štěstí

24.

Concept store

Nejšťastnějším mě dělá můj podnikatelský projekt – beauty concept store Ingredients, ve kterém se mi podařilo spojit touhu po vlastní galerii s vášní pro parfémy. S Jakubem Kopčákem, který šel do projektu se mnou, jsme v zahraničí často narazili na krásné obchody kombinující módu či kosmetiku s uměním, a chtěli jsme proto jedno takové místo dopřát i Praze. Inspirací se nám staly tyto tři obchody: JOVOY, Paříž – Už dlouho mě žádný obchod tak nenadchl! Opravdové parfémové nebe s úžasnou atmosférou, perfektním servisem a božskými vůněmi, které nenajdete nikde jinde. CORSO COMO, Milán – Eklektický výběr kolekcí známých i méně známých návrhářů. Baví mě spojení obchodu, restaurace, galerie a parfumerie. DOVER STREET MARKET, Londýn – Tento čtyřpatrový obchod neustále mění svou podobu. Každá návštěva tak pokaždé nabízí nejedno překvapení a je opravdovým zážitkem. Vzhled obchodu, klientů i prodavačů je pro mě nevyčerpatelným zdrojem inspirace.

Lukáš Loskot style guru Jako kreativní ředitel stojí za prvním českým concept storem Simple Carrolinum. Je spolumajitelem parfumerie Ingredients a jednou z nejdůležitějších osobností v české módě.

25.

Koncert Boba Dylana

Na některé pozitivní zážitky čekáme i desítky let nebo se k nim velmi dlouho propracováváme ... a některé si můžeme tzv. navodit častěji, i když třeba ne sami. K těm prvním pro mě letos patří koncert Boba Dylana, na který jsem čekal od šedesátých let. Doufal jsem, že bude na programu nějaká speciální koncertní verze písně Knockin' on Heaven's Door, kupodivu ale vůbec nezazněla. Tak snad za dalších čtyřicet let. A co se týká těch častějších momentů, setkání s mým vnukem mě uvede vždy do stavu, který lze nazvat štěstím. A to i tehdy, když si na něj jen vzpomenu. To je návrat do bezstarostnosti se vším všudy.

Vladimír Ambroz architekt Majitel studia AMOS Design si splnil sen, když se mohl účastnit rekonstrukce slavné brněnské vily Tugendhat. Jeho společnost patří k předním dodavatelům interiérového vybavení a výrobků z materiálu corian.

50 lidia.indd 45

29.11.2012 18:15:10


PN001203

50 lidia.indd 46

29.11.2012 18:15:14


50 lidia.indd 47

29.11.2012 18:15:15


STRANA 48

jidlo.indd 48

menu

proč ne?! – PROSINEC 2012

29.11.2012 17:16:52


Happy toast

STRANA 49

jidlo.indd 49

Obyčejné věci jsou ty nejlepší. Paul Day, šéfkuchař restaurace Sansho, ví, že kromě jídla samotného záleží i na tom, s kým ho jíte. A že džbán s vodou je důležitější, než se může zdát.

TEXT: Veronika MIŠKOVSKÁ – FOTO: Alexander DOBROVODSKÝ

P

aul Day je činorodý člověk. Po své restauraci Sansho pobíhá v pruhované zástěře, odpovídá na pozdravy štamgastů, stihne si všimnout, že ledový čaj je o něco kyselejší, než by měl být, vyběhne před restauraci pozdravit se s kolemjdoucím psem Edmundem, pražskou obdobou psa baskervillského, který patří jednomu z pravidelných návštěvníků, a obědvajícímu cizinci prozradí, odkud je ten seafood, který do sebe souká. Vousatý Brit, který pro Čechy objevil přeštická prasata a naučil je stolovat v rodinném stylu, si na obřadnosti nepotrpí. Daleko důležitější je pro něj neformální, přátelský, ale profesionální přístup. Štěstí se stalo jeho „obchodním modelem“. Dobré maso může být jenom od šťastných prasat, dobrá vajíčka jen od šťastných slepic. Šťastné prase rovná se šťastné jídlo rovná se šťastný zákazník. Na tabuli před vchodem nevisí obligátní denní menu, ale slogan „od čumáčku po ocásek“ – tady se zužitkuje celé šťastné prasátko nebo králík až do mrtě. Žádné zbytečné plýtvání. „Co mě dělá šťastným? Alkohol,“ směje se Day a pak ještě padají slova jako slunce, táboření, piknik, barbecue. Šťastným ho dělá ale také pořádný kus masa a jednoduché, poctivé jídlo. Takže

když přijde řada na to, aby uvařil jídlo, které má opravdu rád, není to žádná složitost. Jeho volba byla jasná a rychlá – sendvič se slaninou a vejcem. „Na tomhle jídle jsem vyrostl. Je to klasická anglická kuchyně a stačí jen tři základní ingredience,“ říká, když se v malinké kuchyni, kde normálně vznikají jídla asijské kuchyně pouští do přípravy. Všechny dodavatele surovin zná osobně, všechno pochází od chovatelů a pěstitelů z Česka. Ví, odkud jsou vajíčka, odkud máslo, slanina je jeho vlastní výroby. Pro Daye, který byl nejprve řezníkem a pak kuchařem, žádný problém. Vypiplat dokonalý postup pro své řeznictví The Real Meat Society přesto trvalo několik týdnů a nespočet pokusů. Maso nepochází odnikud jinud než od Dayových zamilovaných „přeštíků“ – černých strakatých prasat, která se na Přešticku u Plzně chovala již v polovině 19. století, a která v 50. letech začal vytlačovat masivní chov bílých vepřů. Vyrobit Dayovo šťastné jídlo trvá jen několik minut a nevím, jestli to bylo tím, že jsem neobědvala, ale chutnalo skvěle. ŽÁDNÉ SEREPETIČKY Sedíme u stolu, Day, produkční, fotograf a já, před sebou ty nejobyčejnější skleničky s vodou, čaj ve strohém bílém hrneč-

29.11.2012 17:17:04


STRANA 50

ŠŤASTNÝ SENDVIČ PAULA DAYE Suroviny: slanina vejce máslo toastový či bílý chléb omáčka HP Sauce Ze slaniny odkrojte tuhé kraje a po jedné straně ji nařízněte. Opečte na pánvi a nechte okapat na papírové utěrce. Připravte vajíčko jako volské oko, střed nechte tekutější. Oba krajíce chleba namažte máslem a na jeden poklaďte slaninu, vajíčko a pokapejte omáčkou HP Sauce. Přiklopte a rukou přimáčkněte, aby se vajíčko rozlilo po chlebu. Není potřeba solit ani pepřit.

menu ku a med v plastovém medvídkovi, kolem nás jsou jednoduché dřevěné stoly a židle, holé zdi a podlaha, bílý ubrus a šťastné prasátko. A i přes tu veškerou strohost a obyčejnost se tu cítíme jako doma a nás zajímá, jak by měla vypadat restaurace, ve které se budou lidé cítit šťastně. „Mám rád restaurace, které jsou skromné, na nic si nehrají a nesnaží se vás ohromit kvantem designového nábytku. Opravdu dobrá restaurace nemusí nic dohánět, pokud kuchaři vědí, co mají dělat, a přistupují k jídlu s veškerými znalostmi, které mají. A jak se pozná, že tomu tak není? Třeba podle toho, že je menu neuvěřitelně dlouhé. Není možné vše uvařit dobře a kvalitně, pokud máte čtyřicet položek na meníčku. To prostě nejde.“ Přesně s takovou myšlenkou Day zakládal i Sansho, které pro každý večer své menu obměňuje. Obsahuje jen několik položek, které je Day schopný odříkat zpaměti během přípravy svého milovaného sendviče. „Žádná nová jídla už moc nepřidáváme. Máme určitý počet jídel, která mám vyzkoušená, a snažíme se v nich stále zdokonalovat.“ Interiér jeho restaurace, který trochu připomíná nedozařízený byt, může být pro některé stolovníky až příliš asketický. Když se ale restaurace zaplní lidmi, a to se děje každý den, celý prostor rázem ožije a absence dekorací je naopak výhodou. BEZ PŘEDKLONU K zákazníkovi by podle Daye měl personál v ideálním případě přistupovat s dávkou „relaxed professionalism“, což je termín, který v češtině zní divně, ale je jasné, co tím Day míní. „Přátelsky,

jidlo.indd 50

proč ne?! – PROSINEC 2012

uvolněně, pozorně, s citem pro danou situaci, bez povýšenosti,“ říká šéfkuchař a trefně přitom napodobuje některé přeúslužné číšníky v permanentním předklonu, mávající kolem sebe bílým ubrouskem. „Zrovna teď v pondělí jsem byl v jedné restauraci, kde byla obsluha až příliš horlivá, a to bylo nepříjemné.“ Obsluhovat lidi v restauraci se podle Daye podobá letu v letadle. „I tady jsou klíčovými a nejrizikovějšími okamžiky začátek a konec – vzlet a přistání. Musíte si být jistí, že jsou všichni správně usazení, mají z čeho vybírat, dostanou případně radu. V momentě, kdy je objednávka v kuchyni a na baru, už toho nejde moc zkazit. Až potom na konci, kdy musíte správně vystavit účet, rozloučit se a ujistit se, že zákazník byl spokojen.“ VÍME, CO JÍME Kromě malého menu se „šťastná“ restaurace pozná i podle toho, že vaří pokud možno z lokálních a sezonních surovin. „Je přece hloupost, když máte na jídelním lístku v listopadu chřest, nebo ne? V tuhle dobu seženete chřest leda tak odněkud z Peru. A přesto ho větší dodavatelé zeleniny v tomhle ročním období nabízejí a restaurace z něj vaří,“ podivuje se Day. Proč tedy vařit v listopadu z drahého dováženého chřestu, když je všude k dispozici dýně? Vaření podle sezony ovšem vyžaduje i poučeného zákazníka, který v listopadu po nikom chřest prostě požadovat nebude. „Všechna roční období by měl kuchař zvládnout stejně dobře a naučit se pracovat s tím, co mu příroda nabízí. Já mám asi nejraději období na přelomu léta a podzimu, kdy se začínají sbírat

29.11.2012 17:17:12


PN001211

jidlo.indd 51

29.11.2012 17:17:18


STRANA 52

houby.“ Na houby chodí i sám Paul Day, když zrovna v lese se svým psem neloví kachny. („Šťastnou kachnu poznáte podle toho, že letí pomaleji,“ směje se Day.) „Já mám houby hrozně rád. Chodí se na ně i ve Velké Británii, ale ne tak často. Roste tam totiž mnohem více jedovatých druhů než tady.“ Všechna masa kromě plodů moře tak v Sansho pocházejí od českých dodavatelů. Z Dayových zkušeností vyplývá, že sehnat kvalitní dodavatele je u nás, pro někoho možná překvapivě, jednodušší než v jeho rodné Británii. „Tam jsou menší pěstitelé a chovatelé většinou navázáni na nějaký velký řetězec, a nemají tak již kapacitu zásobovat malé restaurace.“ Dayovi trvalo sestavit síť dodavatelů pro Sansho celých osmnáct měsíců, pro řeznictví The Real Meat Society dokonce dva a půl roku. Z JEDNOHO TALÍŘE Do Sansho se lidé nechodí najíst, lidé se sem chodí o jídlo podělit. Během oběda je k dispozici běžné polední menu, ale večeře se tu servírují v rodinném stylu – na velkých talířích, ze kterých si může každý brát podle své chuti. „Okusíte tak mnohem více chutí, užijete si více zábavy a nehrozí žádná „food envy.“ Prosím? „Znáte přece ten pocit, když přijdete se společností do restaurace, objednáte si něco, na co máte chuť, a pak přinesou někomu vedle vás jídlo, které vypadá mnohem lépe než to vaše. V tomhle případě tak nemusíte nikomu nic závidět.“ Většina stolů v restauraci je tak dlouhá – připravená pro větší skupinu přátel nebo pro menší skupinky, které se k sobě sesednou. „Když jsem to chtěl zavést

jidlo.indd 52

menu

proč ne?! – PROSINEC 2012

u nás v restauraci, všichni mi říkali, že to nebude fungovat, že jsem se zbláznil. Trvalo půl roku, než jsme na tento systém najeli, a od té doby funguje bezvadně.“ KONEJŠIVÁ OKURKA Stejně důležité jako jídlo je podle Daye i to, co k němu pijete. Na stole tu přistávají nejčastěji džbány s vodou, ve které místo tradičního citronu plave okurka. Ta není dobrá jen na pleť, ale konejší i chuťové pohárky rozjitřené Dayovými kouzly s kořením. „Máme hodně receptů, ve kterých figurují citrusy. Chtěli jsme proto zákazníkům vybalancovat chuť něčím jemnějším. Voda s okurkou je skvělá i na zapíjení pálivějších jídel.“ Stejně jako pro suroviny platí v dobré restauraci pravidlo, že klíčový je dodavatel. „Jakmile vidím na vývěsním štítě název nějakého velkého pivovaru, do toho podniku nejdu,“ pronese kategoricky. Díky své vášni pro pivo se „propil“ až k malému pivovaru v Dalešicích, kde se točily Postřižiny, a tak tu čepuje tamní Májový ležák. Pro vína pak podle Daye platí, že optimální výběr zákazníkovi zaručí alespoň 28 druhů vín. Takový počet zajišťuje dobrý poměr mezi červenými, bílými a rosé. K jedněm z Dayových oblíbených vinařství patří mikulovské vinařství Jaromíra Galy, kterému Day prorokuje velkou budoucnost. Asijskou kuchyni Day vaří už dvacet let a ještě se mu neomrzela. „Mám se pořád co učit,“ říká o sobě a své zálibě v plných, výrazných chutích těsně předtím, než se rozloučíme. Kdyby ale někdy udělal výjimku a vrhl se na obyčejné sendviče po anglicku, vsadím se o cokoli, že by u něj bylo stejně narváno jako teď.

PAUL DAY Narodil se ve Velké Británii, konkrétně ve Staffordu. Již ve třinácti obdivoval práci tamních řezníků a začal v jednom řeznictví pomáhat. Ve dvaceti prodal své řeznictví a vyrazil do Londýna s cílem stát se kuchařem. Zkušenosti sbíral v Čínské čtvrti, kde se zrodila jeho vášeň pro asijskou kuchyni. Prošel kuchyněmi restaurací Nobu na Old Park Lane a Nahm u Davida Thomsona. Do Prahy přesídlil za přítelkyní. Loni v březnu otevřel v pražské Petrské ulici restauraci Sansho a letos na jaře řeznictví The Real Meat Society v Náplavní ulici.

29.11.2012 17:17:19


+HUPqV 3Dล tรงVNi 3UDKD 7HO +HUPHV FRP

รฟ$ 6 3 / < 1 2 8 & ร 3 5 2 9 ร 6

PN001212

jidlo.indd 53

29.11.2012 17:17:39


STRANA 54

humor

proč ne?! – PROSINEC 2012

Osudová „Moje myšlenky směřují k Tobě, má věčná lásko. Mohu žít buď naplno, s Tebou a nebo vůbec. Až se můj život uklidní, mé všechno, jen díky chladnému přemýšlení o naší existenci dojdeme smyslu existence našeho společného života...“

FOTO: Mariel CLAYTON – TEXT: Ludwig van BEETHOVEN

barbie.indd 54

29.11.2012 17:30:53


STRANA 55

barbie.indd 55

29.11.2012 17:31:04


STRANA 56

barbie.indd 56

humor

proč ne?! – PROSINEC 2012

29.11.2012 17:31:26


STRANA 57

... Prosím, miluj mě dál. Nikdy nepochybuj o nejvěrnějším srdci svého milovaného. Navždy tvé, navždy mé, navždy naše! (Ludwig van Beethoven)

barbie.indd 57

29.11.2012 17:31:48


STRANA 58

PN_prosinec2012_58-63.indd 58

umění

proč ne?! – PROSINEC 2012

29.11.2012 17:34:00


STRANA 59

Za malovaným úsměvem TEXT: Enid TSUI – FOTO: Fondation Cartier

Čínský umělec Yue Minjun mluví o uctívání boha v nákupních centrech a o síle, s jakou smích dokáže měnit nezměnitelné věci.

B

ledý a unavený z vyčerpávající práce na propagaci své výstavy, Yue Minjun rozhodně nevypadá jako „smějící se muž“, kterého najdeme na jeho slavných obrazech. V silně klimatizované místnosti svého sponzora podepisuje obrovský balík katalogů. Je těžké představit si ho, jak se převtělí v řehtajícího se muže růžové pleti, s očima pevně zavřenýma a s vyceněnými bílými zuby, o němž mluví jako o autoportrétu a svém vlastním alter egu. Za tím velkým úsměvem je ale často cítit hořkost. Ten muž je často vnímán jako blázen, který si zvykl na bezútěšný obraz moderního světa. „Mojí prací je zabývat se utrpením lidského bytí a smyslem toho velkého zmatku, který patří k životu v naší společnosti,“ říká Yue Minjun, když spolu mluvíme před vernisáží jeho první sólové výstavy v Hongkongu, nazvané „Tao smíchu“. Měla by to být důležitá zpráva pro návštěvníky přeplněného nákupního centra, kde se výstava představuje. Ale Harbour City – dalo by se říct ohromná přehlídka luxusních prodejen – navštěvované turisty z pevninské Číny kvůli nezdaněným nákupům, to je pod-

PN_prosinec2012_58-63.indd 59

le něj dokonalá kulisa k prezentaci jeho umění. „Nákupní centrum je v dnešním světě srdce lidské činnosti,“ říká. „Chci, aby se lidé podívali na mé umění, a pak se chvíli zamysleli, zatímco si půjdou koupit novou luxusní kabelku.“ Padesátiletý bývalý elektrikář Yue Minjun je jednou z největších hvězd současného čínského umění. Patří ke generaci umělců, kteří vyrostli v průběhu kulturní revoluce a díky radikální čínské proměně z posledních let vzali svět útokem, utekli z ohrádky socialistického realismu, který se museli učit, a přišli s vlastním nezaměnitelným stylem. Minjunův motiv smějícího se muže se v jeho obrazech objevuje již od roku 1990 a takto rozesmátých obrazů existují stovky. Jeho tvorba je díky tomu známá, a hlavně snadno rozeznatelná. A také velmi poptávaná mezi sběrateli a kurátory. Yue se stal stálicí v každé důležité přehlídce moderního čínského umění. Před pěti lety se jeho pravděpodobně nejslavnější obraz „Poprava“ prodal u londýnské aukční síně Sotheby's za necelé tři miliony liber, tedy zhruba za stejnou cenu jako Cézannův obraz „Maisons dans la verdure“ prodávaný o měsíc později.

Obraz Poprava, který Yue dokončil v roce 1995, je všeobecně považován za jeho největší politické dílo. Řada mužů postavená proti šarlatové zdi, smějí se na celé kolo, ale přitom jsou tak zranitelní, jak tam stojí jen v ušmudlaném spodním prádle. Proti nim zcela oblečení muži chystající se střílet pomyslnými puškami. Podle výrazu tváře hlavního popravčího i oni tak trochu váhají, jestli celá situace není jen hra. Je těžké nespojit si tento obraz s masakrem na náměstí Tchien-an-men, který se odehrál v roce 1989. Zeď na obrázku je podobná jako na neslavně známém náměstí a muži připomínají mladé studenty a dělníky, kteří tehdy přišli na poklidnou demonstraci. Obraz má také zřejmé historickoumělecké odkazy – na Manetovu „Popravu Maxmiliána“, a Goyův „Třetí květen 1808“, které obě byly namalována v reakci na politické události své doby. Známý čínský kritik umění Li Xianting řadí Yue Minjuna spolu s dalšími umělci, jako je malíř Fang Lijun, mezi členy hnutí takzvaného „cynického realismu“, které se vytvořilo částečně v reakci na trauma z roku 1989. Ale Yue

29.11.2012 17:34:05


umění

STRANA 60

proč ne?! – PROSINEC 2012

YUE MINJUN

Obraz Poprava je považován za Yue Minjunovo největší politické dílo

odmítá být škatulkován a je zajímavé, že se přímým komentářům politické situace v Číně vždy vyhýbal. Jen jednou se před pěti lety v rozhovoru pro list The New York Times o masakru na náměstí Nebeského klidu zmínil jako o momentu, který změnil jeho myšlení. „Byl jsem zdrcený. Uvědomil jsem si, jaká je propast mezi realitou a ideálem.“ Mluvíme o této věci spolu v Hong kongu, ale Yue Minjun zůstává opatrný. „Mnoho lidí by si přálo, aby čínští umělci mluvili za ně,“ říká. „Pokaždé na moje dílo nahlížejí v politickém kontextu, ale podle mě je to pohled omezující.“ Po chvíli se k tomu vyjadřuje ještě podrobněji: „Myslím si, že všechny konflikty nejsou jednostranné, ale jsou odrazem současné situace, ve které lidstvo žije. Neříkám, že událost na Tchien-anmen nebyla důležitá, ale hlavní věcí vždy musí být, aby se obě strany přenesly přes takový konflikt a spíš hledaly řešení.“ Takhle vyjádřený kompromis ale není úplně v souladu s jeho názorem na totální uměleckou volnost a svobodu projevu. A to zejména v situaci, kdy v Číně najdeme mnoho umělců, kteří se svobodně vyjadřují, ale jsou ve své tvorbě omezováni. Stačí zmínit Aj Wejweje, pronásledovaného za kritiku autoritářské vlády Číny, uvěznění nositele Nobelovy ceny míru Liou Siao-poa, kte-

PN_prosinec2012_58-63.indd 60

rý svou odvahou inspiroval mnoho lidí po celém světě. Ale Yue zůstává ve svém názoru nesmlouvavý. „Maluji o univerzální zkušenosti. Proč bychom v mém díle měli pořád hledat nějaká vyjádření k současnosti?“ Není pochyb o tom, že Yue a jeho kolegové umělci využili situace a svezli se na obrovské vlně zájmu o čínské umění – tak, jak to třeba východoevropští umělci nikdy nedokázali. Změny v životě Yue Minjuna jdou ruku v ruce s postupnou přeměnou společnosti v jeho zemi. „Podle mě kapitalismus může znamenat demokracii, spravedlnost,“ říká. „Neodmítám ho jako špatný směr. Současně se ale stal novým bohem. Místo toho, aby lidé chodili do chrámů, uctívají boha mamonu v nákupním středisku. Náboženství prostě bylo nahrazeno tímto materialismem,“ říká přesvědčeně. Hongkong, jedno z nejvíce kapitalistických měst na světě, je pro Yue symbolem nové Číny. Jeho výstava velkoformátových obrazů, na nichž se smějící se muž objevuje v mnoha rozličných situacích, je zavěšena v místnosti zastrčené mezi obchody s luxusním zbožím. Každý obraz je doprovázen básní, jejíž tón by se dal označit jako zádumčivý a jinotajný. „Všichni tito blázni pravděpodobně zahynou pošlapáni, zasypáni tichou úžasnou apokalypsou, jejíž hrozby si ani

Narodil se v roce 1962, jeho rodiče pracovali jako dělníci na ropných polích v severovýchodní Číně. Během kulturní revoluce byl Yue ještě dítě, ale vyrůstal v zemi, která Maa stále zbožňovala. Studoval umění na Hebei Normal University a byl inspirován prací jiného čínského malíře, Geng Jianyie, jehož tváře zobrazují spíše grimasy prožívající hluboká vnitřní muka. V 90. letech, když se uvolnila pravidla pro vnitřní migraci v Číně, se po absolvování univerzity přestěhoval do Pekingu, kde sdílel studio v zanedbaném statku s mnoha dalšími chudými umělci. Dnes pro něj na plný úvazek pracují dvě asistentky v obrovském studiu připomínajícím hangár a umělec žije v luxusním sídle v Pekingu.

29.11.2012 17:34:05

LQ] 9LOOHUR\ 9ìWDçNRYi D


4 ) 4

" " ( " , * & " * ! "& ( "& & * *+ (& , ( ! " ( , * (# & "& & ) "& *+## * &+ ! + * " + " ( *+ + " ( ) "& "& ) + & , - * - '$. &

?(5 !0+ @ 7:1<3"0+ 351

. :?@ 51!0+ :64 ;8 5 ( 2 I 1:= "=1.< 0+ 2 5 ( 2 I "7- '; "7-# <!$,1=* " I !5 A0+ %% 15 =7- 7:5 = , ":5131." 5 ( & I "7 1 5 !" 5 .1=# I . :# , .-1 .+0 I 501 I * "5" I 5"/*</ 5.1=> 5> I PN001198

LQ] 9LOOHUR\ (&2120,$ [ LQGG PN_prosinec2012_58-63.indd 61 9รฌWDรงNRYi D]XURYi9รฌWDรงNRYi SXUSXURYi9รฌWDรงNRYi รงOXWi9รฌWDรงNRYi ฤ HUQi

29.11.2012 17:34:24


STRANA 62

umění

proč ne?! – PROSINEC 2012

nejsou vědomi,“ zní jeden z textů u Minjunova obrazu. Ale většina návštěvníků hongkongského obchodního centra z jeho díla uvidí spíše jen pět obřích bronzových soch „smějících se bláznů“, které stojí na nádvoří u hlavního vchodu. Svou formou by mohly být považovány za postmodernistickou dekonstrukci klasické sochy, ale paradoxně zde tvoří jakousi kulisu pro letní fotografické momentky turistů. Pozitivní a až komiksová tvář smějícího se muže je také skvělý motiv, který se dá použít i na komerční produkty, jak dokazuje celá řada věcí, které zde v nákupním centru nabízejí. Limitovaná edice Yue Minjun deštníků nebo třeba taštička na make-up pro zákaznice, které v obchodech utratí nemalou sumu. Nakonec umělec už dříve svolil s výrobou čajové soupravy s motivem smějícího se muže, jež vznikla ve spolupráci s dvěma galeriemi v Pekingu a na Tchaj-wanu. Yue říká, že jeho hlavním cílem je, aby se smějící se muž stal ikonou ve všech domácnostech. Kritici si o jeho postoji myslí, že je to chytrý způsob, jak upozornit na mnoho nesmyslných mýtů, které v lidech přetrvávají kvůli propagandě komunistické strany. Tvrdí, že chce jen podnítit bezmyšlenkovitý dav, aby přijal filozofičtější přístup k životu. Pokud je komercionalizace umění to, co lidi k takovému myšlení přivede, pak dobrá. „Někteří umělci se úplně podřizují komerční poptávce na trhu s uměním. Jiní jsou naopak tak arogantní, že s tím nechtějí mít nic do činění. Já jsem někde uprostřed,“ domnívá se Yue Minjun. Jeho malířská tvorba je mnohem rozmanitější než jen smějící se muž. Na nedávné retrospektivní výstavě v Chengdu ukázal díla, která se vrací k tradicím čínské krajinářské malby, a řada dalších pozoruhodných děl je k vidění na jeho první velké evropské retrospektivě, která právě nyní probíhá ve Fondation Cartier v Paříži. Marcello Kwan, specialista na současné asijské umění v Christie's, vnímá Yue Minjuna jako jednu z nejdůležitějších postav již od roku 1990, kdy čínští umělci poprvé začali svými díly narušovat tuhost oficiálního umění předchozích desetiletí. „Jeho smějící se muž je jeho odpověď na kult Mao Ce-tunga. Pokud

PN_prosinec2012_58-63.indd 62

29.11.2012 17:34:25


STRANA 63

Čtyři podoby smějícího se muže. Na protější stránce nahoře obraz Paměť 2, dole: AD 3009. Na této straně vlevo: Izolovaný ostrov, dole obraz s názvem Slunce.

PN_prosinec2012_58-63.indd 63

by se měl stát smějící se muž novým idolem čínského národa, je to jistě zajímavá cesta, jak narušovat čínský systém,“ říká Kwan. Sám Yue se k takto laděným formulacím dostane jen okrajově ve chvíli, kdy popisuje roli smíchu ve svém díle. „Když je člověk v situaci, kterou nemůže ovlivnit nebo změnit, pak smích může být vlastně jen jedinou možnou reakcí,“ říká. „Ale když se začne najednou smát velké množství lidí, pak už nějakou změnu vyvolat mohou.“ Jeho stvořením možná chybí ostrý vtip a moudrost Shakespearovského blázna a jakákoliv konkrétní narážka je skrytá za obrovským smějícím se obličejem. Ale možná že to má smysl v zemi, jejíž kritici jsou umlčováni.

29.11.2012 17:34:43


Skleněný svícen, Treasury Versace, Potten & Pannen Staněk, 12 125 Kč; svíčky Flamant, 45 Kč/ks; vycpaný ptáček, Minty, 2500 Kč; džbán Christofle, Potten & Pannen Staněk, 26 100 Kč; kožešinový límec, Lanvin, 27 950 Kč, saténové botičky Lanvin, 18 000 Kč, obojí Simple Concept Store; parfémová voda Pure, Boadicea the Victorious, Ingredients, 4 800 Kč/100 ml; čirá váza, Flamant, 450 Kč; náhrdelník Costiera z bílého zlata, diamantů a perleti, 4 488 000 Kč a náušnice Costiera, 3 085 500 Kč, z kolekce High Jewellery, obojí Bulgari; ovoce, toskánský pepř Boschetto, 159 Kč a bio křížaly Luggin, 79 Kč, vše Wine & Food Market.

STRANA 64

fotostory vanoce.indd 64

fotostory proč ne?! – PROSINEC 2012

Sváteční dekadence

STYLING: Klára TOMÁNKOVÁ – FOTO: Filip ŠLAPAL

29.11.2012 17:23:23


STRANA 65

Černé psaníčko AltAir, Louis Vuitton, 36 500 Kč; šampaňské Dom Perignon, Vintage 2003, limitovaná edice David Lynch, prodávají Kratochvílovci nebo Gurmetum; sklenice Harcour, Baccarat, 4900 Kč; váza Amphora, ležící, Baccarat, 79 800 Kč; norkový límec, Kreibich, 2 700 Kč; náhrdelník 44 500 Kč a prsten 7800 Kč, obojí kolekce Cry Me a River, Louis Vuitton; lžíce a vidlička Jardin, Christofle, Potten & Pannen Staněk, 2190 Kč; mistička Flamant, 3 150 Kč/sada; kaviár, Arbat, 370 Kč/150 g; svíčka Nazareth, Cire Trudon, Ingredients, 1700 Kč/270 g.

29.11.2012 17:23:49

fotostory vanoce.indd 65


Kožešina, rezavá liška, Kreibich, 2900 Kč; botičky se štrasem, Tisha, Louis Vuitton, 26 800 Kč; bonsaj, Tulipa, 260 Kč; růžový pepř, červené a zelené květy, vše Tulipa; skleněná lahev na parfém, dekorace, Minty, 990 Kč; kostěná násadka na pero, Antik Bazar, 490 Kč; suchá ryba, Arbat, 890 Kč/kg; náhrdelník Lara Bohnic, Simple Concept Store, 9000 Kč; talíř větší 2100 Kč, menší, 1500 Kč a zlatá vidlička 5400 Kč, vše Hermes; artyčok, Wine & Food Market, 29 Kč/ks.

STRANA 66

fotostory vanoce.indd 66

fotostory proč ne?! – PROSINEC 2012

29.11.2012 17:24:14


STRANA 67

Bílá porcelánová dóza s králíčkem, Minty, info o ceně v obchodě; stolní lupa, Marks & Spencer, 399 Kč; náhrdelník hvězda, Zoe & Morgan, Minty, 8880 Kč; chlupaté psaníčko, Alexander McQueen, Simple Concept Store, 57 150 Kč; zlatostříberné náušnice, Sissy, Swarovski, 3 860 Kč; stojan na dort, sklo, Antik Bazar, 290 Kč; veškeré ovoce a zelenina, Wine & Food Market, bílozlatý eucalyptus, Tulipa, 290 Kč; vycpaný ptáček – dekorace, Minty, 2500 Kč; stříbrná sklenka na šampaňské, Christofle, Potten & Pannen Staněk; 9 750 Kč/sada 2 ks, pralinky 29 Kč/ks a makarons 39 Kč/ks, Brasserie La Gare a Boutiques Gourmandes; sklenička Flamant, 670 Kč; černý náhrdelník Seductive, 8 100 Kč, náušnice Seductive, 3 330 Kč, obojí Swarovski; červená šperkovnice, Louis Vuitton, 20 000 Kč; králičí bambule, Kreibich, 300 Kč; šedé prostírání Flamant, 3 050 Kč /6 ks.

29.11.2012 17:24:41

fotostory vanoce.indd 67


PN_prosinec2012_68-73.indd 68

TEXT: Jana BOHUTÍNSKÁ – FOTO: Alexander DOBROVODSKÝ

Paul Newman, Madonna, evropští premiéři, aristokraté. Ti všichni si oblíbili jedinečný pocit luxusu z ručního papíru vyráběného v Bříze pod Řípem.

Stará škola

STRANA 68

storyboard proč ne?! – PROSINEC 2012

29.11.2012 17:46:11


STRANA 69

PN_prosinec2012_68-73.indd 69

29.11.2012 17:46:19


STRANA 70

S

tarodávné tiskařské stroje svezené z celého světa klapou, syčí a cvakají. Vzduchem polétávají molekuly barev, které voní jako v exkluzivní parfumerii. Běloskvoucí papíry co chvíli zmizí někam do útrob těch seriózně se tvářících a zhluboka odfukujících mašin. Brzy se ale objeví zase někde jinde, tentokrát již potištěné. V rozlehlém statku ve středočeské vesnici Bříza pod Řípem byste nečekali výrobnu luxusních papírových doplňků, jejíž dopisní papíry si oblíbila britská královna a od níž si Madonna před lety nechala vytisknout svatební oznámení své veselky s Guyem Ritchiem. Petr Řehák je brýlatý mladý muž, který bydlí svému podnikatelskému štěstí na dohled, jen přes ulici. Spolumajitel společnosti Bohemia Paper, jež stojí za tiskařskou manufakturou Jan Petr Obr, nás provází po svém rozlehlém, jen zčásti opraveném barokním statku. Není to obrovská továrna na peníze, i když by se tu jistě daly tisknout nádherné bankovky. Spíš zajímavý příběh zaprášeného řemesla, které si stejně jako zakázkové krejčovství drží svoje místo v moderním světě plném japonských robotických strojů a applovských tabletů. Vizitky, přání, novoročenky, komplimentky, dopisní papíry. Snoubí se v nich kouzlo ručně vyráběného papíru s precizní tiskařskou prací. Podobné manufaktury byste jen v Evropě spočítali na prstech jedné ruky, proto odsud putují zásilky do celého světa, najdete je i v prestižním katalogu luxusních solitérů značky Cartier. „Na světě je asi pět až šest firem, co vyrábějí zboží na stejně vysoké úrovni jako my. Většinou jsou to tradiční firmy staré sto a více let,“ vysvětluje Petr Řehák. On svou firmu na exkluzivní výrobky z papíru založil v roce 1993. Nejprve měl představu, že bude práci zadávat už existujícím tiskárnám, ale brzy pochopil, že tudy cesta nepovede. „Lidé byli pomalu otrávení, že jim nosím práci,“ diví se ještě dnes. A tak začal vyrábět sám, nejdříve na Moravě ve starém mlýně, na přelomu tisíciletí se přestěhoval do Břízy. Tehdy byla na prodej i zničená kovárna stojící v Bříze hned naproti statku. „Bál jsem se, že se ze zdevastované kovárny stane třeba autovrakoviště nebo něco podobného, tak jsem ji

PN_prosinec2012_68-73.indd 70

storyboard radši koupil,“ vzpomíná. Z přízemních oken teď vidí na svou tiskárnu, kterou vlastní se svou ženou Hanou. Denně ale dojíždí do Prahy, a to rovnou do jejího srdce, na Staroměstské náměstí, kde má v paláci Kinských obchod. PAPÍROVÉ FAJNOVOSTI Samotná tiskárna je v Bříze v podhlouhlé místnosti pod klenutým cihlovým stropem. O krásných předmětech z papíru, které tu pod rukama tiskařů a tiskařek vznikají, mluví Petr Řehák důvěrně jako o „takových menších fajnovostech“. Do své dílny se snaží stáhnout limitovanou luxusní práci z celého světa, a to přes síť prodejců a agentů, která už nyní čítá na osm stovek míst po celém světě. Strojům s krásnými názvy jako knihtisk a ocelotisk je třicet až šedesát let, ale ocitl se tu i osmdesátiletý stařeček. Petr Řehák je do Břízy přivezl ze zrušených tiskáren z Ameriky a Anglie. „Nakoupil jsem je za rozumné peníze. Jsou to držáci, nezmaři, kteří vydrží dalších sto let. Protože jsou mechanické a nemají žádnou elektroniku, dají se lehce opravit. A někdo šikovný, kdo to umí, se v Česku vždycky najde,“ pochvaluje si. Velmi silným trhem je dnes pro firmu, která v průměru expeduje do světa deset až dvacet zakázek denně, také Asie s velkou tradicí ručního papíru. Speciálně pak Japonsko, kde své výrobky prodává na více jak sto místech. „V Japonsku jsem nikdy nebyl, objevoval jsem ho prostřednictvím našich zákazníků. Je to výjimečně kulturní stát s důrazem na tradici a žije v něm velká komunita lidí, kteří se zajímají o stará řemesla. Japonské hodnoty a řád jsou mi velice blízké,“ rozpovídá se Petr Řehák. Je hrdý na to, že se nyní jeho značka ocitla v japonské publikaci přibližující výjimečná řemesla ve velkých evropských městech. Výrobky, které na těchto strojích vznikají, jsou ruční práce. Návrhy ornamentů, grafické rozkresy, rytí a leptání měděné raznice, tisk na strojích, za tím vším jsou lidské ruce a hodiny soustředění. Pokud už je návrh na vzor hotový, grafická příprava trvá až tři týdny, tisk pak zabere řádově dny. „U malých nákladů zkrátka lidská ruka stále konkuruje strojům,“ věří Petr Řehák. Zprvu zkoušel také výrobu vlastního ručního

proč ne?! – PROSINEC 2012

Na světě je asi šest podobných papírenských manufaktur. Většinou jsou to tradiční rodinné firmy staré sto a více let (Petr Řehák)

29.11.2012 17:46:28


PN001187-2

PN_prosinec2012_68-73.indd 71

29.11.2012 17:46:33


STRANA 72

storyboard

proč ne?! – PROSINEC 2012

papíru, ale ta později ustoupila do pozadí. Prvních deset let tiskárna svá malá umělecká díla z papíru vyvážela v podstatě jen do zahraničí. „Mám radost, že už i v Česku se zákazníci kultivují,“ přiznává Petr Řehák s tím, že nyní už firma může vyrábět také pro domácí trh. Rozhodně nejde o zboží denní spotřeby, ale o kousky pro výjimečné příležitosti. Vyrábí jak vlastní hotové kolekce, tak pracuje na zakázku. A neomezuje se jen na tiskařské zboží, ve svém portfoliu má i další exkluzivní výrobky. Příkladem je české pero značky Koh-i-Noor Hardtmuth nebo čokoláda ve speciálních tištěných obalech, které jsou pro zákazníky personalizované. Ve své firmě zaměstnává místní, polovinu zaměstnanců přitom tvoří ženy. „Inspiroval jsem se v Anglii. Představoval jsem si, že tiskař je muž. Ale pak jsem v jedné anglické tiskárně uviděl samé ženy. A ověřil jsem si, že to má svůj důvod. V pečlivosti, šikovnosti a trpělivosti se jim totiž nikdo nevyrovná,“ usmívá se.

PN_prosinec2012_68-73.indd 72

Staré tiskařské stroje skoupil majitel po celém světě

„Člověk zapomíná, že je člověk. A právě tradiční řemesla mu to mohou připomenout,“ uzavírá Petr Řehák, který sám vsadil nejen na řemeslo, ale také na obyčejný život na vesnici. Přestože jeho podnikání zasahuje celý svět. Staromilský název značky Jan Petr Obr symbolizuje starou tiskárnu. Vztah k vintage věcem s duší a k historii provází Petra Řeháka odjakživa. „Je to otázka hodnot. Pro mne je třeba výjimečné mít krásný starý dům,“ uvádí spokojeně milovník staré Prahy, obrazů, nábytku a tiskařských strojů, s nímž sedíme u stolu vedle rozlehlých kachlových kamen. Není divu, že ho ve vlnách dostihla také sběratelská vášeň. Vlastní kolekci kala-

mářů, starých grafik, knih a bibliofilií. „Vždycky jsem něčemu propadl, vytvořil jsem si kolekci, ale dál už jsem ji nerozvíjel,“ přiznává a vzpomíná, jak ho nedávno dojalo, když na své 150 let staré skříni objevil tužkou napsaný nápis, že její část tehdy vyrobil Josífek. „Náš život má nějaký časový limit, ale přes historii si najednou svůj život prodloužíme a obohatíme,“ přemýšlí o tom, co ho velmi oslovuje. „Na věcech je krásné, že tu byly, když jsme tu nebyli my, a budou tu, až my tady nebudeme. Jsem rád, že je chvilku můžu vlastnit já.“ Vždyť také papírové artefakty, které vycházejí z jeho tiskařské manufaktury, budou díky své kvalitě žít dvě stě až tři sta let.

29.11.2012 17:46:34

Na fotografii: Prsten Dior z kolekce Haute Joaillerie

POMALU, ALE JISTĚ Do budoucna má se svým statkem velké plány, chce jej totiž více otevřít veřejnosti. Nyní je na řadě oprava špýcharu, v němž jednou otevře muzeum. V dalších prostorách chce Petr Řehák vybudovat keramickou dílnu a kovárnu. Časem by se také návštěvnickým prohlídkám měl otevřít samotný tiskařský provoz a z Břízy se stane výletní místo. Ve svých plánech má nynější majitel usedlosti na co navazovat. V časech svého rozkvětu bylo tohle místo největším hospodářstvím na Podřipsku. Poslední předválečný majitel Gustav Andres byl vlastenec a sokol. „Jsem členem Rotary klubu a zjistil jsem, že když se v roce 1934 zakládal Rotary klub v Roudnici nad Labem, byl Gustav Andres jeho prvním členem,“ líčí Petr Řehák náhody, které jeho vztah k Bříze ještě prohloubily. „Tím, jak jsme všechno budovali od nuly, je naše rodinné podnikání spíš sledem menších výjimečných událostí, které nás posouvají dál a dál. Hezkých i těžkých okamžiků bylo mnoho, pozitivní určitě převažují. Možná právě tohle ukazuje, jak fungujeme: slowly but for sure.“ Věří, že se svět bude čím dál více ke starým osvědčeným řemeslům vracet.


vánoční inspirace

STRANA 73

50

Na fotografii: Prsten Dior z kolekce Haute Joaillerie

objektů touhy

Po tipech osobností Proč ne?! na dlouhodobé štěstí představujeme na následujících stránkách padesát luxusních radostí, které sice způsobují štěstí o něco krátkodobější, ale neméně intenzivní.

PN_prosinec2012_68-73.indd 73

29.11.2012 17:46:39


STRANA 74

vánoční inspirace

proč ne?! – PROSINEC 2012

Specialitou amerického klenotnictví Tiffany & Co. jsou barevné diamanty, které jsou extrémně vzácné. Tyto prsteny jsou z platiny posázené bílými brilianty s oválným žlutým diamantem (15,04 ct), růžovým diamantem ve tvaru slzy (4,47 ct) a čtvercovým modrozeleným diamant (3,15 ct). Info o ceně v obchodě, prodává TIFFANY & CO.

Šperky designérky Victoire de Castellane jsou hodně dívčí, barevné, hravé a taky trochu infantilní. Umí být ale i drsné a dekadentní. Jako tento prsten Rose Dior Bagatelle z bílého a žlutého zlata s brilianty a rubíny. Cena 4 000 000 Kč, prodává DIOR.

prsteny

Prsteny italské značky Pomellato z kolekce M'ama non M'ama (Má mě rád, nemá mě rád) jsou z osmnáctikarátového růžového zlata s barevnými kameny. Každá barva má svůj vlastní význam – od žárlivosti až po věrnost. Cena 23 300 Kč za klasický prsten, prsteny s brilianty začínají na 45 300 Kč, prodává HALADA.

Ke žlutému, bílému a růžovému zlatu přidalo klenotnictví Boucheron ještě jednu barvu – černou. Kontrast unikátního materiálu s klasickým bílým zlatem a bílými brilianty je hlavním tématem vánoční kolekce. Cena od 74 400 Kč, prodává BOUCHERON.

PN_prosinec2012_74-89.indd 74

Legendární prsten Trinity od Cartier dostal novou podobu. Tři kroužky se proměnily v lůžko pro barevný kámen. V nabídce je s fialovým ametystem, modrým akvamarínem a růžovým kunzitem. Cena 912 000 Kč, prodává CARTIER.

29.11.2012 16:59:05


PN001204

PN_prosinec2012_74-89.indd 75

29.11.2012 16:59:17


vánoční inspirace

STRANA 76

proč ne?! – PROSINEC 2012

Nová kabelka italského domu Fendi se jmenuje 2Jours a stejně jako legendární Baguette ji navrhla sama Silvia Venturini Fendi. Postranní části se dají nosit buď rozvinuté jako na snímku, nebo se zastrčí dovnitř kabelky. Info o ceně v obchodě, prodává FENDI.

Italská značka Zagliani je vyhlášená svým uměním zpracování kůže ze vzácných plazů. Psaníčko Amira je vyrobeno z hadí kůže s metalickým efektem. Od 50 000 Kč, prodává PAŘÍŽSKÁ 13.

kabelky Kabelka Miss Dior je mladistvější a modernější variantou oblíbené Lady Dior, kterou proslavila princezna Diana. Vyrábí se na dřevěném rámu a z nekonečného množství materiálů – tato je potažená barvenou kožešinou. Cena 250 000 Kč, prodává DIOR.

Módní dům Louis Vuitton se rozhodl letošní zimní nabídku ozvláštnit kabelkami s notoricky známým monogramem v kombinaci s exotickými kůžemi. Cena 119 000 Kč, prodává LOUIS VUITTON.

PN001042-1

Designově jednoduchá, ale o to univerzálnější je kabela Chyc od pařížského domu Yves Saint Laurent. Místo loga najdete jen velké kovové ypsilon, které zároveň funguje jako magnetické zapínání. Cena 47 600 Kč, prodává SIMPLE CAROLLINUM CONCEPT STORE.

PN_prosinec2012_74-89.indd 76

29.11.2012 16:59:17

3


PN001042-1

3 1 L GG 77 PN_prosinec2012_74-89.indd

29.11.2012 17:00:09


STRANA 78

vánoční inspirace

proč ne?! – PROSINEC 2012

Pánské mokasíny s koženým obšitím a kovovou sponou připomínající koňské udidlo ze zimní kolekce italského domu Gucci. Info o ceně v obchodě, prodává GUCCI.

Perka německé značky Lloyd upoutají přechody od leštěné k broušené kůži. Poznávacím znamením této značky je červený proužek na podrážce. Cena 5990 Kč, prodává LLOYD SHOP.

boty

Podzimní kolekci italské značky Prada dominují ozdoby z našívaných korálků a sklíček. Nechybí ani na těchto botách s otevřenou špičkou a klenutým podpatkem. Info o ceně v obchodě, prodává PRADA.

Italský obuvník Salvatore Ferragamo obouval nejslavnější ženy své doby a na kontě má desítky obuvnických patentů včetně jehlového či klínového podpatku. Tyto střevíčky z aktuální kolekce se designem vrací k botám, které Ferragamo tvořil na vrcholu své kariéry. Cena 22 380 Kč, prodává SALVATORE FERRAGAMO.

Klasické pánské polobotky dostaly díky našitým flitrům připomínajícím kostkovaný vzor Damier nový rozměr. Cena 34 500 Kč, prodává LOUIS VUITTON.

PN_prosinec2012_74-89.indd 78

29.11.2012 17:00:10


PN001206

PN_prosinec2012_74-89.indd 79

29.11.2012 17:00:27


STRANA 80

vánoční váno oční inspirace p

proč ne?! – PROSINEC 2012

Kolekce Fantasia značky Roberto Coin byla obohacena o šperky z osmnáctikarátového bílého zlata s černými safíry a čirými brilianty. Vnitřní stranu každého kusu tvoří rytina připomínající krajku a malý rubín, kterému Roberto Coin přisuzuje magické schopnosti. Info o ceně v obchodě, prodává ROBERTO COIN.

Ústředním motivem náhrdelníku od Bulgari je přívěsek v podobě starožitné mince. Každý šperk z této kolekce je tak skutečným unikátem. Růžové zlato, perleť a diamanty. Cena 740 000 Kč, prodává BULGARI.

Legendární náramek Chaine d‘Ancre dostává novou podobu. Jméno náramku znamená ve francouzštině „kotevní řetěz“, články řetízku tak skutečně vypadají. Info o ceně v obchodě, prodává HERMES.

šperky Šperkařka Janja Prokič vytvořila kolekci Superpowers se zvířecími motivy, která nás okouzlila. Každé ze zvířat má nositelku chránit a propůjčovat jí své magické schopnosti. Nebo prostě jenom zkrášlit. Pozlacená mosaz, koňské žíně a kůže. Cena 18 000 Kč, k dostání u designérky.

PN_prosinec2012_74-89.indd 80

Náušnice Happy 8 z kolekce klenotnictví Chopard jsou z osmnáctikarátového zlata s bílými diamanty a čtyřmi pohyblivými brilianty. Jejich tvar evokuje číslo 8, které je čínským symbolem štěstí. Cena 270 400 Kč, prodává CHOPARD.

29.11.2012 17:00:28

352&1( 3


PN001214

352&1( [ [ LQGG LQGG PN_prosinec2012_74-89.indd 81

30 29.11.2012 17:00:47


vánoční inspirace

STRANA 82

proč ne?! – PROSINEC 2012

Nová pánská vůně Prada Luna Rossa má sportovní charakter a svým názvem přímo odkazuje k jachtařskému týmu podporovanému tímto italským módním domem. Složená je z extraktu levandule, pomeranče, šalvěje, máty a pižma. Cena 1690 Kč za 50 ml EdT, prodávají vybrané parfumerie.

Parfém Liu vytvořil Jacques Guerlain již v roce 1929 a k jeho vytvoření ho inspirovala Pucciniho opera Turandot. O letošních Vánocích se vrací v podobě třpytivého parfémového závoje, který voní po neroli, bergamotu, rozmarýnu, jasmínu, růžích a vanilce. Cena 2220 Kč za 17,5 g, prodávají vybrané parfumerie a L‘INSTITUT GUERLAIN.

parfémy Legenda mezi parfémy Chanel No. 5 se letos vrací v obnovené premiéře. Coco Chanel požádala Ernesta Beauxe, aby vytvořil parfém, který bude vonět jako žena. Beaux použil kromě klasických přírodních esencí vůbec jako první syntetickou ingredienci – aldehydy. Cena 2300 Kč za 50 ml EdP, prodávají vybrané parfumerie.

Flakon pánského parfému Dsquared2 He Wood Rocky Mountain Wood orámovaný dřevem napovídá, že tato vůně má evokovat divokou kanadskou přírodu. Dřevitě-vetiverovou vůni projasňuje vanilka, kanadská lilie a bílý pepř. Cena 1390 Kč za 50 ml EdT, prodávají exkluzivně parfumerie DOUGLAS.

Šéfredaktor časopisu Wallpaper Tony Chambers, majitel nakladatelství Steidl, návrhář Karl Lagerfeld a parfumér Geza Schön, stvořitel oblíbených Escentric Molecules, milují literaturu. Díky jejich společnému úsilí vznikl originální parfém Paper Passion, který voní jako kniha. Flakon sám je zabalen v obalu ve tvaru knihy, ve které je otištěn text Güntera Grasse a všech, kdo se na tvorbě parfému podíleli. Cena 2350 Kč za 50 ml P, prodává INGREDIENTS.

PN

PN_prosinec2012_74-89.indd 82

29.11.2012 17:00:50


] PN001185

PN_prosinec2012_74-89.indd 83

29.11.2012 17:01:02


STRANA 844

vánoční inspirace

proč ne?! – PROSINEC 2012

Speciální verze hodinek Rolex Cosmograph Dayton Daytona z bílého zlata má po obvodu lunety dia diamanty a safíry, tvořící úchvatné barevné spektrum. Cena 1 963 000 Kč, prodává Rolex.

Hodinky Hublot Classic Fusion Opalin mají 38mm pouzdro z patentovaného zlata Hublot (slitina růžového zlata a platiny), číselník opalinové barvy a automatický nátah. Cena: 390 000 Kč, prodává HUBLOT.

hodinky Speciální edice Octo Maserati značky Bulgari má atypický design – ukazatel hodin v okénku na pozici 12 a retrográdní ručičky. Cena: 593 000 Kč, prodává BULGARI.

Dámské šperkové hodinky Chaumet. Bee My Love, 18 kt žluté zlato a diamanty, švýcarský quartzový strojek. Cena: 1 534 000 Kč, prodává CAROLLINUM.

Bondovské hodinky Omega Seamaster Planet Ocean mají 42mm pouzdro z oceli s keramickou lunetou v modré nebo černé barvě. Cena: 82 200 Kč, prodává OMEGA.

PN_prosinec2012_74-89.indd 84

29.11.2012 17:01:03

CP znamky


Hodinky Calibre de Cartier Multiple Time Zone z bílého zlata zdobí modré ručičky ve tvaru mečů, řemínek z aligátoří kůže a částečně skeletonový číselník. Cena: 1 137 000 Kč, prodává CARTIER.

Pánské hodinky Breitling for Bentley, limitovaná kolekce 500 ks Bentley Barnato Racing, z 18kt červeného zlata, chronometr, automat, chronograf. Cena: 1 256 600 Kč, prodává CAROLLINUM.

Ocelové hodinky TAG Heuer Carrera Calibre 1887 mají rozměr pouzdra 43 milimetrů a chronograf se sloupcovým kolem. Rezerva chodu činí 50 hodin. Cena: 120 900 Kč, prodává TAG HEUER.

INZERCE

PN001192-3

PN_prosinec2012_74-89.indd 85 1 CP znamky inz HN 232x147.indd

29.11.2012 17:01:15 12.10.12 15:39


STRANA 86

vánoční inspirace

proč ne?! – PROSINEC 2012

Telefon Signature Zirconium od Vertu je vyroben ze zirkonia, jehož vlastnosti se podobají titanu, ale je tvrdší a odolnější. Doplňuje ho matná antracitová aligátoří kůže a tmavé safírové sklo, jehož úprava trvá dva týdny. Cena 318 000 Kč, prodává VERTU.

Rukavičky se ve francouzské manufaktuře Maison Fabre vyrábějí od roku 1924. Seženete je i v novém butiku Dusni3. Info o ceně v obchodě, prodává DUSNI3 CONCEPT.

doplňky Tvar manžetových knoflíčků připomíná jednotlivé články legendárního náramku Chain d‘Ancre inspirovaného řetězem od lodní kotvy. Info o ceně v obchodě, prodává HERMES.

Pánská taška Louis Vuitton s jemným astrachánem, jehněčí kožešinou, je ušita z teletiny. K dispozici je i v hnědé verzi. Cena 187 000 Kč, prodává LOUIS VUITTON.

PN_prosinec2012_74-89.indd 86

Kožená peněženka Prada zdobená barevnými sklíčky z aktuální vánoční kolekce. Info o ceně v obchodě, prodává PRADA.

29.11.2012 17:03:29


PN001209

INZERCE

4

- )1 / / 4 5 - 2$

PĂĄnskĂĄ ĹĄĂĄla Etro s geometrickĂ˝m vzorem. Cena od 9600 KÄ?, prodĂĄvĂĄ PAĹ˜Ă?Ĺ˝SKĂ 18.

SemiĹĄovĂ˝ vĂ­novĂ˝ pĂĄsek z dĂĄmskĂŠ kolekce je hlavou zdobenĂ˝ liĹĄÄ?Ă­ hlavou. Cena 16 000 KÄ?, prodĂĄvĂĄ BURBERRY.

%#%8 )+& @2 ),<(

1 $ . $"" . 0B /= 4+&* % ,4 (< + :)) 69 @-+,< * 3 +& Rukojeti deĹĄtnĂ­kĹŻ britskĂŠ znaÄ?ky Burberry majĂ­ podobu hlav rĹŻznĂ˝ch zvĂ­Ĺ™at. Od kachny pĹ™es psa aĹž po sovu. Info o cenÄ› v obchodÄ›, prodĂĄvĂĄ BURBERRY.

.. ..

!

%#%8 )+& @2 ),<( 6BB < * < ( %4/,@% % <>4,( 2,@)%5 +& :A%< 8 )4(> ,/8%* )%@,< +? 4%#+ *,A+,48 /,:A%8& ) 3 > , ' (8%<; /3&4):5 +48<&0 )1 3 -1 ' 4' 1 1 !( ! / +66 ' ! 4 5 *- 1 !( )! 1 ) / '5 - 1 - 13 ) -/ 2 - ' / 4 3 ! 4 5 % &$ 2- ) -/ ! ! '/ 13 ! 3

- 3 . 6& - ' ) ( 12) 3 ' 4 * " 6 6 666

0#$ 1 1

2 )- 1 )- 1 * - ' 1 $

PN_prosinec2012_74-89.indd 87

29.11.2012 17:03:57


STRANA 88

vánoční inspirace

proč ne?! – PROSINEC 2012

Denní krém z řady Juvena MasterCaviar využívá technologie, která stimuluje kmenové buňky. Obsahuje výtažky z kaviáru a hedvábí a pleti navrací pružnost, zpevňuje ji a zvyšuje její hustotu. Cena 5790 Kč za 50 ml, prodává exkluzivně FANN PARFUMERIE.

Dekorativní potisk svíček Diptyque z vánoční edice je inspirován ručně tkanými perskými koberci kelim, jež jsou okamžitě rozpoznatelné dle typických geometrických vzorů. Svíčka Oliban voní po kadidle, myrze, citronu a pryskyřici. Cena 1250 Kč, prodává SIMPLE CAROLLINUM CONCEPT STORE.

maličkosti Kožené obaly na mobilní telefon z nové kolekce domu Herme`s. Info o ceně v obchodě, prodává HERMES.

Minišátek Cartier s motivem dvojitých C, která jsou znakem francouzského klenotnictví. Cena 3440 Kč, prodává CARTIER.

PN_prosinec2012_74-89.indd 88

Dekor dezertního talíře z kolekce Balcon du Guadalquivir je inspirován dekorativní architekturou andaluských paláců. K dispozici jsou i v červené variantě. Cena 140 eur za dva talíře, prodává HERMES.

29.11.2012 17:21:02


INZERCE Styl art deco se stal hlavní inspirací pro design náramku z tvrzené pryskyřice. Zelené kovové cvočky pak připomínají ty, které Louis Vuitton používal pro výrobu kufrů. Cena 13 500 Kč, prodává LOUIS VUITTON.

PŊƍȀŇ ȮȳǪƯƏň ƣ ǡƯƏȳ ƣŇƍȮŊȀǬſ ǪȮŊȀƯȮȴ ȮŇƒŇȀǡŸ ǪdžƯȀǤŇēƣſŸƯ ȹēƯȻſ Ǫdžƒƣſ ȮŇǬƏŇǡ Ȯ ǬŇ ƯĤŇƏ Ȯ ƣſŝ ȳȓȻžƍȀŇ ǡƯȹƝ ƣžȀƯȓ ƣ ēſĶƏȓ ȮſğŇ ƣŇȻ ťšȽȽ ȮȳǪȀ ȮƯȮ ȀŇƒȬ ȹ ğŇƒňŸƯ ǪȮŊȀ Ŕ ƣ dž ĶžȀň džǡŇȹŇƣȀ ğŇį ƣŇƍƣƯȮŊƍǬſ ȀǡŇƣĶȳ ƣŇƏƯƣŇĤƣň ƯēğŸƯĶƣſ džǤſƒŇȻžȀƯǪȀžnj RŇƣŇğŸȀŇ Ǫž ȓƍſȀ ƍŇĶžƣŇĤƣƯȓ Ǭ ƣğž ƣ ȔǪdžŊǬƣȴ ǪȀ ǡȀ ĶƯ ƣƯȮň ƯēğŸƯĶƣſ ǪŇȹƯƣȳnj

Ke stálé nabídce doplňků patří u Prady i vtipné klíčenky či přívěsky ve tvaru zvířátek. Takhle vypadá v podání italské značky veverka. Info o ceně v obchodě, prodává PRADA.

7ƣşƯǡƝ ğŇ ȮǪȀȓdžŇƣƏȳ ȹ džǤŇĶdžǡƯĶŇƍƣſ ğŇƣȓĭ ȮȮȮNj ƜĒŽņƢǿņNjƜņǩǩņŞǠ ƢƎŞȒǠǿNjĞƮƜ

~ ȼŎ ƼƼ ȏȼƼȏ

žƣşƯđƝŇǪǪŇşǡ ƣƏşȓǡȀnjğȹ xŇƒnj ǒťȐȽ Ȑȇȇ ȇšš ȐťǸ

ȐǸ Ƚ ȐȽ Ȑ

Ʒśdž Ŏ Ʒƣdž Ȇdž ȆȲƷǽ

adresář ANTIK BAZAR, Pobřežní 42, Praha 8; ARBAT, Bubenečská 13, Praha 6; BACCARAT, U Prašné brány 2, Praha 1, tel.: 734 595 685; BOUCHERON, Křížovnická 3, Praha 1, tel.: 222 318 262; BRASSERIE LA GARE, V Celnici 3, Praha 1, tel.: 222 313 712; BULGARI, Pařížská 15, Praha 1, tel.: 222 310 358; BURBERRY, Pařížská 11, Praha 1, tel.: 222 317 445; CAROLLINUM, Pařížská

40

11, Praha 1, tel.: 224 810 890; CARTIER, Pařížská 2, Praha 1, tel.: 221 709 000; DIOR, Pařížská 4, Praha 1, tel.: 222 310 134; DOUGLAS, www.douglas.cz; DUSNI 3 CONCEPT, Dušní 3, Praha 1, tel.: 234 095 870/871; FANN PARFUMERIE, www.fann.cz; FENDI, Pařížská 12, Praha 1, tel.: 226 216 570; FLAMANT, Na Příkopě 22, Praha 1, tel.: 221 451 790; GUCCI, Pařížská 9, Praha 1, tel.: 222 316 091; GURMETUM, www.gurmetum.cz; HALADA, Pařížská 7, Praha 1, tel.: 222 311 868; HERMES, Pařížská 12, Praha 1, tel.: 224 817 545; HUBLOT, Pařížská 1, Praha 1, tel.: 222 310

907; CHOPARD, Pařížská 16, Praha 1, tel.: 222 310 026; INGREDIENTS, Jáchymova 2, Praha 1, tel.: 224 239 477; JANJA PROKIČ, www.janjaprokic.com; KRATOCHVÍLOVCI, www.kratochvilovci.cz;

Náměstí republiky 8, Praha 1, tel.: 224 801 390; LOUIS VUITTON, Pařížská 13, Praha 1, tel.: 224 812 774; MINTY, Haštalská 1, Praha 1; OMEGA, Staroměstské nám. 6, Praha 1, tel.: 222 318 862; PAŘÍŽSKÁ 13, Praha 1, tel.: 222 313 608; PAŘÍŽSKÁ 18, Praha 1, tel.: 224 216 407; POTTEN&PANNEN STANĚK, Újezd 25, Praha 1, tel.: 224 214 936; PRADA, Pařížská 16, Praha 1, tel.: 221 890 380; ROBERTO COIN,

Ɨń

e ǚǶƝŁǚǣƉ ȮŁ

+ǚ ƝĝŸŁ ƗđŸŁƝǶŁ Ȇ

L‘INSTITUT GUERLAIN, Dlouhá 704, 705/16, Praha 1, tel.: 227 195 330; LLOYD SHOP, OD Kotva,

ȲƷǽ

Pařížská 1, Praha 1, tel.: 222 314 122; ROLEX, Pařížská 14, Praha 1, tel.: 224 817 060; SALVATORE FERRAGAMO, Pařížská 20, Praha 1; SIMPLE CAROLLINUM CONCEPT STORE, Pařížská 20, Praha 1, tel.: 221 771 677; SWAROVSKI, Celetná 7, Praha 1; TAG HEUER, Pařížská 15, Praha 1, tel.: 222 311 823; TIFFANY & Co., Pařížská 10, Praha 1, tel.: 221 779 966; TULIPA, Jinonická 90a, Praha 5; VERTU,

PN001011-1

PN_prosinec2012_74-89.indd 89

29.11.2012 17:04:37

Pařížská 8, Praha 1, tel.: 222 316 072; WINE & FOOD MARKET, Strakonická 1, Praha 5.


mimochodem

STRANA 90

proč ne?! – PROSINEC 2012

Manuál Každý chce být šťastný. A skoro každý na to má svůj recept. Tento je od umělce a designéra Stefana Sagmeistera.

Stěžovat si je k ničemu. Buď něco dělejte, nebo rychle zapomeňte. bude lepší, je hloupost. Musíte žít tady a teď. pomáhá i vám.

Lhát znamená lhát sám sobě.

Drogy jsou skvělé na začátku, a o to horší na konci.

zvykne na všechno a přestane si věcí vážit.

Všechno, co děláte,

Postupem času si člověk

Peníze z vás šťastného člověka neudělají.

o samotě je užitečné, protože vám poskytne nový pohled na život. Psaní deníku pomáhá rozvíjet sám sebe.

se člověk snaží vypadat lepší, než je, omezuje sám sebe. dávkách.

Pomoci ostatním lidem

Zapojit se do charitativního projektu je překvapivě snadné.

se vám vždy vrátí.

vás může zabít.

Myslet si, že život v budoucnu

Cestovat

Očekávání a předpokládání věcí

Strach vám nepomůže věci vyřešit.

Když

Materiální luxus si nejlépe užijete v malých

Mít odvahu se vždy vyplatí.

Stefan Sagmeister, je světově uznávaný designér a konceptuální umělec žijící v New Yorku, který se mimo jiné zabývá i štěstím. Dlouhodobě spolupracuje s umělci Davidem Byrnem nebo Lou Reedem, věnuje se i reklamnímu designu.

PN_prosinec2012_90.indd 90

Existují stovky zaruče 29.11.2012 17:44:49


$ $

6 - , , #

1 6 (

) 8

.::%

2:

1&+"0"

0-1"

* ) 500 ,4 * " 6 " 1

%',%"0 4"

,'%&4$ **

0514' 7--!

KaĹždĂĄ z vĹŻnĂ­ mĂĄ svĂŠ charakteristickĂŠ barevnĂŠ sklo a dokĂĄĹže tak pĹ™irozenou cestou navodit rozliÄ?nou atmosfĂŠru vaĹĄeho domova. JemnĂĄ a rafinovanÄ› ĹženskĂĄ Cashmere kolekce spojuje vĹŻnÄ› Cashmere, Rose a Blackcurrant Leaves. ProtipĂłlem neĹžnĂŠ Ĺženskosti je kolekce Nightfall s hĹ™ejivĂ˝m, typicky dĹ™evitĂ˝m nĂĄdechem a vĂ˝bÄ›rem z vĹŻnĂ­ Ginger Tea, Nightfall a Rustic Wood.

7 7 7/ + " ! - 7 1 / 9 PN001207

Pn tit vanoce.indd 3

26.11.2012 18:52:14


PN001020/4

Pn tit vanoce.indd 4

26.11.2012 18:52:17


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.